Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, já si uvědomuji po této diskusi, že jsem přece jen příliš zkrátil odůvodnění zákona a že to asi vedlo v některých případech k otázkám, které jste mně položili, nebo k odlišným stanoviskům, které zazněly v pozměňovacích návrzích.

Dovolte, abych reagoval, pokud jsem si stačil zaznamenat jednotlivé připomínky na ně, alespoň tam, kde si myslím, že je to spíš věcí vysvětlení. Domnívám se, že doplňovat zákon o Českých drahách o to, že mají zároveň své telekomunikace, je nadbytečné, protože tuto otázku řeší zákon o telekomunikacích.

Více důvodů, proč bych měl být proti tomuto návrhu, nemám, než že je to nadbytečné, můžeme jmenovat další věci, které na drahách jsou, i když víme dobře, že toto je jedna z významných atributů Českých drah, přesto nejsem přesvědčen, že by to muselo být v zákoně.

Nejvíce připomínek se vyskytuje k dopravní cestě. Já bych velmi naléhal na to, abyste vážili změny v té definici, kterou zákon obsahuje, neboť je výsledkem dosti složitého koncensu, mohu vás ubezpečit, že existuje nejméně 200 různých definic, že existuje i závazná definice Evropského společenství o dopravní cestě a že tato definice, která je v návrhu zákona uvedena, je přesně účelová definice pro skutečný stav, který na Českých drahách, pokud bude zákon schválen, budeme realizovat.

To znamená oddělení organizační, ekonomické, finanční i účetní těch činností, které se starají, které pečují o dopravní cestu tak, jak je definovaná. To znamená jenom těch činností, které se zabývají péčí o tu mrtvou dopravní cestu neboli o tu cestu, o koleje, o zabezpečovací zařízení a - v případě, že jsou to elektrifikované úseky - o elektrickou část.

Museli bychom velmi pečlivě vážit - a to doporučuji i vám - kdybychom chtěli tuto definici z jakéhokoli důvodu měnit. Navazuje na ni i dobře aplikovatelné organizační opatření - kterých útvarů České dráhy se týká takto vymezená dopravní cesta.

Hned bych tedy reagoval i na připomínku, jak je to s tzv. třetí divizí. Zákon nemluví o divizích, zákon mluví o rozdělení Českých drah, o vnitropodnikovém rozdělení na relativně velmi samostatné entity. A ta třetí, která je zde zmíněná, na kterou jsem byl dotázán, je vlastně míněna jako orgán generálního ředitelství, tedy ani jednoho ze dvou úseků, které zákon obsahuje, tak, aby bylo možno pečovat o majetek, který tato divize má fruktifikovat. Neboli - není to žádná třetí divize, je to spíše odbor, a není součástí ani jednoho ani druhého účetního kruhu.

Byl tady velmi vstřícný návrh, aby bylo do zákona zařazeno, že České dráhy při privatizaci mohou používat výnosu z privatizace. Připomínám, a doufám, že se nemýlím, že se vám podařilo před několika dny schválit novelu zákona 92, kde je toto zahrnuto - že tedy České dráhy budou jedním z titulů, na který může vynakládat Fond národního majetku své příjmy. Předpokládám, že to budou příjmy samozřejmě ne vyšší, ale ne nižší, než bude výnos.

K diskusi vás, zdá se, také vedla otázka připuštění dalších účastníků na dopravní cestu. Jsem přesvědčen - i po připomínkách, které jsem vyslechl - záleží na vás, jak je zvážíte, že text příslušného paragrafu přesně vymezuje, že samozřejmě je možno, aby jiný uživatel než České dráhy vjel na dopravní cestu při splnění všech pravidel, která tam jsou velmi taxativně uvedena. Říkám to proto, že u nás máme organizace, které jsou velmi blízko naplnění těchto pravidel, poněvadž mají své dráhy, mají své vlečky, lokomotivy, mají své strojvůdce atd. Je ale samozřejmé - a já si myslím, že to zákon vystihuje dobře - že musí splnit obecná pravidla pro provoz na Českých drahách.

Další problém, který zde byl diskutován, je ten, kdo bude ve správní radě. Já se nebráním tomu, aby tam bylo uvedeno, že to mají být lidé z těchto resortů. Byl bych rád, kdyby tam bylo slovo "zejména" nebo nějaké podobné, pokud byste se přikláněli k takové připomínce. Na druhé straně naprosto upřímně popírám, že kdyby to tam nebylo, že budu mít zájem, aby to byli lidé z ministerstva dopravy. Mám samozřejmě zájem - a řekl jsem to v úvodním zdůvodnění - na tom, aby ve správní radě byli právě představitelé jiných resortů, protože považuji proces obrody České dráhy za nadresortní proces. A právě proto správní radu budu chtít mít složenou tak, aby zajišťovala tento cíl. Myslím, že by tam tedy přímo nemělo být uvedeno, z jakých ministerstev, z jakých oborů. Pokud se rozhodnete uvést slovo "zejména", vystihne to náš záměr.

Pokud jde o termín jmenování, rád bych řekl, že kroky jsou připraveny tak, že vlastně bude-li tento zákon přijat, jsou osoby vyhledány a bude se vlastně jednat jen o to, že se přetransformují podle tohoto zákona do těch rolí, které zákon předpokládá. Proto si myslím, že ani není třeba dvou měsíců. Myslím si, že péče poslanců o to, aby to bylo rychlé, je fakticky zajištěna. Nicméně, pokud se tam dá nějaký termín, bude to samozřejmě něco, co nemůže vadit vlastnímu průběhu.

Pokud jde o pozemky. Jestli jsem dobře rozuměl - ta připomínka bude asi formulována i písemně - zákon by měl vymezovat nebo umožňovat, aby se správní rada nezabývala všemi pozemky. A já vím, že je přes 3500 smluv na malé pozemky, na zahrádky, atd. Domnívám se, že zákon to říká tak, že umožňuje správní radě, aby určila normu, že se bude zabývat pozemky určité výšky. Tím se splní i text zákona, že o tom ona rozhoduje. Rozhodne o tom tak, že postoupí tuto pravomoc někomu do dvou hektarů nebo do hektaru. Myslím si, že byste mohli zvážit tuto možnost, aplikaci tohoto ustanovení, až budete posuzovat, je-li třeba přímo doplnit nějaký objem nebo nějaký rozsah. Je samozřejmé, že nemáme v úmyslu vážně ty smlouvy jdou do tisíců - že by správní rada projednávala každý jednotlivý případ, každou zahrádku, která byla kde pronajata nebo bude pronajata. Tolik snad zatím k věcným problémům, které byly řečeny.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Vzhledem k tomu, že společný zpravodaj požaduje 20 minut přestávky na zpracování pozměňovacích návrhů, dovolte mi, abych vám navrhl přerušení projednávání. Ano, faktická poznámka - pan kolega Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedající, chtěl bych říci jen technickou poznámku. Pane ministře, já jsem vás nepodezříval z ničeho, co jste tady říkal. Nepodezříval jsem vás z toho, že byste nechtěl jmenovat odborníky do této komise. Nepodezřívám vás z toho, že byste nechtěl jmenovat správní radu do dvou měsíců. Jak už jsme ale zvyklí, dneska máme ministra zdravotnictví, ale zítra už ho nemáme. Vždyť vy tam už zítra také nemusíte být! Nezlobte

se na mě, dejte to do zákona.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nebyla to tedy faktická, ale žertovná poznámka. Dovolím si tedy vám navrhnout přerušení projednávání tohoto bodu. Pokud proti tomu nikdo nic nemá, začali bychom projednávat další bod. Děkuji za pochopení.

Dalším bodem je

Odůvodněním předloženého vládního návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 428, pověřila vláda ministra vnitra Jana Rumla, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v souvislosti se vznikem samostatné České republiky a účinností nové právní úpravy státního občanství vznikla naléhavá potřeba zajistit, aby rovněž cestovní doklady našich státních občanů nezaměnitelně prokazovaly státoobčanský vztah držitelů těchto dokladů k České republice. Zároveň je potřebné řešit mezinárodní požadavek na větší bezpečnost cestovních dokladů proti jejich zneužití.

K naplnění těchto záměrů předkládá vláda návrh zákona o označování a zkracování doby platnosti některých cestovních dokladů v souvislosti se zánikem ČSFR. Navrhovaný zákon má povahu přechodné právní úpravy, podle níž by měly být po přesně určenou dobu, do 31. 12. 1997, regulovány právní vztahy v oblasti cestovních dokladů odchylně od platného zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.

Po uplynutí této doby bude zákon č. 216, jenž bude navrhovanou úpravou novelizován, uplatňován opět v původním rozsahu.

Návrh zákona zakládá dva instrumenty k dosažení cílů úpravy problémů. Jsou jimi jednak označování některých cestovních dokladů názvem a státním symbolem České republiky, jednak zkrácení doby platnosti některých cestovních pasů.

V rámci prvního nástroje se navrhuje provést označení cestovních dokladů se státním znakem ČSSR a státním znakem ČSFR, jejichž držitelem je státní občan České republiky, názvem státu Česká republika a velkým státním znakem České republiky. Označení cestovních dokladů vydaných orgány Federálního ministerstva vnitra a Ministerstva vnitra České republiky budou provádět útvary pasové služby příslušné podle místa trvalého nebo přechodného pobytu občana. V případě, kdy občan nemá pobyt na území státu, provede označení cestovního dokladu příslušný zastupitelský úřad v zahraničí.

Pokud jde o technickou stránku provedení označování těchto dokladů, bude postupováno podle druhů dokladů dvojím způsobem. Pasy a cestovní průkazy totožnosti budou označovány pomocí samolepicích štítků s jistícími prvky proti zneužití. V těchto štítcích bude současně doplňováno číslo pasu a nová doba jeho platnosti. Průkazy pro překročení státních hranic budou označovány razítky s názvem států a státním znakem speciální razítkovou barvou.

Pokud jde o doklady vydávané Federálním ministerstvem zahraničních věcí, předpokládá se označování těchto dokladů pouze samolepícími štítky. Označování budou provádět pouze orgány Ministerstva zahraničních věcí. Je třeba říci, že vzhledem k malému počtu těchto cestovních dokladů lze předpokládat, že tyto budou do konce roku všechny vyměněny rovnou za nové české cestovní doklady.

Podmínkou pro označení cestovního dokladu bude, že držitel dokladu prokáže státní občanství České republiky. Na základě tohoto se cestovní doklad po provedení označení stane dokladem, kterým se ve smyslu ustanovení § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR prokáže státní občanství České republiky. Za označení cestovního dokladu nebude vybírán správní poplatek.

Druhým nástrojem, který zákon upraví, je zkrácení doby platnosti některých cestovních dokladů, což souvisí se značnou náchylností našich dosavadních pasů k jejich zneužití a to se může nepříznivě projevit u našich partnerů v mezinárodních stycích. Návrh zákona proto stanoví zkrácení doby platnosti cestovního pasu, diplomatických pasů, služebních pasů a zvláštních pasů na čtyři roky. Tato doba bude dostatečná k provedení výměny za připravované bezpečné cestovní doklady ČR vycházející z mezinárodních zkušeností a norem. V případě cestovních pasů vydaných podle č. 216/91 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, se předpokládá, že jejich držitelům bude zkrácení doby platnosti kompenzováno snížením správního poplatku při podání nové žádosti o vydání cestovního dokladu. Předmětné snížení správního poplatku bude ministerstvem financí zapracováno do vládního návrhu novely zákona č. 368/92 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány ČR.

Tento návrh zákona, pokud jej schválíte, by měl nabýt účinnosti 60 dnů ode dne vyhlášení. Tato lhůta je nezbytná pro provedení příslušné notifikace, to je sdělení Ministerstva zahraničních věcí o provedení změny ve formě cestovního dokladu státům uznávajícím stávající československé cestovní doklady. Notifikace je nutná k uznání nově označených cestovních dokladů jakožto oficiálních cestovních dokladů České republiky v zahraničí.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o technický zásah do stávajícího zákona č. 216 o cestovních dokladech a cestování do zahraničí a zároveň o zásah nutný, žádám vás tímto o podporu mého návrhu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Václavu Klučkovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 449.

Poslanec Václav Klučka: Pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, společnou zprávu výborů Poslanecké sněmovny Parlamentu k vládnímu návrhu zákona o označení a zkrácení doby platnosti některých cestovních dokladů v souvislosti se zánikem ČSFR jste obdrželi jako sněmovní tisk 449. Tento vládní návrh zákona projednaly dva výbory, a to výbor ústavně právní a výbor branně bezpečnostní. Do společně zprávy byly zapracovány dvě připomínky, dvě změny výboru ústavně právního. Jedná se o změny technické, zpřesňující dosavadní text vládního návrhu, a to jak v názvu zákona, tak v § 5.

Myslím, že odůvodnění zde bylo zcela zřejmé a zřetelné, provedené panem ministrem vnitra, a domnívám se, že můžeme přistoupit k rozpravě.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji pěkně a otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji končím a táži se navrhovatele, pana ministra Rumla, zda-li chce přednést závěrečné slovo. Nechce. Ptám se společného zpravodaje. Nechce. Takže vám navrhuji hlasovat o celém předloženém návrhu. Upozorňuji kolegyně a kolegy ve foyer, že budeme hlasovat podle § 25 odst. 2 zákona o jednacím řádu.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o označení a zkrácení doby platnosti některých cestovních dokladů v souvislosti se zánikem ČSFR podle sněmovního tisku 428 ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 449, ať zvedne ruku! 79.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili tento návrh zákona. Děkuji panu ministrovi i společnému zpravodaji.

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se na vás obrátil s jednou prosbou nebo s návrhem. Protože společný zpravodaj k zákonu o Českých drahách ještě nemá zpracovány pozměňovací návrhy k hlasování, obracím se na vás s návrhem, abychom projednali jediný možný bod k projednání, a to je "Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu za rok 1992". Ptám se vás, zda-li nemá někdo výrazné výhrady k tomu, abychom tuto věc projednali nyní. Není tomu tak.

Další bod je tedy

Zmíněnou výroční zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 306. Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu byla pověřena paní poslankyně Nováková, aby zprávu uvedla a přednesla návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím paní poslankyni, aby se ujala slova, a prosím o klid.

Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dovolte, abych vás seznámila stručně s obsahem zprávy Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, jak nám byla předána ve sněmovním tisku 306.

Úvodní část je věnována vlastní činnosti rady. Je pochopitelné, že na začátku své činnosti se rada nutně zabývala organizací a administrativou své vlastní činnosti. Je na místě připomenout, že současně s formováním rady se konstituoval, lépe řečeno znovu konstituoval i Český rozhlas. Tento proces byl poznamenán nefunkčním stavem, kdy z jednoho rozhlasového organismu vznikly Československý a Český rozhlas jako dva právní subjekty, avšak propojené natolik, že jeden bez druhého nemohl existovat. Ve druhé polovině roku 1992 začíná proces spojený se zánikem Čs. rozhlasu, tedy nové řešení majetkových a personálních záležitostí, například zpravodajský servis, který je společný pro oba vysílací subjekty. Rada Českého rozhlasu v souladu se zákonem a svým jednacím řádem věnovala prvořadou pozornost tvorbě a šíření programu Českého rozhlasu. Vedle vlastního sledováni byly zadány i expertizy. Na základě zhodnocení 9 expertiz, vlastních poznatků i sledování ohlasu v tisku rada konstatuje, že byla zjištěna sice řada nedostatků, např. jednotlivé nepřesnosti ve zpravodajství, nízká kultura redaktorů a hlasatelů, avšak nedostatky nebyly zásadního charakteru.

Ráda konstatuji, že i za složitých provozních podmínek představoval Český rozhlas stabilizující faktor. Je potěšitelné, že písemné stížnosti na kvalitu programu byly zcela ojedinělé. Je rovněž potěšitelné, jak vyplývá ze zprávy, že byla věnována velká pozornost jazykové kultuře. Významným ukazatelem zájmu občanů o vysílání

Českého rozhlasu je ukazatel poslechovosti. Jak vyplývá ze zprávy i z příloh, neklesá zájem ani při konkurenci privátních stanic. Problematika organizace a řízení je uvedena v přílohách zpráv Rady Českého rozhlasu. Je poznamenána - jak již bylo vzpomenuto - tím, že dochází k reorganizaci Československého rozhlasu a formování Českého rozhlasu. Celá záležitost je podrobně rozvedena v příloze č. 1.

Chtěla bych připomenout, že v této příloze je vzpomenut nedořešený problém, a to výstavba rozhlasového střediska v Praze na Pankráci. Vyřešení této dostavby, zvláště finanční zajištění, je zatím nedořešeným a významným problémem.

Součástí činnosti Rady Českého rozhlasu je vysílání regionálních studií. Lze konstatovat - jak rovněž vyplývá z příloh této zprávy - že došlo ke značnému nárůstu vyrobených i odvysílaných pořadů těchto studií. Zpráva obsahuje podrobnou charakteristiku jednotlivých studií. Souhrnně lze říci, že tato studia jsou významným přínosem pro informace regionálního rázu, vytváření identity regionu.

Významná je činnost těchto regionálních stanic, která (jak jsme byli informováni v parlamentní komisi pro sdělovací prostředky) je jistým způsobem v poslední době ohrožena, nicméně doufáme, že i tento problém bude vyřešen.

Obecná je konstatace naprosté zaostalosti technického vybavení těchto studií. Ze zprávy rovněž vyplývají obavy o možnosti Českého rozhlasu právě v pokrytí těchto regionálních studií.

Hospodaření Českého rozhlasu je věnována rovněž jedna celá část příloh. Je rovněž pochopitelně poznamenána již zmíněnými reorganizačními procesy.

Posudek na hospodaření Českého rozhlasu za r. 1992 byl vypracován nezávislým auditorem dr. Holým. Konstatuje jisté kolísání mezi zásadami typickými pro ekonomiku podnikatelskou a přetrvávání zvyklostí typických pro organizace příspěvkové.

Konečné stanovisko ve výroční zprávě je, že hospodaření Českého rozhlasu shledává v pořádku. Stejně se auditor vyjádřil i k návrhu rozpočtu Českého rozhlasu na r. 1993. Je obsažen rovněž v příloze a radě je doporučeno, aby rozpočet schválila.

Součástí příloh je i prozatímní statut Českého rozhlasu a rovněž hlavní programové zásady Českého rozhlasu. Oba dokumenty mají stěžejní význam pro činnost Českého rozhlasu.

Závěrem bych chtěla říci, že zpráva Rady Českého rozhlasu je natolik podrobná a vyčerpávající, že dává obraz o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, ale i o výhledech na rok 1993.

Chtěla bych ještě říci, že tuto zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, mládež a tělovýchovu s tím, že zpráva Rady Českého rozhlasu byla schválena. Rovněž se touto zprávou zabývala stálá parlamentní komise pro sdělovací prostředky, která tuto zprávu vzala na vědomí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji kolegyni Novákové a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil místopředseda Jan Kasal.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, moje informace bude velmi stručná. Já bych vás chtěl seznámit s tím, co zaznělo na závěr vystoupení paní poslankyně Novákové, která hovořila za výbor. Já bych chtěl jako předseda komise pro sdělovací prostředky potvrdit to, co zde zaznělo, to znamená, že komise projednala zprávu. Diskutovala o jednotlivých záležitostech jak s představiteli Českého rozhlasu, tak s představiteli Rady Českého rozhlasu a dospěla k velmi uspokojivým závěrům. Na mně je, abych doporučil za komisi tuto zprávu přijmout.

Chtěl bych úplně v krátkosti jen připomenout, že zpráva se týká roku 1992 a že všechny události, které můžeme sledovat od začátku roku 1993 v Českém rozhlase, budou projednávány možná někdy za rok. Chtěl bych, abychom měli na paměti, že projednáváme zprávu Rady Českého rozhlasu za rok 1992. Doporučuji ji ke schválení.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nikdo dále nepřihlásil. Proto rozpravu končím a ptám se paní kolegyně Novákové, jestli chce ještě jednou přednést návrh na usnesení.

Poslankyně Eva Nováková: Z mé zprávy vyplývá, že navrhuji, aby předložená zpráva byla schválena.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dovolte mi, abych nechal hlasovat o následujícím návrhu usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu za rok 1992."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 77.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 4.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Tím jsme ukončili další bod programu.

Vážené kolegyně a kolegové, máme dokončit hlasování o vládním návrhu zákona o Českých drahách.

Jako první se hlásí pan ministr Stráský.

Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, využívám koneckonců i své možnosti jako poslanec, ale v tomto okamžiku jako člen vlády k otevření rozpravy, poněvadž došlo k určitému faux pas. Vzhledem k zatížení, které jsme zde měli, jsem neuvedl jeden pozměňovací návrh, který je velmi nutný pro vylepšení tohoto zákona.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Konstatuji, že byla znovu otevřena rozprava, do které se jako první přihlásil poslanec Blažek.

Poslanec Ladislav Blažek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pozměňovací návrh je v zásadě legislativní a po doplnění ve znění společné zprávy legislativci upozornili, že je třeba doplnit tyto změny i do ostatních paragrafů.

Změna je v § 4 a), a sice doplnit před závorku "a generální inspektor Českých drah" a před konec závorky dát "a generální inspektor". Vypustí se obě "a" ve druhé a třetí řádce a doplní se čárky na konci první a druhé řádky.

Další změna stejného druhu je v § 4 h) v odst. 1, kde se má vypustit slovo "nezávislým" s tím, že je to nadbytečné a v odst. 2 doplnit na závěr "generálního ředitele", protože tím vznikne vazba, kde generální inspektor odevzdává své zjištění jednak. správní radě a jednak generálnímu řediteli.