Čtvrtek 20. května 1993

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Děkuji, pane předsedo, právě tohoto práva nyní hodlám využít. Jak jsem již předeslal ve svém úvodním slově, připojím se tím k diskusi o tom, zda v případě vydání rozsudku pro zmeškání, například kontumačního rozsudku, je správné podrobit možnosti v odvolacím řízení přezkoumat tento rozsudek jen z hlediska důvodů pro vydání rozsudku pro zmeškání, nebo zda je možné podrobit ho i zkoumání věcnému. To jsou ty dvě polarity.

Argumentace proti tomu věcnému zkoumání při odvolacím řízení je v tom, že se říká - v tom případě kontumační rozsudky ani nezavádět, když je možno se proti nim plnohodnotně odvolat. Plný apelační princip. Na druhé straně zúžení přezkoumání tohoto rozsudku pouze na formální důvody, zda se opravdu nedostavil a bez vážného důvodu atd., mi připadá poněkud příliš velký zásah do postavení občana.

Proto jsem si dovolil avizovat a nyní navrhuji, aby ve společné zprávě navrhované znění § 205 odst. 3, které zní: "Odvolání proti rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153 a), § 153 b))", se doplnilo slovy, cituji "nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci". Tímto způsobem by se umožnilo doplnit přezkoumání i o to, zda byla skutková zjištění správně aplikována a podřazena pod právní režim. Návrh změny samozřejmě předám písemně. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a poslanci Janu Kalvodovi. Byl sedmým vystupujícím v rozpravě a pokud se nikdo další nehlásí, byl posledním vystupujícím v rozpravě, poněvadž rozpravu v tuto chvíli uzavírám.

Táži se jednak pana místopředsedy, zda chce pronést k rozpravě závěrečné slovo, ale hlásí se paní společná zpravodajka s určitým požadavkem. Prosím.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, po dohodě s panem místopředsedou Kalvodou prosíme o dvacet minut přestávky.

Předseda PSP Milan Uhde: Dvacet minut přestávka. Nabízí se dvojí možnost. Buď udělat přestávku také pro sněmovnu, anebo pokračovat. Budeme raději pokračovat v projednávání dalšího bodu, zatímco připraví společná zpravodajka pozměňovací návrhy k tomuto návrhu zákona k našemu hlasování.

My přistoupíme k bodu

XII.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 283 z r. 1991 Sb., o Policii České republiky ve znění zákona ČNR č. 26 z roku 1993 Sb. a zákona č. 67 z roku 1993 Sb. a zákona ČNR č. 553/91 Sb., o Obecní policii ve znění zákona č. 67 z roku 1993 Sb.

Předložený vládní návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 248 a odůvodněním pověřila vláda ministra Jana Rumla. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, po věcném a právním vyhodnocení situace, která nastala v některých regionech České republiky v souvislosti se zvýšenou migrací obyvatelstva, byly vládou České republiky posouzeny možnosti řešení této situace také v oblasti legislativních změn a doplnění. Navrhovaná doplnění zákona o Policii České republiky i zákona o malé obecní policii, která jsou vám předkládána, jsou v souladu s celkovou koncepcí materiálu projednávaného vládou České republiky dne 20. ledna 1993 orientována na větší efektivitu činnosti Policie ČR i Obecní policie, a to zejména ve sféře preventivního působení při ochraně života a zdraví osob, veřejného pořádku a majetku, tedy hodnot prioritních i z hlediska Ústavy České republiky.

V případech ustanovení § 17 zákona ČNR č. 283/91 Sb., resp. § 14 zákona ČNR č. 553/91 Sb., se jedná o právní úpravu, jejíž absence v těchto zákonech neumožňuje policistům preventivně zbavit násilně se chovající či násilím hrozící jednotlivce i skupiny takových předmětů, které lze ve smyslu trestního zákona považovat za zbraně.

Předkládaný návrh novely zmíněného zákona pamatuje rovněž v daném případě na ochranu vlastnických práv, neboť odevzdání, popř. odebrání zbraně proti potvrzení nezbavuje občana těchto práv, poněvadž vrácení zbraně nebrání zákonně důvody.

Další shodné doplnění obou citovaných zákonů umožňuje v případě již existujícího oprávnění policistů zakázat vstup na určená místa použít k označení nebo ohraničení těchto míst technických prostředků, např. přenosných plůtků, plastikových pásů s nápisem Policie apod. Zmíněně technické prostředky jsou zcela běžně ve světě užívány v celé řadě případů, ať už jde o zabezpečení místa spáchaného trestného činu pro další úkony policie nebo ohraničení míst dopravních havárií apod.

Doplnění § 26 zákona o Policii ČR o ustanovení umožňující umístit do policejní cely osobu předvedenou podle § 13 odst. 5, to je osobu, která odmítla prokázat nebo nemůže prokázat svou totožnost v případech, kdy nelze jinak zabezpečit provedení úkonů uvedených v tomto paragrafu, např. snímání daktyloskopických otisků, fotografování apod., má překlenout nedostatek stávající právní úpravy. V důsledku toho, že současný zákon předpokládá vstřícnou součinnost osob, jejichž totožnost je zjišťována a nepočítá s eventualitou absolutně odmítavého postoje typického zejména u osob migrujících či bezdomovců, jsou střežením těchto osob často zbytečně vázány značné síly a prostředky policie, kterých bude možno na základě navrhované úpravy využít účelnějším způsobem.

Závěrem chci poznamenat, že předkládaná dílčí novela zákona o Policii ČR a zákona o Obecní policii tvoří pouze část legislativních opatření připravených na základě úvodem zmíněného požadavku vlády České republiky, k nimž dále patří dílčí novela občanského soudního řádu a trestního zákona. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi za jeho výklad. Udílím slovo společnému zpravodaji výborů, panu poslanci Jiřímu Macháčkovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní tisk 347. Prosím, pan společný zpravodaj.

Poslanec Jiří Macháček: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, mé zdůvodnění bude velmi jednoduché, protože pan ministr vlastně tuto krátkou novelu zákona o Policii a Obecní policii velmi dobře zdůvodnil a společnou zprávu máte všichni na stole.

Chtěl bych vás jen - než začne rozprava - vyzvat k jedné věci. Jedná se o čistě účelovou novelu zákona, která je, tak jak zde bylo již zdůvodněno, směrována k jednomu cíli: zamezit nebezpečným skupinám, když to takto nazvu, aby ohrožovaly ostatní občany. Zákon o Policii a zejména zákon o Obecní policii jsou dnes už zralé ne k novelizaci, ale k přepracování a podání nového zákona. O tom budu mluvit na závěr své zprávy. To je asi na úvod všechno, co bych k tomu řekl. Byl bych rád, kdybyste respektovali mé doporučení, aby připomínky nezasahovaly do celého zákona o Policii, poněvadž bychom se mohli dostat úplně jinam, než bychom chtěli. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji poslanci Jiřímu Macháčkovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Jako první se s pozměňovacím návrhem přihlásil pan poslanec Jiří Drápela.

Poslanec Jiří Drápela: Vážený pane předsedo, vážení ministři, vážená sněmovno, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrhy k zákonu o Policii České republiky tak, jak vyzněly ze společně porady starostů, místostarostů a zástupců České policie v Brně a které byly konzultovány s ministerstvem vnitra.

Za prvé - v § 13, v čl. I. předřadit před dosavadní bod 1 nové body 1, 2 a 3 tohoto znění:

1. V § 13 odst. 2 písm f) za slova "trestného činu" se vkládá slovo "přestupkem".

Odůvodnění: Podle § 13 odst. 2 písm. f) je policista oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, která se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události. Toto oprávnění policisty je třeba vztáhnout rovněž na osoby, které se zdržují v blízkosti místa spáchání přestupku. Důvodem je zejména potřeba zjistit totožnost případných svědků přestupku. Toto řešení je navíc plně symetrické s ustanovením písm. a) téhož odstavce, podle něhož je policista oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, přistiženou jak při spáchání trestného činu, tak i přestupku.

2. V § 13 odst. 2 se za písm. f) vkládají písmena g), h) a i), která včetně odkazů pod čarou znějí:

"g) která je předváděna na žádost příslušného orgánu podle zvláštních právních předpisů.

Odkaz 5 a): např. § 52 odst. 2 občanského soudního řádu, § 90 odst. 3 trestního řádu a § 42 odst. 2 správního řádu.

h) která je oznamovatelem.

Odkaz 5 b): § 67 zákona ČNR č. 100/1990 Sb., o přestupcích a § 158 trestního řádu.

i) která požaduje zjištění totožnosti jiné osoby podle odst. 3".

Odůvodnění: V policejní praxi se běžně vyskytují případy, kdy je nezbytné zjištění totožnosti zmíněných osob. Např. vždy je třeba zjistit totožnost osoby, která je policií předváděna pro účely soudního nebo správního řízení, totožnost oznamovatele trestního činu a přestupku.

Rovněž k posouzení existence právního zájmu osoby na zjištění totožnosti osoby třetí je potřebné ověřit totožnost žadatele o takové zjištění.

3. - ustanovení § 17 odst. 1 zní:

"1. Policista je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, která je předváděna nebo zajištěna nebo proti které směřuje služební zákrok, nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví nebo život a zdraví jiných osob, a odebrat ji."

Odůvodnění: Podle platné úpravy je policista pouze oprávněn přesvědčit se, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví, nebo zdraví a život jiných osob. Při většině zákroků policisty, to je tehdy, kdy dochází k přímému donucení spojenému zpravidla s fyzickým kontaktem, nikoliv tedy v případě pouhých služebních úkonů policisty, jako je např. zjišťování totožnosti, požadování vysvětlení apod., je totiž z důvodů bezpečnosti zpravidla vždy na místě přesvědčit se, zda osoba, vůči níž zákrok směřuje, není ozbrojena.

Dosavadní body 1 a 2 přečíslovat na body 4 a 5.

Za druhé - v čl. I. vložit za dosavadní bod 2 (to je nový bod 5) nový bod 6, který zní:

"6. ustanovení § 18 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

3) Oprávnění přesvědčit se, zda se v dopravním prostředku nenachází hledaná osoba nebo věc, má policista též v případě, že dopravní prostředek je zastaven násilně po neuposlechnutí pokynu policisty k zastavení."

Odůvodnění: Podle dosavadní úpravy § 18 odst. 1 a 2 se policista může přesvědčit o přítomnosti hledané osoby nebo věci ve vozidle jen v rámci pronásledování pachatelů závažných trestných činů, resp. v rámci pátrání po hledaných osobách nebo věcech. Toto oprávnění tedy nelze použít tehdy, jestliže takové pronásledování nebo pátrání neprobíhá a přitom dojde k situaci, že vozidlo zjevně ignoruje pokyn policisty k zastavení, uniká a k zastavení muselo být policií donuceno.

Dosavadní bod 3 přečíslovat na bod 7.

Za třetí - v čl. I. vložit za dosavadní bod 3 (to je nově bod 7) nový bod 8, který zní:

"8) Za § 20 c) se vkládá nový § 20 d), který zní:

20 d) Policista je při plnění úkolů policie oprávněn vstupovat na každé veřejně přístupné místo včetně veřejně přístupného prostoru, který slouží k podnikatelské a obdobné činnosti osob."

Odůvodnění: Oprávnění policisty vstupovat na veřejně přístupné místo při plnění úkolů policie není v dosavadním zákoně vůbec upraveno, přičemž v praxi nastávají případy, kdy ze strany zejména provozovatelů různých podniků a zařízení (např. noční zábavních podniků) je rozličným způsobem znemožňováno vstupovat policii do jinak veřejně přístupných prostor těchto podniků a zařízení (např. prohlášením o tom, že je zavřeno z důvodu plného obsazení podniku zákazníky).

Dosavadní bod 4 přečíslovat na bod 9.

Za čtvrté - v čl. I. připojit za dosavadní bod 4 (to je nově bod 9) nový bod 10, který zní:

"10) v § 33 odst. 1 se slova "a útvar policie pro odhalování trestných činů spáchaných policisty, zřízený ministerstvem" nahrazují slovy "a útvar ministerstva pro odhalování trestných činů spáchaných policisty".

Odůvodnění: Účelem tohoto návrhu je napravit formální nedostatek v textu § 33 odst. 1 kde pro útvar ministerstva vnitra pro odhalování trestných činů spáchaných policisty dnes Inspekce ministerstva vnitra - je nesprávně užito označení "útvar policie". Dosavadní úprava tedy vlastně neumožňuje Inspekci ministerstva vnitra využívat k plnění jejích úkolů zákonem svěřené oprávnění k používání operativně pátracích prostředků.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Drápelovi. K řečništi zvu paní poslankyni Hanu Tomanovou, která hodlá přednést pozměňovací návrh, připraví se pan poslanec Václav Klučka.

Poslankyně Hana Tomanová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovoluji si doplnit § 24 zákona č. 283 o Policii ČR a to tak, že za odst. I navrhuji zařadit nové dostavce 2, 3 a 4 v tomto znění:

"2) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, která je důležitá pro objasňování přestupku nebo věci, která byla přestupkem získána, nebo věci, která byla získána za věc pocházející z přestupku.

3) Policista vydanou věc vrátí, je-li nepochybné a prokázané, že věc má svého vlastníka a tento na ni uplatňuje nárok. Vzniknou-li pochybnosti o vlastníkovi, rozhodne orgán, který ve věci rozhoduje.

4) O vydání či vrácení věci sepíše policista úřední záznam a osobě, která věc vydala, stejně tak osobě, které byla věc vrácena, vystaví potvrzení o vydání či vrácení věci."

Zdůvodnění: současná právní úprava umožňuje policistovi pouze odnětí věci ve smyslu § 25 zákona č. 283/1991 Sb. Vzhledem k novele zákona o přestupcích č. 67/1993 Sb. došlo k přestupku proti majetku - § 50 - k výraznému rozšíření postihu pro rozličné způsoby napadení majetku. Jedním z nich je "podílnictví" podle § 50, odst. 1 písm. d) "... oprávnění policisty vyzvat osobu k vydání věci se jeví jako důležité".

S odlišností k postupu využití instituce odnětí věci ve smyslu § 25 zákona 283/1991 Sb. by se vydáním a vrácením věci podstatně zjednodušil způsob rychlého rozhodování o majetku a osobě oprávněné by mohl být její majetek vrácen v mnoha případech okamžitě, což je v daném případě velice efektivní.

Potvrzení o vydání či vrácení věci je v daném případě administrativním opatřením k prováděným úkonům.

Dále současný odst. 2 a 3 přečíslovat na 5 a 6 a původní odst. 3, nyní tedy odst. 6 navrhuji doplnit za poslední větou o větu: "Tento odběr bude proveden v nejbližším zdravotnickém zařízení v rámci působnosti policejního útvaru, kde přestupek vyšel najevo nebo byl zjištěn."

Pokud totiž řidič motorového vozidla odmítne dechovou zkoušku s odůvodněním, že trpí nějakým plicním onemocněním nebo jinou nemocí, která vytváří překážku pro provedení dechové zkoušky na alkohol, nemůže policista požádat o podrobení se lékařskému vyšetření, avšak musí osobu poučit o oprávněnosti požádat o provedení odběru krve ve smyslu § 24 současného odstavce 3 zákona č. 283 z roku 1991 Sb. Osoba po poučení skutečně může požádat o provedení odběru krve, ale vzhledem k tomu, že si sama může určit místo i lékaře, může dojít k situaci, že pro vzdálenost zdravotnického zařízení, které si zvolí pro odběr, je tento již bezpředmětný. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Tomanové, zvu k řečništi pana poslance Václava Klučku. Je posledním přihlášeným do rozpravy.

Poslanec Václav Klučka: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové!

Dovoluji si vám předložit 3 návrhy na doplnění projednávané novely zákona č. 283/91 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/93 Sb.

1. Nadpis pod § 36 se přeřazuje nad § 36.

2. Paragraf 36 odst. 3 zní:

"O vydání povolení rozhoduje krajský soud samosoudcem. Proti jeho rozhodnutí se opravný prostředek nepřipouští."

3. V § 36 odst. 5, 6, 8 a 9 se slova "prokurátor" a "prokuratura" nahrazují slovy "krajský soud" a "krajské soudy". Odůvodnění:

Do 31. 12. 1992 byla prokuratura samostatný ústavní orgán, do jehož pravomoci náležela ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob dle čl. 97 Ústavy ČSFR. Prokuratuře příslušel výkon ústavního dozoru nad dodržováním zákonů a jiných právních předpisů dle čl. 104 Ústavy ČSFR ve znění ústavního zákona č. 493/92 Sb. Generální prokurátor byl ústavním činitelem, nezávislým na vládě a odpovědným jen zákonodárnému sboru.

S účinností od 1. ledna 1993 byla prokuratura změněna na orgán výkonné moci, který zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení dle čl. 80 Ústavy. Dokud nebude zřízeno státní zastupitelství, vykonává jeho funkce orgán označený jako prokuratura České republiky dle čl. 109 Ústavy. Ústava České republiky svěřila ochranu základních práv a svobod výhradně soudní moci, a to bez jakékoli výjimky dle čl. 4. Ani přechodné ustanovení čl. 109 Ústavy žádnou výjimku nepřipouští.

Používáním operativní techniky při odhalování trestních činů dle § 36 zákona o Policii České republiky se zasahuje do ústavních práv jednotlivců, zejména do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství a tajemství dopravovaných zpráv a do práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života. Podle platného ustanovení § 36 vydávají povolení k použití operativní techniky prokurátoři určení generálním prokurátorem. Zákonné zmocnění prokurátorů k povolování zásahů do základních práv a svobod je však neústavní.

Navrhuje se, aby úkony, které do 31. 12. 1992 byli oprávněni provádět prokurátoři podle čl. 4 Ústavy, byly svěřeny krajským soudům. Protože jde o speciální pravomoc podle zákona o Policii České republiky, není třeba novelizovat zákony upravující pravomoci soudů a řízení před nimi.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Slovo má pan poslanec Zbyšek Stodůlka, který se přihlásil z místa. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Váženě kolegyně, vážení kolegové, mám návrh procesní, a sice, aby návrhy, které tady byly vzneseny, nám byly rozdány v písemné podobě. Mám totiž za to, že rozsah pozměňovacích návrhů překročil rozsah novelizace, jak byla předkládána ve výborech, a přitom jde o okolnosti, které mohou, jak tady již bylo řečeno, závažným způsobem zasáhnout do oblasti ústavních práv občanů. Jde zejména o oprávnění policistů kontrolovat totožnost nebo zjišťovat totožnost osob, které se zdržují v místě přestupku, dále požadování dalších pravomocí.

Z toho důvodu navrhuji sněmovně, aby žádala nebo aby odsouhlasila písemné znění těchto pozměňovacích návrhů, protože je potřeba se nad nimi pořádně zamyslet. Mám za to, že i společný zpravodaj by v tuto chvíli měl navrhnout přerušení tohoto bodu - pokud to neučiní on, tak to učiním já - abychom si mohli pořádně srovnat všechny právní předpisy, které mají být novelizovány. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Stodůlkovi. Dám hlasovat o jeho návrhu analogicky jako o předchozích návrzích podaných v podobných situacích, ale až po skončení rozpravy, poněvadž jinak to nemá samozřejmě smysl.

Pan společný zpravodaj chtěl říci něco podobného dokonce totéž, takže jsme se shodli. Ptám se po dalších přihláškách do rozpravy. Písemnou přihlášku nemám a jelikož nemám ani přihlášku z místa - pardon, je tu přihláška pana společného zpravodaje a pana poslance Skočovského. Máte prosím slovo, pane společný zpravodaji.

Poslanec Jiří Macháček: Děkuji. Dal bych ale přednost panu poslanci Skočovskému, abych potom na závěr dal návrh.

Anebo když už tady jsem, učiním to ihned, aby po zatímních pozměňovacích návrzích bylo přerušeno projednávání tohoto bodu, mohl se k tomu sejít - jak to zdůvodnil pan poslanec Stodůlka - garanční výbor a zaujmout k některým zásadním bodům stanovisko, abych to nekomentoval já jako společný zpravodaj, ale aby k tomu bylo i stanovisko garančního výboru, který to takto neprojednával.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji a slovo má pan poslanec Skočovský. Budu potom mít určitý návrh na způsob, jakým vyřešit tuto otázku, kterou nadhodil pan společný zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP