Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím, aby návrh zazněl ještě jednou celý.
Poslanec Jan Černý: Já se omlouvám. Přečtu celý pozměňovací návrh pana poslance Exnera. Nový název by zněl "O podmínkách zpracování tabáku, výroby a prodeje tabákových výrobků". Nadpis pod § 1 vypustit. V § 3 dosavadní text označit jako odst. 1 a doplnit odst. 2: "Koncesi lze udělit jen právnické osobě, kterou vlastní stát přímo nebo prostřednictvím státního fondu nejméně ze 66 %." Nedoporučuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Stanovisko navrhovatele i zpravodaje je záporné. Budeme hlasovat. Jde o 75. hlasování.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 57 pro, 75 proti, 32 se zdrželo.
Poslanec Jan Černý: Další pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Mandelík, který navrhuje k § 7 připojit nový odst. 10, který zní: "Kontrolu postupu orgánů podle § 7 vykonává Ministerstvo financí České republiky." Nedoporučuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Budeme hlasovat. Jde o 76. hlasování.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 64 pro, 41 proti, 61 se zdržel. Prosím o další návrh.
Poslanec Jan Černý: Další pozměňovací návrh poslance Mandelíka se týká § 7 odst. 1 ve společné zprávě, kde se připojuje věta: "Zároveň své zjištění sdělí příslušnému Živnostenskému úřadu", a § 9 v části 2, kde se doplňuje za bod 1 nový bod 2: "(2) V § 58 odst. 1 se doplňuje nové písm. d), které zní: d) podnikatel prodává neznačené cigarety." Dosavadní bod 2 se označí jako bod 3. Jen pro vysvětlení - je to přímá novela živnostenského zákona. Souhlasím.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Předkladatel i zpravodaj souhlasí. Budeme hlasovat. Jde o 77. hlasování.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 148 pro, 1 proti, 16 se zdrželo.
Poslanec Jan Černý: Další pozměňovací návrh jsem přednesl já, týká se § 9 vládního návrhu, kde v bodu 2 v příloze č. 3 ve sloupci 5 se vypouští dosavadní text a nahrazuje textem "Zákon o zrušení tabákového monopolu a opatření s ním souvisejících".Doporučuji ve shodě s navrhovatelem.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. Jde o hlasování č. 78. Kdo je proti? Kdo se zdrzel hlasování? Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 144 pro, nikdo proti, 21 se zdrželo.
Jsou další návrhy?
Poslanec Jan Černý: Posledním pozměňovacím návrhem je první pozměňovací návrh pana kolegy Vácy, který v § 4 odst. 1 ve druhé větě za slova "pro cigarety" vkládá slova "prodávané na palubách letadel zahraničních linek a dále pro cigarety "- konec úpravy, a dále za text za slovy "Česká republika vázána" nahradit slovy "tabákové cigarety musí být značeny potiskem ONLY FOR DUTY TAX FREE" - nedoporučuji. (Hlas: To se vylučuje.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já si nejsem jist, zda můžeme o tomto ještě hlasovat, vzhledem k tomu, že jsme odsouhlasili návrh paní poslankyně Röschové. Spíš bych doporučoval o tom nehlasovat. Dnes už se nám povedlo kdeco. (Veselost.)
Poslanec Jan Černý: Souhlasím. V tom případě jsou vyčerpány všechny pozměňovací návrhy a můžeme hlasovat o zákonu jako o celku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji. S faktickou poznámkou se hlásí o slovo předseda klubu pan Honajzer.
Poslanec Jiří Honajzer: Dámy a pánové, pane předsedající, dovolil bych si vás požádat o čtvrthodinovou přestávku pro jednání klubu před závěrečným hlasováním.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dovolil bych si ve smyslu kultury, kterou zavádíme, bez hlasování vyhovět tomuto požadavku. Je 14.12, sejdeme se ve 14.30. Děkuji vám.
(Jednání přerušeno v 11. 15 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.42 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vítám mezi námi předsedu vlády. Prosím, abychom se utišili, zaujměte svá místa. O slovo se hlásí předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Honajzer. Prosím, aby pozvolna přistoupil k řečništi a chystal se promluvit a až hladina hluku o něco poklesne, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedající, vážení kolegové, dovolte mi, abych to byl já, kdo se především omluví za to, že přestávka trvala o 10 minut déle, než jsem avizoval a požadoval. Nicméně ani 25 minut místo předpokládaných 15 nestačilo na to, abychom se jako klub definitivně shodli v názoru na věc, kterou jsme zde před chvílí všichni učinili tím, jak jsme hlasovali, a proto bych si dovolil v tomto okamžiku a pouze pro tento okamžik požádat o přerušení projednávání tohoto bodu a o projednání jednoho z bodů následujících, který můžeme s ohledem na všechny skutečnosti k tomu potřebné projednávat právě teď. Po projednání tohoto bodu, případně několika dalších bodů, bychom se ještě dnes v podvečerních hodinách vrátili k rozpravě a k případnému hlasování o právě teď projednávaném návrhu zákona. Děkuji vám za vstřícnost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, zazněla žádost předsedy jednoho z poslaneckých klubů. Já jsem tím, který prosazuje to, abychom takovýmto žádostem vyhověli a klubům ponechali prostor pro jednání, nicméně teď cítím povinnost zeptat se, zda jsou nějaké námitky proti takovémuto postupu. Procedurálně by to znamenalo prodloužit přerušení projednávání tohoto bodu, začít projednávat bod 9, nepletu. li se, tedy daň z příjmů - nebudu ten komplikovaný název číst - a potom se vrátit k tomuto bodu. Tak jsem si já přečetl tuto žádost pana kolegy Honajzera. Chci se zeptat, zda jsou nějaké námitky proti tomu, abychom tomuto návrhu vyhověli. Prosím, pan poslanec Čundrle se hlásí.
Poslanec Václav Čundrle: Jsem přesvědčen, že se musí hlasovat o tomto návrhu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Žádáte-li o hlasování, pak se nedá nic dělat. Pan poslanec Bachna. (Připomínka poslance Bachny mimo mikrofon.) Děkuji, odhlásil jsem vás v tomto okamžiku a prosím, abyste se znovu prezentovali.
Aniž bych chtěl polemizovat s názorem pana kolegy Čundrleho, dovolte mi, abych konstatoval, že podobným žádostem jsme u daleko méně početných klubů vyhověli, aniž bychom riskovali, že tento návrh neprojde v případném hlasování. Nicméně ptal jsem se, je-li námitka z vaší strany, námitka padla, budeme tedy hlasovat o žádosti pana poslance Honajzera.
Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Jde o hlasování č. 79. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat poměrem hlasů 121 pro, 8 proti, 32 se zdrželo. Já vám děkuji za pochopení a toleranci.
Dámy a pánové, tím jsme v podstatě odsouhlasili procedurální návrh, který říká, že se v tomto okamžiku, vzhledem k tomu, že body 7 a 8 jsou provázané, budeme věnovat dalšímu bodu, a to je
Předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 617, odůvodní místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého opět žádám, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády odůvodnil návrh novely uvedených zákonů. Chtěl bych v úvodu říci, že předmětem té navrhované úpravy je realizovat další krok koncepce daňové politiky spočívající především v dalším postupném snižování daňového zatížení poplatníků. Dále se navrhovanou novelou řeší i některé dílčí problémy. které přispějí k efektivnějšímu vybírání daní, zabránění daňových úniků a zjednodušení a zpřesnění daňové administrativy.
Dovolte mi charakterizovat nejdůležitější změny. Za prvé dochází v navrhované novele ke snížení maximální sazby daně z příjmů. U právnických osob se navrhuje snížit současnou sazbu daně ze 45 na 42 % a u fyzických osob maximální sazbu ze 47 na 44 %. Dále se navrhuje zvýšit nezdanitelnou částku ze základu daně u fyzických osob. Navrhuje se zvýšit základní nezdanitelnou částku u všech poplatníků o 1200 Kč ročně a nezdanitelnou částku na nezaopatřené dítě o 1000 Kč ročně. Za třetí vláda doporučuje zrušit odpočet dopravného ve výši 200 Kč měsíčně z důvodu jeho plošnosti.
Dopady těchto změn, které jsem charakterizoval, představují 5-6 mld. Kč ve prospěch daňových poplatníků a jsou zahrnuty v návrhu státního rozpočtu na rok 1994.
Za čtvrté - dalším významným krokem ke snížení daňového zatížení je zmírnění tzv. dvojího zdanění dividend. Rozdíly ve zdaňování dividend existují všude ve světě. Námi předložený návrh novelizace zákona o daních z příjmů zmírňuje dvojí ekonomické zdanění dividend na úrovni akciové společnosti, a to tak, že o polovinu daně sražené z dividend si sníží daňovou povinnost akciová společnost. Dojde tak ke zvýšení disponibilních zdrojů akciové společnosti, které umožní buď reinvestice nebo vyplácení vyšších dividend v příštím období.
Za páté - návrh novely se vrací rovněž k problematice tzv. neziskových organizací. Z důvodů spravovatelnosti daně, jakož i z jiných důvodů, navrhujeme přímo zákonem, aby neziskové organizace mohly snížit základy daně až o 20 %, nejméně však o 50 tisíc a nejvýše o půl miliónu korun. Toto opatření by mělo zcela vyloučit zdanění příležitostných příjmů těchto subjektů, jako jsou například příjmy z plesů, burz a podobně, pořádaných občanskými sdruženími, tělovýchovnými organizacemi, svazy zahrádkářů, škol atd.
Za šesté - zákon o daních z příjmů obsahuje ve světě i obvyklé řešení, postihující tzv. nízkou kapitalizací podnikatelských subjektů s tím, že má být uplatněno do roku 1994, to je v současné platné novele. Ukázalo se však, že plné uplatnění již od příštího roku by bylo příliš tvrdé a lhůta k posílení vlastní kapitálové vybavenosti podnikatelských subjektů s ohledem na již uzavřené úvěrové smlouvy nebo uvažované úvěrové operace s nespřízněnými subjekty je příliš krátká.
Na tuto skutečnost reaguje předložený návrh u stávajících podnikatelských subjektů, že poměr úvěrů a půjček k vlastnímu jmění se navrhuje pro rok 1994 ve výši 30násobku a každý další rok se sníží o 5 bodů, a to až do roku 1997. V roce 1998 by tento poměr činil 10:1, to znamená výši, která je obecně stanovena v současně platném znění zákona.
Za sedmé - obdobně navrhujeme zpřesnit i opatření, sledující podporu podnikatelského sektoru, spočívající v možnosti odečíst si od základu daně z příjmů 10 % ceny pořízených strojů, technologických zařízení i zvířat, které se setkalo s příznivou odezvou v podnikatelské sféře.
Podle návrhu bude možno odpočet uplatnit pouze u prvních vlastníků takto vymezeného majetku, čímž bude zabráněno odpočtu například z fiktivních prodejů a zpětných nákupů téhož majetku.
Všechny navržené úpravy mají plošný charakter a tudíž celkové nižší daňové zatížení by se mělo projevit v zásadě u všech poplatníků.
Doporučuji parlamentu, aby návrh novely zákona schválil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci. Robertu Kolářovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 646. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 586/92 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 337/92 Sb. o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů a zákon 593/92 Sb. o rezervách pro zjištění daně z příjmů ve znění pozdějších předpisů.
Navrhované úpravy, jak jsou předkládány ve společné zprávě, představují další etapu v dlouhodobé koncepci daňové politiky v České republice, která komplexně navazuje na integrační kroky v zemích Evropského společenství. Domnívám se, že základní změny, které tato novela přináší, tady dostatečně důrazně odůvodnil pan ministr Kočárník a já bych se pouze zaměřil především na některé z pozměňovacích návrhů, které nebyly zařazeny do společné zprávy s tím, že valná většina pozměňovacích návrhů směřovala více méně k technicko-legislativnímu zpřesnění, jak pro správce daně, tak pro poplatníky.
Co se týče dalších dvou novelizovaných zákonných norem, navrhované změny zákona o správě daní a poplatků jsou většinou zpřesňujícího charakteru, respektive reagují na změnu zákona o dani z příjmů. Novela zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zdůrazňuje skutečnost, že rezervu za pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení mohou vytvářet pouze poplatníci účtující v soustavě podvojného účetnictví. V jednoduchém účetnictví se účtuje pouze o finančních operacích, nikoli o pohledávkách či závazcích.
Dále se v předloze reaguje na nesplacené pohledávky v zahraničí, které vznikly do 31. prosince 1990 z rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Na základě souhlasu ministerstva financí mohou tyto pohledávky vytvářet poplatníci daně z příjmu, účtující v soustavě podvojného účetnictví rezervu.
A nyní ke společné zprávě, respektive těm pozměňovacím návrhům, které nebyly zařazeny. Jednak nebyl zařazen celý komplex pozměňovacích návrhů, s nimiž se zpravodajové ztotožnili co do jejich filozofie, avšak jejich interpelace v jednotlivých pozměňovacích návrzích, tak jak zazněly na výborech, nebyly přijaty a tudíž budou předneseny v průběhu rozpravy jednotlivými poslanci.
Dále nebyly přijaty pozměňující návrhy, které zvyšovaly odpočitatelné položky, respektive zaváděly znovu částku na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na cestu do práce a zpět, popřípadě tuto částku zvyšovaly. Dále nebyly zařazeny ty pozměňovací návrhy, které reagovaly na penzijní fond, neboť zákon o penzijním připojištění zatím neexistuje a není možné v jiné zákonné normě se na něj odvolávat.
Jako poslední nebyl zařazen pozměňovací návrh, který měl řešit státní pokladniční poukázky, v podstatě by se jednalo o retroaktivitu, která by řešila problematiku roku 1993 a tím, že společní zpravodajové nepřijali principy retroaktivity, tak toto ustanovení je tím pádem nadbytečné.
Tolik k nezařazeným připomínkám.
Snad závěrem bych si dovolil sdělit, že návrh novely zákona projednal rozpočtový výbor, hospodářský výbor, zemědělský výbor a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, a zpravodajové těchto výborů odsouhlasili na schůzi společných zpravodajů návrh novely ve znění společné zprávy, kterou vám nyní doporučuji ke schválení.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu, do které se dosud přihlásilo deset poslanců. Abych učinil zadost jednacímu řádu, všechny je přečtu. Jsou to páni poslanci Ullmann, Kubiš, Recman, Opatřil, Vorlíček, Vrzal a Křížek, paní poslankyně Mazalová, pan poslanec Janeček a paní poslankyně Tomanová.
Prosím tedy prvního z přihlášených, pana poslance Ullmanna, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, při projednávání tisku 617 ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí jsem přednesl pozměňovací návrh, který se týkal vypuštění odstavce 5, který je uveden v článku prvním, bodu 96 tohoto tisku. Výbor můj pozměňovací návrh akceptoval, ale tento návrh nebyl pojat do znění společné zprávy. Dovolte mi, abych ozřejmil podstatu tohoto návrhu a důsledky jeho přijetí či zamítnutí. Dovolte mi také, abych v závěru své řeči uvedl jeho formulačně upřesněné znění.
Tedy k věci samé: V odstavci pět bodu 96 prvního článku tisku 617, který se týká paragrafu 30 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., je stanovena doba odpisů nemovitostí značně odlišně pro podmínky finančního pronájmu s následnou koupí - tedy leasingu, než je stanovena pro podmínky přímého získání nemovitostí koupí či zřízením.
Dle znění navrhovaného odstavce 5 uvedeného bodu 96 by 100 % odpisových nákladů u nemovitostí pořízených formou leasingu mohlo být uplatněno již za 23 roky, zatímco v případě jiného způsobu nabytí, např. s využitím hypotečních úvěrových služeb, mohou být stejně odpisové náklady uplatněny až po 50 letech.
Z této skutečnosti je zřejmé, že se jedná o velmi výrazné zvýhodnění způsobu nabývání nemovitostí formou leasingu ve srovnání s jinými způsoby jejich nabývání. To může způsobit - a já tvrdím, že by také způsobilo - vážné narušení struktury vznikajícího trhu s nemovitostmi. I když v současné době není ještě možno u nás v této oblasti hovořit o standardní ustálené formě trhu s nemovitostmi, bude jistě v zájmu pochopení dané problematiky prospěšné zmínit se alespoň stručně o charakteru a struktuře trhu s nemovitostmi, jak jej zformulovaly po dlouhých letech vývoje fungující tržní ekonomiky.
V těchto ekonomikách je v zásadě možné rozdělit přístup k nemovitostem na trhu na vztahy vlastnické a uživatelské.
Pro řádnou funkci trhu s nemovitostmi jsou rozhodující vztahy vlastnické. Vztahy uživatelské - tedy nájemní - jsou spíše sekundérní, odvozenou složkou trhu s nemovitostmi. Dovolte mi proto, abych se ve svém příspěvku zabýval zejména vlastnickými vztahy k nemovitostem a jejich účinkem na formování trhu s nemovitostmi.
Z hlediska vlastnických vztahů je dle zkušeností trh s nemovitostmi možno rozdělit do několika sektorů, jejichž význam pro formování struktury tohoto trhu je značně odlišný.
Prvním sektorem je sektor nabývání vlastnictví k nemovitostem s využitím hypotečních úvěrových služeb. Tento sektor je jednoznačně a výrazně nejvýznamnějším sektorem trhu s nemovitostmi, protože umožňuje rychlou obrátku kapitálu. Plně se v něm realizují práva i povinnosti přímého vlastníka. A díky tomu, že případné pohledávky se vážou k nemovitosti a nikoliv k vlastníkům, jsou tyto nemovitosti na trhu snadno uplatnitelné a mohou být kupovány a prodávány včetně na nich vázaných hypotečních úvěrů. Proto je tento sektor jednoznačně nejdynamičtější složkou rozvoje trhu s nemovitostmi.
Druhým sektorem je sektor nabývání vlastnictví k nemovitostem přímým způsobem, bez využití hypotečních či jiných úvěrových služeb. Z hlediska funkce trhu i tento sektor umožňuje, stejně jako sektor předchozí, rychlou obrátku kapitálu, ale svým rozsahem mívá pouze okrajový, prakticky nepodstatný význam.
Konečně třetím sektorem je sektor nabývání vlastnictví k nemovitostem prostřednictvím finančního pronájmu s následnou koupí, tedy formou leasingu. Jedná se o zcela specifický sektor na rozhraní mezi vlastnickými a uživatelskými vztahy. Vlastník i uživatel jsou po celou dobu pronájmu sice exaktně definovaní. ale mají poněkud atypické zájmy a motivaci.
V tomto případě vlastník, tedy leasingová společnost, nemá přímý zájem na vlastnictví. Má pouze zájem na plnění smlouvy s nájemcem. Tento specifický přístup k vlastnictví má bezprostřední vliv na chování takového vlastníka. V žádném případě zde není možno hovořit o dalším zhodnocování vlastnictví, což je jinak přirozená, žádoucí a v tržní společnosti rozhodující motivace vlastníka.
Naopak nájemce má v tomto případě obvykle bezprostřední zájem na zhodnocování takto získané nemovitosti, tedy na žádoucím výkonu vlastnických práv a povinností. Vzhledem k tomu, že však není vlastníkem, nemůže je v plném rozsahu svobodně vykonávat a jsou mu navíc pro tuto činnost zcela uzavřeny zdroje z hypotečních úvěrů, které jsou jinak hnacím motorem při zhodnocování nemovitostí.
Vzhledem k těmto skutečnostem bývá leasingový sektor na trhu s nemovitostmi pouze sektorem doplňkovým, protože ve skutečnosti - i když zdánlivě paradoxně - brzdí rozvoj vlastnických vztahů k nemovitostem a tím i rozvoj trhu s nemovitostmi.
Další závažnou skutečností je mimo jiné i to, že leasingová forma nabývání nemovitého majetku neumožňuje v tomto sektoru působení profese u nás dosud prakticky neznámé, ale pro funkční trh s nemovitostmi zcela nezbytné, kterou je stavební podnikání.
Pro stavební podnikání a tedy pro činnost stavebního podnikatele je totiž mimo jiné zcela nezbytnou podmínkou rychlá obrátka kapitálu a to je v rozporu s délkou proběhu leasingových smluv.
Pokud by díky přijetí neupraveného znění navrhovaného v tisku 617 došlo k výraznému zvýhodnění leasingové formy nabývání vlastnictví k nemovitostem proti klasickému způsobu nabývání koupí či výstavbou, mohlo by dojít - a při současném nedostatku volného kapitálu by zřejmě došlo - k tak výrazné deformaci struktury trhu s nemovitostmi, že by klasické vlastnické nabývání bylo zatlačeno pouze na jeho okraj. Mohlo by dojít de facto k jakési monopolizaci trhu s nemovitostmi ve prospěch leasingové formy nabývá vlastnictví k nemovitostem.
Snaha po zvýhodnění leasingového způsobu nabývání vlastnictví k nemovitostem bývá zdůvodňována potřebou "rozběhnout" trh s nemovitostmi i při současném nedostatku volného kapitálu.
Vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem je však zřejmé, že zvýhodněním leasingové formy nabývání vlastnictví k nemovitostem nedochází ve skutečnosti k "rozběhnutí" trhu s nemovitostmi, ale paradoxně naopak k jeho útlumu při maximální monopolizaci ve prospěch jeho jediné, v standardních tržních společnostech obvykle pouze doplňkové formy.
Důvod, proč tolik zdůrazňuji potřebu správné struktury trhu s nemovitostmi, spočívá mimo jiné ve zvláštním charakteru nemovitostí jako zboží. Zatímco jiné zboží je v průběhu času možno charakterizovat jako nekonečnou řadu prvků, z nichž každý je možno nahradit jiným, u nemovitostí toto pravidlo neplatí. Soubor nemovitostí, zejména pozemků, je v průběhu času množinou konečnou, v níž jakýkoliv její prvek není rovnocenně nahraditelný jiným prvkem stejného charakteru. Proto disproporce vzniklé v této oblasti jsou v čase jen velmi obtížně napravitelné.
Samostatnou kapitolou by byla diskuze o optimální délce odpisové doby u nemovitostí. Stávající doba padesáti let je zcela neúměrná účelu, který má princip odpisu zajišťovat. Životnost staveb je totiž dvojího druhu: životnost fyzická může být klidně i několik set let, jak o tom svědčí řada našich architektonických památek. Životnost morální, tedy doba, po které je nutno obvykle stavbu zásadně rekonstruovat, se pohybuje někde v rozmezí dvaceti až třiceti let. Takové zkrácení odpisových lhůt a to stejné pro všechny způsoby nabývání vlastnictví k nemovitostem, by jistě zásadním způsobem řešilo zmíněnou problematiku. Je však zcela zřejmé, že bezprostředně před tím, než bude projednáván státní rozpočet na rok 1994, bych takový návrh považoval za neodpovědný, protože by zřejmě znamenal výrazný zásah do příjmové části rozpočtu.
Proto možnost zkrácení odpisových lhůt nemovitostí považuji pouze za námět pro řešení v příštím období a takový pozměňovací návrh nepodávám. Hodlám však. formou pozměňovacího návrhu, který jsem předložil na jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, docílit toho, aby odpisové podmínky při leasingu byly stejné jako při jiném způsobu nabývání nemovitého majetku, a aby tedy obě formy nabývání vlastnictví k nemovitostem měly rovnocenné podmínky. Jsem přesvědčen, že pouze to umožní proporcionálně lepší vývoj struktury našeho vznikajícího trhu s nemovitostmi.
Navrhuji tedy, aby ve vládním
návrhu podle tisku 617 v článku I bodu 96,
který se týká § 30, byl vypuštěn
nově navrhovaný odst. 5 a v odst. 6 téhož
bodu, jakož i na všech ostatních místech
byl vypuštěn odkaz na tento odstavec. Případné
přijetí tohoto mého pozměňovacího
návrhu nemá žádný negativní
dopad na rozpočet České republiky a nenaruší
strukturu projednávaného návrhu. Děkuji
vám za pozornost.