Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Faktická
poznámka, kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Návrh pana kolegy Gjuriče,
dámy a pánové, přebírám
a prosím, aby bylo o něm hlasováno. Je to
velmi rozumný návrh. Ať je vidět, jak
je kdo odpovědný.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo souhlasí
s návrhem na způsob hlasování, který
zde předložil kolega Wagner, ať zvedne ruku.
82.
Kdo je proti? 63.
Kdo se zdržel hlasování? 26.
Tento návrh nebyl přijat. Upozorňuji, že
provedeme opakování hlasování o procedurálním
návrhu kolegy Krause. Prosím ověřovatele,
aby se ujali své funkce. Prosím ověřovatele,
aby si mezi sebou určili styčného důstojníka,
kdo jím bude. Potřebuji někoho, kdo by mi
ohlásil výsledek.
Kdo souhlasí s procedurálním návrhem
pana kolegy Krause, ať zvedne ruku. 85.
Kdo je proti? 82.
Kdo se zdržel hlasování? 6.
Tento návrh nebyl přijat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou
poznámkou se přihlásil kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
děkuji především těm koaličním
poslancům, kteří považovali již
předem za rozumné to, co jsem řekl a zatleskali.
Rád bych oslovil z tohoto místa jednoho z koaličních
poslanců zvlášť, který byl tak
laskav, který mě oslovil zvlášť
z tohoto místa.
Vážený pane kolego Fejfare, oba jsme řekli
z tohoto místa totéž. Oba jsme řekli,
řečeno slovy pana G. B. Shawa: "Jsem až,
běda, muž nevědomý." Jen každý
z nás jsme z toho vyvodili zcela jiný závěr.
Já jsem se snažil poučit se u člověka
v dané věci velice znalého. Vy jste se snažil
zůstat tím, čím, díky komunistickému
režimu, je mnoho lidí - bohužel - právním
vědomím zcela nedotčených. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Wagnerovi za to, že použil faktické
poznámky k nefaktické poznámce. Prosím
kolegu Payna, aby se ujal slova. Připraví se kolega
Gjurič.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo,
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, dovolte mi, abych zahájil také
faktickou poznámkou. Překvapuje mne návrh
na ukončení projednávání a
zamítnutí vlastně návrhu zákona.
Domnívám se, že se to vyjádří
v závěrečném hlasování
o celé předloze. Pokud by tato předloha byla
zamítnuta, pak samozřejmě bude zpracován
nový návrh a tyto procedurální návrhy
na ukončení rozpravy považuji za nedemokratické,
protože řada poslanců by nedostala možnost
využít práva vyjádřit se v rozpravě,
což je právě příznakem parlamentní
demokracie, že se o věcech smí diskutovat,
a to svobodně.
Domnívám se, že z logiky věci jsou tyto
procedurální návrhy čistou obstrukcí,
protože skutečně rozprava by měla proběhnout
až do konce.
Nyní k danému návrhu. Je jistě právem
každého poslance mít názor na danou
legislativní předlohu a slyšeli jsme zde nejrůznější
pojetí kontrolní činnosti. Na jedné
straně jsme slyšeli argumenty podporující
nezávislost a tvrdící, že tato předloha
nezaručuje dostatečnou nezávislost kontrolního
úřadu, na druhé straně jsme slyšeli
od jiného poslance, že není zaručena
dostatečná kontrola nad kvalitou práce kontrolního
úřadu a z rozptylu těchto názorů,
jak vlastně každý míří
jinam, vidím, že tato diskuse je projevem rozdílných
koncepcí.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k několika
momentům, které zde zazněly.
Za prvé ve veřejném právu, co není
stanoveno zákonem, to neplatí. Jestliže není
stanoveno, že Nejvyšší kontrolní
úřad, který existoval v minulém roce,
plynule přechází do nového kontrolního
úřadu, pak skutečně tato věc
je sporná a není možné se na to odvolávat
s ohledem na kontinuitu práva. Ústava zatímco
v jiných orgánech o Poslanecké sněmovně
říká, že navazují na dosavadní
orgány, o Nejvyšším kontrolním
úřadu to řečeno není. Zároveň
ústava říká, že zákon,
který byl ústavním, přestává
být k 1. lednu ústavním zákonem, tudíž
všechny námitky o neústavnosti jsou liché.
Slyšeli jsme zde také připomínky o tom,
že by úkoly Nejvyššího kontrolního
úřadu měly být rozšířeny
a zpřesněny, na druhé straně jsme
slyšeli, že je to příliš podrobné,
že by zákon měl být stručný.
Myslím si, že to je docela vyvážený
zákon, který je řekněme - analogií
zákona o řízení před ústavním
soudem, který má být také nezávislý
a právě proto, že se řídí
jenom zákonem, je zvláštní zákon
o řízení před ústavním
soudem. Myslím, že paralela dvou nezávislých
orgánů je tady zřetelná.
Pozoruhodné jsou argumenty, které podle mého
soudu vyplývají z neznalosti věci. Když
se mluví o tom, že dokonce stávající
předseda nezávislého úřadu
zde říkal, že nebude umožněno,
aby v tomto pojetí kontrolní úřad
kontroloval nakládání se státním
majetkem, ale podle klasické právní tradice
hospodaření s majetkem, které je předmětem
kontroly, v sobě také obsahuje způsob nakládání
s majetkem, tj. odcizování apod. Zdá se mi,
že argumenty dokonce od člověka, který
by měl být znalý věci, a měl
by být znalý práva, jsou skutečně
zarážející.
Rovněž argumenty, které jsme slyšeli z
úst dosavadního předsedy o tom, že nebudou
moci vstupovat do právnických osob apod. v podobě
zákonem řízených veřejně
právních osob, mně připadají
také podivné, protože klasická římská
teorie právnické osoby rozlišuje právnické
osoby veřejnoprávní, soukromoprávní,
a to dvojího a třetího typu.
Připadá mi pozoruhodné, že tato znalost
není přítomna u dosavadního člověka,
který měl právě kontrolovat. Já
sám jsem víckrát upozorňoval na to,
že pojem "právnická osoba" je potřeba
zpřesnit, ale i v tom stávajícím,
poněkud zmateném pojetí, jestliže se
řekne, že mohou kontrolovat právnické
osoby, tak je naprosto jasné, že se to vztahuje na
všechny právnické osoby, ať jsou jakéhokoli
typu.
Nyní mi dovolte, abych přednesl pozměňovací
návrhy. V tomto návrhu zákona se na dvou
místech vyskytuje slib představitelů tohoto
úřadu. Domnívám se, že by bylo
účelné, aby tento slib byl v souladu s naším
zněním ústavy, která - jak si možná
vzpomenete - má slib, který obsahuje tři
prvky. Všechny sliby v naší ústavě
začínají větou: "Slibuji věrnost
České republice." Domnívám se,
že by bylo účelné doplnit tento bod
také do tohoto návrhu, aby slib byl konzistentní
se všemi ostatními sliby, které v ústavě
máme a kromě toho by bylo dobré přizpůsobit
dikci slibu více dikcí současné ústavy.
Proto navrhuji v § 10, aby odst. 4 za dvojtečkou zněl
takto: "Slibuji věrnost České republice.
Slibuji, že budu zachovávat jejich ústavu a
zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji
funkci vykonávat nezávisle a nestranně a
nezneužiji svého postavení."
Některé drobné změny v dikci a ve
slovosledu vyplývají právě z toho,
že se chci maximálně přidržet slibu,
který je v ústavě.
Stejné znění slibu se vyskytuje v §
12, odst. 5, kde za dvojtečku navrhuji naprosto stejné
znění, jaké jsem právě navrhl.
Kromě toho mám jednu drobnou technickou připomínku
ke zlepšení textu, a to v závěrečných
a přechodných ustanoveních. V § 42,
odst. 1 se říká, že kolegium úřadu
se sejde na svém prvním jednání do
15 dnů po zvolení alespoň deseti členů
Poslaneckou sněmovnou.
Je to opatření nanejvýš potřebné,
aby se tento orgán mohl ustavit. Domnívám
se, že by zákon měl stanovit, kdo toto shromáždění
svolal. Tudíž, dal bych tuto povinnost ze zákona
prezidentovi úřadu. Odstavec 1 by potom zněl:
"Kolegium úřadu svolá prezident úřadu
do 15ti dnů po zvolení alespoň deseti členů
Poslaneckou sněmovnou." Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Gjuriče, připraví se
poslanec Matulka.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové,
původně jsem chtěl přednést
jen jeden drobný pozměňovací návrh,
ovšem některá vystoupení kolegů
mě přinutila k tomu, že budu hovořit
přece jen o něco déle. (Omlouvám se,
že nebudu mít svůj projev tak rétoricky
propracován, jako pan kolega Kraus, protože jsem neočekával,
že kromě pozměňovacího návrhu
ještě něco dalšího přednesu.
Jistě bych si nějakého toho Aristotela našel,
kdybych tušil, že budu déle hovořit.)
Chtěl bych reagovat pouze na dva kolegy, a to na kolegyni
Mazalovou a kolegu Krause. Na kolegyni Mazalovou velice stručně.
Všechno to, co uvedla jako kritiku na současnou předlohu,
kterou v podstatě žádala celou zrušit,
všechny ty výhrady platí i na dosavadní
platný zákon č. 61/1992 Sb. Ptám se,
zda ho hodlá ponechat a nebo zrušit.
Více vět bych rád řekl jako reakci
na vystoupení kolegy Krause, protože mi připadá
naprosto nehorázné. Byl jsem tady, a řada
kolegů, minulé volební období, když
NKÚ vznikl. Nechtěl jsem o tom hovořit. Ovšem
poté, co tady řekl kolega Kraus, považuji za
nutné udělat alespoň malou historickou reminiscenci.
Nebudu se opírat o konkrétní data, o to koneckonců
nejde. Když tehdy odstoupil pan ministr Tichý, bylo
ministerstvo kontroly, které bylo tehdy jediným
kontrolním orgánem, dlouhou dobu bez vedení.
To vyhovovalo řadě lidí, a řekl bych,
že právě řadě kolegů z
této strany sněmovny. Jak víte (nebo si na
to už možná nevzpomínáte), bylo
obtížné post ministra obsadit. Kdo a jak vládl
tehdejšímu ministerstvu kontroly bez ministra, nebudu
tady rozvádět, z té politické doby
to všichni vědí. Když se konečně
podařilo obsadit velice složitou cestou, na kterou
si mnozí z nás také dobře pamatujeme,
vedení ministerstva kontroly, a toto ministerstvo začalo
pracovat, začalo efektivně pracovat. (Je třeba
vidět, že tehdy byla na pořadu řada
podstatných politických úkolů - jako
bylo přebírání majetku SSM, majetku
KSČ. Také řada ekonomických úkolů,
jako byla první vlna kupónové privatizace.)
Okamžitě se objevil návrh na nezávislý
kontrolní úřad. Tento návrh na NKÚ
byl naprosto účelovou záležitostí,
a my jsme to všichni věděli.
Na tento návrh na kontrolní úřad,
v podobě ústavního zákona, jsme argumentovali
tím, že vlastně "kupujeme zajíce
v pytli", protože se po nás chtělo přesně
stejnými argumenty, že nikdo nesmí bránit
vzniku nezávislé kontroly, abychom schválili
pouze dva paragrafy, o nichž jsme nevěděli
nic jiného, než že se zřizuje nezávislý
kontrolní úřad. Nakonec se tak stalo, a když
přišel konkrétní prováděcí
zákon, zjistilo se, že "zajíc je sice
z pytle venku, ale že nebude umět chodit".
Jinými slovy, když teď budu navazovat na pana
kolegu Krause, i tehdejší zákon nám
připadal špatný, podrobili jsme ho kritice,
v mnoha případech takové, kterou bychom mohli
dnes opakovat, a bylo by nám to málo platné.
Obávali jsme se tehdy duality, která vznikne, jestliže
budou nezávislý kontrolní úřad
a ministerstvo kontroly působit zároveň,
zejména v době, ve které to bylo (přebírání
řady majetků a privatizace). Obávali jsme
se, že z této duality vyplyne řada kompetenčních
problémů, zejména problémů
personálních, kdy si tyto dvě instituce začnou
přetahovat odborníky, kterých není
na kontrolu nikdy příliš mnoho, a že tam
budou problémy finanční. (Zvýšily
se například náklady, když vzniklo ministerstvo
kontroly, pokud si dobře pamatuji, asi o 17 miliónů.)
Všechny tyto obavy se samozřejmě potvrdily,
nicméně také nám to nebylo vůbec
nic platné. Potvrdily se obavy, že se tím brzdí
práce ministerstva kontroly a že vzniká dualita.
Bylo to úplně jedno, jen když tady bylo cosi,
co bylo potřeba zřídit. Čili právě
na tehdejší dobu, pane kolego Krausi, platí,
prosadit své bez ohledu na následky. Následky
od té doby trvaly rok a půl či dva roky,
ale v podstatě trvají následky dodnes. Tyto
následky se snažíme už teď konečně
nějakým způsobem uvést do pořádku
a zachránit. Všechno, co jste řekl, se vztahuje
více, jsem o tom hluboce přesvědčen,
na minulou situaci, kterou jsme tu spolu zažili, než
na situaci dnešní. (Myslím, že vám
to říkám, a bude to trochu osobní
poznámka, marně, protože když se tady
schvalovalo programové prohlášení vlády,
v podstatě přímo jste vyjádřil,
že ničemu, co předkládáme, nevěříte.
Nevěřil jste programovému prohlášení,
nevěřte ani tomu, co teď říkám
já. Je to váš přístup.)
Nyní už snad jen tu drobnou poznámku. Novinářské
řady nejsou příliš obsazeny, bych doporučil,
aby si všichni skutečně vyhledali, pokud o
tom chtějí psát, stenozáznam z tehdejšího
jednání o NKÚ. Je to velice zajímavé
čtení, právě vzhledem k tomu, co nyní
říká opozice, a co se dělo.
Nyní ten drobný pozměňovací
návrh. Týká se § 28 - tj. udělování
pokut, které souvisí s § 24 - tj. tím,
na kolik jsou osoby povinny poskytovat materiály potřebné
a vhodné ke kontrole. Nebudu to zde celé citovat.
Pokuty osobám, které neposkytují součinnost
nebo neumožňují průběh kontroly.
Jsem malým příznivcem pokut. Domnívám
se, že by se tyto věci měly řešit
výrazněji a rázněji. S tím
však byl vždycky problém. Problém, který
tady vidím, je dnes tento. Je totiž pravděpodobné,
nebo alespoň možné (není to prostě
vyloučeno), že některé instituce budou
ochotny zaplatit pokutu, aby získaly čas k práci
se svými materiály, a dokonce opakovanou pokutu,
aby jim zkrátka nikdo "nešel do papírů".
Pořád se jim to vyplatí, těch 200
tisíc, daleko spíš, než by někde
mohli ztratit třeba milión nebo miliardu. Protože
to nelze řešit jinak než systémově,
doporučuji, abyste o tom uvažovali komplexně,
až budete připravovat závěrečné
rozhodnutí.
Můj pozměňovací návrh se týká
alespoň jediné věci, kdy se domnívám,
že to lze napravit hned, a sice v § 28 odst. 2, kde
navrhuji škrtnout poslední větu, která
limituje udělování pokut. Že pokutu
lze uložit opakovaně, je samozřejmě
zcela v pořádku, že by však pokuty nesměly
přesáhnout celkově částku 200
tisíc, mi z důvodů, které jsem uvedl,
připadá pro řadu institucí i jednotlivců
výhodnější. Těch 200 tisíc
za to prostě stojí. Navrhuji tedy druhou větu
v odst. 2 z tohoto paragrafu škrtnout. To je všechno.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Matuku, připraví se pan kolega
Janeček.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové,
dovoluji si začít takovým drobným
doporučením pro ty z vás, kterým není
zcela jasná podstata sporu. Doporučuji jim, aby
si cvičně přečetli odpověď
na interpelaci pana poslance Wagnera, týkající
se kontroly provedené NKÚ na ministerstvu státní
kontroly. Tam najdete jeden z důvodů, proč
je nesporně třeba zrušit nynější
NKÚ a je zapotřebí jej nahradit čímsi
jiným, druhově zcela odlišným.
Nyní k věci. V dosavadní rozpravě
mnoho řečníků poukazovalo na to, že
návrh, který máme před sebou, ve znění
společné zprávy, se na jedné straně
v mnohém blíží dřívějšímu
právnímu režimu VLK. Na druhé straně
se ten návrh příčí "selskému
zdravému rozumu". Příčí
se zásadám právního státu pro
velké množství právních vad.
Obsahuje značné množství legislativních
závad. Nevyhovuje ani odborným požadavkům
na kontrolní činnost. A co je nejpodstatnější,
ten návrh je v rozporu s principy ústavnosti.
Pan předseda ústavně právního
výboru dr. Výborný na návrh poslance
Wagnera o nové projednání v ústavně
právním výboru reagoval upozorněním,
že námitky proti ústavnosti byly skutečně
už v ÚPV vzneseny a ústavně právní
výbor se jimi zabýval. To je pravda. Na druhé
straně však je pravda, že námitky proti
ústavnosti byly v ústavně právním
výboru vzneseny pouze některé, zdaleka ne
všechny, které byly vzneseny dnes. Také je
na druhé straně pravda, že ústavně
právní výbor posoudil námitky proti
ústavnosti silou svých hlasů, nikoli silou
toho, co je pravda.
Čili jediné, co v případě schválení
tohoto návrhu zákona bude dokonalé, bude
politická zvůle a zájem na zrušení
skutečně nezávislého kontrolního
úřadu ze strany těch, kteří
mají za úkol zvednout ruku pro. Proto navrhuji krátký
pozměňovací návrh. Změnit text
§ 52 znění společné zprávy
tak, že by se číslo 1993 nahradilo číslem
2100. Neboli navrhuji, aby zákon nabyl účinnosti
dnem 1. července 2100. Proč to navrhuji? Domnívám
se, že podle mého odhadu - to je zhruba to datum,
kdy v této zemi přestane panovat politická
zvůle a kdy konečně začne pravda vítězit.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
za odhadnutí doby. Slovo má kolega Janeček,
připraví se kolega Vyvadil.
Poslanec Josef Janeček: Vážený
pane předsedající, mám pozměňovací
návrh, který se týká problematiky
pojištění, a to z toho důvodu, že
vlastně pojišťovací prostředky
nejsou součástí státního rozpočtu
a nejsou majetkem státu. Proto pozměňující
návrh zní: V § 3 odst. 1 a), kde se říká
"hospodaření se státním majetkem",
doplnit "a finančními prostředky odváděnými
na základě zákona". Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Vyvadila, připraví se kolega
Karas.
Poslanec Jiří Vyvadil: Pane místopředsedo,
kolegyně a kolegové, mám jen procedurální
návrh. Tento zákon je velice vážným
zákonodárným počinem z hlediska politického,
z hlediska právního. Navrhoval bych, aby poté,
co se vyčerpá množství přihlášených
do rozpravy, byl tento bod přerušen, a protože
je uzance, že se umožňuje klubům poslanců
poradit se nad textem zákona, aby toto bylo umožněno
- nevylučuji, že to může být v
rámci polední přestávky - ale nebyla
ovšem ukončena rozprava, s tím, že před
závěrečným hlasováním,
pokud některé kluby budou mít za to, že
by se chtěly k věci vyjádřit, by se
jim toto umožnilo. Ponechávám na úvaze
místopředsedy, aby tuto věc řešil
racionálně. Není nezbytné, aby bylo
přerušováno jednání jenom pro
tento bod, může se začít s jiným
bodem programu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
To je rozšíření procedurálního
návrhu kolegy Kačenky o to, co jste řekl.
Slovo má kolega Karas, připraví se kolega
Kozák.
Poslanec Jiří Karas: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte, abych vyslovil svůj názor k návrhu
tohoto zákona. V návrhu zákona dochází
ke značnému zúžení jeho působnosti
jak v porovnání se zákonem České
národní rady č. 61/1992 Sb., tak i s působností
ve všech známých nejvyšších
kontrolních úřadech v demokratických
státech. Chybí zde kontrola nakládání
s majetkem státu, soustřeďuje se pouze na kontrolu
hospodaření s majetkem, nikoliv např. na
jeho zcizení, prodání, transformaci, privatizaci.
Tak např. Nejvyšší kontrolní úřad
nebude moci kontrolovat Fond národního majetku a
ministerstvo pro správu národního majetku
a jeho privatizaci, ani zakladatele ve věci privatizace,
neboť jmenované orgány v tomto případě
se státním majetkem nehospodaří, ale
pouze s ním nakládají.
Kontrola státního závěrečného
účtu republiky, která je jednou ze základních
činností tohoto úřadu: chybí
kontrola dluhu republiky, úvěrů, pohledávek
a majetkových práv, chybí kontrola dodržování
práv a povinností vyplývajících
z právních předpisů upravujících
finančně ekonomické vztahy. Nebude tedy možno
kontrolovat např. výroční finanční
zprávy politických stran a politických hnutí,
neboť tato kontrola probíhá pouze na základě
této působnosti. Řada oblastí, jako
je např. dodržování právních
předpisů chránících životní
prostředí apod. Chybí kontrola výkonu
státní správy např. na úseku
školství, sociálního zabezpečení,
životního prostředí apod.
Za druhé - z kontrolní působnosti Nejvyššího
kontrolního úřadu byly vypuštěny
vláda, a to v rozporu s Limskou deklarací, právnické
osoby zřízeně zákonem, např.
některé pojišťovny včetně
Všeobecné zdravotní pojišťovny, a
další právnické osoby, u nichž
tak stanoví zákon, např. pořadatelé
sbírek, vydavatelé losů apod.
Také kontrola plnění státního
rozpočtu České republiky zcela nejasně
formuluje, co je v této oblasti možno kontrolovat.
Zda jde pouze o naplňování rozpočtu
- to znamená o jeho příjmovou část
- nebo jestli tento termín je zde užit ve smyslu plnění
dřívější éry, jako např.
plnění plánů apod., které by
v sobě zahrnovalo nejenom tvorbu, ale i užití
prostředků státního rozpočtu
České republiky, jak je zakotveno v § 3 zákona
č. 61/1992 Sb.
Také přešetřování stížností
a podnětů podaných občany nebo poslanci
nebude možné, neboť ty nikdy nesměřují
do oblasti plnění rozpočtu a pouze jen ojediněle
do oblasti hospodaření se státním
majetkem, ale většinou se týkají výkonu
státní správy nebo dodržování
zákonů a předpisů na jejich základě
vydaných. I když v budoucnu se občané
nebudou zřejmě obracet na Nejvyšší
kontrolní úřad se svými stížnostmi
a podněty, bylo by třeba, aby Nejvyšší
kontrolní úřad měl ze zákona
možnost přešetřovat podněty, se
kterými se na něj obrátí např.
poslanci nebo senátoři parlamentu.
Dle mého názoru z hlediska působnosti jde
v podstatě o torzo dosavadního Nejvyššího
kontrolního úřadu nemající
ve světě ani u nás obdoby. Dokonce má
daleko menší rozsah působnosti než stávající
ministerstvo státní kontroly jako orgán spadající
do výkonné sféry. Nedovedu si vůbec
představit, co navrhovatele vedlo k tomu, aby řada
oblastí byla z kontroly vyjmuta a aby parlament nemohl
dostávat podklady pro svoji kontrolní působnost
v moci výkonné v plném rozsahu. Dámy
a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Kozáka, připraví se
kolega Hofhanzl.
Poslanec Stanislav Kozák: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, z ryze racionálních
důvodů se oprostím od komentování
tohoto návrhu zákona, včetně společné
zprávy. Dovolím si přednést pouze
tři pozměňovací návrhy.
První se týká § 10 odst. 1 d), kde máme
stanoveno, že pro úřad prezidenta a viceprezidenta
úřadu musí dosáhnout kandidát
věku 35 let. Domnívám se, že i v ústavě
jsme stanovili pro senátory hranici věkovou 40 let
a že bychom ji u takto důležitého úřadu
neměli uměle snižovat, byť musím
politovat ministra kontroly pana Němce, že se do tohoto
konkursu nebude moci přihlásit.
To znamená, že navrhuji, aby se číslovka
"35" nahradila číslovkou "45 let".
Druhý pozměňovací návrh je
k § 12 odst. 9, písm. b), kde doporučuji toto
písmeno vypustit a ostatní písmena přejmenovat
v duchu posloupnosti. V tomto paragrafu se hovoří
o ukončení výkonu funkce člena úřadu
při dosažení věku 65 let. Nikde ve světě
takováto diskriminující hranice de facto
není přijata a prakticky, jestliže volíme
členy úřadu na 9 let, pak to znamená,
že de facto tento člověk nemá šanci
v 56 letech, v době, kdy má nejvíce nasbíraných
zkušeností, se přihlásit do tohoto konkursu.
Někdo by mi mohl říci, že se může
přihlásit a že mu to skončí dříve,
ale praxe pravděpodobně by byla jiná.
A konečně třetí pozměňovací
návrh se týká § 17 a zároveň
§ 45 odst. 2, písm. c), kde navrhuji, aby jednak §
17 byl vypuštěn jako celek a v § 45 aby byl vypuštěn
odst. 2 písm. c). Je to paragraf, který se zmiňuje
o plánu kontrolní činnosti, a pokud Kontrolní
úřad má zpracovávat svůj plán
kontrolní činnosti podle těchto zásad,
pak si dovolím tvrdit, že nebude mít občas
co kontrolovat.
To je vše, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci Kozákovi, prosím pana kolegu Hofhanzla,
připraví se pan kolega Novák Libor mladší.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, předem bych chtěl poprosit
také druhou stranu sněmovny, aby si sundala z očí
ty růžově klapky, když jsme si my sundávali
klapky jiné.
Byl jsem v této sněmovně před rokem
a půl, když byl s převahou tří
hlasů ustaven nezávislý kontrolní
úřad. Velmi dobře si pamatuji na konflikt
a politické pozadí vzniku současného
Nejvyššího kontrolního úřadu.
Když zde pan poslanec Machalík nyní vystoupí
a řekne, že jde o odvolání pana Hussara,
říká to on. Pan poslanec ví stejně
dobře, jako jsem to věděl tehdy já,
o co šlo při ustavení Nejvyššího
kontrolního úřadu před rokem a půl.
Já to tehdy také řekl.
Před rokem a půl šlo o skvělou intriku
kvůli majetku a politickým zájmům
určité skupiny. V České národní
radě ji realizovala koalice Komunistické strany
a Občanského hnutí. Ustavení Nejvyššího
kontrolního úřadu v té době
a v té podobě bylo záležitostí
navýsost politickou. Nešlo o nezávislou kontrolu,
šlo o to vytvořit dvoukolejnost kontrolních
úřadů, šlo o to vyvolat v situaci dosud
nefungující státní správy kompetenční
spor, spor o to, kdo a který úřad je vlastně
oprávněn jako kontrolní instituce působit.
Mohu říci, že původní záměr
se jeho duchovním otcům a realizátorům
povedl na 100%. O rok a půl se prodloužila doba,
kdy kvůli většinou malicherným sporům
v této zemi neexistuje nezávislá kontrolní
instituce a kontrolní úřady, nezávislá
kontrola.
Úřady a lidské instituce jsou dílem
lidí. Bývají plodem své doby i způsobu
svého vzniku. Nejvyšší kontrolní
úřad je institucí, která v demokratických
státech je nezbytná a nezbytná je i nezávislost
na politických silách a stranách. Způsob
vzniku a obsazení nynějšího Nejvyššího
kontrolního úřadu byl navýsost politický
a jeho obsazení nebudí mou důvěru.
Na dotvrzení svého názoru uvádím,
že nebudí mou důvěru, když pracovníkem
Nejvyššího kontrolního úřadu
je pan Chutný, bývalý poslanec České
národní rady, předkladatel návrhu
zákona před rokem a půl. Nikdy nezapomenu,
jak pan poslanec se slzami v očích zaklínal
sněmovnu, aby ve jménu Ježíše Krista
hlasovala pro návrh zákona. Je mi nemilé
a nepříjemné to zde říkat,
když vím, že pan Chutný byl před
tím, než byl poslancem, členem KSČ,
lidovým milicionářem a později laickým
kazatelem. Nezlobte se na mne, dámy a pánové,
já nevěřím v nezávislost takových
lidí a institucí.
Nejvyšší kontrolní úřad
musí být ustaven nově a z nových lidí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci Hofhanzlovi. Prosím kolegu Libora Nováka
mladšího, připraví se paní kolegyně
Mazalová.
Poslanec Libor Novák: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji
změnu návrhu zákona v tisku 274 v §
3 odst. 2 nahradit slova "jiných státních
úřadů" slovy "jiných správních
úřadů". Tato dikce byla schválená
ústavně právním výborem a je
v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy. Domnívám
se, že při přepisu došlo k určité
textové chybě a že je třeba ji napravit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím paní kolegyni Mazalovou. Připraví
se pan kolega Řezáč.