Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové,
byl jsem vyzván v době, kdy jsem byl ve zdejším
rozhlasovém studiu, kdy se projednávala odpověď
na mou interpelaci, a to už podruhé, bohužel
jsem přišel do sněmovny pozdě. Domnívám
se, že by se tato věc mohla projednat nyní,
protože je to věc tři měsíce
stará a zase by se odložila o měsíc.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane poslanče,
podle jednacího řádu jste přišel
o pořadí, vaše věc bude projednána
na konci tohoto bodu.
Poslanec Jozef Wagner: Souhlasím, děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ministr
zdravotnictví Petr Lom odpověděl na interpelaci
poslanců Pavla Seifera a Jiřího Haringera
ve věci poskytnutí základních údajů
o zdravotním stavu populace v České republice
- tisk 104. Odpověď se předkládá
jako tisk 104A. Ptám se pánů poslanců,
považují-li odpověď za uspokojivou. Prosím
pan poslanec Seifer.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jsem pověřen
panem poslance Haringerem, abych jeho jménem vyjádřil
souhlas s odpovědí na interpelaci. Chtěl
bych poděkovat ministerstvu a panu ministrovi za práci,
kterou si s tím dali. Rád bych, aby odpověď
nezapadla, aby si poslanci prostudovali podrobně údaje,
které v této odpovědi jsou, aby vzali na
vědomí i další skutečnosti, které
tam být nemohou, totiž například to,
že se za třicet let podařilo zlikvidovat většinu
vážných chorob, na které lidé
umírali, jako například obrnu a další,
dále mrzačení dětí a mládeže
a aby si všimli zejména jednoho jevu, jak narostly
civilizační choroby u dětí. Ještě
jednou opakuji, že jsem velmi spokojen a děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Seiferovi. Přeje si vystoupit ještě
pan poslance Haringer? - Nepřeje.
Děkuji. Otevírám rozpravu, kdo si dále
přeje vystoupit k tomuto bodu? Nevidím, že
by se někdo hlásil, a proto rozpravu končím
a navrhuji přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
na interpelaci poslanců Pavla Seifera a Jiřího
Haringera na ministra zdravotnictví Petra Loma ve věci
poskytnutí základních údajů
o zdravotním stavu populace v České republice,
uvedenou ve sněmovním tisku 104A."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať laskavě
zvedne ruku. 87.
Kdo je proti tomu usnesení? Nikdo.
Usnesení bylo přijato.
Pan ministr práce a sociálních věcí
Jindřich Vodička odpověděl na interpelaci
poslankyně Evy Fischerové ve věci poplatku
za provedení umělého přerušení
těhotenství na žádost - tisk 105. Odpověď
se předkládá jako tisk 105A.
Je paní poslankyně Fišerová přítomna?
Ano. Považuje paní poslankyně odpověď
za uspokojivou?
Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové!
Odpověď pana ministra práce a sociálních
věcí ing. Vodičky na svou interpelaci ve
věci poplatku za provedení umělého
přerušení těhotenství na žádost
nemohu považovat za vyčerpávající.
Pan ministr se ve své odpovědi zabývá
problémem v celé šíři, plně
si uvědomuje tíživou finanční
situaci mladé rodiny, což velmi úzce souvisí
s počtem narozených dětí, ale také
s počtem umělých přerušení
těhotenství. Hovoří o některých
opatřeních v oblasti sociální politiky
rodiny, která jsou buď ve stadiu realizace nebo v
legislativním plánu ministerstva práce a
sociálních věcí v tomto roce.
Kladně lze jistě hodnotit adresný způsob
poskytování sociálních dávek,
diferenciaci rodičovských příspěvků
i příspěvků při narození
dítěte.
Z hlediska absolutního však nelze nevidět,
že kosmetické finanční úpravy
nestačí pokrýt vzestup životních
nákladů mladých rodin, i když bezesporu
ve výdajích státního rozpočtu
do sociální sféry je to částka
značná.
Na druhé straně je bohužel nutností
pochopit, že rozdělovat je možné jen to,
co máme.
Avšak hlavním smyslem mé interpelace bylo upozornit
nejen na kritickou psychickou, ale téměř
vždy stejně kritickou sociální situaci
ženy okolnostmi přinucené k tak závažnému
rozhodnutí, jakým bezesporu umělé
přerušení těhotenství je.
Meritorní otázka číslo jedna mé
interpelace byla naprosto přesná. Jak bude MPSV
ve své normotvorné, metodické a řídící
činnosti postupovat v případech, kdy požádají
o přerušení těhotenství ženy,
které jsou sociálně potřebné,
nebo jsou sociálně potřebné jejich
rodiny, nebo by se sociálně potřebnými
staly narozením dalšího dítěte
a požádají sociální orgány
o finanční pomoc. A dále, jak bude MPSV postupovat
v obdobných situacích u rodin s nezaměstnanými
členy, u rodin s nízkými příjmy
a u rodin nestabilních, nacházejících
se například v rozvodovém řízení.
Pan ministr odpovídá poněkud nepřesně.
Cituji: "Ve zcela výjimečných případech
není vyloučeno poskytnout dávky sociální
péče." Neuvádí a ani neavizuje
žádnou právní normu, ani metodický
předpis, které by tuto možnost v dané
situaci vymezovaly.
Taktiku pingpongového míčku mi připomíná
stanovisko pana ministra, když píše, že
mnou naznačené případné omezení
svobodného rozhodnutí ženy k mateřství
finanční situací je věcí ministerstva
zdravotnictví, do jehož působnosti patří
otázky umělého přerušení
těhotenství, a dále pak ministerstva financí
jako autora cenového výměru č. 5/1992,
jímž byla stanovena výše poplatku za výkon.
Ministerstvo zdravotnictví přece tento problém
řeší v případech zdravotních
indikací zařazením mezi výkony hrazené
Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, a to bez
ohledu na finanční situaci pojištěné
ženy, z titulu jejího pojištění.
Ministerstvo financí stanovilo cenu, jakou stanovilo, i
když jistě mohla být nižší.
Pokud však žena prostředky má, ve svém
rozhodnutí omezována není a výkon
si zaplatí.
Těžištěm problému i mé otázky
je však nutnost řešit situaci v souvislosti s
umělým přerušením těhotenství
na žádost u žen, které jsou sociálně
potřebné, nebo se dočasně sociálně
potřebnými stanou v důsledku zaplacení
výkonu.
To, o čem hovořím, je tedy ve svém
důsledku situace sociální a dle mého
názoru patří do působnosti ministerstva
práce a sociálních věcí a já
předpokládám, že by měla mít
svá určitá pravidla.
Je obecně známá věc, že nežádoucí
těhotenství je přirozeným důsledkem
určité příčinné situace,
kdy muž bývá ženě velmi blízko.
Až se však řeší situace následná,
vážení pánové, jsou často
mnozí muži mimo hru a někde v zákulisí.
A proto vás, vážení páni poslanci,
protože je vás většina v této sněmovně,
žádám o podporu požadavku na zcela konkrétní
řešení situace, se kterým se znovu na
pana ministra práce a sociálních věcí
zdvořile obracím.
Současně tak vyjadřuji svou nespokojenost
s odpovědí pana ministra práce a sociálních
věcí, avšak pouze na otázku č.
1 mé interpelace. Žádám o její
konkrétní administrativní řešení
v oblasti sociální.
Děkuji vám za podporu.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Fischerové. Paní poslankyně
nesouhlasí s odpovědí. Otevírám
rozpravu. Chce někdo vystoupit k této závažné
věci? - Nevidím, že by se někdo hlásil,
rozpravu tedy končím a navrhuji přijmout
následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
na interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra
práce a sociálních věcí Jindřicha
Vodičku ve věci poplatku za provedení umělého
přerušení těhotenství na žádost,
uvedenou ve sněmovním tisku 105A."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku! 46.
Kdo je proti? 37.
Kdo se zdržel hlasování? 14.
Toto usnesení nebylo přijato.
Je třeba hlasovat o usnesení opačném,
které přečtu:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
na interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra
práce a sociálních věcí Jindřicha
Vodičku ve věci poplatku za provedení umělého
přerušení těhotenství na žádost,
uvedenou ve sněmovním tisku 105A."
Kdo s tímto usnesením souhlasí, ať zvedne
ruku! 45.
Kdo je proti? 42.
Kdo se zdržel hlasování? 7.
Ani tato odpověď nebyla přijata, ponecháváme
tedy tuto interpelaci bez odpovědi na příští
schůzi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ministr vnitra
Jan Ruml odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka ve věci anonymních telefonátů,
tisk 106. Odpověď se předkládá
jako tisk 106A. Ptám se pana poslance Nováka, zda
považuje odpověď za uspokojivou?
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
nejsem zcela spokojen, protože pan ministr se nevyjádřil,
zda byl někdo z těch 11% skutečně
zjištěných potrestán a jak a také
jak se na anonymních telefonátech podílejí
mladiství, protože myslím, že je rozdíl,
když někdo zatelefonuje, že ve škole je
ukrytá bomba, protože se mu nechce jít do školy,
než když někdo zatelefonuje třeba do nemocnice,
že v nemocnici je bomba a stěhuje se celá nemocnice.
Pan ministr pouze konstatuje, že tím telefonátem
je naplněna skutková podstata trestného činu
šíření poplašné zprávy,
což je známá věc, a zpráva vlastně
nic konkrétního neuvádí, tam se pouze
konstatuje status quo. Chybí mi tam víc konkrétních
údajů, abych byl spokojen.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Novákovi, který vyjádřil
nesouhlas s odpovědí, a otevírám k
tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí,
takže rozpravu končím a dávám
návrh na přijetí následujícího
usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
na interpelaci poslance Jaroslava Nováka na ministra vnitra
Jana Rumla ve věci anonymních telefonátů,
uvedenou ve sněmovním tisku 106A."
Kdo s tímto návrhem na usnesení souhlasí,
ať zvedne ruku. 40.
Kdo je proti? 39.
Kdo se zdržel hlasování? 4.
Usnesení nebylo přijato.
Navrhnu další usnesení, tedy navrhuji následující:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
na interpelaci poslance Jaroslava Nováka na ministra vnitra
Jana Rumla ve věci anonymních telefonátů,
uvedenou ve sněmovním tisku 106A."
Kdo souhlasí s tímto usnesením, ať zvedne
ruku. 48.
Kdo je proti? 30.
Kdo se zdržel hlasování? 13.
Konstatuji, že toto usnesení přijato bylo.
Dále ministr školství, mládeže
a tělovýchovy Petr Piťha odpověděl
na interpelaci Jiřího Bílého ve věci
administrativního nátlaku při uvádění
národnosti na pololetním vysvědčení
- tisk 107. Odpověď se předkládá
jako sněmovní tisk 107A. Ptám se pana poslance
Bílého, zda-li považuje odpověď
za uspokojivou.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedo, vážený pane řídící
schůze, chtěl bych říci, že zadání,
které jsem dal k interpelaci, znělo jinak. Jednalo
se o to, zjistit důvody, ještě lépe
motivy, proč nebyla uváděna kolonka národnost
v pololetním vysvědčení na všech
typech škol. V tomto smyslu mi nebylo odpovězeno a
rád bych požádal pana ministra školství,
pokud by tak mohl učinit, jaké vznikly nejasnosti
ohledně národnosti při uvádění
na pololetním vysvědčení, pokud mi
může odpovědět.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pokud
pan ministr školství chce vystoupit, může,
pokud nehodlá, nemůže být nucen.
Ministr školství, mládeže a
tělovýchovy ČR Petr Piťha: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
pane poslanče, na pololetních vysvědčeních
v tomto roce nebyly vyplňovány kolonky o národnosti
a státní příslušnosti z toho
prostého důvodu, že probíhalo vlastně
ještě rozhodování v řadě
rodin o tom, zda se rozhodnou žít v České
republice nebo ve Slovenské republice, o tom, jak rozhodnou
o své příslušnosti. A protože vysvědčení
je trvale vydáváno žákům až
na konci školního roku, dali jsme pokyn, aby tyto
rubriky nebyly vyplňovány, aby byly vyplněny
až na konci školního roku. Pokud kolem této
věci vznikla na některých školách
nějaká nedopatření ve smyslu vysvětlování,
dali jsme pokyn, aby bylo vysvětlení upřesněno.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi Piťhovi a otevírám k tomuto
bodu rozpravu. Hlásí se pan poslanec Matulka, pan
poslanec Stodůlka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové,
já jsem ochoten přiznat se ke své snížené
chápavosti, nicméně chápu to tak,
že pan poslanec Bílý se ptal na národnost.
A pan ministr . odpovídal v souvislosti s občanstvím.
Já se domnívám, že nejde o jedno a totéž.
Možná to interpretuji špatně, ale není
mi v této věci jasno, a proto bych prosil o upřesnění,
buď pana poslance Bílého nebo pana ministra.
Nevím, jestli oba dva mluvili o téže věci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec
Bílý s faktickou poznámkou.
Poslanec Jiří Bílý: Jen faktickou
poznámku. Já jsem se ptal jasně ohledně
kolonky národnost, protože jsem už v ústní
interpelaci vyloučil státní příslušnost,
o které může být pochybnost, ale myslím,
že jako základní identifikační
znak osobnosti, jako je pohlaví, třeba vyznání
či národnost, tam pochybnosti nevznikají.
Aspoň u většiny lidí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bílému, nyní vystoupí
pan poslanec Stodůlka.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, nebudu tady vystupovat
za komisi výboru petičního, pro lidská
práva a národnosti, který má ustavenou
komisi pro národnosti, protože tato otázka
nebyla předmětem jednání této
komise. K té odpovědi mám pouze dvě
věci.
Odpověď ministra školství je zcela ve
smyslu ústavního zákona 144/1968 Sb., o postavení
národností v Československé socialistické
republice, protože tento zákon, tento ústavní
zákon, znal pojem uznané národnosti.
Ty uznané národnosti byly: německá,
polská, ukrajinská a maďarská. Dále
bych upozornil, že podle statutu Rady pro národnosti
- Rada pro národnost je poradním orgánem
vlády a jako taková nemá žádné
kompetence.
Mám pochybnosti i o tom, že vláda je oprávněna
vykládat ústavu, tím méně její
poradní orgán. Proto doporučuji sněmovně,
využívám svého práva poslance,
aby s touto odpovědí nesouhlasila, neboť je
v rozporu i s Ústavou ČR.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Stodůlkovi, hlásí se opět
pan poslanec Bílý.
Poslanec Jiří Bílý: Rád
bych pokračoval v tom vyjádření, protože
to byla důležitá otázka, celkově
tedy k charakteru odpovědi na moji interpelaci. V podstatě
odpověď mohla být jasnější
už v momentu, kdy mi pan ministr ji poslal, protože
ji poslal až po lhůtě, pokud si vzpomínám
a paměť mne neplete, tak jsem interpeloval 28. února
a odpověď byla zpracována 3. března.
Co považuji v interpelaci za velmi nebezpečné
z hlediska vztahů jednotlivých národností
a národnostních menšin uvnitř nového
státu? Především je to otázka
právě uznaných národností.
Minulý režim v té normě 144/68 uznával
formálně právo každého podle
svého vnitřního přesvědčení
se hlásit ke své národnosti. Toto právo
ovšem sám byrokraticky omezoval tím, že
vytvořil kategorii uznávaných národů.
Tímto v podstatě mimo možnost národně
se identifikovat byli vyřazeni např. Rusíni,
kteří byli uměle zahrnuti mezi ukrajinskou
národnost, Moravané, nebo např. Romové,
u nichž se zjišťovala etnická příslušnost
jenom tajně a nepřímo, že se dělaly
při sčítání některé
čárečky od jednotlivých komisí.
To znamená, že jestliže budeme vytvářet
určité byrokratické orgány, které
budou rozhodovat o naší národnosti, dostáváme
se ke stavu, který byl před listopadem 1989. To
všechno potom má určitou souvislost s tím,
čeho jsme svědky na Moravě v poslední
době, že učitelé vytvářejí
určitý nátlak na žáky, aby se
nehlásili k národnosti moravské. Nevěřím,
že by to byl akt nějakého národního
šovinismu, spíš mám pocit, že to
je ten slouhovský pocit, který je v učitelském
stavu, zalíbit se, zalichotit se stávajícímu
režimu, být zase v čele, držet prapor.
V podstatě domnívám se, že pokud se
bude národnost určovat na základě
nějakého administrativního opatření,
je to v rozporu i se základními právními
normami i normami, které uznává civilizovaná
část Evropy.
Jako velmi nebezpečnou tendenci vidím snahu vyřešit
národnostní otázku na Moravě prostě
tím, že byrokratické centrum v Praze strčí
hlavu do písku jako pštros, a to tím způsobem,
že se bude snažit na všech dokumentech národnost
vynechávat. I na to naráží pan ministr
školství v tom, že mluví o možnosti,
že by na vysvědčeních národnost
nebyla uváděna a např. by neměla být
uváděna na občanských průkazech,
to už máme zřetelnější náznaky
k tomu, a na cestovních pasech.
V podstatě řešit národnostní
otázky tím, že národnostní otázku
zamlčím, si myslím, že je stejný
způsob řešení, jaký známe
v totalitních režimech. Známe např.
podobné způsoby ve vztahu k Rétorománům
z hlediska italského státu, tehdy fašistická
Itálie, která je započítávala
mezi Italy apod. Varuji tedy před takovýmto způsobem
řešení otázky národnostních
menšin na území tohoto státu.
Proto se připojuji k poslanci Stodůlkovi a nesouhlasím
s odpovědí na tuto interpelaci a žádám
Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila a uvážila
celou tuto velmi citlivou problematiku a rozhodla v tomto směru,
že odpověď ministra školství nepřijímá.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bílému a prosím pana poslance
Brodského, kterého jsem zahlédl jako prvního
k této problematice se přihlásit.
Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, hlásím se s technickou připomínkou.
Předpokládám, že stanovisko mého
předřečníka bylo proneseno v moravském
jazyce. Dovoluji si navrhnout, zdali bychom přerušili
projednávání tohoto bodu do doby, než
bude zaručen jeho překlad. Děkuji. (Smích
a potlesk v části sněmovny.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí
se pan poslanec Stodůlka s faktickou poznámkou,
dále pan poslanec Ullmann.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: K poznámce
pana předřečníka: Doufám, že
při jednáních rakousko-německých
se používá tlumočník úřední
nikoliv soukromý. Děkuji. (Smích v části
sněmovny.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Dámy a pánové,
ve veliké stručnosti - jestliže je tam kolonka
národnost a jestliže nám bylo několikrát
pány, co obhajují národnost moravskou, definováno,
že ta národnost se zakládá na pocitu,
mám pocit, aby to bylo správné - tady toto
uvedení, ta kolonka by neměla uvádět
"národnost", ale "pocit národnosti".
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Novák, potom pan poslanec Bílý.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Chtěl bych upřesnit to s tou jednací řečí.
Vzpomínám si, že když se projednávala
ústava, tak byl tady vznesen návrh, že jednací
řeč by měla být čeština.
A tady ti pánové přede mnou to zamítli,
takže jednací řeč tady není určena,
že to má být čeština. Děkuji.
(Potlesk v části sněmovny.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Novákovi. Prosím pana poslance Bílého.
Poslanec Jiří Bílý: Já
bych krátce reagoval na svého předřečníka
v tom směru, že jazyk jako identifikační
faktor a tedy odlišování se jednoho národa
od druhého je vlastně stalinská definice
zpracovaná v 30. letech. Samozřejmě, že
významným znakem národa je společný
jazyk, ale tento společný jazyk nemusí být
odlišný od jiných jazyků v Evropě
a nebo ve světě.
Další věc - v sobotu tady byla Rada Evropy
a ptala se na poměry národních menšin
a my, protože nemáme vlastní stát, jsme
tady také vlastně národní menšinou
v tomto směru (smích ve sněmovně).
Nevím, co je tak k smíchu. Myslím, že
by bylo dobré alespoň respektovat základní
fakta sčítání lidu, protože víme,
že kolonka nezněla, jaký je obcovací
jazyk, a to se nás pan předseda této komise
zeptal, ale kolonka zněla národnost a jeden milión
360 tis. obyvatel na Moravě se hlásí k národnosti
moravské. To, že se tady smějete, se smějete
tomuto počtu občanů této republiky.
Myslím, že tímto jenom otázku dramatizujete
a vytváříte opravdu situaci, před
kterou vy varujete.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bílému. Prosím pana poslance
Ortmana.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, pane místopředsedo, vážení
kolegové, chtěl bych všechny požádat,
abychom tento důstojný sál neměnili
v arénu obdobnou tomu, co nám možná
vzdáleně připomíná FS.
Vždycky jsem si vážil ducha této sněmovny,
její věcnosti, a věřím, že
argumenty zněly pro, proti. Přikročme proto
k hlasování. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy
dále nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Ve smyslu několika vystoupení pana poslance Bílého
navrhuji, abychom přijali následující
usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
na interpelaci poslance Jiřího Bílého
na ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Petra Piťhu ve věci administrativního nátlaku
při uvádění národnosti na pololetním
vysvědčení, uvedenou ve sněmovním
tisku 107 A."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku! 42.
Kdo je proti? 49.
Návrh nebyl přijat.
Předkládám proto návrh opačný:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
na interpelaci poslance Jiřího Bílého
na ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Petra Piťhu ve věcí administrativního
nátlaku při uvádění národnosti
na pololetním vysvědčení, vedenou
ve sněmovním tisku 107 A."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku! 51.
Kdo je proti? 42.
Kdo se zdržel hlasování? 6.
Tento návrh získal potřebnou většinu,
takže byl přijat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci převzetí
federálního nemovitého majetku Českou
republikou, tisk 93. Odpověď se předkládá
jako tisk 93 l.
Ptám se pana poslance Wagnera, zdali považuje odpověď
za uspokojivou.