Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové
PSP J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 184 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
zemědělství J. Lux, ministr obrany A. Baudyš,
ministr životního prostředí F. Benda,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství
K. Dyba, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr státní
kontroly I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák,
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
P. Piťha, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu
národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický,
ministr zahraničních věcí. J. Zieleniec,
prezident Nejvyššího kontrolního úřadu
P. Hussar.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, milí hosté, zahajuji přerušené
jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny,
přeji vám dobré jitro a nám všem
hezký a úspěšný den. Dovolte,
abych úvodem připomenul, co nám ještě
ze schváleného pořadu zbývá
projednat, abychom se zasituovali, poprosil bych ještě
jednou o klid.
Cituji: první čtyři body se týkají
voleb, jejichž projednávání jsme včera
zahájili a přerušili. Jsou to:
Za prvé "Volba členů dozorčí
rady Grantové agentury", dnes bychom se měli
dozvědět jako bod č. 1 výsledek prvního
kola volby.
Druhým bodem je "Volba členů vyšetřovací
komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření
okolností souvisejících s akcemi "Norbert",
"Zásah" a "Vlna", zde jak víte
proběhlo první kolo volby, ze třinácti
členů bylo zvoleno jedenáct členů,
ve druhém kole bychom měli zvolit zbývající
dva členy.
Třetím bodem je "Volba členů
Rady České tiskové kanceláře",
opět pro vaši informaci, v prvním kole nebyl
nikdo z navržených kandidátů zvolen,
dnes tedy proběhne další kolo.
Čtvrtým bodem by měla být "Volba
předsedy vyšetřovací komise Poslanecké
sněmovny pro vyšetření okolností
souvisejících s akcemi "Norbert", "Zásah"
a "Vlna" - zase pro informaci sněmovny, tato
volba se bude konat v souladu se statutem komise po zvolení
členů vyšetřovací komise.
Nyní připomenu ještě další
body, které nám zbývají projednat
ze schváleného pořadu.
Pátým bodem je "Vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 301/92 Sb. o Hospodářské
komoře České republiky a Agrární
komoře České republiky."
Dalším bodem je "Návrh poslance J. Honajzera
a dalších na vydání zákona, kterým
Česká republika nabývá pro Národní
divadlo v Praze vlastnické právo k některým
nemovitostem."
Sedmým bodem je "Vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 328/91 Sb. o konkurzech a vyrovnání."
Osmým bodem je "Informace vlády České
republiky o stavu jednání s vládou Spolkové
republiky Německo ve věci vysídlení
přistěhovalců z území SRN",
jedná se o pokračování přerušeného
jednání na 6. schůzi Poslanecké sněmovny.
Devátým bodem jsou "Interpelace, otázky
a podněty poslanců."
Desátým bodem jsou "Odpovědi členů
vlády České republiky na interpelace, otázky
a podněty poslanců."
Navrhuji vám následující postup při
dnešním jednání: nejprve bychom vyslechli
výsledek prvního kola volby členů
dozorčí rady Grantové agentury, potom bychom
přerušili projednávání tohoto
bodu a vrátili se ke druhému kolu volby vyšetřovací
komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření
okolností, souvisejících s akcemi "Norbert",
"Zásah" a "Vlna", s upřesněním
návrhu na volby dvou zbývajících členů
komise.
Jako třetí bychom provedli zahájení
volby druhého kola Rady České tiskové
kanceláře.
Tak jako včera, by se i dnes, pokud proti tomu není
zásadních připomínek, mohly uskutečnit
všechny tři volby najednou. Než ověřovatelé
zjistí výsledky voleb, navrhuji, abychom projednávali
postupně zbývající body podle schváleného
programu.
Dovolím si říci, že takový
postup je možné označit za racionální,
a ptám se, zdali k tomuto postupu jsou nějaké
zásadní námitky. Poprosil bych pana poslance
Nečase, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, dámy
pánové, dovolil bych si navrhnout menší
změnu ve volbách, které zbývají
z našeho včerejšího pořadu, a to,
abychom bezprostředně za body, které obsahují
jednotlivé volby, které máme provést,
byl předsunut bod 8, informace vlády České
republiky o stavu jednání s vládou Spolkové
republiky Německo ve věci vysídlení
přistěhovalců z území SRN,
aby tento bod byl projednán před vládním
návrhem zákona o Hospodářské
komoře.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
slyšeli jste pozměňovací návrh,
o kterém dám hlasovat. Není další
pozměňovací návrh? Není, děkuji.
Dovolte mi tedy, abych nechal vyjádřit souhlas s
návrhem pana poslance Nečase.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 94.
Kdo je proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování? 29. Děkuji.
Tento návrh byl přijat a budeme se tedy řídit
navrženým programem.
Prvním bodem je
Prosím pana kolegu Koláře, aby se ujal slova
a informoval nás, jak tato volba proběhla.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážené dámy, vážení
pánové, dovolte mi, abych vás seznámil
s výsledkem tajného hlasování při
volbě členů dozorčí rady Grantové
agentury. Jednalo se o druhou volbu, první kolo.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno
167 hlasovacích lístků, odevzdáno
bylo 140 platných hlasovacích lístků,
26 neplatných hlasovacích lístků,
1 hlasovací lístek nebyl odevzdán.
Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány
takto:
Pro pana Vladislava Bízka bylo odevzdáno 81 platných
hlasů,
pro pana Miloše Filipa bylo odevzdáno 77 platných
hlasů,
pro pana Milana Fránka nebyl odevzdán žádný
platný hlas,
pro pana Jiřího Kratochvíla bylo odevzdáno
80 platných hlasů,
pro pana Jiřího Světlíka byly odevzdány
3 platné hlasy,
pro pana Václava Talíře bylo odevzdáno
77 platných hlasů,
pro pana Martina Smetanu bylo odevzdáno 13 platných
hlasů,
pro pana Stanislava Žáka byly odevzdány 2 platné
hlasy.
Žádný z kandidátů nebyl v tomto
kole zvolen, čili musíme přistoupit ve druhé
volbě ke třetímu kolu. Rád bych využil
této příležitosti a seznámil
vás s tím, jak budou probíhat všechny
tři volby, protože navrhuji, aby proběhly opět
najednou.
Do dozorčí rady Grantové agentury volíme
4 kandidáty a bylo jich navrženo 8. Kandidátní
listina tedy zůstává shodná, jak jsem
přečetl výsledky prvního kola.
Pokud jde o Radu České tiskové kanceláře,
tam volíme dva kandidáty, čili z původního
seznamu zůstává dvojnásobný
počet podle schváleného volebního
řádu, tj. 4. Ve druhém kole druhé
volby budeme tedy volit pana Milana Bubna, Marii Hůlkovou,
Josefa Krejsu, a Jana Urbana. Tito čtyři získali
nejvíce hlasů v prvním kole.
Ve druhém kole první volby členů vyšetřovací
komise pro objasnění okolností akcí
"Norbert", "Zásah" a "Vlna"
vypadá kandidátní listina takto: ČSSD
trvá nadále na panu Stanislavu Grossovi a LSU kandidovala
pana Stanislava Kozáka.
Chtěl bych ještě využití této
příležitosti a zmínit se o zásadních
chybách, které se při volbách objevují
a které způsobují neplatnost hlasovacích
lístků. Přesto, že podle mého
názoru a podle názoru všech ověřovatelů
je úmysl zřejmý. Jednak je to opomenutí
zakroužkování písmena "z"
před "zdržuji se" a dále grafická
úprava lístku. Čísla před jmény
kandidátů a písmeno "z" mohou být
označeny dvěma způsoby, buď zakroužkováním
nebo křížkem ve tvaru písmena x. Žádná
další grafická úprava není možná
a v podstatě činí hlasovací lístek
neplatným. Kdokoliv hodlá učinit tlustou
čáru za minulostí, nechť ji učiní
někde jinde, ale ne na tomto hlasovacím lístku,
protože pak je neplatný a volby zbytečně
prodlužujeme. Tolik k volbám.
Jelikož ověřovatelé budou potřebovat
asi 10 minut na přípravu voleb, možná
by stálo za zvážení zahájit projednávání
bodu, který tady navrhl kolega Nečas, a jakmile
bude projednán, okamžitě přejít
k hlasování.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Návrh akceptuji, mám však jeden návrh,
abychom v současné době ještě
zahájili rozpravu k předneseným návrhům.
Má někdo zájem se vyjádřit?
Není tomu tak, rozpravu k tomuto tématu končím.
Prosím, aby se ověřovatelé, a to paní
poslankyně Marta Hubová, Eva Matoušková
a poslanci Josef Effenberger, Alfréd Frommer, Robert Kolář,
Ludvík Motyčka, Ladislav Rymeš, Tomáš
Svoboda, Oldřich Vrcha a Eduard Zeman ujali opět
své funkce spojené s přípravou a samotným
aktem voleb.
Přerušuji projednávání tohoto
bodu. Podle schváleného programu nastupuje bod původně
osmý
Prosím ministra vnitra pana Rumla, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci. Dovolte mi, abych podal společnou zprávu
ministra vnitra a ministra zahraničních věcí
k problému jednání se Spolkovou republikou
Německo na téma migrace.
Přibližně před třemi týdny
jsem vás informoval o aktivitách vlády v
oblasti, která nyní vzbuzuje nejen eminentní
zájem, ale i vážné obavy, tedy
v oblasti ilegální migrace. Svou zprávu jsem
zakončil tím, že v polovině března
proběhne schůzka 6 ministrů vnitra, nazvaná
Pražská iniciativa. Dovolte mi, abych vám stručně
popsal její průběh a naše následující
kroky.
Pražské iniciativy, kterou zahájil úvodním
projevem ministr zahraničí pan Zieleniec, se zúčastnili
zástupci Rakouska, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska
a České republiky. Naším záměrem
bylo projednat možnost společného projednání
multilaterální standardizované readmisivní
dohody, hovořit o dopadech, které přinese
účastnickým státům změna
azylového práva ve Spolkové republice Německo,
dále hovořit o harmonizaci azylových procedur,
o vzájemném přizpůsobení podmínek
pro vzestup cizinců ze třetích zemí
na území jednotlivých přítomných
států.
Již při vstupních projevech se ukázalo,
že v současné době není možné
usilovat o podepsání multilaterální
dohody o předávání uprchlíků.
Bylo by velmi obtížné shodnout se na tak široké
platformě na standardním jednotném obsahu
takové smlouvy, zvláště proto, že
nakonec musí být v jednotlivých státech
ratifikována parlamenty.
Po celodenním jednání bylo přijato
společné komuniké, které vycházelo
z vědomí naší společné
odpovědnosti a nezbytnosti hledání společného
řešení azylu.
Vycházelo z doporučení budapešťské
konference všech evropských ministrů vnitra
a obsahovalo tyto základní body:
1. Účastnické státy nebudou přebírat
odpovědnost za cizince, kteří vstoupili do
azylové procedury před přijetím změny
azylového zákona v SRN, tzn. za tak zvané
staré případy.
2. Účastnické státy zváží
možnost návratu cizinců do zemí původu
přes vlastní území za přesně
stanovených podmínek, které odpovídají
základním humanitárním principům,
včetně podmínky, že dožadující
stát zajistí smluvní úpravu přebírání
těchto osob v zemích původu.
3. Ministři vnitra budou usilovat ve svých zemích
o doplnění vzájemných standardizovaných
readmisních dohod a vyvinou iniciativu k uzavírání
těchto smluv se zeměmi, z nichž přicházejí
ilegální migranti.
4. Ministři vnitra se zasadí o harmonizaci azylových
procedur.
5. Účastníci konference, pojímace
otázku evropské migrace jako závažný
bezpečnostní problém, doporučují
využít možností, které skýtá
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Po Pražské iniciativě odjel můj náměstek
pan Fendrych do Bonnu, kde se setkal s hlavním vyjednavačem
SRN v oblasti migrace, státním tajemníkem
Johannesem Vöckingem, a byl rovněž přijat
německým ministrem vnitra panem Seitersem.
Náměstek Fendrych německou stranu informoval
o průběhu pražské schůzky a jejích
závěrech a dále o krocích, které
vláda České republiky považuje v nejbližší
době za prioritní. To znamená:
1. Příprava a uzavření bilaterárních
standardizovaných readmisních dohod s Polskou republikou
a Maďarskou republikou.
2. Fyzická ostraha státní hranice mezi ČR
a SR, zaměřená proti vstupu nelegálních
migrantů ze třetích zemí na území
našeho státu.
3. Příprava nezbytných legislativních
změn v oblasti azylových procedur.
4. Změna koncepce administrativních a dalších
opatření regulujících vstup cizinců
ze třetích zemí do České republiky.
Německá delegace měla při jednáních
jediný, jasně deklarovaný zájem: okamžitě
začít jednat o uzavření bilaterární
readmisní dohody mezi SRN a ČR. Toto úsilí
se zcela jistě váže na blížící
se datum, kdy budou ve Spolkovém sněmu projednávány
nové azylové zákony. Česká
delegace jednání o takové smlouvě
nepřipustila.
Německé straně bylo sděleno, že
ČR nepodepíše a nenechá si vnutit žádnou
dohodu, kterou není schopna v dané situaci plnit.
Nejprve musí být naplněny kroky, které
vláda ČR považuje za prioritní. Zároveň
byla německá strana ujištěna o tom,
že jakmile budou připraveny nutné podmínky,
začnou MV ČR a MV SRN jednat o takové dohodě.
Nejdříve do 3 měsíců bude ustavena
společná expertní komise, která by
připravila obsah bilaterární readmisní
dohody. Česká republika do sítě readmisních
dohod pochopitelně zahrnuje i SRN, nejen státy
střední a východní Evropy. V nejbližší
době přijede Johannes Vöcking do Prahy pokračovat
v jednáních.
Vážený pane předsedo, dámy a
pánové, závěrem bych chtěl
zdůraznit, že v současné době
intenzívně jedná ministerstvo vnitra ČR
s ministerstvem vnitra Polska a ministerstvem vnitra Maďarska
a na půdě vlády se plní záměry,
které jsem výše uvedl. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní poprosím společného zpravodaje
zahraničního výboru pana poslance Petra Nečase,
aby nás seznámil s výsledkem projednání
celé problematiky ve výboru.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové!
V minulém týdnu projednal tuto problematiku zahraniční
výbor a výbor branný a bezpečnostní.
Dovolím si vás seznámit s texty usnesení,
které oba dva tyto výbory přijaly.
Zahraniční výbor přijal následující
usnesení:
"Po výkladu ministra zahraničních věcí
Josefa Zielence, ministra vnitra ČR Jana Rumla a po rozpravě
na společném zasedání s branným
a bezpečnostním výborem zahraniční
výbor
1. projednal informaci vlády České republiky
o stavu jednání s vládou SRN ve věci
vysídlení přistěhovalců z území
SRN,
2. považuje postup vlády ČR při řešení
této situace za přiměřený."
Branný a bezpečnostní výbor přijal
podobné usnesení, ve kterém shledal postup
vlády přiměřený situaci.
Tolik k těmto dvěma výborům, které
k této problematice měly nejblíže a
touto problematikou se zabývaly.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci Nečasovi. Dovolte mi, abych otevřel
k této problematice rozpravu. Písemnou přihlášku
nemám žádnou. Hlásí se někdo
do rozpravy? Prosím pana poslance Hirše.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedající, vážený pane
předsedo, dámy a pánové, jenom velice
stručně. Požádal bych, abychom zprávu,
kterou jsme slyšeli od pana ministra Rumla, obdrželi
všichni písemně. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se
dále hlásí do rozpravy?
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, nyní jsem dostal zprávu od pana
předsedy, že je na cestě pan premiér
Klaus, který na žádost politického grémia
by měl vystoupit k této problematice a podat informaci
o svém jednání ve Spolkové republice
Německo.
Dovolte mi, abych vyhlásil pětiminutovou přestávku
a poprosil vás, abyste se nerozptylovali tak dalece, abychom
mohli pokračovat v jednání.
(Jednání přerušeno v 9.44 )
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, prosím,
abyste zaujali svá místa, budeme pokračovat.
Dovolil bych si uvítat mezi námi pana premiéra
Václava Klause a poprosil bych ho, aby nás v rámci
rozpravy krátce informoval.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
vážená Poslanecká sněmovno,
omlouvám se, jestli jsem způsobil zdržení,
nemám žádné speciální
poselství, nevím, jestli zde byly vytvořeny
nějaké nevhodné expektace. Myslím,
že mé poselství není odlišné
od toho, které jste získali prostřednictvím
sdělovacích prostředků.
Pokud bych mohl velmi stručně hodnotit svou návštěvu
v Německu, myslím, že sehrála svou pozitivní
roli, že bylo možné tam jednat a dát jasný
signál, dát signál o našich názorech,
vyslechnout si názory předních německých
politiků, ale nejen politiků, na věci v Evropě
jako celku a věci u nás.
Z hlediska globálních jevů - myslím
tím celoevropských jevů - považuji za
velmi pozitivní a velmi vstřícné hodnocení
situace německým kancléřem Helmuthem
Kohlem a jeho důvěru, že právě
naše země to bude, která bude schopna v druhé
polovině devadesátých let se napojit na základní
evropské struktury a že není nezbytně
nutné čekat na další země postkomunistického
světa. To myslím, že je signál velmi,
velmi významný.
Druhou věcí, kterou považuji za důležitou,
je široký blok otázek hospodářských,
ekonomických. Myslím, že v Německu trvá
zájem na dokončení pro nás nesmírně
důležitého ropovodu z Ingolstadtu, stavba dálnice
atd., atd.
Třetí věcí, o které bych se
snad mohl zmínit, je otázka, o které jste
tady - předpokládám - hovořili před
mým příchodem, tzn. otázka azylového
zákona. Jasněji jsme vysvětlili své
stanovisko v této věci, jasně jsme řekli,
že problém nevidíme jako problém česko-německý,
ale spíš bych to nazval jako problém Česko
versus - česko východní, že tedy nejde
o technické jemnůstky té readmisní
dohody, kterou je třeba v jisté době uzavřít
se Spolkovou republikou Německo, ale že jde spíše
o to, jak vyřešit celou tuto otázku na východ
od nás. Myslím, že v tomto duchu vás
asi informovali oba ministři.
Takže jsem zdůrazňoval, že z toho plyne,
že další kroky, další iniciativy,
které by uvolnily nějak tuto situaci a mohly by
nalézt její řešení - pan kancléř
používal slovíčko "Durchbruch",
tj. takové proražení té "Sackgasse",
jak říkal, té slepé ulice, - já
jsem zdůrazňoval, že prorážení
slepé uličky nespočívá v česko-německých
vztazích a není v tom, jestli ministři vnitra,
náš a německý, vymyslí o kousek
lepší vzájemnou dohodu, jestli tam bude o paragraf
více nebo méně, ale že to je spíše
úloha pro zahraniční politiku a spíše
pro ministry zahraničních věcí vůči
zemím od nás na východ, včetně
Slovenska. Myslím, že toto bylo jasné.
Nicméně na straně Německa je zájem
toto proražení slepé uličky nějakým
způsobem provést a nyní jde o to, abychom
i my k tomu přistoupili s jistou iniciativou a hledáním
rozumného řešení. Ale myslím,
že podrobnější zprávu jste o tom
dostali a zabýváme se tím intenzívně.
Včera jsme s oběma pány ministry hodinu jednali
o těchto věcech. To je jedna oblast.
Chtěl bych zdůraznit, že oblast tolik diskutovaná
ve sdělovacích prostředcích, otázka
sudetských Němců, opravdu hraje při
těchto návštěvách daleko okrajovější
roli, než se potom zdá ze sdělovacích
prostředků. A moje jediné stanovisko je v
tom, že si myslím, že je třeba, abychom
spíše než křičeli - jak napsaly
dnes některé noviny - na sebe přes šumavské
lesy, že je lepší, aby někdo s někým
jednal a spíše jde o to, na jaké úrovni
toto jednání vést. Myslím, že
je evidentní, že adekvátním fórem
není vláda nebo nějaká vládní
sestava, která by jela, ale na druhé straně
zase si přiznejme, že jednací delegací
není sdružení pěti starostů sousedních
měst či vesnic na šumavské straně
hranic. Souhlasím, že takovéto sdružení
není považováno za adekvátní
instituci. Takže docela se trápím tím,
jakou nalézt úroveň tohoto jednání:
myslím, že by nebylo vyloučeno vytvořit
třeba i nějakou inertní skupinu politiků
apod. Takže to je ta oblast této problematiky, já
jsem tam - jak jste se asi ze sdělovacích prostředků
dověděli - zopakoval naše standardní
stanoviska a myslím, že je to bráno tak, že
tato standardní stanoviska skutečně máme.
Myslím si, že to jsou hlavní problémy,
které je třeba řešit. Je jasné,
že při návštěvě v Bavorsku
hrály větší roli mikro neboli konkrétní
problémy a projekty. Je jasné, že při
rozhovoru s německým kancléřem hrály
větší roli makroglobální politické
problémy, zejména celá evropská oblast.
Myslím si, že v tomto smyslu jsou jeho slova velmi,
velmi pozitivní, velmi povzbuzující. On jasně
ví, že pro nás není řešením
uzavřít dnes nějaké asociační
dohody a za desetiletí uzavřít členství,
že musí být něco daleko dříve.
Hovořil o letech 1996 - 1997.
To je mé stručné shrnutí toho hlavního
poselství, které bych mohl z této návštěvy
říci. Pokud je nějaký konkrétní
dotaz, rád ho zodpovím. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu premiérovi. Dále se přihlásil
do rozpravy kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
chtěl bych se zmínit pouze o některých
aspektech. Jsem přesvědčen o tom, že
naše vláda v tom rozsahu, jaký má vymezený
rámec - manévrovací rámec, postupuje
dle mého soudu velmi dobře. Velmi dobře proto,
že ten manévrovací prostor je dán nezbytnou
zásadou dobrého sousedství, nezbytnou zásadou
spolupráce. Tím je dáno i to, že přirozeně
vyskytnou-li se tyto problémy, tak není možné
klást věci ultimativně jako v dobách
minulého režimu, kdy zde byl autarktický socialistický
systém a cosi se kategoricky tvrdilo. Přesto bych
si dovolil přednést určité právní
úvahy, i když se jinak domnívám, že
usnesení v zásadě bude pozitivní.
Ty právní úvahy se týkají dvou
aspektů. Především se domnívám,
že neexistuje norma mezinárodního práva,
která by nás zavazovala k tomu přijmout uprchlíky,
kteří by nám byli ze strany Spolkové
republiky Německo určitým způsobem
vydáni. Neexistuje ta norma, pokud se my sami k tomu nezavážeme.
To je první výchozí prostor pro naše
vyjednávání.
Druhá otázka - možná dokonce ještě
závažnější - je, že v článku
2 odstavec 2 protokolu č. 4 Evropské úmluvy
o lidských právech se říká,
že kolektivní deportace cizinců jsou zakázány.
O co mi jde? V zásadě jsem přesvědčen,
že je třeba se dohodnout. Myslím, že otázka
stotisíce uprchlíků na našem území
se doslova dotýká životních zájmů
našeho státu, a proto se domnívám, zda
by před touto úmluvou nestálo za úvahu,
aby kupř. Poslanecká sněmovna, která
zřejmě (a o tom jsem přesvědčen)
vysloví souhlas s postupem vlády, nedoporučila
ministrovi zahraničí, aby si vyžádal
konsultaci u Úřadu vysokého komisaře
pro uprchlíky z hlediska právního charakteru
a právního významu tzv. pojmu bezpečných
zemí z hlediska mezinárodního práva
a z hlediska naší povinnosti, v jakém rozsahu
i tyto závazky na nás přijmout. Jde samozřejmě
o otázku čistě konsultační,
přičemž jednoznačně vítám
to, že vláda, oba dva ministři, ministerský
předseda, vyvíjeli tuto poměrně značnou
intenzitu. V tomto smyslu bych žádal, aby toto byl
doporučující námět k tomu usnesení,
které jak předpokládám - bude schvalovací.
Děkuji.