V dubnu t.r. byla zpracována zpráva o početních
stavech Policie ČR a analýza stavu Policie ČR.
Obsahuje základní informace o současném
kritickém stavu Policie České republiky,
který je bezprostředně podmíněn
snížením rozpočtu bezpečnostního
úseku ministerstva vnitra pro rok 1993 a analyzuje ekonomickou
situaci tohoto úseku ministerstva vnitra. V materiálu
bylo požadováno posílení finančního
rozpočtu bezpečnostního úseku o 2,5
mld. Kč. Z toho na navýšení početního
stavu policistů o 2000 a dále finanční
prostředky na zabezpečení základních
potřeb policie. 950 miliónů korun bylo v
tomto materiálu navrženo jako minimální
navýšení rozpočtu, bez něhož
mohly být splněny základní úkoly
útvarů ministerstva vnitra a Policie ČR pouze
s velkými obtížemi. Po projednání
materiálu ve vládě, jemuž předcházela
kontrola ministerstva financí, byl rozpočet ministerstva
vnitra posílen o 500 miliónů Kč. Tato
suma pokryla pouze zaplacení dlužné částky
za zdravotní a sociální pojištění
a poplatky za pronájem spojovacích linek.
Několik materiálů bylo věnováno
řešení problematiky migrujících
cizinců na území České republiky.
Jedná se především o opatření
k realizaci zásad migrační politiky vlády
České republiky pro rok 1993. Tato opatření
jsou cílena na vytváření účinných
mechanizmů zmírňujících negativní
jevy masové migrace a jejich důsledky, to jest vytvoření
systému mezinárodních readmisních
dohod, sladění vízové politiky v Evropě,
vybudování fyzické ostrahy státní
hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
řešení problematiky uprchlíků
a podobně.
Dále jde o návrh změn vízového
režimu pro rok 1993. Materiál formuluje systém
regulativních opatření vůči
státům, ze kterých pochází
ilegální migrace. Přijatá opatření
ve vízové praxi, která jsou harmonizována
se Slovenskou republikou, si kladou za cíl přiblížit
se standardní situaci v zemích západní
Evropy. Problematiku ilegální migrace už dnes
nelze řešit pouze individuálními kroky
jednotlivých států.
S těmito materiály úzce souvisí opakovaně
ve vládě předkládaný návrh
zajištění ochrany státní hranice
mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Tento materiál
obsahuje vedle politických, materiálně technických,
ekonomických a organizačních aspektů
i varianty bezpečnostní ochrany státních
hranic. Ačkoliv tento materiál nebyl dosud vládou
přijat, bylo k ochraně hranic pro rok 1993 vyčleněno
tisíc tabulkových míst policistů s
tím, že bude postupně zajišťováno
střežení státní hranice.
Dalším materiálem je koncepce a program protidrogové
politiky vlády České republiky. Obsahuje
zhodnocení drogové problematiky v České
republice i v zahraničí a navrhuje zásady
vládní politiky v oblasti drog, návrh a zdůvodnění
programu na období 1993 - 1996.
Jeho cílem je především potlačování
nezákonného trhu s drogami, kontrola zákonného
trhu s drogami a prevence zneužívání
drog.
Tvorba některých materiálů byla podmíněna
aktuální potřebou řešit problémy
některých skupin obyvatelstva. Sem patří
i problematika romského etnika. Vláda České
republiky schválila svým usnesením č.
31 z 20. ledna 1993 návrh řešení některých
aktuálních problémů spojených
s migrací v rámci České republiky.
Součástí materiálu byla i informace
o některých sociálních aspektech situace
v severních oblastech České republiky a hodnocení
problematiky z hlediska právního.
Na tento materiál navazovaly ještě dvě
zprávy o situaci romské komunity, na jejichž
zpracování participovalo ministerstvo vnitra, které
byly během předcházejících
měsíců předloženy vládě.
Posledním takovým materiálem, který
byl zpracován v gesci ministerstva vnitra, byla analýza
situace romských dětí a mládeže
přijatá vládou České republiky
dne 8. 9. 1993.
Konkrétním vyústěním těchto
materiálů je v gesci ministerstva vnitra zpracovaný
Projekt prevence kriminality romského obyvatelstva na lokální
úrovni. Projekt spočívá ve vytváření
podpůrných aktivit k eliminaci negativních
kriminogenních faktorů a ke snížení
rasové nesnášenlivosti ve vytypované
lokalitě v Praze 5.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, boj s trestnou činností není jen
záležitostí orgánů v trestním
řízení, to jest policie, prokuratury, soudů
a vězeňství, ale celé společnosti
včetně občanů samotných. V
zemích západní Evropy se navzdory vysoké
kriminalitě občané cítí bezpečněji
oproti občanům bývalého socialistického
bloku a tedy i České republiky, kde je obava z kriminality
pociťována jako jeden z nejpalčivějších
společenských problémů. Příčiny
tohoto stavu leží v rovině psychologické
i praktické. V rovině praktické v nedostatku
nebo neznalosti preventivních instrumentů, které
občanu umožňují trestné činnosti
předcházet, nebo se jí na odpovídající
úrovni bránit. Tím hlavním psychologickým
momentem je šok z výbuchu trestné činnosti,
ke kterému došlo v roce 1990. K tomu můžeme
přičíst i vliv masmédií, které
nezřídka problémy zkreslují či
dokonce skandalizují.
Prudký nárůst trestné činnosti
nastal v historii České republiky i po první
a po druhé světové válce. Například
po první světové válce až do
roku 1923 bylo v českých zemích oproti roku
1913 zaznamenáno více než trojnásobné
zvýšení počtu odsouzených osob
za spáchání trestných činů.
Díky důslednému zájmu politické
reprezentace, legislativním a organizačním
změnám a též finanční
podpoře se vždy podařilo vzniklou situaci stabilizovat.
Nikdy se ale nepodařilo vrátit úroveň
trestné činnosti na původní předválečné
hodnoty.
Závěrem lze shrnout, že kriminalita je závažný
sociální jev, který zaznamenává
vzrůstající tendenci nejen v České
republice, ale i v celé Evropě. Ministerstvo vnitra
Policie České republiky činí sérii
razantních opatření v oblasti organizační,
personální a legislativní, ke stabilizaci
bezpečnostní situace v České republice.
Z předchozí zprávy je ale patrné,
že možnosti policie jsou omezené a že její
další schopnost stabilizovat současnou nepříznivou
situaci je přímo závislá na výši
rozpočtu ministerstva vnitra.
Dámy a pánové, bezprostředně
poté, co opustím toto stanoviště, vám
bude zpráva o bezpečnostní situaci v České
republice včetně tabulek a grafů rozdána
do lavic. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi vnitra. Zpráva již byla rozdána,
já k přednesené zprávě otvírám
rozpravu, do níž se doposud písemně
přihlásili páni poslanci Šuman, Vorlíček
a Čapek. Prosím tedy pana předsedu branného
a bezpečnostního výboru, pana poslance Šumana,
aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl
procedurální návrh, spočívající
v tom, aby jednání o této obsáhlé
zprávě bylo přerušeno do příští
schůze a zároveň, aby bylo uloženo příslušnému
výboru, tedy brannému a bezpečnostnímu,
aby tuto zprávu projednal a připravil na 13. schůzi
naší sněmovny návrh usnesení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Šumanovi. Dám tedy o tomto procedurálním
návrhu hlasovat neprodleně. Než to však
učiním, prosím vás všechny, abyste
se znovu přihlásili.
S faktickou poznámkou pan poslanec Čapek.
Poslanec Miroslav Čapek: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, chtěl jsem si jenom
ujasnit: znamená to tedy, že by rozprava k tomuto
bodu probíhala na příští schůzi
a usnesení výboru k tomuto bodu by následovalo
také na příští schůzi?
Dobře.
Ještě bych požádal o jednu věc:
jestli bychom současně s informací, kterou
jsme dostali na lavice, mohli také - všichni poslanci
- dostat stenozáznam vystoupení pana ministra, protože
říkal poněkud jiné věci než
to, co jsme dostali na lavice. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
za faktickou poznámku. Budeme tedy hlasovat. Ještě
poznámka pana poslance Wagnera.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dnes při projednávání
jednoho bodu pořadu - zprávy pana ministra financí
- jsem ve svém vystoupení upozornil na spojitost
finanční situace a bezpečnost občana.
Prosil bych proto, aby součástí usnesení
Poslanecké sněmovny, které se nyní
chystá učinit, bylo i pozvání pana
ministra financí na projednávání tohoto
bodu na příští schůzi Poslanecké
sněmovny, neb nedostatek finančních prostředků
- jak jsme slyšeli z úst ministra vnitra a jak jsme
věděli už předtím, než to
vyřkl - je jednou z hlavních příčin
stavu, o kterém zde je řeč. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
dám hlasovat nejprve o procedurálním návrhu
pana poslance Šumana:
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku!
Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Očekáváme výsledky 164. hlasování.
Tento procedurální návrh byl přijat
poměrem hlasů 137 pro, nikdo nebyl proti a 4 se
zdrželi hlasování.
Cítím se povinen nechat hlasovat i o procedurálním
návrhu pana poslance Wagnera, aby na příští
schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání
tohoto bodu byl pozván pan ministr financí.
Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem,
ať zvedne
ruku! Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji výsledek hlasování: 74 pro, 27
proti, 42 se zdrželo hlasování. Konstatuji,
že tento návrh byl přijat.
Děkuji panu ministru Rumlovi a přerušuji tento
bod do příští schůze.
Předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde mě
požádal o vystoupení. Prosím, pane předsedo.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, jen stručné sdělení. Ve
14.50 hodin jsem obdržel dopis, kterým pan generální
prokurátor České republiky dr. Jiří
Šetina oznamuje k 17. 9. svoji rezignaci. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
pane předsedo.
Otevírám další bod našeho programu,
kterým je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk č. 481 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk č. 514.
Z pověření vlády České
republiky předložený návrh zákona
odůvodní pan ministr práce a sociálních
věcí Jindřich Vodička. Prosím,
pane ministře, máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, šum ve sněmovně
svědčí o tom, že skutečně
ještě máme daleko do penze, ale přesto
je druhá valorizace důchodů v letošním
roce a úprava důchodů v roce 1994 velice
důležitou a očekávanou událostí.
Dovolte mi, abych několika slovy tuto novelu uvedl.
Předloženým návrhem zákona se
navrhuje od splátky důchodů splatné
po 31. říjnu 1993 zvýšit vyplácené
důchody starobní, invalidní, za výsluhu
let, vdovské, částečné invalidní
a sirotčí. Ode dne přiznání
budou zvýšeny též uvedené druhy
důchodů, které budou přiznány
po 31. říjnu 1993.
Od přijetí zákona č. 46/1991 o zvyšování
důchodů se přitom ke zvyšování
důchodů přistupuje na základě
splnění podmínek, které uvedený
zákon stanovuje pro jejich další zvýšení.
Citovaný zákon 46 byl novelizován s účinností
od 1. ledna letošního roku zákonem 37 Sb. a
na základě uvedené novely se nyní
přistupuje ke zvýšení důchodů
tehdy, když růst životních nákladů
činí od posledního zvýšení
důchodů alespoň 10%, i když od posledního
zvýšení důchodů v březnu
letošního roku do současnosti nedošlo
k takovému zvýšení životních
nákladů. Došlo k nižšímu zvýšení
nákladů 3,5%.
Důchody starobní, invalidní a za výsluhu
let se navrhuje zvýšit o pevnou částku
300 korun. U ostatních druhů důchodů
se výše zvýšení stejně jako
výše důchodů odvozuje procentně
od uvedené pevné částky.
Důchody vdovské budou zvýšeny o 180
korun, tj. o 60% z částky 300 korun, u důchodů
částečných invalidních nebo
sirotčích oboustranně osiřelých
dětí o 150 korun, tj. 50% z 300 korun a u sirotčích
důchodů jednostranně osiřelých
dětí o 90 korun, tj. 30% z částky
300 korun.
Zákon upravuje též zvýšení
důchodů přiznaných po nabytí
účinnosti, a to odlišně u důchodů
přiznaných před a po 1 . lednu 1994.
Důchody přiznané po 31. říjnu
do konce letošního roku budou při přiznání
zvýšeny podle zákona č. 547/1992 Sb.,
který upravuje zvýšení důchodů
přiznávaných v roce 1993, a to o 22% jejich
výše a dále k nim bude náležet
též zvýšení o pevnou částku
závisející na druhu důchodů
podle tohoto zákona. Důchody přiznávané
v roce 1994 se navrhuje zvýšit při přiznání
o 30% měsíční výše důchodu,
na kterou vznikl občanům nárok ke dni přiznání
s tím, že k těmto důchodům již
nebude náležet zvýšení o pevnou
částku.
Odlišné zvýšení důchodů
přiznávaných od 1. ledna 1994 vychází
ze skutečnosti, že u těchto důchodů
se projeví vyšší měrou zvýšení
průměrných výdělků v
předchozích letech včetně roku 1993.
Další navrhovanou úpravou je zvýšení
vdoveckých důchodů, důchodové
dávky vyplácené vdovci pečujícímu
po smrti manželky alespoň o jedno nezaopatřené
dítě. Výše vdoveckého důchodu
je stanovena v pevné částce, která
nyní činí 750 korun a navrhuje se zvýšit
tuto dávku na 930 korun měsíčně.
Souběžně se zvýšením vyplácených
a přiznávaných důchodů se navrhuje
zvýšit též hranice, na něž
se při splnění zákonných podmínek
zvyšují důchody, které jsou jediným
zdrojem příjmů důchodce ze současných
1840 korun na 1940 korun měsíčně u
jednotlivce a z 3050 na 3220 korun měsíčně
v případech, kdy je na důchod odkázán
též rodinný příslušník
důchodce. Do stejných výší se
navrhuje přiznat po 31. říjnu 1993 též
sociální důchod, fakultativní důchodovou
dávku přiznávanou osobám starším
65 let či invalidním, jejichž životní
potřeby nejsou zabezpečeny, neboť nesplňují
podmínky nároku na starobní či invalidní
důchod.
Návrh zákona též zvyšuje o 300
korun maximální výměry stanovené
pro souběh důchodů, popř. důchodů
o zvýšení důchodů pro bezmocnost.
Současné nejvyšší výměry
jsou stanoveny ve výši 3800 korun, 3250 korun , 2900
korun nebo 2800 korun podle druhu vykonávaného zaměstnání.
Uvedené částky mohou být překročeny,
jestliže k souběhu došlo před zvýšením
důchodů, avšak v případě,
že k souběhu došlo až po zvýšení,
např. bylo přiznáno zvýšení
důchodu pro bezmocnost, nelze stanovené částky
překročit. Zvýšením těchto
částek o 300 korun dojde ke zmírnění
neodůvodněného rozdílu v uvedených
případech.
Zvýšit se navrhují též částky,
do kterých může být přiznáno
zvýšení důchodů včetně
souběhu důchodů, kde vrchní hranice
důchodu se mění ze 4200 korun na 4500 korun.
Návrh zákona byl projednán ve výboru
rozpočtovém a ve výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví. Se společnou zprávou
těchto výborů k návrhu zákona
souhlasím a prosím, aby byl ve znění
této společné zprávy tento zákon
schválen. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal
společný zpravodaj výborů Poslanecké
sněmovny poslanec Jindřich Němčík.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
máme před sebou poměrně jednoduchou
předlohu návrhu zákona, který řeší
zvýšení důchodů v souvislosti
s růstem životních nákladů. Přesto
lze předpokládat, že tak jako při všech
předchozích zvýšení důchodů
bude předmětem diskuse jak objem zvýšení,
tak princip, podle kterého je prováděn.
Předchozí zvýšení realizovaná
od roku 1990 sice postupně minimalizovala rozdíly
mezi důchody přiznanými v různých
obdobích při zachování reálné
úrovně nižších důchodů
i přiměřeném relativním růstu
nadprůměrných důchodů, ale
dopisy, ohlasy, které pravidelně následují
po každém zvýšení důchodů,
dokazují, že námitky, které se proti
výši principu zvýšení důchodů
objevují, pokrývají plynule celé spektrum
důchodů a dokládají, že všechny
změny, které byly provedeny, jsou relativně
spravedlivé, nebo - chcete-li - nespravedlivé ve
všech důchodových kategoriích a ve všech
důchodových úrovních stejně.
Tato relativní nespravedlnost je však zakomponována
v samotném systému, který jsme zdědili
z předchozího období, a je odstranitelná
pouze v rámci nového systému důchodového
pojištění, který - jak jistě
víte - je plánován na rok 1995.
Lze tedy říci, že toto zvýšení
důchodů - stejně jako zvýšení
předchozí - řeší celou problematiku
relativně nejlepším způsobem, který
je v rámci daného systému možný,
a proto této skutečnosti odpovídá
i projednání předlohy zákona ve výborech,
a to ve výboru garančním ve výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví a ve
výboru rozpočtovém, které projednaly
předlohu na svých schůzích v září
t. r. Oba výbory se shodly na společné zprávě,
která je vám předkládána jako
tisk 514. Oba výbory shodně doporučily Poslanecké
sněmovně, aby návrh zákona schválila
s těmito víceméně upravujícími
nebo zpřesňujícími úpravami:
První úpravou je změna názvu zákona,
která by měla jakýmsi způsobem zpřesnit
a vyjádřit přesnou variantu nebo přesnou
dikci toho, kterých důchodů se návrh
týká. Tento nový návrh zákona
zní: Zákon o druhém zvýšení
důchodů v roce 1993 a o zvýšení
důchodů přiznávaných v roce
1994.
Druhým, víceméně technickým
doplněním je doplnění pod čarou
k § 1 odst. 1 písm. e), kde za slova "pro souběh
s jiným důchodem" je nutno připojit
poznámku pod čarou č. 1, která zní:
"§ 56 zák. č. 100/1988, o sociálním
zabezpečení". Další poznámky
pod čarou přečíslovat.
Tolik společná zpráva výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví a výboru rozpočtového.
Navrhuji sněmovně, abychom po rozpravě tento
návrh přijali. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodaji. Otevírám
rozpravu, do níž se zatím písemně
přihlásila paní poslankyně Lagová.
Prosím, paní poslankyně, uděluji vám
slovo. Žádám o písemné přihlášky
do rozpravy.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane předsedo, kolegové, kolegyně, smyslem
mého vystoupení není zde licitovat kolem
obsahu návrhu zákona. Chtěla bych jenom sněmovně
přednést některé poznámky,
jak se na věci dívá náš poslanecký
klub.
Nepochybuji o tom, že navrhované plošné
zvýšení není bezvýznamné
a že většina důchodců jej přirozeně
vítá. Vystupujeme k těmto otázkám
a podáváme, jak známo, vlastní poslanecké
návrhy. V poslední době jsme předložili
takové dva. Nepředkládáme je z laciného
populismu, jak je nám někdy podsouváno, ale
protože většinu skupin důchodců
považujeme jako občany sociálně potřebné.
Statistika je neúprosná, i když ne vždy
se v ní každý vyzná, ale skutečností
je, že reálná hodnota důchodů
se pohybuje v současné době kolem 70% hodnoty
důchodů z roku 1989, a je zřejmé,
že žádná další valorizace,
která kdy do nového zavedení systému
bude následovat, tento stav v zásadě nezlepší.
Na druhé straně také víme a nikdy
jsme si nemysleli, že valorizace by musela plně kompenzovat
zvýšené životní náklady,
ale přesto ustavičně opakujeme, že právě
tyto skupiny občanů si vyžadují, aby
přístup k nim byl více spravedlivě
sociálně přinejmenším přiměřený.
Za druhé chci říci, že víme,
že náklady na okamžitou změnu systému
by při zachování současných
nároků, po kterých se volá, byly samozřejmě
neúměrně vysoké. Čili zákon
č. 46 z roku 1991 stále platí, avšak
s úpravami, které se ukázaly příhodné,
nikoliv s těmi, na které se po celou dobu také
oprávněně poukazovalo. Tím opakovaně
dochází k časově opožděnému
reagování na reálnou situaci v životních
nákladech a samozřejmě argumentuje se i oprávněně
náklady na administrativní provádění
každé valorizace.
Vzpomínám si, že z datově starších
podkladů, které jsme měli k dispozici v době,
kdy se koncipoval zákon 46, se můžeme dovědět,
že ve své podstatě byl koncipován tak,
aby byl schopný reagovat, jak na pomalý, tak i na
rychlý růst stanovených ukazatelů.
Tehdy se odhadovalo, že vzhledem ke způsobu rozhodování
o důchodech i s ohledem na systém jejich výplaty
není možné úpravy provádět
častěji než 4x ročně. Porovnejte,
jaká je skutečnost.
Současně to ale vyžaduje - a to není
vždy dodržováno - aby prognózy vývoje
cen a životních nákladů byly prováděny
včas a na dostatečně dlouhé období.
Dnes budeme tento návrh schvalovat, ale také už
např. nyní lze kvalifikovaně odhadnout, jaké
výdaje přijdou v oblasti bydlení za nedlouhou
dobu, ví se, že dosavadní cena elektrické
energie nevydrží apod.
Dále chci říci, že jde o to, aby se
nespekulovalo se zákonnými nároky tím,
že se použijí jen ty statistické údaje,
které jsou pro tu chvíli vhodné ke srovnání.
Např. i když byl ze zákona 46 vyčleněn
ukazatel růstu průměrné mzdy, dál
se argumentačně používané údaje
o nominálních mzdách používají,
ale ještě tyto údaje nevypovídají
o skutečné reálné kupní síle
a celkovém dopadu na životní úroveň.
Starší spoluobčané v této oblasti
mají často i utajeny informace.
Ti občané, kteří se i na půdě
Parlamentu zajímají o tyto otázky, mívají
pocit, že nás jen obtěžují. Je
obecně známo, že naše poslanecké
návrhy - než se přenesou přes přirozené
překážky, jako je neupuštění
od zásad, nezkrácení zákonné
lhůty - a pokud dojdou do sněmovny, jsou odmítány.
Tyto naše poslanecké návrhy totiž zpravidla
reagují na mezery v dosavadních zákonech,
které si novelizaci vyžadují.
Buďme ale skromní, pokud tyto naše předlohy
posloužily k urychlení legislativní práce
příslušného resortu, pak byl účel
splněn. Příkladem může být
návrh, kterým jsme sledovali potřebu upravit
hranice při souběhu důchodů a který
jsme podali před několika měsíci.
Nebylo upuštěno od zásad a tento problém
je nyní řešen v právě projednávané
vládní předloze, ale v podobě nepřímé
novely zákona č. 100/88 Sb. Jde o onen zmíněný
§ 6. Konečně i poslanecký návrh,
který jsme předkládali v 1. čtvrtletí
t. r., je teprve nyní vládní předlohou
realizován, a to bez nároků na mimořádné
finanční prostředky, ale v rámci rozpočtové
kapitoly 313. Jak si snad vzpomínáte, týkal
se návrhu na 5%ní zvýšení dosavadních
přiznaných důchodů, i nově
přiznávaných.
Víme, že sociální sféra je největším
stravitelem rozpočtových finančních
prostředků. Občané jak známo
dokáží vidět a chápat tyto otázky
v patřičných souvislostech. Je jim vysvětlováno
a argumentováno, na co jsou nebo nejsou prostředky
ve státních rozpočtu. Lidé mnohé
chápou, ale těžko se chápe, pokud se
daří nejrůznějším podvodníkům
(a nejen daňovým), aby jedna část
státního rozpočtu nebyla naplňována.
Ne všechno je - jak známo - v penězích.
Troufám si tvrdit, že by starší spoluobčané
přivítali mnohá dílčí
a snad i drobná opatření k ulehčení
jejich života, ale i jako výraz úcty k této
skupině občanů, když už letos OSN
vyhlásila Rok starších lidí a solidarity
generací.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Lagové. Ptám se, kdo se ještě
dále hlásí do rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím.
Přejdeme k závěrečným slovům.
Ptám se pana ministra, zda se chce ještě vyjádřit?
(Ano.)
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Paní poslankyně
Lagová nenavrhla žádný konkrétní
pozměňovací návrh. Já bych
chtěl jenom doplnit její vystoupení o to,
že samozřejmě ne pouze poslanci Levého
bloku jsou těmi poslanci, kterým by ležel na
srdci život a osudy dvou a půl miliónů
důchodců, kteří žijí v
naší republice. V letošním roce dochází
již ke druhému zvýšení důchodů.
Toto zvýšení výrazně reaguje
na vývoj cen bezprostředně po novém
roce, kdy došlo ke změně daňového
systému. Proto byla zvolena tato valorizace, tzn. o pevnou
částku. Skutečně, rozpočet
věnuje nemalé částky právě
na udržení určitého životního
standardu.
Pokud jde o drobné zlepšení života důchodců,
já budu rád, pokud i ve výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví budeme o těchto drobných
vylepšeních hovořit a určitě
najdeme způsob, jak je okamžitě aplikovat.
Nikdo z nás se tomu samozřejmě nebrání.
Zde bych chtěl vyzvednout práci výboru pro
sociální politiku a zdravotnictví, kde v
tomto konstruktivním duchu spolupracujeme.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
pane ministře. Nyní prosím, aby se slova
ujal společný zpravodaj pan Jindřich Němčík.
Poslanec Jindřich Němčík: Pane
místopředsedo, vzhledem k tomu, že nebyly v
rozpravě navrženy žádné pozměňovací
návrhy, doporučuji, abychom hlasovali o celém
znění vládního návrhu zákona
jako celku.