Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Kočárníkovi. Nyní prosím
zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance
Pavla Šafaříka, aby se ujal slova. Pan poslanec
Šafařík byl původně určen
jako zpravodaj, ovšem nyní z gestikulace vidím,
že se situace změnila.
Dámy a pánové, zpravodajem k tomuto bodu
programu je pan poslanec Tomáš Ježek. My máme
návrh usnesení k dispozici. Prosím předsedu
rozpočtového výboru, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
pane ministře, rozpočtový výbor se
velmi pečlivě a dlouze zabýval zprávou
o rozpočtovém hospodaření za první
čtvrtletí a po obsáhlé diskusi doporučil
Poslanecké sněmovně vzít tuto zprávu
na vědomí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ježkovi a otevírám rozpravu k
tomuto bodu pořadu. Písemně se zatím
nikdo nepřihlásil. Slovo má pan poslanec
Vačkář.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
pane místopředsedo vlády, vážené
kolegyně a kolegové, nebudu hovořit dlouho,
protože jako člen rozpočtového výboru
jsem při projednávání vznesl celou
řadu dotazů. Přesto si neodpustím
některé poznámky.
Podle mého názoru je třeba věnovat
hrubému domácímu produktu, který je
ve všech státech hlavním ukazatelem, příslušnou
pozornost. Vláda musí najít cestu, jak přesné
číslo zjistit. Neustálé vymlouvání
se na to, že statistika neudává správné
údaje a že se nemůžeme dopracovat správného
čísla, by nebylo vhodně. Je třeba
tuto záležitost dořešit, protože
je to hlavní ukazatel ekonomiky.
Pokud jde o další záležitosti, chci říci,
že příznivé věci v ekonomice
již pan ministr jistě řekl. Já se dotknu
pouze dvou věcí, a to nepříznivého
vývoje v oblasti dovozu a vývozu. O těchto
otázkách jsme hovořili. Dalším
problémem je, že vyvážíme především
suroviny. Myslím, že v oblasti dovozu dochází
v důsledku politiky vlády k některým
věcem, které nejsou dobré. Dovážíme
v některých případech některé
výrobky zbytečně.
Nechci tyto věci protahovat, ale přesto si myslím,
že je třeba této zprávě věnovat
pozornost, protože v tomto období můžeme
ještě různé věci zlepšit.
Pokud dojde ke státnímu závěrečnému
účtu a budeme vypisovat další položky
v oblasti státních dluhopisů, tak se na tom
už nedá nic změnit.
Je mi líto, že tato zpráva přichází
na pořad v tuto pozdní hodinu, protože jsme
již unaveni a nemůžeme tomu věnovat dostatečnou
pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vačkářovi a prosím pana
poslance Josefa Hájka, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
pokusím se úměrně této noční
hodině říci několik poznámek
k projednávanému tématu.
Ekonomický vývoj v České republice
v 1. čtvrtletí podle našeho názoru naplňuje
předpovědi, vyslovené zde při minulé
schůzi parlamentu při projednávání
účinnosti a výsledků hospodářské
politiky vlády. Další čtvrtletně
významné propady v tvorbě hrubého
domácího produktu v průmyslové výrobě
i obchodní bilanci svědčí o neoprávněném
vládním optimismu při hodnocení charakteristik
a trendu hospodářských procesů. K
žádnému oživení a odrazu ode dna
nedochází a objektivně dojít nemůže.
Je zde ale přece jen jeden pozitivní aspekt. Konečně
vláda vyslovuje zneklidnění nad tímto
vývojem, přemýšlí o příčinách
daného stavu a snad bude konečně i vnímavější
k některým opozičním alternativním
návrhům a doporučením.
Je přece podivné, když základní
příčina útlumu ekonomiky, tj. míra
poklesu poptávky na vnitřním spotřebním
i investičním trhu i protekcionalismus vůči
našemu exportu je ve sněmovně před měsícem
bagatelizován a návazně na to v úvahách
premiéra i některých ministrů se stejné
myšlenky prosazují jako možná východiska.
Z dosavadního vývoje vyplývá, že
příznivý výsledek rozpočtu
k 31. 3. 1993 je dosažen především naplněním
jeho příjmové stránky, 18 miliardami
doběhu starých rozpočtových příjmů
za rok 1992, který by však v průběhu
roku 1993 měl kompenzovat rozpočty daně z
přidané hodnoty cirka podle našich propočtů
8-10 miliard Kč. Na straně příjmů
by bylo vhodné konstatování o správně
stanovené míře daně z přidané
hodnoty konfrontovat i s dubnovými čísly.
Ve druhé polovině dubna mělo dojít
k odpočtu ve výši cirka 5 miliard Kč
a současně dubnová záloha by mohla
napovědět, do jaké míry ovlivní
čtvrtletní plátci inkasní cyklus.
Spotřební daně asi ve své alikvotě
prokazují určitou stabilitu. Nižší
časové plnění je zde zřejmě
možno vysvětlit nižším počtem
dní v měsíci únoru. Značná
rizika - a byla zde připuštěna - jsou například
u daně z příjmu právnických
osob, kde alikvota neodpovídá rozpočtovým
představám. Negativně silně působí
i zúčtování vratek odvodů ze
zisku ke konci března 4 miliardy Kč, z toho 3,8
miliard u vratek velkých bank. Obdobně pojistné
na sociální pojištění s relativním
výpadkem za 1. čtvrtletí 3,5 miliardy Kč
je podle našeho názoru. i nadále rizikovou
příjmovou položkou.
Na straně výdajů potom v časové
alikvotě prvního čtvrtletí není
úspora 9,6 mld. Kčs dokázána nebo
úměrná časové regulaci ministerstva.
Překvapující nízké kvartální
plnění, časové plnění
je pro nás třeba na úrovni kapitoly školství,
což je v rozporu s publicitou rozpočtových
potíží tohoto resortu. Vysoké rozpočtové
výdaje jsou naopak u některých položek,
které jsou zde jmenovány, například
u dotací na teplo - již téměř
60% celoroku.
Přestože státní rozpočet vykazuje
čtvrtletní přebytek, výhledově
je rozpočtová situace podle našeho názoru
stále dosti napjatá. Příznivý
vliv doběhu příjmů se postupně
vytratí, na druhě straně existují
výdajově podhodnocené položky a položky,
které ve výdajové bilanci rozpočtované
na tento rok nebyly vůbec zahrnuty. Některé
bych uvedl: určitě nastoupí realizace záruk
za některé poskytnuté vládní
úvěry. Budou tady nadrozpočtové závazky
státu ke komerčním bankám, výdaje
na celní správu, výdaje na dluhovou službu
federace, vyšší dotace k cenám tepla,
jak jsem o tom hovořil, a v neposlední řadě
třeba i dopad daňových a odvodových
úprav z tohoto týdne.
Z tohoto výčtu lze vyvodit i predikci silných
rozpočtových problémů, které
podle našeho názoru nelze řešit, tak jak
zde bylo naznačeno, pouhými škrty rozpočtových
výdajů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Hájkovi. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím.
Pan ministr se jako navrhovatel má nyní možnost
vyjádřit.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
paní poslankyně, páni poslanci, chtěl
bych říci asi dvě nebo tři poznámky,
nechci zdržovat.
Skutečně nejde o to, že vláda se chce
vymlouvat na vývoj hrubého domácího
produktu nebo něco podobného, ale faktem zůstává,
že údaje o hrubém domácím produktu
jsou dnes pouze v poloze odhadů. A tyto odhady jsou dál
zpřesňovány a já ze své praxe
a komunikace se statistickým úřadem vím,
že číslo, za které se statistický
úřad podepíše na tvrdo, bude platit
až někdy v červenci za první čtvrtletí.
Z tohoto hlediska nejde o to, že vláda chce mít
jakési alibi nebo něco takového, ale prostě
je třeba oznámit ta čísla s jistou
mírou rezervy.
l když jsem řekl, že dovoz a vývoz, relace
obchodní bilance zejména z hlediska dovozu je znepokojivá,
chci vás všechny ujistit o tom, že vývoj
pasívní obchodní bilance, to znamená
větší dovoz než vývoz, je bohatě
překryt aktivem z ostatních položek běžného
účtu platební bilance. Řeknu vám
dvě čísla. Naše bilance skončila
za první čtvrtletí hovořím
o běžném účtu - mírným
přebytkem, bilance běžného účtu
Maďarské republiky skončila deficitem 700 mil.
amerických dolarů. Měli bychom si také
trochu vážit skutečně velmi dobrých
výsledků v ekonomice České republiky.
Je tady mise Mezinárodního měnového
fondu. Nechci tady hrát na strunu nějaké
jednosměrně interpretace, ale mise Mezinárodního
měnového fondu jednoznačně hodnotí
vývoj v České republice jako absolutně
pozitivní, dokonce pátrají, kde jsou příčiny
tak pozitivního vývoje.
Pokud pan poslanec Hájek tady hovořil, třeba
u toho školství bych to uměl vysvětlit,
ale není to třeba vysvětlovat, myslím.
Tady jde o to, že mzdy za loňský rok jsou vlastně
na depozitním účtu a pak ty zálohy
se čerpají z běžného účtu.
Tam není problém. To je jen technický problém
čerpání prostředků na mzdy
v kapitole ministerstva školství.
l když si vláda uvědomuje všechny problémy,
které ve vývoji ekonomiky jsou, chci vám
s plnou odpovědností říci, že
vývoj v rozpočtu i při znalosti tlaků
na dodatečné výdaje je pro mne jako ministra
financí překvapivě dobrý a chcete-li,
abych řekl svoji prognózu, tak tento rozpočet
vůbec nemusí skončit deficitem v letošním
roce i s těmi dodatečnými výdaji.
To je všechno. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Kočárníkovi. Chci se zeptat
pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit na závěr
se zhodnocením rozpravy? Není tomu tak. Děkuji.
Dámy a pánové, zazněl návrh
na usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR bere na vědomí zprávu vlády
České republiky o plnění státního
rozpočtu ČR za první čtvrtletí
roku 1993."
Kdo je prosím pro přijetí tohoto usnesení,
ať zvedne ruku! 92.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že usnesení bylo přijato.
Tím jsme projednali bod 19. Děkuji panu předsedovi
Ježkovi a panu ministru Kočárníkovi.
Dámy a pánové, v tomto okamžiku se domnívám,
že bychom se mohli kratince vrátit k přerušenému
bodu číslo 19, což je
Všichni jste dostali na lavice návrh usnesení.
V rozpravě zazněl z úst pana poslance Seifera
návrh tří bodů usnesení a pan
poslanec Koronthály měl jeden pozměňovací
návrh. Domnívám se, že o tomto pozměňovacím
návrhu musíme rozhodnout jako o prvním, tedy
hlasováním.
Pak, pokud nebudou námitky, bych navrhoval rozhodnout o
jednotlivých částech usnesení I, II,
III.
Pan poslanec Koronthály navrhuje text: "Doporučuje
vládě ČR vypustit z navrhovaného usnesení
o zřízení příspěvkové
organizace Orbis všechna ustanovení, která
by umožňovala dvojí výklad a mohla být
podkladem pro vytvoření domácího rozhlasového
či televizního vysílání v rámci
Orbisu" nahradit stručnějším textem:
"Doporučuje vládě popsat činnost
příspěvkové organizace Orbis tak,
aby bylo jednoznačně vyloučena možnost
samostatného rozhlasového a televizního vysílání."
Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu
pana poslance Koronthályho.
Pan poslanec Seifer se hlásí o slovo, promiňte,
neviděl jsem vás včas.
Poslanec Pavel Seifer: Já bych svoji třetí
část návrhu usnesení stáhl
a přiklonil bych se k navrhovanému pozměňujícímu
návrhu pana Koronthályho.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
navrhovateli celého usnesení. Myslím si,
že musíme po skončení rozpravy rozhodnout
o tomto návrhu hlasováním.
Kdo je tedy pro stažení bodu III. panem poslancem
Seiferem a zároveň pro to, aby se návrh usnesení
nově skládal z bodu I. a II. předneseného
panem poslancem Seiferem a bodu III. z pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku. Dámy a pánové,
to je skutečně takřka sto procent přítomných.
Dovolím si prohlásit tento návrh pana navrhovatele
za přijatý.
A nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení,
není-li připomínek, není-li návrhů
jiných, o návrhu jako celku. Je návrh na
jiný způsob hlasování? (Hlas: Po částech.)
Budeme tedy hlasovat o bodu I. Není třeba číst,
máme všichni před sebou.
Kdo je pro přijetí první části
usnesení, ať zvedne ruku. 111. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
První část usnesení byla přijata.
Budeme hlasovat o části II, kdy "Poslanecká
sněmovna doporučuje vládě urychleně
vytvořit .... atd."
Kdo je pro přijetí této části
usnesení, ať zvedne ruku. 100.
Kdo je proti? 5.
Děkuji, i tato část usnesení byla
přijata.
Nyní budeme hlasovat o části III, tak jak
ji navrhl pan poslanec Koronthály.
Kdo je pro přijetí této části
usnesení, ať zvedne ruku. 95.
Kdo je proti? 1.
Děkuji, i tato část usnesení byla
přijata.
Domnívám se, že není potřeba
hlasovat o usnesení jako o celku vzhledem k tomu, že
jsme odsouhlasili jeho tři jednotlivé části.
Není-li námitek, konstatoval bych, že jsme
projednali bod č. 25. a můžeme přistoupit
k projednávání bodu 22.
Vláda nám předložila návrh státního
závěrečného účtu a Nejvyšší
kontrolní úřad ČR zpracoval v souladu
se zákonem k tomuto návrhu stanovisko. Oba materiály
vám byly rozdány. Předložený
návrh, který jste obdrželi jako tisk 226, odůvodní
místopředseda vlády a ministr financí
pan Ivan Kočárník, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, z pověření vlády předstupuji
před vás s návrhem závěrečného
účtu České republiky za rok 1992.
Jde o zásadní dokument, který hodnotí
vývoj ekonomiky a výsledky rozpočtového
hospodaření v roce 1992 a kterým je parlamentu
předkládán návrh na způsob
vypořádání těchto výsledků.
Vzhledem k tomu, že jste měli možnost s výsledky
ekonomiky roku 1992 se blíže seznámit již
v minulých schůzích parlamentu, omezil bych
se pouze na dvě konstatování.
Především to, že vláda hodnotí
vývoj v roce 1992, vývoj ekonomiky jako úspěšný,
jako vývoj, který ze všech zemí ze střední
a východní Evropy, které procházejí
transformací, zaznamenává nejlepší
výsledky. Především k těmto nejlepším
výsledkům patří to, že byla dosažena
velmi nízká míra inflace - 11,1% v roce 1992.
Dále vývoj v oblasti vnějších
ekonomických vztahů; jde o udržení stability
našeho devizového kursu a o relativně příznivý
vývoj v oblasti platební bilance a v oblasti přímých
zahraničních investic. Výsledky rovněž
signalizují jisté dílčí prvky
oživení, ke kterým nepochybně došlo
v průběhu loňského roku. Je to měřitelné
jak na bázi hrubého domácího produktu,
tak zejména na bázi stavební výroby.
Výsledky, které česká ekonomika dosáhla
v roce 1991 podle hodnocení vlády, ukazují,
že strategie ekonomické reformy je správná.
Neznamená to samozřejmě, že je ekonomický
vývoj v České republice bez problémů.
Co však vláda považuje za podstatné, je
důvěra domácích i zahraničních
investorů a obyvatelstva v hospodářskou politiku.
To zakládá dobré výsledky pro úspěšnou
transformaci ekonomiky.
Pokud jde o vlastní závěrečný
účet, podrobnou číselnou charakteristiku
příjmů i výdajů i podle jednotlivých
položek, včetně rozsáhlého komentáře,
máte ve vládním materiálu; omezím
se pouze na formulaci nejdůležitějších
faktů a závěrů, které vyplývají
z výsledků rozpočtového hospodaření.
Celkově veřejné rozpočty České
republiky uzavřely své hospodaření
s přebytkem ve výši 6,1 mld. korun, když
státní rozpočet České republiky
skončil schodkem 1.7 mld. korun, což je zcela zanedbatelný
schodek ve vztahu k hrubému domácímu produktu.
Hospodaření místních rozpočtů
vykázalo přebytek 7,8 mld. korun, rozpočet
federace skončil schodkem ve výši 7 mld. korun.
Nemohu se nezmínit o tom, že loňské
společné příjmy nejsou dosud ze strany
slovenské vlády vypořádány.
Jak již proběhlo opakovaně tiskem, odvedla
slovenská strana do společného koše
v rámci federálního rozpočtu za prosinec
nepochopitelně malý objem daně z obratu ve
výši cca 600 mil. korun. Podle naší prověrky
daňových hlášení na Slovensku
to znamená, že rozpočet ČR byl tím
zkrácen o částku zhruba 1,7 mld. korun. Neboli
rozpočet skončil v podstatě zcela vyrovnaný,
pokud tyto příjmy by správně doputovaly
do federálního rozpočtu.
Skutečný objem výdajů rozpočtu
ČR činil 253,1 mld. Kčs, z čehož
197,9 mld., to je téměř 80% připadalo
na běžné výdaje, 21,5 mld. Kčs
připadalo na kapitálové výdaje a zhruba
34 mld. Kčs bylo poskytnuto ve formě dotací
místním rozpočtům. Objem výdajů
rozpočtu byl splněn na 101,3%.
Pokud jde o plnění federálního rozpočtu,
který máte rovněž přiložen
k závěrečnému účtu ČR,
chtěl bych říci pouze několik poznámek.
Celkově bylo z federálního rozpočtu
uvolněno v roce 1992 131 mld. Kčs. Z celkových
výdajů bylo použito 56 mld. Kčs na zabezpečení
potřeb v republikové působnosti, když
pro potřeby ČR bylo použito zhruba 57% této
částky a pro potřeby Slovenska bylo použito
43%. Většina těchto výdajů se
opírala o plnění příslušných
zákonných norem a byla tak prakticky předurčena.
Pokud jde o výsledek rozpočtů, výsledný
schodek připadající na ČR z vypořádání
rozpočtu roku 1992 tvoří 1,697 mld. Kčs
z českého rozpočtu a 2/3 podíl ze
schodku federálního rozpočtu, který,
jak už jsem uvedl, byl 7 mld. Kčs, činí
4,667 mld. Kčs. Tedy celkem jde o schodek 6,364 mld. Kčs,
který musí být uhrazen.
Tuto částku navrhuje vláda pokrýt
emisí státních dluhopisů se splatností
do 10 let od data účinnosti příslušného
zákona, jehož návrh vám byl předložen
a bude projednáván jako následující
bod.
Podobný přístup navrhujeme u převzatých
závazků státu od Čs. obchodní
banky ve výši 10,438 mld. Kčs.
U obou případů je nezbytné rozložit
splátky těchto závazků na několik
let, přičemž zkušenosti z první
části emise dluhopisů ČR na krytí
schodku rozpočtu roku 1991 ukazují, že o tyto
cenné papíry je zájem a jsou na finančním
trhu poměrně dobře umístitelné.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, v závěru bych rád konstatoval,
že rozpočtové hospodaření ČR
v r. 1992 bylo zdravé. Rád bych poděkoval
Poslanecké sněmovně, resp. ČNR za
pozornost, kterou věnovala a věnuje projednávání
rozpočtových otázek.
Jménem vlády navrhuji, aby Parlament ČR předložený
návrh státního závěrečného
účtu pro rok 1992 schválil.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi Kočárníkovi a prosím
společného zpravodaje výborů, předsedu
příslušného výboru pana Tomáše
Ježka, aby se ujal slova a odůvodnil společnou
zprávu, kterou jste obdrželi jako sněmovní
tisk 356.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedo,
pane předsedající, pane ministře,
dámy a pánové, v průběhu měsíce
dubna a května všechny výbory parlamentu projednávaly
jim příslušející kapitoly a výbor
rozpočtový pak zejména souhrnnou zprávu
o rozpočtovém hospodaření, o státním
závěrečném účtu za rok
1992.
Na společné schůzi zpravodajů 14.
května bylo navrženo toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu
I. schvaluje
státní závěrečný účet
ČR za rok 1992, který vykazuje příjmy
ve výši 251,379 mld. Kčs, výdaje 253,076
mld. Kčs a celkový schodek 1,697 mld. Kčs.
II. bere na vědomí
a) závěrečné účty státních
fondů ČR za rok 1992
b) stav státních finančních aktiv
ČR k 31. prosinci 1992 ve výši 4,408 mld. Kčs
a stav státních finančních pasiv ve
výši 24,224 mld. Kčs
c) výsledky hospodaření rozpočtů
okresních úřadů a obcí v ČR
za rok 1992, které vykázalo příjmy
84,604 mld. Kčs, výdaje 76,770 mld. Kčs a
celkový přebytek 7,834 mld. Kčs
d) schodek vykázaný ve státním závěrečném
účtu federace za rok 1992 ve výši 7
mld. Kčs.
III. souhlasí
s úhradou
a) schodku státního rozpočtu ČR za
rok 1992 ve výši 1,697 mld. Kčs
b) části schodku státního rozpočtu
federace za rok 1992 připadající na ČR
ve výši 4,667 mld. Kčs emisí státních
dluhopisů ČR podle navrženého zákona
Parlamentu ČR."
Zde je jistý procedurální problém,
na který už narazil pan kolega Výborný,
že vlastně zde navrhuji souhlasit s něčím,
co je předmětem zákona, který bude
hned v následujícím bodu projednáván.
Vidím, že pan poslanec Výborný se hlásí
a má k tomu poznámku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ježkovi. Prosím pana poslance Výborného,
který se hlásí do rozpravy, aby se ujal slova.
Prosím pana poslance Recmana, aby se připravil.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
z předloženého vládního návrhu
státního závěrečného
účtu ČR za minulý rok plyne - jak
patrno - že došlo k celkem nepatrnému schodku
ve státním rozpočtu České republiky
a k převzetí schodku státního rozpočtu
federace připadajícího na Českou republiku.
Tyto schodky přirozeně musí být uhrazeny
a plně souhlasím s tím, aby se tak stalo
emisí státních dluhopisů, přičemž
víme, že taková emise musí být
uskutečněna zákonem. Jinak to prostě
nelze. Tento zákon je Poslanecké sněmovně
předložen formou vládního návrhu
pod tiskem 283, k čemuž existuje společná
zpráva 351.
Samozřejmě budu pro přijetí tohoto
zákona, ale z ryze formálních důvodů
nemohu souhlasit s třetí částí
usnesení, neboť je pro mne nepřijatelné,
aby se sněmovna nejprve usnesla v rámci projednávání
jednoho bodu pořadu, že souhlasí s vydáním
zákona, aniž by onen zákon ještě
začala projednávat. To prostě musí
být zvlášť. Kdybychom to činili
tímto způsobem, mohla by nastat dokonce absurdní
situace, že se nejprve sněmovna usnese, že souhlasí
s emisí dluhopisů formou zákona a pak onen
zákon nepřijme. Toho bych se dosti děsil
a z toho vyplývá můj návrh, že
žádám, aby o navrženém usnesení
bylo hlasováno po jednotlivých částech
a současně doporučuji, aby třetí
část schválena nebyla. Znovu opakuji - tím
nebrojím proti onomu zákonu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Výbornému a prosím pana poslance
Recmana, aby se ujal slova.