Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Hiršovi. Písemné přihlášky
do rozpravy nejsou. Hlásí se pan poslanec Kolář,
společný zpravodaj. Prosím, pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, dovolte mi, abych i já přednesl
některé pozměňovací návrhy,
které se objevily ještě v průběhu
minulého týdne a byly konzultovány s předkladatelem.
Nejprve § 5, odst. 4, slova "nejdéle 15 dnů
před začátkem nebo nejdéle 15 dnů
po skončení" nahradit slovy "v době
15 dnů před začátkem nebo v době
15 dnů po skončení". Jedná se
o soulad textu u právnických a fyzických
osob. § 24 odst. 2 písm. k) za slova "poprvé
lze" vložit slovo "nájemné".
Text tedy bude znít "poprvé lze nájemné",
což je zpřesnění výkladu pro
správce daně.
Dále v § 6 odst. 12 písm. b) vypustit konec
věty "kteří mají dohodnuté
nebo sjednané pravidelné pracoviště
(místo výkonu práce bydliště)"
a tento konec věty nahradit textem "jejichž dohodnuté
nebo sjednané pravidelné pracoviště
má popisné číslo shodné s místem
bydliště". Jedná se opět o zpřesnění
výkladu.
V § 19 odst. c) vypustit slovo "pravidelné".
Tady se v podstatě řeší zdaňování
příspěvku církvím. Je to problematika,
kterou některý z předřečníků
ve svých připomínkách již zmiňoval,
aby nedocházelo ke dvojímu zdaňování,
neboť tyto příspěvky jsou vlastně
dávány z čistého příjmu.
Dále § 40 - zařadit novy odstavec 17, který
zní: "Podnikatelská odměna podle §
7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu
obyvatelstva, zaúčtovaná jako náklad
v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem
podle § 10." Tady se řeší problematika
podnikatelských odměn v tom smyslu, pokud je zaúčtována
v roce předchozím, čili v roce 1992, a vyplácena
v roce 1993.
V § 96 a), odst. 1 za slovo "pokud " vložit
slovo "je". To je pouze technický nedostatek,
který vypadl z textu při tvorbě společné
zprávy.
Dále v § 40 zákona 586 se doplňuje odstavec
18, který zní: "Náhrada za ztrátu
výdělku náležející podle
zákoníku práce za období před
1. lednem 1993, která by byla vyplacena po tomto datu,
by byla osvobozena od této daně." Jedná
se zase o zpřesněni, neboť se tato problematika
vztahuje k loňskému roku a tudíž by
měla platit pravidla, která platila v loňském
roce.
Článek IV. se vypouští tak, jak je ve
vládní předloze, a nahrazuje se novým
článkem IV., který zní: "Ustanoveni
tohoto zákona se použijí poprvé pro
zdaňovací období 1993 s výjimkou ustanovení,
podle nichž se daň stanoví zvláštní
sazbou, a vybírá se srážkou podle zvláštního
předpisu - odvolávka 1), kde se použijí
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
a ustanovení článku l. bod 4 a 7, která
se použijí počínaje kalendářním
měsícem, v němž tento zákon nabyl
účinnosti. Poplatníci uvedení v článku
II. bod 9 tohoto zákona platí za 1. pololetí
1993 zálohu na daň sníženou o zálohu
na daň zaplacenou za 1. čtvrtletí roku 1993."
Pod odvolávkou 1) je "zákon č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů".
Jedná se zase o upřesnění výkladu
pro správce daně, protože doposud se platila
záloha čtyřikrát do roka 25% a nyní
se bude platit pololetně 40%. Aby tedy bylo zřejmé,
kolik měl poplatník doplácet.
V § 36 odst. 2 písm. a) se upravují body 1
a 2 tak, že se tyto body sloučí do bodu 1,
který zní: "Z úrokového či
dividendového příjmu z akcií, zatímních
listů, podílových listů, dluhopisů,
vkladních listů, vkladů jim na roveň
postaveným, kupónů a investičních
kupónů, s výjimkou uvedenou v písm.
c)."
Ostatní body v písm. a) se přečíslují
a v návaznosti na tuto změnu se na konci doporučuje
připojit definici úrokových či dividendových
příjmů takto: "Úrokovým
či dividendovým příjmem se pro účely
zákona rozumějí výnos z držby
cenného papíru v peněžním plnění,
zejména ve formě pevné či proměnlivé
úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu."
Tady se v podstatě sleduje oddělení dividendového
příjmu od kapitálového zisku při
prodeji těchto cenných papírů.
Dále navrhuji do § 23 odst. 4 vložit nový
bod b), který zní: "Zisk (ztráta) z
prodeje dlužných cenných papírů,
s výjimkou směnek, mezi držiteli před
lhůtou splatnosti."; s tím, že stávající
body b) a c) se přečíslují na c) a
d). Tady se sleduje v podstatě, aby zdanění
probíhalo až u posledního majitele cenného
papíru.
Dále navrhuji doplnit navrhované znění
ve společné zprávě § 24 odst
2 písm. r) takto: Za slovo "pořízení"
doplnit slovo "majetkových ". Čili písmeno
r) zní: "Úhrn cen pořízení
majetkových cenných papírů za zdaňovací
období v případě jejich prodeje. "
Tady se upřesňuje charakter cenných papírů.
Dále navrhuji do § 40 vložit nový odstavec
19, který zní: "Ustanovení § 25
písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové
hospodářství do doby zrušení
regulace cen nájemného." Jedná se o
problematiku podnikových bytů, kdy majitel, který
provádí vytápění, nemůže
vykázat jako ztrátu to, co doplácí
na regulaci cen.
Potom zde mám dvě změny v zákonu o
správě daní a poplatků. A sice: Ustanovení
§ 92 odst. 6 se navrhuje doplnit o následující
větu: "Proti rozhodnutí o úlevě
na dani není přípustné odvolání."
Toto doplnění se vztahuje k individuálnímu
posuzování úlev u daně z nemovitostí.
Pokud přijmeme takto navrhovanou změnu, tak konečné
rozhodnutí bude zůstávat na místně
příslušném finančním úřadu,
což se jeví býti logickým.
Poslední změna taktéž ve znění
zákona o správě daní a poplatků
- nové znění § 30 odst. 4, který
nově zní: "Výši nároků
náhrady ušlého výdělku a postup
při jeho stanovení a úhradě včetně
vymezení součinnosti plátců příjmu
ze závislé činnosti a funkčních
požitků stanoví ministerstvo obecně
závazným právním předpisem."
Jde v podstatě o sladění podmínek,
aby byla jednotná metodika pro ministerstvo financí
ČR a orgány činné v právním
jednání. Tolik moje připomínky.
Využívám toho, že jsme u mikrofonu a chtěl
bych požádat pány kolegy, kteří
mi nepředložili písemně své připomínky,
aby tak učinili, abychom se o přestávce mohli
lépe věnovat jejich hodnocení. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Robertu Kolářovi a protože nejsou žádné
další přihlášky do rozpravy, rozpravu
uzavírám. Táži se pana společného
zpravodaje, jakou lhůtu si žádá ke zpracování
pozměňovacích návrhů a k jejich
přípravě pro hlasování.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedo, domnívám se, že nejméně
hodinu. Doporučoval bych proto pokračovat v programu,
přerušit projednávání tohoto
bodu a pak hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Rozumím této
situaci a předkládám sněmovně
návrh, abychom přerušili na hodinu projednávání
tohoto bodu a pokračovali dalším připraveným
bodem - bodem 4, jímž je "Vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství",
a po projednání tohoto zákona bychom udělali
krátkou přestávku. Pan poslanec Exner má
technickou poznámku, prosím.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pozměňovacích
návrhů bylo tolik a jejich rozsah byl tak velký,
že se domnívám, že by před hlasováním
měly být předloženy písemně,
abychom se s nimi mohli vyrovnat.
Předseda PSP Milan Uhde: Je to procedurální
návrh, o kterém dám hlasovat neprodleně.
Pan poslanec Exner navrhuje, aby pozměňovací
návrhy byly všem poslancům předloženy
v písemné podobě, zpracovány písemně.
Chce se k tomu někdo technicky vyjádřit,
než dám hlasovat? Není tomu tak.
Budeme hlasovat.
Kdo je pro návrh pana poslance Exnera, aby pozměňovací
návrhy byly všem poslancům předloženy
v podobě písemného zpracování
na stůl? 80.
Kdo je proti? 1.
Kdo se zdržel hlasování? 51.
Návrh pana poslance Exnera byl přijat. Znamená
to, že bod č. 3 je přerušen do okamžiku,
kdy budou poslancům na stůl podány písemné
podoby souhrnů pozměňovacích návrhů.
Postupujeme nyní dále k bodu čtvrtému.
Jde o
Vládní návrh zákona, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 217, z pověření
vlády sněmovně odůvodní ministr
hospodářství pan Karel Dyba. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Technická poznámka pana místopředsedy
Ledvinky, které dávám příležitost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, promiňte,
že vás oslovuji z tohoto místa, ale mám
k vám úpěnlivou prosbu. Aby mohl být
stenozáznam trochu kvalitní, moc bych prosil, abyste
se alespoň trošku utišili. V tomto prostředí
není v lidských silách udělat kvalitní
stenozáznam. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan ministr
Karel Dyba.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Vážený pane předsedo, vážená
sněmovno, je vám předložen vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 44/88 Sb. o ochraně
a využití nerostného bohatství, tzv.
horní zákon, ve znění pozdějších
zákonů. Zároveň je předložen
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
61/88 Sb. o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě
ve znění pozdějších zákonů.
Důvodem předložení těchto novel
je umožnit realizaci programu restrukturalizace uhelného
průmyslu, který vláda ČR schválila
svým usnesením č. 691 v prosinci loňského
roku. Připomínám, že tímto usnesením
vláda schválila výchozí podmínky
pro postupnou restrukturalizaci a následnou privatizaci
v uhelném průmyslu. Zároveň mimo jiné
v rámci tohoto programu uložila mně ve spolupráci
s ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Českého
báňského úřadu návrh
novely zákona o ochraně a využití nerostného
bohatství a souvisejících předpisů
odpovídající přijatému programu
restrukturalizace uhelného průmyslu.
Proti dosud platnému znění horního
zákona se předkládá návrh jeho
novely v těchto směrech.
Za prvé jde o rozšíření povinnosti
organizace při dobývání výhradních
ložisek zajistit finanční prostředky
na rekultivaci pozemků dotčených těžbou.
Dosavadní text zákona ukládá organizaci
zabezpečit prostředky pouze na sanaci, čili
jde o určité rozšíření
povinnosti pro těžební organizaci.
Druhá změna je ve stanovení způsobu
tvorby finančních prostředků k vypořádání
předvídatelných důlních škod.
Třetí změna je v tom, že se navrhuje
tvorba dočasné finanční havarijní
rezervy v r. 1993 pro vypořádání mimořádných
událostí a situací v oblasti báňskotechnické
a sociální.
Jde o několik změn v dosavadních předpisech,
které jsou nezbytné pro to, aby bylo možné
provést restrukturalizaci v hutnictví. Zejména
směrem k odstranění škod, které
jsou z minulé těžby.
Hornická činnost způsobuje důlní
a ekologické škody, které se vesměs
projevují s časovým posunem, ale v budoucnu
musí být odstraněny. Smyslem novely zákona
je zabezpečit, aby podniky měly povinnost vytvořit
si nezbytné finanční prostředky na
krytí těchto budoucích výdajů,
tj. na sanaci, rekultivaci a další škody rezervami,
které budou vytvořeny na vrub nákladů.
Tvorbu rezerv v rámci plánu otvírky, přípravy
a dobývání schvaluje příslušný
obvodní báňský úřad,
příp. v dohodě s ministerstvem průmyslu
a obchodu. Rovněž čerpání rezerv
schvaluje příslušný obvodní báňský
úřad, avšak v dohodě s ministerstvem
životního prostředí a s přihlédnutím
ke stanovisku dotčené obce, v případě
organizace s majetkovou účastí státu
je potřeba také, aby bylo konzultováno ministerstvo
průmyslu a obchodu.
V souladu se zásadami surovinové politiky dochází
tímto opatřením k objektivizaci celkových
nákladů na vytěženou surovinu, což
je hospodářsky žádoucí nezbytný
krok.
Pokud jde o tzv. havarijní rezervu, jedná se pouze
o určité opatření pro rok 1993 a jeho
smyslem je získání určitých
dodatečných prostředků do státního
rozpočtu k řešení některých
mimořádných situací, které
rozběr restrukturalizace v uhelném hornictví
vyvolává, jako je např. úvěrové
zatížení z tzv. předstihové skrývky
ve státním podniku Doly Bílina.
Navržené úpravy předložené
novely horního zákona jsou vzájemně
provázány a jsou v souladu s novou daňovou
soustavou. Tím, že tvorba rezerv je uznána
jako náklad na dosažení zajištění
a udržení příjmů a určením
užití rezervy, se současně bere v úvahu
objektivní skutečnost vyšší rizikovosti
a investiční náročnosti v báňském
podnikání. Tyto úpravy v horním zákoně
se také promítají do druhého zákona,
který vám je předložen, a sice zákona
o hornické činnosti, zejména v ustanovení,
které se týkají právě určitého
rozšíření povinností pravomocí
obvodních báňských úřadů,
jak jsem o tom před chvílí hovořil.
V souvislosti s usnesením vlády č. 691 z
r. 1992 byly předkládané návrhy novel
také připraveny ve spolupráci s ministerstvem
průmyslu a obchodu, Českým báňským
úřadem a také s ministerstvem financí.
Novelou horního zákona se přijme, pokud bude
schváleno, systémové opatření,
ve kterém stát v duchu tržní ekonomiky
přenáší plnou odpovědnost za
zahlazení následků těžební
činnosti a vzniklých důlních škod
na těžební společnosti tak, aby už
do budoucnosti nevznikala dále k tíži státu
tzv. stará břemena.
A k tomu, aby organizace byly nejen nuceny potřebné
finanční prostředky vytvořit, ale
byly i objektivně schopny je vytvořit, musí
stát provést odpovídající změny
v legislativě. To je také jeden z důvodů,
proč tvorba výše diskutovaných rezerv
vchází do nákladů, je tedy nákladovou
položkou.
Nakonec bych rád řekl, že návrhem novely
horního zákona jsou sledovány jenom ekonomické
zájmy a dopady. Především bych ale řekl,
že tento návrh povede ve svých důsledcích
k řešení starých problémů
spojených s životním prostředím
a samozřejmě ke zvýšené ochraně
životního prostředí do budoucna proti
negativním vlivům spojeným s hornickou činností.
Smyslem tedy je, aby těžební organizace byla
svým způsobem nucena a mohla mít dostatek
finančních prostředků ke včasnému
vypořádávání důlních
škod a zabezpečení plné sanace a rekultivace
dotčených pozemků. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministrovi
Karlu Dybovi a prosím společného zpravodaje
výborů, poslance Otu Fejfara, aby se ujal slova
a odůvodnit společnou zprávu výborů.
Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající,
vážení páni ministři, kolegyně
a kolegové, vládní návrh zákona
tisk 217 - kterým se doplňuje horní zákon,
zcela jednoznačně je potřebný a řeší
- dá se říci - okamžitě situaci
v tom smyslu, že rozšiřuje povinnosti podniků
při zahlazování škod vzniklých
hornickou činností.
Domnívám se, že ani předkládací
zprávě pana ministra Dyby se nedá nic vytknout,
a proto se skutečně zaměřím
pouze na společnou zprávu.
Tiskem 217, novelou zákona 44/1988 Sb., tzv. horního
zákona, se zabývaly výbory hospodářský,
zemědělský a výbor pro veřejnou
právu, regionální rozvoj a životní
prostředí. Tyto výbory doporučují,
aby Poslanecká sněmovna Parlamentu vládní
návrh schválila s těmito úpravami.
Úpravy máte před sebou ve společné
zprávě.
Chtěl bych se snad pouze zmínit k článku
I bod 2. Tento bod zřejmě nějakým
způsobem se do společné zprávy dostal
omylem, protože je obsažen přímo ve vládním
návrhu, čili je zbytečný již
ve společné zprávě.
K článku II bodu 2 - náhrada slov "1.
červen 1993" slovy "do tří měsíců
od nabytí účinnosti tohoto zákona"
je v souladu s tím, že vládní návrh
byl psán v době již dřívější
a předpokládal dřívější
účinnost tohoto zákona. Zde pouze dochází
k posunutí účinnosti v povinnosti organizací
předkládat plány na vytváření
finančních rezerv.
To byly vlastně všechny návrhy, které
byly v rámci projednávání společné
zprávy do této zprávy zařazeny.
Přesto bych se snad zmínil o nezařazených
připomínkách, které předložil
výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí, a to se
týká povinnosti vytvářet finanční
rezervy a snahy dosadit do této povinnosti také
nějaký termín, dokdy tato rezerva má
být vytvořena. Tam byl návrh 10 let. K tomu
bych chtěl říci, že je nutno si uvědomit,
že vytváření finančních
rezerv na sanaci a rekultivaci je proces plynulý, stejně
tak i výdaje na postupnou likvidaci škod způsobených
hornickou činností je procesem plynulým,
takže skutečně nedojde k situaci, že by
byla vytvořena celá rezerva na pokrytí celé
škody, ale průběžně tak, jak určité
části dolů budou uzavírány,
už bude moci v průběhu životnosti dolu
před jeho ukončením přistoupit k sanacím
a rekultivacím dotčených pozemků.
To na vysvětlenou, proč tato připomínka
nebyla zařazena.
V rámci projednávání výborů
také došlo k určitým snahám řešit
v rámci této novely i otázku tzv. střetu
zájmů, a to zejména střetu těžebních
společností se zájmy obcí dotčených
právě dobývací činností.
Ale právě řešení těchto
záležitostí střetu zájmů
je ve svém komplexu záležitostí natolik
složitou, že bude nutné ji řešit
až v komplexním novém horním zákonu,
který již dnes ministerstvo hospodářství
připravuje. Probíhá v podstatě dnes
projednávání zásad tohoto zákona
dotčenými jak organizacemi těžebními,
báňskými úřady i obcemi. Lze
tedy očekávat, že do parlamentu tento zákon
by se mohl dostat ve třetím nebo čtvrtém
čtvrtletí tohoto roku. Proto bylo také od
snahy tento komplex problémů řešit touto
novelou upuštěno. Proto doporučuji Poslanecké
sněmovně, aby přijala novelu vládního
návrhu zákona, novelu horního zákona
- tisk 217 - ve smyslu společné zprávy. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji výborů, poslanci Otovi Fejfarovi. Otevírám
rozpravu. Písemně se do ní přihlásili
dva poslanci. Jako první promluví pan poslanec Josef
Effenberger a připraví se pan poslanec Vlastislav
Kuchař.
Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové,
vítám vládní iniciativu ve smyslu
zlepšení struktury důlní činnosti,
zejména také s ohledem na zájmy životního
prostředí, jak o tom hovořil pan ministr
Dyba, avšak ke konkrétnímu provedení,
jak je navrhováno v této novele, v novele horního
zákona, mám některé zásadní
připomínky.
Předně k článku I bod 1 - pojmy sanace
a rekultivace nejsou jenom terminologickou záležitostí,
nýbrž pokud se přidržíme původního
znění platného zákona, kde poslední
věta paragrafu 31 odst. 5 praví, že za sanaci
se považuje odstranění škod na krajině
komplexní úpravou území a územních
struktur, zdůrazňuji - " komplexní úpravou
" - je nepochybné, že zákonodárce
tehdy měl na mysli úpravu včetně těchto
rekultivací a k posunu významu došlo v podstatě
jakýmsi nešťastným výkladem báňského
úřadu, který tento svůj výklad
přetlumočil v instrukci, která ovlivnila
činnosti důlních organizací v tomto
směru a vyvolala poněkud zmatek. V praxi došlo
k tomu, že tyto rekultivace byly z těchto prací
vytrženy - mimochodem také v důsledku nešťastného
srovnání s rekultivacemi v zemědělství,
které pro tento účel nevyhovují, protože
rekultivace po důlní činnosti mají
podstatně širší záběr a
nejsou omezeny jenom na tento jeden typ rekultivací zemědělských.
V praxi vedly k tomu, že z příslušných
fondů - vytvářených již dříve
- byly hrazeny skutečně jenom sanační
práce, které v tomto smyslu pak znamenají
vlastně první etapu, tj. pohyb zeminy, zahrnování
zeminy do vytěžených prostorů, zatímco
rekultivace, které se naštěstí také
prováděly a provádějí, jsou
podniky nuceny hradit ze zisku, což je tlačí
do pozice, že se mnozí činitelé nebo
vedoucí těchto podniků snaží
této rekultivační činnosti vyhnout,
což jim nelze příliš zazlívat.
Možná, že k tomu přispěl nebo tento
zmatek poněkud dokresluje i text důvodově
zprávy, kde se praví, že rekultivace se provádějí
zásadně po ukončení důlní
činnosti, což naštěstí není
pravda. Nebyla to pravda ani v dobách dřívějších.
Nicméně, když už k tomuto významovému
posunu došlo, přidržuji se v podstatě
navrženého textu, který bych si dovolil jenom
v pozměňovacím návrhu stylisticky
upravit. A to tak, že v § 31 odst. 5 se za závěrečnou
větu vkládají slova: "včetně
rekultivace prováděné podle speciálních
předpisů ". - Má to ten význam,
že o rekultivacích se zmiňují nejen
zemědělci, je to také v lesním zákoně
a může být těchto předpisů
víc.
Dále bych měl připomínku k odst. 4
zmíněného návrhu, který navrhuje
vložit nový paragraf 32b nazvaný havarijní
rezerva. Tento text je podle mého nešťastný
z několika hledisek. Za prvé odst. 1 navrhovaného
paragrafu zní, že pro vypořádání
mimořádných událostí a situací
v oblasti báňskotechnické a sociální
jsou organizace, které povrchově dobývají
výhradně ložiska uhlí, povinny vytvářet
finanční havarijní rezervy. Tato dikce -
předpokládám, že to snad ani nebylo
záměrem navrhovatele - znamená, že kdekoliv
v republice vzniknou problémy v oblasti báňskotechnické,
tak jak jsou zde nastíněny, může být
jejich vypořádání hrazeno z prostředků,
které vytvoří povrchově těžící
organizace, v podstatě doly severočeské hnědouhelné
pánve. Což se domnívám, že nebylo
takto míněno, protože to nelze rozumně
zdůvodnit. Druhá výtka vůči
tomuto návrhu spočívá v tom, že
se dovídáme v důvodové zprávě,
že tato havarijní rezerva má sloužit k
vypořádání jistého zadlužení
konkrétního podniku, tedy Dolů Bílina.
Domnívám se, že pokud by tento nárok
byl shledán oprávněným, měla
by být tato záležitost řešena jiným
způsobem než legislativní úpravou. Prostě
vytvořit v horním zákonu prostor pro to,
aby byly pokryty finanční zájmy jisté
organizace, se mi zdá málo šťastné,
ne-li téměř nepřípustné.
Rád bych podotkl, že jsem právě včera
s pracovníky zmíněné organizace o
této věci jednal, byl jsem v Bílině.
Oni svůj nárok pokládají za morálně
zdůvodněný v tom smyslu, že v jiných
organizacích k tomuto vyrovnání již
došlo. Jde totiž o to, že toto zadlužení
se táhne z dob dřívějších
a přitom ovšem připomíná neblaze
proslulou důlní rentu, tedy přerozdělovací
mechanismy právě z těchto dob. Navíc
v případě tohoto konkrétního
podniku zde hraje asi roli to, že vzhledem k rekordnímu
nadloží, které je zde zpracováváno
povrchovou těžbou, které se blíží
téměř 200 m, se prostě rentabilita
tohoto lomu stává obecně problematickou.
Ale znovu říkám - pokud by byly shledány
věcné důvody pro finanční posílení
nebo pro oddlužení tohoto podniku, mělo by
to být provedeno přijatelnějším
způsobem, než jak je zde navrženo.
Potom zde ještě zbývá čl. II,
který ukládá vytvoření rezervy
a který v podstatě vychází z již
platné dikce dosavadního zákona v §
43 písm. a) odst. 6., přičemž - jak
se už zmínil pan ministr - vynechává
ustanovení o maximální době 10 let.
Chtěl bych podotknout, že spoléhat jenom na
terminologii zde navrženou - to znamená na konec životnosti
dolu - znamená spoléhat na termín dosti nepřesně
určitelný s tím, že tato životnost
může být v podstatě i několik
desítek let. Na druhé straně - právě
s ohledem na zmíněnou restrukturalizaci - se může
stát, že během této doby z důvodů
nedostatečné hospodářské prosperity
bude činnost důlní organizace náhle
nebo krátkým řízením ukončena.
Čili vzniká reálné riziko, že
tento fond vytvořen nebude, pokud ona lhůta nebude
nějakým způsobem stanovena. Přiznávám,
že stanovení této lhůty znamená
dosti tvrdý přístup vůči těmto
organizacím.
Pak je zde ještě v návrhu novely věta
- "toto ustanovení (míní se vytvoření
oné rezervy) se nevztahuje na organizace s vyhlášeným
nebo schváleným programem útlumu". S
ohledem na celkovou situaci v povrchové těžbě
je nutné předpokládat, že těchto
organizací v útlumu bude zanedlouho dosti značné
množství. To znamená zbavit je všechny
á priori této povinnosti nepokládám
za dobře možné, pokud by se současně
neřeklo, z jakých prostředků mají
být tyto sanační případně
rekultivační práce hrazeny. Proto navrhuji,
aby zmíněný odst. 4, který hovoří
o havarijní rezervě, byl z návrhu vypuštěn
a aby odst. 1 čl. II byl přeformulován takto:
"U dolů a lomů, které v době
nabytí účinnosti tohoto zákona jsou
v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný
objem zajišťující činnosti podle
§ 3.1 odst. 6 nejpozději do konce životnosti
dolů, lomů nebo jejich částí,
stanovené v době nabytí platnosti tohoto
zákona. V případech, kdy životnost dolů,
lomů nebo jejich části není stanovena,
stanoví ji příslušný obvodní
báňský úřad dodatečně.
Doba k vytvoření rezervy na plný objem zajištění
činností podle § 31 odst. 6 nesmí překročit
10 let."
To je vše, co jsem chtěl říci k této
předložené novele. Děkuji vám
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Effenbergerovi. Slovo má pan poslanec Vlastislav Kuchař.
Je posledním písemně přihlášeným
do rozpravy.