Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vrzalovi. Slovo má poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Radim Špaček, který je posledním písemně přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánově, můj pozměňovací návrh se týká 33. bodu navržené novely, konkrétně § 25 zákona. Dosavadní znění 1. odstavce § 25 zákona je: "Ministerstvo financí České republiky může obecně závazným právním předpisem poskytnout daňové osvobození nebo jinou úlevu pro určité druhy majetku nebo určitým skupinám osob." Vládní návrh novely zákona se tohoto ustanovení nikterak nedotýká, ponechává tedy ministerstvu financí možnost na základě tohoto zmocnění právním předpisem úlevu poskytnout, nicméně společná zpráva tuto možnost ministerstvu odnímá a navrhuje, aby v § 25 byl odstavec 1 vypuštěn. Nepovažuji to za správné, naopak se domnívám, že praxe předchozích let ukázala, že někdy je velmi vhodné, aby Ministerstvu financí bylo toto zmocnění dáno. I když chápu, že mnozí se mnou nebudou souhlasit, neboť např. kolega Mandelík zde jako zpravodaj u předchozího návrhu říkal, že on je vždy proti jakýmkoliv zmocněním pro vládu. Já se domnívám, že toto zmocnění je užitečné.
Navrhuji tedy, aby uvozovací věta k bodu 33 ve společné zprávě zněla: "V § 25 se připojují odstavce 3 a 4, které znějí:" Dále by text společné zprávy pokračoval tak, jak ji máte před sebou, kromě toho, že by ony odstavce tam uvedené byly označeny jako odstavce 3 a 4.
Velmi krátce bych chtěl říci svůj názor k pozměňovacímu návrhu pana poslance Černého, který se domáhá toho, aby v § 10 písm. a) byla vypuštěna věta: "Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná." Motivaci, která vedla k tomuto návrhu, plně chápu, a jako právník, který se léta zabýval praktickým právem, si dovoluji upozornit na to, že přijetí opačného návrhu by nevedlo k ničemu jinému než ke smluvním podvodům. Zažívali jsme to mnoho let, že pak se do smluv uvádí vždy jen cena odpovídající zjištění podle znaleckého posudku a nikoliv skutečně vyplacená cena jen proto, aby se ušetřilo na daních, ale tím se uzavírají absolutně neplatné právní úkony, což je z hlediska stability práva krajně nevhodné.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji poslanci Výbornému. Prosím pana poslance Radima Špačka, aby přednesl své pozměňovací návrhy.
Poslanec Radim Špaček: Dámy a pánové, přestože daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti zdaleka není tím nejvýznamnějším přínosem státního rozpočtu, ukazuje se, že je to velmi obtížná materie z hlediska principiálního přístupu k vlastnictví a ke kontinuitě vlastnictví jako takového.
Domnívám se, že úvahy o zrušení této daně jsou vcelku legitimní, nicméně protože to nikdo nenavrhl, nelze pro to hlasovat.
Chtěl bych přednést svoje čtyři pozměňovací návrhy, z nichž první se týká bodu 13 ve vládním návrhu, kde se do § 9 vkládá nový odstavec, kterým se zavádí povinnost platit daň z převodu nemovitostí i v případě, že od převodu je ustoupeno. Doslovně se říká, že zrušením smlouvy nevzniká nárok na vrácení daně. Přestože jsem se snažil zjistit, jaké jsou důvody pro toto zrušení, bylo mi zpravidla obecně konstatováno, že je to protispekulační opatření, aniž by byly uvedeny nějaké konkrétní důvody. Já se domnívám, že toto ustanovení je velmi absurdní, protože pokud člověk ustoupí od smlouvy a vrátí se peníze mezi původními smluvními stranami, není důvodu, aby stát dostával daně z toho, co se neuskutečnilo. Proto navrhuji z vládního návrhu vypustit bod 13 a potažmo se pak musí vypustit bod 14 a v bodě 33, tj. v § 25, by se vypustil dostavec 4.
Druhý návrh se týká již několikrát citovaných bodů 17, 18 a 19, to jsou sazby daně, §§ 12, 13 a 14. Já se domnívám, že je nutná určitá solidarita ve společnosti, to znamená, že ti, kteří jsou bohatší, by měli platit více než ti chudí, ale zároveň se domnívám, že pokud je někdo desetkrát bohatší než někdo jiný, měl by platit zhruba 10x více a nikoliv 50x až 100x více. V tom případě jde o stupeň solidarity, který překračuje únosnou míru. To je případ progresivních sazeb u daní.
Proto navrhuji, aby celý § 12 zněl: "Daň činí 1,5 % ze základu daně", § 13 by zněl: "Daň činí 4 % ze základu daně" a § 14: "Daň činí 12 % ze základu daně."
Hned se pokusím předejít dvěma námitkám, které budou jistě vzneseny. První námitka je, že by tím byly poškozeny chudší skupiny, přesně řečeno převody majetku o nižších hodnotách. Tvrdím, že není až tak velký rozdíl mezi 1 % nebo 1,5 % případně 1,3 %, pokud budou vůbec osvobozeny převody do 1 milionu Kč. Druhá námitka se bude týkat toho, že by to znamenalo značné snížení příjmů státního rozpočtu. Podle důvodové zprávy, která přiznává, že tyto příjmy jsou v podstatě velmi nejasné i podle strukturálního členění sazeb v § 12 až 14, je zřejmé, že by to zase až tak velký zásah do příjmů státního rozpočtu nebyl, protože úroveň, kterou navrhuji, je úroveň, která v současné době je ve vládním návrhu navrhována pro majetkové rozpětí 5 - 7 milionů Kč. Domnívám, že do 7 milionů Kč se pohybuje většina převáděných majetků a majetky vyšší netvoří zase až tak podstatnou část, z nichž je placena tato daň.
Další pozměňovací návrh, v pořadí třetí, se týká § 20 odst. 8. Odstavec 8 v § 20 osvobozuje logicky od daně stručně řečeno restituenty, tj. lidi, kteří podle zvláštních předpisů nabývají majetku, který jim nebo jejich předchůdcům byl kdysi odebrán státem.
Smysl mého návrhu spočívá v tom, aby ještě po nějakou dobu tito lidé, kteří jsou mnohdy v pokročilém věku, mohli tento majetek převést na své rodiny, tj. na osoby v první skupině, a v případě, že dojde ke smutné události a zemřou, aby i dědická daň byla i v tomto případě zrušena.
Navrhuji do odst. 8 § 20 doplnit větu: "Daň dědická a darovací se nevybírá také tehdy, pokud majetek nabytý podle zvláštních předpisů 14) přechází děděním nebo bezúplatným převodem na osoby zařazené do první skupiny, pokud jde o první převod, a dojde k němu do pěti let od nabytí majetku."
Poslední čtvrtý pozměňovací návrh se týká skupiny, která byla z určitého pohledu postižena možná více nebo přinejmenším stejně jako někteří restituenti, a to jsou lidé, kteří vlastnili obytné domy po celou dobu komunistické vlády. Přitom se na ně samozřejmě vztahoval režim zákona o hospodaření s byty, tj. že byty byly obsazovány národním výborem bez toho, aby na to měl vlastník domu nějaký vliv. Zároveň bylo samozřejmě regulované nájemné, takže tito lidé mnohdy museli dům udržovat ze svého nejbližšího osobního vlastnictví, prodejem památek, prodejem obrazů, prodejem šperků atd., aby se jim vůbec nezhroutil.
Návrh v tomto smyslu je také v nezařazených připomínkách, ale domnívám se, že jsou tam určité nepřesnosti, které by mohly vést k nepřesnostem v praxi. Pokusím se přednést návrh, o kterém se domnívám, že je zpřesněním toho, co už bylo navrženo v některém výboru.
V čl. II navrhuji doplnit nový odstavec 3 tohoto znění: "Pokud jde o první převod od nabytí účinnosti tohoto zákona, je od daně dědické a darovací osvobozeno nabytí obytného domu děděním nebo bezúplatným převodem osobou zařazenou do první skupiny, pokud bylo na takový dům vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí před 31. prosincem 1948, od 25. února 1948 do doby nabytí účinnosti tohoto zákona byl trvale ve vlastnictví fyzické osoby a nedošlo k jeho převodu jinak než děděním, a byty v takovém domě byly podle zvláštního zákona přidělovány převážně uživatelům jiným než vlastníku nebo osobám jemu blízkým."
To byl poslední pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Radimu Špačkovi. Z místa se hlásil pan poslanec Josef Wagner. Prosím, pane poslanče,
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, po vystoupení pana kolegy Špačka jsem uvažoval, jestli návrhy, které jsme v klubu prodebatovali a na kterých jsme se shodli, je rozumné ještě předkládat či nikoliv, protože v podstatě řekl vše, co jsme měli připraveno říci my. Domnívám se proto, že by bylo rozumné podpořit zejména to, co se týká restituentů, a proto bych se jen velmi stručně vyjádřil k některým věcem, které podle našeho názoru v předložených návrzích, ať ve vládním návrhu nebo ve společné zprávě, podle našeho názoru a pravděpodobně i objektivně zvýhodňují některé skupiny a znevýhodňují jiné.
Dosud platilo, že při převodech majetku v první i druhé skupině, tj. v zásadě v rámci rodiny, byl majetek v hodnotě do 500 tis. korun od daně osvobozen, v hodnotě do 1 mil. korun činila sazba pro první skupinu procento a pro druhou jen o málo více. Ani od této hodnoty progresivita nijak výrazně nerostla. S tím kontrastovalo zdanění ve výši 7 % pro cizí fyzické osoby a osoby právnické.
Novela sjednocuje veškeré zdanění na 5 % pro všechny tři skupiny u převodu a současně odbourává jiná zvýhodnění. Mám obavu, že v případech sice ne častých, ale pro rodiny obvykle za zcela zvláštních situací někdy tragických, dojde k tomu, že rodiny nebudou mít čas a příležitost provést prodej a že to půjde formou dědění podle stupnice pro dědění a darování a výsledek bude pro tu rodinu velmi nepříznivý a bude proto postižena za této zcela zvláštní situace dvakrát. Domníváme se, že toto riziko nám brání v tom, abychom podpořili jednotnou sazbu 5 %, i když uznáváme, že systémově by bylo nejúčelnější tu daň nemít vůbec jako celek a systémově ti, kteří ji chtějí nemít, nejdříve přikročí k jednotné sazbě. To všechno uznáváme, ale máme za to, že takto předložený návrh není vyvážený a že tu variantu pětiprocentní bohužel z těchto důvodů jako sazbu jednotnou nelze přijmout.
Navrhuji proto, aby sazba daně z převodu nemovitostí u osob zařazených do první a druhé skupiny činila 5 % ze základu daně, avšak u osob zařazených do třetí skupiny navrhuji ponechat současný stav a návrh z § 15 společné zprávy vypustit. Tím by se odstranilo ono riziko, o němž jsem hovořil, a samozřejmě by se odstranilo další riziko, riziko spekulací v těch případech, kde pětiprocentní sazba převodová jasně zvýhodňovala převod před děděním nebo darováním. Domníváme se, že úmyslem zákonodárce rozhodně nemůže být vyvolat spekulativní pohyb. Já chápu, že v dané chvíli mluvím vlastně ve svém střetu zájmů - to jsem měl předeslat předem - podle starého usnesení ČNR, proti svým profesním zájmům, protože trh s nemovitostmi by samozřejmě při pětiprocentní sazbě dostal jistý impuls k oživení na rozdíl od vysokých sazeb progresívně stoupajících ať v jakékoliv podobě. Nicméně povinností zákonodárce není jen uvolnit trh, ale především dbát jisté občanské spravedlnosti a té chceme dbát především. Domnívám se též, že bychom měli dbát i na relace, a v tomto ohledu zcela souhlasím s názorem svého předřečníka kolegy Špačka.
Závěrem dovolte, abych navrhl procedurální řešení této složité problematiky. Domnívám se, že bychom potřebovali na konečné rozhodnutí návrhu této novely mít k dispozici písemně předložené pozměňovací návrhy a schůzi klubů, bylo-li by to možné, uskutečnit tak, aby po skončení této schůze byly na lavice rozdány pozměňovací návrhy. Pak by nic nebránilo tomu, abychom mohli hlasovat hned ráno. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Černý se hlásí, potom pan poslanec Mach, pan poslanec Exner.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, dámy a pánové, já se ještě jednou vracím ke svému pozměňovacímu návrhu, protože jak zde ve sněmovně, tak i v kuloárech zaznívá, že není zcela pochopeno vysvětlení, které jsem k tomu dával.
Vypuštění té poslední věty v § 10 bude znamenat, že v podstatě cena, která bude sjednána vyšší než odhad, bude zdaněna podle té odhadní ceny a při převodech mezi fyzickými osobami, soukromými osobami, potom nemůže docházet k tomu, že by byla falešně uváděna čísla skutečné kupní ceny těch nemovitostí. Samozřejmě, že bude určité snížení daně, pokud se týká firem, které mají zájem na tom, aby cena, za kterou nemovitost kupují, byla skutečně ta, kterou zaplatí, protože pak se mohou promítnout odpisy do ceny té nemovitosti. Čili já jen toto upřesnění před hlasováním o mém pozměňovacím návrhu
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Černému. Slovo má pan poslanec Mach, připraví se pan poslanec Exner. Potom zhodnotím, jakým způsobem naplníme procedurální návrh pana poslance Wagnera. Doufám, že nebude potřeba o něm hlasovat, protože návrh přispívá k hladšímu a lepšímu průběhu. Uvidíme, jak sněmovna o něm bude soudit.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jsem na rozpacích, jestli zdvihnout nebo nezdvihnout připomínku, která míří k bodu 20 společné zprávy, tzn. sazba daně z převodu nemovitostí. Pamatuji si velmi dobře zdůvodnění pana ministra. Chtěl bych ale učinit k této dani několik poznámek.
Celkem chápu, že je historickou daní, znám její původ, vybírá se více než 300 let atd., ale nemohu souhlasit s názorem, který zde padl od některého z mých předřečníků, že tato daň slouží také k evidenci majetku. To je naprostý omyl. Schválením katastrálního zákona žádnou evidenci nepotřebujeme.
Chtěl bych také říci několik slov ze zkušeností s touto daní z hlediska praktického provádění správy daní na finančních úřadech. Neznám číslo, ani nechci polemizovat, kolik stojí správa této daně, ale myslím si, že nebude příliš velký rozdíl mezi výnosem z této daně a nákladem na správu této daně. To je jedna věc.
Chtěl bych říci, že žijeme v trochu jiné době než v Německu, Rakousku nebo někde jinde. V této republice probíhá tak velký majetkový transfer, který si dovolím přirovnat k době pobělohorské. První pozemková reforma je proti tomu legrace. Jsou zde tři restituční zákony a tolik nemovitostí přechází na původní vlastníky, většinou v nižších hodnotách. Všechny nemovitosti jsou většinou vydávány lidem, kteří jsou staří nebo hodlají majetek nějak převést v rámci rodiny. Myslím, že je na zvážení se domnívat, že tato daň je až tak nutná. V duchu jsem polemizoval s tím, jestli ji nezrušit, alespoň u první skupiny, ale učiním tento návrh k bodu 20 společné zprávy, kde navrhuji slova "5 %" nahradit slovy "3 %".
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Machovi. Slovo má pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl určité argumenty k tomu, aby tendence, které byly vysloveny v rozpravě, směřující ke snížení daně dědické a darovací, nebyly akceptovány. V této věci plně souhlasím s návrhem vlády, která ve své argumentaci upozorňuje na to, ze vysoká úroveň daně dědické a daně darovací v zahraničí vychází z toho, že jde o majetek získaný zpravidla bez vlastního přičinění. Jsme-li mnozí - a mnozí z vás víc než já - zastánci toho, že z hlediska občanské rovnosti by měly být stejné možnosti pro všechny občany, potom je naprosto nezdůvodnitelné, aby ti, kteří se narodili do rodin, kde je veliký majetek, v co největším rozsahu tento majetek dědili, zatímco trvale ti, kteří se narodí do rodin chudých, měli velice obtížný přístup k tomuto majetku.
Doporučuji, abyste se také seznámili s tou částí důvodové zprávy, která konstatuje, že i tak bude daň dědická a darovací nižší, než je obvyklé v zemích Evropského společenství, kde se v důvodové zprávě konstatuje, že v Rakousku činí horní hranice sazby 60 %, v Německu 70 % a ve Francii rovněž 60 %. Jsou-li mé informace správné, dovolím si upozornit na to, že horní hranice těchto daní ve Švédsku je 80 % a v Japonsku dokonce 90 %. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Slovo má pan poslanec Vladimír Koronthály.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, považuji za nutné reagovat na vyjádření, podle něhož majetek získaný děděním je cosi jako majetek získaný bez vlastního přičinění, jako něco, co člověku spadlo z nenadání z nebe. Přinejmenším v případě, že člověk dědí po rodičích, to vlastní přičinění zásadním způsobem je. Pokud jste, pane kolego, někdy zažil takové věci, jako kolik času stráví řekněme podnikatel s rodinou, víte, že děti mají velikou zásluhu na tom - jejich vztah k otci a jejich tolerance k tomu, že otce vidí jednou za čas - že vůbec nějaký majetek vzniknul.
Předseda PSP Milan Uhde: Táži se po dalších hlasech do rozpravy. V případě, že nejsou, rozpravu uzavírám. Vracím se k procedurálnímu návrhu pana poslance Wagnera, který pokládám za zcela regulérní. Tzn. uložit Kanceláři, aby připravila písemné vyhotovení všech pozměňovacích návrhů, které byly uvedeny v rozpravě, a dát příležitost klubům k tomu, aby zasedly a nad pozměňovacími návrhy uvažovaly.
V tuto chvíli doporučuji přerušit tento bod, protože nám ještě zbývá necelá půlhodina, věnovat ji projednávání bodu dalšího a poté na závěr se dohodnout, jakou příležitost dáme klubům a kdy. Do té doby Kancelář oznámí, jak rychle je schopna dodat písemné vyhotovení pozměňovacích návrhů. Naše dnešní pracovní sezení zakončíme dohodou, kdy budou o té věci jednat kluby a kdy začneme své pracovní jednání zítra. Hlásí se pan poslanec Brožík.
Poslanec František Brožík: Prosím, aby předložený návrh byl doplněn o stanovisko zpravodaje a předkladatele, abychom zrychlili celý proces ranního hlasování.
Předseda PSP Milan Uhde: Prosím, aby i tato věc byla pokud možno vzata v úvahu. Je to podle mne požadavek, který usnadní vyjádření klubů a usnadní hlasování. Doporučuji vyjít vstříc této představě.
Znovu opakuji pro pracovníky Kanceláře, aby mi pokud možno co nejdříve doručili zprávu o tom, jak brzy písemné vyhotovení může být, zda do něj může být vtěleno stanovisko předkladatele a společného zpravodaje, abychom mohli potom stanovit termín pro práci klubů.
Jestli není žádná námitka proti mému návrhu, přistupme nyní k dalšímu bodu a přerušme projednávání daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.
Dalším bodem je
Předložený vládní návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 618. Odůvodní jej opět místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník. Pane místopředsedo, prosím, abyste se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, hlavním motivem změny, novely zákona o dani z přidané hodnoty, jsou, řekl bych, dvě věci.
První vychází z toho, že v zájmu zlepšení konkurenčního prostředí při placení této daně je vhodné snížit povinný práh pro registraci plátců ze 6 milionů na 3 miliony korun ročně. Ten jeden důvod je tedy konkurenční prostředí.
Druhý důvod je možnost daňových úniků, které mnohdy cílenou kombinací spojení plátce DPH a neplátce DPH mohou toto využívat.
Navrhované snížení limitu bude znamenat zvýšení počtu plátců, bude znamenat mírné zvýšení daňových výnosů, nicméně bude znamenat i zvýšení nákladů na daňovou správu.
Další legislativní změny nemají na příjmy ani výdaje státního rozpočtu podstatnější dopad a měly by přispět k vyšší účinnosti uplatňování daně a upřesnit aplikaci některých ustanovení zákona.
Všechny navrhované změny jsou v souladu s legislativními standardy pro daň z přidané hodnoty, které jsou uplatňovány v zemích ES.
Chtěl bych říci, že při projednávání zazněly další požadavky ze strany jednotlivých resortů, svazů, podnikatelských institucí na přeřazení výrobků z 23procentní sazby do 3procentní sazby. My se těmto změnám velmi bráníme, protože nás čeká sjednocovací proces sazeb v budoucnu a ten bude znamenat, že sazby, i nízké, 5procentní, se budou pohybovat směrem nahoru, a proto jakékoli další rozšiřování počtů výrobků a služeb zařazených do té nižší sazby bude působit v budoucnu komplikace při sjednocování. Doporučuji, abyste návrh novely zákona předložený vládou schválili.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Kočárníkovi a uděluji slovo poslanci Jozefu Wagnerovi, společnému zpravodaji výborů, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů - obdrželi jste ji jako sněmovní tisk 644.
Klub České strany sociálně demokratické bych prosil, aby někdo z představitelů klubu se ke mně dostavil, abychom mohli domluvit čas, který budou potřebovat v tomto klubu na projednání předchozího písemného elaborátu.
Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty byl projednán ve čtyřech výborech - ve výboru hospodářském, rozpočtovém, zemědělském a ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Zpravodajové předložili společnou zprávu s tím, že do ní nezařadili návrhy uvedené na str. 8 jako návrhy nezařazené do společné zprávy tisku 618. Nepovažuji za potřebné to déle zdůvodňovat, ale upozorňuji, že příčinou bylo u všech návrhů to, že jeden nebo nejvýše dva výbory uvedenou věc projednaly a dva neměly stejné stanovisko.
Nyní dovolte, abych se vyjádřil k návrhu samotnému.
Především bych rád konstatoval, že návrh je dobře připraven, obsahuje účelná zjednodušení proti dosud platné úpravě. Přesto jsou problémy s placením a vybíráním této daně takové, že vedle zákona se tentokrát na rozdíl od pana kolegy Mandelíka přimlouvám za ponechání možnosti vládě nebo ministru financí upravovat některé věci, konkrétně to, co je uvedeno v bodu 44, nižší právní normou, konkrétně vyhláškou. Jinak bude nutně pokračovat praxe nejednotného výkladu zákonných ustanovení jednotlivými finančními úřady.
Je otázkou, zda by v zákoně neměla být dána kritéria pro podrobné řešení některých hlavních problémů.
Nicméně návrh je, jaký je, snaží se precizovat dosavadní stav a podle mého názoru úspěšně.
Tato daň je přelomovou daní do celého systému, a proto u ní je zcela zdůvodněné, že novely nemusí být jen občasné, ale mohou být častější. Přimlouval bych se proto, aby ministerstvo financí reagovalo velmi pružně na to, co bude dnes schváleno a co od nového roku bude platit s tím, že bychom měli být připraveni v každém případě velmi rychle posoudit a v tomto případě i upustit od zásad a zkracovat lhůty, abychom umožnili řádný výběr daně a abychom umožnili zabránění daňovým únikům.
Tomu by samozřejmě nejlépe bylo prospělo to, co navrhoval rozpočtový výbor a na co pan předseda vlády jako na dotaz rozpočtového výboru odpověděl záporně. My jsme před časem navrhli a pan předseda vlády 4. listopadu rozpočtovému výboru odpověděl, že nesdílí náš názor s tím, že by měla být zavedena jednorázově jedna sazba. Vysvětluje to v obsáhlém stanovisku, že i v zemích ES je většinou více sazeb a že zavedení eventuální jedné sazby by mělo být postupné.
To je samozřejmě věc názoru, pokud by byla zavedena jedna sazba, musely by být zavedeny kroky nezbytné k tomu, aby některým skupinám obyvatelstva byly učiněny výhody v jiných zákonech a podobně, a domnívám se, že to bude nutné i tehdy, když vláda doporučí postupné sbližování sazeb, že ani sbližováním sazeb se nevyhneme tomu, abychom slabším sociálním skupinám učinili úlevy jinde. O tom samozřejmě pan předseda vlády nepíše a já to právě proto explicite zdůrazňuji.
Domnívám se, že není potřebné, abych zvláště pro velmi obsáhlý program této schůze podrobně zdůvodňoval jednotlivé návrhy a vysvětloval, proč je zpravodajové zařadili. Zvláště též proto ne, že většina návrhů pochází jako dodatečné z ministerstva financí a byly pouze kolegou Pěničkou a mnou osvojeny a rozpočtovému výboru předloženy. I z tohoto důvodu se nedomnívám, že by bylo účelné, abych je obsáhle a nadbytečně zdůvodňoval.
Rád bych ještě požádal sněmovnu, aby speciálně u této daně jsme se vyhnuli, pokud je to trochu možné, něčemu, co bych nazval "lidová tvořivost", protože jakýkoli nesystémový zásah zde může nesmírně zkomplikovat správu daně. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji společnému
zpravodaji výborů Jozefu Wagnerovi. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Jako první je písemně
přihlášen pan poslanec Alfred Frommer. Má
slovo. Připraví se pan poslanec Josef Janeček.