Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Gjuričovi. Otevírám rozpravu
k tomuto bodu. Hlásí se paní poslankyně
Janů, které uděluji slovo.
Poslankyně Ivana Janů: Pane předsedající,
dámy a pánové, k této problematice
se sešel včera zahraniční výbor
na podnět pana poslance Gjuriče. Návrh usnesení,
který zde zazněl, je v kompetencích toho,
co jsme dohodli. Je pravda, že všichni víme i
cítíme, že situace v Jugoslávii je vážná,
otřesná, což je těžko rozumem pochopitelné.
Tato sněmovna a vlastně ani žádný
výbor, ani zahraniční výbor se otázkou
Jugoslávie podrobně nezabýval, ačkoli
k tomu byly určité impulsy. Myslím, že
je třeba celou tuto problematiku na výboru podrobně
projednat, je třeba projednat všechny dokumenty, které
byly přijaty, hlavně v Radě Evropy, která
se zabývá problematikou lidsko-právní,
problematikou menšin a porušováním lidských
práv.
Proto bych chtěla doporučit toto usnesení
a sněmovnu po projednání této problematiky
budeme informovat. Myslím, že pro budoucnost bychom
mohli přijmout konkrétní usnesení,
která se týkají určité výzvy
- nemáme to ještě přesně promyšlené
a zformulované - ale určitě je třeba
vyzvat společnost a různé charitativní
organizace k tomu, aby se připravily na to poskytnout,
zejména bosenským ženám, bosenským
dětem, lékařskou pomoc a pomoc psychologickou,
budou programy psychologické a psychiatrické pro
rozvrácené děti. Myslím, že všichni
víme a cítíme, že jakákoli deklarace
v tomto směru je jenom prázdným heslem a
že náš zájem by se měl orientovat
prakticky tak, jak jsem předeslala. Přála
bych si, aby takto nějak zazněl výstup ze
zahraničního výboru, o kterém vás
budeme informovat.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Janů, ptám se, kdo se chce
dále přihlásit do rozpravy k tomuto bodu.
(Nikdo se nehlásí.) Rozpravu tedy končím
a požádal bych ještě pana poslance Gjuriče,
aby přednesl návrh na usnesení, o kterém
bude sněmovna hlasovat.
Poslanec Andrej Gjurič: "Sněmovna Parlamentu
České republiky se zabývala situací
v Jugoslávii, zejména situací v Bosně
a Hercegovině. Považuje ji za velice vážnou
až tragickou a doporučuje aby se dále tímto
problémem zabýval zahraniční výbor."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s tímto
usnesením, ať zvedne ruku. 113.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.
Děkuji a konstatuji, že usnesení bylo přijato.
Děkuji panu poslanci Gjuričovi a konstatuji, že
jsme tím projednali bod "Rok zahájení
bojů v Bosně a Hercegovině".
Nyní bychom se vrátili k přerušenému
bodu jednání, a tím je
Dovolil bych si požádat pověřeného
ověřovatele Poslanecké sněmovny pana
poslance Roberta Koláře, aby nás seznámil
s výsledkem tajného hlasování.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové!
Dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného
hlasování při volbě členů
výboru Fondu dětí a mládeže,
jedná se o první kolo první volby.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno
141 hlasovacích lístků, odevzdáno
bylo 139 platných lístků, 7 neplatných
lístků. Dva hlasovací lístky nebyly
odevzdány.
Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány
takto:
Pro pana Pavla Coufala bylo odevzdáno 87 platných
hlasů, byl zvolen.
Pro pana Pavla Dostála bylo odevzdáno 67 platných
hlasů, nebyl zvolen.
Pro pana Radka Doudu bylo odevzdáno 46 platných
hlasů, nebyl zvolen.
Pro pana Bohumila Durdise bylo odevzdáno 47 platných
hlasů, nebyl zvolen.
Pro pana Petra Fabiána bylo odevzdáno 85 platných
hlasů, byl zvolen.
Pro paní Marii Forbelskou bylo odevzdáno 84 platných
hlasů, byla zvolena.
Pro paní Věru Foretovou byly odevzdány 4
platné hlasy, nebyla zvolena.
Pro pana Jana Hálka nebyl odevzdán žádný
platný hlas, nebyl zvolen.
Pro pana Pavla Hlaváče bylo odevzdáno 83
platných hlasů, byl zvolen.
Pro pana Tomáše Holíka byly odevzdány
2 platné hlasy, nebyl zvolen.
Pro pana Petra Horáka bylo odevzdáno 9 platných
hlasů, nebyl zvolen.
Pro pana Libora Hřiba bylo odevzdáno 81 hlasů,
byl zvolen.
Pro paní Helenu Kafoňkovou bylo odevzdáno
48 platných hlasů, nebyla zvolena.
Pro pana Jana Marchala bylo odevzdáno 47 platných
hlasů, nebyl zvolen.
Pro paní Hanu Němečkovou byl odevzdán
jeden platný hlas, nebyla zvolena.
Pro pana Jana Sychru nebyl odevzdán žádný
platný hlas, nebyl zvolen.
Pro pana Václava Vebera byly odevzdány 3 platné
hlasy, nebyl zvolen.
Pro pana Břetislava Vernera bylo odevzdáno 76 platných
hlasů, byl zvolen.
Pro paní Věru Veselou byly odevzdány dva
platné hlasy, nebyla zvolena.
Pro pana Dušana Vitoula byl odevzdán jeden platný
hlas, nebyl zvolen.
V prvním kole bylo zvoleno 6 z 9 členů, zbývá
dovolit 3 ve druhém kole, event. ve 3. kole.
Podle námi schváleného volebního řádu
postupuje do dalšího kola 6 kandidátů,
a jsou to následující: Pavel Dostál
67 hlasů, Radek Douda 46 hlasů, Bohumil Durdis 47
hlasů, Petr Horák 9 hlasů, Helena Kafoňková
48 hlasů a Jan Marchal 47 hlasů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Robertu Kolářovi a konstatuji, že
členy výboru Fondu dětí a mládeže
byli zvoleni Pavel Coufal, Petr Fabián, Marie Forbelská,
Pavel Hlaváč, Libor Hřib a Břetislav
Verner.
Prosím Kancelář, aby nachystala druhé
kolo volby, k němuž přistoupíme na začátku
polední přestávky.
O slovo se hlásí pan poslanec Motyčka. Prosím.
Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený
pane místopředsedo, vážené kolegyně
a kolegové, dovolte mi, abych přednesl procedurální
návrh, aby do našeho programu byl zařazen nový
bod, a to volba předsedy komise Poslanecké sněmovny
pro sdělovací prostředky.
My jsme zvolili komisi pro sdělovací prostředky,
ovšem tato komise nemá předsedu. Je zvykem,
že předsedou komisí Poslanecké sněmovny
je některý z místopředsedů
Poslanecké sněmovny. Bude-li tento můj procedurální
návrh přijat, navrhoval bych, aby předsedou
komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací
prostředky byl pan místopředseda Jan Kasal.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Motyčkovi.
Je tu procedurální návrh na zařazení
bodu "Volba předseda stálé komise poslanecké
sněmovny pro sdělovací prostředky".
Dávám tedy hlasovat - kdo souhlasí s tím,
abychom zařadili na svůj pořad tento bod,
ať zvedne ruku! 79.
Kdo je proti? 2.
Kdo se zdržel hlasování? 45.
Konstatuji, že tento bod byl zařazen na pořad
tohoto jednání.
Ptám se v intencích toho, co zde řekl pan
poslanec Motyčka, sněmovny, kdo souhlasí,
aby předsedou stálé komise Poslanecké
sněmovny pro sdělovací prostředky
byl pan místopředseda Kasal? - Ještě
se hlásí pan poslanec Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo,
já se hlásím do rozpravy.
Myslím, že je zde několik možností.
Za prvé můžeme zvolit předsedou této
komise někoho, kdo je členem komise. Myslím,
že bohužel pan místopředseda Kasal není
členem této komise.
A navíc se domnívám, že rozhodování
o takovýchto otázkách by mělo předcházet
jednání na příslušných
orgánech, a proto doporučuji, abychom tento bod,
který je zařazen, přerušili a v průběhu
polední přestávky aby se sešlo politické
grémium.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Omlouvám
se sněmovně i panu kolegovi Ortmanovi, že
jsem ve snaze co nejvíce uspíšit jednání
zapomněl otevřít rozpravu k tomuto bodu.
Je tu tedy procedurální návrh pana poslance
Ortmana na přerušení jednání.
Prosím, na jak dlouho?
Poslanec Jaroslav Ortman: Domnívám se, že
během polední přestávky by se mohlo
sejít politické grémium.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Uděláme
tedy o něco delší polední přestávku.
Kdo tedy souhlasí s tímto procedurálním
návrhem pana poslance Ortmana, ať zvedne ruku! 100.
Je někdo proti? 7.
Konstatuji, že tento procedurální návrh
byl přijat.
Tento bod tedy je přerušen.
Budeme projednávat bod, který se nazývá
K první části tohoto bodu vám byla
rozdána výroční zpráva včetně
příloh a usnesení výboru pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Ke druhé části tohoto bodu chci připomenout,
že jsme tento bod začali projednávat už
na třetí schůzi, v jednání
jsme pokračovali na 9. schůzi Poslanecké
sněmovny, kdy byl také předložen návrh
usnesení. Rozpravu jsme pak ukončili a projednávání
tohoto bodu přerušili. Současně jsme
požádali výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu, aby poslancům
umožnil seznámit se s materiály, na jejichž
základě výbor návrh usnesení
předložil.
Nyní prosím zástupkyni tohoto výboru
paní poslankyni Evu Novákovou o úvodní
slovo k předložené výroční
zprávě.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, účelem
zprávy, kterou předkládá Rada České
televize, je informovat Poslaneckou sněmovnu ve smyslu
§ 8, odst. 2, zák. č. 483/91 Sb., o činnosti
a hospodaření České televize v roce
1992.
Chtěla bych velmi zdůraznit, že tato zpráva
se týká skutečně pouze činnosti
České televize v roce 1992. Zároveň
se omlouvám, že zpráva bude možná
poněkud obšírnější, poněvadž
předpokládám, že poslanci a poslankyně
neměli možnost se seznámit se všemi materiály,
které měla k dispozici komise pro sdělovací
prostředky a výbor.
Přidržím se zvoleného schématu
zprávy a dovolím si stručně komentovat
jednotlivé části. Úvodní část
je věnována vlastní činnosti Rady.
Rada byla zvolena v lednu 1992 Českou národní
radou. Svoji činnost zahájila v únoru 1992.
Rada má 9 členů, předsedou rady je
dr. Jiří Grygar. Je pochopitelné, že
na začátku své činnosti se Rada nutně
zabývala organizací a administrativou své
činnosti. Myslím si, že je dobré připomenout,
že se současně konstituovala i samostatná
Česká televize. Bylo nutné schválit
rozpočet Rady i České televize, statut České
televize, vlastní jednací řád, zvolit
ředitele České televize.
Ve druhé části roku 1992 byla činnost
Rady ovlivněna nutností připravit transformaci
televizního vysílání, která
byla nutná v důsledku dělení Československé
televize. Jednalo se o přípravu dělení
majetku i legislativní a organizační opatření.
Je často konstatováno, že činnost Rady
je málo na veřejnosti prezentována. Nedostatečná
byla v minulém roce i spolupráce s komisí
pro sdělovací prostředky. S výborem,
kterému je tato komise příslušná,
se Rada v minulém roce nesešla. Tento nedostatek však
nelze jednostranně přičítat Radě.
Usnesení komise v tomto smyslu již skýtá
předpoklad k lepší spolupráci.
Považuji za nutné uvést, že všichni
členové Rady vykonávají svá
náročná zaměstnání a
svoji práci v Radě dělají na úkor
svého volného času.
Další části této zprávy
jsou věnovány České televizi a její
činnosti jako takové.
Personální stav České televize: Od
roku 1989 do 1. pololetí 1992 odešlo z České
televize zhruba 1 000 pracovníků. Došlo i ke
značným přesunům, zvláště
na vedoucích místech. Myslím, že tato
personální nestabilita značně ovlivnila
kvalitu vysílání. Měli bychom k tomuto
faktu přihlížet.
Majetková a výrobní základna České
televize: Je nutno zmínit, že i tato oblast České
televize byla zvláště v celém roce 1992
ve značném pohybu, neboť převedení
majetku tak, jak bylo určeno zákonem č. 136/91
Sb., bylo protahováno a bylo ukončeno až k
31. 12. 1992. Od podzimu roku 1992 už byla připravována
další změna díky ukončení
činnosti Československé televize.
Hodnocení programu České televize: Zajištění
televizního programu České televize v roce
1992 vycházelo především z příslušných
zákonů a statutu České televize, který
je součástí zprávy a dává
přehled o základní koncepci České
televize. V hodnocení České televize je nutné
připomenout, že situace byla v minulém roce
značně nepřehledná. Je skutečností,
že málokterý divák dovede dnes přesně
rozlišit programy České televize a Československé
televize. Z tohoto hlediska je podán přehled v kapitole
"kvantitativní ukazatelé".
Hodnocení kvality vysílaných pořadů:
Rada České televize k posouzení kvality vysílaných
pořadů využívala několik hodnotících
zdrojů. Využívala jednak hodnocení,
které pro svoji činnost užívá
sama Česká televize, jednak expertních posudků,
vyžádaných Radou České televize.
Upozorňuji na zajímavou expertizu společnosti
Ekoterra, zvláště pokud jde o její metodiku.
Je na místě zmínit se i o hodnocení
důvěryhodnosti televize, které provedl Gallupův
ústav ve všech postkomunistických zemích
začátkem tohoto roku. Bude jistě pro mnohé
překvapením, že výzkum Gallupova ústavu
dává Českou televizi na první místo
v důvěryhodnosti, 83% obyvatel České
republiky důvěřuje České televizi.
Stejně vysoce hodnotí občané Slovenska
svou televizi, a to v 81%. Pro srovnání - slovinská
televize je důvěryhodná pro své občany
v 54%, maďarská v 51%, polská v 50%, rumunská
ve 43%.
V hodnocení zpravodajství České televize
Rada shrnuje poznatky všech hodnotitelů a konstatuje,
že nejčastěji kritizovaným nedostatkem
je neprofesionalita, dále neschopnost využívání
možností obrazu, zkreslení v důsledku
směšování zprávy a komentáře,
nenápaditost.
Rada se zabývá ve své zprávě
také velmi obšírně pořady pro
děti. Kriticky se vyjadřuje k této programové
oblasti. Je opomíjena česká tvorba, české
kreslené a loutkové filmy. Rada doporučuje
a velmi se přimlouvá za změnu v této
oblasti, neboť přetrvává - a to v celém
širším kontextu - pojímání
dítěte a jeho potřeb. Myslím, že
k této změně bychom mohli přispět
i my - poslanci.
Rada se dále zabývala speciální problematikou
v několika oblastech:
1. Shledala několikeré pochybení v pravdivosti
zpravodajských relací.
2. Prezentaci volební kampaně hodnotí Rada
jako naprosto nevhodnou. Svůj podíl na tom pochopitelně
má i volební zákon, což je jistě
i důležitý podnět pro Poslaneckou
sněmovnu.
3. Na téma "demokracie včera a dnes",
kulturní pořady, domácí dramatická
tvorba, oblast filmového umění. Zde se zpráva
omezuje převážně na pouhý výčet
pořadů. Postrádá však vlastní
hodnocení Rady. Domnívám se, že právě
tato oblast neměla být opomíjena a měla
jí Rada věnovat daleko větší
pozornost. Závažným a velmi diskutovaným
problémem televizního vysílání
je násilí na obrazovce. Ze zprávy je patrné,
že Rada věnuje tomuto problému patřičnou
pozornost. Nicméně vzhledem k možným
souvislostem s kriminalitou a značným znepokojením
veřejnosti s nárůstem kriminality je nutné,
aby se Rada tímto problémem zabývala soustavně
a požádala o spolupráci i odborníky.
U nás se bohužel zatím soustavně a odborně
touto problematikou nikdo nezabývá. Je možno
čerpat ze zahraničních zkušeností.
Výzkumy ze zahraničí ukazují, že
soustavné sledování násilných
scén a příběhů plných
násilností může u některých
mobilizovat agresívní tendence a znecitlivění,
u jiných vyvolává otrávenost a nechuť,
a konečně u několika zřejmě
disponovaných jedinců může nastartovat
i násilné jednání.
Poslední část zprávy je věnována
hospodaření České televize. Je ověřena
dvěma nezávislými auditory. Neshledali podstatné
nedostatky. Zpráva však nehodnotí hospodárnost
a efektivnost vynakládaných prostředků.
Při jednání s představiteli Rady ve
výboru bylo vysvětleno, že takové hodnocení
za minulý rok pro opakované změny v hospodářské
sféře, jak uvnitř České televize,
tak vně, bylo prakticky nemožné. V prvním
roce činnosti České televize je pochopitelné,
že není také možno s čím
srovnávat.
Závěrem bych chtěla říci, že
zpráva Rady České televize se všemi
přílohami a dodatky byla projednána v komisi
pro sdělovací prostředky, která se
tímto problémem velmi podrobně zabývala
a přijala k tomu i své usnesení. Dále
se zprávou zabýval i výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
za přítomnosti představitelů Rady
i generálního ředitele České
televize.
Závěrem bych vás chtěla seznámit
s usnesením, které výbor k této zprávě
přijal, a doporučit Poslanecké sněmovně,
aby přijala v tomto smyslu následující
usnesení:
"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na
vědomí výroční zprávu
Rady České televize za rok 1992, včetně
příloh.
2. Doporučuje Radě České televize,
aby na základě poznatků obsažených
ve výroční zprávě a námětů
z parlamentní rozpravy postupovala tak, aby Česká
televize lépe plnila své poslání v
souladu se zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání,
v platném znění, a zákonem ČNR
č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném
znění."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Novákové. Prosím,
aby se nyní slova ujal další zástupce
výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec
Vladimír Koronthály. Snad by bylo vhodné,
aby pro připomenutí přednesl návrh
na usnesení ke stavu vysílání televize,
se kterým jsme byli seznámeni v 6. schůzi
Poslanecké sněmovny.