Středa 19. května 1993

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji společnému zpravodajovi poslanci Martinu Sykovi. Je čas otevřít rozpravu. Do rozpravy se do této chvíle přihlásili poslanci Gross, Rymeš, Kašpárek, Vrzal, Rubáš, Skočovský a Jaroš.

Prosím pana poslance Stanislava Grosse, aby se jako první ujal v rozpravě slova a zároveň žádám pana poslance Rymeše, aby se připravil k témuž.

Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedající, dámy a pánové, budu tentokrát ještě stručnější než prve. Jedná se o prakticky tentýž pozměňovací návrh, jaký jsem předkládal při projednávání tisku 252. Tentokrát se to týká § 26 a) na straně 15 sněmovního tisku 257.

Předkládám tedy návrh, aby tečka byla nahražena čárkou za tímto odstavcem a následoval text "pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak". Nebudu to odůvodňovat. Odůvodňoval jsem to již při projednávání tisku 252.

Celý odstavec by zněl takto: "Pokud se podle zvláštního předpisu uhrazuje vyplacená náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění, uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění platit. To platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšně práce, výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace, pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslanci Stanislavu Grossovi, prosím, aby se slova ujal poslanec Rymeš a připravil se poslanec Kašpárek.

Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si předložit krátký pozměňovací návrh k článku I. bod 10 § 6 odst. 4 písm l). Za slova "otec nebo matka" se vkládají slova "nebo prarodiče". Zdůvodnění: V případě, že pro rodiče není možné nebo nerentabilní zůstat doma ze zaměstnání s dítětem, je vhodné a ve světě běžně, že o děti pečuje prarodič. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Rymešovi. Prosím, aby se slova ujal poslanec Kašpárek a připravil se poslanec Vrzal.

Poslanec Miroslav Kašpárek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, páni poslanci, vážená vládo, k předloženému návrhu o změnách ve všeobecném zdravotním pojištění mi dovolte tři krátké poznámky, nad jejichž úmyslem nemám osobní zájem.

Za prvé. Před schválením zákona o všeobecném zdravotním pojistění jsme si mohli přečíst ve zdravotnickém tisku výzvu poslancům zákonodárného sboru, ve které se prohlašovalo, že na základě analýzy nezajistí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5% kvalitní zdravotní péči ani na úrovni standardní, a byla požadována výše 15%.

Za druhé. Snížení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných a u osob s vlastními příjmy ze 45% na 35% představuje snížení příjmů zdravotních pojišťoven o 460 mil. Kč ročně, jak bylo uvedeno.

Přesto se přikláníme a navrhujeme rovněž snížení na 30%.

Za třetí. V prohlášení představenstva České lékařské komory z 24. dubna tohoto roku se praví, že špatná situace ve zdravotnictví se ještě zhoršila po vydání závěrečného účtu VZP za 4. čtvrtletí, který stanovil nižší hodnotu bodu. Pokles je důsledkem nevhodného způsobu financování zdravotnických zařízení a chyběla určitá kontrola v hospodaření VZP.

Česká lékařská komora vyslovuje vážnou obavu, že finanční prostředky nebudou opět účelně využity k prospěchu pojištěnců a že svěřených 53,5 mld. Kč na tento rok VZP znovu prohospodaří. Česká lékařská komora navrhuje vytvoření parlamentní komise, která se bude problematikou VZP zabývat.

Z uvedených důvodů soudíme, že předložená novela zákona představuje kompromisní řešení přijatelné spíše nouzově. Vzhledem k úbytku prostředků lze očekávat další zhoršování situace ve zdravotnictví. Základní problém financování tohoto resortu vidíme v oblasti primární tvorby zdrojů a v hospodaření se svěřenými prostředky. Souhlasíme proto se stanoviskem České lékařské komory, které se týká účinné kontroly hospodaření VZP. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Rád bych si jen ujasnil, zřejmě jste vystupoval jménem poslaneckého klubu. (Ano.)

Nyní má slovo pan poslanec Vrzal. Připraví se pan poslanec Rubáš.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, nebudu již opakovat zdůvodnění, které jsem přednesl při pozměňujícím návrhu k zákonu o sociálním pojištění. Přednesu pouze tři pozměňující návrhy. Obdobně jako u sociálního pojištění snížit vyměřovací základ z 35 na 30%. To je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh je snížit maximální vyměřovací základ z 486 tisíc na 270 tisíc.

Třetí pozměňovací návrh se týká společné zprávy. Po návrhu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví se nám dostalo ustanovení, podle kterého by zdravotnímu pojištění podléhaly i výnosy z kapitálového majetku, což já osobně pokládám za věc naprosto nesystémovou.

Chtěl bych upozornit, že při projednávání původních návrhů zákonů, kde toto zdanění bylo, resp. tyto příjmy podléhaly zdravotnímu pojištění, bylo to na návrhy rozpočtového a hospodářského výboru odstraněno. Ani v původním návrhu novely tohoto zákona toto ustanovení není.

Dávám pozměňující návrh, aby § 13 ve znění, jak ho navrhuje vláda v návrhu novely, tzn. aby byla první věta ze společné zprávy v § 13 vypuštěna.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrzalovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Rubáš. Připraví se pan poslanec Skočovský.

Poslanec Luděk Rubáš: Vážený pane předsedající, pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, při přípravě zákona o všeobecném zdravotním pojištění, který máme tu čest v současné době novelizovat, v roce 1991 pronikl do tohoto zákona pojem, který je velmi matoucí a který špatnými slovy vyjadřuje péči hrazenou všeobecným zdravotním pojištěním, a to je pojem potřebná zdravotní péče.

Tento pojem sugeruje uživatelům zdravotní péče, že péče, kterou považují oni za potřebnou pro sebe anebo svou rodinu, je automaticky hrazena všeobecným zdravotním pojištěním, a naopak, že existuje jakási péče, která je nepotřebná, protože není hrazena zdravotním pojištěním, kterou bychom - podle této logiky - mohli vidět např. v očkování proti tuberkulóze, v očkování proti vzteklině, v péči o dlouhodobě nemocné. Proto navrhuji, aby pojem - "potřebná zdravotní péče" - byl nahrazen pojmem - "péče plně nebo částečně hrazená všeobecným zdravotním pojištěním". Z tohoto důvodu předkládám následující pozměňující návrh k vládní předloze novely zákona.

V čl. I se zařazuje bod 1. § 1 včetně nadpisu zní: "§ 1 - účel zákona. Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění (dále jen zdravotní pojištění), na jehož základě je poskytována zdravotní péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zdravotním řádem." V dalším textu se slova "potřebná zdravotní péče" - nahrazují slovy - "péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním". Týká se to zejména § 2 v nadpisu a v odst. 1, 2 a 4, v § 10 odst. 1, v § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1, v § 15 odst. 2, a konečně v § 19 odst. 2. Ostatní body se přečíslují. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Rubášovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Skočovský.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážený pane předsedající, paní poslankyně páni poslanci, dovoluji si navrhnout dva krátké doplňky k vládnímu návrhu zákona o všeobecném zdravotním pojištění v čl. II odst. 9, kde se mění procento horní hranice vyměřovacího základu v § 3 odst. 3 zákona o pojistném a všeobecném zdravotním pojištění. Tyto úpravy navrhuji v zájmu systémového sjednocení obou typů pojištění - tzn. pojištění na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění.

Za prvé. Horní hranici změnit z 486 tisíc Kč na částku 120 tisíc, jak je to navrženo u sociálního zabezpečení, a snížit vyměřovací základ na 30%, jak o tom už zde bylo hovořeno.

Současně navrhuji v čl. II odst. 20, kde se doplňuje § 7 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, termín splatnosti zálohy na pojistné v § 7 platného zákona do 20. dne předcházejícího měsíce posunout na termín 8. dne následujícího měsíce.

Zdůvodnění je totéž jako bylo předneseno při zákoně o pojištění na sociální účely.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Skočovskému, slovo má pan poslanec Jaroš a připraví se paní poslankyně Eva Fischerová.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové poslanci. Dovolte mi vystoupit k návrhu novely zákona o zdravotním pojištění poněkud šířeji. Stěžejním bodem této novely je snížení vyměřovacího základu ze 45 na 35% a někteří navrhují, jak jsme slyšeli, ještě nižší vyměřovací základ - až na 30 %. V každém případě to znamená nižší plnění příjmů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Je nutné připomenout současný stav, který se liší od předpokladu při schvalování zákona o zdravotním pojištění před koncem loňského roku v této sněmovně. Tehdejší předpoklad byl výběr při 100% plnění 53,5 miliardy korun. Po revizi provedené správní radou Všeobecné zdravotní pojišťovny je oprava této částky 48 miliard 480 miliónů, tedy je zde již propad 5 miliard. I nejoptimističtější předpoklady mluví o 94% úspěšnosti výběru pojistného.

Dalším předpokladem byla hodnota bodu, která se měla pohybovat mezi 60-70 haléři, nynější realita je 34 haléřů při značné zadluženosti některých nemocnic a léčebných ústavů. V žádném případě snížení vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné nepovede ke zvýšení hodnoty bodu. Všichni jsme měli možnost se seznámit v posledních týdnech s výsledkem výzkumu veřejného mínění, kde byla hodnocena spokojenost veřejnosti se zdravotnictvím, a to velmi vysoko, kolem 85%. Myslím, že tohoto výsledku nedosahuje žádná oblast naší společnosti, a to při minimální odměně za tuto vysoce kvalifikovanou a zodpovědnou službu. Průměrná odměna zdravotníků je pod průměrem mzdy v naší společnosti. Toto vše svědčí o velké trpělivosti, pochopení pro transformaci společnosti, která nemá dostatek prostředků. Všichni chápeme, že jsou nutné finance pro policii, pro školství, pro ekologii, ale i pro zdravotnictví. Železničáři mají režijní jízdné, horníci deputátní uhlí, zdravotníci si však platí zdravotní pojištění v plném rozsahu. Toto je nutno připomenout.

Podpora malému a střednímu podnikání není podle mne ve snižování pojišťovacích dávek osob samostatně výdělečně činných, ale ve vytvoření stabilního makroekonomického prostředí, které bude působit jako živná půda pro rozvoj podnikatelské sféry. Zdravotníci nechtějí čekat s nataženou rukou ke státní pokladně. Volají však po systémové změně, po privatizaci a je naší povinností vytvořit ty nejpříhodnější podmínky. Nezbytnou podmínkou je však dostatečná hodnota bodu, která je závislá mimo jiné na plnění příjmové části Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Podle výše bodu se pak rozhodují banky a finanční ústavy při poskytování půjček. Při nízké hodnotě bodu nebude pochopitelně ani elementární zájem o privatizaci ve zdravotnictví.

Všichni víme, jaká se strhla reakce po přijetí pojišťovacích zákonů na sklonku loňského roku, jaké katastrofické předpovědi byly pronášeny v oblasti malého a středního podnikání, jak tisíce živnostníků vrací svá osvědčení a přestávají podnikat.

Dovolte mi citovat část zprávy ředitele Okresního živnostenského úřadu v Hradci Králové. Domnívám se, že tento okres je jistě reprezentativním vzorkem, cituji:

"Pokud se týká změn v daňovém zatížení v sociálním a zdravotním pojištění, neprojevila se tato skutečnost ve snížení počtu podnikatelů ani na konci roku 92, ani v počátečním období letošního roku. V prvém čtvrtletí bylo Okresnímu živnostenskému úřadu vráceno zhruba 100 živnostenských listů a koncesí. Jedná se o jednotlivé případy převážně vyvolané ve střetu zájmu organizací, ve kterých držitelé živnostenského oprávnění pracují v pracovně právním vztahu, nebo jsou zapojeni jako společníci. V každém případě lze konstatovat počet 18 tisíc individuálních soukromých podnikatelů, což představuje více než 12% z celkového počtu obyvatelstva tohoto okresu."

Z tohoto důvodu chci upozornit, že další snížení, jít dolů, níže pod vládní návrh vyměřovacího základu 35% a horní hranici 486 tisíc, by bylo velmi nešťastné. Tzn., že podporuji vládní návrh a vyslovuji se velmi kriticky jít dále níže pod tuto hodnotu.

K pozměňovacím návrhům chci dodat: v čl. I, k dosavadnímu bodu 10, § 6 odst. 4, vložit před slovo "důchod" slovo "starobní". Tzn., za písmeno k/ "osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod".

Zdůvodnění je toto, aby se nejednalo o jiný důchod, tzn. např. za výsluhu let, aby to bylo explicitně řečeno. V čl. II k bodu 25, § 13, za slova "z kapitálového majetku, z pronájmu, ostatní příjmy" vkládají se slova "(§ 3 odst. 4)" a dále ve druhé větě se vkládají za slova "podle § 3, odst. 3, věty čtvrté" slova "a ne podle § 3 odst. 4, věty třetí". Odůvodnění: nejde o věcnou změnu, ale pouze o legislativní zpřesnění. V první větě jde jen o uvedení příslušného ustanovení, k němuž se úprava váže, ve druhé větě pak jde o vyjádření, že v případě souběhu činností se u osob, za které je plátcem stát, upravuje, to je snižuje vyměřovací základ o platbu státem pouze jednou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jarošovi, prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Fischerová a aby se připravila paní poslankyně Marta Hubová.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, v souvislosti s projednávanou novelou se stala předmětem častých diskusí otázka, jak dlouho může vysokoškolák studovat a současně požívat rovných výhod jako ti studenti, kteří jsou o nějaký ten rok mladší.

Je nesporné, že osobní finanční zainteresovanost studenta je zcela na místě. Určitá omezení v této oblasti jsou nezbytná, nicméně po zvážení všech pro i proti jsem dospěla k názoru, že existují určité objektivní skutečnosti, které bychom měli akceptovat alespoň v současné době a s ohledem na principiální přístup k problému.

Za takovou objektivní příčinu považuji zdravotní stav nebo mateřskou dovolenou. Jde mi především o to, abychom nevytvářeli dilema: studium nebo dítě. Všichni velmi dobře víme, že interrupce ve třetím decéniu může být často osudná. Dovoluji si proto v souvislosti s tím předložit pozměňovací návrh, a sice k § 6 odst. 4 písm. a), kde doporučuji tento text: "Jde-li o studenty vysoké školy, považují se za neopatřené děti osoby do 26 let a osoby starší než 26 let pouze na základě rozhodnutí, že jde o osoby s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, které se připravují na své budoucí zaměstnání, a osoby, jejichž studium bylo přerušeno z důvodů mateřské dovolené."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslankyni Fischerové a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Hubová.

Poslankyně Marta Hubová: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní a pánové, navrhuji v čl. II § 13 odst. 7 ve znění: "Léčiva, úkony lékaře nebo zdravotnické prostředky poskytované nebo použitě pro sportovce, registrované ve sportovním svazu, pro které je sportovní činnost hlavním zdrojem příjmů, a pro sportovce, určené příslušným sportovním svazem k preventivní léčbě nebo péči včetně preventivních prohlídek jedenkrát za 6 měsíců k ošetření při výkonu sportovní činnosti a k jinému léčení, uhradí plně příslušná zdravotní pojišťovna, a to léčiva, úkony a prostředky zdravotnické techniky, neuvedené v seznamu léčiv, úkonů a prostředků zdravotnické techniky."

Zdůvodnění: výkon sportovní činnosti je vysoce rizikový. Riziko je zvláště výrazné u sportovce, pro kterého je sportovní činnost hlavním zdrojem příjmů.

U profesionálních sportovců je maximální zájem, jak předcházení zdravotních potíží, tedy prevence, tak i maximální zkrácení jakékoliv léčby jak při úrazech, utrpěných při výkonu činnosti, tak i při léčení jejich následků a léčení běžných chorob. Tato snaha, která je přesně opačná proti snahám řady běžných občanů, vyplývá ze specifického charakteru sportu, který může provozovat bez rizika pouze zdravý člověk, a ten především ho provozuje se zápalem a z vlastní vůle.

Dosažení tohoto cíle je v řadě případů možné pouze při použití léčiv, úkonů a prostředků zdravotní techniky, které se vymykají předepsané zdravotní péči.

Specifickým okruhem sportovců jsou státní reprezentanti, a to bez ohledu na to, je-li pro ně sport zdrojem příjmů nebo ho provozují amatérsky. U těchto sportovců by mělo být přednostním zájmem státu udržení a zkvalitnění jejich zdravotního stavu, a to bez jakýchkoliv nároků na finanční zatížení sportovců při poskytování léčiv, úkonů a prostředků zdravotnické techniky nad rámec potřebné zdravotní péče.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Hubové a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Gerta Mazalová.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si podat pozměňující návrh k čl. II § 3 odst. 2, kde doporučuji, nahradit výraz " mimořádně výlohy třetího stupně" výrazem " mimořádné výlohy druhého nebo třetího stupně".

Odůvodnění: jedná se v tomto případě i při druhém stupni o velmi těžké zdravotní postižení, navíc trvalé. Tady se odvolávám na sociální cítění sněmovny.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Mazalové. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Sojka.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych před svým vystoupením prohlásil a učinil zadost jednacímu řádu, že jsem ve věci osobně zainteresován, protože jsem také podnikatelem.

Chtěl bych se zmínit o některých věcech, které jsou zde diskutovány a které si myslím, že jsou spíše snahou po politickém profitu než po reálném dopadu a omezení dopadu na podnikatelskou sfěru.

Dámy a pánové, jako u předešlého zákona, tak i teď se zde rozvíjí diskuse kolik má být procento výpočtového základu pro stanovení zdravotního pojištění, v předchozím případě sociálního pojištění. Řekl jsem, že je to snaha po politickém profitu a nikoliv věcná, což zdůvodním. Jestli se domníváte, že snížení výpočtové základny o 5%, které znamená při zdanitelném příjmu 1 mil. korun u zdravotního pojištění 7 tis. korun a u sociálního a zdravotního pojištění celkově 18 tis., tak já si to, jako drobný podnikatel, dámy a pánové, nemyslím. Domnívám se, že toto není ta věc, která by podnikatele skutečně škrtila, abychom zde museli takové věci licitovat. Proto já osobně doporučuji přijmout jako maximální vládní návrh.

Ještě jednu věc. Dámy a pánové, schválili jsme zde princip solidarity při uplatňování těchto příspěvků. Nezlobte se, ale nevím, proč bychom měli vyžadovat solidárnost od toho, který má příjem 2200 korun, a na druhé straně omezit toho nebo nepovažovat solidárnost u toho, který má příjem kolem půl milionu korun a výše.

Domnívám se proto, že stanovená maximální hranice a teď stanovená u sociálního a zdravotního pojištění shodně na 486 tis. korun - je skutečně tím minimem, nebo chcete-li z pohledu výpočtového základu tím maximem, pod který by se v žádném případě jít nemělo. V tu ránu totiž výrazným způsobem znevýhodňujeme zaměstnanecké kategorie v daňovém zatížení před osobami výdělečně činnými.

My jsme ve svém stanovisku na tuto snahu upozornili hned na začátku při projednávání daňového zákona. Je mi líto, že nebyly přijaty některé pozměňovací návrhy, které podnikatelské sféře skutečně a reálně pomoci mohly, a že se tu licituje o věcech, které již trochu hraničí s lidskou etikou a se schopností tohoto národa vzájemně se podílet na věcech, které je třeba řešit. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Sojkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Čerbák.

Poslanec Miroslav Čerbák: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, význam principu solidarity, o kterém se zde opakovaně mluví, je rozdílný ve sféře sociálního pojištění a ve sféře zdravotního pojištění. Ve sféře sociálního pojištění, jak jsem již říkal, lze jít se stropem sociální solidarity níž. Ve sféře zdravotního pojištění ne.

Všeobecné zdravotní pojištění je v zásadě smlouva mezi pojišťovnou a pojištěncem, že pojišťovna poskytne určitou péči. Jakou péči poskytne, to je opět otázka potřebné péče, což je skutečně termín velice vágní, protože pokud nejsme schopni definovat, co to je péče nepotřebná, nejsme schopni říci, co je péče potřebná.

Je to termín definovaný spíše ekonomicky nebo který lze spíš definovat ekonomicky než odborně medicínsky.

A proč jsem sem hlavně přišel, chtěl bych reagovat na návrh kolegyně, která žádala zvýhodnění profesionálních sportovců. Nevidím důvod, proč by řadový občan, řadový pojištěnec, měl být solidární v oblasti zdravotního pojištění s vrcholovým sportovcem - profesionálem. Pro sportovce profesionála je zdraví, zdravé tělo, výrobním prostředkem.

Čili tam je na místě, to je oblast velice vhodná pro komerční připojištění. Nevidím důvod, proč bychom měli být solidární s touto skupinou lidí.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Čerbákovi. Hlásí se pan poslanec Marek Benda, kterému uděluji slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si zvednout jeden návrh ústavně právního výboru, který nebyl zařazen do společné zprávy, a to z článku 3 bod 1 vypustit a ostatní body přečíslovat.

Jen ve stručnosti, bylo to už řečeno, v tomto bodě se říká, že přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod stolních jsou ve vlastnictví státu. Ústavně právní výbor o té věci dlouho diskutoval, a usoudili jsme, že není rozumně tuto věc v tomto zákoně tak jednoduchým ustanovením řešit, že pokud je potřeba nějaká speciální úprava, je lépe to řešit zvláštním zákonem a ne tam konstatovat, že je cosi ve vlastnictví státu. Jaký to bude mít dopad, není příliš jasné.

Doporučuji vypustit, osobně se domnívám, že to není vůbec nezbytné, že není vůbec nutné, aby přírodní léčivé zdroje byly ve vlastnictví státu, že je případně nutné, aby bylo nějakým způsobem upraveno nakládání s nimi, ale není nezbytně nutně, aby s nimi nakládal stát, ba dokonce je to spíš chyba, aby s nimi nakládal stát.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Hlásí se paní poslankyně Fischerová.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, členově vlády, dámy a pánové, dovolte, abych zkorigovala svůj pozměňovací návrh rozdělením na dvě části. Na straně 4 se jedná o § 6 odst. 4 písm. a): "Jde-li o studenty vysoké školy, považují se za nezaopatřené děti osoby do 26 let, osoby starší 26 let, bylo-li jejich studium přerušeno z důvodu mateřské dovolené." Potud první část.

Druhá část: "nebo jde-li o osoby s prokázaným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem ". Prosím, aby se o tomto pozměňovacím návrhu hlasovalo po rozdělení do dvou částí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Fischerové za toto upřesnění. Pan poslanec Martin Syka prosí, paní poslankyně, byla-li byste tak laskava a dala mi to, co jste právě řekla, v písemné formě.

Vzhledem k tomu, že se do rozpravy už nikdo nehlásí, rozpravu končím. Teď jsem v situaci, kdy jsem přehlédl společného zpravodaje. Dámy a pánové, souhlasíte s tím, že toto přehlédnutí mi bude prominuto a že mohu panu poslanci Sykovi udělit slovo v řádně otevřené rozpravě? (Souhlas.) Děkuji.

Poslanec Martin Syka: Děkuji sněmovně. Omlouvám se, protože jsem mezitím upozorňoval paní poslankyni Fischerovou, aby dodala písemně materiál, který navrhovala, takže jsem nestačil reagovat na uzavření rozpravy.

Dovolil bych si dva pozměňovací návrhy, jak jsme je projednali ještě po projednání výbory. Jeden se týká uvedení do souladu se zákonem o sociálním pojištění, a sice týká se článku II bodu 1, kde navrhuji v § 3 odst. 1 vypustit slova "současným nebo dřívějším" a za slovo "zaměstnání" doplnit slova "které zakládá účast na nemocenském pojištění (zabezpečení)".

Je to v podstatě technická věc, uvedení do souladu se sociálním pojištěním.

Druhý návrh je návrh, který jsme ve výboru dlouze diskutovali, přijali jsme k němu pozměňovací návrh, nicméně ve společné zprávě potom byl logicky vzato vypuštěn, s čímž jsem souhlasil. Jedná se o problém zařazení osoby prezidenta republiky. My jsme ho ve výboru zařadili vedle poslanců, což není čisté. Mezitím legislativní odborníci doporučili, aby se tento problém vyřešil tím, že se zařadí nový bod 13, a další body se tedy přečíslují, s textem: do § 6 se vkládá nový odst. 6, který zní: "Plátcem pojistného není prezident republiky ". Je to jistě problém, a myslím, že to je řešení ve smyslu toho, co jsem řekl na začátku, že i k problému zdravotního pojištění se budeme vracet. Věřím, že i v budoucnu případně nalezneme lepší zařazení prezidenta republiky než nyní, nicméně je to řešení, které zde předkládám sněmovně.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP