Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Já děkuji za tento návrh, protože já
jsem ho nemohl zkrátka navrhnout, jinak bych to dávno
udělal.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se
dále hlásí do rozpravy s technickými
poznámkami opepřenou, nikdo, prosím tedy
abychom hlasovali o návrzích paní kolegyně
Stiborové.
Poslanec Jiří Vyvadil: (Hovořil z
místa.) Jestli jsem to pochopil, tam to bylo podmíněno,
pokud nebude podán návrh jiný.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Právě
čteme jiný návrh. (Hluk a smích v
sále.) Poprosil bych o klid. Bude mluvit dáma.
Poslankyně Ivana Janů: První část
návrhu usnesení, které předložila
paní poslankyně Stiborová zní:
"Poslanecká sněmovna žádá
vládu, aby zvýšila koordinaci všech ústavních
subjektů, podílejících se na mezinárodní
politice státu, aby tak vláda fakticky garantovala
svoji odpovědnost, vyplývající z Ústavy
České republiky."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 53.
Kdo je proti? 60.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.
Poslankyně Ivana Janů: "Poslanecká
sněmovna Parlamentu České republiky žádá
vládu:
Za druhé - informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu
České republiky o jednáních o případných
vstupech České republiky do politických,
ekonomických a bezpečnostních paktů,
informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České
republiky o právech a povinnostech vyplývajících
pro ČR z členství v MMF."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo s tímto
návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 56.
Kdo je proti? 46.
Ani tento návrh nebyl přijat,
Prosím o další návrh.
Poslankyně Ivana Janů: "Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu
předložit Poslanecké sněmovně
k projednání a ratifikaci Evropskou dohodu o přidružení
České republiky do Evropského společenství
a předložit harmonogram věcných a systémových
opatření, které bude Česká
republika na základě ratifikované dohody
realizovat."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí
s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 52.
Kdo je proti? 44.
Ani tento návrh nebyl přijat. Prosím o další
návrh.
Poslankyně Ivana Janů: Poslední návrh
předložil pan poslanec Honajzer a zní:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí
zprávu o vládní koncepci mezinárodní
politiky, České republiky, předloženou
ministrem zahraničních věcí."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo s tímto
návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 80.
Kdo je proti? 1.
Kdo se zdržel hlasování? 50.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat a tím
jsme projednali další bod našeho programu.
Děkuji panu ministru Zielencovi, děkuji za nelehkou
úlohu paní kolegyni Janů.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, nyní vás poprosím o jednu
laskavost, protože je poslanec Gjurič, který
je společným zpravodajem výborů k
bodu 9, zdravotně indisponován, žádá
vás všechny o to, aby tento bod byl projednán
zítra, kdy předpokládá, že by
se mohl již dostavit do sněmovny.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby tento bod byl přeložen
na zítřejší jednání, ať
zvedne ruku. Myslím si, že je to jednoznačné,
děkuji jménem kolegy Gjuriče.
Dalším bodem, který máme projednávat
je bod 10 prosím kolega Matějka.
Poslanec Jaroslav Matějka: Pane předsedající,
kolegyně, kolegové, já se domnívám,
že atmosféra ve sněmovně svědčí
o naší značné únavě a
tak dávám na zvážení, zda bychom
jednání neměli přerušit do zítra,
děkuji vám. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
považuji to za procedurální návrh, o
kterém nechám hlasovat. Kolega Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek: Dámy
a pánové, opozice si nadiktovala několik
bodů, byla ochotna dva dny k nim mluvit a nemyslím
si, že až tak konstruktivně, takže myslím,
že by bylo dobré, kdyby teď něco vydržela
a trochu pro stát něco odpracovala. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
já přesto nechám hlasovat o procedurálním
návrhu, kdo s tímto návrhem souhlasí,
ať zvedne ruku. 35.
Kdo je proti? 51.
Tento návrh nebyl přijat a soustředíme
se tedy na další bod podle schváleného
programu, kterým je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 71 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 220.
Prosím, aby se slova ujala zástupkyně navrhovatelů
paní poslankyně Lagová a předložený
návrh sněmovně odůvodnila.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane místopředsedo, vážené dámy
a pánové, návrh novely, kterým se
mění a doplňuje zákon ČNR č.
547/1992 Sb., jsme jako skupina poslanců předložili
především z následujících
důvodů.
Za prvé jsme jej předložili po vyčerpání
možností prostřednictvím předložení
pozměňovacích návrhů při
projednávání výše citovaného
zákona koncem uplynulého roku. Tyto pozměňovací
návrhy se týkaly zejména toho, aby valorizované
částky byly vypláceny od měsíce,
ve kterém nastaly zákonem 46/1991 Sb. stanovené
zákonné podmínky. Dále jsem navrhovala
připravit novelu celého zákona 46/1991 Sb.
především proto, aby valorizace mohla být
prováděna bez nutnosti, za tím účelem
přijímat vždy samostatný zákon.
Za druhé tento návrh novely, čili sněmovní
tisk 71, byl tedy předložen bezprostředně
po přijetí zákona ČNR 547/1992 Sb.
tak, aby bylo možné zvládnout tuto věc
do doby první splátky vyplácených
důchodů podle výše zmíněného
zákona.
Chci v této souvislosti poznamenat, že nejsme tak
naivní, abychom nevěděli, že prvním
krokem k odmítnutí tohoto návrhu bylo nezkrácení
zákonné lhůty na potřebný počet
dní, aby to korespondovalo s tím, co jsem před
chvílí uvedla.
Logicky bude následně poukazováno nejen na
zatížení státního rozpočtu,
ale též na finanční prostředky
pro administrativní zvládnutí.
Při letmém pohledu zpět pomocí čísel
je zřejmé, že například zvýšení
důchodů v červnu 1992 činilo v průměru
včetně státního vyrovnávacího
příspěvku 161 korun, tj. zvýšení
v roce 1992 o 6,9%.
Průměrný důchod bez státního
vyrovnávacího příspěvku činil
před zvýšením v minulém roce
2 102 korun, po zvýšení 2 263 korun. Upozorňuji,
že jde o průměrný důchod.
Skutečně provedené úpravy důchodů
a státního vyrovnávacího příspěvku
se promítají do průměrných
příjmů důchodců za roky 1991
a 1992 cca kolem 500 korun. Po všech provedených úpravách
důchodů a státního vyrovnávacího
příspěvku byla koncem roku 1992 průměrná,
reálná hodnota měsíčních
příjmů důchodců nižší
zhruba o 600 korun než na konci roku 1990.
Dovoluji si také poznamenat, že průměrná
výše důchodů se kromě valorizace
zvyšuje také úmrtností těch nejstarších
občanů, kteří pobírali právě
nejnižší částky důchodů.
Ze zprávy, kterou jsme na toto zasedání obdrželi
o měnovém vývoji za rok 1992, vyplývá,
že spotřebitelské ceny vzrostly o 11,5%. Kde
k rychlejšímu růstu došlo až v závěru
roku. To je citace z této zprávy. Chci k tomu říci,
že tento vývoj se nejen obecně očekával,
avšak nechtělo se o tom slyšet, když jsme
zákon o zvyšování důchodů
koncem roku projednávali. Růst spotřebitelských
cen se odrazil v růstu životních nákladů,
které se v roce 1992 u důchodců zvýšily
téměř o 12%. Nejvíce vzrostly výdaje
za služby. Použila jsem statistických údajů
Českého statistického úřadu,
kdy v roce 1991 vzrostly výdaje za služby o 15,7%,
zatímco v roce 1992 už o 36%.
Často se používá v argumentaci srovnání
růstu průměrné mzdy a průměrného
důchodu. Za tři čtvrtletí roku 1992
činil nárůst průměrné
mzdy kolem 20%. Výše průměrného
starobního důchodu se však zvýšila
o 6,9%. Podíl průměrného starobního
důchodu na průměrné mzdě, když
bychom si to srovnali za stejné údobí roku
1991 a 1992, ve třetím čtvrtletí 1991
činil podíl starobního důchodu průměrného
na průměrné mzdě 63%, o rok později
ve třetím čtvrtletí 1992 už jenom
54%. Mnozí důchodci komentují svoji situaci
s dovětkem, že nějak přežijí.
Myslím si, že často by stačilo málo,
spíš jenom projev dobré vůle. V čem
například? Kdyby této sociální
skupině, ale současně např. i rodinám
s malými dětmi, pomohlo opatření,
byť dílčí, jako např. stabilita
cen některých druhů základních
potravin v konzumní podobě, jako je mléko
nebo chléb.
Za další chci připomenout, že rozložení
příjmových skupin důchodců
je takové, že největší podíl
- a to už hovořím o situaci po zvýšení,
které jsme odsouhlasili ve sněmovně koncem
minulého roku - tedy 40%, činí ti důchodci,
jejichž výše starobního důchodu
je do 2,5 tis. Kč. Do 3,5 tis. Kč pobírá
důchody jenom 5% starobních důchodců.
Podstatná otázka, kterou každý může
namítnout, se týká možných a
potřebných finančních prostředků.
V důvodové zprávě k zákonu
547/92, který jsme koncem roku projednávali, se
říká, že se zvýšením
výdajů na důchodové zabezpečení
bylo v rozpočtu počítáno při
stanovení sazeb pojistného na sociální
pojištění. Dovoluji si učinit k této
otázce ještě jednu poznámku. Vzpomeňte
si, že na základě zákona Federálního
shromáždění 578/91 Sb. pracující
důchodci odvedli při stoprocentním zvýšení
daně z příjmu státu téměř
2 miliardy korun.
Na závěr mi dovolte připomenout několik
posledních údajů, které jsme si tento
týden mohli z podkladů Českého statistického
úřadu přečíst. Spotřebitelské
ceny letos v březnu vzrostly o 22% proti stejnému
období roku 1991. Přičemž potraviny
se zvýšily o 18%, služby o 32%. Z toho vyplývá,
že životní náklady důchodců
vzrostly o 20,9%.
Vážené kolegyně a kolegové, jsme
jako opoziční poslanci ustavičně obviňováni
z černobílého vidění ve vztahu
k některým sociálním otázkám.
Víme, že podle zákona nemůže žádná
valorizace být koncipována tak, aby plně
kompenzovala rostoucí životní náklady.
Většina občanů odcházela do starobního
důchodu s určitými úsporami na období
stáří, ale ty, jak známo, byly inflací
podstatně znehodnoceny a mnohým stačí
tak na vypravení vlastního pohřbu. Dovoluji
si vás tedy požádat o podporu výše
uvedeného návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
paní poslankyni. Nyní žádám společného
zpravodaje pana poslance Jindřicha Němčíka,
aby sněmovně odůvodnil společnou zprávu
výborů. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych vás seznámil se společnou
zprávou výboru Poslanecké sněmovny,
kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č.
220. Poslanecký návrh projednaly výbory pro
sociální politiku a zdravotnictví a rozpočtový
na svých schůzích v měsících
únoru a březnu. Výbor rozpočtový
nepřijal k návrhu zákona žádné
usnesení a výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně,
aby s návrhem nevyslovila souhlas. Rád bych vás
v této chvíli seznámil se stanoviskem vlády,
která rovněž přijetí návrhu
zákona nedoporučuje a důvody k tomu paní
předkladatelka v podstatě již řekla.
Chtěl bych jen krátce na závěr trochu
osvětlit situaci důchodců v současné
době, která, jak jistě všichni víme,
není skutečně nejlepší. A bylo
by divu, kdyby byla. Způsob, kterým tato společnost
zacházela se starými lidmi v minulých 40
letech, se samozřejmě nutně musel projevit
na jejich sociálním statutu, na sociální
úrovni, na věcech, které činí
život člověka ve stáří
alespoň trochu lidským. Je samozřejmě
nemožné všechny nedostatky a disproporce odstranit
během velice krátké doby. I když chápeme
tuto tíživou situaci, nicméně společnost
si může dovolit jenom taková sociální
opatření, která je schopna reálně
zabezpečit a která nebudou znamenat sociální
propad např. jiných sociálních skupin.
To je krátce ke společné zprávě
výborů. To je všechno, pane předsedající.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Otevírám
rozpravu, do níž se zatím nikdo nepřihlásil
a nehlásí se ani na několikeré vyzvání.
Takže rozpravu končím. Žádám
ve smyslu jednacího řádu, aby Kancelář
upozornila poslance, kteří jsou mimo sál,
aby se dostavili k hlasování. Táži se
paní poslankyně Lagové, jestli se chce vyjádřit.
Nechce. Pan poslanec Němčík.
Poslanec Jindřich Němčík: Pane
předsedající, navrhuji, abychom hlasovali
o zákonu jako celku.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme
tedy hlasovat na návrh pana kolegy Němčíka
o celém návrhu zákona.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Jaroslava Sourala
a dalších na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon ČNR
547/92 Sb., o zvýšení důchodů
v roce 1993, podle sněmovního tisku 71, ve znění
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny podle sněmovního tisku 220, ať
zvedne ruku. 45. Děkuji.
Kdo je proti? 40.
Kdo se zdržel hlasování? 36.
Konstatuji, že jsme neschválili tento návrh
zákona.
Děkuji paní kolegyni Lagové, děkuji
společnému zpravodaji kolegu Němčíkovi.
Dalším bodem, který máme projednávat,
je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 123 a společnou zprávu výboru k němu
jako sněmovní tisk 275.
Za skupinu navrhovatelů předložený návrh
odůvodní pan poslanec Pavel Tollner. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený
pane místopředsedo, vážená sněmovno,
dámy a pánové, krátké, byť
jistě významné novele sluší krátké
zdůvodnění.
Podle mínění navrhovatelů smysl této
novely spočívá především
ve zrovnoprávnění soukromých středních
škol se stejným typem škol státních,
a to pokud jde o podmínky poskytování hmotného
zabezpečení žákům, zahrnujícím
zejména stravování a ubytování.
Usilujeme-li o pluralitní společnosti, má
svou logiku i školství stavět na pluralitních
principech. K vytvoření žádoucího
rozumného konkurenčního prostředí
přispěje podstatně i přijetí
této novely.
Konečně se přimlouvám, aby základem
našeho jednání se stalo znění
uvedené ve společné zprávě
výboru, se kterým předkladatelé souhlasí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci. Nyní žádám společného
zpravodaje pana poslance Martina Přibáně,
aby sněmovně odůvodnil společnou zprávu
výboru. Prosím pana poslance, aby se ujal slova.
Poslanec Martin Přibáň: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
návrh skupiny poslanců Tollnera a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., tisk 123,
projednaly na svém zasedání tři parlamentní
výbory. Výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví návrh akceptoval bez připomínek,
výbor rozpočtový a garanční
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu připojily několik pozměňovacích
návrhů, které se staly základem společné
zprávy, sněmovní tisk č. 275.
Návrh, kromě zde již předkladatelem
zmíněného problému, řeší
rovněž díky svým připomínkám
zrovnoprávnění státního a soukromého
školství, a to v oblasti základních
uměleckých škol. Úpravou § 57 a)
a b) se umožní zařadit do sítě
škol rovněž soukromé a církevní
základní umělecké školy, čímž
bude napraven dva roky trvající absurdní
stav, kdy novela školského zákona č.
171 z roku 1990 sice zařadila § 6 a) státní
základní umělecké školy do sítě
škol, nevzala však v úvahu tuto skutečnost
o několik paragrafů níže při
výčtu typu soukromých škol, které
se o takové zařazení do sítě
ucházejí, aby mohly posléze obdržet
příspěvek na úrovni příspěvku
pro školství státní.
Obě otázky jsou řešeny rovněž
v čl. 2 a 3 věcnou úpravou odpovídajících
vyhlášek ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy, která vezme v úvahu
změny navržené v čl. 1.
V tisku 123 zaslala vláda vyjádření
kladné s několika rozšiřujícími
poznámkami, z nichž si poslanci osvojili jeden týkající
se úpravy § 57 c).
Tolik zpravodajská zpráva. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní otevírám rozpravu, do které se
zatím přihlásil pan kolega Výborný,
prosím ho, aby se ujal slova. Připraví se
pan kolega Koronthály.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
dámy a pánové, ve společné
zprávě podle tisku 275 je navrhovaná novela
zákona rozčleněna do tří článků:
I., II., III., přičemž IV. článek
je už jen o účinnosti zákona.
Považuji za velmi sporné, zda zákonem může
být měněna vyhláška jako právní
předpis nižší právní síly
a zda zákon může rušit vyhlášku
jako právní předpis nižší
právní síly. Považuji to za sporné
z hlediska ústavního a obávám se,
že při novele vyhlášky zákona bychom
se mohli do budoucna dostat do těžkých právních
komplikací, neboť by nebylo jasno, jakou právní
sílu má ta část vyhlášky,
která byla novelizována zákonem, a jakou
právní sílu má zbytek vyhlášky
a do jaké míry ministr zmocněný k
vydávání vyhlášky může
přistoupit k její novelizaci.
Jsou to opravdu vážné problémy, pro
které v prvé fázi navrhuji:
1. aby ze společné zprávy byly vypuštěny
čl. II. a III. a čl. IV. byl označen jako
čl. II.
2. aby vzhledem k tomuto mému pozměňovacímu
návrhu bylo jednání o těchto tiscích
přerušeno až do doby, než k problému,
který jsem naznačil, zaujme stanovisko ústavně
právní výbor, který tento tisk neměl
přikázán a též neprojednával.
Vzhledem k tomu, že je již pozdní hodina, obávám
se, byť jsem předsedou ústavně právního
výboru, že by zodpovědné projednání
v tomto výboru dnes již možné nebylo,
navrhuji, aby tato záležitost byla přerušena
až do pátku s tím, že si dovolím
přislíbit, že ústavně právní
výbor bude k této záležitosti svolán
během zítřejšího dne.
(Poznámky z pléna.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Žádám
kolegu Výborného, zda by mohl upřesnit svůj
návrh.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
nežádám nutně, aby o mém návrhu
na přerušení projednávání
této záležitosti do zaujetí stanoviska
ústavně právním výborem bylo
hlasováno neprodleně, na tom netrvám. Samozřejmě
souhlasím s tím, aby kdokoliv chce v rozpravě
vystoupit, tak učinil, možná to bude i užitečnější,
ale prosím, aby před hlasováním o
mém návrhu ještě nebyla ukončována
rozprava.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím, aby se slova ujal pan kolega Koronthály.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, děkuji panu kolegovi Výbornému
za jeho přístup. Rád bych přednesl
jeden pozměňovací návrh k tomuto návrhu
zákona. V podstatě se jedná o rozšíření
sjednocování podmínek soukromých a
státních škol.
Můj pozměňovací návrh zní
takto: v čl. 1 se vkládá nový odst.
1 a ten zní: v § 7 odst. 3 se připojuje druhá
věta, která zní: "Druhy a typy středních
škol lze sloučit v jednu střední školu
za podmínky předchozího souhlasu ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy."
Ostatní odstavce v tomto článku se přečíslují.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Kolega Přibáň.
Poslanec Martin Přibáň: Domnívám
se, že je úplně lhostejné, zda přednesu
svůj návrh dnes anebo až pozítří,
je to poměrně stručné. Nejprve bych
návrh rád zdůvodnil.
Ministerstvo školství svou vyhláškou 353
stanoví závazný termín pro odevzdání
návrhu na zařazení sítě škol
a školských zařízení. Jde o 30.
duben předcházejícího školního
roku pro školní rok následující.
Přijmeme-li zde předpokládanou novelu, zvláště
pokud jde o zrovnoprávnění základních
uměleckých škol a umožníme tak
soukromým zřizovatelům těchto škol
požádat ministerstvo o zařazení do sítě
škol, nebudou mít tyto, vzhledem k termínu,
který je dnes, a vzhledem k tomu, kdy vyprší
termín, o kterém jsem hovořil před
chvílí, možnost požádat o zařazení
těchto škol do sítě na příští
školní rok.
Tím pádem by se účinnost zákona
v této části odložila v podstatě
o rok a půl.
Dovolil bych si proto požádat o připojení
nového čl. 4, bereme-li v úvahu společnou
zprávu. Tento návrh dle tohoto znění:
"Písemný návrh na zařazení
soukromé základní umělecké
školy do sítě škol a školských
zařízení pro školní rok 1993/94
předloží zřizovatel ministerstvu školství,
mládeže a tělovýchovy nejpozději
do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo. Nechám
hlasovat o procedurálním návrhu pana kolegy
Výborného na přerušení projednávání
tohoto bodu do pátku 23. 4. s tím, že sněmovna
ukládá ústavně právnímu
výboru, aby projednal tento návrh a zaujal k tomuto
návrhu zákona stanovisko výboru.
Prosím, kolega Výborný upřesní
tento návrh.
Poslanec Miloslav Výborný: Aby ústavně
právní výbor zaujal stanovisko k mému
pozměňovacímu návrhu, neboť ten
se týká toho ústavního problému,
který jsem naznačil.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Ptám
se, kdo souhlasí s návrhem předneseným
kolegou Výborným, ať zvedne ruku. 75.
Kdo je proti? 1.
Konstatuji, že jsme přerušili projednávání
tohoto bodu.
Dalším bodem je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 153 a společnou zprávu výborů
jako sněmovní tisk 273.
S technickou poznámkou se přihlásil kolega
Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Pane místopředsedo,
myslím, že nejen za sebe si vás dovoluji uctivě
se zeptat na vaši další představu o časovém
průběhu našeho jednání.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Navrhoval
bych (když jsem slyšel hlas pana kolegy Šumana),
abychom po tomto bodu ukončili dnešní jednání.
Protože zde bude jistě mnoho pozměňovacích
návrhů na toto téma, doporučuji, abychom
nejprve projednali tento bod a potom bych vás poprosil,
abyste se rozhodli. Já bych samozřejmě navrhoval,
abychom pracovali co nejdéle, abychom nahradili výpadek
z dopoledne.
Dovolte mi, abych požádal kolegu Motyčku o
odůvodnění předloženého
návrhu.