Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec František Trnka: (Hovoří z místa.) Nepovažuji, ale nebudu o tom diskutovat. Doporučuji schválení.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Trnkovi za vyjádření, kterým doporučuje schválit odpověď.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu uzavírám a navrhnu vám následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Františka Trnky na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe ve věci dovozu holandského lnu a brambor uvedenou v tisku 142 A."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 58. Děkuji.

Kdo je proti? 38. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 10. Děkuji.

Tento návrh byl přijat.

Další interpelací je interpelace pana poslance Michala Krause. Ministr zahraničních věcí Zieleniec odpověděl na ústní interpelaci poslance Michala Krause ve věci rušení zastupitelských úřadů České republiky v Evropě tisk 146. Odpověď se předkládá jako tisk 146 C.

Pan poslanec Kraus není přítomen. Ptám se, zda je někdo pověřen, aby se vyjádřil za něho? Není tomu tak.

Není ani procedurálního návrhu, dovolte mi tedy, abych dal hlasovat o tomto návrhu usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Michala Krause na ministra zahraničních věcí Josefa Zielence ve věci rušení zastupitelských úřadů České republiky v Evropě uvedenou v tisku 146 C."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! 58. Děkuji.

Kdo je proti? 6. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 39. Děkuji.

Návrh usnesení byl přijat.

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec odpověděl na interpelaci poslance Pavla Hirše ve věci uvažovaného odsunu žadatelů o azyl ze Spolkové republiky Německo do České republiky - tisk 149. Odpověď se předkládá jako tisk 149 A.

Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Poslanec Hirš není přítomen. Je někdo pověřen sdělit jeho stanovisko? Není tomu tak.

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Pavla Hirše na ministra zahraničních věcí Josefa Zielence ve věci uvažovaného odsunu žadatelů o azyl ze Spolkové republiky Německo do České republiky, uvedenou v tisku 149 A."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 61.

Kdo je proti? Nikdo.

Tento návrh usnesení byl schválen.

Ministr zdravotnictví Petr Lom odpověděl na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové ve věci pacientů nemocných diabetem a návštěvní služby lékařů - tisk 132. Odpověď se předkládá jako tisk 132 A. Považuje paní poslankyně odpověď za uspokojivou? Prosím, aby se vyjádřila.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje interpelace se skládala ze dvou částí. V části první jsem žádala o zavedení zvláštního kódu do seznamu výkonů, jako zvláštní položku návštěvu pacienta v bytě odborným diabetologem.

Druhá část se týkala výjimky ze zákazu stání pro lékaře, kteří provádějí návštěvní službu. Podle mého názoru dosavadní položka kód číslo 01302, která se nazývá "Cílené vyšetření diabetologem v ordinaci", nezahrnuje časovou náročnost vyšetření v bytě pacienta a není použitelná pro návštěvní službu lékaře v bytě.

Druhý kód, který je pod číslem 89794 a nazývá se "Konsilium specialistů", může být využit pouze na indikaci nebo doporučení obvodního nebo praktického lékaře. Podle odpovědi ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny tento kód řeší situaci. Podle mého názoru situaci neřeší, neboť odborník musí čekat na povolení obvodního lékaře.

Podle pana ministra Loma by měla být tato položka zohledněna jako zvláštní položka "Návštěva pacienta v bytě odborným lékařem". Tady bych řekla, že to pan ministr vystihl ještě lépe než zněl můj původní návrh. Skutečně si myslím, že stávajícím kódem číslo 89797 "Konsilium specialistů" a podmínkou indikace praktickým lékařem není vyřešena situace těžce zdravotně postižených, jak jsem žádala.

Souhlasím s tím, co bylo v dopise psáno, že výkon odborníka je drahou specializací. Rovněž nesouhlasím se zneužíváním této služby. Právě proto by však odborník neměl záviset na doporučení obvodního lékaře, který musí být doškolen v základech diabetologie pro práci v terénu a měl by pracovat v úzké spolupráci s odborníkem, tedy diabetologem.

Proto je pro mne přijatelnější stanovisko ministra zdravotnictví doktora Loma, aby byl vytvořen zvláštní kód, který by se nazýval "Návštěva odborníka v bytě", kde by odborník podle vlastního uvážení mohl u svých nemocných, které perfektně zná, v případech, které považuje za nutné, vyšetření provést.

Co mne překvapilo, byl dopis sdělovacím prostředkům od ředitelky Okresní pojišťovny Praha-západ, která píše v Mladé frontě Dnes doporučení, abych se věnovala interpelacím v jiné záležitosti. K celé této záležitosti se vyjadřuje s despektem. Tuto interpelaci jsem podávala na žádost 137 dopisů (k dnešnímu dni) od těžce zdravotně postižených diabetiků a na žádost lékařů odborníků. Jakékoliv podmiňování a čekání na doporučení obvodních praktických lékařů, kteří mnohdy dostávají pacienta těžkého diabetika do rukou poprvé a nestačí někdy ani poznat důkladně jejich komplikace, považuji za podceňování těchto nemocných i podceňování práce odborníků, kteří musejí čekat na povolení své návštěvy u nemocného.

Proto doporučení této paní ředitelky Okresní zdravotní pojišťovny Praha-západ, abych se věnovala něčemu jinému, musím považovat za urážející, navíc od ředitelky, která sedí na tak důležitém postu pro nemocné a zdravotně postižené pacienty.

Poněvadž jsem představitelem ministerstva zdravotnictví, ministr doktor Lom mě ujistil, jak písemně, tak ústně o našem shodném názoru. Zastává shodné stanovisko, tedy kód "Návštěva nemocného v bytě odborným lékařem., což mi dal písemně i ústně. Tuto část interpelace považuji za ukončenou a mohu s ní souhlasit.

Druhá část mé interpelace, která se týká výjimky zákazu stání pro lékaře, kteří vykonávají svým automobilem návštěvní službu u nemocných, byla adresována po poradě na pana ministra Rumla, který mi odpověděl, že předmětné téma projedná s primátorem hl. m. Prahy, neboť výjimky ze stání vydává Magistrát. Upozorňuji, že se jedná o výjimky hlavně ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Ostrava. Nevím, jak to dopadlo, takže druhou část bych raději nechala otevřenou.

První část ano, u druhé části bych počkala na vyjádření pana ministra Rumla.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Interpelace byla původní formulována jako interpelace na pana ministra Loma. My se nyní budeme zabývat odpovědí na tuto část. Pak můžeme hlasovat o návrhu usnesení v tom smyslu, že sněmovna žádá, aby se k tomu ještě vyjádřil pan ministr Ruml.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan ministr Lom.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Pane místopředsedo, dámy a pánové, rád bych tuto informaci doplnil, protože asi ne všem členům parlamentu je srozumitelná. My se domníváme, že vývoj péče zdravotnictví bude pokračovat tak, že systém hospitalizačně ambulantní bude sjednocován jednou osobou, čili specialistou, který určí léčení pacienta v nemocnici. V této nemocnici se léčení také účastní a pak také bude pacienta v bydlišti ještě doléčovat. Tento vývoj předpokládá a počítá s tím, že musí být vytvořeny kódy pro návštěvu specialisty v bydlišti pacienta bez ohledu na to, zda návštěva specialisty je doporučena obvodním lékařem či nikoliv.

Pokud jde o druhou část, předal jsem dopis panu ministru Rumlovi, který mě ujistil, že se tím bude zabývat. Je to rovněž pochopitelné, protože v systému privátních lékařů, kteří musejí vykonávat pohotovostní službu u svých pacientů ve velkých městských aglomeracích, jde mnohdy o tísňové stavy, musejí zastavit tam, kde je to bydlišti pacienta nejblíže.

My jsme byli svědky toho, že za 1. republiky byly vozy lékařů označeny hádkem. To mělo přesně význam výjimky ze zákazu zastavení nebo stání. Po zákazu privátních praxí v roce 1950 se stal tento hádek pouhou ornamentální prestižní ozdobou, ale nyní by měla Česká lékařská komora ve spolupráci s magistrátem a ministerstvem vnitra opět obnovit toto výsadní právo udělované praktickým lékařům, samozřejmě na žádost a číselné povolení.

Tolik k této problematice, kterou paní poslankyně Mazalová možná svou interpelací uspíšila.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Lomovi.

Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení.

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové na ministra zdravotnictví Petra Loma ve věci pacientů nemocných diabetem a návštěvní služby lékařů, uvedenou v tisku 132 A."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 102. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Tato odpověď byla schválena.

A nyní v rámci tohoto bodu můžeme hned dále hlasovat o návrhu usnesení, který vyplynul z vyjádření paní poslankyně Gerty Mazalové:

"Poslanecká sněmovna žádá pana ministra Jana Rumla, aby se vyjádřil k příslušnému aspektu problematiky návštěvní služby lékařů zmiňovanému v interpelaci paní poslankyni Gerty Mazalové, tisk 132."

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 91. Děkuji.

Kdo je proti? 2.

Tento návrh byl přijat.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na ústní interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka ve věci zajištění úkolů vládou ČR v oblastech, které do 31. 12. 1992 zabezpečovala federální vláda a které od 1. 1. 1993 patří do působnosti vlády ČR - tisk 146. Odpověď se předkládá jako tisk 146 D.

Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, odpověď nepokládám za uspokojivou a chtěl bych zdůvodnit proč.

V interpelaci jsem kritizoval stav, kdy po rozpadu ČSFR a vzniku samostatného českého státu vláda nijak nemodifikovala své programové prohlášení a dokazoval jsem, že nelze ani s převzetím federálních působností mlčky a beze změny převzít kompletní prohlášení bývalé federální vlády.

Pan premiér tvrdí, že úkolem programového prohlášení je formulovat filosofii činnosti vlády v jednotlivých oblastech, a že dosavadní Programové prohlášení vlády ČR zastřešuje všechny problémy o nichž se zmiňuji.

Nemám rád módní obrat "filosofie činnosti", protože je příliš často používán jako prostředek k zamlžení podstaty věci.

Vládní programové prohlášení musí podle mého mínění vyjadřovat zásady řešení hlavních problémů jednotlivých oblastí funkce vlády ČR. Tyto zásady musí parlament schválit a vláda pak naplňovat svou činností.

Předstírat, že rozpadem státu vlastně nevznikl žádný problém, natolik důležitý, že by na něj musela vláda reagovat doplňkem svého programového prohlášení, nezlobte se, ale to je způsob argumentace pod úroveň pana premiéra, poškozující jeho pověst realistického politika a demokratickou pověst české vlády i České republiky.

Úzkostlivé dodržování demokratických a parlamentních procedur je nejen v zájmu vnitřní politické stability České republiky, ale je i výsostným zájmem pro její dobré postavení v Evropě i ve světě.

Nebudu rozebírat důvody pro aktualizaci hospodářské politiky a dalších oblastí, jejichž dnešní projednávání ve sněmovně vyvolali poslanci opozičních stran. Pozastavím se jen pro příklad u způsobu argumentace, jímž pan premiér hájí pro mne tak nepředstavitelnou věc, že se vláda nenamáhala předložit sněmovně koncepci obranné politiky samostatného českého státu. Že v důsledku toho ministr obrany pan Baudyš si dělá co chce, a např. klidně vykládá, jak Česká republika vyšle do Bosny vojenské jednotky a hned stanovuje, že to budou jednotky týlové - a pranic se neohlíží na názor sněmovny a Ústavu čl. 43, odst. 2, to pana premiéra neznepokojuje. Jemu stačí, že (cituji): "Ministerstvo obrany ČR využívá při přípravě návrhů koncepčních materiálů... spolupráce a názorů poslanců Poslanecké sněmovny."

Tím se rozumí podle odpovědi zejména

- návštěvy poslanců příslušných výborů u vojenských velitelství a útvarů

- účast předsedy branného a bezpečnostního výboru na důležitých zasedáních kolegia ministra obrany a

- dostupnost některých materiálů ministra obrany pro poslance Poslanecké sněmovny.

Jestliže pan premiér na mou stížnost, že vláda nepředložila sněmovně ke schválení obrannou politiku státu, odpovídá, že si vláda uvědomuje význam (cituji): "... včasné informovanosti sněmovny o opatřeních v oblastech obranné politiky státu", pak je jasné, že mluvíme každý o něčem jiném. Já prosazuji představu, že vláda musí poslancům, zastupujícím vůli občanů, nejdříve předložit zásady obranné politiky ČR ke schválení, nežli je začne uskutečňovat.

Pan premiér v čele české vlády prosazuje představu parlamentu, který má právo nejvýš být včas o opatřeních vlády informován, a to ještě přes vybrané členy tohoto shromáždění.

Předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar rozhodně není - takříkajíc - člověkem mé krevní skupiny. Předsedu české vlády Václava Klause jako politika jsem si vždy cenil nesrovnatelně výše. Je proto pro mne dnes velkým rozčarováním, konfrontuji-li jejich postoj k parlamentu při řešení stejného problému, který jsem předložil v únorové interpelaci české vládě a který řeší, jak jsem se 7. dubna t.r. dověděl, i vláda slovenská.

Dovolte, abych na závěr zacitoval z interviewu předsedy slovenské vlády Vladimíra Mečiara.

Otázka: Slovenský kabinet připravuje na duben aktualizované programové prohlášení. Bude se opět ucházet o důvěru parlamentu?

Odpověď (poněkud zkrácená): "... My jsme předložili programové prohlášení, které parlament přijal ... dnes jsou však novými skutečnostmi samostatný stát, stav hospodářství a stav trhů, které determinují ekonomickou i sociální politiku vlády. Vláda na to musí reagovat dvěma směry. Ten první představují konkrétní kroky, ten druhý širší výklad transformace. K takovým opatřením samozřejmě potřebuje souhlas parlamentu. Nebudeme mu to však předkládat jako nové programové prohlášení. Půjde o doplňky už k existujícímu."

Kdyby takto reagoval na objektivně existující problémy pan premiér Václav Klaus, byl bych spokojen.

Musím ovšem podotknout, že jsem ještě dostal separátní odpověď ministra zahraničních věcí pana Zielence na zahraničně politické pasáže své interpelace. Odpověď velice seriozní a obsáhlou, v níž pan ministr sice dovozuje, že se hlavní směry české zahraniční politiky nezměnily, nicméně že se kompetence skutečně po 1. 1. 1993 rozšířily, že je pravda, že ještě neměl možnost přednést v Poslanecké sněmovně komplexní pohled na českou zahraniční politiku a píše (cituji): "Myslím si proto, že by bylo užitečné zařadit po vzájemné dohodě na některé příští zasedání Poslanecké sněmovny bod o provádění české zahraniční politiky, jejích současných problémech a její zaměření pro nejbližší období."

Děkuji mu za jeho odpověď a vstřícnost,

Souhlasit s odpovědí, kterou jsem dostal od předsedy vlády, by znamenalo souhlasit se zcela submisivním postavením parlamentu vzhledem k vládě, jehož úloha by degradovala téměř jen na hlasování o vládních návrzích zákonů.

Žádám vás proto o podporu návrhu usnesení, ve kterém by se pravilo, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na tuto interpelaci. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do rozpravy hlásí? Pan poslanec Budinský.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážená vládo, domnívám se, že už program našeho dnešního jednání dává na interpelaci pana poslance Vorlíčka odpověď. My se pravidelně těmi dílčími problematikami zabýváme a domnívám se, že odpověď pana premiéra je v úplném pořádku a že branně bezpečnostní výbor případně sněmovna se může bezpečnostní politikou zabývat, tak jako se za chvíli budeme zabývat problematikou školskou, nebo problematikou hospodářskou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Budinskému. Prosím pana poslance Exnera.

Poslanec Václav Exner: V odpovědi pana předsedy vlády mě zaujaly tři dílčí otázky, o kterých se domnívám, že by zasluhovaly podrobnější vysvětlení, případně objasnění, jakým způsobem se tato problematika řeší.

První se týká částí, kde se informuje o pomoci státu v oblasti oddlužení podniků ze státního rozpočtu. Mluví se zde mezi jiným o převzetí záruk za ekologické škody pro podporu vstupu zahraničního kapitálu. Záruky za ekologické škody, které by případně vstup zahraničního kapitálu do naší republiky znamenal, doufám nemyslí vláda úplně vážně.

Druhá otázka souvisí s již uváděným počtem miliónů DIKů při ceně kupónové knížky 1000,- Kč, kde materiál konstatuje, že tato čísla představují zisk státu částkou 8 miliard korun. Přitom cena kupónové knížky byla koncipována jako cena zajišťující technické řešení problematiky kupónové privatizace. O jaký zisk státu tedy v této situaci jde?

Třetí dílčí otázka se týká oblasti branné a bezpečnostní politiky. Materiál konstatuje, že v současné době navštěvují kurs vyšších funkcionářů v oblasti řízení prostředků obrany v rámci programu IME také poslanci parlamentu. Bylo by možné objasnit podle klubů, o jaké počty poslanců jde? Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci za jeho vystoupení. Kdo se dál hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení hosté, kolegyně a kolegové, především musím konstatovat, že z důvodu důležitého jednání jsem nemohl být přítomen celému stanovisku pana poslance, který odpovídal na odpověď pana předsedy vlády, a tedy na ni nemohu reagovat a budu moci reagovat, až si přečtu stenozáznam.

Jenom z toho, co tady bylo řečeno a co jsem vyrozuměl za mé přítomnosti, chci říci, že nepadl zatím od žádného opozičního poslance návrh, který by nebyl akceptován, co se týče projednávání branné a bezpečnostní politiky při jednání výboru. A to ani z poslaneckého klubu pana poslance, který odpovídal na odpověď pana premiéra.

Za druhé chci říci, že školení proběhla dvě. Jedna byla organizována důstojníky NATO a na to bylo vysláno 5 členů výboru. Pokud se dobře pamatuji, myslím, že to byli všichni, kteří se přihlásili, včetně nejméně jednoho poslance opozičního.

Za třetí chci konstatovat, že druhý program, který byl, absolvoval právě pouze opoziční poslanec a nikdo jiný z jiného klubu se na toto nepřihlásil. Bylo to kromě jiného proto, že probíhalo školení 14 dní v době, kdy zasedal výbor a kdy jednalo plénum. Výbor došel k závěru, - a pan poslanec zřejmě v klubu - že je možné, aby on jediný se nezúčastnil těchto aktivit jako naší základní poslanecké aktivity. Jinak je logické, že především by tyto záležitosti měly být projednávány ve výboru a až by poslanci nedošli ve výboru příslušných odpovědí, nebyla by ochota věci zařazovat na výbor, nebyla by ochota ministra přijít a projednávat věci na výboru, tak by teprve, podle mého názoru, příslušelo plénu o tom jednat. Bez jednání výboru mám dojem, že by nebylo jednání pléna v těchto věcech dostatečně zodpovědné a korektní. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šumanovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka na vládu České republiky ve věci zajištění úkolů vládou České republiky v oblastech, které do 31. 12. 1992 zabezpečovala federální vláda, a které od 1. ledna 1993 patří do působnosti vlády České republiky, uvedenou v tisku 146 D."

Kdo s takto formulovaným návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku. 50.

Kdo je proti? 68.

Kdo se zdržel hlasování? 9. Děkuji, navrhované usnesení nebylo schváleno.

Nezbývá nám, než se vyrovnat s tímto posledním podbodem našeho prvního bodu jednání tím způsobem, že navrhneme usnesení opačné.

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka na vládu České republiky ve věci zajištění úkolů vládou České republiky v oblastech, které do 31. 12. 1992 zabezpečovala federální vláda, a které od 1. ledna 1993 patří do působnosti vlády České republiky, uvedenou v tisku 146 D."

Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku. 72. Děkuji.

Kdo je proti? 32. Tento návrh byl přijat.

Pro úplnost ještě připomínám, že jste obdrželi písemné odpovědi na otázky a podněty přednesené poslanci na předchozích schůzích. Tím se vyhovuje ustanovení našeho jednacího řádu, aby s odpověďmi byli seznámeni poslanci na schůzi Poslanecké sněmovny. Na rozdíl od interpelací se však tyto odpovědi nezařazují na pořad jednání schůze Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, tím jsme projednali bod 1. Pokud by zde vznikla určitá nesrovnalost nebo nejasnost, upozorňuji na to, že další ještě neprojednávané interpelace budou projednávány v bodě, který je nově očíslován jako bod 25.

Dalším bodem je

K tomuto bodu jste obdrželi podkladový materiál s názvem Hlavní zásady transformace českého školství". Zprávu přednese ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Petr Piťha. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.