Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Stanislav Pěnička: Mám dva pozměňující návrhy.

Jednak k bodu 27 v § 14 odst. 2, písm. b) - nahradit text podle odst. 5 až 8. Text bude znít: "Podle odstavců 5 až 9." - Čili jedná se pouze o změnu číslovky z osmičky na devítku.

Druhý návrh můj je, aby se o bodu 48 na druhé straně společné zprávy v § 37 u číselného kódu nomenklatury sazebníku révová vína podle § 35 odst. 1, písm. a) a odst. 2 vyrobená plátcem daně z vlastní produkce hroznů 4,62, aby se o tomto bodu hlasovalo odděleně.

Svůj návrh odůvodňuji tím, že spotřební daň neovlivňuje cenu vína. Dalším snížením spotřební daně poškozujeme tak právě domácí producenty. Když si uvědomíme, že třeba litr španělského vína franco - hranice stojí 1,80 Kč, pak bychom naopak velmi ublížili domácím producentům.

To je tedy z mé strany všechno. Jinak k připomínkám, které nebyly zařazeny do společné zprávy, nevím, co vedlo ústavně právní výbor nahradit 500 litrů číslovkou tisíc, chtěli snížit spotřební daň na 5 korun za litr, a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví snížil spotřební daň u vína na 6,20 Kč. Myslím si, že to jsou připomínky, které byly právem nezařazeny do společné zprávy. Toť vše.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Pěničkovi, slovo má pan poslanec Jan Jegla se svým pozměňovacím návrhem, připraví se pan poslanec František Kačenka.

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, samozřejmě jako Moravák budu mluvit k vínu.

Stalo se to takovým dobrým zvykem, že se někdy říká, jaký kdo má k tomu vztah. Já už k tomu nemám vztah žádný, poněvadž jsem vinohrad v zimě vyklučil, takže už mám k vínu vztah asi takový jako vy - piju ho, jinak se ale od vás možná liším tím, že jsem znalý problematiky vinařství.

Vyklučení samozřejmě nebylo způsobeno tím, že bych na to neměl čas, ale je to naprosto nerentabilní záležitost, dneska už, v drobném. Samozřejmě v rodině už nikdo v tom dnešním tempu motykou kolem hlav mávat nechce jedině manželka, která by tou motykou mávala leda kolem této hlavy.

Takže dostal jsem se do situace vinaře bez, takže mám skutečně zájem o ostatní.

Pan místopředseda vlády tady naznačil, jakým způsobem by se daly některé daňové záležitosti u vína řešit. Možná, že by to bylo účinné - říkám možná, protože už je v každém případě pozdě.

Dneska je skutečně situace taková - to už tady i společný zpravodaj naznačil - že k nám jde víno v hodnotě 1,80 Kč. Běžně, jestliže požádáte, tak vám ho dopraví i k bytu v cisterně za 10 Kč, jsou to vína španělská, většinou, portugalská.

Myslím si, že nikdo z vás nepochybuje o tom, že jsou to ceny dumpingové - já neznám vinaře, který by i v zahraničí vyrobil víno za 1,80 nebo v Rakousku za 2 šilinky, tam vám za tohle víno určitě nikdo neprodá.

Proto bych vás chtěl požádat, abyste před hlasováním se dívali na láhev vína trochu jinak. Ne na láhev jako alkohol, takového druhu, jako je borovička, vodka atd., kde stačí pouze trochu bramborového škrobu - ale abyste za tou lahví viděli práci lidí, kteří tam jsou. Abyste viděli tu krajinu - ne jenom jižní Moravu, ale i v Čechách - protože by se mohlo stát, že by pomalu ty vinice vymizely. Ten vinohrad jsem nevyklučil jenom já, ale i několik mých známých - na Bzenecku došlo k likvidaci podnožových vinic, já vím minimálně o 20 ha. Abych vysvětlil, co to jsou podnožové vinice - jsou to vinice, kde se - lapidárně řečeno - vyrábějí sazenice. Takže ty byly vyklučeny, protože nikdo vinohrad nesadí, nikdo nepodsaďuje zlikvidované hlavy a čeká, co se bude dít.

Já se osobně domnívám, že je obrovský rozdíl mezi vinaři, kteří vyrábějí víno např. tím způsobem, že dovezou víno ze zahraničí, něco přikoupí, namixují to a vyrobí z toho např. ostravský Kahan, známý bolehlav.

Ale jsou vinaři takoví, kteří vyrobí to víno tak, že jsou spojeni s půdou, kdy 4 roky nic jiného nedělají, než vlastníma rukama na tom vinohradě pracují, protože během 4 let je to jenom práce a tvrdá práce, práce na slunku, která nenese nic.

Doporučil bych tomu referentovi, který skutečně zpracovával návrh této daně, aby v rámci takzvané agroturistiky, která má dneska zachránit zemědělství, do toho vinohradu přišel. Já bych mu to rád zprostředkoval, pokud by si donesl jenom ochranný krém s nějakým vysokým číslem - studenou vodu na pití a polévání horké hlavy zajistíme zadarmo.

Přimlouvám se, aby sněmovna schválila návrh tak, jak byl formulován ve společné zprávě. Domnívám se, že je rozumný. Ale pro případ, jestliže ho neschválí, navrhuji, aby v § 37 byla odpovídající položka rozdělena: a) ve znění společné zprávy, tzn. 162 a b) stávající znění, uvedené v zákoně 587/1992 Sb. Vysvětlím, co tím myslím.

Částkou 7,80 Kč by byli skutečně zdaněni výrobci vína, kteří k té výrobě přicházejí výrazně po haluzi. To znamená, že koupí něco za babku a draze prodají.

Myslím, že i moji dva kolegové, kteří mě potkali na hotelu a ptali se, jestli nemám nějaké víno, že nebudou kupovat od zlodějů sedmičku za 107 Kč, která se běžně na Moravě koupí za 25, 30 Kč, že i tuto záležitost tady podpoří.

Dále bych se přimlouval za to, pokud by sněmovna neuznala za vhodné podpořit návrh ve společné zprávě v § 34, aby tento paragraf zůstal v původním znění, kde se říká 500 litrů na každou fyzickou osobu.

Mé pozměňovací návrhy jsou tedy podmíněny tím, jestli budou či nebudou schváleny návrhy ve společné zprávě.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Jeglovi, slovo má pan poslanec František Kačenka, připraví se pan poslanec František Brožík se svým pozměňovacím návrhem.

Poslanec František Kačenka: Pane předsedo, dámy a pánové, původně jsem nechtěl vystupovat, ale pan Kočárník mě přesvědčil o tom, že krátké vystoupení k podání pozměňovacího návrhu bude nutné.

Rovněž jako pan ministr se domnívám, že snížení spotřební daně u vína tuto problematiku nevyřeší, že skutečně bude nutné přijmout ochranářská opatření, ale i vinařský zákon. To ale není problém krátké doby, je to problém dlouhodobější, a proto se domnívám, že snížení spotřební daně by bylo alespoň tím politickým signálem, že vláda i poslanci nechtějí naplňovat státní pokladnu za každou cenu, že jsou pro ně i jiné cíle, a tímto cílem je zachování svérázné krajiny jižní Moravy, protože tam převážně se soustřeďuje produkce vína a vinohradnictví.

Proto bych si dovolil podat pozměňující návrh v tom znění, jak je uveden ve společné zprávě, který již byl přijat ústavně právním výborem, který právě vylučuje problém dvojího zdanění, že by byla jinak zdaňována domácí produkce a jinak produkce, která se dováží.

Navrhuji následující znění bodu 55. V § 37 se u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2204, révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2 mění na - sazba 7,80 Kč/litr na 5,- Kč/litr, u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2204 se vypouští text tokajská vína podle § 35 odst. 1 písm. b), vypouští se též sazba daně 0 Kč/litr.

Dodávám, že snížení sazby u vína o 1 Kč představuje dopad do státního rozpočtu zhruba 180 miliónů Kč.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Kačenkovi. Slovo má pan poslanec František Brožík s pozměňovacím návrhem. Připraví se pan poslanec Josef Ullman.

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, předem bych chtěl upozornit tuto sněmovnu, že jsem kuřák a nemám tedy na svém pozměňovacím návrhu žádný osobní zájem, ale přesto, pokud by byl přijat, ho budu samozřejmě podporovat.

Jedná se opět o již zmiňovaný bod 61 parlamentního tisku 403, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o spotřebních daních v následujícím znění. Nejprve přečtu svůj pozměňovací návrh a pak podám krátké zdůvodnění. Pozměňovací návrh zní: v § 40 u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2402 se sazba daně pro cigarety filtrové, délky nad 70 mm, tj. 0,46 Kč/kus, nahrazuje sazbou 0,52 Kč/kus a pro cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně 0,27 Kč/kus se nahrazuje sazbou 0,30 Kč/kus.

Pozměňovací návrh ke změně spotřební daně z tabákových výrobků navrhuji jako lineární zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků v § 40 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2402 cigarety filtrové v délce nad 70 mm o 0,06 Kč/kus a u cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně o 0,03 Kč/kus. Představuje to lineární zvýšení spotřební daně o 13% u všech druhů cigaret.

Jednotné zvýšení daně na cigarety tak jak tady bylo několikrát předkládáno - přesto, že z hlediska daní a finančnictví je samozřejmě prospěšnější, i z hlediska zdravotního - má negativní důsledky na spotřebitele i na trh. Mám zde přehled o údajích na trhu České republiky, ve kterých se vychází ze skutečnosti prodeje cigaret od ledna do dubna 1993. Z toho se pak prováděl celkový propočet spotřeby cigaret u nás. Vyplývá z toho, že cigarety 70 mm se prodají asi ve výši 8 miliard cigaret, což představuje 46,6% z celkového prodeje a cigarety King size, tj. nad 70 mm, 9,2 miliardy cigaret, což představuje 53,4 % celkového prodeje.

Jsem přesvědčen, že malý člověk, průměrně vydělávající občan, který má méně peněz, platí zvýšené daně sám, což je z hlediska sociálního nespravedlivé.

Provazcové a filtrové cigarety do 70 mm budou neprodejné, protože se dostanou na stejnou cenovou úroveň jako dnes prodávané cigarety King size, např. Petra nebo Sparta. Celkové zvýšení způsobí, že drahé cigarety budou zhruba o 5 korun zvýhodněny proti těmto krátkým malým cigaretám. Je samozřejmé, že tím zamezujeme i dovozu cenově přiměřených 70 mm dlouhých lehkých cigaret, což půjde také na náklady kuřáků s nízkými příjmy.

Výroky, že se 70 mm cigarety jsou více nezdravé, nejsou podle mého názoru pravdivé, neboť mají stejné hodnoty nikotinu a kondenzátu jako cigarety King size. Pro porovnání vám mohu sdělit, že cigarety Petra a Sparta mají v průměru 1,3 mg nikotinu a 1,2 mg nikotinu, cigarety Start a Mars mají 1,0 mg nikotinu a 0,9 mg nikotinu. Cigarety Petra a Sparta mají 21 mg kondenzátu, cigarety Start a Mars mají 17 a 15 mg kondenzátu. Odpovědi na otázky spotřebitelů rovněž v jiných evropských zemích ukázaly, že kuřáci obyčejně kouří denně určitý stálý počet cigaret, což znamená, že kouření kratších 70 mm cigaret bude znamenat i menší spotřebu tabáku.

Tento pozměňovací návrh znamená lineární zvýšení o 12 - 13 procent stávajících daňových tarifů a přinese 0,79 miliardy Kč navíc do státního rozpočtu.

Pokud by neprošly ani přede mnou dané pozměňovací návrhy, případně tento, chtěl bych, aby sněmovna přijala v tomto směru usnesení, které by zavazovalo vládu České republiky připravit harmonizaci spotřební daně tabákových výrobků s daňovým systémem pro tabákové výrobky, platným v zemích ES, tak aby nová úprava vstoupila v platnost od 1. 1. 1995.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Slovo má pan poslanec Josef Ullman. Připraví se pan poslanec Uřičář.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, nepřednesu žádný pozměňovací návrh, nicméně se domnívám, že musím k projednávané problematice přidat několik slov.

My jsme to tady nikdy nahlas nevyslovili, ale ve skutečnosti hovoříme o narkomanii. Kouření je zatím považováno za nejlehčí stupeň narkomanie, nicméně je to návyková látka a jedná se o narkomanii. Myslím, že je třeba to říci nahlas. Jestliže to ale nahlas vyslovíme, musíme začít uvažovat také v kritériích, v jakých uvažujeme o narkotických látkách a jejich spotřebě. Světové zkušenosti zatím hovoří o tom, že restrikce, případně prohibitní snahy, nevedou k cíli, k omezování konzumace těchto látek.

Domnívám se, že poměrně daleko se dostaly USA, kde již kouření není módou a patří k dobrému tónu a vychování nekouřit. Nedocílily toho ovšem tím, že by různým způsobem postupně zdražovaly cenu cigaret. Toto je slepá ulice.

V čem je navíc ještě závadná a špatná? Já jsem se velkou část svého života pohyboval v prostředí Vítkovic, což je dnes dosti devastovaná čtvrť. Viděl jsem tam mnohé typy lidí, kteří nejen silně kouřili, ale i pili. I v minulosti dosti často docházelo ke zvyšování těchto cen, neboť to bylo populární zvýšení, stát přišel k penězům a nikdo si netroufl protestovat, protože by se zcela morálně deklasoval. Pokaždé, když k takovému zvýšení cen došlo, říkal jsem si - rodiny těchto pijáků a kuřáků budou teď mít trochu méně peněz. To je reálný důsledek této věci. Nedělejme si iluze, že velmi významným faktorem pro snížení konzumace cigaret může být zvyšování ceny. Ano, okrajový význam mít může. Aby však tento vliv mohl fungovat, předpokládá se, že dotyčný jedinec ještě není drogově závislý natolik, aby svou vůlí nedokázal tuto závislost ovlivnit. Takoví jedinci mohou ještě reagovat pozitivně.

Jestliže však hovoříme o lidech, kteří jsou skutečně drogově závislí buď na alkoholu nebo na cigaretách, zvýšení ceny nemá na konzumaci vliv. Jde o drogově závislé lidi, a toto by si měli uvědomit i lékaři. Tito lidé reagují jinak. Nereagují racionálním způsobem, protože právě díky své drogové závislosti nejsou schopni tímto způsobem reagovat.

Domnívám se, že bychom vůbec jako sněmovna měli začít hovořit o problematice drogové závislosti obecně. Zjevně je naším úkolem, abychom hledali cesty, jak narůstající drogovou závislost našimi slabými silami, ale přece jen, se pokusili ovlivňovat pozitivně, ale to chce systémové řízení, to chce úplně něco jiného než je tady navrhováno. Osobně to považuji pouze za současný parlamentní folklór.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Omlouvám se panu poslanci Uřičářovi. Chci ho požádat, aby se smířil s tím, že ve smyslu jednacího řádu dám nyní přednost příspěvku pana poslance Dalibora Matulky, protože jeho přihláška oznamuje podání pozměňovacího návrhu, zatímco pan poslanec Uřičář pozměňovací návrh nepodává.

Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedo, dámy a pánové, mám pozměňovací návrh pro případ, že by došlo ke změně § 35 odst. 1 písm. a) odst. 2 - vyrobená plátcem daně z vlastní produkce hroznů 4,62 korun na jeden litr. Pokud by díky nějakému pozměňovacímu návrhu došlo ke zvýšení této částky, v tom případě podávám pozměňovací návrh ten, aby - a je to nezařazená připomínka ve společné zprávě k bodu 48 - sněmovna přistoupila na to, co navrhl ústavně právní výbor, to znamená v § 34 odst. 1 číslovku 500 nahradit číslovkou 1000.

Ještě jednou zopakuji: Pokud by se měla sazba daně vína zvýšit oproti tomu, co je navrhováno ve společné zprávě, navrhuji přijmout verzi, kterou nabídl ústavně právní výbor, a sice z 500 l učinit 1000 l, bez ohledu na to, jak dopadne hlasování k případnému pozměňovacímu návrhu pana kolegy Jegly, to znamená, zda se bude toto ustanovení vztahovat na fyzickou osobu nebo na členy rodiny atd.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Slovo má pan poslanec Uřičář a je posledním přihlášeným do rozpravy.

Poslanec Jiří Uřičář: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, ve svém příspěvku chci podpořit společnou zprávu, tisk Poslanecké sněmovny 436, k novele zákona 587 o spotřebních daních.

Svým vystoupením samozřejmě nechci vsugerovat sněmovně, že se projednává vinařský zákon. Vzhledem k tomu, že pocházím z jižní Moravy a celou dosavadní praxi jsem prováděl tamtéž, nemohu se vyhnout části novely, která se přímo dotýká zdanění vína. Přestože jsem pracoval v zemědělství ve vinařské oblasti, musím uvést, že nejsem žádným podnikatelem zabývajícím se zpracováním révového vína ani jeho obchodováním.

Můj pozměňovací návrh, jak je uveden ve společné zprávě k bodu 48, opírám o dostatečné informace a zkušenosti z praxe. Dovolím si velmi zjednodušeně problematiku vysvětlit.

Záležitost výroby vína je v České republice prakticky záležitostí tří okresů na jihu Moravy a něco málo kolem Mělníka. Z těchto důvodů se může zdát tato záležitost pro zbytek sněmovny nezajímavá. Chci objasnit, proč je důležité, aby producent vinných hroznů byl zároveň i jeho zpracovatelem.

Ve vinařsky vyspělých zemích umí pěstitelé využít krajových nebo - chcete-li - regionálních odlišností jednotlivých kultivarů révy vinné. Tyto kultivary samozřejmě odděleně zpracovávají nejen podle oblastí, ale dokonce podle jednotlivých viničních tratí nebo viničních hor. Tím je navenek vytvořen předpoklad výroby vysoce kvalitního značkového nebo odrůdového vína, které je nejen konkurenceschopné, ale především je vyroben skutečně potravinářský výrobek možný nazvat pochutina. Naproti tomu giganticky postavené zpracovatelské kapacity u nás nejsou schopny odděleně zpracovat surovinu nejen podle odrůd, ale už vůbec ne podle jednotlivých viničních tratí. Tím samozřejmě dochází k ekonomicky pozitivnímu využití zpracovatelských kapacit, ale výsledkem je pouze stolní nebo konzumní víno, kvalitativně nesrovnatelné s tzv. víny odrůdovými a kvalitními.

Absencí kvalitních odrůdových vín z domácí suroviny si mohou tito velkozpracovatelé, nyní akciové společnosti, dovolit dovážet dále tzv. cisternová vína ze západní Evropy, třetího kvalitativního stupně, jejichž scelením s našimi produkty lze vyrobit zase stolní konzumní víno průměrné nebo pochybné kvality.

Toto samozřejmě ohrožuje budoucnost našeho vinařství, ale lze jen předpokládat, že po zelenině, ovoci, nyní tabáku, ztratí naše zemědělství další významnou technickou plodinu. Podporou zpracování hroznů u prvovýrobce se významně ovlivní produkce kvalitních odrůdových vín a podstatným způsobem se eliminuje dovoz na zpracování nekvalitních, k pálení určených vín.

Samozřejmě nejsem proti dovozu lahvových vín. V současné době je využíváno zpracování hroznů u prvovýroby cca 10% z celkové produkce vína. Z tohoto důvodu můžeme být klidní ve vztahu ke GATTu, neboť se nezvýhodňuje tuzemský výrobce, ale pouze výrobce, který používá svoji vlastní surovinu.

Dalším krokem by mělo být v co nejkratší době přijetí vinařského zákona, který je prakticky nedílnou součástí komplexu zákonů v zemědělsky a vinařsky vyspělých zemích. Na námitku, že se vytváří výhodnější tržní prostředí pro určitou podnikatelskou skupinu, musím odpovědět, že tímto návrhem se odstraní výhoda bývalých vinařských závodů, nyní akciových společností, které svým dominantním postavením neseriózně tlačí nákupní ceny hroznů pod hranici rentability s vědomím, že tyto produkty nelze zamrazit nebo jinak uchovat a i s tím, že to nejsou jednoleté plodiny, které se dají po sklizni bez problémů zrušit.

Žádám vás, páni kolegové a kolegyně, o podporu mého návrhu, i když by se mnohým mohlo zdát o nějakém "lobování", ale ujišťuji vás, že mně skutečně jde o české nebo chcete-li českomoravské vinařství.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jiřímu Uřičářovi. Mezitím se situace přihlášených poněkud změnila. Přihlásil se především pan poslanec Mach. Oznamuje podání pozměňovacího návrhu, proto dostává přednost ve smyslu jednacího řádu. Dále jsou připraveni diskutovat pan místopředseda Ledvinka a poslanec Kozák.

Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přiznám se, že jsem nechtěl původně podávat pozměňovací návrh, protože daně nejsou mojí doménou, ale po přečtení tisku 403 tak učiním.

Navrhuji, aby v § 18 byl vypuštěn odst. 2 a případně z § 20 bylo vypuštěno písm. b).

Důvod, který mě k tomu vede je tento: Ve zdůvodnění tisku 403 se k bodu 33 a 34 píše, že úprava § 18 odst. 1a § 20 písm. a) uvádí ustanovení o zdaňování vybraných výrobků, které jsou předmětem státních hmotných rezerv, do souladu se zákonem 97/1993 Sb. o působnosti státních hmotných rezerv. S tím souhlasím, ale pod tím se píše, že v souvislosti s tím je upraveno i ustanovení § 23 odst. 2 a na straně 29 se píše, že úprava § 18 odst. 2 a § 20 písm. b) poskytuje legislativní předpoklady pro zamezení daňových úniků atd.

Naopak se domnívám, že tímto zdaněním podle odst. 2, § 18 dojde k tomu, že budou zdaňovány výrobky, které jsou nezbytně potřeba pro zabezpečení chodu sušáren, výroby úsušků a různé tzv. tárubky a další věci, které jsou v provozu, některé chladírenské věci atd., které za ceny nákupu s tímto zdaněním už při nákupu těchto produktů, kdy začnou být plátcem daně ty fyzické nebo právnické osoby, které získají směsi právě z destilátů, primární destilace atd. Je to pro zemědělství neúnosné. Kdyby se stalo, že tento rok bude při sklizni deštivější, než bylo tři roky zpět, mám obavy z toho, že neusušíme, a to nejen státní statky, ale zejména začínající soukromníci, u kterých to bude ještě horší a kteří nemají napojeny vlastní čerpací stanice, vlastní stáčírny, vlastní cisterny apod. Čili tento návrh doporučuji. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Machovi. Slovo má poslanec Černý, který se právě přihlásil s pozměňovacím návrhem, a připraví se pan místopředseda Ledvinka.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, dámy a pánové, můj pozměňovací návrh se opět bude týkat sazby daně na révová vína. Chtěl bych podmínit podání tohoto pozměňovacího návrhu, že by o něm bylo hlasováno pouze v případě, že nebudou přijaty jiné pozměňovací návrhy.

Můj pozměňovací návrh zní, aby v § 37 se u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2204 vložila položka daně u písm. a) 6 Kč. Považuji to za vstřícný krok směrem k vinařům, jako signál parlamentu a vlády k tomu, že máme zájem o produkci vína na území České republiky.

Zdůvodním ještě proč 6 Kč. Vzhledem ke sjednocení daně ve vládní novele u vín perlivých a šumivých a k zavedení daně u vín tokajských je možné počítat se zvýšeným příjmem do státního rozpočtu a snížení daně u révových vín na 6 Kč by zhruba odpovídalo vyrovnané bilanci u této komodity.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Černému, slovo má místopředseda pan Karel Ledvinka, připraví se poslanec Stanislav Kozák.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v úvodu bych chtěl říci, že podle usnesení 288 nemám na věci zájem. Podotýkám, že jsem před rokem a půl přestal kouřit cigarety, jsem téměř abstinent. Chtěl bych promluvit nejen jako poslanec, ale i jako místopředseda s gescí za ekonomii.

1. ledna 1993 byla zavedena v České republice nová daňová soustava a příprava, která jí předcházela, byla velice složitá. Předeslal bych: Pamatujete se, jak jsme schvalovali daňové zákony? Pamatujete se, co jsme tam nadělali hloupostí? A nyní stojíme přesně před stejným problémem, udělat totéž.

Poprosil bych o jednu laskavost. Za rozpočet, který my schválíme, odpovídá exekutiva. Ať se o něj stará, ať má eventuální korekce, které vycházejí z různých změn předpisů evropských - jako třeba u cigaret - a jim se tato novela navržená vládou blíží. Nebo jiné podmínky. Ty vycházejí z toho, že vláda vládne a my jsme - podle mého názoru - jenom od toho, abychom kontrolovali, aby se nedopustila toho, aby z ekonomického rámce vyšla.

Mluvíme zde o lobbysmu a o zdravotních podmínkách při kouření cigaret. Pánové a dámy, my především musíme přece změnit systém zdanění. Musíme nepřímé daně pojištění zdravotní atd. - přenést do fáze pojištění, snížit práh povinného pojištění a za své zdraví činit odpovědným občana. Nemůžeme přece takto podvádět daňového poplatníka jakýmsi schováváním za to, že ten či onen bude mít menší daně. Moc vás prosím, abychom dali důvěru vládě, protože to je její úkol. Nedoporučuji, moc vás prosím, abychom dělali velké korekce sazeb, protože k 1. lednu musíme připravit systém, který chceme. Dokonce jsme uložili vládě, aby tyto korekce udělala před přípravou rozpočtu. Budou v září. Moc prosím, abyste nedělali jakékoliv korekce a přijali stanovisko vlády. Děkuji vám.