Poslanec Alfred Frommer: Pane předsedo, pane místopředsedo vlády, daň z přidané hodnoty je podle mého názoru pilířem daňové soustavy tohoto státu. Proto nesmírně vítám skutečnost, tak jak ostatně zdůraznil i kolega Wagner, že tuto daň zprůhledňujeme tak, aby byla všem, kterých se bezprostředně dotýká, naprosto jasná a také z toho důvodu, aby i tzv. "berňáky" měly v této věci usnadněnou pozici.
Přijatá filozofie o platbě daně formou daně z přidané hodnoty je jedním ze stavebních kamenů tržního hospodářství, jak jsem již ostatně před chvílí řekl.
Právní úprava, jak všichni víme, rozlišuje dvě základní sazby, a to 5procentní a 23procentní procentní. Plátci daně jsou všichni ti, jejichž obrat překročí zákonem stanovenou hranici. Zde je třeba velmi kladně přivítat návrh změny na snížení této hranice. Všichni, kdo se těmito věcmi zabýváme, víme proč. Hlavně proto, aby byl podpořen rozvoj drobných živnostníků, řemeslníků, a tím i služeb. Jak se celkově říká terciální sféry.
Ačkoli pan ministr, místopředseda vlády, na nás apeloval, abychom se nezabývali některými podrobnostmi, dovolte, abych připoutal vaši pozornost na jeden malý problém. Příloha č. 2 k zákonu č. 588/1992 Sb. taxativně vyjmenovává ty služby, které jsou daněny sazbou 23 %.
Do těchto služeb je zahrnuto mimo jiné i stravování. V době, kdy právě máme zájem na rozvoji restauračních zařízení a z toho plynoucího soukromého podnikání, kdy máme zájem na tom, aby tyto služby byly pro občana cenově dostupné, je žádoucí upravit i tento problém. Všichni jsme svědky toho, že tento druh podnikání svým způsobem upadá, že tato zařízení se v podstatě stávají nedostupná pro část českých občanů.
Proto navrhuji tento pozměňovací návrh.
V příloze č. 2 k zákonu č. 588/1992 Sb., seznam služeb podléhajících sazbě daně, vypustit položku 903.1. stravování restaurační a 903.9, stravování veřejné, bufet a podobná zařízení.
Zdůvodnění je velmi prosté. Na vstupu mají tyto podniky 5procentní vstup v dani z přidané hodnoty a na výstupu 23procentní výstup. Z toho vyplývá, že rozdíl 18 % jde jasně v neprospěch výstupní ceny.
Prosím, abyste při zvažování tohoto pozměňovacího návrhu tuto okolnost, těch 18 % rozdílu, laskavě zvážili. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Frommerovi. Slovo má pan poslanec Josef Janeček. Připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, rád jsem poslouchal slova pana ministra o sbližování obou daňových úrovní, tj. těch 23 % a 5 %, ovšem již ze společné zprávy vyplývá, že zde existuje určitá sféra, řekněme sociální, která by nutně potřebovala být řízena jiným režimem, to znamená zákonem o nadacích a neziskových organizacích.
Protože však tyto zákony chybí, jsem nucen navrhnout, ač pan ministr před tím varoval, do přílohy č. 2, pod kód 926.94 zařadit položku - opravy a údržba vozíků pro invalidy.
Je vcelku nelogické, že prodej a výroba těchto vozíků je zahrnuta do DPH 5 %, ovšem opravy do 23 %. Vzhledem k tomu, že tyto opravy většinou provádějí družstva invalidů, zdá se mi logicky správné, aby tato položka byla zařazena sem.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Slovo má pan poslanec Recman. Připraví se paní poslankyně Röschová. Upozorňuji, že budeme jednat zhruba do půl sedmé. Potom schůzi přeruším. Ještě předtím si řekneme některé pokyny týkající se zítřejšího jednání. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, vážená sněmovno, v předloženém návrhu novely vládního zákona je nosnou myšlenkou snížení limitu pro povinnou registraci plátce o 50 %, což podstatně zvýší jak počet plátců, tak tím i výnos DPH. Současně se sblíží podnikatelské podmínky z daňového hlediska pro větší skupinu podnikatelů než dosud. Rovněž není pravděpodobné, že by novela tímto opatřením přispěla ke snížení daňových úniků, neboť stačí podnikatelský subjekt v podstatě rozdělit na více subjektů. Drobným podnikatelům zvýšení daňové administrativy znesnadní život apod., i územním finančním orgánům.
Předpokládá se zvýšení počtu pracovníků finančních orgánů resp. zvýšení počtu plátců připadajících na jednoho správce, na růstu ostatních režijních nákladů na správu daní apod. Zvýšení těchto finančních nákladů je ministerstvem financí v důvodové zprávě odhadnuto částkou 150 milionů Kč ročně. Kompromis předložený Levým blokem může některé nevýhody vládního návrhu zmírnit.
Snížení rozhodné hranice obratu pro vymezení plátků DPH na polovinu může vést k neočekávanému a zřejmě dosti prudkému zvýšení cen zvláště potravinářského zboží, služeb a veřejného stravování. U dosti velkého okruhu drobných živnostníků bude totiž v případě přijetí této novely zdaňováno i jejich obchodní rozpětí, zisk a náklady, které dosud do daňového základu nevstupovaly.
Toto opatření na jedné straně ztíží postavení drobných podnikatelů na trhu a u řady z nich to může vést vzhledem k všeobecně většímu ohrožení i k bankrotům. Na straně druhé bude mít přijetí této novely za následek růst hladiny spotřebitelských cen zejména na venkově, kde se poskytují služby a zajišťují prodej zboží denní potřeby převážně drobní podnikatelé, živnostníci. Zde jsme odlišného názoru v této novele než vláda.
Přednesl bych tři pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh je v podstatě ve dvou variantách. V první variantě navrhuji vypustit body 4, 5, 6, ve vládním tisku 618. Zůstal by ponechán původní limit plátců, body 4, 5, 6. Druhá varianta, pokud by nebyla první varianta přijata, navrhuji mírnější skok oproti vládnímu návrhu takto: u bodu 4 částku 1 500 000 Kč nahradit částkou 1 000 000 Kč. Jde o vymezení plátců daně, jejichž obrat za nejbližší, nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku nově stanovenou snížením z 1 500 000 Kč na 1 000 000 Kč. K bodu 5 doporučuji částku 3 000 000 Kč nahradit částkou 2 000 000 Kč. To se týká povinnosti plátců daně při registraci. V bodu 6 částku 1 500 000 Kč nahradit částkou 2 000 000 Kč a částku 6 000 000 Kč nahradit částkou 4 000 000 Kč.
Jde o zrušení registrace plátce daně. O těchto třech, tzn. body 4, 5, 6 bych prosil hlasovat najednou, protože spolu souvisí.
Druhý pozměňovací návrh se týká přílohy 1 zákona, kde je seznam zboží podléhajícího sazbě daně 5 %. Pod číselnými kódy 1701, 1702 jsou cukry - třtinový, řepný, chemicky čisté, sacharin a ostatní cukry včetně čisté laktózy, glukózy, maltózy atd. Jsem přesvědčen, že do této sazby 5 % je potřeba a požádal bych tam zařadit umělá sladidla pro diabetiky, např. Sorbit. Omlouvám se panu ministrovi, nepodařilo se mi získat přesně kód, který to je, zatím na tom pracuji. Chtěl bych jenom doplnit pozměňovací návrh, aby tam byla sladidla pro diabetiky; jako příklad uvádím Sorbit. Ostatní cukry v podstatě tam jsou, nemá to logiku, aby tam tento diabetický cukr nebyl zařazen.
A ještě jeden poslední pozměňovací návrh, který z hlediska toho, jak jsme se domluvili, bude projednáván až když se bude projednávat návrh novely zákona o správě daní a poplatků. To se týká § 10, kde by byl text: "Dnem vzniku daňové povinnosti je den vystavení daňového dokladu podle tohoto zákona." Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Další přihlášenou je paní poslankyně Anna Röschová. Prosil bych vzhledem k tomu, že je maličko přihlášek do rozpravy, abyste byli chvilku trpěliví a dovolili, aby rozprava dozněla a mohla být uzavřena.
Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se myšlenkově připojila k návrhu pana poslance Janečka. Rovněž já se domnívám, že není příliš logické, že pod 5 % sazbu nespadají opravy pojízdných křesel a podobných vozíků pro invalidy, přestože pod tuto sazbu spadá oprava a údržba výrobků ortopedických, protetických atd., jak je to tam řečeno. Myslím, že toto je skutečně nesoulad v navrhovaném zákoně, ale protože se domnívám, že pan poslanec Janeček svůj pozměňovací návrh nepřednesl přesně, a obávám se, že by mohly vzniknout problémy při hlasování, tak bych si dovolila přednést svůj samostatný návrh, který podle mého názoru je přesnější. A ten by zněl:
Do položky 92694, která podléhá 5 % sazbě, by byla za slova "a ochranných pomůcek" doplněna slova "a opravy a údržba pojízdných křesel nebo podobných vozíků pro invalidy". Tím by končil pozměňovací návrh.
Tento termín "pojízdná křesla nebo podobné vozíky pro invalidy" již je v zákoně použit, takže bych ráda, aby se toto terminologicky sjednotilo. Proto bych ráda, kdyby tento můj návrh byl považován jako samostatný a prosila bych pana poslance Janečka, aby zvážil můj pozměňovací návrh a připojil se k němu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Röschové. Slovo má pan poslanec Ladislav Nedorost. Připraví se pan poslanec Stanislav Pěnička.
Poslanec Ladislav Nedorost: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, podávám pozměňovací návrh spíš technického rázu, který se týká bodu 21. vládního návrhu, což je navrhovaný odst. 18 § 14, a to, aby třetí věta zněla: "Instalací se rozumí zapojení zboží do rozvodné sítě nebo na jiný zdroj energie (plyn, teplo, pára apod.)." Odpadnou tím následné. pochybnosti, zda například žaluzie splňují ustanovení o pevném zabudování zboží jako součásti stavby či nikoliv a pod. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ladislavu Nedorostovi. Slovo má pan poslanec Pěnička, připraví se pan poslanec Ivan Vrzal, který je poslední přihlášený do rozpravy.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dovoluji si podat dva dodatečné návrhy, z toho jeden se týká doplnění přechodných ustanovení novely zákona o dani z přidané hodnoty a text zní: doplnit do čl. II, bod 3: "Plátce, který do 31. 7. 1993 oznámil finančnímu orgánu ve smyslu § 30, odst. 3 zákona, že pronájem pozemků, staveb, bytů nebo nebytových prostor bude osvobozen od daňové povinnosti podle § 30, odst. 2 zákona, a může toto své rozhodnutí změnit a oznámit finančnímu úřadu, aniž by byla dodržena lhůta stanovená v § 30, odst. 3 zákona." Stručně odůvodním: novelou zákona provedenou k 1. 8. 1993 byl změněn postup při výpočtu koeficientu pro propočet nároku na odpočet podle § 20 zákona do 31. 7. 1993 osvobozený pronájem pozemků a staveb, se nezapočítával do koeficientu a od 1. 8. se započítává, a přitom plátce neměl možnost změnit své rozhodnutí, zda bude tento pronájem osvobozený od daňové povinnosti nebo ne až do konce roku 1994; čili výhodné pro plátce.
A druhý dodatečný návrh se týká CD služeb a prosím nahradit text bodu 44 vládního návrhu textem: v § 45 odst. 6 se slovo - "podmínky" - nahrazuje slovy - "způsob a rozsah". Vše bylo projednáno s navrhovatelem a předkladatelem a tento s těmito návrhy souhlasí.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Pěničkovi. Slovo má pan poslanec Ivan Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych se jenom krátce vyjádřit k pozměňovacím návrhům, zejména toho návrhu, který se týká menšího snížení prahu pro registraci plátců daně z přidané hodnoty, které přednesl pan kolega Recman.
Chtěl bych vás varovat před tím, abychom tuto hranici drželi vysokou tak jak je. Domnívám se osobně, že snížením na 3 miliony, na polovinu, je zatím ještě dosti nízké a domnívám se, že během dalších let je potřeba, aby došlo k dalšímu snížení tohoto prahu. Pokud budeme udržovat hranici na 4 milionech, tak jak navrhuje kolega Recman, nebo na 6, jak navrhují někteří jiní kolegové, dochází skutečně k výraznému omezování konkurence na menších městech, co se týče 10 tisíc, 20 tisíc obyvatel; stále je to tam ještě zřetelné v obchodě s drogerii a v obchodě se zbožím, které je zatíženo 23 % daní. A pokud my budeme držet vysokou hranici, tak konečný důsledek se dotkne kvality prodeje a bude to mít konečný dopad na spotřebitele.
A co se týče administrativních nároků, pokud člověk, který má obrat 3 miliony ročně, to není zas tak velký obrat, a daňový poradce pro vedení účetnictví daně z přidané hodnoty pro tohoto člověka stojí zhruba 1 - 2 tisíce korun měsíčně. Což zase když si vezmete, že ten člověk na 3 miliony obratu ročně jede minimálně na 15 % zisku, tak si to z toho zisku musí dovolit zaplatit si daňového poradce, který mu tuto administrativu povede. Čili jsem pro to, abychom dodrželi vládní návrh 3 miliony obratu pro registraci pro plátce daně z přidané hodnoty.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vrzalovi, jako zcela poslední se přihlásil do rozpravy pan poslanec Wagner. Vidím pana poslance Brožíka. Pan poslanec Wagner si přál jako zpravodaj promluvit jako poslední. V tom případě prosím, aby kolega Brožík promluvil před ním. Upozorňuji všechny, že po projevu pana poslance Wagnera se chystám rozpravu zakončit. Proto si rozvažte, kdo chce ještě vystoupit.
Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, nechci zde zdržovat dalším zdůvodňováním nebo nezdůvodňováním snižování prahu daně z přidané hodnoty. Myslím, že ani můj předřečník Ivan Vrzal nemá pravdu v tom, když hovoří, že malí podnikatelé mají 15 % zisk. Pokud se podíváme na skutečně malé vesnice, ne města do 10 tisíc nebo 20 tisíc obyvatel, kde už samozřejmě ta konkurence v jedné ulici, kde jsou tři drogerie a jeden je plátcem a druhý není plátcem, je skutečně markantní, ale nám jde skutečně o ty nejmenší podnikatele, kde na vesnici je jeden obchod a jedna restaurace. Tady v tom jednom obchodě, v jedné restauraci žádná konkurence neexistuje, a skutečně když restauratér musí přejít na 23 % daň z přidané hodnoty, musí automaticky zvednout ceny o 18 %, protože vstupy má 5 %. Ale já nebudu toto rozvádět, já bych měl návrh na doplnění přílohy číslo 1 k zákonu č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty.
Přílohu č. 1 k zákonu č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty doplnit o většinu papírenských výrobků z domácí produkce s minimálním obsahem recyklovaného papíru ve výrobku více než 70 % takto:
Jsou tady číselné kódy 4801 až 4823. Týkají se papíru, kartonů a lepenky a výrobků z nich, vyráběných v České republice, na které bylo vydáno odvětvovým certifikačním střediskem osvědčení, že byly vyrobeny z více než 70 %ního recyklovaného papíru. Krátké zdůvodnění.
Zpracováním sběrového papíru plní průmysl papíru a celulózy významnou ekologickou funkci ve dvou směrech. Jednak zpracovává odpad produkovaný průmyslem i obyvatelstvem, jednak zpracováváním odpadu jako suroviny šetří původní zdroje, a to naše lesy. Proto i ve vyspělých zemích recyklace sběrového papíru je podporována.
Poslední novela zákona o DPH vyloučila veškerou papírenskou produkci vyráběnou ze sběrového papíru z daňového zvýhodnění v příloze č. 1 k zákonu č. 588 a tím zavedla i pro všechny výrobky z recyklovaného papíru sazbu DPH ve výši 23 %. Nečekaně toto překvapilo nejen ekologii, ale zejména papírenské podnikatele, kteří na recyklovaném papíru měli založeny i své podnikatelské záměry.
Návrh proto doporučuje doplnit přílohu č. 1 o většinu papírenských výrobků z domácí produkce s minimálním obsahem recyklovaného papíru ve výrobku s více než 70 %. Tento návrh stanovuje výrobky obecně a i do budoucna umožňuje zařazovat nové výrobky vyráběné z recyklovaného papíru bez nutných dalších změn v zákoně nebo příloze k němu.
V zájmu dodržení podmínek k obsahu sběrového papíru ve výrobku se dále navrhuje, aby pro každý výrobek a každého výrobce požadujícího sazbu 5 % daně z přidané hodnoty byl proveden audit, který by osvědčil, že výrobek plně vyhovuje stanoveným podmínkám. K tomuto účelu se doporučuje zřídit odvětvové certifikační středisko, které fakticky již existuje a má vypracovanou metodiku i vzory certifikátů a osvědčení pro zařazování výrobků do 5 %ní sazby. Daňové zvýhodnění je navrženo pouze pro výrobky vyráběné v České republice, protože jen u nich lze auditem zaručit, že odpovídají stanoveným podmínkám. Toto omezení nelze brát jako ochranářské opatření pro tuzemské výrobce, ale je nutno vzít v úvahu, že u zahraničních výrobků by bylo prohlášení o podílu recyklovaného papíru čistě deklarativní, protože v hotovém výrobku nelze s jistotou analyticky nebo jinak ověřit obsah recyklovaných vláken.
Dalším důvodem k omezení daňového zvýhodnění pro zahraniční výrobky je skutečnost, že tyto výrobky řeší ekologickou situaci v zahraničí a nikoliv u nás. Navíc každý jednotlivý obrat či recyklace znehodnocuje vláknitý materiál tak, že vzniká čím dál víc neakceptovatelného materiálu, který musí být vyloučen jako pevný odpad. Jestliže nakupujeme takovýto výrobek ze zahraničí, zhoršujeme tak kvalitu vláken v našem tuzemském recyklačním systému a vzniká nám naopak větší odpad a tím i větší zatížení ekologie.
Chtěl bych proto na vás všechny apelovat, aby i vy, kteří máte doma děti nebo vnoučata, která sbírají starý papír - a dnes je naprosto nemožné tento starý papír do sběrny odevzdávat, protože sběrny je nevykupují - abyste zvážili možnost zařadit tyto výrobky do 5 %ní sazby, neboť v cizině se za tento papír, který se odevzdává do sběru, ještě platí, čímž mají výrobci daleko výhodnější cenovou možnost než mají u nás výrobci, kteří by tyto věci zahrnovali do 23 %ní sazby. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Ještě se ke krátké poznámce přihlásil pan poslanec Janeček. Dávám mu slovo.
Poslanec Josef Janeček: Pane předsedo, akceptuji návrh kolegyně Röschové, která zde není a stahuji svůj návrh a připojuji se k jejímu návrhu, který je širší. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Nyní definitivně má slovo společný zpravodaj pan poslanec Jozef Wagner. Po jeho proslovu uzavřu rozpravu.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, především chci sdělit, že pokud by sněmovna se rozhodla hlasovat ještě dnes, že bychom mohli předložit návrhy bez přerušení.
Dále bych chtěl upozornit na to, že se objevila chyba ve společné zprávě na straně 6. V textu nového bodu, který se vkládá za bod 49, je taková chyba, že je vadné jenom to úvodní, nikoliv 974, které je v pořádku. Vadné je to úvodní, protože by nebyla přesná identifikace, kam se to má zařadit. Úvodní by mělo znít takto:
V příloze č. 2 se za položku 974, obchodní a zprostředkovatelské služby mimo ... vkládá text atd. Text je dobře. Domnívám se, že jde vlastně jen o legislativně technickou úpravu. Pokud nebude nikdo požadovat o tom hlasovat, tak bych poprosil, aby bylo vzato na vědomí, že je to jen úprava textu. Jinak jsme připraveni, pokud se sněmovna rozhodne, předložit návrhy k hlasování.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkují panu poslanci Wagnerovi. Uzavírám rozpravu, jelikož není žádných dalších přihlášek. Zbývá nám zvážit dvě možnosti.
Především oznamuji, že Kancelář zařídí, aby projednávání předchozího bodu, které bylo přerušeno, bylo umožněno tak, že zítra v 8.30 hodin budou mít poslanci na lavicích všechny písemně shromážděné a formulované pozměňovací návrhy s vyjádřením předkladatele a společného zpravodaje. Pan poslanec Bláha, který zastupuje předsedu klubu České strany sociálně demokratické, mně sdělil, že pro jednání jejich klubu stačí půlhodina a že můžeme zahájit práci zítra v 9 hodin. Je některý klub, který s tím nesouhlasí? Budiž. Budeme tedy pracovat zítra v 9.00 hodin, přičemž všechny kluby budou mít v 8.30 hodin k dispozici písemně formulované pozměňovací návrhy s vyjádřením předkladatele a společného zpravodaje tak, jak to klub ČSSD navrhl a žádal.
Je tady jedna možnost. Slíbili jsme, že ukončíme kolem 18.30 hodin. Tento termín je už vysoko překročen. Pan poslanec Wagner však dal v úvahu, že kdyby se sněmovna rozhodla, mohla by všechny pozměňovací návrhy k novele daně z přidané hodnoty odhlasovat ještě teď. Nerad bych vás stavěl před hotovou věc a táži se, zda jste spíš pro to dnešní jednání uzavřít a pokračovat zítra v 9.00 hodin, nebo ještě hlasováním dokončit projednávání novely zákona o dani z přidané hodnoty.
Pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, chtěl bych požádat o písemné předložení pozměňovacích návrhů. Je tam toho hodně. Jsou to skutečně důležité zákony. Myslím, že to nejsme schopni jenom sluchově zvládnout.
Předseda PSP Milan Uhde: Mohu to pokládat také za návrh vašeho klubu?
Poslanec Svatomír Recman: Ano, je to návrh klubu, že bychom pokračovali v projednávání až zítra.
Předseda PSP Milan Uhde: Kolegové a kolegyně, myslím, že tím se záležitost řeší. Upozorňuji, že Kanceláři se ukládá připravit písemný souhrn pozměňovacích návrhů k novele zákona o dani z přidané hodnoty, v 8.30 příležitost pro kluby. Začínáme zítra v 9.00 hodin. Prosím, buďte dochvilní.