Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Ivan Vrzal: Další návrh vznesl pan poslanec Hurta.

Navrhl v § 5 odst. 3 nahradit první větu "Členství podnikatelů v komoře je dobrovolné." větou "Členství podnikatelů v Hospodářské komoře je dobrovolné, členství podnikatelů v Agrární komoře je povinné."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 43.

Kdo je proti? 54.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím o další návrh.

Poslanec Ivan Vrzal: Dalším návrhem byl můj návrh. Tento návrh doporučuji stáhnout, a to proto, že jsem byl upozorněn, že tento můj návrh je již v zákoně obsažen (v § 5, odst. 4, písm. e)). Navrhuji tedy jeho stažení.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí se stažením návrhu kolegy Vrzala, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Myslím, že nemusíme hlasy počítat, je to výrazná většina.

Prosím o další návrh.

Poslanec Ivan Vrzal: V další rozpravě vystoupili dva řečníci, nebyl však vznesen žádný pozměňovací návrh.

Domnívám se, že je tedy možno hlasovat o návrhu novely jako celku a dále o návrhu usnesení, které jsem přednesl na začátku. O obou bychom měli hlasovat odděleně.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pochopitelně, je to další bod jednání.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, podle sněmovního tisku 5, ve znění společné zprávy výboru, podle sněmovního tisku 106 a schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 119.

Kdo je proti? 8.

Konstatuji, že jsme schválili novelu zákona o Hospodářských komorách.

Současně se ptám sněmovny, zda souhlasí s návrhem kolegy Vrzala, abychom přijali doplňující usnesení.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 82.

Kdo je proti? Nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Prosím pana poslance Vrzala, aby ještě jednou návrh přednesl.

Poslanec Ivan Vrzal: Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala usnesení v následujícím znění:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby do 6 měsíců komplexně vyřešila problematiku týkající se zákonné úpravy sdružování v komorách."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Protože tento návrh byl přednesen v rámci rozpravy, mohl se k němu každý vyjádřit.

Dávám tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl kolega Vrzal.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 126.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme projednali tento bod.

Děkuji panu ministrovi, děkuji společnému zpravodaji.

Přistupujeme k dalšímu bodu, kterým je

S faktickou poznámkou se hlásí kolega Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, nejedná se o faktickou poznámku, jedná se o procedurální návrh. Navrhuji, aby tento bod pořadu byl stažen z jednání, a dovolím si to stručně odůvodnit.

Vláda České republiky přijala na svém zasedání dne 17. 3. 1993 usnesení č. 128 k problému, který se snaží řešit návrh zákona poslanců Honajzera, Kozla, Kužílka a Výborného. V usnesení se říká: Vláda projednala návrh předložený místopředsedou vlády pověřeným řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu a konstatovala, že otázku sporných nemovitostí u Národního divadla v Praze je nutné přednostně řešit dohodou, b) uložila ministrům kultury a státní kontroly urychleně projednat za účasti zástupců poslanců Parlamentu České republiky, předkladatelů návrhu zákona, a zástupce společnosti Themos, společnost s r.o., způsob uzavření takové dohody. Vláda se tímto svým usnesením přiklonila k názoru, že parlamentní řešení je zatím předčasné a rozhodla se získaného času využít při řešení v rámci svých exekutivních pravomocí. Opírá se tak o své právo dané jí článkem 44 odstavec 1 a 2 Ústavy České republiky vyjádřit se k návrhu zákona podaného poslanci ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta dosud od podání návrhu neuplynula, a proto se domnívám, že je naší povinností stáhnout návrh z jednání tohoto pléna a vyčkat řešení navrhovaného v usnesení vlády a nebo stanoviska vlády k návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli jste procedurální návrh kolegy Bendy. S faktickou poznámkou se hlásí kolega Ortman.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedající, je to faktická poznámka, současně upozorňuji, že jako předseda klubu mám právo vyjádřit se k čemukoliv a kdykoli. Proto si myslím, že námitka pana předsedy klubu KDS Marka Bendy není zcela v souladu s tím, jak říká čl. 44, neboť i vyjádření vlády ve smyslu toho, že dává přednost dohodě, je určitým vyjádřením v této věci. Proto si myslím, že zde není ústavní překážka a za náš klub mohu říci, že s návrhem na stažení nesouhlasíme. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Grulich.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, byl učiněn procedurální návrh, ovšem odhlasování tohoto procedurálního návrhu zcela může otočit tuto záležitost. Je třeba asi k této záležitosti vést rozpravu. Táži se pana předsedajícího, jestli je možné k tomuto návrhu, který zde podal a zdůvodnil poslanec Benda, se vyjádřit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Domnívám se, že k procedurálnímu návrhu se podle jednacího řádu nemůže vyjádřit žádný jiný poslanec jinak, než provedl kolega Ortman.

Poslanec Václav Grulich: Proto dávám další procedurální návrh, aby k této záležitosti - dříve než o ní bude hlasováno - byla zahájena rozprava. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Samozřejmě, že to nejde, protože musím nechat hlasovat o procedurálních návrzích v pořadí, jak byly předneseny. To je komplikace. Další předseda klubu, pan kolega Honajzer.

Poslanec Jiří Honajzer: Pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, využívám tohoto práva jako kolega Ortman a jako jeden z navrhovatelů tohoto zákona souhlasím a podporuji návrh kolegy Bendy.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Jako předseda poslaneckého klubu konstatuji, že již v ústavně právním výboru jsem dospěl k názoru, že to, co bylo podáno a je předneseno, je stanovisko vlády, neboť není v zákoně o jednacím řádu specifikováno - respektive v ústavě - co má být stanoviskem vlády. Čili mám za to, že jsou splněny formální podmínky a mimo vší pochybnost můžeme tento návrh zákona přijmout a schválit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, netušil jsem, že padne k té věci tolik argumentací, a proto je potřeba i za náš klub vystoupit. Chci říci toto: náš klub podpoří návrh pana kolegy Bendy, protože - jak byl návrh zdůvodněn a jak celou situaci vnímáme - je nepochybné, že vláda bere na sebe odpovědnost za posun v čase. Všichni vědí, že čas může znamenat určité komplikace. Pro nás je důležité to, že v této věci je jasno, že vláda si bere tuto odpovědnost na sebe. V takovém případě jsme ochotni návrh podpořit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, hlásí se pan kolega Trnka..

Poslanec František Trnka: Jsem povinen jako předseda klubu se vyjádřit a uvést důvody, které nás vedou k tomu, že se domníváme, že je naprosto nutné situaci řešit a neodkládat.

Za prvé - časová prodleva, která umožní, aby byla uskutečněna výpověď z budovy restauračního objektu, včetně suterénních prostor, s technickým zázemím, ovlivní celé Národní divadlo. Tato výpověď již byla doručena a v případě, že nebude problém Národního divadla vyřešen na této schůzi, nabude účinnost a Národní divadlo přestává dnem 1. 4. fungovat, protože nebude mít k dispozici základní zařízení pro svůj provoz. Bude omezen průchod do budovy Nové scény a zlikvidováno závodní stravování.

Národnímu divadlu bylo naznačeno, že firma hodlá použít veškerých prostředků k donucení Národního divadla, aby opustilo předmětnou budovu. Domnívám se - a mohl bych uvést ještě nejméně 4 argumenty - že tento stánek stojí za to, aby se jím Poslanecká sněmovna zabývala. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážení kolegové, upozornil bych ty, kterým se zdá, že je porušován jednací řád, že si ho schválili. Jedná se o vystoupení předsedy poslaneckého klubu a je to stanovisko k bodu. Slovo má pan kolega Ortman.

Poslanec Jaroslav Ortman: Chtěl bych říci pouze krátce několik vět. Jedna se týká toho, co řekl kolega Kužílek. Proto bych se chtěl dotázat pana místopředsedy vlády a kolegy z klubu, který vlastně zastupuje kolega Kužílek, tj. ODA, zda skutečně, tak jak to řekl pan Kužílek, vnímá i vláda - tedy konkrétně její zástupce pan místopředseda Kalvoda - svoji odpovědnost. Dále aby nám sdělil, zda skutečně toto vyjádření, které bylo učiněno oním usnesením, jest vyjádřením nebo není vyjádřením. Proč tyto otázky kladu? Protože si myslím, že jde o závažnou tématiku, která zajímá nejen občany, ale v podstatě je důležitá pro naši kulturní sféru. Proto si myslím, že debata o této otázce není žádným zdržováním. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má místopředseda Kalvoda.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, především bych rád řekl, že podle mého osobního názoru by se neměla otázka v podstatě vyvlastnění v zájmu obecném a za náhradu stát příliš otázkou politickou. Podle mého osobního názoru - pokud nedojde k rychlému narovnání smluvnímu - musí takový zákon přijmout.

Opakuji, že to je můj osobní názor. Stejně tak osobní názor bylo to, co tady přednesl předseda mého poslaneckého klubu kolega Kužílek. Byla to interpretace svižná, vtipná, nicméně postrádající jakékoliv jiné základy než jeho vlastní pojetí vládního usnesení. (Veselost. Potlesk.) Chtěl bych ještě říci, že nakolik není výklad právní normy ani ústavy pramenem práva, tím méně může člen vlády vykládat ústavu, to je v tom smyslu, zda to, co vláda k tomuto poslaneckému návrhu usnesla, je čl není vyjádření ve smyslu ústavy. To tedy já, tím méně za vládu relevantně sdělit nemohu. O něco více relevantně může výklad ústavy - protože je jejím dárcem - učinit tato sněmovna. Samozřejmě, ale ani to není pramen práva. Takže otázka, zda vládní vyjádření k tomuto poslaneckému návrhu je nebo není vyjádřením ve smyslu ústavy, to, které má vláda právo zaujmout do 30 dnů, to nemůže relevantně podat nikdo, a to pokud někdo, pak tato sněmovna. Samozřejmě, že vláda je odpovědna za leccos ale domnívám se, že akcentovat její odpovědnost za tuto situaci, týkající se Národního divadla, to není podloženo žádnou právní normou. (Potlesk v části sálu.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, pan kolega Grulich.

Poslanec Václav Grulich: Pane místopředsedo, domnívám se, že vystoupením člena vlády, jak praví jednací řád, byla otevřena rozprava. Je tomu tak? (Veselost. Potlesk v levé části sálu.) Myslím, že tento výklad jednacího řádu je v pořádku, není totiž poprvé, kdy se tomu tak stalo a kdy to bylo tady na tomto místě zdůrazněno.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já s vámi nemohu souhlasit, vzhledem k tomu, že nejprve musíme ukončit hlasováním a rozhodnout o procedurálním návrhu.

Poslanec Václav Grulich: Jednací řád říká, že vystoupí-li člen vlády, je otevřena rozprava. Rozumím tomu tak, že je otevřena okamžitě po vystoupení toho kterého člena vlády.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, ale pokud vystoupí po ukončení rozpravy a tady rozprava žádná nebyla. (Potlesk v části sálu.)

Poslanec Václav Grulich: Člen vlády odpovídal na otázky, podle mě je to rozprava.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ale stále k bodu - k bodu procedurální návrh. Nebyla otevřena rozprava.

Poslanec Václav Grulich: Dobře, děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já bych doporučil hlasovat o procedurálním návrhu kolegy Bendy.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 86.

Kdo je proti? 67.

Kdo se zdržel hlasování? 13.

Tento návrh byl přijat.

Vážené kolegyně. vážení kolegové, dovolte mi, abych přerušil schůzi do 14,00 hodin. Přeji dobrou chuť.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych zahájil naše odpolední jednání.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

Vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 154, nám z pověření vlády České republiky odůvodní pan místopředseda vlády Jan Kalvoda, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Právní úprava důsledků úpadku podnikatelských subjektů je pro společnost založené na tržním hospodářství nezbytná. Zákon, který navrhuje vláda novelizovat, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který v červenci 1991 přijalo Federální shromáždění je nepochybně zákonem, který má své místo ve stabilizované tržní ekonomice s výkonnou justicí a nikoliv v prostředí transformující se ekonomiky s vysokým stupněm zadluženosti a zřetězené mezipodnikové platební neschopnosti.

Této skutečnosti si byl nepochybně vědom zákonodárce, který v § 67 kodifikoval ustanovení, které umožnilo po dobu jednoho roku od účinnosti zákona prohlásit konkurs pouze z důvodu předlužení dlužníka, čímž prakticky vyloučil dopad tohoto zákona.

Zákon č. 471/1992 Sb., o dočasném omezení postupu podle zákona o konkursu a vyrovnání s účinností od 22. října loňského roku omezil použití tohoto zákona na dalších šest měsíců, neboť umožnil také v této době prohlásit konkurs pouze z důvodů předlužení dlužníka.

Nepřítomnost mechanismu, který by zbavil ekonomiku neúspěšných podnikatelských subjektů a řešil jejich úpadek poměrným uspokojením věřitelů, nepříznivě ovlivňuje chování těchto subjektů. Tato skutečnost vedla vládu k rozhodnutí dále již použití zákona o konkursu a vyrovnání neomezovat a navrhnout Poslanecké sněmovně novelizaci tohoto zákona, která by měla eliminovat či minimalizovat některá rizika spojená s jeho aplikací.

Zavedením tzv. ochranné lhůty v období mezi podáním návrhu na konkurs a jeho prohlášením by se měl vytvořit prostor pro dlužníka, aby v součinnosti s věřiteli příkladně zakladatelem mohl mimosoudní cestou podniknout kroky, které by vedly ke konsolidaci jeho finančních poměrů a k překonání stavu latentního, hrozícího úpadku.

Zavedení ochranné lhůty předpokládá aktivitu jak věřitelů, tak i dlužníků.

Dosavadní zákon spojoval s prohlášením konkursu zastavení postupu privatizačního procesu. Navrhovaná novela bere v úvahu různé fáze procesu privatizace, od zařazení podniku do seznamu podniků určených k privatizaci až po převod majetku na fond národního majetku České republiky, a řeší vztah mezi konkursním řízením a privatizací zavedením zvláštního režimu včetně ochranných lhůt tak, aby byl pokud možno respektován smysl obou dříve zmíněných procesů.

Zvláštní pozornost je věnována vedoucím pracovníkům dlužníka. Navrhovanou právní úpravou se má omezit možnost, aby tito pracovníci zneužívali svých znalostí a svého postavení a vedli podnik ke konkursu či úpadku s ohledem ke svým vlastním zájmům.

Vláda vědoma si obtížné situace při transformaci zemědělství navrhuje i zvláštní úpravu pro podnikatele v zemědělství. Zavedením delší ochranné lhůty pro dlužníky, provozovatele zemědělské prvovýroby, se navrhuje vzít v úvahu biologický cyklus, který se do tohoto podnikání nutně promítá.

Obtížné podmínky začínajících samostatně hospodařících podniků se v připravované novele navrhuje řešit odkladem prohlášení konkursu, pokud s prohlášením dlužník nesouhlasí, až do posledního dne roku 1994.

Vláda věří, že navržené úpravy zákona o konkursu a vyrovnání pozitivně ovlivní chování podnikatelských subjektů a celkový vývoj naší ekonomiky a minimalizují nežádoucí důsledky spojené s aplikací zákona o konkursu a vyrovnání v jeho plné šíři.

Na závěr bych chtěl ještě zdůraznit, že smyslem a očekávaným účinkem plné účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání není jen poměrné uspokojení věřitelů upadajícího dlužníka. S mechanismem tohoto zákona je spojena i významná změna vlastnických vztahů, takže pouze v tomto ohledu je tento zákon i významným restrukturalizačním nástrojem.

Pro začátek bych se omezil na toto konstatování.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády a dávám slovo společnému zpravodaji panu poslanci Budinskému, aby nám odůvodnil společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 162.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci! Dovolte mi, abych po velice kvalitním zdůvodnění pana místopředsedy jako předkladatele pouze technicky, jako zpravodaj, vás seznámil se společnou zprávou výborů, která je vám předkládána pod tiskem 162.

Jako velice důležité pro orientaci v návrhu zákona, který projednáváme, je mít k dispozici zákon 328/1991 Sb., který vstoupil v platnost 11. 7. 1991, a jeho novelu - zákon 471/1992 Sb., který vstoupil v platnost 22. října.

Dovolte mi úvodem pouze přečíst jedno ustanovení § 1 zákona 328:

"Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky."

To je skutečnost, která v naší současné ekonomice nastává velice často, bohužel však zákonem 471/92 Sb. bylo po dobu 6 měsíců umožněno, aby se dlužník dostal do tohoto režimu pouze v případě předlužení, tzn. pouze v případě, kdy jeho pasiva překročila jeho aktiva. Proto se vláda a ekonomičtí ministři na svých několika jednáních uvedenou problematikou zabývali a vláda nám předkládá vládní návrh zákona, tisk 154, kterým se mění a doplňuje zákon 328 ve znění pozdějšího zákona.

Předloženým tiskem 154 se zabývaly 4 výbory Poslanecké sněmovny, a to ústavně právní výbor, rozpočtový výbor, hospodářský výbor a zemědělský výbor.

Hospodářský výbor dne 17. 3. svým usnesením č. 17 doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona schválila s tou připomínkou, že v § 67a) odst. 1 za slovy: "10 tisíc" vypustila zbytek věty.

Další připomínka hospodářského výboru se týká čl. 2, týkala se věřitelského výboru. Obě připomínky hospodářského výboru jsou ve společné zprávě zapracovány.

Velice podrobně projednávaly předložený tisk 154 výbory ústavně-právní a rozpočtový, které se zabývaly zejména principy ochranné lhůty a principy, které jsou v zákoně obsaženy, tzn. rozhodnutí soudu. Na společné schůzi zpravodajů byly dvě koncepce, které se vyskytovaly v usnesení č. 35 ústavně-právního výboru a v usnesení č. 45 rozpočtového výboru sjednoceny tak, že byl přijat princip, který přijal ústavně právní výbor, tzn., že pojem rozhodnutí je nahrazen v zákoně termínem usnesení a proti usnesení soudu, jímž soud povolil ochrannou lhůtu, není odvolání přípustné.

Zpravodajové na společné schůzi s touto skutečností souhlasili a je zabudována ve společné zprávě.

Zemědělský výbor se velice podrobně zákonem zabýval a usnesením č. 12 nepřijal pozměňující návrhy a jeho usnesení je tedy pouze velmi stručné.

Dovolte mi, abych vám jako společný zpravodaj stručně zdůvodnil společnou zprávu. Zákon - tisk 154 mění 2 zákony, zákon 328 a 471 ve směru, že zavádí zhruba 4 nové prvky. V nově vloženém § 1a) se zavádí princip, že územní samosprávní celek, obec nebo svazek obcí, nemůže být podle režimu zákona posuzován, jestliže stát převzal dluhy. Znamená to tedy, že obec, pokud stát převezme její dluhy, nemůže zkrachovat. Další filosofická změna v zákoně 154 jsou § 5a) až 5f), které pojednávají o ochranné lhůtě, která v zásadě trvá tři měsíce a v jejím průběhu může na návrh dlužníka soud ještě tuto lhůtu prodloužit o tří měsíce.

V § 11 je nově ustavován princip věřitelského výboru, protože v praxi může dojít k tomu, že počet věřitelů může dosáhnout až několika tisíc.

Novinka, která je v zákoně uvedena, je blok paragrafů 67 až 67d), které pojednávají o privatizaci, o podnicích které jsou v privatizaci.

Ve společné zprávě v bodu 3 jsou připomínky a změny, týkající se § 5 a ostatních, tzn. ochranných lhůt, je tam zabudována změna filosofie z rozhodnutí na usnesení, proti usnesení není možné odvolání.

V § 5c) navrhl ústavně-právní výbor, a tento princip byl zabudován do společné zprávy, že ochranná lhůta trvá tří měsíce a počíná běžet dnem, kdy usnesení o této lhůtě bylo vyvěšeno na úřední desce soudu.

Další změny zapracované do společné zprávy se týkají bodu 15, § 67, kde je ta podstatná změna, kterou navrhovaly ústavně-právní a rozpočtový výbor, to je ta změna, že seznam podniků, které budou posuzovány vládou, nedělá ministerstvo pro správu národního majetku, ale seznam vypracovává vláda.

V § 67, odst. 11 je pouze zpřesnění legislativní, kdy slovo "realizace" je nahrazeno skutečným obsahem, tak, jak tato realizace probíhá.

Dovolte mi, abych jako zpravodaj hospodářského výboru a společný zpravodaj doporučil Poslanecké sněmovně, aby předložený návrh zákona ve znění společné zprávy, tisk 162, Poslanecká sněmovna českého Parlamentu schválila a dovolte mi na závěr jenom jednu větu a jeden názor.

Tak jako skutečný rozměr života, skutečná cena života se pozná pouze v konfrontaci se smrtí, pak teprve skutečná hodnota podnikání se dá srovnat jen tehdy, je-li tady riziko a nebezpečí bankrotu.

Prosím všechny, kteří budou mít pozměňovací návrhy, aby je podali písemně.