Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
Vlachovi, nevidím žádné další
návrhy, končím tedy rozpravu o pořadu
dnešní schůze. Budeme hlasovat o zařazení
jednotlivých návrhů v takovém pořadí,
v jakém byly podány.
Jako první navrhl pan poslanec Kužílek, aby
byl program naší schůze rozšířen
o bod, který nazval "Informace vlády o stavu
životního prostředí v některých
oblastech České republiky". K tomuto návrhu
připojil doplněk pan mpř. Vlach. Táži
se pana poslance Kužílka, zda si přeje, aby
o jeho návrhu bylo hlasováno zvlášť,
nebo zda si představuje, že spojíme jeho návrh
s dodatkem pana mpř. Vlacha.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedo, já se domnívám, že
návrh, tak jak jsem ho zformuloval, a časový
rytmus, který jsem navrhl, nenutí nikoho k ničemu,
co by se nedalo postupně vysvětlit, objasnit a správně
pojmenovat. Proto neshledávám důvod k tomu,
aby na tomto návrhu bylo něco korigováno.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji za vysvětlení,
budeme hlasovat.
Kdo je pro to, aby byl do programu naší schůze
nově zařazen bod, který navrhl pan poslanec
Kužílek a připojil k němu návrh
na časové začlenění na čtvrteční
ráno, ať prosím zvedne ruku. 46.
Kdo je proti zařazení tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 7.
Je zcela zjevné, že tento návrh nezískal
nadpoloviční podporu členů Poslanecké
sněmovny.
Další návrh podala paní poslankyně
Bumbová, navrhuje, aby byl program obohacen o bod "Informace
vlády o problematice dostavby jaderné elektrárny
Temelín", a aby tento bod byl zařazen před
interpelace. Táži se především
paní poslankyně Bumbové, zda jsem správně
vystihl název a smysl jejího návrhu, protože
jsem to zapisoval narychlo, nejsem si proto žádnou
formulací jist. Všechny ostatní navrhovatele
také žádám, aby kontrolovali, zda jsem
nezkreslil jejich návrh.
Budeme tedy hlasovat o návrhu paní poslankyně
Bumbové. Kdo je pro zařazení tohoto návrhu
do programu, ať zvedne ruku. 86.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 36.
Ptám se, aby bylo dokončeno hlasování,
kdo se zdržel hlasování? 55 poslankyň
a poslanců se zdrželo hlasování.
Ani tento návrh nezískal nadpoloviční
podporu.
Jako třetí navrhl pan poslanec Žižka rozšířit
program dnešní schůze o bod, který se
nazývá "Informace vlády České
republiky o stavu životního prostředí
v bývalém Severočeském kraji".
Je to principiálně tak, pane poslanče? (A
jeho řešení.)
Kdo je pro, aby tento bod byl dodatečně zařazen
na program, ať zvedne ruku! 70.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 21.
Je zcela zjevné, že tento návrh nezískal
nadpoloviční podporu.
Dále navrhl pan poslanec Faifr obohatit program schůze
o tento bod: "Situace v ohrožených oblastech
a způsoby jejího řešení."
Je to tak, pane poslanče? (Je.)
Kdo je pro doplnění pořadu o tento bod, ať
zvedne ruku! 77.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 12.
Tento návrh nezískal nadpoloviční
podporu.
Další návrh vznesl pan poslanec Recman. Navrhuje,
aby byl do našeho dnešního programu doplněn
bod "Projednání statutu Nejvyššího
kontrolního úřadu" a aby byl zařazen
za dosavadní bod 8. Je tomu tak, pane poslanče?
Kdo je pro přijetí tohoto doplňujícího
návrhu, ať zvedne ruku! 76.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 56.
Tento návrh nezískal nadpoloviční
podporu.
Dále navrhl pan poslanec František Trnka, aby byl
zařazen bod (je tu faktická poznámka pana
poslance Recmana, prosím).
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo,
vzhledem k tomu, že nebyl přijat můj návrh,
mám technickou poznámku. Chtěl bych zařadit
bod, a to revokaci usnesení Poslanecké sněmovny
ze 3. schůze z 28. ledna 1993 k návrhu statutu Nejvyššího
kontrolního úřadu, tj. zařadit bod
" Usnesení Poslanecké sněmovny".
Předseda PSP Milan Uhde: Je mi líto, pane
poslanče, ale já vám nemohu vyhovět,
protože rozprava o programu byla skončena a vy navrhujete
doplnění programu.
Pan poslanec Kužílek se hlásí s faktickou
poznámkou.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedo, já se nesmírně omlouvám,
nicméně jednací řád v této
věci stanovuje jinak. Každý poslanec může
kdykoli navrhnout změnu nebo doplnění jednacího
řádu. Rozpravu k návrhu programu jednací
řád prostě nezná. Omlouvám
se, je to spíše tak, jak navrhoval pan poslanec Recman.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Dobrá, beru tedy
na vědomí, že pan poslanec Recman navrhl revokaci
usnesení Poslanecké sněmovny z minulé
schůze. Dám o jeho návrhu hlasovat v tom
pořadí, v jakém byl podán, to je na
konci.
Pan poslanec Trnka navrhl, aby za bod 15 dosavadního návrhu
byl zahrnut bod "Vládní informace o situaci
a vývoji zemědělské politiky"
a aby k tomu byly předloženy písemné
materiály. Je to tak, anebo si, pane poslanče, přejete
upřesnění?
Poslanec František Trnka: "Zemědělské,
průmyslové, ekologické politiky".
Předseda PSP Milan Uhde: Zemědělské,
průmyslové a ekologické politiky. Kdo je
pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne
ruku! 79.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 73.
Kdo se zdržel hlasování, ať zvedne ruku!
23.
Tento návrh nezískal nadpoloviční
podporu.
Dále se přihlásil pan poslanec Vačkář.
Přidal se k dosavadním předneseným
návrhům, ale sám vlastní návrh
nepřednesl. Rovněž pan poslanec Šoler
se přidal k návrhům, které byly předneseny
předtím. Další návrh přednesl
pan poslanec Vik, navrhl, abychom se zabývali přeřazením
některých poslanců Poslanecké sněmovny
do jiných výborů.
Kdo je pro to, abychom svůj program doplnili o tento bod,
ať zvedne ruku! 75.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! 42.
Tento návrh nezískal nadpoloviční
podporu.
Další návrh, který podal pan poslanec
Vik, zní: stáhnout z našeho návrhu programu
bod č.7, jímž je volba členů
Rady České tiskové kanceláře.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 19.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 64.
Tento návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Jaroslav Vlček navrhl rozšířit
program schůze o bod, který nazval "Návrh
na ustavení pracovní komise pro výběr
firem ". Pane poslanče, prosím, zpřesněte,
o které firmy šlo, já jsem nezapsal celé
znění vašeho návrhu.
Poslanec Jaroslav Vlček: Jde o výběr
firmy, která bude spravovat území bývalých
vojenských prostorů Ralsko a Mladá. Vláda
má rozhodnout v tomto směru do 15. března.
Předseda PSP Milan Uhde: Zachytili všichni
poslanci znění, nebo mám zopakovat návrh
ještě jednou? Jde o výběr firmy, která
bude spravovat území bývalých vojenských
prostorů Ralsko a Mladá, přičemž
termín zní 15. března. Do tohoto termínu
má být věc vyřešena.
Kdo je pro návrh pana poslance Vlčka, ať zvedne
ruku. 78.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 45
Kdo se zdržel hlasování, ať zvedne ruku.
50.
Tento návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Opatřil navrhl, abychom rozšířili
program dnešní schůze o bod, který jsem
já nepřesně zachytil jako školská
koncepce. Pane poslanče, prosím, myslím,
že by bylo dobré, kdybyste zpřesnil název,
abychom přesně věděli, o čem
budeme hlasovat.
Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený
pane předsedo, jedná se o školskou politiku
a o stav ve školství. O tento bod bych prosil program
rozšířit. Jde o informace.
Předseda PSP Milan Uhde: Znění navrhovaného
bodu zní: "Informace o školské politice
a stavu ve školství". Po tomto zpřesnění
se ptám sněmovny, kdo je pro návrh pana poslance
Opatřila, ať zvedne ruku. 79.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 57.
Tento návrh nezískal zcela zjevně nadpoloviční
podporu.
Přicházíme k návrhu pana místopředsedy
Vlacha, který modifikoval návrh pana poslance Kužílka.
Přečtu znění tak, jak jsem jej zachytil.
Pan místopředseda mě laskavě bude
sledovat. Jde o informaci vlády o opatřeních,
která byla učiněna v posledních třech
letech v souvislosti s životním prostředím
v některých oblastech ČR, a dále informaci
o tom, co hodlá vláda v tomto směru dále
učinit. Smysl je vystižen.
Budeme hlasovat o tomto návrhu.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 157
Kdo je proti, ať zvedne ruku. Nikdo.
Tento návrh byl přijat a pan místopředseda
požádal o příležitost k malému
zpřesnění.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dovolte
mi mluvit odsud z místa. Rozumí se samo sebou včetně
navrhovaného způsobu projednání. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Dále vznesla návrh
paní poslankyně Buzková, dodatečně.
Její návrh jsem zachytil jako návrh usnesení
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k vlivům
situace v severních Čechách.
Paní poslankyně, je to v návrhu vystiženo,
nebo si přejete zpřesnění?
Poslankyně Petra Buzková: Pane předsedo,
byl to "Návrh na usnesení Parlamentu ČR
k dopadu ekologické situace na zdraví občanů
bývalého Severočeského kraje a hnědouhelné
pánve na Sokolovsku".
Předseda PSP Milan Uhde: Ano. Děkuji. Zkreslil
jsem to proto, že se mi strašně nelíbilo
slovo dopad, takže jsem potom už všechno ostatní
pozměnil. Omlouvám se.
Budeme hlasovat o návrhu v tom smyslu, jak jej paní
poslankyně Buzková zpřesnila.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 79.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 24.
Tento návrh zcela zjevně nezískal nadpoloviční
podporu.
A konečně je tu návrh pana poslance Recmana,
jemuž se dodatečně omlouvám za nekorektní
snahu, jíž jsem ho málem připravil o
možnost tento návrh podat. Naštěstí
pan poslanec Kužílek situaci zachránil. Pane
poslanče Recmane, vy jste navrhl revokovat usnesení
předchozí schůze Poslanecké sněmovny,
které se týkalo statutu Nezávislého
kontrolního úřadu, a doporučoval projednávat
tento bod na dnešní schůzi.
Kdo je pro přijetí návrhu pana poslance Recmana,
ať zvedne ruku.
Budete zpřesňovat? Prosím.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo,
já jsem navrhl bod revokace toho usnesení.
Předseda PSP Milan Uhde: Rozumím, budeme
tedy hlasovat o zařazení bodu "Revokace usnesení
předchozí schůze Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR". Toto usnesení se týkalo
statutu Nezávislého kontrolního úřadu.
Kdo je pro zařazení tohoto bodu, ať zvedne
ruku. 45.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 55.
Tento návrh nezískal nadpoloviční
podporu.
Vyčerpali jsme všechny doplňující
a pozměňující návrhy týkající
se dnešního pořadu schůze. Budeme hlasovat
o celkovém návrhu pořadu, jak vyplynul z
rozpravy o pozměňujících návrzích.
Tento odhlasovaný návrh dostanete na stůl,
jakmile bude technicky vyhotoven.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 121.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 16.
Návrh dnešní schůze, doplněný
o vaše další návrhy, byl přijat.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dříve než přistoupíme
k vlastnímu projednávání schváleného
pořadu dnešní schůze, sděluji
vám, že prezident republiky pan Václav Havel
využil svého ústavního práva,
požádal o slovo a já mu toto slovo nyní
uděluji.
Prezident České republiky Václav Havel:
Pane předsedo, paní poslankyně a páni
poslanci, vážená vládo, vážení
přítomní, předstupuji-li dnes jako
první prezident samostatné České republiky
poprvé před vás, její první
parlament, činím tak s plným vědomím
zvláštní vážnosti této chvíle
a zvláštní odpovědnosti, kterou mám
k vám, kteří jste mne zvolili, i ke všem
občanům naší republiky. Využiji
této příležitosti k úvaze o naší
nové státní existenci a o jejích vyhlídkách.
To se mi však těžko může podařit,
nerozhlédnu-li se nejprve po prostoru, v němž
se ocitáme a v němž svůj stát
budujeme.
Od chvíle, kdy přetekl pohár občanské
trpělivosti, veřejnost se vzbouřila proti
totalitnímu režimu a tento režim se zhroutil,
uplynuly 3 roky. Tři roky plné dramatických
změn.
Dráty, jimiž jsme byli obklíčeni, jsme
zrušili a naše země se otevřela demokratickému
světu. Byla obnovena plná svoboda slova. Rozbili
jsme všechny základní nástroje totalitní
moci, od všemocné státní policie přes
centrální řízení hospodářství
až po všechny druhy manipulace společenského
života. Zrodila se naše nová parlamentní
demokracie. Z protoplasmy velkých antitotalitních
hnutí se záhy vynořily obrysy nových
politických stran, zatímco strany, které
už existovaly, se začaly osvobozovat a transformovat,
Po celé zemi rozkvetl svobodný spolkový život.
Církve byly zbaveny státního dozoru. Lidská
práva byla kodifikována jako trvalý základ
demokratického právního státu. Byť
pomalu a polovičatě začaly být napravovány
i křivdy minulosti, byly například přijaty
hlavní rehabilitační i restituční
zákony, dík čemuž se ukradený
majetek počal vracet svým původním
vlastníkům. Byla zahájena velká přestavba
celého právního řádu. Přijali
jsme koncepci bezprecedentní ekonomické reformy,
směřující k obnově soukromého
vlastnictví a trhu, a tuto reformu úspěšně
uskutečňujeme. Vznikly tisíce soukromých
podniků a milióny občanů vstoupily
do velkorysého procesu privatizace. Byla zahájena
transformace celého zemědělství. Iniciativní
zahraniční politikou jsme dosáhli rychlého
odchodu okupačních vojsk a významnou měrou
jsme se zasloužili o zrušení Varšavské
smlouvy i RVHP. Uzavřeli jsme asociační dohodu
s Evropským společenstvím, záhy se
stali členy Rady Evropy a obnovili či navázali
přátelské vztahy s mnoha zeměmi světa.
Založili jsme dobré kooperativní vztahy i s
našimi bezprostředními sousedy, což přispělo
k tomu, že se ve střední Evropě - na
rozdíl od jiných částí postkomunistického
světa - udržela i v nových podmínkách
politická stabilita. Velmi brzy jsme se stali z bezvýznamného
sovětského satelitu nezávislou, důvěryhodnou
a obecně respektovanou zemí.
I když dnes pochopitelně víme, co všechno
jsme mohli udělat jinak a lépe, nemáme důvod
mluvit o předchozí éře odmítavě.
Položila základ všech systémových
změn, které dnes uvádíme v život.
Česká republika má rozhodně nač
navázat.
Jako občané jsme se vždycky ztotožňovali
se státností československou. Československo
jsme pociťovali jako svůj přirozený
domov a sama myšlenka na jeho rozdělení byla
tvrdým útokem na tuto naši identifikaci. Proto
mnozí z nás vložili nemálo sil do pokusu
přebudovat dosavadní formální federaci
na federaci skutečnou a demokratickou, v níž
by se všichni cítili dobře. Toto úsilí
nevedlo k úspěchu. Historikové s odstupem
času posoudí, zda bylo neúspěšné
proto, že bylo nekoncepční, nedůsledné
nebo v samých svých východiscích tak
či onak vadné, anebo proto, že tváří
v tvář slovenským tužbám úspěšné
prostě být nemohlo. Ať tak či onak,
po posledních parlamentních volbách už
bylo zřejmé, že se náš dosavadní
stát rozdělí. České politické
reprezentaci patří uznání za to, že
tak náročnou operaci, jakou je rozdělení
státu, se jí podařilo v trvalé a trpělivé
součinnosti se slovenskou stranou provést pokojným,
právním a spořádaným způsobem.
Zakládá to důvěryhodnost obou nástupnických
států i perspektivu jejich dobrých vzájemných
vztahů.
Rozdělení Československa bylo nepochybně
pro mnohé z nás bolestivé. Přesto
nebylo provázeno z české strany pocitem křivdy,
bolestínstvím, výčitkami či
dokonce odporem ke Slovensku a ke Slovákům. Pochopili
jsme, že Slováci mají právo na samostatnost.
I tato okolnost je nesmírně důležitá:
kdyby náš rozchod byl provázen trpkostí,
zatížilo by to nadlouho naše vztahy, což
by se posléze obrátilo proti všem.
Rozdělení Československa nás postavilo
před úkol rychle položit některé
základní kameny samostatné České
republiky. Myslím, že i to se podařilo. Významně
jste se o to zasloužili vy, poslanci bývalé
České národní rady a dnešní
Poslanecké sněmovny parlamentu České
republiky nejen tím, že jste přijali příslušné
zákony a schválili příslušné
smlouvy, ale především tím, že
jste přijali zákon nejdůležitější,
totiž Ústavu České republiky. Je to
dobrá ústava. Doufejme, že bude dobrým
začátkem naší samostatné státní
existence.
Jak patrno, prostor, v němž začínáme
nový český stát budovat, je slibný.
Aspoň pokud jde o jeho exaktně zjistitelné
ukazatele a doložitelná politická fakta, která
ho vymezují.
Jenže jak je tomu s tou jeho složkou, u níž
se dá stěží něco exaktně
měřit a prokazovat, ale která je neméně
důležitá, protože teprve v ní se
vlastně rozhoduje o tom, zda se cítíme ve
své zemi dobře? Mám tím na mysli to,
co by se dalo nazvat duší společnosti. V jakém
je naše společnost vlastně duševním
rozpoložení? Jinými slovy: jaké je v
onom prostoru, o němž tu mluvím, ovzduší?
Na tuto otázku pochopitelně neexistuje jednoznačná
odpověď. Zřejmé jsou však dvě
věci. Za prvé fakt, že velká většina
našich spoluobčanů pochopila smysl a nutnost
všech společenských změn, které
uskutečňujeme, a dala jim svůj souhlas, naposled
v nedávných volbách. Je obdivuhodné,
jak statečně, věcně a rozumně
se lidé vyrovnávají s nejrůznějšími
obtížemi, které vyplývají jak
z rozdělení státu a jeho měny, tak
z nového daňového systému, z úsporné
rozpočtové politiky a vůbec ze všeho,
co provází naši radikální ekonomickou
reformu. Je obdivuhodné, jak rychle se ve společnosti
probudil k životu potenciál podnikatelské tvořivosti
a vůbec smysl pro tržní poměry.
Zároveň je ale zřejmé, že ovzduší,
v němž žijeme, příliš zdravé
není. Komunistický režim po dlouhá léta
systematicky budoval určitou sobě vlastní
strukturu životních hodnot a jistot. Byla veskrze
pochybná, zotročující, odcizující
a nelidská, společnost však přesto byla
donucena tak říkajíc v rozporu se svým
lepším já si na ni zvyknout a osvojit si ji.
Tato struktura se zhroutila. Struktura jiná a lepší
však dosud neexistuje a ani existovat nemůže.
Z pochopitelných důvodů: takové hodnoty,
jako je občanské vědomí a sebevědomí,
občanská odpovědnost, důvěra
ve vlastní síly a plné vědomí
ceny svobody i všech jejích důsledků,
nelze prostě vyhlásit či zavést. Rodí
se dlouho a obtížně, každý je musí
sám v sobě složitě hledat a objevovat,
jsou výsledkem dlouhodobého existenciálního
a sociálního procesu, odnaučujícího
lidi zvolna jejich starým návykům. a životním
orientacím a pěstujícího návyky
a orientace úplně jiné. Ztráta starého
a nepřítomnost nového probouzí ovšem
v mnoha lidech pocit vzduchoprázdna, nezakotvenosti, prázdnoty
a frustrace. Někteří těmto podvědomým
stavům čelí tím, že volají
po návratu vlády pevné ruky, která
by zjednala zase pořádek. Jiní berou pořádek
rovnou do vlastní ruky. U mnoha lidí vyvolává
toto vnitřní vakuum dojem, že je všechno
dovoleno, a že tudíž mohou dát volný
průchod všem svým špatným vlastnostem.
A mnozí se pokoušejí najít nějakého
snadno rozeznatelného viníka své vlastní
frustrace, aby si pak své otřesené sebevědomí
léčili jeho pronásledováním.
Velký vzrůst kriminality a organizovaného
zločinu, kolektivní násilí, nesnášenlivost,
rasismus, antisemitismus, xenofobie a lhostejnost k nim, šířící
se korupce, zlatokopecká horečka a názor,
že život je džungle a člověk člověku
musí být vlkem - to jsou zřejmě jen
nejznámější projevy onoho zvláštního
stavu, do něhož se dostává společnost
v situaci, kdy se zhroutil hodnotový svět totalitního
státu a ještě nevyzrál hodnotový
svět občanské společnosti. Tento stav
má však i jiné projevy, jemnější,
nenápadnější, ale možná
o to nebezpečnější: rozmáhající
se obecnou předrážděnost, atmosféru
nedůvěry, podezírání a nekončícího
obviňování či skandalizování,
malodušnou nevraživost a zatuchlé zápecnictví,
křiklounství, určené jen k přehlušení
vlastních komplexů, prohlubující se
cynismus, demagogii, zkratkovité myšlení, vulgaritu
a občas až jakousi zbahnělost veřejného
života. Právě tyto jevy se v poslední
době, obávám se, povážlivě
rozšířily. Není vyloučeno, že
to je i daň, kterou platíme za spořádané
rozdělení státu. Určité trauma
to přece jen bylo a je možné, že tu jde
o jeho nepřímý projev. Nebylo by to v naší
novodobé historii poprvé, kdy zmenšení
naší vlasti vyvolalo podobné duchy.