Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
společnému zpravodajovi poslanci Martinu Sykovi.
Je čas otevřít rozpravu. Do rozpravy se do
této chvíle přihlásili poslanci Gross,
Rymeš, Kašpárek, Vrzal, Rubáš, Skočovský
a Jaroš.
Prosím pana poslance Stanislava Grosse, aby se jako první
ujal v rozpravě slova a zároveň žádám
pana poslance Rymeše, aby se připravil k témuž.
Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedající,
dámy a pánové, budu tentokrát ještě
stručnější než prve. Jedná
se o prakticky tentýž pozměňovací
návrh, jaký jsem předkládal při
projednávání tisku 252. Tentokrát
se to týká § 26 a) na straně 15 sněmovního
tisku 257.
Předkládám tedy návrh, aby tečka
byla nahražena čárkou za tímto odstavcem
a následoval text "pokud se v kolektivní smlouvě
nestanoví jinak". Nebudu to odůvodňovat.
Odůvodňoval jsem to již při projednávání
tisku 252.
Celý odstavec by zněl takto: "Pokud se podle
zvláštního předpisu uhrazuje vyplacená
náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek
ke mzdě nebo jiná obdobná plnění,
uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které
je povinen z těchto plnění platit. To platí
obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření
veřejně prospěšně práce,
výplatu odměn a mezd, které provádí
zaměstnavatel z finančních prostředků
odborové organizace, pokud se v kolektivní smlouvě
nestanoví jinak."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
poslanci Stanislavu Grossovi, prosím, aby se slova ujal
poslanec Rymeš a připravil se poslanec Kašpárek.
Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolím si předložit krátký pozměňovací
návrh k článku I. bod 10 § 6 odst. 4
písm l). Za slova "otec nebo matka" se vkládají
slova "nebo prarodiče". Zdůvodnění:
V případě, že pro rodiče není
možné nebo nerentabilní zůstat doma
ze zaměstnání s dítětem, je
vhodné a ve světě běžně,
že o děti pečuje prarodič. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Rymešovi. Prosím, aby se slova ujal
poslanec Kašpárek a připravil se poslanec Vrzal.
Poslanec Miroslav Kašpárek: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, páni poslanci, vážená vládo,
k předloženému návrhu o změnách
ve všeobecném zdravotním pojištění
mi dovolte tři krátké poznámky, nad
jejichž úmyslem nemám osobní zájem.
Za prvé. Před schválením zákona
o všeobecném zdravotním pojistění
jsme si mohli přečíst ve zdravotnickém
tisku výzvu poslancům zákonodárného
sboru, ve které se prohlašovalo, že na základě
analýzy nezajistí pojistné na zdravotní
pojištění ve výši 13,5% kvalitní
zdravotní péči ani na úrovni standardní,
a byla požadována výše 15%.
Za druhé. Snížení vyměřovacího
základu u osob samostatně výdělečně
činných a u osob s vlastními příjmy
ze 45% na 35% představuje snížení
příjmů zdravotních pojišťoven
o 460 mil. Kč ročně, jak bylo uvedeno.
Přesto se přikláníme a navrhujeme
rovněž snížení na 30%.
Za třetí. V prohlášení představenstva
České lékařské komory z 24.
dubna tohoto roku se praví, že špatná
situace ve zdravotnictví se ještě zhoršila
po vydání závěrečného
účtu VZP za 4. čtvrtletí, který
stanovil nižší hodnotu bodu. Pokles je důsledkem
nevhodného způsobu financování zdravotnických
zařízení a chyběla určitá
kontrola v hospodaření VZP.
Česká lékařská komora vyslovuje
vážnou obavu, že finanční prostředky
nebudou opět účelně využity k
prospěchu pojištěnců a že svěřených
53,5 mld. Kč na tento rok VZP znovu prohospodaří.
Česká lékařská komora navrhuje
vytvoření parlamentní komise, která
se bude problematikou VZP zabývat.
Z uvedených důvodů soudíme, že
předložená novela zákona představuje
kompromisní řešení přijatelné
spíše nouzově. Vzhledem k úbytku prostředků
lze očekávat další zhoršování
situace ve zdravotnictví. Základní problém
financování tohoto resortu vidíme v oblasti
primární tvorby zdrojů a v hospodaření
se svěřenými prostředky. Souhlasíme
proto se stanoviskem České lékařské
komory, které se týká účinné
kontroly hospodaření VZP. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji,
pane poslanče. Rád bych si jen ujasnil, zřejmě
jste vystupoval jménem poslaneckého klubu. (Ano.)
Nyní má slovo pan poslanec Vrzal. Připraví
se pan poslanec Rubáš.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové,
nebudu již opakovat zdůvodnění, které
jsem přednesl při pozměňujícím
návrhu k zákonu o sociálním pojištění.
Přednesu pouze tři pozměňující
návrhy. Obdobně jako u sociálního
pojištění snížit vyměřovací
základ z 35 na 30%. To je první pozměňovací
návrh.
Druhý pozměňovací návrh je
snížit maximální vyměřovací
základ z 486 tisíc na 270 tisíc.
Třetí pozměňovací návrh
se týká společné zprávy. Po
návrhu výboru pro sociální politiku
a zdravotnictví se nám dostalo ustanovení,
podle kterého by zdravotnímu pojištění
podléhaly i výnosy z kapitálového
majetku, což já osobně pokládám
za věc naprosto nesystémovou.
Chtěl bych upozornit, že při projednávání
původních návrhů zákonů,
kde toto zdanění bylo, resp. tyto příjmy
podléhaly zdravotnímu pojištění,
bylo to na návrhy rozpočtového a hospodářského
výboru odstraněno. Ani v původním
návrhu novely tohoto zákona toto ustanovení
není.
Dávám pozměňující návrh,
aby § 13 ve znění, jak ho navrhuje vláda
v návrhu novely, tzn. aby byla první věta
ze společné zprávy v § 13 vypuštěna.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vrzalovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Rubáš. Připraví se pan poslanec Skočovský.
Poslanec Luděk Rubáš: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
členové vlády, dámy a pánové,
při přípravě zákona o všeobecném
zdravotním pojištění, který máme
tu čest v současné době novelizovat,
v roce 1991 pronikl do tohoto zákona pojem, který
je velmi matoucí a který špatnými slovy
vyjadřuje péči hrazenou všeobecným
zdravotním pojištěním, a to je pojem
potřebná zdravotní péče.
Tento pojem sugeruje uživatelům zdravotní péče,
že péče, kterou považují oni za
potřebnou pro sebe anebo svou rodinu, je automaticky hrazena
všeobecným zdravotním pojištěním,
a naopak, že existuje jakási péče, která
je nepotřebná, protože není hrazena
zdravotním pojištěním, kterou bychom
- podle této logiky - mohli vidět např. v
očkování proti tuberkulóze, v očkování
proti vzteklině, v péči o dlouhodobě
nemocné. Proto navrhuji, aby pojem - "potřebná
zdravotní péče" - byl nahrazen pojmem
- "péče plně nebo částečně
hrazená všeobecným zdravotním pojištěním".
Z tohoto důvodu předkládám následující
pozměňující návrh k vládní
předloze novely zákona.
V čl. I se zařazuje bod 1. § 1 včetně
nadpisu zní: "§ 1 - účel zákona.
Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní
pojištění (dále jen zdravotní
pojištění), na jehož základě
je poskytována zdravotní péče plně
nebo částečně hrazená zdravotním
pojištěním v rozsahu stanoveném tímto
zákonem a zdravotním řádem."
V dalším textu se slova "potřebná
zdravotní péče" - nahrazují slovy
- "péče plně nebo částečně
hrazená zdravotním pojištěním".
Týká se to zejména § 2 v nadpisu a v
odst. 1, 2 a 4, v § 10 odst. 1, v § 13 odst. 1 a 2,
§ 14 odst. 1, v § 15 odst. 2, a konečně
v § 19 odst. 2. Ostatní body se přečíslují.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Rubášovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Skočovský.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedající, paní poslankyně
páni poslanci, dovoluji si navrhnout dva krátké
doplňky k vládnímu návrhu zákona
o všeobecném zdravotním pojištění
v čl. II odst. 9, kde se mění procento horní
hranice vyměřovacího základu v §
3 odst. 3 zákona o pojistném a všeobecném
zdravotním pojištění. Tyto úpravy
navrhuji v zájmu systémového sjednocení
obou typů pojištění - tzn. pojištění
na sociální zabezpečení a zdravotního
pojištění.
Za prvé. Horní hranici změnit z 486 tisíc
Kč na částku 120 tisíc, jak je to
navrženo u sociálního zabezpečení,
a snížit vyměřovací základ
na 30%, jak o tom už zde bylo hovořeno.
Současně navrhuji v čl. II odst. 20, kde
se doplňuje § 7 zákona o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění,
termín splatnosti zálohy na pojistné v §
7 platného zákona do 20. dne předcházejícího
měsíce posunout na termín 8. dne následujícího
měsíce.
Zdůvodnění je totéž jako bylo
předneseno při zákoně o pojištění
na sociální účely.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Skočovskému, slovo má pan poslanec
Jaroš a připraví se paní poslankyně
Eva Fischerová.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
vážená vládo, kolegyně a kolegové
poslanci. Dovolte mi vystoupit k návrhu novely zákona
o zdravotním pojištění poněkud
šířeji. Stěžejním bodem
této novely je snížení vyměřovacího
základu ze 45 na 35% a někteří navrhují,
jak jsme slyšeli, ještě nižší
vyměřovací základ - až na 30
%. V každém případě to znamená
nižší plnění příjmů
Všeobecné zdravotní pojišťovny. Je
nutné připomenout současný stav, který
se liší od předpokladu při schvalování
zákona o zdravotním pojištění
před koncem loňského roku v této sněmovně.
Tehdejší předpoklad byl výběr
při 100% plnění 53,5 miliardy korun. Po
revizi provedené správní radou Všeobecné
zdravotní pojišťovny je oprava této částky
48 miliard 480 miliónů, tedy je zde již propad
5 miliard. I nejoptimističtější předpoklady
mluví o 94% úspěšnosti výběru
pojistného.
Dalším předpokladem byla hodnota bodu, která
se měla pohybovat mezi 60-70 haléři, nynější
realita je 34 haléřů při značné
zadluženosti některých nemocnic a léčebných
ústavů. V žádném případě
snížení vyměřovacího základu
pro osoby samostatně výdělečně
činné nepovede ke zvýšení hodnoty
bodu. Všichni jsme měli možnost se seznámit
v posledních týdnech s výsledkem výzkumu
veřejného mínění, kde byla
hodnocena spokojenost veřejnosti se zdravotnictvím,
a to velmi vysoko, kolem 85%. Myslím, že tohoto výsledku
nedosahuje žádná oblast naší společnosti,
a to při minimální odměně za
tuto vysoce kvalifikovanou a zodpovědnou službu. Průměrná
odměna zdravotníků je pod průměrem
mzdy v naší společnosti. Toto vše svědčí
o velké trpělivosti, pochopení pro transformaci
společnosti, která nemá dostatek prostředků.
Všichni chápeme, že jsou nutné finance
pro policii, pro školství, pro ekologii, ale i pro
zdravotnictví. Železničáři mají
režijní jízdné, horníci deputátní
uhlí, zdravotníci si však platí zdravotní
pojištění v plném rozsahu. Toto je nutno
připomenout.
Podpora malému a střednímu podnikání
není podle mne ve snižování pojišťovacích
dávek osob samostatně výdělečně
činných, ale ve vytvoření stabilního
makroekonomického prostředí, které
bude působit jako živná půda pro rozvoj
podnikatelské sféry. Zdravotníci nechtějí
čekat s nataženou rukou ke státní pokladně.
Volají však po systémové změně,
po privatizaci a je naší povinností vytvořit
ty nejpříhodnější podmínky.
Nezbytnou podmínkou je však dostatečná
hodnota bodu, která je závislá mimo jiné
na plnění příjmové části
Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Podle výše bodu se pak rozhodují banky a finanční
ústavy při poskytování půjček.
Při nízké hodnotě bodu nebude pochopitelně
ani elementární zájem o privatizaci ve zdravotnictví.
Všichni víme, jaká se strhla reakce po přijetí
pojišťovacích zákonů na sklonku
loňského roku, jaké katastrofické
předpovědi byly pronášeny v oblasti
malého a středního podnikání,
jak tisíce živnostníků vrací
svá osvědčení a přestávají
podnikat.
Dovolte mi citovat část zprávy ředitele
Okresního živnostenského úřadu
v Hradci Králové. Domnívám se, že
tento okres je jistě reprezentativním vzorkem, cituji:
"Pokud se týká změn v daňovém
zatížení v sociálním a zdravotním
pojištění, neprojevila se tato skutečnost
ve snížení počtu podnikatelů
ani na konci roku 92, ani v počátečním
období letošního roku. V prvém čtvrtletí
bylo Okresnímu živnostenskému úřadu
vráceno zhruba 100 živnostenských listů
a koncesí. Jedná se o jednotlivé případy
převážně vyvolané ve střetu
zájmu organizací, ve kterých držitelé
živnostenského oprávnění pracují
v pracovně právním vztahu, nebo jsou zapojeni
jako společníci. V každém případě
lze konstatovat počet 18 tisíc individuálních
soukromých podnikatelů, což představuje
více než 12% z celkového počtu obyvatelstva
tohoto okresu."
Z tohoto důvodu chci upozornit, že další
snížení, jít dolů, níže
pod vládní návrh vyměřovacího
základu 35% a horní hranici 486 tisíc, by
bylo velmi nešťastné. Tzn., že podporuji
vládní návrh a vyslovuji se velmi kriticky
jít dále níže pod tuto hodnotu.
K pozměňovacím návrhům chci
dodat: v čl. I, k dosavadnímu bodu 10, § 6
odst. 4, vložit před slovo "důchod"
slovo "starobní". Tzn., za písmeno k/
"osoby, které dosáhly věku potřebného
pro nárok na starobní důchod".
Zdůvodnění je toto, aby se nejednalo o jiný
důchod, tzn. např. za výsluhu let, aby to
bylo explicitně řečeno. V čl. II k
bodu 25, § 13, za slova "z kapitálového
majetku, z pronájmu, ostatní příjmy"
vkládají se slova "(§ 3 odst. 4)"
a dále ve druhé větě se vkládají
za slova "podle § 3, odst. 3, věty čtvrté"
slova "a ne podle § 3 odst. 4, věty třetí".
Odůvodnění: nejde o věcnou změnu,
ale pouze o legislativní zpřesnění.
V první větě jde jen o uvedení příslušného
ustanovení, k němuž se úprava váže,
ve druhé větě pak jde o vyjádření,
že v případě souběhu činností
se u osob, za které je plátcem stát, upravuje,
to je snižuje vyměřovací základ
o platbu státem pouze jednou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jarošovi, prosím, aby se slova ujala
paní poslankyně Fischerová a aby se připravila
paní poslankyně Marta Hubová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážení členové vlády,
dámy a pánové, v souvislosti s projednávanou
novelou se stala předmětem častých
diskusí otázka, jak dlouho může vysokoškolák
studovat a současně požívat rovných
výhod jako ti studenti, kteří jsou o nějaký
ten rok mladší.
Je nesporné, že osobní finanční
zainteresovanost studenta je zcela na místě. Určitá
omezení v této oblasti jsou nezbytná, nicméně
po zvážení všech pro i proti jsem dospěla
k názoru, že existují určité
objektivní skutečnosti, které bychom měli
akceptovat alespoň v současné době
a s ohledem na principiální přístup
k problému.
Za takovou objektivní příčinu považuji
zdravotní stav nebo mateřskou dovolenou. Jde mi
především o to, abychom nevytvářeli
dilema: studium nebo dítě. Všichni velmi dobře
víme, že interrupce ve třetím decéniu
může být často osudná. Dovoluji
si proto v souvislosti s tím předložit pozměňovací
návrh, a sice k § 6 odst. 4 písm. a), kde doporučuji
tento text: "Jde-li o studenty vysoké školy,
považují se za neopatřené děti
osoby do 26 let a osoby starší než 26 let pouze
na základě rozhodnutí, že jde o osoby
s dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem, které se připravují na své
budoucí zaměstnání, a osoby, jejichž
studium bylo přerušeno z důvodů mateřské
dovolené."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
poslankyni Fischerové a prosím, aby se slova ujala
paní poslankyně Hubová.
Poslankyně Marta Hubová: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
paní a pánové, navrhuji v čl. II §
13 odst. 7 ve znění: "Léčiva,
úkony lékaře nebo zdravotnické prostředky
poskytované nebo použitě pro sportovce, registrované
ve sportovním svazu, pro které je sportovní
činnost hlavním zdrojem příjmů,
a pro sportovce, určené příslušným
sportovním svazem k preventivní léčbě
nebo péči včetně preventivních
prohlídek jedenkrát za 6 měsíců
k ošetření při výkonu sportovní
činnosti a k jinému léčení,
uhradí plně příslušná
zdravotní pojišťovna, a to léčiva,
úkony a prostředky zdravotnické techniky,
neuvedené v seznamu léčiv, úkonů
a prostředků zdravotnické techniky."
Zdůvodnění: výkon sportovní
činnosti je vysoce rizikový. Riziko je zvláště
výrazné u sportovce, pro kterého je sportovní
činnost hlavním zdrojem příjmů.
U profesionálních sportovců je maximální
zájem, jak předcházení zdravotních
potíží, tedy prevence, tak i maximální
zkrácení jakékoliv léčby jak
při úrazech, utrpěných při
výkonu činnosti, tak i při léčení
jejich následků a léčení běžných
chorob. Tato snaha, která je přesně opačná
proti snahám řady běžných občanů,
vyplývá ze specifického charakteru sportu,
který může provozovat bez rizika pouze zdravý
člověk, a ten především ho provozuje
se zápalem a z vlastní vůle.
Dosažení tohoto cíle je v řadě
případů možné pouze při
použití léčiv, úkonů a
prostředků zdravotní techniky, které
se vymykají předepsané zdravotní péči.
Specifickým okruhem sportovců jsou státní
reprezentanti, a to bez ohledu na to, je-li pro ně sport
zdrojem příjmů nebo ho provozují amatérsky.
U těchto sportovců by mělo být přednostním
zájmem státu udržení a zkvalitnění
jejich zdravotního stavu, a to bez jakýchkoliv nároků
na finanční zatížení sportovců
při poskytování léčiv, úkonů
a prostředků zdravotnické techniky nad rámec
potřebné zdravotní péče.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Hubové a prosím, aby se slova
ujala paní poslankyně Gerta Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, dovoluji si podat pozměňující
návrh k čl. II § 3 odst. 2, kde doporučuji,
nahradit výraz " mimořádně výlohy
třetího stupně" výrazem "
mimořádné výlohy druhého nebo
třetího stupně".
Odůvodnění: jedná se v tomto případě
i při druhém stupni o velmi těžké
zdravotní postižení, navíc trvalé.
Tady se odvolávám na sociální cítění
sněmovny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Mazalové. Prosím, aby se
ujal slova pan poslanec Sojka.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, rád
bych před svým vystoupením prohlásil
a učinil zadost jednacímu řádu, že
jsem ve věci osobně zainteresován, protože
jsem také podnikatelem.
Chtěl bych se zmínit o některých věcech,
které jsou zde diskutovány a které si myslím,
že jsou spíše snahou po politickém profitu
než po reálném dopadu a omezení dopadu
na podnikatelskou sfěru.
Dámy a pánové, jako u předešlého
zákona, tak i teď se zde rozvíjí diskuse
kolik má být procento výpočtového
základu pro stanovení zdravotního pojištění,
v předchozím případě sociálního
pojištění. Řekl jsem, že je to
snaha po politickém profitu a nikoliv věcná,
což zdůvodním. Jestli se domníváte,
že snížení výpočtové
základny o 5%, které znamená při
zdanitelném příjmu 1 mil. korun u zdravotního
pojištění 7 tis. korun a u sociálního
a zdravotního pojištění celkově
18 tis., tak já si to, jako drobný podnikatel, dámy
a pánové, nemyslím. Domnívám
se, že toto není ta věc, která by podnikatele
skutečně škrtila, abychom zde museli takové
věci licitovat. Proto já osobně doporučuji
přijmout jako maximální vládní
návrh.
Ještě jednu věc. Dámy a pánové,
schválili jsme zde princip solidarity při uplatňování
těchto příspěvků. Nezlobte
se, ale nevím, proč bychom měli vyžadovat
solidárnost od toho, který má příjem
2200 korun, a na druhé straně omezit toho nebo nepovažovat
solidárnost u toho, který má příjem
kolem půl milionu korun a výše.
Domnívám se proto, že stanovená maximální
hranice a teď stanovená u sociálního
a zdravotního pojištění shodně
na 486 tis. korun - je skutečně tím minimem,
nebo chcete-li z pohledu výpočtového základu
tím maximem, pod který by se v žádném
případě jít nemělo. V tu ránu
totiž výrazným způsobem znevýhodňujeme
zaměstnanecké kategorie v daňovém
zatížení před osobami výdělečně
činnými.
My jsme ve svém stanovisku na tuto snahu upozornili hned
na začátku při projednávání
daňového zákona. Je mi líto, že
nebyly přijaty některé pozměňovací
návrhy, které podnikatelské sféře
skutečně a reálně pomoci mohly, a
že se tu licituje o věcech, které již
trochu hraničí s lidskou etikou a se schopností
tohoto národa vzájemně se podílet
na věcech, které je třeba řešit.
(Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Sojkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Čerbák.
Poslanec Miroslav Čerbák: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
význam principu solidarity, o kterém se zde opakovaně
mluví, je rozdílný ve sféře
sociálního pojištění a ve sféře
zdravotního pojištění. Ve sféře
sociálního pojištění, jak jsem
již říkal, lze jít se stropem sociální
solidarity níž. Ve sféře zdravotního
pojištění ne.
Všeobecné zdravotní pojištění
je v zásadě smlouva mezi pojišťovnou a
pojištěncem, že pojišťovna poskytne
určitou péči. Jakou péči poskytne,
to je opět otázka potřebné péče,
což je skutečně termín velice vágní,
protože pokud nejsme schopni definovat, co to je péče
nepotřebná, nejsme schopni říci, co
je péče potřebná.
Je to termín definovaný spíše ekonomicky
nebo který lze spíš definovat ekonomicky než
odborně medicínsky.
A proč jsem sem hlavně přišel, chtěl
bych reagovat na návrh kolegyně, která žádala
zvýhodnění profesionálních
sportovců. Nevidím důvod, proč by
řadový občan, řadový pojištěnec,
měl být solidární v oblasti zdravotního
pojištění s vrcholovým sportovcem -
profesionálem. Pro sportovce profesionála je zdraví,
zdravé tělo, výrobním prostředkem.
Čili tam je na místě, to je oblast velice
vhodná pro komerční připojištění.
Nevidím důvod, proč bychom měli být
solidární s touto skupinou lidí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Čerbákovi. Hlásí se
pan poslanec Marek Benda, kterému uděluji slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolím si zvednout
jeden návrh ústavně právního
výboru, který nebyl zařazen do společné
zprávy, a to z článku 3 bod 1 vypustit a
ostatní body přečíslovat.
Jen ve stručnosti, bylo to už řečeno,
v tomto bodě se říká, že přírodní
léčivé zdroje a zdroje přírodních
minerálních vod stolních jsou ve vlastnictví
státu. Ústavně právní výbor
o té věci dlouho diskutoval, a usoudili jsme, že
není rozumně tuto věc v tomto zákoně
tak jednoduchým ustanovením řešit, že
pokud je potřeba nějaká speciální
úprava, je lépe to řešit zvláštním
zákonem a ne tam konstatovat, že je cosi ve vlastnictví
státu. Jaký to bude mít dopad, není
příliš jasné.
Doporučuji vypustit, osobně se domnívám,
že to není vůbec nezbytné, že není
vůbec nutné, aby přírodní léčivé
zdroje byly ve vlastnictví státu, že je případně
nutné, aby bylo nějakým způsobem upraveno
nakládání s nimi, ale není nezbytně
nutně, aby s nimi nakládal stát, ba dokonce
je to spíš chyba, aby s nimi nakládal stát.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Marku Bendovi. Hlásí se paní
poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
členově vlády, dámy a pánové,
dovolte, abych zkorigovala svůj pozměňovací
návrh rozdělením na dvě části.
Na straně 4 se jedná o § 6 odst. 4 písm.
a): "Jde-li o studenty vysoké školy, považují
se za nezaopatřené děti osoby do 26 let,
osoby starší 26 let, bylo-li jejich studium přerušeno
z důvodu mateřské dovolené."
Potud první část.
Druhá část: "nebo jde-li o osoby s prokázaným
dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem ". Prosím, aby se o tomto pozměňovacím
návrhu hlasovalo po rozdělení do dvou částí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Fischerové za toto upřesnění.
Pan poslanec Martin Syka prosí, paní poslankyně,
byla-li byste tak laskava a dala mi to, co jste právě
řekla, v písemné formě.
Vzhledem k tomu, že se do rozpravy už nikdo nehlásí,
rozpravu končím. Teď jsem v situaci, kdy jsem
přehlédl společného zpravodaje. Dámy
a pánové, souhlasíte s tím, že
toto přehlédnutí mi bude prominuto a že
mohu panu poslanci Sykovi udělit slovo v řádně
otevřené rozpravě? (Souhlas.) Děkuji.
Poslanec Martin Syka: Děkuji sněmovně.
Omlouvám se, protože jsem mezitím upozorňoval
paní poslankyni Fischerovou, aby dodala písemně
materiál, který navrhovala, takže jsem nestačil
reagovat na uzavření rozpravy.
Dovolil bych si dva pozměňovací návrhy,
jak jsme je projednali ještě po projednání
výbory. Jeden se týká uvedení do souladu
se zákonem o sociálním pojištění,
a sice týká se článku II bodu 1, kde
navrhuji v § 3 odst. 1 vypustit slova "současným
nebo dřívějším" a za slovo
"zaměstnání" doplnit slova "které
zakládá účast na nemocenském
pojištění (zabezpečení)".
Je to v podstatě technická věc, uvedení
do souladu se sociálním pojištěním.
Druhý návrh je návrh, který jsme ve
výboru dlouze diskutovali, přijali jsme k němu
pozměňovací návrh, nicméně
ve společné zprávě potom byl logicky
vzato vypuštěn, s čímž jsem souhlasil.
Jedná se o problém zařazení osoby
prezidenta republiky. My jsme ho ve výboru zařadili
vedle poslanců, což není čisté.
Mezitím legislativní odborníci doporučili,
aby se tento problém vyřešil tím, že
se zařadí nový bod 13, a další
body se tedy přečíslují, s textem:
do § 6 se vkládá nový odst. 6, který
zní: "Plátcem pojistného není
prezident republiky ". Je to jistě problém,
a myslím, že to je řešení ve smyslu
toho, co jsem řekl na začátku, že i
k problému zdravotního pojištění
se budeme vracet. Věřím, že i v budoucnu
případně nalezneme lepší zařazení
prezidenta republiky než nyní, nicméně
je to řešení, které zde předkládám
sněmovně.