Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Děkuji, pane předsedo, právě tohoto
práva nyní hodlám využít. Jak
jsem již předeslal ve svém úvodním
slově, připojím se tím k diskusi o
tom, zda v případě vydání rozsudku
pro zmeškání, například kontumačního
rozsudku, je správné podrobit možnosti v odvolacím
řízení přezkoumat tento rozsudek jen
z hlediska důvodů pro vydání rozsudku
pro zmeškání, nebo zda je možné
podrobit ho i zkoumání věcnému. To
jsou ty dvě polarity.
Argumentace proti tomu věcnému zkoumání
při odvolacím řízení je v tom,
že se říká - v tom případě
kontumační rozsudky ani nezavádět,
když je možno se proti nim plnohodnotně odvolat.
Plný apelační princip. Na druhé straně
zúžení přezkoumání tohoto
rozsudku pouze na formální důvody, zda se
opravdu nedostavil a bez vážného důvodu
atd., mi připadá poněkud příliš
velký zásah do postavení občana.
Proto jsem si dovolil avizovat a nyní navrhuji, aby ve
společné zprávě navrhované
znění § 205 odst. 3, které zní:
"Odvolání proti rozsudku pro uznání
nebo rozsudku pro zmeškání lze odůvodnit
jen tím, že nebyly splněny předpoklady
pro jejich vydání (§ 153 a), § 153 b))",
se doplnilo slovy, cituji "nebo že rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním
posouzení věci". Tímto způsobem
by se umožnilo doplnit přezkoumání i
o to, zda byla skutková zjištění správně
aplikována a podřazena pod právní
režim. Návrh změny samozřejmě
předám písemně. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a poslanci Janu Kalvodovi. Byl sedmým vystupujícím
v rozpravě a pokud se nikdo další nehlásí,
byl posledním vystupujícím v rozpravě,
poněvadž rozpravu v tuto chvíli uzavírám.
Táži se jednak pana místopředsedy, zda
chce pronést k rozpravě závěrečné
slovo, ale hlásí se paní společná
zpravodajka s určitým požadavkem. Prosím.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo,
po dohodě s panem místopředsedou Kalvodou
prosíme o dvacet minut přestávky.
Předseda PSP Milan Uhde: Dvacet minut přestávka.
Nabízí se dvojí možnost. Buď udělat
přestávku také pro sněmovnu, anebo
pokračovat. Budeme raději pokračovat v projednávání
dalšího bodu, zatímco připraví
společná zpravodajka pozměňovací
návrhy k tomuto návrhu zákona k našemu
hlasování.
My přistoupíme k bodu
Předložený vládní návrh
zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk
248 a odůvodněním pověřila
vláda ministra Jana Rumla. Prosím, pane ministře,
abyste se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, po věcném a
právním vyhodnocení situace, která
nastala v některých regionech České
republiky v souvislosti se zvýšenou migrací
obyvatelstva, byly vládou České republiky
posouzeny možnosti řešení této
situace také v oblasti legislativních změn
a doplnění. Navrhovaná doplnění
zákona o Policii České republiky i zákona
o malé obecní policii, která jsou vám
předkládána, jsou v souladu s celkovou koncepcí
materiálu projednávaného vládou České
republiky dne 20. ledna 1993 orientována na větší
efektivitu činnosti Policie ČR i Obecní policie,
a to zejména ve sféře preventivního
působení při ochraně života a
zdraví osob, veřejného pořádku
a majetku, tedy hodnot prioritních i z hlediska Ústavy
České republiky.
V případech ustanovení § 17 zákona
ČNR č. 283/91 Sb., resp. § 14 zákona
ČNR č. 553/91 Sb., se jedná o právní
úpravu, jejíž absence v těchto zákonech
neumožňuje policistům preventivně zbavit
násilně se chovající či násilím
hrozící jednotlivce i skupiny takových předmětů,
které lze ve smyslu trestního zákona považovat
za zbraně.
Předkládaný návrh novely zmíněného
zákona pamatuje rovněž v daném případě
na ochranu vlastnických práv, neboť odevzdání,
popř. odebrání zbraně proti potvrzení
nezbavuje občana těchto práv, poněvadž
vrácení zbraně nebrání zákonně
důvody.
Další shodné doplnění obou citovaných
zákonů umožňuje v případě
již existujícího oprávnění
policistů zakázat vstup na určená
místa použít k označení nebo
ohraničení těchto míst technických
prostředků, např. přenosných
plůtků, plastikových pásů s
nápisem Policie apod. Zmíněně technické
prostředky jsou zcela běžně ve světě
užívány v celé řadě případů,
ať už jde o zabezpečení místa spáchaného
trestného činu pro další úkony
policie nebo ohraničení míst dopravních
havárií apod.
Doplnění § 26 zákona o Policii ČR
o ustanovení umožňující umístit
do policejní cely osobu předvedenou podle §
13 odst. 5, to je osobu, která odmítla prokázat
nebo nemůže prokázat svou totožnost v
případech, kdy nelze jinak zabezpečit provedení
úkonů uvedených v tomto paragrafu, např.
snímání daktyloskopických otisků,
fotografování apod., má překlenout
nedostatek stávající právní
úpravy. V důsledku toho, že současný
zákon předpokládá vstřícnou
součinnost osob, jejichž totožnost je zjišťována
a nepočítá s eventualitou absolutně
odmítavého postoje typického zejména
u osob migrujících či bezdomovců,
jsou střežením těchto osob často
zbytečně vázány značné
síly a prostředky policie, kterých bude možno
na základě navrhované úpravy využít
účelnějším způsobem.
Závěrem chci poznamenat, že předkládaná
dílčí novela zákona o Policii ČR
a zákona o Obecní policii tvoří pouze
část legislativních opatření
připravených na základě úvodem
zmíněného požadavku vlády České
republiky, k nimž dále patří dílčí
novela občanského soudního řádu
a trestního zákona. Děkuji vám za
pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
Janu Rumlovi za jeho výklad. Udílím slovo
společnému zpravodaji výborů, panu
poslanci Jiřímu Macháčkovi, aby nám
odůvodnil předloženou společnou zprávu
výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní
tisk 347. Prosím, pan společný zpravodaj.
Poslanec Jiří Macháček: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, mé zdůvodnění
bude velmi jednoduché, protože pan ministr vlastně
tuto krátkou novelu zákona o Policii a Obecní
policii velmi dobře zdůvodnil a společnou
zprávu máte všichni na stole.
Chtěl bych vás jen - než začne rozprava
- vyzvat k jedné věci. Jedná se o čistě
účelovou novelu zákona, která je,
tak jak zde bylo již zdůvodněno, směrována
k jednomu cíli: zamezit nebezpečným skupinám,
když to takto nazvu, aby ohrožovaly ostatní občany.
Zákon o Policii a zejména zákon o Obecní
policii jsou dnes už zralé ne k novelizaci, ale k
přepracování a podání nového
zákona. O tom budu mluvit na závěr své
zprávy. To je asi na úvod všechno, co bych
k tomu řekl. Byl bych rád, kdybyste respektovali
mé doporučení, aby připomínky
nezasahovaly do celého zákona o Policii, poněvadž
bychom se mohli dostat úplně jinam, než bychom
chtěli. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji poslanci Jiřímu Macháčkovi
a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Jako první
se s pozměňovacím návrhem přihlásil
pan poslanec Jiří Drápela.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedo, vážení ministři,
vážená sněmovno, dovolte, abych přednesl
pozměňovací návrhy k zákonu
o Policii České republiky tak, jak vyzněly
ze společně porady starostů, místostarostů
a zástupců České policie v Brně
a které byly konzultovány s ministerstvem vnitra.
Za prvé - v § 13, v čl. I. předřadit
před dosavadní bod 1 nové body 1, 2 a 3 tohoto
znění:
1. V § 13 odst. 2 písm f) za slova "trestného
činu" se vkládá slovo "přestupkem".
Odůvodnění: Podle § 13 odst. 2 písm.
f) je policista oprávněn vyzvat k prokázání
totožnosti osobu, která se zdržuje v blízkosti
místa, kde došlo ke spáchání
trestného činu, k dopravní nehodě,
požáru nebo jiné mimořádné
události. Toto oprávnění policisty
je třeba vztáhnout rovněž na osoby,
které se zdržují v blízkosti místa
spáchání přestupku. Důvodem
je zejména potřeba zjistit totožnost případných
svědků přestupku. Toto řešení
je navíc plně symetrické s ustanovením
písm. a) téhož odstavce, podle něhož
je policista oprávněn vyzvat k prokázání
totožnosti osobu, přistiženou jak při
spáchání trestného činu, tak
i přestupku.
2. V § 13 odst. 2 se za písm. f) vkládají
písmena g), h) a i), která včetně
odkazů pod čarou znějí:
"g) která je předváděna na žádost
příslušného orgánu podle zvláštních
právních předpisů.
Odkaz 5 a): např. § 52 odst. 2 občanského
soudního řádu, § 90 odst. 3 trestního
řádu a § 42 odst. 2 správního
řádu.
h) která je oznamovatelem.
Odkaz 5 b): § 67 zákona ČNR č. 100/1990
Sb., o přestupcích a § 158 trestního
řádu.
i) která požaduje zjištění totožnosti
jiné osoby podle odst. 3".
Odůvodnění: V policejní praxi se běžně
vyskytují případy, kdy je nezbytné
zjištění totožnosti zmíněných
osob. Např. vždy je třeba zjistit totožnost
osoby, která je policií předváděna
pro účely soudního nebo správního
řízení, totožnost oznamovatele trestního
činu a přestupku.
Rovněž k posouzení existence právního
zájmu osoby na zjištění totožnosti
osoby třetí je potřebné ověřit
totožnost žadatele o takové zjištění.
3. - ustanovení § 17 odst. 1 zní:
"1. Policista je oprávněn přesvědčit
se, zda osoba, která je předváděna
nebo zajištěna nebo proti které směřuje
služební zákrok, nemá u sebe zbraň,
kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví
nebo život a zdraví jiných osob, a odebrat
ji."
Odůvodnění: Podle platné úpravy
je policista pouze oprávněn přesvědčit
se, zda předváděná nebo zajištěná
osoba nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit
svůj život nebo zdraví, nebo zdraví
a život jiných osob. Při většině
zákroků policisty, to je tehdy, kdy dochází
k přímému donucení spojenému
zpravidla s fyzickým kontaktem, nikoliv tedy v případě
pouhých služebních úkonů policisty,
jako je např. zjišťování totožnosti,
požadování vysvětlení apod.,
je totiž z důvodů bezpečnosti zpravidla
vždy na místě přesvědčit
se, zda osoba, vůči níž zákrok
směřuje, není ozbrojena.
Dosavadní body 1 a 2 přečíslovat na
body 4 a 5.
Za druhé - v čl. I. vložit za dosavadní
bod 2 (to je nový bod 5) nový bod 6, který
zní:
"6. ustanovení § 18 se doplňuje odstavcem
3, který zní:
3) Oprávnění přesvědčit
se, zda se v dopravním prostředku nenachází
hledaná osoba nebo věc, má policista též
v případě, že dopravní prostředek
je zastaven násilně po neuposlechnutí pokynu
policisty k zastavení."
Odůvodnění: Podle dosavadní úpravy
§ 18 odst. 1 a 2 se policista může přesvědčit
o přítomnosti hledané osoby nebo věci
ve vozidle jen v rámci pronásledování
pachatelů závažných trestných
činů, resp. v rámci pátrání
po hledaných osobách nebo věcech. Toto oprávnění
tedy nelze použít tehdy, jestliže takové
pronásledování nebo pátrání
neprobíhá a přitom dojde k situaci, že
vozidlo zjevně ignoruje pokyn policisty k zastavení,
uniká a k zastavení muselo být policií
donuceno.
Dosavadní bod 3 přečíslovat na bod
7.
Za třetí - v čl. I. vložit za dosavadní
bod 3 (to je nově bod 7) nový bod 8, který
zní:
"8) Za § 20 c) se vkládá nový §
20 d), který zní:
20 d) Policista je při plnění úkolů
policie oprávněn vstupovat na každé
veřejně přístupné místo
včetně veřejně přístupného
prostoru, který slouží k podnikatelské
a obdobné činnosti osob."
Odůvodnění: Oprávnění
policisty vstupovat na veřejně přístupné
místo při plnění úkolů
policie není v dosavadním zákoně vůbec
upraveno, přičemž v praxi nastávají
případy, kdy ze strany zejména provozovatelů
různých podniků a zařízení
(např. noční zábavních podniků)
je rozličným způsobem znemožňováno
vstupovat policii do jinak veřejně přístupných
prostor těchto podniků a zařízení
(např. prohlášením o tom, že je
zavřeno z důvodu plného obsazení podniku
zákazníky).
Dosavadní bod 4 přečíslovat na bod
9.
Za čtvrté - v čl. I. připojit za dosavadní
bod 4 (to je nově bod 9) nový bod 10, který
zní:
"10) v § 33 odst. 1 se slova "a útvar policie
pro odhalování trestných činů
spáchaných policisty, zřízený
ministerstvem" nahrazují slovy "a útvar
ministerstva pro odhalování trestných činů
spáchaných policisty".
Odůvodnění: Účelem tohoto návrhu
je napravit formální nedostatek v textu § 33
odst. 1 kde pro útvar ministerstva vnitra pro odhalování
trestných činů spáchaných policisty
dnes Inspekce ministerstva vnitra - je nesprávně
užito označení "útvar policie".
Dosavadní úprava tedy vlastně neumožňuje
Inspekci ministerstva vnitra využívat k plnění
jejích úkolů zákonem svěřené
oprávnění k používání
operativně pátracích prostředků.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Drápelovi. K řečništi
zvu paní poslankyni Hanu Tomanovou, která hodlá
přednést pozměňovací návrh,
připraví se pan poslanec Václav Klučka.
Poslankyně Hana Tomanová: Vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovoluji
si doplnit § 24 zákona č. 283 o Policii ČR
a to tak, že za odst. I navrhuji zařadit nové
dostavce 2, 3 a 4 v tomto znění:
"2) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání
věci, která je důležitá pro objasňování
přestupku nebo věci, která byla přestupkem
získána, nebo věci, která byla získána
za věc pocházející z přestupku.
3) Policista vydanou věc vrátí, je-li nepochybné
a prokázané, že věc má svého
vlastníka a tento na ni uplatňuje nárok.
Vzniknou-li pochybnosti o vlastníkovi, rozhodne orgán,
který ve věci rozhoduje.
4) O vydání či vrácení věci
sepíše policista úřední záznam
a osobě, která věc vydala, stejně
tak osobě, které byla věc vrácena,
vystaví potvrzení o vydání či
vrácení věci."
Zdůvodnění: současná právní
úprava umožňuje policistovi pouze odnětí
věci ve smyslu § 25 zákona č. 283/1991
Sb. Vzhledem k novele zákona o přestupcích
č. 67/1993 Sb. došlo k přestupku proti majetku
- § 50 - k výraznému rozšíření
postihu pro rozličné způsoby napadení
majetku. Jedním z nich je "podílnictví"
podle § 50, odst. 1 písm. d) "... oprávnění
policisty vyzvat osobu k vydání věci se jeví
jako důležité".
S odlišností k postupu využití instituce
odnětí věci ve smyslu § 25 zákona
283/1991 Sb. by se vydáním a vrácením
věci podstatně zjednodušil způsob rychlého
rozhodování o majetku a osobě oprávněné
by mohl být její majetek vrácen v mnoha případech
okamžitě, což je v daném případě
velice efektivní.
Potvrzení o vydání či vrácení
věci je v daném případě administrativním
opatřením k prováděným úkonům.
Dále současný odst. 2 a 3 přečíslovat
na 5 a 6 a původní odst. 3, nyní tedy odst.
6 navrhuji doplnit za poslední větou o větu:
"Tento odběr bude proveden v nejbližším
zdravotnickém zařízení v rámci
působnosti policejního útvaru, kde přestupek
vyšel najevo nebo byl zjištěn."
Pokud totiž řidič motorového vozidla
odmítne dechovou zkoušku s odůvodněním,
že trpí nějakým plicním onemocněním
nebo jinou nemocí, která vytváří
překážku pro provedení dechové
zkoušky na alkohol, nemůže policista požádat
o podrobení se lékařskému vyšetření,
avšak musí osobu poučit o oprávněnosti
požádat o provedení odběru krve ve smyslu
§ 24 současného odstavce 3 zákona č.
283 z roku 1991 Sb. Osoba po poučení skutečně
může požádat o provedení odběru
krve, ale vzhledem k tomu, že si sama může určit
místo i lékaře, může dojít
k situaci, že pro vzdálenost zdravotnického
zařízení, které si zvolí pro
odběr, je tento již bezpředmětný.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Tomanové, zvu k řečništi
pana poslance Václava Klučku. Je posledním
přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Václav Klučka: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové!
Dovoluji si vám předložit 3 návrhy na
doplnění projednávané novely zákona
č. 283/91 Sb., o Policii České republiky,
ve znění zákona č. 26/93 Sb.
1. Nadpis pod § 36 se přeřazuje nad §
36.
2. Paragraf 36 odst. 3 zní:
"O vydání povolení rozhoduje krajský
soud samosoudcem. Proti jeho rozhodnutí se opravný
prostředek nepřipouští."
3. V § 36 odst. 5, 6, 8 a 9 se slova "prokurátor"
a "prokuratura" nahrazují slovy "krajský
soud" a "krajské soudy". Odůvodnění:
Do 31. 12. 1992 byla prokuratura samostatný ústavní
orgán, do jehož pravomoci náležela ochrana
práv a oprávněných zájmů
fyzických a právnických osob dle čl.
97 Ústavy ČSFR. Prokuratuře příslušel
výkon ústavního dozoru nad dodržováním
zákonů a jiných právních předpisů
dle čl. 104 Ústavy ČSFR ve znění
ústavního zákona č. 493/92 Sb. Generální
prokurátor byl ústavním činitelem,
nezávislým na vládě a odpovědným
jen zákonodárnému sboru.
S účinností od 1. ledna 1993 byla prokuratura
změněna na orgán výkonné moci,
který zastupuje veřejnou žalobu v trestním
řízení dle čl. 80 Ústavy. Dokud
nebude zřízeno státní zastupitelství,
vykonává jeho funkce orgán označený
jako prokuratura České republiky dle čl.
109 Ústavy. Ústava České republiky
svěřila ochranu základních práv
a svobod výhradně soudní moci, a to bez jakékoli
výjimky dle čl. 4. Ani přechodné ustanovení
čl. 109 Ústavy žádnou výjimku
nepřipouští.
Používáním operativní techniky
při odhalování trestních činů
dle § 36 zákona o Policii České republiky
se zasahuje do ústavních práv jednotlivců,
zejména do nedotknutelnosti obydlí, listovního
tajemství a tajemství dopravovaných zpráv
a do práva na ochranu před neoprávněným
zasahováním do soukromého života. Podle
platného ustanovení § 36 vydávají
povolení k použití operativní techniky
prokurátoři určení generálním
prokurátorem. Zákonné zmocnění
prokurátorů k povolování zásahů
do základních práv a svobod je však
neústavní.
Navrhuje se, aby úkony, které do 31. 12. 1992 byli
oprávněni provádět prokurátoři
podle čl. 4 Ústavy, byly svěřeny krajským
soudům. Protože jde o speciální pravomoc
podle zákona o Policii České republiky, není
třeba novelizovat zákony upravující
pravomoci soudů a řízení před
nimi.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Klučkovi. Slovo má pan poslanec Zbyšek Stodůlka,
který se přihlásil z místa. Prosím,
pane poslanče.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Váženě
kolegyně, vážení kolegové, mám
návrh procesní, a sice, aby návrhy, které
tady byly vzneseny, nám byly rozdány v písemné
podobě. Mám totiž za to, že rozsah pozměňovacích
návrhů překročil rozsah novelizace,
jak byla předkládána ve výborech,
a přitom jde o okolnosti, které mohou, jak tady
již bylo řečeno, závažným
způsobem zasáhnout do oblasti ústavních
práv občanů. Jde zejména o oprávnění
policistů kontrolovat totožnost nebo zjišťovat
totožnost osob, které se zdržují v místě
přestupku, dále požadování dalších
pravomocí.
Z toho důvodu navrhuji sněmovně, aby žádala
nebo aby odsouhlasila písemné znění
těchto pozměňovacích návrhů,
protože je potřeba se nad nimi pořádně
zamyslet. Mám za to, že i společný zpravodaj
by v tuto chvíli měl navrhnout přerušení
tohoto bodu - pokud to neučiní on, tak to učiním
já - abychom si mohli pořádně srovnat
všechny právní předpisy, které
mají být novelizovány. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Stodůlkovi. Dám hlasovat o jeho návrhu analogicky
jako o předchozích návrzích podaných
v podobných situacích, ale až po skončení
rozpravy, poněvadž jinak to nemá samozřejmě
smysl.
Pan společný zpravodaj chtěl říci
něco podobného dokonce totéž, takže
jsme se shodli. Ptám se po dalších přihláškách
do rozpravy. Písemnou přihlášku nemám
a jelikož nemám ani přihlášku z
místa - pardon, je tu přihláška pana
společného zpravodaje a pana poslance Skočovského.
Máte prosím slovo, pane společný zpravodaji.
Poslanec Jiří Macháček: Děkuji.
Dal bych ale přednost panu poslanci Skočovskému,
abych potom na závěr dal návrh.
Anebo když už tady jsem, učiním to ihned,
aby po zatímních pozměňovacích
návrzích bylo přerušeno projednávání
tohoto bodu, mohl se k tomu sejít - jak to zdůvodnil
pan poslanec Stodůlka - garanční výbor
a zaujmout k některým zásadním bodům
stanovisko, abych to nekomentoval já jako společný
zpravodaj, ale aby k tomu bylo i stanovisko garančního
výboru, který to takto neprojednával.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji a slovo má pan poslanec Skočovský.
Budu potom mít určitý návrh na způsob,
jakým vyřešit tuto otázku, kterou nadhodil
pan společný zpravodaj.