Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážené
dámy, vážení pánové, vážený
pane místopředsedo, jest mi s podivem, když
poslouchám poslance Levého bloku, jak bez bázně
a hany trhají prezidenta Havla za některé
jeho výroky často ještě vytržené
z kontextu. Mluvím o pohoršení pana poslance
Matulky nad inkriminovaným výrokem, kterým
měl pan prezident pronést o nespravedlivém
vyhnání sudetských Němců. Víte,
že celá tato kauza je daleko složitější
a má širší souvislosti. Odsud Němců
se stal v poválečné době a já
k němu a ke způsobu, jak byl proveden, mám
své výhrady. Mám výhrady k tmu, že
bylo odsunuto celé etnikum, tak jak to prováděl
ve velkém velký manipulátor a zločinec
J. V. Stalin. Byli odsunuti všichni, i ti, kteří
se nepodíleli na zvěrstvech proti českému
národu. Proto byl tento odsun nespravedlivý. Byl
i našeho národa nedůstojný, protože
jsme ho provedli, až když nám daly vítězné
mocnosti k němu požehnání, a významný
byl vliv Sovětského svazu. Sloužilo to jeho
zájmům a pomohlo to poškodit morální
páteř českého národa. Byl nedůstojný
i proto, že jej provedla země, která i přes
oběti se Němcům, když přepadli
naši zemi, tvrdě nepostavila na odpor a nešla
do války. Pak bychom snad měli v případě
těžkých obětí v návalu
prvního vzteku právo na pomstu. Tak, jak to bylo
provedeno, to byla nespravedlnost.
Na druhé straně chci tvrdě říci,
že příčinou druhé světové
války a celého neštěstí našeho
národa a země byla německá bezohlednost
a expanzionismus. Byly i příčinou toho, že
se do střední Evropy dostala barbarská sovětská
velmoc, a i toho, že v naší zemi se dostal k
moci a 40 let v ní vládl komunismus. Tato vina Němců
je větší a věci se staly a nepřichází
nyní téměř po padesáti letech
v úvahu možnost revize a nároků sudetských
Němců. Absurdní mi připadá,
když tuto otázku vznáší strana,
která přes 40 let vládla v této zemi
jako služka totalitní velmoci proti vlastnímu
národu.
Poslanec Matulka řekl, že bychom měli začít
od čistého stolu a vyrovnat s Němci účty.
Připomínám mu, že již téměř
tři roky mluvím v tomto parlamentu o spravedlivosti
a vyrovnání se s minulostí a zločiny
jeho strany. Řečeno jeho slovy, očistit stůl.
Zároveň musím jeho soukmenovcům připomenout,
že tuto válku s Němci jste prohráli
vy a stále ji nyní vedete tak, aby Česká
republika znovu upadla do područí a stala se nesvéprávnou.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolegyně
Mazalová se dále hlásí do rozpravy.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, bylo zde řečeno,
byl zde vlastně vysloven nesouhlas s vysláním
ozbrojených sil bez souhlasu parlamentu podle čl,
43 odst, 2. Chtěla bych jen říci, že
já s tímto činem souhlasím, že
si myslím, že nově vzniklá Česká
republika tím dala najevo, že jí není
lhostejná otázka etnických čistek,
otázka vyvražďování nevinných
obyvatel Bosny a jiných oblastí bývalé
Jugoslávie. Na rozdíl od kolegy, který má
jiný názor na tento čin vlády, já
ho hodnotím kladně, hodnotím ho jako čin
vlády, která nestojí mimo, nepřihlíží
lhostejně ke krutosti a bezpráví, které
se koná na civilním obyvatelstvu. Není tajemstvím,
že denně umírají v bývalé
Jugoslávii celá jedna školní třída,
ženy, starci a nemocní. Jaká by to byla vláda,
kdyby souhlasila s tím, co se děje kousek od nás,
kdyby schvalovala to, co kdysi páchal Hitler v Evropě,
kdyby mlčela při pohledu na koncentrační
tábory? Všichni naši mrtví jsou pro nás
stále živí a o to víc to bolí.
Za všechny slušné lidi musím říci,
že souhlasím s touto koncepcí zahraniční
politiky, která stojí na straně slabých,
bezmocných a vyvražďovaných.
Co se týká vystoupení pana prezidenta Václava
Havla ohledně sudetských Němců, za
činy prezidenta odpovídá vláda a byla
by skutečně škoda někdy v budoucnosti
odvolávat ministra zahraničí za výroky
pana prezidenta.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Faktickou poznámku má kolega Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Faktická reakce na vystoupení
paní kolegyně Mazalové, protože vystoupení
pana kolegy Hofhanzla komentovat nechci, ale paní kolegyně
Mazalová trochu nepřesně uvedla, že
já jsem nesouhlasil s vysláním ozbrojených
sil. Já jsem ale přitom mluvil trošičku
o něčem jiném, to bych chtěl připomenout,
já jsem tady nevyslovoval názor, jestli to byl správný
nebo nesprávný akt, já jsem poukazoval na
to, zda byl nebo nebyl porušen článek ústavy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, kolega
Machalík.
Poslanec Jiří Machalík: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové, já nechci hovořit o čistém
stolu, protože sám se přiznám, že
nevím, co to znamená, vím, že kolega
Hofhanzl velmi rád vystupuje a vzpomínám
si před několika týdny na otázku,
kterou jsem si kladl. Člověk čistý,
zásadový a principiální rozhodně
stojí za svými názory a požádá
tuto sněmovnu, aby byl zbaven imunity, aby mohl svou pravdu
hájit, nejenom na půdě tohoto parlamentu,
kde si může dovolit vše, ale tam, kde skutečně
musí hovořit a kde musí za svými slovy
stát. Ale to je jenom otázka, která mě
napadá, když jsem slyšel včera a dnes,
jak mu otrnulo. Já bych mu doporučil, jestliže
se chce zabývat otázkou historie, aby nečetl
to, co bylo napsáno u nás v minulosti, protože
souhlasím, že tam celá řada věcí
asi pravdivých nebude. Doporučil bych mu, aby si
přečetl alespoň v dnešních novinách
článek amerického profesora, ve kterém
se hovoří o odsunu Němců mimo jiné
toto: "Postupimská smlouva z 2. srpna 1945, která
nařídila odsun Němců z Československa
a Polska a k odsunu, jak známo, došlo v roce 1946
a byl proveden pod dohledem všech vítězných
mocností, účastníků Postupimské
smlouvy. Tyto tři vlády vyslovily Československu
uznání za vzorné a humánní
provedení celé akce."
Ten článek je dlouhý, pokud ho kolega Hofhanzl
nečetl, Svobodné slovo, ale já nemyslím,
že důležité jsou noviny, ve kterých
tento článek vychází, ale je to profesor
americké university. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolega Hofhanzl, já bych jenom poprosil vážené
kolegyně a vážené kolegy, připomínám,
že projednáváme zahraniční politiku
a vy jste oba z Moravy.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane poslanče Machalíku, já doufám,
že si pamatujete, že jsem v tom lednu při mém
zbavování imunity řekl, že k soudu půjdu,
i když zůstanu sám, tak jak před patnácti
lety. To jsem řekl.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí,
rozpravu končím a vyzývám pana ministra
Zielence k přednesení závěrečné
zprávy.
Ministr zahraničních vztahů ČR
Josef Zieleniec: Pane předsedající, vážená
sněmovno, já jsem se zájmem vyslechl tuto
diskusi a myslím si, že bude znamenat opět
trochu posun v našich představách, lak realizovat
cíle naší zahraniční politiky.
Chtěl bych komentovat některé názory
a odpovědět na některé dotazy, které
padly v diskusi. Pan poslanec Seifer se ptal, jak chceme prosadit
rovnoprávné vztahy s Německem, že tato
koncepce deklaruje svoji praktickou proveditelnost a že postrádal
návrh, jak se do tohoto cíle, s kterým souhlasí,
pustit. Já se domnívám, že jsem to řekl,
já to také zopakuji, platí pro zahraniční
politiku, že je tak účinná, tak efektivní
vlastně, jak silný je stát, který
tuto zahraniční politiku provádí.
Jestli bychom objížděli svět s nataženou
rukou, to je to nejhorší, co může se přihodit
zahraniční politice, protože pak takový
stát je slabý bez ohledu na velikost.
Stejně tak stát, který stojí pevně
na nohou, zejména občansky a ekonomicky, je stát,
který může vstoupit do rovnoprávných
svazků i s velkým státem, i s velkým
sousedem. Příkladů toho máme z Evropy
mnoho a myslím si, že právě to, že
budujeme stát, který bude a musí být
ekonomicky úspěšný, který bude
mít stabilizovanou občanskou demokratickou společnost,
je přesně to, co potřebujeme k tomu, aby
ty naše vztahy s Německem byly rovnoprávné.
Myslím si, že to je ten základ pro naši
zahraniční politiku a zároveň pro
vztahy s Německem. Cíl integrace se západní
Evropou, s Evropskými společenstvími, s NATO
jestli tento náš cíl je nějak opětován
z druhé strany, jestli západoevropské integrační
struktury o nás stojí. Tato otázka tady několikrát
padla. Já se domnívám, že zde nemůže
dlouho přetrvávat rozdělení Evropy,
které je výsledkem bipolárního světa,
výsledkem toho, že tady proti sobě stály
dva tábory, tábor demokracie a tábor komunistické
diktatury. Proto je zcela přirozené, že se
součástí Evropy a evropských integračních
struktur jednou staneme. Tady není otázka, co máme
nabídnout. My tam prostě patříme,
tak jak jsme tam patřili po staletí, a to umělé
dělení musí padnout. Naše politika v
tomto směru je zřetelná a dlouhodobá.
Budeme-li tak úspěšně pokračovat
v přeměně našeho státu, jak jsme
pracovali v minulých 3 letech, jsem přesvědčen,
že velmi brzy budeme připraveni se stát jednou
ze zemí, které jsou sdruženy v západoevropských
integračních strukturách.
Padlo tady mnoho dotazů souvisejících s koordinací
zahraniční politiky mezi jednotlivými ústavními
činiteli. Chtěl bych zde zdůraznit, že
ta koncepce zahraniční politiky, kterou jsem zde
přednesl, není vynález posledních
dnů. Je to věc, která byla zpracována
ihned po tom, co byla tato vláda uvedena do funkce. Tato
vláda tuto koncepci schválila. Tato koncepce byla
projednána v zahraničním výboru tehdy
ještě České národní rady
také za přítomnosti reprezentantů
všech opozičních stran. Touto koncepcí
se řídí všichni ústavní
činitelé.
Chtěl bych zdůraznit, že není namístě
snaha hledat rozdíly tam, kde nejsou, hledat rozdíly
na základě rozdílů v rétorice,
na základě toho, že každý ústavní
činitel přirozené zdůrazňuje
jiné aspekty věci, protože to souvisí
s jeho funkcí. Jiný pohled na způsob expozice
zahraniční politiky ještě neznamená,
že jsou rozdíly v koncepci zahraniční
politiky. Vím, že by ctěná opozice moc
ráda viděla, kdybychom se i v koalici přeli
o zahraniční politiku, ale myslím si, že
se toho nedočká. Já doufám, že
se dočkáme pravého opaku, že naše
zahraniční politika bude konsensuální,
včetně toho, že opozice bude s námi
diskutovat věcně a nebude využívat zahraniční
politiku k stranickým půtkám.
Padl zde konkrétní dotaz související
se zněním naší ústavy a se zmocněním
vysílat ozbrojené síly mimo území
našeho státu. Přestože tento dotaz nesouvisí
s koncepcí zahraniční politiky, pokusím
se na to odpovědět. Vítám, že
pan poslanec Matulka právě přišel a
odpovím mu tudíž na jeho dotaz. Náš
stát vznikal takovým způsobem, celý
jeho právní systém, že jsme převzali
právní normy, závazky České
a Slovenské Federativní Republiky. Ten princip kontinuity
byl zjevný. Byl také zákonem stvrzený.
Jeden ze závazků, které jsme takto převzali,
byl závazek ponechat naše síly v jednotkách
UNPROFORu. To, k čemu se došlo, je střídání
v té jednotce, která existuje ze závazku
ČSFR, a tento závazek byl recipován.
Rád jsem zaznamenal, že někteří
poslanci se zmínili o věcech, které jsem
nepřednesl, ale které považuji za významnou
součást naší koncepce zahraniční
politiky. Konkrétně zde myslím na vztah k
Radě Evropy a k celé problematice lidských
práv. Měl jsem jen omezenou časovou možnost,
nechtěl jsem zatěžovat sněmovnu, nicméně
i vaši kolegové ze zahraničního výboru
projednávali dotyčný text koncepce zahraniční
politiky a vědí, že tomuto problému
je v koncepci zahraniční politiky české
vlády věnováno patřičné
místo. A nejenom to. V rámci reorganizace našeho
ministerstva, kterou jsem chtěl přizpůsobit
strukturu svého úřadu více aktuálním
potřebám, jsem dokonce inicioval vznik speciálního
útvaru, který se těmito věcmi z hlediska
mezinárodní politiky zabývá.
Myslím, že jsem se k těm podstatnějším
a obecnějším poznámkám a dotazům
vyjádřil. Z usnesení, která byla navržena,
bych se připojil k návrhu, který vznesl poslanec
Vyvadil, aby tato sněmovna vzala tuto zprávu na
vědomí a doporučila vládě (přesné
znění nevím), aby využila výsledků
této diskuse pro další formování
koncepce zahraniční politiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu ministrovi.
Nyní žádám, aby se ujala slova paní
poslankyně Janů a přednesla návrhy
na usnesení.
Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo,
pane ministře, dámy a pánové, v rozpravě
vystoupilo celkem 13 poslanců. Dva poslanci přednesli
procedurální návrhy, o kterých bylo
bezprostředně hlasováno a nebyly přijaty.
Z věcných návrhů přednesl návrh
poslanec Vyvadil. Předložil tento návrh na
usnesení: "Poslanecká sněmovna bere
na vědomí zprávu o vládní koncepci
mezinárodní politiky České republiky
po zapracování připomínek, které
vyplynuly z rozpravy."
Druhý návrh zde přednesla paní poslankyně
Stiborová. Neuvedla, zda žádá, aby se
o jednotlivých bodech hlasovalo odděleně.
(Poslankyně Stiborová žádá o
oddělené hlasování.) Paní poslankyně
žádá, aby se hlasovalo odděleně.
První bod jejího návrhu usnesení zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá
vládu zvýšit koordinaci všech ústavních
subjektů podílejících se na mezinárodní
politice státu, aby tak vláda fakticky garantovala
svoji odpovědnost vyplývající z Ústavy
České republiky." Druhý bod navrženého
usnesení zní: "Informovat Poslaneckou sněmovnu
Parlamentu ČR o jednáních o případných
vstupech České republiky do politických,
ekonomických a bezpečnostních paktů.
Informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o
právech a povinnostech vyplývajících
pro Českou republiku z členství v Mezinárodním
měnovém fondu." Třetí bod: "Žádá
vládu předložit Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR k projednání a ratifikaci Evropskou
dohodu o přidružení České republiky
do Evropského společenství a předložit
harmonogram věcných a systémových
opatření, která bude Česká
republika na základě ratifikované dohody
realizovat."
Jiný návrh na usnesení není.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní
kolegyně, budeme hlasovat v pořadí, v jakém
jste návrhy přednesla?
Poslankyně Ivana Janů: Ano, budeme hlasovat
v pořadí, ve kterém jsem návrhy přednesla.
Znovu je zopakuji.
Prvním byl návrh pana poslance Vyvadila, kterým
Poslanecká sněmovna bere na vědomí
zprávu o vládní koncepci mezinárodní
politiky České republiky po zapracování
připomínek, které vyplynuly z rozpravy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo
souhlasí s návrhem usnesení, tak jak byl
přednesen poslankyní Janů, ať zvedne
ruku? (Šum ve sněmovně.)
Paní kolegyně, buďte tak laskavá a přečtěte
návrh na usnesení ještě jednou.
Poslankyně Ivana Janů: V usnesení,
předloženém panem poslancem Vyvadilem, se navrhuje:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí
zprávu o vládní koncepci mezinárodní
politiky České republiky po zapracování
připomínek, které vyplynuly z rozpravy."
K tomuto návrhu usnesení se ve svém vyjádření
připojil i pan ministr. (Veselost a potlesk v řadách
poslanců komunistické strany.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
S technickou poznámkou se hlásí kolega Šuman,
prosím, aby se ujal slova. S další technickou
poznámkou se přihlásí kolega Benda.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážené
dámy, vážení pánové, bohužel
není přítomen kolega Vyvadil, ale domnívám
se, že jeho textace druhé části usnesení
není přesně taková, jak byla přednesena.
Doporučuji před hlasováním text konfrontovat
se stenozáznamem. V původním znění
to nebylo tak "natvrdo" tak, jak bylo řečeno
nyní. Proto vznikly předcházející
rozpaky. Domnívám se, vzhledem k tomu, že pan
poslanec není přítomen, že musíme
pracovat se stenozáznamem, i kdyby nás to mělo
stát nějaký čas. Děkuji.
Poslanec Marek Benda: Vážená sněmovno,
dovoluji si přednést procedurální
návrh, aby se o návrhu hlasovalo po částech,
to znamená o první části: bere na
vědomí, a o druhé části: po
zapracování připomínek vzešlých
z rozpravy.
Nevidím žádný důvod, proč
bychom měli zapracovávat připomínky
Levého bloku vzešlé z rozpravy. (Šum ve
sněmovně.)
Poslankyně Ivana Janů: Dámy a pánové,
musím potvrdit, že pan poslanec Vyvadil opravdu odešel
vzápětí po přednesení návrhu,
návrh mi neodevzdal písemně a já jsem
ho v této podobě zachytila. Bylo by ale zřejmě
dobré znát stenozáznam. Nejsem si jistá
zejména ve druhé části.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní
kolegyně, navrhujete tudíž přerušit
projednávání tohoto bodu?
Poslankyně Ivana Janů: Navrhuji, aby se hlasovalo
odděleně.
Opakuji svůj návrh, abychom si opatřili znění
stenozáznamu. Je možná moje chyba, že
jsem pana poslance Vyvadila nezachytila, ale domnívala
jsem se, že se do sněmovny vrací. žádám,
abychom přesné zjistili to, co on navrhl, aby nevznikaly
pochybnosti.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo souhlasí s tím, abychom přerušili
projednávání tohoto bodu na dobu jedné
hodiny, ať zvedne ruku? (Šum ve sněmovně.)
Upozorňuji, že mezitím můžeme samozřejmě
projednávat další body. Jistě s tímto
návrhem budete souhlasit, protože vyhledání
ve stenozáznamu trvá minimálně 40
minut.
Prosím proto o zvážení této proporce
a dávám o návrhu hlasovat.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku? 70.
Kdo je proti? 3.
Kdo se zdržel hlasování? 57.
Tento návrh byl přijat.
Přerušuji projednávání tohoto
bodu. Děkuji paní kolegyni Janů a prosím
jí, aby se ujala svých povinností.
Dalším bodem dnešního programu je
K tomuto bodu vám bylo rozdáno usnesení výboru
pro veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí č. 14.
Návrh odůvodní pan poslanec Jan Litomiský,
kterého prosím, aby se ujal slova. Současně
vás prosím o přednesení návrhu
usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jan Litomiský: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové, na Poslaneckou sněmovnu se obrátil
pan ministr vnitra Jan Ruml dopisem, ve kterém podle zákona
č. 298/1992 o volbách do zastupitelstev obcí
a o místním referendu žádá o
vyhlášení nových voleb do zastupitelstev
těchto obcí:
1. Jedná se o obec Hřebečniky, okres Rakovník.
V tomto případě se počet členů
zastupitelstva snížil o více než jednu
třetinu oproti počtu určenému podle
zákona.
2. Jedná se o obce, kde se snížil počet
členů zastupitelstva o sedm. Jsou to obce: Utěchovice,
okres Pelhřimov Dolní Podluží, okres
Děčín Bílence, okres Chomutov Boleboř,
okres Chomutov Bedřichov, okres Jablonec nad Nisou Sušice,
okres Uherské Hradiště Čejkovice, okres
Znojmo Horní Libochová, okres Ždár nad
Sázavou.
3. Jedná se o obce, ve kterých se neuskutečnily
nové volby dne 6. března z důvodu snížení
počtu kandidátů pod stanovenou hranici sedm.
Jsou to obce:
Šumavské Hoštice, okres Prachatice Vrbka, okres
Kroměříž.
Výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí projednal
tento dopis a na základě něj přijal
usnesení. Na základě tohoto usnesení,
které máte k dispozici, předkládám
návrh:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky v souladu s § 8, odst. 2 zákona České
národní rady č. 298/1992 Sb. o volbách
do zastupitelstev v obcích a o místním referendu
vyhlašuje nové volby do zastupitelstev v obcích
uvedených v příloze. V příloze
pak budou uvedeny obce, které jsem přečetl.
Lhůty zabezpečení konání nových
voleb do zastupitelstev v obcích budou zkráceny
o jednu třetinu a termín konání těchto
voleb bude stanoven na sobotu 12. června 1993.