Poslankyně Petra Buzková: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
návrh zákona poslance Matulky a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje trestní zákon, projednal ústavně
právní výbor, branný a bezpečnostní
výbor a výbor petiční, pro lidská
práva a národnosti na svých schůzích
v červnu 1993.
Ústavně právní výbor a branný
a bezpečnostní výbor nedoporučují
Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas
s návrhem zákona.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti doporučuje Poslanecké sněmovně,
aby vyslovila s návrhem zákona s úpravami,
jak jsou uvedeny v tisku 439, souhlas.
Pokud se týká návrhu tohoto zákona,
pokouší se z hlediska obecného pohledu řešit
ochranu veřejných zájmů, a to například
i tam, kde jsou tato zajišťována již existujícími
skutkovými podstatami v trestním zákoně.
Z § 129 u navrhovaného trestného činu
při prodeji státního majetku není
především jasné, jaká hlediska
by byla rozhodující pro posuzování
znevýhodnění uchazečů o státní
majetek, kterým nebyl při větším
počtu nájemců prodán. Ustanovení
by navíc mohlo mít jen dočasný charakter
časově omezený ukončením privatizace.
Návrh nového § 156 a) je v této podobě
v zásadě vyloučen především
z toho důvodu, že není jednoznačně
řečeno, jakým způsobem by byly charakterizovány
osoby, na které by se tato ochrana vztahovala.
K § 181 a) odst. 2 lze říci, že navržená
skutková podstata trestného činu ohrožení
životního prostředí by měla smysl
jen po náležité úpravě. Jinak
je kryta ustanovením § 181 a) odst. 1 a 2, popř.
odst. 3 trestního zákona v souběhu s ustanovením
§ 179 trestního zákona.
Navrhovaný § 198 a) zcela rámcově a
nepřípustně široce formuluje trestný
čin omezování základních práv
a svobod, ačkoli základní lidská práva
a svobody v Listině základních práv
a svobod chrání celá řada ustanovení
zvláštní části trestního
zákona, a to §§ 219, 231 a následující,
158 a následující, 241 a následující,
238 apod.
Pokud by se tedy mělo k novelizaci trestního zákona
dojít, musel by být návrh zákona přepracován
včetně důvodové zprávy, přičemž
účelnost takové novelizace je třeba
i pro tento případ pečlivě uvážit.
V navržené podobě jej nelze doporučit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Buzkové a otevírám
rozpravu k tomuto bodu.
Dříve, než dám slovo panu poslanci Matulkovi,
hlásí se o slovo pan ministr Novák.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane místopředsedo, vážený
pane předsedo, vážení pánové,
chtěl bych říci, že tento návrh
novely zákona je špatný. Projednával
jsem jej s řadou soudců, všichni jej v této
podobě odmítají. Proto prosím tuto
sněmovnu, aby nepřijala takový špatný
zákon, podle kterého by museli soudci soudit.
O tom, že tento zákon není dobrý, svědčí
ostatně i stanovisko legislativní rady vlády
ČR a i to, že dva garanční výbory,
ústavně právní výbor a výbor
branný a bezpečností, tento návrh
zákona odmítly. V této chvíli bych
skutečně nechal na uvážení zástupce
navrhovatelů, zda by nebylo rozumnější
tento návrh zákona stáhnout. Domnívám
se, že to není problém politický, že
to není problém levice - pravice, ale že je
to spíš otázka rozumu. Navíc nepokládám
za vhodné vůbec, aby tento návrh novely zákona
byl projednáván, protože vláda ČR
předloží na podzim Parlamentu rozsáhlou
novelu trestního zákona. Tato novela bude projednávána
ve vládě v září, takže
je předpoklad, že ještě v září
tento návrh novely zákona bude v Parlamentu a nebylo
by zřejmě vhodně, aby v tak krátkém
časovém období byly projednávány
dvě novely trestního zákona.
K tomu, co řekla paní zpravodajka, bych ještě
dodal k bodu 1: tento nový § 129 podle mého
přesvědčení je v rozporu i s čl.
111 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,
podle které má vlastnické právo všech
vlastníků stejný zákonný obsah
a ochranu. Tento princip byl ostatně zakotven už v
novele Ústavy z roku 1990 a z toho důvodu jsme vypustili
tehdy z trestního zákona všechna ustanovení
o ochraně majetku v socialistickém vlastnictví.
O něco podobného se nyní snaží
navrhovatelé v navrhovaném znění §
129.
Pokud jde o návrh § 156 a, rád bych podotkl,
že tento nový paragraf je vkládán do
hlavy III, oddíl první trestního zákona
tam, kde jsou obsaženy trestné činy proti výkonu
pravomoci orgánů a veřejného činitele
a s ohledem na § 89 odst. 9 trestního zákona,
který jasně vymezuje, co je to pojem veřejného
činitele, zjevně mezi tyto osoby, mezi tyto orgány
nemůže patřit osoba, která odpovídá
za bezpečnost cestujících a již z tohoto
pohledu je tento návrh nepřijatelný, nehledě
na to, že tento názor, že by tyto osoby měly
být veřejnými činiteli, jsme zaznamenali
už v minulosti, a to řešení se v praxi
neosvědčilo.
Chtěl bych říci závěrem, že
doporučuji sněmovně, aby nesouhlasila s předloženým
návrhem zákona. Tolik úvodem, děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a prosím pana poslance Matulku, aby se
ujal slova.
Poslanec Dalibor Matulka: Než předložím
pozměňovací návrh, o kterém
jsem se zmínil, rád bych reagoval na část
toho, co zde řekl pan ministr, že doporučuje,
aby navrhovatelé sami ustoupili od svého návrhu.
My se domníváme, že toto sami nenavrhneme,
zejména s ohledem na obsah bodu 1, který navrhujeme.
Jde nám o trestní sankci, která se týká
současně masívně prováděných
převodů majetku státu, případně
územně správních celků, to
je otázka dnešního dne, dnešních
týdnů, měsíců a dnešní
doby. Já vím, že vláda připravuje
novelu trestního zákona a sám pan ministr
říká, že vláda přijde
s tím návrhem někdy v září
a předpokládám, že to budou zásady,
pak bude teprve paragrafované znění, a přijetí
novely trestního zákona lze očekávat
někdy začátkem příštího
roku. To je pro nás doba dost dlouhá, proto sami
nestáhneme svůj návrh, protože nám
na tom čase dost záleží.
Nyní pozměňovací návrhy. V
prvé řadě se do společné zprávy
nedostalo to, co bylo projednáváno na výborech,
že v tisku 299 je samotný název toho zákona
špatně. Název nemůže být
samozřejmě pouze zákon, kterým se
mění a doplňuje trestní zákon.
Ten název musí znít: "Zákon,
kterým se mění a doplňuje trestní
zákon ze dne 29. listopadu 1961 č. 140 Sb., jak
vyplývá ze změn a doplnění
provedených zákonem ze dne 19. prosince 1962 č.
120 Sb. a zákonem ze dne 9. července 1963 č.
53 Sb., zákonem ze dne 17. června 1965 č.
56 Sb., zákonem ze dne 25. října 1966 č.
81 Sb., zákonem ze dne 18. prosince 1969 č. 148
Sb., zákonem ze dne 25. dubna 1973 č. 45 Sb., zákonem
ze dne 10. dubna 1980 č. 43 Sb., zákonem ze dne
13. prosince 1989 č. 150 Sb., zákonem ze dne 27.
února 1990 č. 47 Sb., zákonem ze dne 2. května
1990 č. 175 Sb., zákonem ze dne 30. října
1990 č. 457 Sb., zákonem ze dne 5. prosince 1990
č. 545 Sb., zákonem ze dne 6. listopadu 1991 č.
490 Sb. a zákonem ze dne 11. prosince 1991 č. 557
Sb."
Omluvte mě, že jsem mluvil tak dlouho, ale bylo potřeba
celý správný název zákona vyjmenovat
do protokolu. Čili to by byl jeden pozměňovací
návrh, aby se takto název zákona upravil.
Druhý pozměňovací návrh se
týká bodu 1, kde je použito, že za §
128 a) se vkládá nový § 129. Podle našeho
názoru je potřeba toto upravit, taky se tam vloudila
chyba. Je to za § 128 c).
Další pozměňovací návrh
podobného druhu je k bodu 2. Tam je chyba, je potřeba
"za § 157" místo "156" a vkládá
se nový § 157 a), který včetně
nadpisu zní: "§ 157 a)".
Další úpravu je potřeba provést
tak, že tento paragraf by se nadepsal nadpisem "Oddíl
druhý" a ostatní oddíly v této
hlavě trestního zákona by se musely přečíslovat,
neboť paragraf, který navrhujeme, by jinak byl zařazen
do oddílu týkajícího se veřejných
činitelů. Já už jsem v úvodním
slově řekl, že o veřejné činitele
se nám nejedná.
Poslední pozměňovací návrh
je vlastně návrh doplňovací. Za bod
5 zařadit nový bod 6, který by zněl:
"Dosavadní § 198 a se nově označuje
jako § 198 b."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Matulkovi. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Paní poslankyně Buzková, prosím.
Poslankyně Petra Buzková: Vážený
pane předsedající, dámy a pánově,
pan poslanec Matulka zde uvedl, že tento návrh zákona,
přestože obecně většinou výborů
nebyl přijat, nelze stáhnout především
z toho důvodu, že se jedná o závažnou
a neřešenou problematiku těch skutkových
podstat, které zde byly navrženy, jako je např.
bezpečnost průvodčích zabezpečujících
hromadnou dopravu, skutečnosti, které směřují
k zabezpečení zdravého životního
prostředí apod.
Chtěla bych k tomu uvést pouze následující.
Pokud existuje nějaký skutečný problém,
není řešením jeho pouhé zařazení
jako nové skutkové podstaty do trestního
zákona.
Takovéto řešení problému ještě
žádný problém nevyřešilo.
Kromě toho podle mého názoru většina
nebo vlastně všechny navržené skutkové
podstaty jsou již v tuto chvíli ošetřeny
jinými ustanoveními trestního zákona.
Proto nejen jako společná zpravodajka, ale ani sama
za sebe, přesto, že chápu problémy,
kterých se navržená novela trestního
zákona dotýká, je nemohu doporučit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Buzkové. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám
a chci se zeptat pana poslance Matulky, zda se chce vyjádřit.
Nechce. A paní kolegyně Buzková? Také
není zřejmě potřeba po této
závěrečné rozpravě závěrečného
slova. Požádal bych ji tedy, aby přistoupila
k řečništi. Budeme hlasovat o pozměňujících
návrzích. Prosím, paní zpravodajko,
ujměte se slova.
Poslankyně Petra Buzková: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
v rozpravě zazněly tři pozměňující
návrhy, a to všechno pozměňující
návrhy předkladatele pana poslance Matulky.
První byl pozměňující návrh
směřovaný k názvu novely trestního
zákona, a to takový pozměňující
návrh, který upřesňoval název.
Místo slova "novelizace trestního zákona"
uvedl i trestního zákona ze dne, kdy byl přijat
ve znění pozdějších novelizací.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano.
Myslím, že máme v paměti ještě
tento dlouhý pozměňující návrh.
Kdo je pro jeho přijetí, ať, prosím,
zvedne ruku. 33. Děkuji.
Kdo je proti? 1. Děkuji.
Tento návrh nebyl přijat.
Prosím o další návrh.
Poslankyně Petra Buzková: Druhý pozměňující
návrh směřoval k tomu, aby před §
157 byl zákon oddělen na oddíl 2 a ostatní
oddíly tohoto zákona byly přečíslovány.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan
kolega Matulka s upřesněním.
Poslanec Dalibor Matulka: Následující
oddíly v hlavě III trestního zákona.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano.
Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto pozměňujícího
návrhu, ať zvedne ruku. 34. Děkuji.
Kdo je proti? 7.
Ani tento návrh nebyl přijat.
Prosím o další návrh.
Poslankyně Petra Buzková: Poslední
pozměňující návrh se týkal
§ 198 a) a zní tak, aby tento paragraf byl přečíslován
na paragraf 198 b).
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo
je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne
ruku. 40. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslankyně Petra Buzková: Omlouvám
se, je ještě jeden pozměňující
návrh, na který jsem zapomněla. Tento pozměňující
návrh se vztahuje k článku I této
novely. Vztahuje se k tomu, že dříve bylo uvedeno
"za § 128 a) se vkládá § 129"
a pozměňující návrh zní
"za § 128 c) se vkládá nový §
129"
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano.
Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 43. Děkuji.
Kdo je proti? Jeden. Děkuji.
Tento návrh nebyl přijat.
Domnívám se, že to byl poslední pozměňovací
návrh. Nyní budeme hlasovat o celém návrhu.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Dalibora Matulky
a dalších na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje trestní zákon,
podle sněmovního tisku 299 ve znění
společné zprávy výborů podle
sněmovního tisku 439, ať zvedne ruku. 30. Děkuji.
Kdo je proti? 51.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat. A
tím jsme projednali bod 42 našeho pořadu. Děkuji
paní poslankyni Buzkové a panu poslanci Matulkovi.
Dámy a pánové, přistoupíme
k projednávání dalšího bodu pořadu,
kterým je
Odůvodněním sněmovního tisku
384 je pověřen pan poslanec Jiří Vyvadil,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
v tak pozdní hodinu budu hovořit pouze krátce.
Tato drobná novela chce řešit určitý
problém, který se poměrně vážně
dotýká drobných podnikatelů, prodejců,
kteří jsou na jedné straně podle §
18, odst. 2 povinni vykupovat vratné obaly, ale na druhé
straně již tuto povinnost nemá výkupce,
resp. výrobce. Dochází k tomu, že na
jedné straně se po stránce technické
tyto vratné obaly zde shromažďují a mnozí
z nich se z těchto důvodů mohou dostávat
do hlubokých vážných finančních
problémů.
Zákon na ochranu spotřebitelů v tomto rozsahu
samozřejmě volí poněkud administrativní
prvky. Souhlasím s tím, že do budoucna by problematika
měla být zcela nově upravena, ale v této
fázi, zejména před letním obdobím,
je nezbytné podat těmto drobným podnikatelům
pomocnou ruku a touto drobnou novelou dosáhnout toho, aby
i výrobci byli povinni odebírat vratné obaly.
Toť vše. To je veškerá podstata návrhu,
byť je mi zřejmé, že na tento návrh
bude patrně navazovat ještě jeden pozměňovací
návrh, který ovšem bude vzájemně
opačně orientován.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi a dávám slovo společnému
zpravodaji poslanci Vlastimilu Vlčkovi, aby komentoval
předloženou společnou zprávu, kterou
jsme obdrželi jako sněmovní tisk 440.
Poslanec Vlastimil Vlček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte, abych přednesl společnou zprávu
všech výborů, které projednávaly
návrh novely zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele.
Tento zákon ve smyslu zákona č. 4/1993 Sb.,
o opatřeních souvisejících se zánikem
ČSFR, platí na území ČR. Dle
§ 23 odst. 2 zákona 634/1992 Sb. příslušnost
orgánů k provádění dohledu
nad ochranou spotřebitele stanoví zákon České
národní rady. To se dosud nestalo. To jenom pro
informaci.
Za současné situace působí na území
ČR řada orgánů, které vykonávají
činnost v oblasti ochrany spotřebitele na základě
zvláštních zákonů, např.
zákon o České obchodní inspekci, zákon
o České zemědělské a potravinářské
inspekci, zákon o veterinární péči,
zákon o státním zkušebnictví
apod.. Dále je tu i určitá vazba na zákon
živnostenský.
Je tedy skutečností, že ochrana spotřebitele
netvoří dosud ucelený a propracovaný
systém a že i po stránce právní
úpravy vykazuje mezery a nedostatky.
Proto se ministerstvo průmyslu a obchodu ČR touto
problematikou zabývá komplexněji v současné
době a připravuje zásady nového zákona.
A nyní opět stojíme před rozhodnutím
- nikoli poprvé - zda přijmeme dílčí
novelku, která řeší dílčí
problém, nebo zda věc posoudíme komplexněji
z více pohledů v novém připravovaném
zákoně. Nebudu ve svém úvodu příliš
dlouho hovořit o potřebnosti tohoto návrhu,
protože si myslím, že pan navrhovatel tak učinil,
a dost podrobně, a my jsme tuto záležitost
projednávali v příslušných výborech.
Shrnu jednání výborů, tisk 440. Výbor
petiční, pro lidská práva a národnosti
nepřijal stanovisko k předloženému návrhu
novely zákona. Hospodářský a zemědělský
výbor doporučují Poslanecké sněmovně,
aby vyslovila s návrhem novely souhlas.
Již v úvodu svého vystoupení jsem se
zmínil o tom, že existují některé
nedostatky zákona na ochranu spotřebitele, např.
si osobně myslím, že daleko významnějším
problémem je § 20 zmiňovaného zákona.
Na stručné větě obsažené
v odst. 2 § 20 zákona na ochranu spotřebitele,
která zní "Reklama tabákových
výrobků se zakazuje" lze demonstrovat většinu
hříchů, kterých se lze proti efektivnosti
právních norem dopouštět. A proto bych
k této problematice vystoupil v rozpravě.
To je úvodem stručně vše, pane místopředsedo,
prosím o rozpravu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
pane společný zpravodaji a otevírám
rozpravu k tomuto bodu jednání. Jako první
se do rozpravy přihlásil pan poslanec Exner, dávám
mu slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl
pozměňovací návrh k článku
I předloženého návrhu skupiny poslanců,
který se týká § 18 odst. 3. Navrhuji
nové znění odst. 3 takto: "Výkup
vratných obalů nemůže výrobce
nebo dodavatel zboží vázat na nákup
zboží. Množství vykupovaných obalů
nesmí být výrobcem ani dodavatelem omezeno."
Souhlasím v zásadě s argumentací,
že zařazení výrobce do zákona
o ochraně spotřebitele není zcela konzistentní.
Pokud by však byl navržený odst. 3 § 18
přijat, je třeba si uvědomit, že mezi
výrobcem a spotřebitelem existuje případně
celá řada dodavatelů. Pokud bychom v odst.
3 chtěli zákonem stanovit povinnost výrobce
neomezovat množství vykupovaných vratných
obalů, je třeba si uvědomit, že spotřebitel
ani prodejce se nesetkává bezprostředně
s výrobcem, ale setkávají se s dodavateli,
a je potřeba tuto povinnost přenést také
na dodavatele příslušného zboží.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Exnerovi. Prosím, aby předal - má-li
- pozměňovací návrh písemně.
Prosím pana poslance Jaroše, který se přihlásil
do rozpravy, aby se ujal slova.
Poslanec Emil Jaroš: Pane předsedající,
dámy a pánové. Přihlásil jsem
se vzhledem k tomu, že kromě této drobné
novely, kterou předkládá kolega Vyvadil,
mě trochu zaskočilo i to, co přednesl zpravodaj,
tzn., že on nám předkládá určité
rozšíření § 20, který mluví
o zákazu tabákové reklamy.
Kouření je zahrnuto mezi toxikomanie dle ustanovení
§ 1 odst. 1 zákona ČNR č. 37/1989 Sb.,
o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Konkrétní údaje o zhoubnosti užívání
tabáku aktivního i pasivního jsou na celém
světě důvodem pro zákonem stanovený
dozor nad užíváním tabáku, kromě
jiného také potlačováním jeho
propagace. Legislativa platná v České republice
kromě jiného uložila v ustanovení §
20 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele, zákaz reklamy tabákových
výrobků.
Obecná formulace tohoto ustanovení a nedostatek
současného ustanovení kvalitativního
i kvantitativního rozměru pojmu "reklama tabákových
výrobků" umožňuje různé
protichůdné výklady a stanoviska, která
vedou ke skutečnosti zcela opačné, než
kterou měl zákonodárce na mysli, tj. nic
víc a nic méně než zakázat reklamu
tabákových výrobků.
Výrobci tabákových výrobků
a zejména reklamní agentury v situaci, kdy v západních
částech světa silně poklesl návyk
kouření, zaplavily především
státy střední a východní Evropy
agresívními kampaněmi a reklamami tabákových
výrobků, neboť výsledky průzkumů
ukazují, že v těchto státech počet
kuřáků naopak silně vzrůstá,
především mezi ženami a mládeží,
včetně dětí.
V této situaci se v ČR vyskytují různé
výklady a stanoviska, která svojí protichůdností
nevedou k realizaci úmyslu zákonodárce, tj.
vymýtit reklamu tabákových výrobků,
nýbrž naopak podporují reklamní agresivitu
reklamních agentur, kterým z reklamy plynou vysoké
a snadné zisky.
Výkladci často nevedou na vědomí,
že reklama dnes obvykle nepracuje přímým
vybídnutím ke koupi, jako staří jarmareční
trhovníci, ale postupuje rafinovanými psychologicky
propracovanými postupy nepřímého získávání
zákazníka. Také takto uskutečňovaná
reklama je zcela nepochybně zahrnuta v úmyslu zákonodárce
reklamu zakázat, ale ve formulaci odst. 2 § 20 zákona
o ochraně spotřebitele vysloveně vyjádřena
není. To vede subjekty, které nepřihlížejí
ke zhoubnosti kouření na zdraví a život
populace a z ekonomického hlediska na obrovské hodnoty
státního rozpočtu na léčení
nemocí z kouření, nýbrž pro které
je rozhodujícím motivem jejich osobní obchodní
zájem a obrovské a snadné zisky.
K nepřímé reklamě nepochybně
patří velkoplošné reklamy s provoláním,
že omezování reklamy je narušováním
svobody projevu, stejně jako celostránkové
inzeráty, kterými světově známí
výrobci cigaret hledají účtárenské
pracovníky, ale dominantou inzerátu je obrovská
značka firmy a pod ní text, že tato značka
tabákových výrobků je nejprodávanější
značkou na světě.
Úkolem legislativy není militantní boj proti
kuřákům, nýbrž boj proti kouření
za práva nekuřáků.
Reklamy světových značek tabákových
výrobků jsou vytvářeny předními
světovými výtvarníky a není
ani možné usuzovat, že je lidé přehlédnou
a nezapamatují si je. Při nekuřáckém
dni v USA v listopadu 1992 bylo zjištěno, že
děti ve věku 8 - 10 let bezpečněji
rozeznají velblouda firmy Camel než Mickey Mouse.
Na jaře 1992 položilo Národní centrum
ochrany zdraví v České republice souboru
populace otázky ověřující názor
na zákaz reklamy tabákových výrobků.
Pro zákaz veškeré tabákové reklamy
se vyslovilo 63% dotázaných bez výrazných
rozdílů věku nebo pohlaví.
Úkolem legislativy je říci srozumitelně,
že se tabákové výrobky jako zdraví
škodlivé nesmějí veřejně
propagovat, nalézt takovou formulaci, která vychází
z faktického konkrétního působení
na spotřebitele, to je, jak je reklama spotřebitele
vnímána a ne deklarovaný úmysl reklamních
agentur nebo jiných obchodních subjektů.
Argumentaci o úniku miliard zákazem reklamy tabákových
výrobků je nutné zvážit z hlediska,
koho tento únik miliard především potká
a kolik miliard stojí státní rozpočet
léčení kuřáků se zhoubnými
nádory a ostatními důsledky jejich smrtonosného
návyku.
Předkladatelé dávají legislativní
návrh na prováděcí právní
normu, ustanovení § 20 odst. 2 zákona č.
634/1992 Sb., který zní: "Reklama tabákových
výrobků se zakazuje." Činí tak
v situaci, kdy je navrhovanou prováděcí normu
k platnému zákonu nutné považovat za
přechodnou fázi při současné
přípravě nového komplexního
zákona o dozoru nad užíváním
tabáku a současné příslušné
úpravy souvisejících právních
předpisů.
Prováděcí normu považujeme za nutné
vydat bez zbytečného odkladu, neboť současný
stav je nadále neudržitelný. Výklady
a stanoviska kohokoliv, ať prokuratur, resortních
ministerstev nebo Nejvyššího soudu, vymezující
mantinely zákona, nejsou závazné ani kompetentní.
Kompetentní výklad nemůže poskytnout
ani předkladatel zákona, neboť jím byla
poslanecká iniciativa skupiny poslanců, která
již neexistuje.
Záměrem předkladatelů návrhu
je dosáhnout vymýcení propagace, a tím
i šíření zhoubného návyku
kouření, kterého by se bezpochyby rádi
zbavili také mnozí z těch, kteří
o návrhu budou rozhodovat a sami jsou kuřáky.
Já bych chtěl upozornit, že jsem předal
opravdu velice narychlo ušitý návrh a chtěl
bych poprosit za shovívavost, neboť je tam mnoho překlepů,
protože jsem jej psal ve velkém spěchu. Byla
to reakce na rozdaný návrh kolegy Vlčka.
Jedna nelogičnost je v předkládací
zprávě, kde je uvedeno "boj proti nekouření",
což je nelogické. Je to pochopitelně boj proti
kouření. Prosím, abyste vnímali spíše
věcnou stránku než stránku pravopisnou.