Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové PSP J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 184 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr obrany A. Baudyš, ministr životního prostředí F. Benda, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr státní kontroly I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zahraničních věcí. J. Zieleniec, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu P. Hussar.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí hosté, zahajuji přerušené jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny, přeji vám dobré jitro a nám všem hezký a úspěšný den. Dovolte, abych úvodem připomenul, co nám ještě ze schváleného pořadu zbývá projednat, abychom se zasituovali, poprosil bych ještě jednou o klid.

Cituji: první čtyři body se týkají voleb, jejichž projednávání jsme včera zahájili a přerušili. Jsou to:

Za prvé "Volba členů dozorčí rady Grantové agentury", dnes bychom se měli dozvědět jako bod č. 1 výsledek prvního kola volby.

Druhým bodem je "Volba členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností souvisejících s akcemi "Norbert", "Zásah" a "Vlna", zde jak víte proběhlo první kolo volby, ze třinácti členů bylo zvoleno jedenáct členů, ve druhém kole bychom měli zvolit zbývající dva členy.

Třetím bodem je "Volba členů Rady České tiskové kanceláře", opět pro vaši informaci, v prvním kole nebyl nikdo z navržených kandidátů zvolen, dnes tedy proběhne další kolo.

Čtvrtým bodem by měla být "Volba předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností souvisejících s akcemi "Norbert", "Zásah" a "Vlna" - zase pro informaci sněmovny, tato volba se bude konat v souladu se statutem komise po zvolení členů vyšetřovací komise.

Nyní připomenu ještě další body, které nám zbývají projednat ze schváleného pořadu.

Pátým bodem je "Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 301/92 Sb. o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky."

Dalším bodem je "Návrh poslance J. Honajzera a dalších na vydání zákona, kterým Česká republika nabývá pro Národní divadlo v Praze vlastnické právo k některým nemovitostem."

Sedmým bodem je "Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/91 Sb. o konkurzech a vyrovnání."

Osmým bodem je "Informace vlády České republiky o stavu jednání s vládou Spolkové republiky Německo ve věci vysídlení přistěhovalců z území SRN", jedná se o pokračování přerušeného jednání na 6. schůzi Poslanecké sněmovny.

Devátým bodem jsou "Interpelace, otázky a podněty poslanců."

Desátým bodem jsou "Odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců."

Navrhuji vám následující postup při dnešním jednání: nejprve bychom vyslechli výsledek prvního kola volby členů dozorčí rady Grantové agentury, potom bychom přerušili projednávání tohoto bodu a vrátili se ke druhému kolu volby vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností, souvisejících s akcemi "Norbert", "Zásah" a "Vlna", s upřesněním návrhu na volby dvou zbývajících členů komise.

Jako třetí bychom provedli zahájení volby druhého kola Rady České tiskové kanceláře.

Tak jako včera, by se i dnes, pokud proti tomu není zásadních připomínek, mohly uskutečnit všechny tři volby najednou. Než ověřovatelé zjistí výsledky voleb, navrhuji, abychom projednávali postupně zbývající body podle schváleného programu.

Dovolím si říci, že takový postup je možné označit za racionální, a ptám se, zdali k tomuto postupu jsou nějaké zásadní námitky. Poprosil bych pana poslance Nečase, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy pánové, dovolil bych si navrhnout menší změnu ve volbách, které zbývají z našeho včerejšího pořadu, a to, abychom bezprostředně za body, které obsahují jednotlivé volby, které máme provést, byl předsunut bod 8, informace vlády České republiky o stavu jednání s vládou Spolkové republiky Německo ve věci vysídlení přistěhovalců z území SRN, aby tento bod byl projednán před vládním návrhem zákona o Hospodářské komoře.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, slyšeli jste pozměňovací návrh, o kterém dám hlasovat. Není další pozměňovací návrh? Není, děkuji.

Dovolte mi tedy, abych nechal vyjádřit souhlas s návrhem pana poslance Nečase.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 94.

Kdo je proti? Nikdo.

Zdržel se hlasování? 29. Děkuji.

Tento návrh byl přijat a budeme se tedy řídit navrženým programem.

Prvním bodem je

Prosím pana kolegu Koláře, aby se ujal slova a informoval nás, jak tato volba proběhla.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě členů dozorčí rady Grantové agentury. Jednalo se o druhou volbu, první kolo.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno 167 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 140 platných hlasovacích lístků, 26 neplatných hlasovacích lístků, 1 hlasovací lístek nebyl odevzdán.

Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto:

Pro pana Vladislava Bízka bylo odevzdáno 81 platných hlasů,

pro pana Miloše Filipa bylo odevzdáno 77 platných hlasů,

pro pana Milana Fránka nebyl odevzdán žádný platný hlas,

pro pana Jiřího Kratochvíla bylo odevzdáno 80 platných hlasů,

pro pana Jiřího Světlíka byly odevzdány 3 platné hlasy,

pro pana Václava Talíře bylo odevzdáno 77 platných hlasů,

pro pana Martina Smetanu bylo odevzdáno 13 platných hlasů,

pro pana Stanislava Žáka byly odevzdány 2 platné hlasy.

Žádný z kandidátů nebyl v tomto kole zvolen, čili musíme přistoupit ve druhé volbě ke třetímu kolu. Rád bych využil této příležitosti a seznámil vás s tím, jak budou probíhat všechny tři volby, protože navrhuji, aby proběhly opět najednou.

Do dozorčí rady Grantové agentury volíme 4 kandidáty a bylo jich navrženo 8. Kandidátní listina tedy zůstává shodná, jak jsem přečetl výsledky prvního kola.

Pokud jde o Radu České tiskové kanceláře, tam volíme dva kandidáty, čili z původního seznamu zůstává dvojnásobný počet podle schváleného volebního řádu, tj. 4. Ve druhém kole druhé volby budeme tedy volit pana Milana Bubna, Marii Hůlkovou, Josefa Krejsu, a Jana Urbana. Tito čtyři získali nejvíce hlasů v prvním kole.

Ve druhém kole první volby členů vyšetřovací komise pro objasnění okolností akcí "Norbert", "Zásah" a "Vlna" vypadá kandidátní listina takto: ČSSD trvá nadále na panu Stanislavu Grossovi a LSU kandidovala pana Stanislava Kozáka.

Chtěl bych ještě využití této příležitosti a zmínit se o zásadních chybách, které se při volbách objevují a které způsobují neplatnost hlasovacích lístků. Přesto, že podle mého názoru a podle názoru všech ověřovatelů je úmysl zřejmý. Jednak je to opomenutí zakroužkování písmena "z" před "zdržuji se" a dále grafická úprava lístku. Čísla před jmény kandidátů a písmeno "z" mohou být označeny dvěma způsoby, buď zakroužkováním nebo křížkem ve tvaru písmena x. Žádná další grafická úprava není možná a v podstatě činí hlasovací lístek neplatným. Kdokoliv hodlá učinit tlustou čáru za minulostí, nechť ji učiní někde jinde, ale ne na tomto hlasovacím lístku, protože pak je neplatný a volby zbytečně prodlužujeme. Tolik k volbám.

Jelikož ověřovatelé budou potřebovat asi 10 minut na přípravu voleb, možná by stálo za zvážení zahájit projednávání bodu, který tady navrhl kolega Nečas, a jakmile bude projednán, okamžitě přejít k hlasování.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Návrh akceptuji, mám však jeden návrh, abychom v současné době ještě zahájili rozpravu k předneseným návrhům. Má někdo zájem se vyjádřit? Není tomu tak, rozpravu k tomuto tématu končím. Prosím, aby se ověřovatelé, a to paní poslankyně Marta Hubová, Eva Matoušková a poslanci Josef Effenberger, Alfréd Frommer, Robert Kolář, Ludvík Motyčka, Ladislav Rymeš, Tomáš Svoboda, Oldřich Vrcha a Eduard Zeman ujali opět své funkce spojené s přípravou a samotným aktem voleb.

Přerušuji projednávání tohoto bodu. Podle schváleného programu nastupuje bod původně osmý

Prosím ministra vnitra pana Rumla, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych podal společnou zprávu ministra vnitra a ministra zahraničních věcí k problému jednání se Spolkovou republikou Německo na téma migrace.

Přibližně před třemi týdny jsem vás informoval o aktivitách vlády v oblasti, která nyní vzbuzuje nejen eminentní zájem, ale i vážné obavy, tedy v oblasti ilegální migrace. Svou zprávu jsem zakončil tím, že v polovině března proběhne schůzka 6 ministrů vnitra, nazvaná Pražská iniciativa. Dovolte mi, abych vám stručně popsal její průběh a naše následující kroky.

Pražské iniciativy, kterou zahájil úvodním projevem ministr zahraničí pan Zieleniec, se zúčastnili zástupci Rakouska, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a České republiky. Naším záměrem bylo projednat možnost společného projednání multilaterální standardizované readmisivní dohody, hovořit o dopadech, které přinese účastnickým státům změna azylového práva ve Spolkové republice Německo, dále hovořit o harmonizaci azylových procedur, o vzájemném přizpůsobení podmínek pro vzestup cizinců ze třetích zemí na území jednotlivých přítomných států.

Již při vstupních projevech se ukázalo, že v současné době není možné usilovat o podepsání multilaterální dohody o předávání uprchlíků. Bylo by velmi obtížné shodnout se na tak široké platformě na standardním jednotném obsahu takové smlouvy, zvláště proto, že nakonec musí být v jednotlivých státech ratifikována parlamenty.

Po celodenním jednání bylo přijato společné komuniké, které vycházelo z vědomí naší společné odpovědnosti a nezbytnosti hledání společného řešení azylu.

Vycházelo z doporučení budapešťské konference všech evropských ministrů vnitra a obsahovalo tyto základní body:

1. Účastnické státy nebudou přebírat odpovědnost za cizince, kteří vstoupili do azylové procedury před přijetím změny azylového zákona v SRN, tzn. za tak zvané staré případy.

2. Účastnické státy zváží možnost návratu cizinců do zemí původu přes vlastní území za přesně stanovených podmínek, které odpovídají základním humanitárním principům, včetně podmínky, že dožadující stát zajistí smluvní úpravu přebírání těchto osob v zemích původu.

3. Ministři vnitra budou usilovat ve svých zemích o doplnění vzájemných standardizovaných readmisních dohod a vyvinou iniciativu k uzavírání těchto smluv se zeměmi, z nichž přicházejí ilegální migranti.

4. Ministři vnitra se zasadí o harmonizaci azylových procedur.

5. Účastníci konference, pojímace otázku evropské migrace jako závažný bezpečnostní problém, doporučují využít možností, které skýtá Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Po Pražské iniciativě odjel můj náměstek pan Fendrych do Bonnu, kde se setkal s hlavním vyjednavačem SRN v oblasti migrace, státním tajemníkem Johannesem Vöckingem, a byl rovněž přijat německým ministrem vnitra panem Seitersem.

Náměstek Fendrych německou stranu informoval o průběhu pražské schůzky a jejích závěrech a dále o krocích, které vláda České republiky považuje v nejbližší době za prioritní. To znamená:

1. Příprava a uzavření bilaterárních standardizovaných readmisních dohod s Polskou republikou a Maďarskou republikou.

2. Fyzická ostraha státní hranice mezi ČR a SR, zaměřená proti vstupu nelegálních migrantů ze třetích zemí na území našeho státu.

3. Příprava nezbytných legislativních změn v oblasti azylových procedur.

4. Změna koncepce administrativních a dalších opatření regulujících vstup cizinců ze třetích zemí do České republiky.

Německá delegace měla při jednáních jediný, jasně deklarovaný zájem: okamžitě začít jednat o uzavření bilaterární readmisní dohody mezi SRN a ČR. Toto úsilí se zcela jistě váže na blížící se datum, kdy budou ve Spolkovém sněmu projednávány nové azylové zákony. Česká delegace jednání o takové smlouvě nepřipustila.

Německé straně bylo sděleno, že ČR nepodepíše a nenechá si vnutit žádnou dohodu, kterou není schopna v dané situaci plnit. Nejprve musí být naplněny kroky, které vláda ČR považuje za prioritní. Zároveň byla německá strana ujištěna o tom, že jakmile budou připraveny nutné podmínky, začnou MV ČR a MV SRN jednat o takové dohodě.

Nejdříve do 3 měsíců bude ustavena společná expertní komise, která by připravila obsah bilaterární readmisní dohody. Česká republika do sítě readmisních dohod pochopitelně zahrnuje i SRN, nejen státy střední a východní Evropy. V nejbližší době přijede Johannes Vöcking do Prahy pokračovat v jednáních.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, závěrem bych chtěl zdůraznit, že v současné době intenzívně jedná ministerstvo vnitra ČR s ministerstvem vnitra Polska a ministerstvem vnitra Maďarska a na půdě vlády se plní záměry, které jsem výše uvedl. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní poprosím společného zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Petra Nečase, aby nás seznámil s výsledkem projednání celé problematiky ve výboru.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové!

V minulém týdnu projednal tuto problematiku zahraniční výbor a výbor branný a bezpečnostní. Dovolím si vás seznámit s texty usnesení, které oba dva tyto výbory přijaly.

Zahraniční výbor přijal následující usnesení:

"Po výkladu ministra zahraničních věcí Josefa Zielence, ministra vnitra ČR Jana Rumla a po rozpravě na společném zasedání s branným a bezpečnostním výborem zahraniční výbor

1. projednal informaci vlády České republiky o stavu jednání s vládou SRN ve věci vysídlení přistěhovalců z území SRN,

2. považuje postup vlády ČR při řešení této situace za přiměřený."

Branný a bezpečnostní výbor přijal podobné usnesení, ve kterém shledal postup vlády přiměřený situaci.

Tolik k těmto dvěma výborům, které k této problematice měly nejblíže a touto problematikou se zabývaly.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Dovolte mi, abych otevřel k této problematice rozpravu. Písemnou přihlášku nemám žádnou. Hlásí se někdo do rozpravy? Prosím pana poslance Hirše.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, jenom velice stručně. Požádal bych, abychom zprávu, kterou jsme slyšeli od pana ministra Rumla, obdrželi všichni písemně. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se dále hlásí do rozpravy?

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní jsem dostal zprávu od pana předsedy, že je na cestě pan premiér Klaus, který na žádost politického grémia by měl vystoupit k této problematice a podat informaci o svém jednání ve Spolkové republice Německo.

Dovolte mi, abych vyhlásil pětiminutovou přestávku a poprosil vás, abyste se nerozptylovali tak dalece, abychom mohli pokračovat v jednání.

(Jednání přerušeno v 9.44 )

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa, budeme pokračovat. Dovolil bych si uvítat mezi námi pana premiéra Václava Klause a poprosil bych ho, aby nás v rámci rozpravy krátce informoval.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: vážená Poslanecká sněmovno, omlouvám se, jestli jsem způsobil zdržení, nemám žádné speciální poselství, nevím, jestli zde byly vytvořeny nějaké nevhodné expektace. Myslím, že mé poselství není odlišné od toho, které jste získali prostřednictvím sdělovacích prostředků.

Pokud bych mohl velmi stručně hodnotit svou návštěvu v Německu, myslím, že sehrála svou pozitivní roli, že bylo možné tam jednat a dát jasný signál, dát signál o našich názorech, vyslechnout si názory předních německých politiků, ale nejen politiků, na věci v Evropě jako celku a věci u nás.

Z hlediska globálních jevů - myslím tím celoevropských jevů - považuji za velmi pozitivní a velmi vstřícné hodnocení situace německým kancléřem Helmuthem Kohlem a jeho důvěru, že právě naše země to bude, která bude schopna v druhé polovině devadesátých let se napojit na základní evropské struktury a že není nezbytně nutné čekat na další země postkomunistického světa. To myslím, že je signál velmi, velmi významný.

Druhou věcí, kterou považuji za důležitou, je široký blok otázek hospodářských, ekonomických. Myslím, že v Německu trvá zájem na dokončení pro nás nesmírně důležitého ropovodu z Ingolstadtu, stavba dálnice atd., atd.

Třetí věcí, o které bych se snad mohl zmínit, je otázka, o které jste tady - předpokládám - hovořili před mým příchodem, tzn. otázka azylového zákona. Jasněji jsme vysvětlili své stanovisko v této věci, jasně jsme řekli, že problém nevidíme jako problém česko-německý, ale spíš bych to nazval jako problém Česko versus - česko východní, že tedy nejde o technické jemnůstky té readmisní dohody, kterou je třeba v jisté době uzavřít se Spolkovou republikou Německo, ale že jde spíše o to, jak vyřešit celou tuto otázku na východ od nás. Myslím, že v tomto duchu vás asi informovali oba ministři.

Takže jsem zdůrazňoval, že z toho plyne, že další kroky, další iniciativy, které by uvolnily nějak tuto situaci a mohly by nalézt její řešení - pan kancléř používal slovíčko "Durchbruch", tj. takové proražení té "Sackgasse", jak říkal, té slepé ulice, - já jsem zdůrazňoval, že prorážení slepé uličky nespočívá v česko-německých vztazích a není v tom, jestli ministři vnitra, náš a německý, vymyslí o kousek lepší vzájemnou dohodu, jestli tam bude o paragraf více nebo méně, ale že to je spíše úloha pro zahraniční politiku a spíše pro ministry zahraničních věcí vůči zemím od nás na východ, včetně Slovenska. Myslím, že toto bylo jasné.

Nicméně na straně Německa je zájem toto proražení slepé uličky nějakým způsobem provést a nyní jde o to, abychom i my k tomu přistoupili s jistou iniciativou a hledáním rozumného řešení. Ale myslím, že podrobnější zprávu jste o tom dostali a zabýváme se tím intenzívně. Včera jsme s oběma pány ministry hodinu jednali o těchto věcech. To je jedna oblast.

Chtěl bych zdůraznit, že oblast tolik diskutovaná ve sdělovacích prostředcích, otázka sudetských Němců, opravdu hraje při těchto návštěvách daleko okrajovější roli, než se potom zdá ze sdělovacích prostředků. A moje jediné stanovisko je v tom, že si myslím, že je třeba, abychom spíše než křičeli - jak napsaly dnes některé noviny - na sebe přes šumavské lesy, že je lepší, aby někdo s někým jednal a spíše jde o to, na jaké úrovni toto jednání vést. Myslím, že je evidentní, že adekvátním fórem není vláda nebo nějaká vládní sestava, která by jela, ale na druhé straně zase si přiznejme, že jednací delegací není sdružení pěti starostů sousedních měst či vesnic na šumavské straně hranic. Souhlasím, že takovéto sdružení není považováno za adekvátní instituci. Takže docela se trápím tím, jakou nalézt úroveň tohoto jednání: myslím, že by nebylo vyloučeno vytvořit třeba i nějakou inertní skupinu politiků apod. Takže to je ta oblast této problematiky, já jsem tam - jak jste se asi ze sdělovacích prostředků dověděli - zopakoval naše standardní stanoviska a myslím, že je to bráno tak, že tato standardní stanoviska skutečně máme.

Myslím si, že to jsou hlavní problémy, které je třeba řešit. Je jasné, že při návštěvě v Bavorsku hrály větší roli mikro neboli konkrétní problémy a projekty. Je jasné, že při rozhovoru s německým kancléřem hrály větší roli makroglobální politické problémy, zejména celá evropská oblast. Myslím si, že v tomto smyslu jsou jeho slova velmi, velmi pozitivní, velmi povzbuzující. On jasně ví, že pro nás není řešením uzavřít dnes nějaké asociační dohody a za desetiletí uzavřít členství, že musí být něco daleko dříve. Hovořil o letech 1996 - 1997.

To je mé stručné shrnutí toho hlavního poselství, které bych mohl z této návštěvy říci. Pokud je nějaký konkrétní dotaz, rád ho zodpovím. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu premiérovi. Dále se přihlásil do rozpravy kolega Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, chtěl bych se zmínit pouze o některých aspektech. Jsem přesvědčen o tom, že naše vláda v tom rozsahu, jaký má vymezený rámec - manévrovací rámec, postupuje dle mého soudu velmi dobře. Velmi dobře proto, že ten manévrovací prostor je dán nezbytnou zásadou dobrého sousedství, nezbytnou zásadou spolupráce. Tím je dáno i to, že přirozeně vyskytnou-li se tyto problémy, tak není možné klást věci ultimativně jako v dobách minulého režimu, kdy zde byl autarktický socialistický systém a cosi se kategoricky tvrdilo. Přesto bych si dovolil přednést určité právní úvahy, i když se jinak domnívám, že usnesení v zásadě bude pozitivní. Ty právní úvahy se týkají dvou aspektů. Především se domnívám, že neexistuje norma mezinárodního práva, která by nás zavazovala k tomu přijmout uprchlíky, kteří by nám byli ze strany Spolkové republiky Německo určitým způsobem vydáni. Neexistuje ta norma, pokud se my sami k tomu nezavážeme. To je první výchozí prostor pro naše vyjednávání.

Druhá otázka - možná dokonce ještě závažnější - je, že v článku 2 odstavec 2 protokolu č. 4 Evropské úmluvy o lidských právech se říká, že kolektivní deportace cizinců jsou zakázány. O co mi jde? V zásadě jsem přesvědčen, že je třeba se dohodnout. Myslím, že otázka stotisíce uprchlíků na našem území se doslova dotýká životních zájmů našeho státu, a proto se domnívám, zda by před touto úmluvou nestálo za úvahu, aby kupř. Poslanecká sněmovna, která zřejmě (a o tom jsem přesvědčen) vysloví souhlas s postupem vlády, nedoporučila ministrovi zahraničí, aby si vyžádal konsultaci u Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky z hlediska právního charakteru a právního významu tzv. pojmu bezpečných zemí z hlediska mezinárodního práva a z hlediska naší povinnosti, v jakém rozsahu i tyto závazky na nás přijmout. Jde samozřejmě o otázku čistě konsultační, přičemž jednoznačně vítám to, že vláda, oba dva ministři, ministerský předseda, vyvíjeli tuto poměrně značnou intenzitu. V tomto smyslu bych žádal, aby toto byl doporučující námět k tomu usnesení, které jak předpokládám - bude schvalovací. Děkuji.