Čtvrtek 8. července 1993

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Drápelovi.

Dámy a pánové, táži se, kdo souhlasí se zařazením tohoto bodu do programu naší schůze, ať zvedne ruku! - Děkuji, myslím, že ušetříme čas, když budu konstatovat, že jsme tento bod zařadili do programu naší schůze.

XIV.

Návrh na změnu ve funkci ověřovatele Poslanecké sněmovny

A nyní ve smyslu návrhu pana poslance Drápely se táži a vyzývám ty, kdo souhlasí s odvoláním pana poslance Frommera z řad ověřovatelů Poslanecké sněmovny, ať zvednou ruku! 124.

Kdo je proti? 2.

Přesto pan poslanec Frommer byl odvolán.

A nyní vyzývám ty, kdo souhlasí s tím, aby členem skupiny ověřovatelů za Liberálně sociální unii se stal pan poslanec Sýkora. Kdo tedy souhlasí, ať zvedne ruku. 129.

Kdo je proti? Nikdo.

Takže jsme vyslovili souhlas s tím, aby poslanec Sýkora se stal ověřovatelem Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, nyní tedy vyzývám ověřovatele, aby se ujali svých povinností. Rád bych ovšem zkontroloval, zda čas uvedený v prezidiální zprávě, to znamená 20 minut, je nezbytný. Zřejmě ano, takže přikročíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

XV.

Návrh na odvolání dvou členů prezídia Pozemkového fondu České republiky

Prosím předsedu, místopředsedu či kteréhokoli pověřeného člena zemědělského výboru, aby byl přednesen a odůvodněn návrh. - Slova se tedy ujme předseda zemědělského výboru poslanec Jan Černý.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, důvodem pro odvolání dvou členů prezídia Pozemkového fondu České republiky je konflikt zájmů podle § 13 zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. Dle usnesení zemědělského výboru tedy doporučuji sněmovně odvolat ing. Pavla Hnilicu, který má konflikt zájmů v tom, že má podáno několik privatizačních projektů, a ing. Ondřeje Kavelu, který je členem představenstva akciové společnosti. Obě tyto činnosti odporují § 13 zákona o Pozemkovém fondu České republiky.

Jedním z dalších bodů potom bude volba nového člena tak, aby prezídium Pozemkového fondu bylo usnášeníschopné.

Vzhledem ke konfliktu se zákonem doporučuji Poslanecké sněmovně, aby tyto dva pány z prezídia Pozemkového fondu odvolala.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Černému a otevírám k tomuto bodu rozpravu.

Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a prosím pana poslance Černého, aby přednesl návrh na usnesení.

Poslanec Jan Černý: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odvolává členy prezídia Pozemkového fondu České republiky ing. Pavla Hnilicu a ing. Ondřeje Kavelu pro konflikt zájmu podle § 13 zákona 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.

Vyzývám ty, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať zvednou ruku! - Omlouvám se, ale jestliže se přihlásí pan poslanec Mach, který shodou okolností má k této věci bližší vztah, s faktickou poznámkou, pak v zájmu toho, abychom nemuseli případně revokovat usnesení, jsem si dovolil tento prohřešek proti jednacímu řádu a přerušil jsem hlasování. Prosím tedy, aby se záležitost vysvětlila. (Poslanec Mach konzultuje problém s poslancem Černým.) Vše se zřejmě vysvětlilo, dávám slovo poslanci Černému.

Poslanec Jan Černý: Zapomněl jsem uvést datum usnesení, čili toto odvolání by bylo ke dni 9. 7. 1993.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.

Táži se tedy, kdo souhlasí s takto doplněným návrhem na usnesení, ať zvedne ruku! 112.

Kdo je proti? Nikdo.

Toto usnesení tedy bylo přijato

Vzhledem k tomu, že jsme odvolali členy prezídia Pozemkového fondu České republiky, se domnívám, že můžeme přistoupit k volbě nového člena prezídia Pozemkového fondu České republiky. Z pověření zemědělského výboru nám návrh přednese opět jeho předseda poslanec Jan Černý.

XVI.

Volba nového člena prezídia Pozemkového fondu České republiky

Poslanec Jan Černý: Podle stejného zákona volí Poslanecká sněmovna členy prezídia Pozemkového fondu na návrh vlády. Z vlády přišel jediný kandidát, pan ing. Křivohlavý, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně aklamací zvolit tohoto kandidáta za člena prezídia Pozemkového fondu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Černému za odůvodnění návrhu. Je třeba k tomu otevřít rozpravu, takže tak činím. Ptám se, kdo se do rozpravy hlásí. Hlásí se pan poslanec Vačkář.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, myslím si, že tak jako u ostatních voleb, měli bychom dostat asi daleko delší odůvodnění než vyřčení jednoho jména. Mně osobně jméno nic neříká. Netvrdím, že budu moudřejší, ale přesto myslím, že z hlediska formálního by tato záležitost měla být daleko podrobněji odůvodněna. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vačkářovi a ptám se pana poslance Černého, zdali může vyhovět tomuto přání.

Poslanec Jan Černý: Já mohu doplnit představení pana ing. Křivohlavého. Je to zemědělský inženýr, pracoval na regionálním odboru ministerstva zemědělství v Ústí nad Labem. V současnosti pracuje jako šéf personálního odboru ministerstva zemědělství. Nevím, co víc říci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Černému. Hlásí se pan poslanec Tomáš Sojka.

Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedající, dámy a pánové, nevím, ale myslím, že by toto nebyla nejvhodnější praxe pro volby, abychom na základě takto rychle připravených a nezdokumentovaných podkladů zvedali ruku pro toho či onoho. Doporučoval bych, aby charakteristika kandidáta byla předložena všem poslancům písemně na stůl.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nelze než chápat to, co právě zaznělo, jako procedurální návrh. Myslím, že je třeba o něm dát hlasovat. Z toho samozřejmě vyplynou další věci, to znamená přerušení tohoto bodu do doby, než materiál bude k dispozici všem poslancům, takže si buďme vědomi, o čem hlasujeme.

Kdo tedy souhlasí s návrhem poslance Sojky, ať zvedne ruku. 107.

Kdo je proti? 1 byl proti.

Konstatuji, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu a obracím se na navrhovatele, aby připravili požadovanou charakteristiku kandidáta tak, aby ji poslanci měli k dispozici v co nejkratší době.

Dámy a pánové, mám zprávu, že můžeme přistoupit k veřejnému hlasování o návrhu na odvolání členů dozorčí rady Fondu národního majetku. Je 15.23 hodin. Domnívám se, že bychom mohli pokračovat v 15.45, to bychom měli stihnout. Je s tím souhlas? Je. Takže v 15.45 pokračujeme.

(Jednání přerušeno v 15.24 hodin.)

(Schůze po přestávce zahájena v 15.47 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat v naší schůzi. Vidím, že se hlásí o slovo pan kolega Karel Ledvinka.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obracím se na vás s prosbou jménem ministra Dlouhého, abychom zařadili nyní bod 21 a projednali ho, protože pan ministr musí zítra odjet mimo území republiky. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji místopředsedovi Ledvinkovi. Věřím, že přestože je materiál velmi obsáhlý, budeme schopni ho projednat bez problémů. Ptám se, zda-li jsou nějaké námitky proti tomu, abychom nyní projednali bod, který se jmenuje

XVII.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Středoevropská dohoda o zóně volného obchodu mezi Českou republikou, Slovenskou republikou, Maďarskou republikou a Polskou republikou

Námitky nejsou. Prosím pana ministra Vladimíra Dlouhého, aby se ujal slova a odůvodnil návrh dohody.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych krátce uvedl projednávání

Středoevropské dohody o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou. Tato dohoda byla podepsána dne 21. prosince 1992 v Krakově a na základě usnesení vlády České republiky č. 700 z 9. prosince 1992 jsem ji podepsal.

Chtěl bych především konstatovat, že tato dohoda je výrazem snahy České republiky o postupné zapojování do integračních procesů v Evropě a má za cíl odstranit překážky vzájemného obchodu mezi zúčastněnými státy této dohody v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT. Nejpozději k 1. lednu 2001 budou až na jednu výjimkou v případě dovozu automobilů do Polské republiky odstraněny všechny tarifní a netarifní překážky u obchodu průmyslovými výrobky. Vzhledem k specifické povaze zemědělského sektoru se úplná liberalizace obchodu zemědělskými výrobky a produkty nepředpokládá, dohoda však zakládá postupné uvolňování i v této oblasti.

Text dohody byl sjednán čtyřstranně a listiny celních koncesí v průmyslu a zemědělství dvoustranně, přitom Česká republika a Slovenské republika s ohledem na celní unii vstoupily do závazků společně.

Celní koncese průmyslových výrobků ve vztahu k Maďarské republice a k Polské republice jsou rozděleny podle charakteru na nejméně citlivé výrobky, u nichž se celní ochrana zrušila od 1. 3. 1993, dále jsou to středně citlivé výrobky, u kterých celní ochrana končí v polovině přechodného období k 1. lednu 1997.

U nejvíce citlivých položek se celní ochrana odstraní až ke konci přechodného období.

Vlastní skadence celních poplatků u vybraných produktů včetně produktů zemědělských probíhá diferencovaně tak, že ochrana v budoucnu bude představovat buď 80 nebo 50% původní výše celního zatížení.

Vzájemné celní koncese byly sjednány tak, že jejich výhodnost je pro smluvní partnery shodná. Vzhledem ke specifické povaze zemědělství byly v této oblasti sjednány koncese menšího rozsahu. Vůči Maďarské republice a Polské republice byly poskytnuty celní úlevy především u položek maso, uzeniny a další masné výrobky a některé další, přičemž u některých jsou zavedeny množstevní kvóty. Ze strany partnerů byly naopak získány úlevy u položek ryby, pivo, víno, maso a některé další, i některá zelenina a ovoce. Některé z nich jsou však rovněž kvótovány.

Při posuzování ekonomické výhodnosti dohody je nutno konstatovat, že Maďarská a Polská republika představují pro Českou republikou tradičně významné partnery a o takovém partneru, jakým je Slovensko, nemusím ani hovořit.

Liberalizace obchodu s těmito zeměmi by měla zabránit poklesu objemu obchodu. Postupné odstranění cel sice znamená určité krátkodobé snížení příjmů státního rozpočtu, avšak na druhé straně bude stimulovat české vývozce a dovozce, kterým umožní snadněji proniknout na trhy partnerů, resp. dosahovat výhodnější ceny.

Chtěl bych však konstatovat, že podepsaná Středoevropská dohoda není pouze dohodou obchodní. V Krakově byl současně podepsán protokol, který uvedl, že všechny smluvní strany - a tento protokol byl podepsán na základě iniciativy české vlády a české strany - se zavazují k jednání o zkrácení přechodného období na dobu pěti let. Podepsání Středoevropské dohody i přijetí tohoto protokolu je však i krokem do značné míry významným politicky. Je krokem, který umožní na jedné straně akceptovat názory našich partnerů v západní Evropě, kteří podmiňují přístup na jejich trhy a urychlení integračních procesů do Evropských společenství tím, abychom liberalizovali vzájemný obchod mezi zeměmi bývalého komunistického bloku ve střední Evropě. To právě tato dohoda činí.

Na druhé straně bych chtěl jasně říci, a dala to naše vláda najevo i v případě podpisu této dohody v prosinci loňského roku, že nepředpokládáme, že by spolupráce uvnitř tzv. Visegradského bloku měla jít výrazněji za rámec této obchodní dohody. Nepředpokládáme institucionalizaci politickou, protože se domníváme, že naším základním směrem je integrace do Evropských společenství, integrace celoevropského charakteru.

Vytvoření politické integrace by vedlo k vytvoření Klubu Evropanů druhého řádu, což je politika, kterou jednoznačně odmítáme. Opakuji však, že se plně hlásíme a podporujeme akceleraci procesů liberalizace obchodů a v tomto směru dohoda tak, jak byla podepsána, představuje dobrý základ a doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby tuto dohodu přijala.

Chtěl bych ještě sdělit pro informaci, jaký je stav ratifikačního procesu v ostatních zemích tak, aby byly k dispozici veškeré informace. Parlament Slovenské republiky dohodu projednal a schválil v dubnu t. r. V Maďarské republice je v současné době dohoda projednávána v parlamentních výborech s předpokládaným schválením během července 1993, tzn. tak, jako u nás. U nás dnes projednáváte tuto dohodu. Jedinou výjimkou je Polsko, kde nebyl dosud schvalovací proces zahájen, nicméně souvisí to nikoliv s neochotou polské strany ratifikovat tuto dohodu, ale souvisí to s obecnou vnitropolitickou situací a s rozpuštěním polského Sejmu.

Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Dlouhému. Vidím, že se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Exner. Ne-li s faktickou poznámkou, tak mám v prezidiální zprávě napsáno, že by pověřený zástupce zahraničního výboru poslanec Vychodil měl vyjádřit stanovisko zahraničního výboru a pak registruji vaši přihlášku do rozpravy.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nemám v podstatě nic, co bych dodal k tomuto obsáhlému zdůvodnění, které tady řekl pan ministr Dlouhý. Jenom pro vaši informaci, tento vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Středoevropská dohoda, projednaly na svých schůzích hospodářský výbor, rozpočtový výbor, zemědělský výbor a zahraniční výbor. Jenom pro upřesněni bych dodal, že skutečně tady dochází k jakémusi faktickému naplňování tzv. Visegradské trojky, a skutečně nelze než podtrhnout to, co tady bylo už řečeno, že toto je rámec, za který by asi naše republika neměla jít, tzn. nevytváří žádné zbytečné byrokratické instituce, které se stejně ve světě moc neosvědčily.

Co se týká samotné dohody, já osobně nepředpokládám příliš velké zásahy ze strany poslanců, neboť tato dohoda jako celek podléhá ratifikačnímu procesu ve čtyřech zmíněných zemích. Nicméně si dovolím podotknout to, že z naší strany je k této dohodě prakticky přístup nejliberálnější, což u ostatních zúčastněných zemích až tak docela říci nelze, ale souhlasím s tím, že je to pro nás velmi výhodné jako jakýsi model hospodářské integrace.

Zahraniční výbor projednal tuto dohodu až na své schůzi minulý týden, neboť si vyžádal jako dodatek celý seznam všech položek, který je značně rozsáhlý. Nemám v podstatě nic, co bych k tomu dále řekl. Za svoji osobu i za všechny ostatní výbory, které s touto dohodou vyjádřily souhlas, vám doporučuji její přijetí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vychodilovi a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, Středoevropská dohoda nepochybně umožňuje našim podnikům rozšířit perspektivně postupně jejich operativní prostor za výhodných ekonomických a obchodních podmínek. Myslím si, že z průběhu ratifikačního procesu, jak zde byl vylíčen, je cítit určitá vlažnost při přístupu a tempu ratifikačního procesu prakticky od všech zemí, neboť ji Slovenská republika, kde ratifikační proces proběhl jako první, zakončila v dubnu, ačkoliv v důvodové zprávě je uvedeno, že smlouva bude prováděna od 1. března 1993, což je také v souladu s odstavcem prvním, čl. 40, kde tento termín je doprovázen podmínkou, že všechny strany uložily své ratifikační listiny u depozitera, kterým je polská strana.

Chtěl bych se zeptat na to, proč se vlastně předkladatel domnívá, že jde tento proces do určité míry ztuha, když prakticky ve všech zemích nebylo dosaženo termínu, který byl předmětem podpisu smlouvy.

Dále nebylo v původním vystoupení reagováno na skutečnost, že odst. 4, čl. 40 dává možnost kterékoliv straně již v době podpisu prohlásit, že bude během počátečního období uplatňovat dohodu prozatimně, jestliže nemůže vstoupit v platnost ve vztahu k této straně k 1. březnu 1993. Myslím si, že by bylo jen dobře doplnit informaci, zda některá ze smluvních stran využila této možnosti, speciálně jestli jsme této možnosti případně využili my nebo jestli jsme o tom v nějakém momentě uvažovali, případně jakou formou prohlášení se tato věc stala. Jinak jsem mezi těmi, kteří doporučují Středoevropskou dohodu ke schválení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda-li si přeje vystoupit. Je tomu tak, takže mu uděluji slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Mohu informovat, že všemi čtyřmi signatáři byla Středoevropská dohoda o volném obchodu prozatímně uplatňována od 1. března 1993. Právě prozatímní uplatnění vyplývá z příslušného § 40 příslušného odstavce, který byl citován panem poslancem.

Co se týká dotazu, proč schvalovací a ratifikační proces proběhl pomaleji než předpokládali signatáři, je pro mne poněkud těžké vysvětlit. Vlastně my všichni bychom si měli na tuto otázku odpovědět, proč to schvalujeme až v současné době. Jak jsem již konstatoval, na Slovensku je již dohoda schválena, v Maďarsku a u nás to probíhá tento měsíc. Jsem přesvědčen, že kdyby nebylo vnitropolitické krize v Polsku, i tam byl již ratifikační proces před závěrem.

Skutečnost je však taková, že dohoda je všemi čtyřmi stranami prozatímně uplatňována od 1. března 1993, to znamená od 1. března 1993 byla také snížena cla podle dohody pro všechny komodity, které odpovídají té první skupině nejméně citlivých výrobků. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Dlouhému a ptám se, zdali si přeje vystoupit pan poslanec Vychodil? Není tomu tak, takže nezbývá nic jiného než se pokusit přednést návrh na usnesení, které by mělo znít:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu ČR Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou podle sněmovního tisku 277."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 107.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu ministrovi. Děkuji panu poslanci Vychodilovi. Nyní prosím zástupce ověřovatelů pana poslance Svobodu, aby přednesl zprávu skupiny ověřovatelů o tajném hlasování.

XIII.

Návrh na odvolání členů dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky

Poslanec Tomáš Svoboda: Vážená sněmovno, k volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 146 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 130 platných lístků a 16 neplatných lístků. Pro odvolání pana Josefa Bezděka bylo odevzdáno 108 platných hlasů, pro odvolání pana Jiřího Duška bylo odevzdáno 108 platných hlasů. Pro odvolání pana Petra Kozánka bylo odevzdáno 109 platných hlasů, pro odvolání pana Karla Ledvinky bylo odevzdáno 107 platných hlasů. To znamená, že z funkcí členů dozorčí rady Fondu národního majetku ČR byli odvoláni pánové Josef Bezděk, Jiří Dušek, Petr Kozánek a Karel Ledvinka. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tuto zprávu. Vzhledem k právě přednesené skutečnosti můžeme přistoupit k projednávání bodu

XVIII.

Volba členů dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky

Prosím pana poslance Budinského, aby odůvodnil návrh.

Poslanec Vladimír Budinský: Pane místopředsedo, dovolil bych si předstoupit s jedním návrhem, abychom spojili volby členů dozorčí rady s volbami členů prezídia, protože na této schůzi nás čekají ještě další dvě volby, čili celkem před námi jsou čtvery tajné volby a spojení dvou a dvou těchto tajných voleb do jednoho celku by nám ušetřilo určitý čas.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tento návrh. Je to návrh procedurální, takže se ptám: Kdo souhlasí s tím, aby proběhly současně volby členů dozorčí rady Fondu národního majetku a volba členů prezídia Fondu národního majetku v jednom bloku a v druhém bloku volba členů Rady Fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a volba členů kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby ČR. Sloučili bychom to do dvou bloků a ušetřili bychom možná hodinu, možná dvě.

Ptám se, kdo s touto formou je ztotožněn, nechť tuto podporu dá najevo zvednutím ruky. (Hlasuje se.) Děkuji. Je to absolutní většina. Shodli jsme se na tom, že budeme postupovat právě tímto způsobem. Nyní prosím o odůvodnění návrhu členů dozorčí rady Fondu národního majetku.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP