Středa 21. dubna 1993

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane místopředsedo, jest mi s podivem, když poslouchám poslance Levého bloku, jak bez bázně a hany trhají prezidenta Havla za některé jeho výroky často ještě vytržené z kontextu. Mluvím o pohoršení pana poslance Matulky nad inkriminovaným výrokem, kterým měl pan prezident pronést o nespravedlivém vyhnání sudetských Němců. Víte, že celá tato kauza je daleko složitější a má širší souvislosti. Odsud Němců se stal v poválečné době a já k němu a ke způsobu, jak byl proveden, mám své výhrady. Mám výhrady k tmu, že bylo odsunuto celé etnikum, tak jak to prováděl ve velkém velký manipulátor a zločinec J. V. Stalin. Byli odsunuti všichni, i ti, kteří se nepodíleli na zvěrstvech proti českému národu. Proto byl tento odsun nespravedlivý. Byl i našeho národa nedůstojný, protože jsme ho provedli, až když nám daly vítězné mocnosti k němu požehnání, a významný byl vliv Sovětského svazu. Sloužilo to jeho zájmům a pomohlo to poškodit morální páteř českého národa. Byl nedůstojný i proto, že jej provedla země, která i přes oběti se Němcům, když přepadli naši zemi, tvrdě nepostavila na odpor a nešla do války. Pak bychom snad měli v případě těžkých obětí v návalu prvního vzteku právo na pomstu. Tak, jak to bylo provedeno, to byla nespravedlnost.

Na druhé straně chci tvrdě říci, že příčinou druhé světové války a celého neštěstí našeho národa a země byla německá bezohlednost a expanzionismus. Byly i příčinou toho, že se do střední Evropy dostala barbarská sovětská velmoc, a i toho, že v naší zemi se dostal k moci a 40 let v ní vládl komunismus. Tato vina Němců je větší a věci se staly a nepřichází nyní téměř po padesáti letech v úvahu možnost revize a nároků sudetských Němců. Absurdní mi připadá, když tuto otázku vznáší strana, která přes 40 let vládla v této zemi jako služka totalitní velmoci proti vlastnímu národu.

Poslanec Matulka řekl, že bychom měli začít od čistého stolu a vyrovnat s Němci účty. Připomínám mu, že již téměř tři roky mluvím v tomto parlamentu o spravedlivosti a vyrovnání se s minulostí a zločiny jeho strany. Řečeno jeho slovy, očistit stůl. Zároveň musím jeho soukmenovcům připomenout, že tuto válku s Němci jste prohráli vy a stále ji nyní vedete tak, aby Česká republika znovu upadla do područí a stala se nesvéprávnou. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolegyně Mazalová se dále hlásí do rozpravy.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, bylo zde řečeno, byl zde vlastně vysloven nesouhlas s vysláním ozbrojených sil bez souhlasu parlamentu podle čl, 43 odst, 2. Chtěla bych jen říci, že já s tímto činem souhlasím, že si myslím, že nově vzniklá Česká republika tím dala najevo, že jí není lhostejná otázka etnických čistek, otázka vyvražďování nevinných obyvatel Bosny a jiných oblastí bývalé Jugoslávie. Na rozdíl od kolegy, který má jiný názor na tento čin vlády, já ho hodnotím kladně, hodnotím ho jako čin vlády, která nestojí mimo, nepřihlíží lhostejně ke krutosti a bezpráví, které se koná na civilním obyvatelstvu. Není tajemstvím, že denně umírají v bývalé Jugoslávii celá jedna školní třída, ženy, starci a nemocní. Jaká by to byla vláda, kdyby souhlasila s tím, co se děje kousek od nás, kdyby schvalovala to, co kdysi páchal Hitler v Evropě, kdyby mlčela při pohledu na koncentrační tábory? Všichni naši mrtví jsou pro nás stále živí a o to víc to bolí.

Za všechny slušné lidi musím říci, že souhlasím s touto koncepcí zahraniční politiky, která stojí na straně slabých, bezmocných a vyvražďovaných.

Co se týká vystoupení pana prezidenta Václava Havla ohledně sudetských Němců, za činy prezidenta odpovídá vláda a byla by skutečně škoda někdy v budoucnosti odvolávat ministra zahraničí za výroky pana prezidenta.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Faktickou poznámku má kolega Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Faktická reakce na vystoupení paní kolegyně Mazalové, protože vystoupení pana kolegy Hofhanzla komentovat nechci, ale paní kolegyně Mazalová trochu nepřesně uvedla, že já jsem nesouhlasil s vysláním ozbrojených sil. Já jsem ale přitom mluvil trošičku o něčem jiném, to bych chtěl připomenout, já jsem tady nevyslovoval názor, jestli to byl správný nebo nesprávný akt, já jsem poukazoval na to, zda byl nebo nebyl porušen článek ústavy.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, kolega Machalík.

Poslanec Jiří Machalík: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já nechci hovořit o čistém stolu, protože sám se přiznám, že nevím, co to znamená, vím, že kolega Hofhanzl velmi rád vystupuje a vzpomínám si před několika týdny na otázku, kterou jsem si kladl. Člověk čistý, zásadový a principiální rozhodně stojí za svými názory a požádá tuto sněmovnu, aby byl zbaven imunity, aby mohl svou pravdu hájit, nejenom na půdě tohoto parlamentu, kde si může dovolit vše, ale tam, kde skutečně musí hovořit a kde musí za svými slovy stát. Ale to je jenom otázka, která mě napadá, když jsem slyšel včera a dnes, jak mu otrnulo. Já bych mu doporučil, jestliže se chce zabývat otázkou historie, aby nečetl to, co bylo napsáno u nás v minulosti, protože souhlasím, že tam celá řada věcí asi pravdivých nebude. Doporučil bych mu, aby si přečetl alespoň v dnešních novinách článek amerického profesora, ve kterém se hovoří o odsunu Němců mimo jiné toto: "Postupimská smlouva z 2. srpna 1945, která nařídila odsun Němců z Československa a Polska a k odsunu, jak známo, došlo v roce 1946 a byl proveden pod dohledem všech vítězných mocností, účastníků Postupimské smlouvy. Tyto tři vlády vyslovily Československu uznání za vzorné a humánní provedení celé akce."

Ten článek je dlouhý, pokud ho kolega Hofhanzl nečetl, Svobodné slovo, ale já nemyslím, že důležité jsou noviny, ve kterých tento článek vychází, ale je to profesor americké university. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kolega Hofhanzl, já bych jenom poprosil vážené kolegyně a vážené kolegy, připomínám, že projednáváme zahraniční politiku a vy jste oba z Moravy.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane poslanče Machalíku, já doufám, že si pamatujete, že jsem v tom lednu při mém zbavování imunity řekl, že k soudu půjdu, i když zůstanu sám, tak jak před patnácti lety. To jsem řekl.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a vyzývám pana ministra Zielence k přednesení závěrečné zprávy.

Ministr zahraničních vztahů ČR Josef Zieleniec: Pane předsedající, vážená sněmovno, já jsem se zájmem vyslechl tuto diskusi a myslím si, že bude znamenat opět trochu posun v našich představách, lak realizovat cíle naší zahraniční politiky.

Chtěl bych komentovat některé názory a odpovědět na některé dotazy, které padly v diskusi. Pan poslanec Seifer se ptal, jak chceme prosadit rovnoprávné vztahy s Německem, že tato koncepce deklaruje svoji praktickou proveditelnost a že postrádal návrh, jak se do tohoto cíle, s kterým souhlasí, pustit. Já se domnívám, že jsem to řekl, já to také zopakuji, platí pro zahraniční politiku, že je tak účinná, tak efektivní vlastně, jak silný je stát, který tuto zahraniční politiku provádí. Jestli bychom objížděli svět s nataženou rukou, to je to nejhorší, co může se přihodit zahraniční politice, protože pak takový stát je slabý bez ohledu na velikost.

Stejně tak stát, který stojí pevně na nohou, zejména občansky a ekonomicky, je stát, který může vstoupit do rovnoprávných svazků i s velkým státem, i s velkým sousedem. Příkladů toho máme z Evropy mnoho a myslím si, že právě to, že budujeme stát, který bude a musí být ekonomicky úspěšný, který bude mít stabilizovanou občanskou demokratickou společnost, je přesně to, co potřebujeme k tomu, aby ty naše vztahy s Německem byly rovnoprávné.

Myslím si, že to je ten základ pro naši zahraniční politiku a zároveň pro vztahy s Německem. Cíl integrace se západní Evropou, s Evropskými společenstvími, s NATO jestli tento náš cíl je nějak opětován z druhé strany, jestli západoevropské integrační struktury o nás stojí. Tato otázka tady několikrát padla. Já se domnívám, že zde nemůže dlouho přetrvávat rozdělení Evropy, které je výsledkem bipolárního světa, výsledkem toho, že tady proti sobě stály dva tábory, tábor demokracie a tábor komunistické diktatury. Proto je zcela přirozené, že se součástí Evropy a evropských integračních struktur jednou staneme. Tady není otázka, co máme nabídnout. My tam prostě patříme, tak jak jsme tam patřili po staletí, a to umělé dělení musí padnout. Naše politika v tomto směru je zřetelná a dlouhodobá. Budeme-li tak úspěšně pokračovat v přeměně našeho státu, jak jsme pracovali v minulých 3 letech, jsem přesvědčen, že velmi brzy budeme připraveni se stát jednou ze zemí, které jsou sdruženy v západoevropských integračních strukturách.

Padlo tady mnoho dotazů souvisejících s koordinací zahraniční politiky mezi jednotlivými ústavními činiteli. Chtěl bych zde zdůraznit, že ta koncepce zahraniční politiky, kterou jsem zde přednesl, není vynález posledních dnů. Je to věc, která byla zpracována ihned po tom, co byla tato vláda uvedena do funkce. Tato vláda tuto koncepci schválila. Tato koncepce byla projednána v zahraničním výboru tehdy ještě České národní rady také za přítomnosti reprezentantů všech opozičních stran. Touto koncepcí se řídí všichni ústavní činitelé.

Chtěl bych zdůraznit, že není namístě snaha hledat rozdíly tam, kde nejsou, hledat rozdíly na základě rozdílů v rétorice, na základě toho, že každý ústavní činitel přirozené zdůrazňuje jiné aspekty věci, protože to souvisí s jeho funkcí. Jiný pohled na způsob expozice zahraniční politiky ještě neznamená, že jsou rozdíly v koncepci zahraniční politiky. Vím, že by ctěná opozice moc ráda viděla, kdybychom se i v koalici přeli o zahraniční politiku, ale myslím si, že se toho nedočká. Já doufám, že se dočkáme pravého opaku, že naše zahraniční politika bude konsensuální, včetně toho, že opozice bude s námi diskutovat věcně a nebude využívat zahraniční politiku k stranickým půtkám.

Padl zde konkrétní dotaz související se zněním naší ústavy a se zmocněním vysílat ozbrojené síly mimo území našeho státu. Přestože tento dotaz nesouvisí s koncepcí zahraniční politiky, pokusím se na to odpovědět. Vítám, že pan poslanec Matulka právě přišel a odpovím mu tudíž na jeho dotaz. Náš stát vznikal takovým způsobem, celý jeho právní systém, že jsme převzali právní normy, závazky České a Slovenské Federativní Republiky. Ten princip kontinuity byl zjevný. Byl také zákonem stvrzený. Jeden ze závazků, které jsme takto převzali, byl závazek ponechat naše síly v jednotkách UNPROFORu. To, k čemu se došlo, je střídání v té jednotce, která existuje ze závazku ČSFR, a tento závazek byl recipován.

Rád jsem zaznamenal, že někteří poslanci se zmínili o věcech, které jsem nepřednesl, ale které považuji za významnou součást naší koncepce zahraniční politiky. Konkrétně zde myslím na vztah k Radě Evropy a k celé problematice lidských práv. Měl jsem jen omezenou časovou možnost, nechtěl jsem zatěžovat sněmovnu, nicméně i vaši kolegové ze zahraničního výboru projednávali dotyčný text koncepce zahraniční politiky a vědí, že tomuto problému je v koncepci zahraniční politiky české vlády věnováno patřičné místo. A nejenom to. V rámci reorganizace našeho ministerstva, kterou jsem chtěl přizpůsobit strukturu svého úřadu více aktuálním potřebám, jsem dokonce inicioval vznik speciálního útvaru, který se těmito věcmi z hlediska mezinárodní politiky zabývá.

Myslím, že jsem se k těm podstatnějším a obecnějším poznámkám a dotazům vyjádřil. Z usnesení, která byla navržena, bych se připojil k návrhu, který vznesl poslanec Vyvadil, aby tato sněmovna vzala tuto zprávu na vědomí a doporučila vládě (přesné znění nevím), aby využila výsledků této diskuse pro další formování koncepce zahraniční politiky. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi.

Nyní žádám, aby se ujala slova paní poslankyně Janů a přednesla návrhy na usnesení.

Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo celkem 13 poslanců. Dva poslanci přednesli procedurální návrhy, o kterých bylo bezprostředně hlasováno a nebyly přijaty. Z věcných návrhů přednesl návrh poslanec Vyvadil. Předložil tento návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o vládní koncepci mezinárodní politiky České republiky po zapracování připomínek, které vyplynuly z rozpravy."

Druhý návrh zde přednesla paní poslankyně Stiborová. Neuvedla, zda žádá, aby se o jednotlivých bodech hlasovalo odděleně. (Poslankyně Stiborová žádá o oddělené hlasování.) Paní poslankyně žádá, aby se hlasovalo odděleně. První bod jejího návrhu usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu zvýšit koordinaci všech ústavních subjektů podílejících se na mezinárodní politice státu, aby tak vláda fakticky garantovala svoji odpovědnost vyplývající z Ústavy České republiky." Druhý bod navrženého usnesení zní: "Informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o jednáních o případných vstupech České republiky do politických, ekonomických a bezpečnostních paktů. Informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o právech a povinnostech vyplývajících pro Českou republiku z členství v Mezinárodním měnovém fondu." Třetí bod: "Žádá vládu předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k projednání a ratifikaci Evropskou dohodu o přidružení České republiky do Evropského společenství a předložit harmonogram věcných a systémových opatření, která bude Česká republika na základě ratifikované dohody realizovat."

Jiný návrh na usnesení není.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní kolegyně, budeme hlasovat v pořadí, v jakém jste návrhy přednesla?

Poslankyně Ivana Janů: Ano, budeme hlasovat v pořadí, ve kterém jsem návrhy přednesla. Znovu je zopakuji.

Prvním byl návrh pana poslance Vyvadila, kterým Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o vládní koncepci mezinárodní politiky České republiky po zapracování připomínek, které vyplynuly z rozpravy.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak byl přednesen poslankyní Janů, ať zvedne ruku? (Šum ve sněmovně.)

Paní kolegyně, buďte tak laskavá a přečtěte návrh na usnesení ještě jednou.

Poslankyně Ivana Janů: V usnesení, předloženém panem poslancem Vyvadilem, se navrhuje:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o vládní koncepci mezinárodní politiky České republiky po zapracování připomínek, které vyplynuly z rozpravy."

K tomuto návrhu usnesení se ve svém vyjádření připojil i pan ministr. (Veselost a potlesk v řadách poslanců komunistické strany.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S technickou poznámkou se hlásí kolega Šuman, prosím, aby se ujal slova. S další technickou poznámkou se přihlásí kolega Benda.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážené dámy, vážení pánové, bohužel není přítomen kolega Vyvadil, ale domnívám se, že jeho textace druhé části usnesení není přesně taková, jak byla přednesena. Doporučuji před hlasováním text konfrontovat se stenozáznamem. V původním znění to nebylo tak "natvrdo" tak, jak bylo řečeno nyní. Proto vznikly předcházející rozpaky. Domnívám se, vzhledem k tomu, že pan poslanec není přítomen, že musíme pracovat se stenozáznamem, i kdyby nás to mělo stát nějaký čas. Děkuji.

Poslanec Marek Benda: Vážená sněmovno, dovoluji si přednést procedurální návrh, aby se o návrhu hlasovalo po částech, to znamená o první části: bere na vědomí, a o druhé části: po zapracování připomínek vzešlých z rozpravy.

Nevidím žádný důvod, proč bychom měli zapracovávat připomínky Levého bloku vzešlé z rozpravy. (Šum ve sněmovně.)

Poslankyně Ivana Janů: Dámy a pánové, musím potvrdit, že pan poslanec Vyvadil opravdu odešel vzápětí po přednesení návrhu, návrh mi neodevzdal písemně a já jsem ho v této podobě zachytila. Bylo by ale zřejmě dobré znát stenozáznam. Nejsem si jistá zejména ve druhé části.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní kolegyně, navrhujete tudíž přerušit projednávání tohoto bodu?

Poslankyně Ivana Janů: Navrhuji, aby se hlasovalo odděleně.

Opakuji svůj návrh, abychom si opatřili znění stenozáznamu. Je možná moje chyba, že jsem pana poslance Vyvadila nezachytila, ale domnívala jsem se, že se do sněmovny vrací. žádám, abychom přesné zjistili to, co on navrhl, aby nevznikaly pochybnosti.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s tím, abychom přerušili projednávání tohoto bodu na dobu jedné hodiny, ať zvedne ruku? (Šum ve sněmovně.)

Upozorňuji, že mezitím můžeme samozřejmě projednávat další body. Jistě s tímto návrhem budete souhlasit, protože vyhledání ve stenozáznamu trvá minimálně 40 minut.

Prosím proto o zvážení této proporce a dávám o návrhu hlasovat.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku? 70.

Kdo je proti? 3.

Kdo se zdržel hlasování? 57.

Tento návrh byl přijat.

Přerušuji projednávání tohoto bodu. Děkuji paní kolegyni Janů a prosím jí, aby se ujala svých povinností.

Dalším bodem dnešního programu je

VI.

Vyhlášení voleb do zastupitelstev některých obcí

K tomuto bodu vám bylo rozdáno usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí č. 14.

Návrh odůvodní pan poslanec Jan Litomiský, kterého prosím, aby se ujal slova. Současně vás prosím o přednesení návrhu usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Jan Litomiský: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, na Poslaneckou sněmovnu se obrátil pan ministr vnitra Jan Ruml dopisem, ve kterém podle zákona č. 298/1992 o volbách do zastupitelstev obcí a o místním referendu žádá o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev těchto obcí:

1. Jedná se o obec Hřebečniky, okres Rakovník. V tomto případě se počet členů zastupitelstva snížil o více než jednu třetinu oproti počtu určenému podle zákona.

2. Jedná se o obce, kde se snížil počet členů zastupitelstva o sedm. Jsou to obce: Utěchovice, okres Pelhřimov Dolní Podluží, okres Děčín Bílence, okres Chomutov Boleboř, okres Chomutov Bedřichov, okres Jablonec nad Nisou Sušice, okres Uherské Hradiště Čejkovice, okres Znojmo Horní Libochová, okres Ždár nad Sázavou.

3. Jedná se o obce, ve kterých se neuskutečnily nové volby dne 6. března z důvodu snížení počtu kandidátů pod stanovenou hranici sedm. Jsou to obce:

Šumavské Hoštice, okres Prachatice Vrbka, okres Kroměříž.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednal tento dopis a na základě něj přijal usnesení. Na základě tohoto usnesení, které máte k dispozici, předkládám návrh:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souladu s § 8, odst. 2 zákona České národní rady č. 298/1992 Sb. o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu vyhlašuje nové volby do zastupitelstev v obcích uvedených v příloze. V příloze pak budou uvedeny obce, které jsem přečetl.

Lhůty zabezpečení konání nových voleb do zastupitelstev v obcích budou zkráceny o jednu třetinu a termín konání těchto voleb bude stanoven na sobotu 12. června 1993.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP