Čtvrtek 22. dubna 1993

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Hlásí se paní poslankyně Janů, které uděluji slovo.

Poslankyně Ivana Janů: Pane předsedající, dámy a pánové, k této problematice se sešel včera zahraniční výbor na podnět pana poslance Gjuriče. Návrh usnesení, který zde zazněl, je v kompetencích toho, co jsme dohodli. Je pravda, že všichni víme i cítíme, že situace v Jugoslávii je vážná, otřesná, což je těžko rozumem pochopitelné.

Tato sněmovna a vlastně ani žádný výbor, ani zahraniční výbor se otázkou Jugoslávie podrobně nezabýval, ačkoli k tomu byly určité impulsy. Myslím, že je třeba celou tuto problematiku na výboru podrobně projednat, je třeba projednat všechny dokumenty, které byly přijaty, hlavně v Radě Evropy, která se zabývá problematikou lidsko-právní, problematikou menšin a porušováním lidských práv.

Proto bych chtěla doporučit toto usnesení a sněmovnu po projednání této problematiky budeme informovat. Myslím, že pro budoucnost bychom mohli přijmout konkrétní usnesení, která se týkají určité výzvy - nemáme to ještě přesně promyšlené a zformulované - ale určitě je třeba vyzvat společnost a různé charitativní organizace k tomu, aby se připravily na to poskytnout, zejména bosenským ženám, bosenským dětem, lékařskou pomoc a pomoc psychologickou, budou programy psychologické a psychiatrické pro rozvrácené děti. Myslím, že všichni víme a cítíme, že jakákoli deklarace v tomto směru je jenom prázdným heslem a že náš zájem by se měl orientovat prakticky tak, jak jsem předeslala. Přála bych si, aby takto nějak zazněl výstup ze zahraničního výboru, o kterém vás budeme informovat.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Janů, ptám se, kdo se chce dále přihlásit do rozpravy k tomuto bodu. (Nikdo se nehlásí.) Rozpravu tedy končím a požádal bych ještě pana poslance Gjuriče, aby přednesl návrh na usnesení, o kterém bude sněmovna hlasovat.

Poslanec Andrej Gjurič: "Sněmovna Parlamentu České republiky se zabývala situací v Jugoslávii, zejména situací v Bosně a Hercegovině. Považuje ji za velice vážnou až tragickou a doporučuje aby se dále tímto problémem zabýval zahraniční výbor."

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s tímto usnesením, ať zvedne ruku. 113.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji a konstatuji, že usnesení bylo přijato.

Děkuji panu poslanci Gjuričovi a konstatuji, že jsme tím projednali bod "Rok zahájení bojů v Bosně a Hercegovině".

Nyní bychom se vrátili k přerušenému bodu jednání, a tím je

XIX.

Návrh na volbu předsedy a členů výboru Fondu dětí a mládeže

Dovolil bych si požádat pověřeného ověřovatele Poslanecké sněmovny pana poslance Roberta Koláře, aby nás seznámil s výsledkem tajného hlasování.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové!

Dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě členů výboru Fondu dětí a mládeže, jedná se o první kolo první volby.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno 141 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 139 platných lístků, 7 neplatných lístků. Dva hlasovací lístky nebyly odevzdány.

Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto:

Pro pana Pavla Coufala bylo odevzdáno 87 platných hlasů, byl zvolen.

Pro pana Pavla Dostála bylo odevzdáno 67 platných hlasů, nebyl zvolen.

Pro pana Radka Doudu bylo odevzdáno 46 platných hlasů, nebyl zvolen.

Pro pana Bohumila Durdise bylo odevzdáno 47 platných hlasů, nebyl zvolen.

Pro pana Petra Fabiána bylo odevzdáno 85 platných hlasů, byl zvolen.

Pro paní Marii Forbelskou bylo odevzdáno 84 platných hlasů, byla zvolena.

Pro paní Věru Foretovou byly odevzdány 4 platné hlasy, nebyla zvolena.

Pro pana Jana Hálka nebyl odevzdán žádný platný hlas, nebyl zvolen.

Pro pana Pavla Hlaváče bylo odevzdáno 83 platných hlasů, byl zvolen.

Pro pana Tomáše Holíka byly odevzdány 2 platné hlasy, nebyl zvolen.

Pro pana Petra Horáka bylo odevzdáno 9 platných hlasů, nebyl zvolen.

Pro pana Libora Hřiba bylo odevzdáno 81 hlasů, byl zvolen.

Pro paní Helenu Kafoňkovou bylo odevzdáno 48 platných hlasů, nebyla zvolena.

Pro pana Jana Marchala bylo odevzdáno 47 platných hlasů, nebyl zvolen.

Pro paní Hanu Němečkovou byl odevzdán jeden platný hlas, nebyla zvolena.

Pro pana Jana Sychru nebyl odevzdán žádný platný hlas, nebyl zvolen.

Pro pana Václava Vebera byly odevzdány 3 platné hlasy, nebyl zvolen.

Pro pana Břetislava Vernera bylo odevzdáno 76 platných hlasů, byl zvolen.

Pro paní Věru Veselou byly odevzdány dva platné hlasy, nebyla zvolena.

Pro pana Dušana Vitoula byl odevzdán jeden platný hlas, nebyl zvolen.

V prvním kole bylo zvoleno 6 z 9 členů, zbývá dovolit 3 ve druhém kole, event. ve 3. kole.

Podle námi schváleného volebního řádu postupuje do dalšího kola 6 kandidátů, a jsou to následující: Pavel Dostál 67 hlasů, Radek Douda 46 hlasů, Bohumil Durdis 47 hlasů, Petr Horák 9 hlasů, Helena Kafoňková 48 hlasů a Jan Marchal 47 hlasů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Robertu Kolářovi a konstatuji, že členy výboru Fondu dětí a mládeže byli zvoleni Pavel Coufal, Petr Fabián, Marie Forbelská, Pavel Hlaváč, Libor Hřib a Břetislav Verner.

Prosím Kancelář, aby nachystala druhé kolo volby, k němuž přistoupíme na začátku polední přestávky.

O slovo se hlásí pan poslanec Motyčka. Prosím.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl procedurální návrh, aby do našeho programu byl zařazen nový bod, a to volba předsedy komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky.

My jsme zvolili komisi pro sdělovací prostředky, ovšem tato komise nemá předsedu. Je zvykem, že předsedou komisí Poslanecké sněmovny je některý z místopředsedů Poslanecké sněmovny. Bude-li tento můj procedurální návrh přijat, navrhoval bych, aby předsedou komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky byl pan místopředseda Jan Kasal. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Motyčkovi.

Je tu procedurální návrh na zařazení bodu "Volba předseda stálé komise poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky".

Dávám tedy hlasovat - kdo souhlasí s tím, abychom zařadili na svůj pořad tento bod, ať zvedne ruku! 79.

Kdo je proti? 2.

Kdo se zdržel hlasování? 45.

Konstatuji, že tento bod byl zařazen na pořad tohoto jednání.

XXIII.

Volba předsedy stále komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky

Ptám se v intencích toho, co zde řekl pan poslanec Motyčka, sněmovny, kdo souhlasí, aby předsedou stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky byl pan místopředseda Kasal? - Ještě se hlásí pan poslanec Ortman.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo, já se hlásím do rozpravy.

Myslím, že je zde několik možností. Za prvé můžeme zvolit předsedou této komise někoho, kdo je členem komise. Myslím, že bohužel pan místopředseda Kasal není členem této komise.

A navíc se domnívám, že rozhodování o takovýchto otázkách by mělo předcházet jednání na příslušných orgánech, a proto doporučuji, abychom tento bod, který je zařazen, přerušili a v průběhu polední přestávky aby se sešlo politické grémium.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Omlouvám se sněmovně i panu kolegovi Ortmanovi, že jsem ve snaze co nejvíce uspíšit jednání zapomněl otevřít rozpravu k tomuto bodu.

Je tu tedy procedurální návrh pana poslance Ortmana na přerušení jednání. Prosím, na jak dlouho?

Poslanec Jaroslav Ortman: Domnívám se, že během polední přestávky by se mohlo sejít politické grémium.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Uděláme tedy o něco delší polední přestávku.

Kdo tedy souhlasí s tímto procedurálním návrhem pana poslance Ortmana, ať zvedne ruku! 100.

Je někdo proti? 7.

Konstatuji, že tento procedurální návrh byl přijat.

Tento bod tedy je přerušen.

Budeme projednávat bod, který se nazývá

XXIV.

Výroční zpráva Rady České televize za rok 1992 a návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke stavu vysílání České televize

K první části tohoto bodu vám byla rozdána výroční zpráva včetně příloh a usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ke druhé části tohoto bodu chci připomenout, že jsme tento bod začali projednávat už na třetí schůzi, v jednání jsme pokračovali na 9. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy byl také předložen návrh usnesení. Rozpravu jsme pak ukončili a projednávání tohoto bodu přerušili. Současně jsme požádali výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby poslancům umožnil seznámit se s materiály, na jejichž základě výbor návrh usnesení předložil.

Nyní prosím zástupkyni tohoto výboru paní poslankyni Evu Novákovou o úvodní slovo k předložené výroční zprávě.

Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, účelem zprávy, kterou předkládá Rada České televize, je informovat Poslaneckou sněmovnu ve smyslu § 8, odst. 2, zák. č. 483/91 Sb., o činnosti a hospodaření České televize v roce 1992.

Chtěla bych velmi zdůraznit, že tato zpráva se týká skutečně pouze činnosti České televize v roce 1992. Zároveň se omlouvám, že zpráva bude možná poněkud obšírnější, poněvadž předpokládám, že poslanci a poslankyně neměli možnost se seznámit se všemi materiály, které měla k dispozici komise pro sdělovací prostředky a výbor.

Přidržím se zvoleného schématu zprávy a dovolím si stručně komentovat jednotlivé části. Úvodní část je věnována vlastní činnosti Rady. Rada byla zvolena v lednu 1992 Českou národní radou. Svoji činnost zahájila v únoru 1992. Rada má 9 členů, předsedou rady je dr. Jiří Grygar. Je pochopitelné, že na začátku své činnosti se Rada nutně zabývala organizací a administrativou své činnosti. Myslím si, že je dobré připomenout, že se současně konstituovala i samostatná Česká televize. Bylo nutné schválit rozpočet Rady i České televize, statut České televize, vlastní jednací řád, zvolit ředitele České televize.

Ve druhé části roku 1992 byla činnost Rady ovlivněna nutností připravit transformaci televizního vysílání, která byla nutná v důsledku dělení Československé televize. Jednalo se o přípravu dělení majetku i legislativní a organizační opatření.

Je často konstatováno, že činnost Rady je málo na veřejnosti prezentována. Nedostatečná byla v minulém roce i spolupráce s komisí pro sdělovací prostředky. S výborem, kterému je tato komise příslušná, se Rada v minulém roce nesešla. Tento nedostatek však nelze jednostranně přičítat Radě. Usnesení komise v tomto smyslu již skýtá předpoklad k lepší spolupráci.

Považuji za nutné uvést, že všichni členové Rady vykonávají svá náročná zaměstnání a svoji práci v Radě dělají na úkor svého volného času.

Další části této zprávy jsou věnovány České televizi a její činnosti jako takové.

Personální stav České televize: Od roku 1989 do 1. pololetí 1992 odešlo z České televize zhruba 1 000 pracovníků. Došlo i ke značným přesunům, zvláště na vedoucích místech. Myslím, že tato personální nestabilita značně ovlivnila kvalitu vysílání. Měli bychom k tomuto faktu přihlížet.

Majetková a výrobní základna České televize: Je nutno zmínit, že i tato oblast České televize byla zvláště v celém roce 1992 ve značném pohybu, neboť převedení majetku tak, jak bylo určeno zákonem č. 136/91 Sb., bylo protahováno a bylo ukončeno až k 31. 12. 1992. Od podzimu roku 1992 už byla připravována další změna díky ukončení činnosti Československé televize.

Hodnocení programu České televize: Zajištění televizního programu České televize v roce 1992 vycházelo především z příslušných zákonů a statutu České televize, který je součástí zprávy a dává přehled o základní koncepci České televize. V hodnocení České televize je nutné připomenout, že situace byla v minulém roce značně nepřehledná. Je skutečností, že málokterý divák dovede dnes přesně rozlišit programy České televize a Československé televize. Z tohoto hlediska je podán přehled v kapitole "kvantitativní ukazatelé".

Hodnocení kvality vysílaných pořadů: Rada České televize k posouzení kvality vysílaných pořadů využívala několik hodnotících zdrojů. Využívala jednak hodnocení, které pro svoji činnost užívá sama Česká televize, jednak expertních posudků, vyžádaných Radou České televize. Upozorňuji na zajímavou expertizu společnosti Ekoterra, zvláště pokud jde o její metodiku.

Je na místě zmínit se i o hodnocení důvěryhodnosti televize, které provedl Gallupův ústav ve všech postkomunistických zemích začátkem tohoto roku. Bude jistě pro mnohé překvapením, že výzkum Gallupova ústavu dává Českou televizi na první místo v důvěryhodnosti, 83% obyvatel České republiky důvěřuje České televizi. Stejně vysoce hodnotí občané Slovenska svou televizi, a to v 81%. Pro srovnání - slovinská televize je důvěryhodná pro své občany v 54%, maďarská v 51%, polská v 50%, rumunská ve 43%.

V hodnocení zpravodajství České televize Rada shrnuje poznatky všech hodnotitelů a konstatuje, že nejčastěji kritizovaným nedostatkem je neprofesionalita, dále neschopnost využívání možností obrazu, zkreslení v důsledku směšování zprávy a komentáře, nenápaditost.

Rada se zabývá ve své zprávě také velmi obšírně pořady pro děti. Kriticky se vyjadřuje k této programové oblasti. Je opomíjena česká tvorba, české kreslené a loutkové filmy. Rada doporučuje a velmi se přimlouvá za změnu v této oblasti, neboť přetrvává - a to v celém širším kontextu - pojímání dítěte a jeho potřeb. Myslím, že k této změně bychom mohli přispět i my - poslanci.

Rada se dále zabývala speciální problematikou v několika oblastech:

1. Shledala několikeré pochybení v pravdivosti zpravodajských relací.

2. Prezentaci volební kampaně hodnotí Rada jako naprosto nevhodnou. Svůj podíl na tom pochopitelně má i volební zákon, což je jistě i důležitý podnět pro Poslaneckou sněmovnu.

3. Na téma "demokracie včera a dnes", kulturní pořady, domácí dramatická tvorba, oblast filmového umění. Zde se zpráva omezuje převážně na pouhý výčet pořadů. Postrádá však vlastní hodnocení Rady. Domnívám se, že právě tato oblast neměla být opomíjena a měla jí Rada věnovat daleko větší pozornost. Závažným a velmi diskutovaným problémem televizního vysílání je násilí na obrazovce. Ze zprávy je patrné, že Rada věnuje tomuto problému patřičnou pozornost. Nicméně vzhledem k možným souvislostem s kriminalitou a značným znepokojením veřejnosti s nárůstem kriminality je nutné, aby se Rada tímto problémem zabývala soustavně a požádala o spolupráci i odborníky. U nás se bohužel zatím soustavně a odborně touto problematikou nikdo nezabývá. Je možno čerpat ze zahraničních zkušeností. Výzkumy ze zahraničí ukazují, že soustavné sledování násilných scén a příběhů plných násilností může u některých mobilizovat agresívní tendence a znecitlivění, u jiných vyvolává otrávenost a nechuť, a konečně u několika zřejmě disponovaných jedinců může nastartovat i násilné jednání.

Poslední část zprávy je věnována hospodaření České televize. Je ověřena dvěma nezávislými auditory. Neshledali podstatné nedostatky. Zpráva však nehodnotí hospodárnost a efektivnost vynakládaných prostředků. Při jednání s představiteli Rady ve výboru bylo vysvětleno, že takové hodnocení za minulý rok pro opakované změny v hospodářské sféře, jak uvnitř České televize, tak vně, bylo prakticky nemožné. V prvním roce činnosti České televize je pochopitelné, že není také možno s čím srovnávat.

Závěrem bych chtěla říci, že zpráva Rady České televize se všemi přílohami a dodatky byla projednána v komisi pro sdělovací prostředky, která se tímto problémem velmi podrobně zabývala a přijala k tomu i své usnesení. Dále se zprávou zabýval i výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu za přítomnosti představitelů Rady i generálního ředitele České televize.

Závěrem bych vás chtěla seznámit s usnesením, které výbor k této zprávě přijal, a doporučit Poslanecké sněmovně, aby přijala v tomto smyslu následující usnesení:

"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí výroční zprávu Rady České televize za rok 1992, včetně příloh.

2. Doporučuje Radě České televize, aby na základě poznatků obsažených ve výroční zprávě a námětů z parlamentní rozpravy postupovala tak, aby Česká televize lépe plnila své poslání v souladu se zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v platném znění, a zákonem ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění."

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Novákové. Prosím, aby se nyní slova ujal další zástupce výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Vladimír Koronthály. Snad by bylo vhodné, aby pro připomenutí přednesl návrh na usnesení ke stavu vysílání televize, se kterým jsme byli seznámeni v 6. schůzi Poslanecké sněmovny.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP