Čtvrtek 20. května 1993

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Pavla Šafaříka, aby se ujal slova. Pan poslanec Šafařík byl původně určen jako zpravodaj, ovšem nyní z gestikulace vidím, že se situace změnila.

Dámy a pánové, zpravodajem k tomuto bodu programu je pan poslanec Tomáš Ježek. My máme návrh usnesení k dispozici. Prosím předsedu rozpočtového výboru, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, rozpočtový výbor se velmi pečlivě a dlouze zabýval zprávou o rozpočtovém hospodaření za první čtvrtletí a po obsáhlé diskusi doporučil Poslanecké sněmovně vzít tuto zprávu na vědomí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ježkovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu pořadu. Písemně se zatím nikdo nepřihlásil. Slovo má pan poslanec Vačkář.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, nebudu hovořit dlouho, protože jako člen rozpočtového výboru jsem při projednávání vznesl celou řadu dotazů. Přesto si neodpustím některé poznámky.

Podle mého názoru je třeba věnovat hrubému domácímu produktu, který je ve všech státech hlavním ukazatelem, příslušnou pozornost. Vláda musí najít cestu, jak přesné číslo zjistit. Neustálé vymlouvání se na to, že statistika neudává správné údaje a že se nemůžeme dopracovat správného čísla, by nebylo vhodně. Je třeba tuto záležitost dořešit, protože je to hlavní ukazatel ekonomiky.

Pokud jde o další záležitosti, chci říci, že příznivé věci v ekonomice již pan ministr jistě řekl. Já se dotknu pouze dvou věcí, a to nepříznivého vývoje v oblasti dovozu a vývozu. O těchto otázkách jsme hovořili. Dalším problémem je, že vyvážíme především suroviny. Myslím, že v oblasti dovozu dochází v důsledku politiky vlády k některým věcem, které nejsou dobré. Dovážíme v některých případech některé výrobky zbytečně.

Nechci tyto věci protahovat, ale přesto si myslím, že je třeba této zprávě věnovat pozornost, protože v tomto období můžeme ještě různé věci zlepšit. Pokud dojde ke státnímu závěrečnému účtu a budeme vypisovat další položky v oblasti státních dluhopisů, tak se na tom už nedá nic změnit.

Je mi líto, že tato zpráva přichází na pořad v tuto pozdní hodinu, protože jsme již unaveni a nemůžeme tomu věnovat dostatečnou pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vačkářovi a prosím pana poslance Josefa Hájka, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pokusím se úměrně této noční hodině říci několik poznámek k projednávanému tématu.

Ekonomický vývoj v České republice v 1. čtvrtletí podle našeho názoru naplňuje předpovědi, vyslovené zde při minulé schůzi parlamentu při projednávání účinnosti a výsledků hospodářské politiky vlády. Další čtvrtletně významné propady v tvorbě hrubého domácího produktu v průmyslové výrobě i obchodní bilanci svědčí o neoprávněném vládním optimismu při hodnocení charakteristik a trendu hospodářských procesů. K žádnému oživení a odrazu ode dna nedochází a objektivně dojít nemůže. Je zde ale přece jen jeden pozitivní aspekt. Konečně vláda vyslovuje zneklidnění nad tímto vývojem, přemýšlí o příčinách daného stavu a snad bude konečně i vnímavější k některým opozičním alternativním návrhům a doporučením.

Je přece podivné, když základní příčina útlumu ekonomiky, tj. míra poklesu poptávky na vnitřním spotřebním i investičním trhu i protekcionalismus vůči našemu exportu je ve sněmovně před měsícem bagatelizován a návazně na to v úvahách premiéra i některých ministrů se stejné myšlenky prosazují jako možná východiska.

Z dosavadního vývoje vyplývá, že příznivý výsledek rozpočtu k 31. 3. 1993 je dosažen především naplněním jeho příjmové stránky, 18 miliardami doběhu starých rozpočtových příjmů za rok 1992, který by však v průběhu roku 1993 měl kompenzovat rozpočty daně z přidané hodnoty cirka podle našich propočtů 8-10 miliard Kč. Na straně příjmů by bylo vhodné konstatování o správně stanovené míře daně z přidané hodnoty konfrontovat i s dubnovými čísly. Ve druhé polovině dubna mělo dojít k odpočtu ve výši cirka 5 miliard Kč a současně dubnová záloha by mohla napovědět, do jaké míry ovlivní čtvrtletní plátci inkasní cyklus. Spotřební daně asi ve své alikvotě prokazují určitou stabilitu. Nižší časové plnění je zde zřejmě možno vysvětlit nižším počtem dní v měsíci únoru. Značná rizika - a byla zde připuštěna - jsou například u daně z příjmu právnických osob, kde alikvota neodpovídá rozpočtovým představám. Negativně silně působí i zúčtování vratek odvodů ze zisku ke konci března 4 miliardy Kč, z toho 3,8 miliard u vratek velkých bank. Obdobně pojistné na sociální pojištění s relativním výpadkem za 1. čtvrtletí 3,5 miliardy Kč je podle našeho názoru. i nadále rizikovou příjmovou položkou.

Na straně výdajů potom v časové alikvotě prvního čtvrtletí není úspora 9,6 mld. Kčs dokázána nebo úměrná časové regulaci ministerstva. Překvapující nízké kvartální plnění, časové plnění je pro nás třeba na úrovni kapitoly školství, což je v rozporu s publicitou rozpočtových potíží tohoto resortu. Vysoké rozpočtové výdaje jsou naopak u některých položek, které jsou zde jmenovány, například u dotací na teplo - již téměř 60% celoroku.

Přestože státní rozpočet vykazuje čtvrtletní přebytek, výhledově je rozpočtová situace podle našeho názoru stále dosti napjatá. Příznivý vliv doběhu příjmů se postupně vytratí, na druhě straně existují výdajově podhodnocené položky a položky, které ve výdajové bilanci rozpočtované na tento rok nebyly vůbec zahrnuty. Některé bych uvedl: určitě nastoupí realizace záruk za některé poskytnuté vládní úvěry. Budou tady nadrozpočtové závazky státu ke komerčním bankám, výdaje na celní správu, výdaje na dluhovou službu federace, vyšší dotace k cenám tepla, jak jsem o tom hovořil, a v neposlední řadě třeba i dopad daňových a odvodových úprav z tohoto týdne.

Z tohoto výčtu lze vyvodit i predikci silných rozpočtových problémů, které podle našeho názoru nelze řešit, tak jak zde bylo naznačeno, pouhými škrty rozpočtových výdajů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím. Pan ministr se jako navrhovatel má nyní možnost vyjádřit.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych říci asi dvě nebo tři poznámky, nechci zdržovat.

Skutečně nejde o to, že vláda se chce vymlouvat na vývoj hrubého domácího produktu nebo něco podobného, ale faktem zůstává, že údaje o hrubém domácím produktu jsou dnes pouze v poloze odhadů. A tyto odhady jsou dál zpřesňovány a já ze své praxe a komunikace se statistickým úřadem vím, že číslo, za které se statistický úřad podepíše na tvrdo, bude platit až někdy v červenci za první čtvrtletí. Z tohoto hlediska nejde o to, že vláda chce mít jakési alibi nebo něco takového, ale prostě je třeba oznámit ta čísla s jistou mírou rezervy.

l když jsem řekl, že dovoz a vývoz, relace obchodní bilance zejména z hlediska dovozu je znepokojivá, chci vás všechny ujistit o tom, že vývoj pasívní obchodní bilance, to znamená větší dovoz než vývoz, je bohatě překryt aktivem z ostatních položek běžného účtu platební bilance. Řeknu vám dvě čísla. Naše bilance skončila za první čtvrtletí hovořím o běžném účtu - mírným přebytkem, bilance běžného účtu Maďarské republiky skončila deficitem 700 mil. amerických dolarů. Měli bychom si také trochu vážit skutečně velmi dobrých výsledků v ekonomice České republiky.

Je tady mise Mezinárodního měnového fondu. Nechci tady hrát na strunu nějaké jednosměrně interpretace, ale mise Mezinárodního měnového fondu jednoznačně hodnotí vývoj v České republice jako absolutně pozitivní, dokonce pátrají, kde jsou příčiny tak pozitivního vývoje.

Pokud pan poslanec Hájek tady hovořil, třeba u toho školství bych to uměl vysvětlit, ale není to třeba vysvětlovat, myslím. Tady jde o to, že mzdy za loňský rok jsou vlastně na depozitním účtu a pak ty zálohy se čerpají z běžného účtu. Tam není problém. To je jen technický problém čerpání prostředků na mzdy v kapitole ministerstva školství.

l když si vláda uvědomuje všechny problémy, které ve vývoji ekonomiky jsou, chci vám s plnou odpovědností říci, že vývoj v rozpočtu i při znalosti tlaků na dodatečné výdaje je pro mne jako ministra financí překvapivě dobrý a chcete-li, abych řekl svoji prognózu, tak tento rozpočet vůbec nemusí skončit deficitem v letošním roce i s těmi dodatečnými výdaji. To je všechno. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Chci se zeptat pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit na závěr se zhodnocením rozpravy? Není tomu tak. Děkuji.

Dámy a pánové, zazněl návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí zprávu vlády České republiky o plnění státního rozpočtu ČR za první čtvrtletí roku 1993."

Kdo je prosím pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku! 92.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že usnesení bylo přijato.

Tím jsme projednali bod 19. Děkuji panu předsedovi Ježkovi a panu ministru Kočárníkovi.

Dámy a pánové, v tomto okamžiku se domnívám, že bychom se mohli kratince vrátit k přerušenému bodu číslo 19, což je

XIX.

Informace vlády ČR o připravovaném zřízení příspěvkové organizace Orbis

Všichni jste dostali na lavice návrh usnesení. V rozpravě zazněl z úst pana poslance Seifera návrh tří bodů usnesení a pan poslanec Koronthály měl jeden pozměňovací návrh. Domnívám se, že o tomto pozměňovacím návrhu musíme rozhodnout jako o prvním, tedy hlasováním.

Pak, pokud nebudou námitky, bych navrhoval rozhodnout o jednotlivých částech usnesení I, II, III.

Pan poslanec Koronthály navrhuje text: "Doporučuje vládě ČR vypustit z navrhovaného usnesení o zřízení příspěvkové organizace Orbis všechna ustanovení, která by umožňovala dvojí výklad a mohla být podkladem pro vytvoření domácího rozhlasového či televizního vysílání v rámci Orbisu" nahradit stručnějším textem: "Doporučuje vládě popsat činnost příspěvkové organizace Orbis tak, aby bylo jednoznačně vyloučena možnost samostatného rozhlasového a televizního vysílání."

Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Koronthályho.

Pan poslanec Seifer se hlásí o slovo, promiňte, neviděl jsem vás včas.

Poslanec Pavel Seifer: Já bych svoji třetí část návrhu usnesení stáhl a přiklonil bych se k navrhovanému pozměňujícímu návrhu pana Koronthályho.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji navrhovateli celého usnesení. Myslím si, že musíme po skončení rozpravy rozhodnout o tomto návrhu hlasováním.

Kdo je tedy pro stažení bodu III. panem poslancem Seiferem a zároveň pro to, aby se návrh usnesení nově skládal z bodu I. a II. předneseného panem poslancem Seiferem a bodu III. z pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku. Dámy a pánové, to je skutečně takřka sto procent přítomných. Dovolím si prohlásit tento návrh pana navrhovatele za přijatý.

A nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, není-li připomínek, není-li návrhů jiných, o návrhu jako celku. Je návrh na jiný způsob hlasování? (Hlas: Po částech.)

Budeme tedy hlasovat o bodu I. Není třeba číst, máme všichni před sebou.

Kdo je pro přijetí první části usnesení, ať zvedne ruku. 111. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

První část usnesení byla přijata.

Budeme hlasovat o části II, kdy "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě urychleně vytvořit .... atd."

Kdo je pro přijetí této části usnesení, ať zvedne ruku. 100.

Kdo je proti? 5.

Děkuji, i tato část usnesení byla přijata.

Nyní budeme hlasovat o části III, tak jak ji navrhl pan poslanec Koronthály.

Kdo je pro přijetí této části usnesení, ať zvedne ruku. 95.

Kdo je proti? 1.

Děkuji, i tato část usnesení byla přijata.

Domnívám se, že není potřeba hlasovat o usnesení jako o celku vzhledem k tomu, že jsme odsouhlasili jeho tři jednotlivé části. Není-li námitek, konstatoval bych, že jsme projednali bod č. 25. a můžeme přistoupit k projednávání bodu 22.

XXII.

Vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1992, sněmovní tisky 226356

Vláda nám předložila návrh státního závěrečného účtu a Nejvyšší kontrolní úřad ČR zpracoval v souladu se zákonem k tomuto návrhu stanovisko. Oba materiály vám byly rozdány. Předložený návrh, který jste obdrželi jako tisk 226, odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, z pověření vlády předstupuji před vás s návrhem závěrečného účtu České republiky za rok 1992. Jde o zásadní dokument, který hodnotí vývoj ekonomiky a výsledky rozpočtového hospodaření v roce 1992 a kterým je parlamentu předkládán návrh na způsob vypořádání těchto výsledků.

Vzhledem k tomu, že jste měli možnost s výsledky ekonomiky roku 1992 se blíže seznámit již v minulých schůzích parlamentu, omezil bych se pouze na dvě konstatování.

Především to, že vláda hodnotí vývoj v roce 1992, vývoj ekonomiky jako úspěšný, jako vývoj, který ze všech zemí ze střední a východní Evropy, které procházejí transformací, zaznamenává nejlepší výsledky. Především k těmto nejlepším výsledkům patří to, že byla dosažena velmi nízká míra inflace - 11,1% v roce 1992.

Dále vývoj v oblasti vnějších ekonomických vztahů; jde o udržení stability našeho devizového kursu a o relativně příznivý vývoj v oblasti platební bilance a v oblasti přímých zahraničních investic. Výsledky rovněž signalizují jisté dílčí prvky oživení, ke kterým nepochybně došlo v průběhu loňského roku. Je to měřitelné jak na bázi hrubého domácího produktu, tak zejména na bázi stavební výroby.

Výsledky, které česká ekonomika dosáhla v roce 1991 podle hodnocení vlády, ukazují, že strategie ekonomické reformy je správná. Neznamená to samozřejmě, že je ekonomický vývoj v České republice bez problémů. Co však vláda považuje za podstatné, je důvěra domácích i zahraničních investorů a obyvatelstva v hospodářskou politiku. To zakládá dobré výsledky pro úspěšnou transformaci ekonomiky.

Pokud jde o vlastní závěrečný účet, podrobnou číselnou charakteristiku příjmů i výdajů i podle jednotlivých položek, včetně rozsáhlého komentáře, máte ve vládním materiálu; omezím se pouze na formulaci nejdůležitějších faktů a závěrů, které vyplývají z výsledků rozpočtového hospodaření.

Celkově veřejné rozpočty České republiky uzavřely své hospodaření s přebytkem ve výši 6,1 mld. korun, když státní rozpočet České republiky skončil schodkem 1.7 mld. korun, což je zcela zanedbatelný schodek ve vztahu k hrubému domácímu produktu.

Hospodaření místních rozpočtů vykázalo přebytek 7,8 mld. korun, rozpočet federace skončil schodkem ve výši 7 mld. korun.

Nemohu se nezmínit o tom, že loňské společné příjmy nejsou dosud ze strany slovenské vlády vypořádány. Jak již proběhlo opakovaně tiskem, odvedla slovenská strana do společného koše v rámci federálního rozpočtu za prosinec nepochopitelně malý objem daně z obratu ve výši cca 600 mil. korun. Podle naší prověrky daňových hlášení na Slovensku to znamená, že rozpočet ČR byl tím zkrácen o částku zhruba 1,7 mld. korun. Neboli rozpočet skončil v podstatě zcela vyrovnaný, pokud tyto příjmy by správně doputovaly do federálního rozpočtu.

Skutečný objem výdajů rozpočtu ČR činil 253,1 mld. Kčs, z čehož 197,9 mld., to je téměř 80% připadalo na běžné výdaje, 21,5 mld. Kčs připadalo na kapitálové výdaje a zhruba 34 mld. Kčs bylo poskytnuto ve formě dotací místním rozpočtům. Objem výdajů rozpočtu byl splněn na 101,3%.

Pokud jde o plnění federálního rozpočtu, který máte rovněž přiložen k závěrečnému účtu ČR, chtěl bych říci pouze několik poznámek.

Celkově bylo z federálního rozpočtu uvolněno v roce 1992 131 mld. Kčs. Z celkových výdajů bylo použito 56 mld. Kčs na zabezpečení potřeb v republikové působnosti, když pro potřeby ČR bylo použito zhruba 57% této částky a pro potřeby Slovenska bylo použito 43%. Většina těchto výdajů se opírala o plnění příslušných zákonných norem a byla tak prakticky předurčena.

Pokud jde o výsledek rozpočtů, výsledný schodek připadající na ČR z vypořádání rozpočtu roku 1992 tvoří 1,697 mld. Kčs z českého rozpočtu a 2/3 podíl ze schodku federálního rozpočtu, který, jak už jsem uvedl, byl 7 mld. Kčs, činí 4,667 mld. Kčs. Tedy celkem jde o schodek 6,364 mld. Kčs, který musí být uhrazen.

Tuto částku navrhuje vláda pokrýt emisí státních dluhopisů se splatností do 10 let od data účinnosti příslušného zákona, jehož návrh vám byl předložen a bude projednáván jako následující bod.

Podobný přístup navrhujeme u převzatých závazků státu od Čs. obchodní banky ve výši 10,438 mld. Kčs.

U obou případů je nezbytné rozložit splátky těchto závazků na několik let, přičemž zkušenosti z první části emise dluhopisů ČR na krytí schodku rozpočtu roku 1991 ukazují, že o tyto cenné papíry je zájem a jsou na finančním trhu poměrně dobře umístitelné.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v závěru bych rád konstatoval, že rozpočtové hospodaření ČR v r. 1992 bylo zdravé. Rád bych poděkoval Poslanecké sněmovně, resp. ČNR za pozornost, kterou věnovala a věnuje projednávání rozpočtových otázek.

Jménem vlády navrhuji, aby Parlament ČR předložený návrh státního závěrečného účtu pro rok 1992 schválil.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Kočárníkovi a prosím společného zpravodaje výborů, předsedu příslušného výboru pana Tomáše Ježka, aby se ujal slova a odůvodnil společnou zprávu, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 356.

Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, v průběhu měsíce dubna a května všechny výbory parlamentu projednávaly jim příslušející kapitoly a výbor rozpočtový pak zejména souhrnnou zprávu o rozpočtovém hospodaření, o státním závěrečném účtu za rok 1992.

Na společné schůzi zpravodajů 14. května bylo navrženo toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu

I. schvaluje

státní závěrečný účet ČR za rok 1992, který vykazuje příjmy ve výši 251,379 mld. Kčs, výdaje 253,076 mld. Kčs a celkový schodek 1,697 mld. Kčs.

II. bere na vědomí

a) závěrečné účty státních fondů ČR za rok 1992

b) stav státních finančních aktiv ČR k 31. prosinci 1992 ve výši 4,408 mld. Kčs a stav státních finančních pasiv ve výši 24,224 mld. Kčs

c) výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí v ČR za rok 1992, které vykázalo příjmy 84,604 mld. Kčs, výdaje 76,770 mld. Kčs a celkový přebytek 7,834 mld. Kčs

d) schodek vykázaný ve státním závěrečném účtu federace za rok 1992 ve výši 7 mld. Kčs.

III. souhlasí

s úhradou

a) schodku státního rozpočtu ČR za rok 1992 ve výši 1,697 mld. Kčs

b) části schodku státního rozpočtu federace za rok 1992 připadající na ČR ve výši 4,667 mld. Kčs emisí státních dluhopisů ČR podle navrženého zákona Parlamentu ČR."

Zde je jistý procedurální problém, na který už narazil pan kolega Výborný, že vlastně zde navrhuji souhlasit s něčím, co je předmětem zákona, který bude hned v následujícím bodu projednáván. Vidím, že pan poslanec Výborný se hlásí a má k tomu poznámku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Prosím pana poslance Výborného, který se hlásí do rozpravy, aby se ujal slova. Prosím pana poslance Recmana, aby se připravil.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, z předloženého vládního návrhu státního závěrečného účtu ČR za minulý rok plyne - jak patrno - že došlo k celkem nepatrnému schodku ve státním rozpočtu České republiky a k převzetí schodku státního rozpočtu federace připadajícího na Českou republiku. Tyto schodky přirozeně musí být uhrazeny a plně souhlasím s tím, aby se tak stalo emisí státních dluhopisů, přičemž víme, že taková emise musí být uskutečněna zákonem. Jinak to prostě nelze. Tento zákon je Poslanecké sněmovně předložen formou vládního návrhu pod tiskem 283, k čemuž existuje společná zpráva 351.

Samozřejmě budu pro přijetí tohoto zákona, ale z ryze formálních důvodů nemohu souhlasit s třetí částí usnesení, neboť je pro mne nepřijatelné, aby se sněmovna nejprve usnesla v rámci projednávání jednoho bodu pořadu, že souhlasí s vydáním zákona, aniž by onen zákon ještě začala projednávat. To prostě musí být zvlášť. Kdybychom to činili tímto způsobem, mohla by nastat dokonce absurdní situace, že se nejprve sněmovna usnese, že souhlasí s emisí dluhopisů formou zákona a pak onen zákon nepřijme. Toho bych se dosti děsil a z toho vyplývá můj návrh, že žádám, aby o navrženém usnesení bylo hlasováno po jednotlivých částech a současně doporučuji, aby třetí část schválena nebyla. Znovu opakuji - tím nebrojím proti onomu zákonu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému a prosím pana poslance Recmana, aby se ujal slova.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP