Pátek 9. července 1993

Poslanec Josef Ullmann: Vážný pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že i při této již velmi dlouhé rozpravě vás okradu o něco času. Nepřednesu žádný pozměňovací návrh. Nejsem právník. Prvním rokem se účastním práce Parlamentu. I když se mi to těžko říká, rád bych se s vámi podělil o zážitek, který asi bude nejsilnějším zážitkem mého života, a to je zážitek z této rozpravy.

Padlo tady mnoho argumentů, nehodlám je rozšiřovat. Mám pocit, že bylo v podstatě řečeno téměř vše. Bylo tady cítit hodně upřímných snah, hodně cynismu, hodně populismu, a dohromady to ve mně působí jako příšerný příkrov hnusu a hanby, ve kterém se musíme hrabat. Promiňte mi trochu vzrušení, nejsem asi politik. Jsem normální člověk. Nic hroznějšího jsem ale nezažil než to, když se cynicky vysmívají ti, kteří ubližovali, těm, kterým bylo ubližováno, když hledají každou skulinku, aby zabránili potrestání své viny, když ji nemohou omluvit.

Nevím, jak přesně bych tyto své pocity vyjádřil. Domnívám se, že je máte všichni. Dotkla se mě jedna věc. Padlo tady mnoho názorů z řad křesťanů, jak vpravo, tak vlevo. Jeden můj předřečník dokonce naznačoval, že je vlastně správné a nejlepší dojít k jakémusi smíření, k jakémusi vyrovnání a udělat jakousi čáru. Já sám jsem toho přesvědčení, že je potřeba odpouštět. Já cítím jako povinnost odpouštět, ale tomu nezbytně musí něco předcházet. Jestliže odpustím tomu, kdo svého činu ani nelituje, ani se k němu nepřizná, ani se nesnaží zjednat nápravu, pak nejednám mravně, ale nemravně.

Mohu být jako poslanec nezkušený a služebně mladý, mohu být nerozumný, mohu leccos udělat špatně, ale nikdo mne nikdy nemůže přinutit k nemravnosti, které jsem tady už pocítil hodně.

Nevyzývám proto nikoho, jak má hlasovat. Ti, kdo mají svědomí a mravnost, vědí jak to udělají. Ti ostatní také. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím pana kolegu Koronthályho, aby se ujal slova. Připraví se kolega Gjurič.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, projednáváme návrh zákona, který měl být už dávno schválen. Prosím, abychom již neztráceli čas zbytečnými řečmi a hlasováním řekli své rozhodné ano tomuto zákonu. Prosím současně pana kolegu Ullmanna, aby tuto poslední větu nevztahoval na sebe. Ty zbytečné řeči zazněly odjinud.

Před hlasováním nás čeká vyrovnání se s jistou řádkou pozměňovacích návrhů. Já bych chtěl apelovat na své kolegy a kolegyně, aby uvážili tyto pozměňovací návrhy, neboť přijetím některých z nich by se z tohoto zákona tak potřebného pro morální očistu - stal pouhý cár papíru bez praktického dosahu. Prosím vás, abyste všichni, kdo máte dobrou vůli, v zájmu definitivního vybřednutí z marasmu naší neblahé minulosti podpořili pouze ty pozměňovací návrhy, které nevedou ke změně zákona v proklamaci. Různých deklarací už bylo v této zemi dost. Naším úkolem, úkolem Poslanecké sněmovny, je přijímat zákony.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, omlouvám se, že jsem tu ještě jednou. Vždy mě k tomu podnítí vystoupení kolegy Řezáče, resp. jeho výživný osvětový koktejl filozofický i legislativní. Jsem si vědom toho, že tady není půda k tomu, abychom jak filozoficky, tak legislativně dlouze diskutovali. Velmi rád bych s ním tuto diskusi někdy jindy a někde jinde podstoupil, ale přece jen dnes, než budeme hlasovat, si nemohu odpustit několik poznámek.

Mám totiž bohužel dojem - nejen z dneška - že pan kolega Řezáč, kterého považuji za nesmírně vzdělaného a bystrého, si prostě vybírá vždy jen to, co se mu hodí, a to nám tady předkládá k věření.

Já udělám dvě věci. Jednak tu, kterou jsem udělat nechtěl, tzn. že budu citovat z poněkud paralelní situace, to je ze situace po druhé světové válce, a pak připomenu jednu věc legislativní.

Ta první věc. Všechno, co teď budu číst, vychází ze situace, do které se dostali během 2. světové války a po 2. světově válce právníci, legislativci, a koneckonců i jiní odborníci.

Všechno to budou citace o té době. Sami si laskavě spojte, na kolik jsou nebo nejsou, nakolik vám připomínají dnešek.

Právníci se dostali druhou světovou válkou před řadu nových problémů, které byly důsledkem nové skutečnosti, že se totiž ve středu Evropy ustavil zločinný stát, jehož politické, hospodářské a vojenské vedení, ale také vědecké a kulturní, se dostalo do rukou skutečným zločincům. Stát organizoval zločinnost jako státní politiku.

Běžný právní řád je zvyklý zápasit se zločinem jako s výjimkou a se zločinci jako s jednotlivci, event. skupinami. Zákony nepočítaly se státně organizovaným zločinem, s existencí tzv. gangsterských států, které samy vytvářejí celé zločinecké organizace.

Tyto zákony byly vytvořeny v době a pro dobu, kdy zločin byl extrémem a společenskou patologií, nikoliv normalitou či právem určité skupiny lidí, nebo určité vládnoucí třídy. Je jasné, řekl už tehdy český zástupce v této komisi, že nemůžeme zvládnout tuto zločinnost metodami úspěšnými v boji s individuální zločinností.

Tyto zásady byly celé věky prostředkem pro ochranu občanů, ale mohly by se nyní lehce stát ochranou pro zločince, protože žádný normální zákonodárce v míru nemohl předvídat rozměry, kterých nabydou nacistické zločiny, ani skutečnost, že tyto zločiny budou maskovány právními normami. Zpětná platnost zákona je ospravedlněna jistotou, že zákonodárce, kdyby si byl býval představil možnost těchto činů, byl by jej býval prohlásil spolu s právním vědomím občanů celého civilizovaného světa za zločiny.

Dovolím si nyní jenom zmínku, že tyto skupiny, které se tehdy přely, byly dvě, z nichž ta druhá se držela důsledně a puristicky tehdejšího dočasného práva. Co jsem nyní četl, byl argument proti této skupině a je velmi pikantní, že ta první skupina, která se důsledně držela práva platného pro jednotlivce a skupiny, byla skupina angloamerických představitelů, zatímco to, co jsem vám teď četl, jsou argumenty naše a sovětského žalobce, pane kolego Řezáči. To je první věc.

Pokud se týká druhé věci, kde se pan kolega Řezáč opírá o řadu právních citací, dovolil bych si upozornit na úmluvu OSN o nepromlčitelnosti zločinů válečných a zločinů proti lidskosti z 26. listopadu 1968, která se podle čl. 1 vztahuje na následující zločiny bez ohledu na dobu jejich spáchání tak, jak jsou definovány ve statutu mezinárodního vojenského soudního dvora z 8. srpna 1945.

Teď přeskočím část a řeknu závěr pasáže: "Tyto zločiny jsou shledávány nepromlčitelnými, a to i v případě, že tyto činy nejsou porušením vnitřního práva země, v níž byly spáchány."

Další debatu, pane kolego, možná rád podstoupím někdy jindy.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní se přihlásil o slovo pan ministr Piťha. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Piťha: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, jako mnozí si kladu otázku, v čem je zločin. Jsou tu viditelné krvavé zločiny, mrtví jsou mrtvi a vepsáni do paměti národa. Nejhorší jsou však zločiny jiné, totiž tlak lži, který setřel hranici dobra a zla, správného a nesprávného, cti a necti a poškodil společnost jako celek, způsobil zhroucení hodnotových škál, rozvrátil hospodářství, zasadil rány naší přírodě.

Velikým zločinem komunistického režimu bylo nastolení kultu průměrnosti, která vždycky klesá a tlačí společnost níž a níž. Z tohoto poškození se budeme dlouho uzdravovat a jeho důsledky nám budou dlouho vadit.

Je třeba vyslovit, že komunistické hnutí je neseno dvěma silami, jež se jmenují nenávist a závist. Nikdo z lidí nikdy nemůže nastolit spravedlnost, neboť nikdo nevidí do hloubky lidského rozhodování. Nikdo také zpětně nedohlédne, kdo a jak činil zlé: Kdo v mladém nadšení začal budovat ráj na zemi a pak přibrzďoval. Kdo z ustrašené rozšafnosti přicmrdoval a podporoval režim. To vše je nepostihnutelná minulost.

Co je třeba, je vyslovit osvobozující slovo pravdy. Pevným hlasem říci: Toto bylo zločinem. Oddělit lhostejnou šeď na temnotu a světlo a vydat se ne za hořkostí ukřivděných, ale za hlasem probuzeného svědomí a za pravdou.

Vždy mne více než minulost zajímala budoucnost a kvůli ní ještě daleko více přítomnost. Je potřebné, abychom pracovali a hodnotu lidí posuzovali podle toho, co činí nyní. Znám bývalé komunisty, kteří pro nový stát v posledním třech letech vykonali mnoho dobré práce. Znám mnoho antikomunistů, kteří naši zem v téže době poškodili. Odpuštění a smíření v zemi, které si přeji, žádá samozřejmě uznání viny. Budou-li komunisté trvat na tom, že se vlastně nic nestalo, že jsme postavili mnoho domů nebo zbytečné továrny, budou-li se dovolávat Bible jako pramene leninismu, budou-li trvat na podivné mlze, která zastírá svědomí, pak se budou dále proviňovat tím, co je na vinách minulého režimu to nejhorší.

Byl bych rád, kdyby český parlament vyslovil osvobozující slovo pravdy, pravdy, jejíž hledání je tradicí i zákonem naší země a otevřel tak fázi svědomitého a zodpovědného života.

Mluvím-li o pravdě, pak mluvím o oné klidné a rozvážlivé vlastnosti, tak odlišné od rozčileného zaujatého pokřiku marginálních osobností, které každá společnost má, ale které jsou vždy velmi nebezpečné, neboť jsou vždycky negativní, vždycky rozvratné. Jejich programem je negace, což není program.

Vyslovme slovo pravdy, pojmenujme věci pravým jménem. Podle běžných zákonů postihněme konkrétní trestné činy, které nebyly trestány proto, že je všemocný minulý režim kryl. Pak se obraťme celým svým zájmem do budoucnosti. To slovo však vyslovme. Bez něho totiž zůstaneme na dlouho zahleděni do minulosti a do budoucnosti budeme vlastně jen couvat.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi Piťhovi. Protože se už dále nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se společné zpravodajky, kolik času budou potřebovat na zpracování podkladů.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, protože se domníváme, že o pozměňovacích návrzích budou jednat kluby a rádi bychom soubor pozměňovacích návrhů rozdali každému poslanci, aby ho měli před sebou před hlasováním, požádala bych o hodinu pauzy pro naše jednání.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Předpokládám, že se zpracovatelé odeberou k jednání. My budeme dále pokračovat. Poprosil bych ověřovatele o sdělení výsledků voleb. Žádám ověřovatele.

XIX.

Volba členů prezídia Fondu národního majetku České republiky

Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výsledky tajného hlasování při volbě členů prezídia Fondu národního majetku, první volba, třetí kolo. Bylo vydáno 133 hlasovacích lístků. Odevzdáno 122 platných lístků. 10 neplatných. Počet neodevzdaných jeden. Pro pana Vladimíra Budinského odevzdáno 38 platných hlasů. Pro pana Miroslava Téru 63 platných hlasů. Nebyli zvoleni.

XVIII.

Volba členů dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky

Zápis o výsledku tajného hlasování při volbě dozorčí rady Fondu národního majetku, první volba, třetí kolo. Vydáno 133 hlasovacích lístků. 117 platných lístků, 16 neplatných lístků. Neodevzdaných hlasovacích lístků nula.

Pro pana Františka Brožíka bylo odevzdáno 39 platných hlasů. Pro pana Klaka odevzdáno 64 platných hlasů. Pro pana Lukáše 65 platných hlasů. Pro pana Petříčka 60 platných hlasů. Pro pana Skočovského 14 platných hlasů. Pro pana Sojku 43 platných hlasů. Pro pana Trnku 30 platných hlasů. Pro pana Jiřího Weigla 57 platných hlasů. Nikdo nebyl zvolen.

XXII.

Volba členů Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

Výsledek tajného hlasování při volbě členů Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. První volba, druhé kolo. Vydáno 133 hlasovacích lístků. Odevzdáno 132 platných lístků. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků jeden.

Pro pana Drexlera bylo odevzdáno 71 platných hlasů. Byl zvolen. Pro paní Klusákovou bylo odevzdáno 71 platných hlasů. Byla zvolena. Pro pana Krejčíka bylo odevzdáno 17 platných hlasů. Nebyl zvolen. Pro pana Milotu bylo odevzdáno 72 platných hlasů. Byl zvolen. Pro pana Stankoviče bylo odevzdáno 70 hlasů. Byl zvolen. Do třetího kola postupuje pan Krejčík.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka. Děkuji. Vzhledem k tomu, jak jsme se dohodli při schvalování programu, dovolte mi vás požádat, abychom nyní provedli bleskově výdej a hlasování třetího kola volby do Rady kinematografie. Tím splníme všechny tři body, jak jsme předeslali (protože v opačném případě musí volby proběhnout na další schůzi, případně předpokládám, že na 12.).

Lístky se budou vydávat ihned. Sejdeme se v 15.45 hod. k pokračování našeho programu. Děkuji.

Poslanec Tomáš Ježek: Prosím členy rozpočtového výboru na pětiminutovou poradu do "státních aktů".

(Schůze přerušena v 15.26 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.52 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, budeme pokračovat. Srdečně vás zvu do sněmovní síně. Prosím zástupce skupiny ověřovatelů, pana poslance Zemana, aby nás seznámil s výsledky třetího kola volby.

Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, při volbě členů Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie dopadla první volba třetího kola takto: Bylo převzato 200 hlasovacích lístků, vydáno 116 hlasovacích lístků, odevzdáno 108 platných lístků, 6 lístků bylo neplatných, 2 lístky nebyly odevzdány.

Pro pana Jiřího Krejčíka bylo odevzdáno 15 platných hlasů, takže pan Jiří Krejčík nebyl zvolen do funkce člena Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Tím nemýlím-li se - volba skončila. Dámy a pánové, nyní se naskýtá určitá možnost, se kterou bych vás rád seznámil. Věřím, že vyjádříte svůj souhlas s tím, abychom využili čas a projednali

XXVIII.

Návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1993

Ptám se, zda-li jsou proti tomuto postupu nějaké námitky. Zdá se, že nikoli. Mohu konstatovat, že tento návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 298. Prosím pana ministra zemědělství Josefa Luxe, aby odůvodnil a navrhl usnesení naší sněmovny.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Pane předsedající, dámy a pánové, předkládám vám k projednání rozpočet Pozemkového fondu České republiky na rok 1993. Omlouvám se za opožděný termín, jenž byl způsoben především nejasnostmi ve zřizování okresních pracovišť, počtech pracovníků, rozsahu činností stanovených tímto zákonem a především novelou zákona 229.

Předkládaný rozpočet se týká finančních nákladů spojených s činností a hospodářskou správou Pozemkového fondu jako institucí uvedených materiálů ve výdajové části pod bodem 5.

Jednotlivé položky rozpočtu nákladů byly koncipovány na přelomu roku 1992 až 1993 s tehdy platnými normativy, a tudíž nejsou povýšeny trendem nárůstu cen služeb ve všech oblastech. Domnívám se, že tento rozpočet je reálný. Pozemkovému fondu byly novelou 229 upraveny povinnosti především uplatňovat náhrady za stát a obec. Suma těchto náhrad je dosud nespecifikovaná. Uvažujeme pouze s kvalifikovaným odhadem. V tomto smyslu bych byl rád, aby tento rozpočet byl tak chápán.

Vláda tento rozpočet Pozemkového fondu České republiky projednala a schválila 14. dubna t. r. Dámy a pánové, dovolím si požádat vás o projednání a podporu tohoto materiálu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Luxovi. Prosím o vyjádření pana poslance Peška.

Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, mám úlohu velmi jednoduchou, protože rozpočet Pozemkového fondu České republiky projednávaly dva výbory. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky beze změn. Zemědělský výbor doporučuje schválit rozpočet Pozemkového fondu České republiky bez připomínek s tím, že kromě toho požádal 1. předsedu prezídia Pozemkového fondu o předložení změn celkové bilance aktiv a pasiv i rozpočtu vlastní instituce Pozemkového fondu vzhledem k úkolům a činnostem, které Pozemkovému fondu České republiky vyplývají ze změn k přijaté novele zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona 93/92 Sb., to je to, o čem mluvil pan ministr, že dochází novelou zákona ke změně v pasivech a aktivech a celkovému vyjádření celé činnosti Pozemkového fondu České republiky, 2. prezídium Pozemkového fondu České republiky - aby předložilo zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k 1. 10. 1993 přehled hospodaření Pozemkového fondu České republiky za uplynulá tři čtvrtletí.

Doporučuji, abychom schválili rozpočet Pozemkového fondu, jak doporučily oba dva výbory - bez připomínek.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Peškovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Písemné přihlášky nemám. O slovo se hlásí poslanec Čechák.

Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, předně na úvod mého vystoupení chci říci, že podporuji přijetí návrhu rozpočtu Pozemkového fondu. Chci pouze upozornit, že v souvislosti s novelou zákona 229 přebírá Pozemkový fond řadu závazků za obce, které jsou povinnými osobami. Částka je svým způsobem v rozpočtu vyjádřena v hodnotě asi 2 milionů Kč. Myslím si však, že tato částka bude svým způsobem nedostatečná. Nakonec i pan ministr potvrdil, že je to pouze kvalifikovaný odhad. Já si myslím, že ta částka bude vyšší. Navíc příjmová částka rozpočtu, která je dávána na privatizaci v hodnotě asi 1 milionu Kč, nemusí být naplněna.

Nemám pozměňovací návrh, pouze si myslím, že celková pasiva, jak jsou vyjádřena, budou mnohem vyšší. V tom případě i vyjádření vlády, které v podstatě doporučuje Parlamentu České republiky, abychom zvážili ještě možnost snížení, považuji za neadekvátní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Čechákovi. Hlásí se pan poslanec Vačkář.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jako člen rozpočtového výboru vyjádřit obdobná stanoviska. Myslím si, že bychom se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem budeme uvedené částky krýt, protože se v původním rozpočtu s tímto neuvažovalo. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vačkářovi. Protože se do rozpravy už nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan ministr. Je tomu tak, takže mu uděluji slovo.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si krátce reagovat. Chtěl bych upozornit, že se nejedná o 2 miliony, ale o 2,6 miliard Kč, které uvažujeme, ale souhlasím, že je to kvalifikovaný odhad. Přesnou specifikaci sumy majetků, které budou uplatněny jako náhrady u obcí a státu, k dnešnímu dni nemáme.

Je to kvalifikovaný odhad, ale jedná se o 2,6 mld. Kč. Předpokládáme, že toto je číslo, které může mít řádově reálnou hodnotu.

Pokud jde o krytí, chtěl bych upozornit na to, že samozřejmě Pozemkový fond přednostně bude vypořádávat náhrady v majetku, v nemovitostech a teprve náhradně bude hledat jiné způsoby. Ze zákona je možné do 10 000 Kč finanční náhrady, eventuálně dluhopisy respektive cenné papíry použít jako náhradu. Prioritou, a to chce i prezídium v rámci své politiky jasně uplatnit, i vláda se na tom shodla, je ale uplatnění náhrad formou nemovitého majetku. Souhlasím však s panem Čechákem i Vačkářem, že toto číslo je skutečně velmi hrubým odhadem. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi za jeho vystoupení. Nyní nezbývá než přijmout usnesení, a proto prosím pana poslance Peška, aby přednesl návrh na usnesení tak, abych o něm mohl dát hlasovat.

Poslanec Pavel Pešek: V rozpravě vystoupili dva poslanci, a to pan kolega Čechák, pan kolega Vačkář, ale ani jeden nepřednesl žádný pozměňovací návrh. Proto se domnívám, že bychom mohli hlasovat o následujícím usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR po projednání schvaluje bez připomínek rozpočet Pozemkového fondu ČVR na rok 1993, tisk PS 298."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať zvedne ruku. 103.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme přijali usnesení tak, jak bylo navrženo.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu poslanci Peškovi. O slovo se ještě přihlásil ministr Lux.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si poděkovat za skutečně pružné, flexibilní projednání tohoto rozpočtu. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP