Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, přeji hezký dobrý večer a srdečně vás zvu do sněmovní síně, abychom pokračovali v programu 11. schůze Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, než se zaplní lavice, chtěl bych poprosit pana poslance Jiřího Karase, aby nás seznámil s průběžnými výsledky voleb. Všechny, kteří stojí ještě stále v kuloárech, srdečně zvu.

Poslanec Jiří Karas: Pane místopředsedo, dámy a pánové, rád bych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě členů kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby ČR. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 159 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 144 platných lístků a 15 neplatných lístků. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků byl 0.

Pro pana Jana Klase bylo odevzdáno 88 platných hlasů, pro pana Ivana Maška bylo odevzdáno 92 platných hlasů, pro pana Pavla Severu bylo odevzdáno 91 platných hlasů, pro pana Tomáše Svobodu bylo odevzdáno 96 platných hlasů, pro pana Vlastimila Doubravu bylo odevzdáno 80 platných hlasů, pro pana Václava Klučku bylo odevzdáno 39 platných hlasů, pro pana Pavla Kuličku bylo odevzdáno 82 platných hlasů, pro pana Jiřího Macháčka bylo odevzdáno 82 platných hlasů, pro pana Zbyška Stodůlku bylo odevzdáno 15 platných hlasů, pro pana Jaroslava Vlčka bylo odevzdáno 45 platných hlasů, pro pana Jana Vika bylo odevzdáno 16 platných hlasů.

Do funkce členů kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS ČR byli zvoleni pánové Jan Klas, Ivan Mašek, Pavel Severa, Tomáš Svoboda, Vlastimil Doubrava, Pavel Kulička a Jiří Macháček. Blahopřeji.

Dámy a pánové, ještě vás seznámím s výsledkem tajného hlasování při volbě členů dozorčí rady Fondu národního majetku: K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 159 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 151 platných lístků, 6 neplatných lístků a počet neodevzdaných hlasovacích lístků byl 2.

Pro pana Františka Brožíka bylo odevzdáno 51 platných hlasů, pro pana Jana Klaka bylo odevzdáno 71 platných hlasů, pro pana Věnceslava Lukáše bylo odevzdáno 70 platných hlasů, pro pana Václava Petříčka bylo odevzdáno 66 platných hlasů, pro pana Miloše Skočovského bylo odevzdáno 15 platných hlasů, pro pana Tomáše Sojku bylo odevzdáno 55 platných hlasů, pro pana Františka Trnku bylo odevzdáno 44 platných hlasů, pro pana Jiřího Weigla bylo odevzdáno 58 platných hlasů. Do funkce člena dozorčí rady Fondu národního majetku ČR nebyl nikdo zvolen.

Do třetího kola - já zde nevidím pana předsedu hospodářského výboru - postupuje podle mého názoru všech 8 kandidátů. Dám se velmi rád poučit, protože jsem do volebního řádu nahlédl až před chvílí.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Máte podle mého soudu pravdu, do dalšího kola vždycky postupuje dvojnásobný počet, než kolik má být zvoleno, takže se domnívám, že výklad volebního řádu, který jsme přijali, je správný.

Takže dámy a pánové, vyslechli jsme zprávu ověřovatele. Domnívám se, že bychom měli pověřit ověřovatele, aby bezprostředně připravili nové volební lístky i pro případná další dvě grémia, která máme ještě zvolit, a nyní bych si dovolil zahájit projednávání bodu, kterým je

Uvedený vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 381, odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně odůvodnil dodatek č. 1 k platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

4. února 1993 byla podepsána v Praze platební smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, která vymezila mezistátní platební styk mezi fyzickými a právnickými osobami ČR a SR. Platby mezi oběma republikami jsou s účinností od 8. února 1993 uskutečňovány formou clearingového platebního styku, jehož zúčtovací jednotkou je zúčtovací ECU. Výjimku z clearingového platebního styku představuje čl. II platební dohody, který umožňuje, aby platby za dodávky zboží a služeb, které byly nakoupeny subjektem jedné ze smluvních stran ve třetí zemi a odprodány bez následné úpravy a změny vlastní kvality dodaného zboží a služeb subjektu druhé smluvní strany, byly uhrazovány ve volně směnitelné měně. Jedná se tedy o platby za dovozy prostřednictvím podnikatelského subjektu některé ze smluvních stran.

Předkládaný dodatek č. 1 k platební smlouvě mezi ČR a SR, který byl podepsán dne 20. května 1993 v Praze a Bratislavě, rozšiřuje možnosti plateb ve volně směnitelné měně i na případy plateb za dodávky zboží a služeb nakoupené subjektem jedné smluvní strany od subjektu druhé smluvní strany a odprodané bez následné úpravy a změny vlastní kvality zboží a služeb do třetí země. Platby ve volně směnitelné měně bude tedy možné realizovat nejen v případě dovozů, ale také vývozů zprostředkovaných podnikatelskými subjekty druhé smluvní strany.

Vzhledem k tomu, že platby za vývozy nebyly zahrnuty v platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, mohli slovenští výrobci zboží, kteří exportovali prostřednictvím české organizace do třetí země, za toto zboží získat pouze slovenské koruny přes clearingové centrum. Stejná situace nastává pro české výrobce v případě, že exportují prostřednictvím slovenské organizace.

Tím dochází samozřejmě ke ztrátě zájmu jak na straně českých, tak i slovenských výrobců vyvážet zboží prostřednictvím českých a slovenských institucí, a tím i ke ztrátě zisku těchto organizací.

Dodatek č. 1, který je vám předkládán ke schválení, má tyto problémy odstranit, a proto doporučuji sněmovně, aby jej schválila. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní prosím pověřeného zástupce zahraničního výboru pana poslance Otakara Vychodila, aby se vyjádřil k předloženému návrhu.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak již bylo velmi dobře zdůvodněno, tento dodatek k platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou zavádí poněkud vyšší kvalitu do našich vzájemných obchodních vztahů, alespoň dle mého názoru. a po diskusi na zahraničním výboru. Vzbuzuje tržní zájem obou subjektů, myslím teď na úrovni státní, tedy České republiky a Slovenské republiky, aby obchod, který byl dosud zúčtovatelný způsobem nevýhodným, byl zúčtovatelný ve volně směnitelných měnách, což samozřejmě podle našeho názoru bude stimulovat oboustrannou výměnu zboží. Dodatek, že se jedná o zboží

- řeknu to volně - bez podstatných úprav, je zajímavý z toho důvodu, že bylo nutno definovat, co to vlastně je malá úprava, bylo to chápáno jako nalepení etikety apod., pokud se nemýlím. Zboží de facto prochází prostřednictvím právních subjektů, které se zabývají exportem, případně importem tohoto zboží na obou stranách do třetích zemí.

Je na tom také zajímavé to, co zde bylo řečeno, že podle všeho s tímto návrhem přišla slovenská strana, ale při hlubším zkoumání se ukazuje, že tento dodatek je nesmírně výhodný i pro Českou republiku.

Dotyčný vládní návrh projednaly na svých schůzích rozpočtový výbor a zahraniční výbor. Oba tento dodatek doporučily ke schválení a já vám za svou osobu doporučuji totéž.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Vychodilovi a otevírám rozpravu. Nemám žádné písemné přihlášky do rozpravy. Ptám se, kdo se do rozpravy hlásí. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pro pořádek se ještě ptám pana místopředsedy vlády, zda si přeje slovo. Nepřeje. Ani pan poslanec Vychodil si nepřeje vystoupit.

Přistoupíme k závěrečnému hlasování. Přednesu návrh na usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu dodatek č. 1 k platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaný v Praze a Bratislavě dne 20. května 1993, podle sněmovního tisku 381."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! 107.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Tím jsme projednali další bod. Děkuji panu místopředsedovi vlády a panu poslanci Vychodilovi.

Dalším bodem, který budeme projednávat, je

(sněmovní tisk 457)

Odůvodněním návrhu zahraničního výboru byl pověřen pan poslanec Otakar Vychodil, kterého opět prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, to, že jsem zde potřetí, není výrazem mé nezřízeně touhy stát se univerzálním zpravodajem čehokoliv, ale je to nutnost, protože většina členů zahraničního výboru, speciálně ti, co jsou za to zodpovědní, konkrétně kolega Nečas, jsou momentálně mimo území naší republiky.

Pokusím se vám vysvětlit, oč vlastně v tomto předloženém návrhu zahraničního výboru jde.

Vznikem samostatné České republiky se stala Poslanecká sněmovna Parlamentu členem celé řady organizací a dopisem předsedy tehdy České národní rady Milana Uhdeho, určeným prezidentu Rady Meziparlamentní unie ze 31. prosince 1992, vyjádřila Poslanecká sněmovna vůli stát se členem Meziparlamentní unie.

Meziparlamentní unie, jak víte, je taková bohulibá organizace, která sdružuje parlamenty světa, což je trochu nadnesené, nicméně alespoň tímto způsobem se tato organizace projevuje.

Usnesením Poslanecké sněmovny byla zvolena spolu s dalšími stálá delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu do Meziparlamentní unie.

12. 4. 1993 jsme se stali řádným členem Meziparlamentní unie. Navrhovaný status vychází jednak z toho, že vlastně existuje něco jako vzorový status, který respektují všechny členské parlamenty této unie a potom vychází z následujících skutečností, zejména z toho, že jsme již provedli volbu stálé delegace do Meziparlamentní unie.

Za prvé 85% členů Meziparlamentní unie - je to více než sto - má tvořeny své národní skupiny, tj. národní reprezentant parlamentní, celými parlamenty nebo sněmovnou. Protože sekretariát Meziparlamentní unie je v Ženevě, dovolili jsme si tyto údaje odtud získat.

Za druhé stálá delegace, jak už jsem řekl, byla zvolena Poslaneckou sněmovnou, čili má jakýsi mandát zastupovat tuto Poslaneckou sněmovnu na zasedání, která se konají v členských zemích Meziparlamentní unie. Za třetí další věc, kterou řeknu a proč ji řeknu, vyplyne z dalšího. Zahraniční cesty související s činností Meziparlamentní unie, jsou řádně schvalovány zahraničním výborem, což vyplývá z jednacího řádu.

Za čtvrté tajemníkem národní skupiny je pracovnice zahraničního oddělení Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Za páté je to věc, která zde probíhala na předminulém zasedání sněmovny. K provedené anketě vyjádřila většina členů Poslanecké sněmovny přání být členem národní skupiny Meziparlamentní unie. Pokud si vzpomínáte, je to oběžník, který tady nechal kolega Nečas a vy jste tam vyplňovali své tzv. teritoriální zájmy. (Země, s níž máte zájem spolupracovat nebo k níž cítíte nějaký bližší vztah.)

Pokud bychom nepřijali tento statut, který máte před sebou jako tisk 471, došlo by k docela paradoxním situacím, které by za prvé zpochybnily náš jednací řád, tzn. jestli vůbec zahraniční výbor může nebo má schvalovat cesty související s činností Meziparlamentní unie, protože jiné cesty automaticky schvaluje, zda může být činnost národní skupiny financována z rozpočtu Poslanecké sněmovny, zda pracovníci Kanceláře Poslanecké sněmovny vůbec mohou vykonávat práci při organizaci meziparlamentních kontaktů, zda stálá delegace volená celou sněmovnou může zastupovat národní skupinu tvořenou pouze některými poslanci Poslanecké sněmovny.

Kdybychom toto aplikovali důsledně, vedlo by to k ochromení činnosti národní skupiny Meziparlamentní unie a v důsledku toho ke zhoršení mezinárodního postavení naší sněmovny, což by určitě nebylo v pořádku.

Pokud přijmeme tento statut vycházející ze statu quo, který se ve sněmovně odsouhlasil a také z doporučeného statutu Meziparlamentní unie, zabrání se nefunkční duplicitě v existenci předsednictva národní skupiny a stálé delegace do Meziparlamentní unie. Pokud jste si prostudovali tento návrh statutu, stává se stálá delegace, která zde byla zvolena, předsednictvem, což je orgán, který je definován ve druhém článku navrhovaného statutu.

Osobně vám doporučuji tento statut přijmout.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Vychodilovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Písemné přihlášky nemám, nikdo se nehlásí do rozpravy, proto rozpravu uzavírám a prosím pana poslance, aby přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Otakar Vychodil: Děkuji vám za rozsáhlou diskusi. Usnesení navrhuji v tomto znění. "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně statut České národní skupiny Meziparlamentní unie podle sněmovního tisku 457."

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Kdo souhlasí s předneseným návrhem, ať zvedne ruku. 96.

Kdo je proti tomuto návrhu usnesení? Nikdo.

Konstatuji, že usnesení bylo přijato. Tím jsme ukončili tento bod.

Děkuji panu poslanci Vychodilovi.

Dámy a pánové, rád bych se zeptal Kanceláře, jak

vypadá příprava voleb, protože musím konstatovat, že bod, který následuje, tj. návrh poslanců Bendy, Janečka a Maška, bude z rozhodnutí politického grémia projednáván zítra ráno a další dva body nemají předkladatelé, jak jsem zjistil ve sněmovně. Proto se ptám, jak je to s volbami.

Pokud nebude námitek, mohli bychom pokračovat bodem, kterým je

Odůvodněním předloženého vládního návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 416, pověřila vláda České republiky ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, Parlament České republiky skutečně pracuje operativně a zařadil bod, který byl veden pod pořadovým číslem 30, na projednání ve sněmovně ještě tento večer.

Dovolte tedy, abych návrh zákona o výplatě jednorázového příspěvku na nezaopatřené děti krátce zdůvodnil.

Předloženým zákonem se navrhuje s ohledem na růst nákladů na výživu a výchovu dítěte jednorázově posílit příjmy rodin s nezaopatřenými dětmi, a to u rodin, které jsou v sociálně obtížné situaci. V oblasti sociálních dávek pro rodiny s nezaopatřenými dětmi jsou poskytovány nemocenské a důchodové dávky, státní dávky a dávky sociální péče, jimiž jsou částečně kryty potřeby těchto osob. Většina uvedených dávek je zvyšována v návaznosti na růst životních nákladů. V letošním roce došlo vedle zvýšení důchodů a zvýšení částek životního minima těž ke zvýšení rodičovského příspěvku, podpory při narození dítěte a dávek pěstounské péče.

Připomínám, že už při jednání Parlamentu ČR o státním rozpočtu na rok 1993 vláda v souvislosti s návrhem na zúžení okruhu příjemců státního vyrovnávacího příspěvku seznámila poslance se záměrem poskytnout v roce 1993 rodinám s nízkými příjmy jednorázovou dávku k částečnému krytí zvýšených nákladů na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. V rámci obecného řešení se navrhuje poskytnout na každé nezaopatřené dítě jednorázový přídavek rodinám s příjmy do 1,25násobku životního minima ve výši odpovídající částce životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby podle věku dítěte. Tyto částky činí 1020 Kč u dítěte do 6 let, 1130 Kč u dítěte od 6 do 10 let, 1360 Kč u dítěte od 10 do 15 let a 1470 Kč u dětí nad 15 let do 26 let.

Výhodnější kritérium příjmů - dvojnásobek životního minima - je navrhováno u dítěte žijícího s osamělým rodičem a u dítěte, na které náleží výchovné, to je na dítě důchodce, a to vzhledem k obecně nepříznivější sociální situaci těchto rodin. U dětí, na které náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, se navrhuje dávku poskytnout bez ohledu na výši příjmů osob, kterým jsou svěřeny, neboť tyto osoby k nim nemají vyživovací povinnost.

Další odchylkou od obecného řešení je stanovení výše dávky u dětí, na které náleží výchovné, kde se navrhuje poskytnout dávku v jednotné výši 1470 Kč bez ohledu na věk dítěte. Důvodem této odchylky je jednak obecně nepříznivější hmotná situace rodin důchodců a též skutečnost, že technicky by vyměřování výše dávky při stanovení čtyř výší bylo u příslušného plátce, kterým je Česká správa sociálního zabezpečení, časově velmi náročné a znemožnilo by včasnou výplatu této dávky do rodin důchodců. Dávka bude vyplacena plátcem, který je příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, a ten bude vycházet z údajů o příjmu a věku dětí již zjištěných pro účely uvedeného příspěvku. Tím by výplata jednorázového přídavku neměla přinést velkou administrativní zátěž.

Náklady na poskytnutí této dávky v předpokládané výši 949 mil. Kč jsou zajištěny ve schváleném rozpočtu kapitoly 313 ministerstva práce a sociálních věcí. Při tom se vychází z úspory, k níž došlo omezením výplaty státního vyrovnávacího příspěvku od 1. dubna 1993 pouze do rodin, v nichž příjmy za uplynulé kalendářní čtvrtletí nepřesahují dvojnásobek životního minima.

Souhlasím se změnami obsaženými ve společné zprávě výboru Parlamentu k návrhu zákona a prosím vás, dámy a pánové, abyste předložený návrh zákona v upraveném znění projednali a schválili. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu ministrovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Janu Zahradníčkovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 438. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Zahradníček: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, paní kolegyně, páni kolegové. Dovolte, abych vám přednesl návrh společné zprávy k tisku 416, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 438. Byl bych rád, kdybychom si uvědomili, že se jedná o zákon, kterým se navrhuje další posílení příjmů rodin s nezaopatřenými dětmi. Chci zdůraznit, že jde o adresnou formu se zaměřením na děti žijící v rodinách s nižšími příjmy. Hlavním účelem dávky je posilnění příjmů těchto rodin v souvislosti se zvýšenými náklady na výchovu a výživu dětí. Na tuto dávku mají nárok jen občané s trvalým pobytem na území České republiky.

Uvedený návrh zákona projednaly dva výbory, výbor rozpočtový a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví jako výbor garanční. Proto mi dovolte, abych vás seznámil krátce s hlavními. připomínkami, které byly vzneseny při projednávání a jsou uvedeny ve společné zprávě.

První připomínka obsažená ve společné zprávě uvádí v § 3 odst. 2, že částky životního minima, počet osob společně posuzovaných a věk dítěte se zjišťují obdobně jako údaje pro nárok nezaopatřeného dítěte na státní vyrovnávací příspěvek na třetí čtvrtletí 1993.

Druhá připomínka se týká toho, že zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Závěrem mi dovolte, abych jako společný zpravodaj za výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a výbor rozpočtový, které projednaly tento vládní návrh zákona o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti, doporučil, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu vládní návrh uvedeného zákona schválila s úpravami, které jsem uvedl. Pane předsedající, můžete zahájit rozpravu. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji pane poslanče a zahajuji rozpravu. Písemné přihlášky nemám, ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Exner. Uděluji mu slovo. Prosím o písemné přihlášky do rozpravy.