Středa 15. září 1993

Začátek schůze Poslanecké sněmovny

15. září 1993 v 9.07 hodin

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 181 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr zdravotnictví L. Rubáš.

(Přerušené jednání opět zahájeno 9.05 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji 2. den jednání naší schůze, včera jsme projednali prvních pět bodů a přerušili jsme projednávání 6. bodu, což jsou odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny, přerušené jednání z 11. schůze.

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci ochrany základních lidských práv a svobod v České republice, tisk 222. Odpověď se předkládá jako tisk 222 G.

Chci se zeptat pana poslance, zda odpověď považuje za uspokojivou.

Poslanec Jiří Šoler: (Pan poslanec promluvil z místa a nebylo slyšet.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, prosím o klid, interpelace se týká ochrany základních lidských práv a svobod v České republice. Pan poslanec Trnka se hlásí.

Poslanec František Trnka: (Hovořil z místa.) Zkouším toto zařízení a mám náhradní kartu. Protože podle protokolu to mám oznámit, tak to oznamuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Trnka oznamuje, že má náhradní kartu. Ano. děkuji.

Podle sdělení pana poslance Šolera byla odpověď na interpelaci tisk 222 G již včera projednána, přistoupíme tedy k další interpelaci.

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec odpověděl na interpelaci poslanců Jaroslava Štraita a Václave Exnera ve věci - jaké finanční nároky eviduje Česká republika vůči Spolkové republice Německo a jejím subjektům z doby před 8. květnem 1945. Odpověď byla předložena jako tisk 222 H.

Chci se zeptat, zda kolegové poslanci považují odpověď za uspokojivou? Prosím pan poslanec Štrait se dostaví k řečništi.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, z odpovědi pánů ing. Kočárníka a doc. Zielence, plyne, že z německé strany bylo ve věci finančních nároků České republiky uhrazeno jen velmi málo, pokud lze to vůbec nějak kvantifikovat a zjistit z dostupných pramenů, tak to bylo 0,07%, což absolutně znamená asi 7 a půl miliónů DEM. Zbývá tak ještě české straně uhradit částku přesahující 300 miliard DEM v cenách z roku 1945. Jak však konstatuje pan ministr Zieleniec, je otázka odškodnění projednávána na všech setkáních. Proto v této situaci je nepochopitelné, že o hodnocení není z naší strany jednání provedeno a dokonce ani není provedena valorizace všech reparačních podílů, která by odpovídala německé valorizaci tzv. sudetoněmeckého majetku. To znamená nemalou nevýhodu v jednání.

Nelze také hodnotit varianty návrhu. Hrajeme spíše pasívní roli. Může se tak stát, že se můžeme nechat přemlouvat k přijetí zcela neodpovídající částky. Hovoří se neoficielně o 120 miliónech DEM či korun, jde o jakési odbytné a to se líčí i jako možný úspěch v budoucnosti.

Dnes žije z 85 tisíc politických vězňů, kteří prošli v 2. světové válce koncentračními tábory a dalšími zařízeními, již jen asi 15 tisíc. Za pár roků nebude odškodňovat koho. Bylo by správné činit tak formou finanční, celkem tak jako se již stalo ve vztahu SRN s dalšími státy.

U nás se mluvilo o nějaké nadaci či o dálnici, a to by správné nebylo.

Ještě pár slov mi dovolte v této věci. Bohužel nedošlo také k dělení dluhů německé strany při rozdělení republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku, a tím se podle našeho názoru i situace dále komplikuje, jak ve vztahu k Slovensku, tak ke Spolkové republice Německo.

Dovolte mi ještě k výše uvedenému, protože tato interpelace už má určitou historii, vzhledem k tomu, že jsme ji projednávali dávno. Ještě takovou aktuálnější poznámku, která souvisí s projevem ministra zahraničních věcí Spolkové republiky Německo pana Kinkela v Karlsruhe na tzv. Dnech vlasti. Cituji: "Spolková vláda nikdy neuznala bezpráví vyhnání a vyvlastnění německého majetku bez odškodnění po válce. Toto pojetí je uvedeným vládám známo a bylo několikrát připomenuto. Ještě nenastal čas pro konkrétní jednání o navrácení nebo náhradu vyvlastněného majetku. Velké otřesy a změny, ke kterým došlo v poslední době, se musí uklidnit. Můžete si být jisti tím - říká ministr na adresu tamních posluchačů, pokračuji v citátu - že spolková vláda má vždy na zřeteli vaše zájmy a snaží se je uskutečňovat podle nejlepšího vědomí a svědomí."

Vážení kolegové, stav je takový, jaký je. Zprávu od pánů ministrů jsme dostali a tím i fakticky tak celá veřejnost, v tomto smyslu proto i navrhujeme s odpovědí souhlasit. Pane místopředsedo, oba interpelující s návrhem doporučují souhlasit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu nebo k této interpelaci. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a navrhuji hlasovat o tomto návrhu usnesení.

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra zahraničních věcí Josefa Zielence na interpelaci poslanců Jaroslava Štraita a Václava Exnera ve věci - jaké finanční nároky eviduje Česká republika vůči Spolkové republice Německo a jejím subjektům z doby před 8. květnem 1945 uvedenou v tisku 222 H."

Jde o hlasování číslo 63.

Kdo je pro tento návrh usnesení, ať zvedne ruku.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato - pro 93 poslanců, proti 2 poslanci, 8 poslanců se zdrželo.

Domnívám se, že bude logické, abychom hned projednali návrh usnesení, které se týká odpovědi pana místopředsedy vlády a ministra financí ve věci, jak vyplývá z vyjádření pana poslance Štraita. On hovořil o obou odpovědích. Druhá odpověď byla předložena v tisku 222 L. Otevírám rozpravu k tomuto problému. Vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nehlásí, rozpravu končím a navrhuji toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslanců Jaroslava Štraita a Václava Exnera ve věci - jaké nároky eviduje Česká republika vůči Spolkové republice Německo a jejím subjektům z doby před 8. květnem 1945." Odpověď je uvedena, jak už jsem řekl, v tisku 222 L.

Půjde o hlasování č. 64.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato 97 hlasy pro, dva poslanci byli proti, 10 poslanců se zdrželo hlasování.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Čecháka ve věci nesprávné agrární politiky, tisk 222. Odpověď se předkládá 222 1. Chci se zeptat pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou. (Ano.) Ano, děkuji. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a navrhuji tento text usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Vojtěcha Čecháka ve věci nesprávné agrární politiky, 222 1. "

Budeme hlasovat. Jedná se o hlasování č. 65.

Kdo je pro, ať zvedne ruku.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato poměrem hlasů: 92 pro, 1 proti, 18 se zdrželo hlasování.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický odpověděl na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci nedodržení dražebních podmínek a kupních smluv vydražiteli a kupujícími v malé a velké privatizaci, tisk 222. Odpověď je předložena jako tisk 222 O. Chci se zeptat pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou? Pan poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, vážení kolegové, v odpovědi se uvádí, že problémy, týkající se nedodržení dražebních a kupních smluv vydražiteli a kupujícími v malé a velké privatizaci, představují jenom zlomek toho, co se celkově řeší v oblastech malé a velké privatizace.

Na druhé straně uvádí pan ministr Skalický, že není podrobně sledováno, a ministerstvu je, především pokud jde o malou privatizaci, problematika známá jen z tzv. celkového pohledu.

Pokud jde o oblast malé privatizace, má ministerstvo pravomoc udělit sankci, ale nemá ji jako povinnost. Proto 135 případů udělení sankcí není pravděpodobně obrazem stavu. Je jen obrazem stavu udělených sankcí.

Škoda, že v odpovědi není uveden počet případů nezaplacení ve lhůtě. Případy ve veřejnosti známé v problémech malé privatizace svědčí o podstatně větším počtu případů problémů s placením, než bylo uděleno sankcí.

Materiál - jako odpověď ministra - byl zpracován v době, kdy ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci zastávalo názor, že problémy v oblasti velké privatizace představují celkově 1,6 miliard korun plateb, které nebyly uhrazeny po lhůtě splatnosti.

Mezitím se ukázalo, po diskuzi v novinách i na jiných fórech, že tato částka ve skutečnosti reprezentuje 2,7 miliard, což byl potom i údaj, který byl uveden v některých materiálech pro sněmovnu.

Pokud jde o neuhrazenou náhradu po lhůtě splatnosti, chtěl bych vás upozornit, že i původní částka 1,6 miliard představovala 19% z celkového objemu dražeb plus veřejných soutěží a přímých prodejů. Pokud jde o částku 2,7 miliard, je to kolem 30% všeho, co v rámci velké privatizace bylo těmito formami prodáváno. Pokud by šlo jenom o veřejné soutěže a přímé prodeje, jak je uvedeno v materiálu, reprezentovalo by to už přibližně 35% veškerého majetku, který byl prodán a po lhůtě splatnosti nebyl zaplacen.

Odpověď zdaleka neobsahuje to, co bylo požadováno. Je však obrazem stavu, že situace není sledována a dostatečně na konkrétních číslech vyhodnocována. Stavu, kdy prioritou je rychlost privatizace takřka za každou cenu. Dokonce v mnohých případech i za cenu, která představuje jenom dražební jistinu. I údaje, které jsem obdržel, svědčí o dostatečných problémech. Jen náhodou byla původně zmíněná neuhrazená částka takřka přesně rovná pasivu státního rozpočtu za loňský rok.

Zneklidňuje mě, že odpověď je psána v tónu, který problém spíše zlehčuje. Beru však na vědomí, že lepší údaje nejsou k dispozici. Myslím si, že to, aby proces byl přesně sledován a vyhodnocován, by měla být jedna z rozhodujících starostí v ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Upozornili jsme také formou této interpelace na problémy, které v této oblasti jsou. V tomto smyslu s odpovědí souhlasím.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi za jeho vyjádření. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Kdo se do ní hlásí? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Navrhuji sněmovně tento návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci nedodržení dražebních podmínek a kupních smluv vydražiteli a kupujícími v malé a velké privatizaci, uvedenou v tisku 222 O."

Půjde o hlasování č. 66.

Kdo je pro přijetí návrhu usnesení, ať zvedne ruku! Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato poměrem 100 hlasů pro.

1 hlas proti.

12 poslanců se zdrželo.

Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička odpověděl na interpelaci poslance Milana Loukoty ve věci odnětí invalidního důchodu panu Oldřichu Řehákovi, tisk 231. Odpověď se předkládá jako tisk 231 A.

Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? (Ano.)

Děkuji. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Do rozpravy se nikdo nehlásí.

Rozpravu tedy končím a navrhuji Poslanecké sněmovně následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Milana Loukoty ve věci odnětí invalidního důchodu panu Oldřichu Řehákovi uvedenou v tisku 231 A. "

Budeme hlasovat.

Jde o hlasování č. 67.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku! Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 113 pro.

Nikdo proti.

5 poslanců se zdrželo.

Pan kolega Štěrba není přítomen. Jeho interpelaci tedy odložíme.

Pan poslanec Vrcha je přítomen.

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy ve věci pokynu č. D-7 vydaného ministerstvem financí, který je v rozporu se zákonem č. 1 6/1993 Sb., o silniční dani, tisk 254. Odpověď se předkládá jako tisk 254 A.

Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou? (Nikoli.)

Pan kolega Vrcha nesouhlasí s odpovědí. Otevírám rozpravu k tomuto problému. Kdo se hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Navrhuji sněmovně následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy ve věci pokynu č. D-7 vydaného ministerstvem financí, který je v rozporu se zákonem č. 16/1993 Sb., o silniční dani, uvedenou v tisku 254 A."

Půjde o hlasování č. 68.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku! Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení nebylo přijato poměrem hlasů 47 pro.

54 proti.

15 kolegů a kolegyň se zdrželo.

Navrhnu sněmovně usnesení opačné:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelace poslance Oldřicha Vrchy ve věci pokynu č. D-7 vydaného ministerstvem financí, který je v rozporu se zákonem č. 16/1993 Sb., o silniční dani, uvedenou v tisku 254 A."

Půjde o hlasování č. 69.

Kdo je pro přijetí takového usnesení, ať zvedne ruku! Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 65 pro.

33 proti.

18 kolegyň a kolegů se zdrželo.

Ministr vnitra Jan Ruml odpověděl na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy ve věci kontroly dokladů o zaplacení silniční daně Policií České republiky - tisk 255. Odpověď se předkládá jako tisk 255 A. Považuje prosím pan poslanec odpověď za uspokojivou? (Ano.) Děkuji. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím a navrhuji vám následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra Jana Rumla na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy ve věci kontroly dokladů o zaplacení silniční daně Policií České republiky, uvedenou v tisku 255 A."

Půjde o hlasování č. 70.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení?

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 108 pro, 2 poslanci byli proti, 9 poslanců se zdrželo hlasování.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci maření průběhu parlamentních voleb a zneužití pravomoci veřejného činitele ve prospěch Občanské demokratické strany - tisk 256. Odpověď se předkládá jako tisk 256 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Pan kolega Šoler se vyjádří u řečniště.

Poslanec Jiří Šoler: Vážení poslanci, vážené poslankyně, vážené předsednictvo, dostal jsem v této věci několik odpovědí, jednu od pana premiéra a postupně asi 3 dopisy od plzeňské prokuratury. Ten dopis pana premiéra je jakousi odpovědí, ale odkazuje na dopisy prokuratury. Dopisy prokuratury jsou asi toho typu, že mi odešlou jakési usnesení a vzápětí mi pošlou druhý dopis, kde mě žádají, abych jim tento dopis poslal zpátky, protože je v něm písařská chyba, a tudíž vlastně neplatí. Takto už to trvá nějakou dobu a vzhledem k tomu, že žádnou konečnou odpověď, která by věc řešila, zejména pokud se týká mého podnětu generálnímu prokurátorovi, jsem nedostal, pokládám odpověď za neuspokojivou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za vyjádření. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci maření průběhu parlamentních voleb a zneužití pravomoci veřejného činitele ve prospěch Občanské demokratické strany, uvedenou v tisku 256 A."

Půjde o hlasování č. 71.

Kdo je pro přijetí takového usnesení, ať zvedne ruku.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení nebylo přijato poměrem hlasů pro 44, proti 54, zdrželo se 24 poslankyň a poslanců.

Navrhnu vám usnesení opačné:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci maření průběhu parlamentních voleb a zneužití pravomoci veřejného činitele ve prospěch Občanské demokratické strany, uvedenou v tisku 256 A. "

Jde o hlasování č. 72.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování?

Usnesení nebylo přijato, pro bylo 66 poslanců, proti 46, 13 poslanců se zdrželo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Nováka ve věci dopadů daňově soustavy na organizátory dětských táborů - tisk 279. Odpověď se předkládá jako tisk 279 A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? Je pan poslanec přítomen? Pan kolega Novák není přítomen, to je důvod pro odložení i další interpelace i na ministra zdravotnictví.

Poslankyně Fischerová je přítomna. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Piťha odpověděl na interpelaci poslankyně Evy Fischerové ve věci novelizace vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 353/1991 Sb. o soukromých školách - tisk 281. Odpověď se předkládá jako tisk 281 A. Považuje paní poslankyně odpověď za uspokojivou? Chcete se vyjádřit od řečniště?

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, po prostudování odpovědi ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Piťhy na mou interpelaci ze dne 16. 4. t. r. ve věci novelizace vyhlášky č. 353/1991 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o soukromých školách, musím konstatovat, že pan ministr na mé otázky sice odpověděl, avšak argumenty a vysvětlení mě neuspokojují a nemohu proto s nimi bez výhrad souhlasit. Cílem mé interpelace nebylo podvazovat existenci soukromých ani církevních škol, ale naopak přispět ke změně nedokonalých předpisů, která by vedla ke zlepšení a stabilizaci těchto typů škol.

Společnost má zájem, aby existovaly především soukromé školy dobré a za tímto účelem je pověřeno ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby z pozice odborníka a za použití příslušných kritérií rozhodlo o tom, která škola je dobrá, bude zařazena do sítě a bude dotována, a která nikoli. Mechanismus hodnocení, používaný příslušným ministerstvem, odpovídající není, což příklad školy zmíněné v interpelaci dokazuje. Jako příklad uvádím, že od ředitele i provozovatele soukromé školy není vyžadován doklad např. o zdravotní způsobilosti, může tedy mít tento provozovatel i ředitel jakoukoli psychickou úchylku, stejně tak dobře může být bacilonosičem, což se nemůže stát v případě prodavače potravin.

Tím více mě překvapuje, že postoj pana ministra je váhavý a zřejmě nehodlá neodkladně a zásadně řešit koncepční a legislativní vakuum v předmětné oblasti. Je třeba si uvědomit, že snad nic tak nepoškozuje dítě a mladého člověka, jako střídání školy, učitelů a spolužáků. Je tomu tak zvláště v současné době, kdy většina rodin je atomizovaná a značnou část rodinné výchovy supluje škola. Nepokládám za projev svobody ve vzdělávacím procesu formální administrativní přístupy při zřizování soukromých škol, stejně jako při jejich zařazování do sítě škol. Neodpovídající úroveň soukromé školy se přece nemůže projevit až nevůlí rodičů a následným vyřazením zařízení ze sítě škol. Takové případy při odpovědném přístupu příslušných institucí by neměly prakticky téměř vůbec existovat. Dovolím si srovnání. Nestavíme přece nikdy dům, abychom kvalitu ověřovali tím, že budeme čekat, zda po nastěhování s nájemníky spadne nebo ne. Ráda bych dospěla k názoru, že koncepce školství i právní normy, předkládané ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nesvědčí o anarchii nahrazující systém.

Při nejlepší vůli bohužel ve vzdělávacím procesu prvky demokracie ani adresnou odpovědnost nevidím. Rozporuplná koncepční i legislativní situace rezortu je bohužel patrná v celé své šíři a žádá si neodkladné a odpovídající řešení. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP