Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane místopředsedo,
vážené kolegyně a vážení
kolegové, já když vystoupím, to už
musím mít velký vztek (s výjimkou
povinností vyplývajících z funkce,
omlouvám se za to). Když jsem se rozhodoval, jako
jeden z těch, kteří k tomu mají
mandát, o tom, zda zařadit tento bod na program,
tak jsem byl úplně bez diskuse mezi prvními,
kteří zvedli ruku. Protože se domnívám,
že to tak má být. Na konci své řeči
budu mluvit úplně jinak.
Uvažoval jsem o tom, že pro mě, a pro vládu
především, musí být lakmusovým
papírkem to, co říká opozice. Dokonce
si myslím, že všem těm, kteří
tady řekli podnětný návrh a kteří
upozornili na chyby vlády, na chyby jejich jednotlivých
členů, ať jsou. Proč by neměly
být? Vždyť by to bylo nenormální.
Tak jim za to děkuji. Dokonce mám radost, když
se tady ministři musejí před parlamentem
trochu potit a vysvětlovat svoje chyby, ale to přece
patří do parlamentu!
Já budu jen chvilku meditovat, Omlouvám se za to.
Já jsem očekával útok na vládu
z opozice. Myslím si, že je to správné.
Protože zkrátka od toho opozice je. Samozřejmě
jsem také neočekával, že bude moc velký
souzvuk. Máme pochopitelně každý jiný
názor na základy ekonomiky. Neočekával
jsem ale, že tady budeme filozofovat nad tím, co je
to ekonomika. Z toho jsem zděšen. Vystoupil jsem jen
z jednoho prozaického důvodu - já nesnáším,
když se někde říká nepravda,
skutečná nepravda. Když se říká,
že jsme "banánovou republikou", to mně
úplně bere vztek. Kdo má tu drzost postavit
se a podívat se do očí těm, kteří
v roce 1989 začali podnikat, když ani nevěděli,
jaké budou mít daně. To mne děsí.
Tento národ skutečně stojí za to,
abychom se mu my všichni klaněli. Já vždy
před toto řečniště přicházím
s pokorou, že nic neumím. Jestli něco cítím,
pak je to to, že ti lidé začali podnikat a
začali věřit.
Podívejte se na průzkum veřejného
mínění, jestli lidé věří
nebo nevěří. To je indikátor. říkalo
se tady, že mnohé komunity trpí. Ano, kdo říkal
nebo říká, že transformace z neekonomiky
v ekonomiku bude bezbolestná, je bloud. Odneseme to všichni,
samozřejmě my nejméně. Měli
bychom ale s pokorou se dívat na ty, kteří
to odnášejí více, na občany.
Dokonce bych řekl, že velice souhlasím s panem
kolegou Trnkou. Ano, nejvyšší arbitr za tři
roky rozhodne o tom, zdali hospodářská politika
byla nebo nebyla dobrá. V tom naprosto souhlasím.
Abych nepatřil k těm, kteří tady pouze
filozofují, chtěl bych říci něco
k tomu, co by měli vědět všichni ti,
kteří nás zařazují do "banánových
republik". Já si dokonce myslím, že povinností
každého poslance je to vědět.
9. března letošního roku určila nejrenomovanější
světová firma Moodys v souvislosti s emisí
obligací České národní banky
na eurodolarovém trhu své hodnocení úvěryschopnosti
České republiky. Na šestnáctistupňové
stupnici o třech třídách přeřadila
tato firma Českou republiku ze třídy Ba 1
do vyšší třídy Baa 3, tedy o jednu
kategorii výše než dosud. Předchozí
zařazení bylo zatím ve třídě
"spekulativní investice", nově je Česká
republika vedena v investiční třídě,
tedy ve třídě investic bez spekulativních
momentů, tzn. s důvěrou vnitřního
i cizího podnikatelského subjektu. Nejde jen o jeden
stupínek výše na členité cestě,
kterou taková renomovaná firma má, ale o
významný signál celému světu,
který tato firma vyslala potenciálním (věřím,
že i skutečným) investorům, že
úvěryschopnost naší země je o
třídu vyšší než dosud. Jen
pro zajímavost, srovnání bylo uděláno
se sedmi zeměmi, které byly ve stupnici výše
než my. Upozorňuji, že tam nebyly žádné
"banánové republiky", že tam byly
země, o kterých tady bylo hovořeno jako o
zemích vyspělých. A my jsme od 9. 3. zařazeni
mezi ně.
Mrzí mě, že jsem tady slyšel mnoho kritiky
a mnoho dosti kategorických pozic z obou stran.
Dovolte mi s pokorou navrhnout tomuto slovutnému shromáždění.
Abychom zprávu vlády vzali na vědomí,
abychom ji nechválili, neboť odmítám
poděkovat vládě, protože každý
máme své povinnosti a musíme je plnit, Prostě
zprávu vzít na vědomí a soustředit
se na schválení státního závěrečného
účtu za rok 1992. Ne takovýmto způsobem
jako dnes, ale skutečně v odborných výborech.
Posoudit všechny aspekty, všechny perfektní nápady,
které jsme tu slyšeli a projednat je v odborných
výborech.
Děkuji vám. Omlouvám se, že jsem mluvil
dlouho. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi Ledvinkovi. Prosím,
aby se ujal slova pan poslanec Sochor, připraví
se pan poslanec Janeček.
Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený
pane předsedající, vážení
zástupci vlády, kolegyně a kolegové,
zazněla zde velmi vážná slova v závěru
vystoupení pana profesora Trnky o využívání
kritiky. Kritika pro každého je nepříjemná,
ale bez ní se mohu dopustit chyb, které jen těžko
následně odstraním.
Těch, kteří se dostanou do problémů
v důsledku transformace, je čím dále
tím více. Často připisují důvody
vládě a obracejí se o pomoc na opozici. Nepatřím
k té části opozice, která se raduje
z každého neúspěchu vlády, ale
právě proto bych chtěl, aby vláda
každou naši připomínku a kritiku brala
vážně.
Jelikož jsem 35 let pracoval v investiční výstavbě
a ne na jednom místě, ale po celé republice,
jsem přesvědčen, že dědictví
minulosti v technologii není takové, aby se všechny
neúspěchy sváděly na tento stav. Zdědili
jsme pro nás velmi nepříjemnou strukturu
národního hospodářství, zanedbanou
ekologii, nefunkční státní správu,
rozpad zahraničních trhů atd. Vznikla pro
nás nepříjemná atmosféra sebeuspokojení
nad pádem totalitního systému a vládní
politikové se samou radostí nad sametovým
úspěchem vnitřně přesvědčili,
že celý svět je unesen naším probuzením
a že bude dělat všechno pro to, aby se nám
vedlo lépe a radostněji, i když jim to nic
nepřinese. Varovné upozornění nám
dali naši sousedé při řešení
vývozu oceli a o něco později masa.
Nebuďme naivní, nikdo nám nic nedá zadarmo.
Bude nám třeba pomáhat, ale postavit se na
nohy musíme sami. Naše vláda si musí
uvědomit, že musí rychle reagovat na důsledky
své politiky. Není přesný recept,
jak postupovat, a proto reakce na důsledky rozhodnutí
provedených s nejlepšími úmysly musí
být velmi rychlá. Ať na to upozorní
opozice nebo koalice, pro odstranění nedobrých
následků to má rozhodující
význam.
Proto bych byl rád, aby vláda urychleně hledala
východisko z platební neschopnosti, která
se již dnes velmi vážně dotýká
drobných a středních podnikatelů.
Je třeba dokončit první vlnu velké
privatizace.
Privatizace zemědělství je takřka
zastavena, veškeré projekty pod nějakou fintou
nedokonalosti zpracování, že nebyly dopracovány
ekologické audity, byly většinou vráceny.
Prodlužuje se tento stav a může to mít
velmi neblahé důsledky. Problematika Slovenska není
jen věcí vládní koalice, ale i opozice,
a proto by měla být velmi důsledně
řešena i s opozicí. Řada věcí
kritických, které zde zazněly, by měly
být vládou hodnoceny a vyhodnoceny. Je to rozum
zadarmo. Jak jste se dozvěděli od pana prof. Trnky.
A je to velká pravda. Sebevědomí je velmi
důležité pro vládu, ale mnohdy velice
zrádné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Sochorovi. Jako poslední z přihlášených
je pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Teď možná
došlo trochu k nedorozumění, protože to,
o co jsem chtěl požádat, bylo požádat
kolegy z opozice, zda by nebyli ochotni ukončit diskusi
a eventuální nejasnosti si ponechat třeba
na odborný seminář, protože by to bylo
nejen sociální, ale i ekonomické. Děkuji.
V tom případě ale, jestli tomu tak je, tak
to byla bezvadná shoda náhod. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Janečkovi. Protože do rozpravy už
nikdo přihlášen není, rozpravu končím
a ptám se členů vlády, zdali hodlají
vystoupit. Nepochybně ano, a v jakém pořadí.
Pan ministr Skalický zahájí sérii
stanovisek vlády k diskusi.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Vážený pane předsedající,
vážená Poslanecká sněmovno, dovolte
mi, abych začal vyjádření členů
vlády několika poznámkami k výtkám,
které zde odezněly na adresu privatizačního
procesu.
Když jsem přicházel dnes do sněmovny,
tak zrovna pan poslanec Trnka se plamenně dotazoval vlády,
proč státní statky nebyly zprivatizovány
již před rokem. Analogicky se speciálně
k privatizaci státních statků vyjadřovaly
i další příspěvky. Chtěl
bych říci, že vláda neskrývá
potíže, kterým při transformaci zemědělské
prvovýroby čelí. Schválení
mnohých projektů brání špatný
stav evidence majetkových vztahů, nedostatečné
zpracování ekologických auditů. Zde
bych na adresu pana poslance Sochora poznamenal, že to není
žádná finta, ale povinnost ze zákona
od doby, kdy platí novela č. 92/1992 Sb., aby privatizační
projekt povinně obsahoval ekologický audit. A dále
musím samozřejmě zmínit okolnost,
že za splnění této povinnosti odpovídají
předkladatelé projektu. Samozřejmě,
že privatizace zemědělské prvovýroby
naráží na mnohé další obtíže,
a to nikterak nezakrýváme.
Klíčovým problémem ovšem je vypořádání
restitučních nároků, které
bylo možno uplatnit ještě počátkem
letošního roku. Pokud tedy pan poslanec Trnka klade
citovanou otázku, proč nebyly státní
statky privatizovány již před rokem, pak musím
s lítostí konstatovat, že buď demonstruje
lacinou demagogii, anebo neznalost platného právního
řádu.
Pan poslanec Hájek a mnozí další si
stěžovali na pomalý postup privatizace. Musím
říci, že je samozřejmě dojemné,
když se takové stížnosti ozývají
od levicové opozice. Chtěl bych upozornit, že
by nebylo na škodu porovnat náš postup s postupem,
který se aplikuje po minulých volbách na
Slovensku. Současná vládnoucí politická
reprezentace ve Slovenské republice používala
a používá vůči naší
reformní strategii podobné rétoriky jako
naši ctění kolegové z opozice zde a
dnes. Můžeme z tohoto srovnání odhadnout,
jakým tempem a jakým stylem by privatizace probíhala,
kdyby opozice měla možnost ji řídit.
Statistické údaje z postupu slovenské privatizace
jsou - soudím - více než výmluvné.
Co se týče výtek, které zde zazněly
a které se týkaly např. toho, že Fond
národního majetku je špatný hospodář,
kritika vůči kupónové privatizaci,
apely na to, aby se podstatně více používalo
privatizační metody, při které by
byly uplatňovány především zaměstnanecké
akcie - všechny tyto výtky mi jako poslanci bývalého
Federálního shromáždění
připomínají velmi dokonale diskusi, která
se vedla při přijímání privatizačních
zákonů. Chci připomenout, že Federální
shromáždění v roce 1991 odmítlo
návrh transformačního zákona, který
předložila komunistická strana jako alternativní
návrh transformačního zákona, a podle
kterého měla vzniknout nová instituce Fond
národního majetku v takovém pojetí,
ve kterém by skutečně převzal řízení
státních podniků, odstátnil by je
a nahradil v podstatě dnešní resortní
ministerstva. Tato verze byla odmítnuta, protože to
není skutečná privatizace, ale pouhé
odstátnění, kde by zůstaly státu
nebo jím pověřené instituci v rukou
všechny nástroje k pokračujícímu
dirigistickému řízení.
Tyto všechny výtky musím označit za
výtky toho druhu, že vláda nerealizuje ekonomické
programy stran, které jsou v opozici. A musím konstatovat,
že tak vláda činí právem a vědomě.
Pan poslanec Hájek zde údajně vyslovil výrok,
že první vlna privatizace končí v nepřehledné
křeči. Omlouvám se, jelikož jsem nebyl
zrovna přítomen, jestli tento výrok vytrhávám
z kontextu. Ale přesto bych na něj rád reagoval.
Nevím, co měl pan poslanec přesně
na mysli onou nepřehlednou křečí.
První vlna privatizace byla, až na drobné výjimky,
na úrovni ministerstva privatizace a vlády již
ukončena a zbývá pochopitelně ještě
dokončit mnoho závěrečných
transakcí ve Fondu národního majetku. Postupné
projednávání privatizace podniků,
které byly zařazeny do druhé vlny, je v plném
proudu. Pokud tedy vidím nějakou křeč
a nějakou nepřehlednost, pak je to pouze křeč
zanikajícího státního dirigismu a
rychle se množící a vskutku nepřehledná
houšť podniků v soukromém sektoru.
Chci upozornit a připomenout, že privatizace v České
republice přes všechny obtíže, které
nezakrýváme, a přes zdržení,
které způsobil rozpad Československa, probíhá
suverénně nejrychlejším tempem ze všech
postkomunistických zemí. Myslím, že
zde nepadla pregnantnější formulace, která
by vyjádřila zásadní a podle mého
soudu téměř metafyzický rozdíl
mezi ekonomickým myšlením vládní
koalice a naší ctihodné opozice, než ta,
kterou prezentoval pan poslanec Vorlíček, když
říkal, že opozice je pro tržní
hospodářství, ale je proti tomu, aby ekonomika
a hospodářská politika byla v pasívním
vleku trhu.
Tím bych skončil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Skalickému a prosím, aby se slova
ujal ministr zemědělství pan Josef Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, pod heslem dosažení
soběstačnosti našeho zemědělství
ozdobené gloriolou úspěšnosti intenzifikovalo
výrobu za cenu obrovských nákladů
s obrovskou podporou státu a velmi mnohde s nevídanou
neefektivností. Tento dlouhodobě neudržitelný
stav byl zahalen mlhou deformovaných cen, vztahů,
podpor a zmatků, z něhož těžili
ne dobří hospodáři, ale především
ti, kteří si opatřili známé,
výhody a samozřejmě peníze. Stačilo
vědět, kde byly správné dveře,
a tak se vytvořil také mýtus mnoha tzv. úspěšných
podniků, které ve svém předpokladu
úspěšné hospodářsky nebyly.
Předpoklad budoucí prosperity našeho zemědělství
já osobně vidím - a vláda taktéž
- v narovnání majetkových vztahů.
Myslíme si, že doba, kdy dříve všechno
patřilo všem a zároveň nikomu, musí
skončit, a toto narovnání majetkových
vztahů chápeme jako důležitý
motivační faktor. K tomu vedou beze sporu tři
cesty - restituce, privatizace a transformace.
Rozsah restitucí je skutečně obrovský
v zemědělství. Jestliže bylo podáno
asi 405 tisíc žádostí, které
v sobě reprezentují 245 tisíc restitučních
případů, je pravda, že bylo rozhodnuto
56 tisíc, což bezesporu je obrovské množství
práce s tím, že upřednostňujeme
konkrétní podnikatelské aktivity, nebrání
to tvorbě nových subjektů, ale je evidentní,
že toto zúřadování je práce
na tento a bezesporu ještě na příští
rok.
Do privatizace v zemědělství vstoupilo více
než 1 tisíc podnikatelských subjektů,
podniků v hodnotě téměř 400
mld. korun. To nemá ve světě obdoby. Co se
týká transformace zemědělských
družstev, hlavní brzdou jsou často členové
těch stran, kteří tuto transformaci, resp.
jejich rychlost či pomalost kritizují.
Jestliže pan Vačkář se mě ptal,
že má být do 30. 4. ukončena privatizace
státních statků, rád bych vysvětlil,
že jsem nikdy tuto větu neřekl. Ale zcela jednoznačně
vyvíjíme maximální aktivitu v tom
smyslu, aby do konce dubna nebo v co nejkratší době
byla podstatná část těchto státních
statků pronajata. Jsem přesvědčen,
že nájemce, budoucí hospodář,
budoucí vlastník, ten, který má třeba
již schválen privatizační projekt, ale
není ještě zúřadován,
by se měl svého majetku bezesporu ujmout.
U státních statků je velké množství
problémů, které vyplývají z
nezkolaudovaných staveb, kterých máme evidováno
asi 7 tisíc, problém, který je s ekologickými
audity atd.
Co jsme učinili my jako ministerstvo? Převzali jsme
povinnost aktualizace všech těchto projektů,
uzavřeli jsme čtyřdohodu, vytvořili
jsme podmínky k tomu, aby ti, kteří tento
majetek zprivatizují, se mohli stát životaschopnými
podnikatelskými subjekty - tento předpoklad je dán
možností tento majetek splácet ve dvacetiletých
bezúročných plátkách - usilujeme
o to, aby tento majetek v maximálně možné
míře byl pronajat do doby, než nalezne svého
vlastníka, usilujeme o to, aby převod závazků,
který je vázán především
k restitučnímu majetku, byl převeden na pozemkový
fond, a velmi intenzivně řešíme problém
nezkolaudovaných staveb.
Jsem přesvědčen, že narovnání
majetkových vztahů je skutečně předpokladem
budoucí ekonomické prosperity. Tento rozsah práce
nemá srovnání ani s reformou zemědělství
v Polsku, v Maďarsku, u našich sousedních států.
Výsledkem bezesporu je soukromý vlastník.
Ctíme jeho svobodnou volbu, aby se rozhodl, jak s tímto
majetkem naloží, To znamená, jestli bude sám
hospodařit, prodá ho, pronajme, či se stane
podílníkem v nějaké společnosti
či zemědělském družstvu. Tato
svobodná volba je bezesporu důležitá.
V současné době hospodaří na
zemědělské půdě, které
máme přes 4 mil. hektarů v České
republice, 10% soukromých zemědělců.
Zhruba na dvou třetinách výměry převažují
zemědělská družstva, ale letošní
rok proběhne realizace privatizace státních
statků, což je více než 1 mil. hektarů.
Tento poměr se bezesporu bude měnit ve prospěch
rodinných farem, ve prospěch privátních
hospodářství. Jsem přesvědčen,
že u nás budou existovat vedle těchto privátních
hospodářství i zemědělská
družstva tam, kde budou dobří hospodáři,
naopak špatní hospodáři v zemědělských
družstvech či na svých privátních
farmách bezesporu budou bankrotovat.
Padlo zde - že vláda či ministerstvo nepodporuje
nově vzniklé subjekty, že pro ně nemá
program či podporu. Chtěl bych říci,
že si uvědomujeme, že tyto, které nově
vznikají, nemají bezesporu stejnou startovní
čáru, proto jsme dali možnost dvacetiletých
splátek při privatizaci státního majetku
v zemědělství, proto jsou úlevy při
placení daní, kdy u daně z nemovitosti ten,
kdo hospodaří na své půdě,
po dobu 5 let neplatí daň z nemovitosti, umožnili
jsme určité výhody při řešení
časového problému při placení
daně z přidané hodnoty. Realizujeme tuto
podporu i v dotační politice, ochránili jsme
soukromé zemědělce do konce roku 1994 v celé
realizaci zákona o bankrotu, konkursu a vyrovnání.
Velmi usilujeme o vytvoření velmi efektivního
poradenského systému.
Ekonomický rámec, který zde v různých
souvislostech byl kritizován, je dán daněmi,
dotací, ochranou trhu, jeho regulací a samozřejmě
ovlivní podstatnou měrou bankroty. Velmi často
je vyslovováno slovo ztráta v porovnání
rok s rokem. Chtěl bych upozornit především
na strukturu této tzv. ztráty. My ji nepovažujeme
za ztrátu absolutní, ale jsme přesvědčeni,
že v sobě zahrnuje pokles nadvýroby, který
u nás je, že v sobě zahrnuje také změnu
chování jednotlivých subjektů, které
vzcházejí z privatizace a transformace, a které
se prostě vzdávají neefektivních zásob,
neefektivních aktivit. Tato čísla samozřejmě
lze populisticky nazývat také slovem ztráta.
Co se týká daní - u daní z nemovitosti
soukromí zemědělci - jak jsem řekl
- jsou po dobu 5 let osvobozeni. Také jsme se dohodli na
tom, že při strukturální změně
chceme ty podnikatelské subjekty, které především
v horských a podhorských oblastech chtějí
převést svoji ornou půdu na drn, to znamená
zatravnit ji a zalesnit, budou osvobozeni od placení daní
z nemovitosti.
Vláda se shodla na tom, že přeřadí
podstatnou část položek, které ovlivňují
zemědělskou prvovýrobu při placení
daně z přidané hodnoty, z režimu 23
do pětiprocentního jedná se především
o krmiva, následně krmné směsi atd.
a zkrácení časového horizontu ze 75
na 45 dnů při placení je velmi významné
především pro zemědělskou prvovýrobu.
Skutečnost, že při placení silniční
daně zemědělci jsou ušetřeni
zhruba v hodnotě 1,5 mld., je taktéž velmi
významná.
Srovnání nového daňového systému
s minulým je ve prospěch zemědělství
plus 2 až 3 miliardy velmi hrubým odhadem. Velmi často
se hovoří o dotacích - zda dotujeme hodně
nebo málo. Dotujeme tolik, kolik si můžeme
dovolit. Jestliže ještě v roce 1989 jsme dotovali
zemědělská družstva 7,8 mld. a státní
statky 6,9 mld., musím prostě říci,
že Beneš, Baťa a další nahospodařili
pouze na 42 let. Na víc prostě nenahospodařili.
Naše dotační politika není zaměřena
k podpoře výroby, ale především
ke strukturální změně.
Domnívám se, že tato strukturální
změna je velmi významná. Z našeho rozpočtu
na zemědělství vydáváme 2,7
%. Souhlasím s těmi, kteří se vyjadřovali
ve smyslu absolutní výše, že v jiných
státech dávají dotacemi do zemědělství
více. Ale procenticky vyjádřeno - ve Spolkové
republice je to 2,1%, v Rakousku kolem 2% tohoto rozpočtu.
Jinými slovy, až budeme mít více prostředků,
až v úvaze, kolik do školství, zdravotnictví
či zemědělství budeme moci rozdělit
více prostředků, oněch 2,7% pro zemědělství
bude bezesporu více. Ale o to se musíme přičinit
bezesporu všichni.
Ochrana našeho trhu je srovnatelná s našimi sousedy.
Mohl bych zde uvádět konkrétní čísla,
ale ti, kteří ji kritizují, tato čísla
velmi dobře znají. Chtěl bych říci
zcela jednoznačně, že jsme připraveni
míru ochrany našeho trhu postupně snižovat,
ale tuto ochranu můžeme snižovat pouze tehdy,
jestliže trend změny agrární politiky
v Evropském společenství či ve světovém
kontextu dojde skutečně naplnění,
to znamená ve smyslu snižování ochrany
tohoto trhu. To znamená - trend je jednoznačný,
ale pouze v kontextu našich sousedů.
Jestliže pan poslanec Trnka zde uvedl brambory a další
položky, velmi dobře ví, že již v
únoru rozhodl Fond tržní regulace a zvýšil
vyrovnávací dávky při ochraně
brambor na 56%. To znamená, že tyto údaje
jsou zavádějící. Též jsme
předložili časovou ochranu trhu u zeleniny,
raných brambor, ovoce, vinných hroznů atd.
Tato časová ochrana trhu zasáhne sklizeň
letošního roku zcela jednoznačně. Nepřijali
jsme také požadavky některých lobystických
skupin na zvýšení ochrany trhu u drůbeže,
u ostatních komodit hlavně proto, že zde není
faktické ohrožení. Velmi pečlivě
týdně sledujeme dovozy jednotlivých komodit.
V případě, že by toto ohrožení
trhu bylo, jsme připraveni na něj reagovat.
Velmi pečlivě hledáme hranici ochrany, ale
zároveň také tlaku na naše zemědělce,
která bezesporu musí být stimulující,
ale nemůže být likvidační. Této
citlivé hranice jsme si vědomi.
Ministerstvo zemědělství má zpracovány
a aktualizuje pravidelně komoditní studie. Často
slyšíme otázku, kolik má kdo osít,
komu to prodá a za jakou cenu to prodá.
Na tyto otázky ministerstvo zemědělství
ani vláda neodpoví. Na tuto otázku si musí
odpovědět každý hospodář.
My ale máme zodpovědnost v rámci komoditních
struktur zpracovat trendy vývoje jednotlivých komodit,
jejich ekonomický rámec, a tyto komoditní
studie jsou k dispozici. Při jednání jednotlivých
zainteresovaných stran, prvovýrobců, zpracovatelů,
ale i agrární hospodářské komory
v rámci komoditních rad jsme připraveni diskutovat
o časové ochraně trhu, o množství
atd., ale to základní podnikatelské rozhodnutí
musí bezesporu učinit každý podnikatel.
Několik slov k bankrotům. Myslím, že
je velmi významné, že jsme se rozhodli a Poslanecká
sněmovna rozhodla o ochraně soukromých zemědělců
i ochraně sklizně. Velmi důležitá
je bezesporu otázku poradenství. Chtěl bych
informovat tuto sněmovnu, že ministerstvo, můj
předchůdce věnoval 8,5 miliónu podpory
Českomoravské agrární unii při
budování poradenského systému a my
jsme věnovali 6 miliónů podpory při
budování poradenských aktivit podnikatelských
svazů. Tyto peníze, které stát věnoval
jednotlivým podnikatelským aktivitám, musejí
přinést svůj efekt v tom, aby bylo skutečně
poraděno. Myslím, že naši hospodáři
nepotřebují radit, jak hospodařit. Jsem přesvědčen,
že většina našich zemědělců
jsou dobří hospodáři, ale bezesporu
potřebují pomoci se orientovat v novém prostředí
ve vztahu k bankám, ve vztahu k daním atd.
Ministerstvo má zpracovány také jednotlivé
regionální programy, např. pro okresy Bruntál,
Šumperk, Klatovy, Strakonice, Náchod, Broumovský
výběžek atd. Jsem připraven samozřejmě
podat jednoznačnou zprávu.
Za velmi vážnou situaci považujeme důchodovou
situaci jednotlivých podnikatelských aktivit a v
tomto smyslu velmi intenzívně pracujeme na vytvoření
zemědělského záručního
fondu, který by měl soustředit jednak podporu,
kterou stát dává skrze dotace, peníze,
prostředky Fondu tržní regulace do zemědělství,
a také skrze hodnotu, kterou představují
akcie, rezervovanou pro zemědělskou prvovýrobu
s jediným cílem - vytvořit předpoklady,
které by umožnily poskytnutí dlouhodobého
úvěru pro zemědělství. Tuto
nutnost si uvědomujeme a pracujeme velmi intenzívně
na tom, aby již tento rok, ve druhé polovině,
toto bylo možné.
Cíle zemědělské politiky mají
bezesporu dva časové horizonty: horizont krátkodobý,
transformační, který já vidím
v letošním a příštím roce,
a pohled dlouhodobý. V dlouhodobém pohledu budou
převažovat a budou stále mít větší
význam mimoprodukční funkce, o kterých
tady bylo hovořeno, jako je funkce krajinotvorná,
ekologická, sociální, regionální,
Nyní ale bezesporu převažuje otázka
narovnání majetku jako důležitý
motivační faktor, podpora strukturálních
změn, především zracionálnění
vztahu poptávky a nabídky, extenzifikace výroby
v horských a podhorských oblastech či chráněných
krajinných oblastech. Dotace jsou zaměřeny
nejen jako podpora výroby, ale jako podpora této
strukturální změny, ochrana trhu ve smyslu
jejich snižování, ale pouze v kontextu změny
agrární politiky. Jsme připraveni stimulovat
podnikatelské subjekty, které mají program,
a samozřejmě ochranu sezónnosti.
Naše zemědělská politika není
politikou likvidace zemědělství ani jeho
obětování, ale chce napomoci této
strukturální změně, chce tlumit její
dopady na zemědělské subjekty, ať už
privátní, či družstevní, či
jiné, a především dopady na zemědělce,
kteří pracují v zemědělství
nebo i na ty, kteří odcházejí. Kdo
chce, bezesporu vidí, kdo nechce, nevidí.
Velmi si vážím, že se podařilo
během několika měsíců obnovit
dialog mezi vládou a zemědělskou veřejností.
Tento dialog tady bezesporu absentoval. Jestli našemu zemědělství
něco škodí, tak je to populismus a zpolitizování
problémů, které v zemědělství
bezesporu jsou. Řeči o nějakých dohodách
z Evropských společenství, o likvidaci našeho
zemědělství, jsou prostě nesmyslem.
Jestliže naši zemědělci se vypravili -
neříkám naši zemědělci,
ale několik lidí jestliže se vypravilo na dálnice,
tak z tohoto pohledu už jsou v Evropě, ale nejsou
tam ještě z pohledu spotřeby energie, spotřeby
surovin a spotřeby lidské práce. Ony slovní
hříčky, kolik nafty si koupí za litr
mléka bavorský či jiný zemědělec,
se dají stejně nesmyslně otočit opačně,
kolik litrů nafty na litr mléka spotřebuje
bavorský či jiný zemědělec.
Je to stejný populismus, došli bychom ke stejnému
závěru. Ony krávy na čokoládě
Nestlé nejsou romantikou švýcarských
zemědělců, ale jsou tvrdou ekonomickou realitou.
Dokud my na horách budeme denně vozit kravám
do žlabu a vyvážet hnůj zpoza krav, je
to pouze akademická debata. Ve světě každý
zemědělec má minimální stavy
lidí a na sezónu si je najímá. U nás
ještě mnoho těch, kteří kritizují
tento stav, má maximální počet lidí
a mimo sezónu hledá, kam je schovat, za nutné
kritiky všech ostatních. Všichni u nás
vědí, co by měl dělat ministr, prezident,
či další, ale málokdo ví, co
by měl dělat sám v situaci, kde se nachází.
To je obecný syndrom.
Musíme velmi mnoho změnit, musí změnit
vláda, musí změnit ministerstvo, ale musí
k tomu také přispět zemědělská
samospráva a konkrétní podnikatelské
subjekty. Domnívám se, že nežijeme v katastrofální
situaci, ale žijeme v transformačním období,
a to se týká též zemědělských
podniků a též zemědělců.
Jsem přesvědčen, že naše zemědělství
má ve své koncentraci výroby a koncentraci
pozemků, za předpokladu narovnání
majetkových vztahů, šanci stát se konkurenceschopné
a životaschopné.
Oceňuji dialog s těmi, kteří hledají
konstruktivní řešení, ale odmítám
lacinou demagogii a kritiku obzvlášť z úst
těch, kteří podmínky této,
jak sami, říkají krize léta připravovali.
Ano pane Trnko, kritika je rozum zadarmo, ale pouze v případě,
že ho obsahuje. (Potlesk.) Já si vážím
spolupráce s každým, který tuto kritiku
myslí konstruktivně. Těším se
na spolupráci s vyspělou stavovsky hrdou reprezentací
zemědělské veřejnosti, která
se spíš, dle mého soudu, než v politických
stranách profiluje v agrární komoře
a jiných odborných svazech, tak jak je tomu ostatně
všude ve světě. Tolik bych chtěl říci
a jsem připraven se všemi politickými kluby
i s klubem pana Trnky vést věcnou diskusi o konkrétních
věcech. Děkuji. (Potlesk.)