Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Budeme o tomto návrhu hlasovat. (č. 156)
Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s tímto
návrhem, ať zvedne ruku! Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Mohu konstatovat, že návrh usnesení byl přijat
145 hlasy pro, nikdo nebyl proti, 3 poslanci se zdrželi hlasování.
Tím končíme další bod. Děkuji
panu guvernérovi za návštěvu ve sněmovně.
Děkuji i panu kolegovi Ježkovi.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým
je
Návrh dohody jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 427.
Prosím pověřeného místopředsedu
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
o odůvodnění předloženého
návrhu.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo,
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, sněmovně je předložena ke
schválení Dohoda mezi Českou republikou a
Maďarskou republikou o ochraně a vzájemné
podpoře investic, která jako jedna z prvních
mezinárodních dohod uzavřených samostatnou
Českou republikou byla podepsána - jak už bylo
řečeno - 14. ledna v Praze. Cílem této
dohody je vytvořit příznivé podnikatelské
prostředí pro investory obou smluvních stran,
zajistit ochranu jejich investic a současně potvrdit
zájem obou smluvních stran na rozvíjení
vzájemně výhodných forem hospodářských
vztahů.
Dohoda zakotvuje obvyklé záruky poskytované
investorům druhých smluvních stran v obdobných
dohodách. Jde zejména o princip nejvyšších
výhod, který zaručuje investorům zacházení
ne horší než s investory z třetích
zemí, princip tzv. národního režimu,
který investorům zajišťuje zacházení
ne horší než s investory domácími.
Dále obsahuje záruky proti vyvlastnění,
znárodnění nebo jinému podobnému
jednostrannému dotčení investic a záruky
převodu výnosů investic do země investora.
Česká republika je v současné době
vázána 16 dohodami o ochraně investic, které
byly vesměs uzavřeny ještě v podmínkách
federace a byly potom sukcedovány do České
republiky. Pro informaci uvádím, že v průběhu
1. pololetí letošního roku došlo k podpisu
dohod o ochraně investic kromě Maďarska i s
dalšími státy - Slovenskem, Slovinskem, Egyptem
a Polskem. Tyto dohody vám budou v nejbližší
době také předloženy k vyslovení
souhlasu. Připravován je nový podpis dohody
s Austrálií, jedná se o dalším
osudu dohod s Thaiskem, Koreou, Tureckem a Itálií,
do kterých v důsledku toho, že nebyly včas
ratifikovány jednou či druhou smluvní stranou,
nemohla Česká republika sukcedovat.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že dohodu
mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o ochraně
a vzájemné podpoře investic považuji
z hlediska české ekonomiky za významnou a
velmi užitečnou a doporučuji Poslanecké
sněmovně, aby s ní vyslovila souhlas.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu místopředsedovi a nyní prosím,
aby se ujal slova společný zpravodaj výborů
Poslanecké sněmovny pan poslanec Otakar Vychodil.
Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
jak zde pan předkladatel, místopředseda vlády
a ministr financí Ivan Kočárník řekl,
smlouva, která je vám předkládána,
Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou
o vzájemné ochraně investic, je smlouva,
která vytváří velice dobré
prostředí mezi dvěma řekl bych - slušnými
státy a mělo by být naším cílem
těchto slušných partnerů mít
co nejvíce.
Tuto smlouvu projednaly na svých zasedáních
v minulém týdnu zahraniční a rozpočtový
výbor. Oba tuto smlouvu doporučily, doporučily
Poslanecké sněmovně vyslovit s ní
souhlas.
Nemám dál, co bych k tomu řekl. Jedná
se o smlouvu, která je standardního formátu,
a myslím, že nic nebrání, aby se sněmovna
k ní takto vyjádřila.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do níž
se zatím nikdo nepřihlásil a také
nikdo nehlásí, takže ji končím.
Ptám se pana předkladatele a pana společného
zpravodaje, zda se chtějí vyjádřit.
Poslanec Otakar Vychodil: Přednesl bych návrh
usnesení, a to ve znění:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky vyslovuje souhlas s vládním návrhem,
kterým se předkládá Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou
republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné
ochraně investic, podepsaná dne 14. ledna 1993 v
Praze, jako sněmovní tisk 427."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Budeme hlasovat. (č. 57)
Kdo je pro tento návrh usnesení?
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh usnesení byl schválen: 108 poslanců
hlasovalo pro, nikdo nebyl proti, 1 poslanec se zdržel hlasování.
Tím jsme splnili další bod.
Dalším bodem je
Návrh smlouvy jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 487. Prosím, aby se slova ujal pověřený
zástupce vlády - místopředseda vlády
a ministr financí pan Ivan Kočárník
a odůvodnil předložený návrh.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo,
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, výše uvedená smlouva byla podepsána
v Praze 30. března 1993 s výhradou ratifikace. Protože
jednou z klíčových věcí této
smlouvy je skutečnost, že umožňuje na
základě smluvního ujednávání,
aby celní budovy byly provozovány i na území
druhého státu v zájmu zlevnění
nákladů na výstavbu těchto zařízení,
což je trend, který chce vláda sledovat, trochu
se celý proces ratifikace zpozdil. Já doporučuji
Poslanecké sněmovně, aby tuto smlouvu schválila.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Opět poprosím pana kolegu Vychodila jako zpravodaje
výborů, aby se ujal slova.
Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
pro ulehčení odbavování na hranicích,
která je nám předkládána jako
sněmovní tisk 487, byla projednána tentokrát
třemi výbory - zahraničním, hospodářským
a rozpočtovým výborem. Mohu jen potvrdit
to, co zde říkal pan předkladatel - že
by bylo vhodné ratifikační proces alespoň
z naší strany ukončit, protože došlo
k jakémusi zdržení.
V zahraničním výboru byla tato dohoda podrobena
podrobnému zkoumání, kdy byly všechny
aspekty vysvětleny, a mohu s plným svědomím
sněmovně doporučit, aby s touto dohodou vyslovila
souhlas.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které
se jako první přihlásil pan kolega Exner.
Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
předsedající, pane místopředsedo
vlády, dámy a pánové, pokud jde o
vlastní obsah smlouvy, nemám k ní připomínky
a budu hlasovat pro její ratifikaci.
Chtěl bych se však zmínit o jednom problému,
se kterým se setkáváme v souvislosti s předloženými
smlouvami častěji. V daném případě
byla smlouva podepsána 30. března letošního
roku, a to v jazyce českém a slovenském,
nebyl tedy technický problém předložit
zprávu k ratifikaci do Parlamentu. Zpráva však
byla předložena tak, že jsme na začátku
současné schůze Parlamentu dokonce byli nuceni
zkrátit lhůtu pro projednání tohoto
materiálu na 10 dní.
Neumíme si vysvětlit důvod, proč od
data podpisu 30. března nebylo možno předložit
tuto v českém jazyce podepsanou smlouvu k projednání
v Parlamentu tak, aby do dnešního dne nebylo nutno
zkracovat lhůtu.
V této souvislosti bych upozornil na stejný problém,
který byl s dohodou týkající se celních
úlev s našimi okolními sousedy, kterou jsme
projednávali na minulé schůzi, a také
na materiál, který byl předložen v předchozím
bodu jednání, kde smlouva s Maďarskou republikou
o podpoře a vzájemné ochraně investic
byla podepsána sice v anglickém jazyce, ale už
14. března a na pořad sněmovny se dostala
v září.
Byl bych rád, kdyby si vláda uvědomila, že
pokud je skutečný zájem na tom, aby tyto
smlouvy ze stany České republiky byly plněny
a vstoupily v platnost, není žádná rozumná
překážka k tomu, aby nebyly do Parlamentu předkládány
tak, aby mohly být projednány v přiměřených
termínech.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Táži se, kdo se dále hlásí do
rozpravy. Nikdo. Rozpravu končím. Ptám se,
zda se chce vyjádřit pan ministr. Ano. Předávám
mu slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Pokud to přijmete,
za pozdní předložení sněmovně
se omlouvám, nicméně tady je obvyklý
proces takový, že proces ratifikace je koordinován
s druhou smluvní stranou. Nebývá to tak,
aby to jeden parlament schválil rok předem a druhý
později. Tady nedošlo k zavinění z naší
strany. Slovensko ratifikační proces zahájilo
později.
Pokud jde o repliku na Maďarsko, tady je zase obvyklý
standardní postup takový, že nejprve vláda
schválí návrh dohody, pověří
v daném případě třeba mne podpisem
dohody, já návrh podepíšu a začne
takzvaný ratifikační proces, který
neznamená, že smlouvu přineseme do Parlamentu.
Celá smlouva je znovu podrobena, řekl bych tomu
"cizelování" , prochází
to znovu celým procesem a ještě jedním
schvalováním ve vládě. Takový
je postup, neumím posoudit, nakolik je zcela racionální
nebo není racionální, ale prostě je
takový.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní prosím, aby se slova ujal společný
zpravodaj kolega Vychodil a ještě jednou nám
přednesl návrh usnesení.
Poslanec Otakar Vychodil: V rozpravě vystoupil pouze
kolega Exner v podstatě s technickou poznámkou.
Já bych k tomu dodal jen to, že když se účastní
dvě strany procesu, tak s nimi musíme koordinovat
naši činnost. Jestli to je nebo není racionální,
to neumím posoudit.
Jak mě vyzval pan předsedající, přednesu
vám návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovuje souhlas
s vládním návrhem, kterým se předkládá
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o ulehčení pohraničního odbavování
na státních hranicích v železniční
a silniční dopravě, podepsaná 30.
března 1993 tisk 487.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Než přistoupíme k hlasování,
dovolte mi, abych vás všechny odhlásil a požádal,
abyste se znovu přihlásili.
Zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení?
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že při 158. hlasování, kdy
jsme schválili usnesení tak jak bylo předloženo,
120 poslanců bylo pro, nikdo nebyl proti, jeden se zdržel
hlasování. Děkuji panu místopředsedovi
vlády, děkuji společnému zpravodaji.
Přistoupíme k projednávání
dalšího bodu, kterým je
Předloženou zprávu uvede zástupce kontrolního
orgánu poslanec pan Vlastimil Doubrava. Předpokládám,
že také přednese návrh usnesení.
Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, byl jsem pověřen kontrolním
orgánem pro kontrolu Bezpečnostní informační
služby České republiky, abych přednesl
zprávu o dosavadní činnosti tohoto kontrolního
orgánu zřízeného sněmovnou.
Dříve než ji přednesu, chtěl
bych upozornit na to, že při přepisování
došlo k technickému nedopatření. V materiálu,
který jste dostali včera na lavice, jsou dva překlepy.
V odst. 2 chybí slova "s představiteli"
BIS a v odst. 7 má být slovo "informacemi"
místo "informace".
Zprávu kontrolní orgán sněmovny projednal
a schválil, je to znění autentické
a platné:
1. Kontrolní orgán Poslanecké sněmovny
pro kontrolu BIS České republiky (dále zkratka
KO BIS) byl ustaven 8. 7. 1993 na 11. schůzi Poslanecké
sněmovny.
2. K prvnímu jednání se KO BIS sešel
14. 7. 1993. Na tomto jednání byl zvolen předsedou
Tomáš Svoboda, místopředsedou Vlastimil
Doubrava, tajemníkem Jan Klas. Bylo projednáno technicko
- organizační zajištění komise.
Došlo také k prvnímu setkání
s představiteli Bezpečnostní informační
služby České republiky (dále BIS).
3. Od té doby se KO BIS sešel ke třem jednáním.
V průběhu těchto jednání bylo
řešeno organizačně technické
zajištění činnosti, byl připraven
návrh statutu KO BIS, členové se seznamovali
se strukturou a vnitřními předpisy BIS.
4. Vzhledem k informacím, které proběhly
ve sdělovacích prostředcích, KO BIS
provedl kontrolu uzavřených svazků, které
byly založeny v lednu 1992, včetně svazku založeného
22. 1. 1993. Tato kontrola nepotvrdila shromažďování
informací o ústavních činitelích
v těchto svazcích.
Z organizačně technického hlediska je kontrolní
orgán BIS v současné době připraven
plnit všechny úkoly dané zákonem. Sídlí
v místnosti C 205, tel. linka 432. Jméno sekretářky
- Zuzana Grygarová.
K dnešnímu dni KO BIS nezjistil porušení
zákona ze strany BIS. KO BIS vyzývá všechny
poslance, aby se na něj obraceli se svými informacemi
a podněty ve věci činnosti BIS.
Na jednání kontrolního orgánu byl
také projednán návrh usnesení Poslanecké
sněmovny k této zprávě, tedy ke zprávě
o činnosti kontrolního orgánu Poslanecké
sněmovny pro kontrolu BIS České republiky.
Tento návrh kontrolního orgánu zní:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí
zprávu o dosavadní činnosti kontrolního
orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu Bezpečnostní
informační služby České republiky."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu kolegovi Doubravovi. Vyzývám Kancelář,
aby byl splněn úkol daný Poslaneckou sněmovnou
a na jednání se dostavil zastupující
ředitel BIS Stanislav Devátý.
S technickou poznámkou se přihlásil pan kolega
Svoboda.
Poslanec Tomáš Svoboda: Mám zprávu,
že pan Devátý je na cestě, takže
by tu měl být každou chvíli.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím,
faktická poznámka kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Navrhoval bych krátkou
desetiminutovou přestávku.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
tedy, abychom se sešli po desetiminutové přestávce
v 11.50 hodin. Děkuji.
(Schůze přerušena v 11.42 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 11.57 hod.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vítám
mezi námi zastupujícího ředitele BIS
Stanislava Devátého. Budeme pokračovat v
projednávání bodu. Prosím o klid.
Otvírám rozpravu. Jako první s technickou
poznámkou pan kolega Doubrava.
Poslanec Vlastimil Doubrava: Ještě mám
tuto technickou poznámku, že se jedná o politováníhodný
omyl v překlepu. Já pro těsnopiseckou zprávu
chci říci: v odst. 4 není správně
22. 1. 1993, ale správně je 22. 1. 1992.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
V rozpravě se první hlásí pan kolega
Čapek, další přihlášené
do rozpravy nemám.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
dovolte, abych se vyjádřil k předloženému
materiálu "Zpráva o činnosti kontrolního
orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu BIS".
Ještě před tím bych chtěl ale
poukázat na formální vady. V materiálu,
který jsme dostali na lavice, není patrné,
kdo jej vlastně předkládá, kdo je
pod tímto materiálem podepsán a chybí
mu i číslo sněmovního tisku, jako
je to například u zprávy o opatřeních
předsedy Poslanecké sněmovny. To je pokud
se týká formální stránky tohoto
materiálu.
Pokud jde o zprávu samotnou, musím s politováním
konstatovat, že obsahuje prakticky nulovou informační
hodnotu. Je sice pěkné, že jsme se dověděli,
kolikrát se komise sešla, ale mám za to, že
takto nemůže zpráva o kontrole BIS vypadat.
Vzhledem k tomu, že byl schválen návrh, aby
statut komise pro kontrolu Bezpečnostní informační
služby byl předložen na říjnovém
zasedání Poslanecké sněmovny, omezím
se v tomto směru pouze na konstatování a
návrh, aby se jednak garanční výbor
branný a bezpečnostní při projednání
návrhu statutu především zabýval
osnovou, jak má vypadat zpráva pro Poslaneckou sněmovnu,
to znamená stanovit pevné body, které zpráva
bude muset obsahovat.
K tomu ještě jednu poznámku. Je paradoxní,
že komise teprve teď předkládá,
resp. je připravován statut této komise,
když tato už dva měsíce pracuje. O tom,
že je třeba, aby statut komise předložil
Poslanecké sněmovně branný a bezpečností
výbor jako výbor garanční, nemůže
být pochyb, protože už statut komise pro kontrolu
používání operativní techniky
byl rovněž tímto výborem projednáván
a plénu ke schválení předkládán.
Pokud jde o samotnou činnost této komise, chci zdůraznit,
že tuto kontrolu považuji za bezzubou. Vycházím
z toho, že komise provádí kontroly pouze uzavřených
svazků a nemá přístup ke svazkům,
které jsou tzv. živé. Tímto způsobem
může být jakýkoli případ
veden neustále jako živý a tím pádem
komise nemá šanci provést jakoukoli kontrolu.
K tomu pak obecně poznámka ve vztahu k používání
operativní techniky vůbec. Podle zákona musí
být zničeny takové poznatky, získané
při použití operativní techniky, jestliže
se neprokáže žádná trestná
činnost a podobně. Neexistuje prakticky žádná
šance takovéto údaje zkontrolovat, přičemž
může jít o informace a údaje, které
třeba s trestnou činností vůbec nesouvisejí,
ale mohou být velmi snadno zneužity. Případy
a aféry z minulé doby o tom mluví velmi přesvědčivě.
Navíc chci poukázat na to, že v současné
chvíli se bavíme o kontrole BIS, ale zcela bez kontroly
Parlamentu jsou ostatní zpravodajské služby,
ať už vojenské či civilní. I to
by měl řešit připravovaný návrh
zákona o zpravodajských službách. S
tímto souvisí zastoupení v takovémto
kontrolním orgánu, resp. orgánech.
Podle stávající úpravy může
být kontrolní orgán pro činnost BIS
pouze sedmičlenný. Tím vznikají pochybnosti
těch stran, které v tomto orgánu zastoupeny
nejsou. Nemohu akceptovat, že v případě
početnějšího kontrolního orgánu
je ohroženo utajení získaných informací.
Jestliže tajné informace může uchovat
7 poslanců, nejsou tito o nic lepší než
další poslanci, kteří by byli členy
takového orgánu na základě poměrného
zastoupení všech poslaneckých klubů
ve sněmovně.
Chci využít i přítomnosti pana prozatímního
ředitele BIS, abych se jej zeptal, zda nedochází
k provádění zákonných či
nezákonných odposlechů ústavních
činitelů, a to jak členů vlády,
tak poslanců. Zda nedochází k použití
takovéto techniky i vůči podnikatelským
subjektům a investičním fondům. Tuto
otázku je třeba podle mého názoru
zodpovědět.
S tím souvisí i další žádost.
Zda pan ředitel Devátý může Poslanecké
sněmovně potvrdit, že nejsou založeny
svazky na představitele politických stran zejména
opozičních a zda nejsou shromažďovány
či vedeny svazky na politické strany a hnutí,
a to jak zastoupené v parlamentu, především
pak opoziční, ale i strany a hnutí, které
v parlamentu zastoupeny nejsou.
Dále bych chtěl vědět, do jaké
míry se Bezpečnostní informační
služba podílí především
na svém hlavním úkolu, a to je činnost,
respektive získávání informací
a poznatků o teroristech, drogách apod. To by podle
mého názoru měla být hlavní
náplň činnosti BIS.
Pokud jde o odposlechy ústavních činitelů,
myslím, že případ na ministerstvu spravedlnosti
vlastně nepřímo potvrdil samotné vyjádření
pana ředitele Devátého, který tuto
možnost nevyloučil, byť je tisk nepřesně
prezentoval.
S tím souvisí další otázka, a
to je únik informací z Bezpečnostní
informační služby. Jaká opatření
byla učiněna? Šlo o opatření
personální, technická, systémová
a podobně? Informace o tom, že byla učiněna
opatření zamezující únik informací
z BIS, považuji za bezobsažnou, stejně tak jako
takovéto ujištění pana ředitele
Devátého v kontrolní komisi. Mám za
to, že případ Wallis je dostatečně
výmluvný.
Dámy a pánové, dovoluji si ve svém
vystoupení navrhnout, aby sněmovna ke zprávě
o činnosti kontrolního orgánu Poslanecké
sněmovny pro kontrolu BIS přijala toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna doporučuje vládě,
aby v návrhu zákona o zpravodajských službách
byla zvýšena úloha kontrolního orgánu
Parlamentu nad činností všech budoucích
zpravodajských služeb, mimo jiné i tím,
že bude založena na principu poměrného
zastoupení všech poslaneckých klubů
v Parlamentu."
Dále navrhuji, aby Sněmovna uložila brannému
a bezpečnostnímu výboru zapracovat do připravovaného
statutu této komise osnovu, jak má vypadat zpráva
této komise předkládaná Poslanecké
sněmovně. Tím pádem navrhuji text
tohoto usnesení:
"Poslanecká sněmovna ukládá brannému
a bezpečnostnímu výboru předložit
Poslanecké sněmovně na říjnové
schůzi Statut kontrolního orgánu pro kontrolu
BIS včetně osnovy zprávy tohoto orgánu
pro Poslaneckou sněmovnu. "
Mám za to, že usnesení přijaté
na návrh kolegy Ortmana tento úkol a zadání
neobsahuje.
Dámy a pánové, mám za to, že
je zájmem všech poslanců tohoto Parlamentu,
aby nedocházelo k pochybnostem o zneužívání
zpravodajských služeb k jiným cílům,
než těm, které jsou pevně stanoveny
a určeny zákonem. Každý takovýto
orgán má a bude mít tendenci učinit
svoji činnost neprůhlednou a pokud možno nekontrolovatelnou.
To je fakt, se kterým je třeba počítat
a který si musíme důsledně uvědomovat.
Je třeba takovýmto snahám předejít
a důsledně dbát o kontrolu takovýchto
organizací Parlamentem, ale musí jít o kontrolu
skutečnou, nikoliv kontrolu formální tak,
aby veřejnost byla uklidněna. Za takovouto kontrolu
zatím bohužel považuji i stávající
orgán Parlamentu. Děkuji vám za pozornost.