Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Ullmanovi a dávám slovo panu poslanci Kubišovi. Připraví se pan poslanec Recman.
Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, zákonem č. 157/1993 Sb. a dalšími úpravami zákonů a novelami dochází k výrazné změně zdanění obcí a jimi zřízených rozpočtových a příspěvkových organizací, a to pokud jde o daň z příjmů právnických osob. Nově je touto změnou šířeji postižena daňově jednak hospodářská činnost samotných obcí, jednak hospodářská činnost jimi zřízených rozpočtových a příspěvkových organizací.
Na základě požadavků a návrhů přicházejících ze strany obcí se ukazuje za přijatelné realizovat od 1. 1. 1994 změnu v rozpočtovém určení daně z příjmů právnických osob. Tato daň dosud zcela náleží do příjmů státního rozpočtu republiky.
Naskýtá se možnost část této daně z příjmů právnických osob převést do příjmů obcí, a to v rozsahu
1. jde-li o daň z příjmů z vlastní hospodářské činnosti obce, při níž tuto činnost vykonává obec sama, takže je nejen poplatníkem, ale i plátcem, jako je tomu např. u výnosů z cenných papírů či z podílové účasti na cizích subjektech;
2. jde-li o daň z příjmů hospodářské činnosti rozpočtové nebo příspěvkové organizace, k níž má obec funkci zřizovatele, a jde přitom výlučně o využívání majetku ve vlastnictví obce.
V současné době nelze ani hrubým odhadem kvalifikovat dopad této změny, protože nelze odhadnout, do jaké míry nová právní úprava daňově obce nebo jejich majetek postihne. Záleží totiž v řadě případů také na tom, jak si obec z daňového hlediska pro sebe výhodněji zorganizuje péči o hospodářské využívání svého vlastnictví. Daňově by byla postižena tehdy, jestliže by např. zbytečně svůj rentabilní majetek organizačně vyčlenila odlišně od svého majetku nerentabilního.
Navrhuji proto tento doplněk shora citovaných právních předpisů, a to do § 23 - příjmy rozpočtu obce - doplnit nový odstavec e) - ostatní odstavce by se potom přečíslovaly: "Daň z příjmu právnických osob, pokud je touto osobou obec nebo organizace zřízená obcí, která ke své hospodářské činnosti využívá výlučně majetek obce, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, a s výjimkou daně ze závislé činnosti a funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona ČNR 586/1992 Sb." Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, pane poslanče. Dále má slovo pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, vážení členové vlády, vážená sněmovno, je možné vyjádřit souhlas se záměrem vlády s postupným snižováním maximální daňové sazby jednotlivých subjektů. Mám na mysli zaměstnance, právnické i fyzické osoby, ale nesmí se to dít na základě principu přerozdělování daňového břemene v neprospěch nízkopříjmových skupin zaměstnanců a drobných podnikatelů. Jestliže navrhovaná novela odvodových zatížení se sníží z maximální sazby u daně z příjmů právnických osob ze 45 na 42 % a u fyzických osob ze 47 na 44 %, většina občanů to příznivě ocení a přivítá. Tímto snížením maximální sazby je však jasně preferováno snížení daňového zatížení společnosti, to znamená právnických osob a fyzických osob podnikatelů, jejichž příjem za zdaňované období přesáhl částku 1 080 000 korun.
Na druhé straně tato novela povede ke zvýšení daňového zatížení všech ostatních fyzických osob, to znamená právě zaměstnanců a drobných podnikatelů, živnostníků, ve dvou oblastech. V první oblasti je důvodem skutečnost, že navržené zvýšení nezdanitelného minima z 20 400 na 21 600 korun činí pouze 5,9 %, zatímco kvalifikovaný odhad růstu životních nákladů a jejich vývoj, kopírující růst příjmů ze závislé činnosti, to znamená mezd, přesáhne k 31. prosinci 1993 20 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Tuto skutečnost potvrzuje i vývoj v letošním roce odvolal bych se v této chvíli na zprávu Ministerstva financí České republiky, která nám byla předložena a která se týká plnění státního rozpočtu za první tři čtvrtletí letošního roku, i samostatně na pasáž Ministerstva financí České republiky, když navrhované zvýšení odpočitatelné částky na nezaopatřené dítě navrhují zvýšit z 9 000 korun na 10 800 korun, to znamená o 20 %. Navíc pro příští rok, to znamená pro rok 1994, státní rozpočet očekává další růst životních nákladů na horní hranici jednociferného čísla, to znamená 9 - 10 %. Znamená to, že dochází proti odhadům vlády k rychlejšímu růstu spotřebitelských cen a na tento růst samozřejmě reagují mzdy a v podstatě i ostatní příjmy.
Jestliže nezdanitelné minimum dané pevně fixovanou částkou nereaguje na růst životních nákladů a inflace jsou mzdy, ale i např. příjmy drobných živnostníků stále více zdaňovány. Narůstá jejich daňové zatížení, to znamená ve svých důsledcích rozevírání nůžek mezi vývojem reálné a čisté mzdy. Doporučuji proto zvýšit nezdanitelné minimum právě o tuto hodnotu 20 %, to znamená na částku 24 480 korun. Přitom navržené zvýšení kryje pouze očekávaný inflační vývoj v roce 1993 a nezachycuje další předpokládaný inflační vývoj a růst životních nákladů v roce 1994, jak jsem na to poukázal v předchozích větách svého vystoupení.
V návrhu vlády se rovněž předpokládá zrušení odpočtu od základu daně tzv. dopravného, které je v současné době ve výši 200 Kč, čímž se nejen prohloubí zvýšení daňového zatížení pracujících, kteří dojíždějí do zaměstnání. Při této příležitosti se odreagovávám od toho, že se počítá s dalšími cenovými deregulacemi v oblasti železniční, autobusové i hromadné dopravy, což bude mít za následek opětovné zvýšení cen obyčejného jízdného. Pokud mám informace, u železniční dopravy by to mělo činit 100 %, u autobusové 10 % atd.
V úvodu svého vystoupení jsem poukázal na snížení maximální daňové sazby u fyzických a právnických osob. Plošné zvýšení však, podle mého soudu, nebude působit stimulačně na rozvoj ekonomiky. Při rozsáhlé platební neschopnosti podniků a vysokém počátečním zadlužení začínajících podnikatelů navržení snížení sazby pouze zlepší podmínky pro splácení úvěru a přinese prospěch bankovnímu sektoru. Tomu však odčerpá tyto prostředky stát vydanými státními dluhopisy a efekt pro oživení ekonomiky bude opět minimální nebo nulový. Je to orientace na pomoc v malém rozsahu místo masivní vládní podpory a pomoci zdravým expandujícím podnikům a podnikatelům.
Bylo by možné jedno z řešení, které spočívá v tom, aby se místo plošných daňových slev poskytla pomoc například ve formě odpisu daní v těch případech, kdy budou prokazatelně použity na financování investic do modernizace výroby. Tím vytvořit rovněž další předpoklady pro dlouhodobě očekávané oživení ekonomiky.
Mé pozměňovací návrhy se týkají čl. I i čl. II. Předal bych to zpravodaji. V čl. I se to týká bodu 19, kde navrhuji dvě varianty. Je to otázka cestovného. V první variantě nahradit v § 6 odst. 13, písm. b) částku 200 Kč částkou 300 Kč. Vracím se k původnímu návrhu tripartity zvýšení ze 200 na 300 Kč.
Kdyby to nebylo přijato, navrhuji druhou variantu, tzn. vypustit z této zprávy bod 19. Zůstal by původní návrh, tzn. cestovné 200 Kč.
V bodech 42, 45, 49, v bodu 42 § 15, odst. 1 písm. a) nahradit částku 20 400 částkou 24 480. Obdobně § 15, odst. 1, písm. c) nahradit částku 20 400 částkou 24 480, § 15 odst. 2 nahradit částku 21 600 částkou 24 480.
K tomu se vztahuje i bod 32 v čl. II, kde v § 87, odst. 6, písm. d) částku 24 400 nahradit částkou 24 480. Žádal bych při hlasování o bodech 42, 45, 49 a k bodu 32 z čl. II, aby se hlasovalo najednou, protože to souvisí, je to jedna věc.
Poslední pozměňovací návrh se týká bodu 96: nahradit limit 40 % limitem 50 %.
To jsou všechny mé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Recmanovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, v souvislosti s vystoupením pana poslance Recmana mám ve smyslu našeho jednacího řádu dotaz na pana ministra financí. Žádám, aby byl zodpovězen před uzavřením rozpravy. Týká se odpisové základny. Proč dosud nebyla provedena liberalizace, případně přecenění základních fondů, výrobních fondů tak, aby případné odepisování odpovídalo reálné úrovni její hodnoty a event. možnému reprodukování v případě odpisů.
Domnívám se, že tímto způsobem je naprosto podhodnocen stav základních prostředků, podhodnocena základna odpisů a tím nadhodnocena i základna pro odvod daně z příjmů jednotlivých podniků. Odpověď bych potřeboval proto, abychom event. mohli jako klub sociální demokracie rozhodnout o případné podpoře či nepodpoře či případně položení pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Byl přihlášen pan poslanec Opatřil. Uděluji mu slovo. Dále se připraví poslanci Vorlíček a Vrzal.
Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, pane premiére, vážená vládo, mám usnadněný prostor, neboť kolega přede mnou, Recman, v zásadě pozměňovací návrh, který jsem hodlal předložit, řekl. Mám pouze technicky jiné řešení. Jestliže bychom se dohodli na tomto postupu, je možno následující.
Navrhujeme vypustit z novely bod 19, který stanoví, že z § 6, odst. 13 se vypouští ustanovení písm. b). Dosavadní písm. c) se označuje jako b).
Dále navrhujeme, že v této novele bychom zařadili bod 19, ve kterém se stanoví, že v § 6, odst. 13, písm. b) zákona č. 586 se nahrazuje číslice 200 za 300. Je to technicky obdobné řešení, které navrhoval kolega Recman.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Vorlíčka.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, přihlásil jsem se o slovo, abych dal pozměňovací návrh k bodům 54 a 62 této novely, jimiž se má paušálně snížit sazba daně z příjmů fyzických a právnických osob. Opakuji návrh, který jsem předložil v hospodářském výboru, aby se tyto úlevy týkaly jen výrobní a opravárenské činnosti ve všech sektorech hospodářství.
Opakuji ho proto, že v hospodářském výboru k žádné věcné diskusi nedošlo, protože zde zástupce předkladatele pan náměstek Klak zareagoval čistě ideologicky ve stylu "toho bohdá nebude, aby on a jeho strana do volného trhu někdy daňovými preferencemi některého ekonomického sektoru zasáhnouti ráčili".
Dovolte mi návrh zdůvodnit a zareagovat na některé námitky odpůrců.
Hospodářská a tedy i daňová politika musí být šita na míru stavu ekonomiky, která zase existuje v konkrétních vnějších ekonomických podmínkách. Samotné vládní prohlášení si dává jako důležitý úkol vytvářet podmínky pro urychlení restrukturalizace ekonomiky. Říká se zde: vláda samozřejmě nebude vznik těchto procesů přímo organizovat, ale soustavou opatření bude iniciovat jejich rozvoj a fungování.
Hledám, ale nenalézám soustavu vhodných opatřeních. Dovozní úlevy na špičkové technologie vláda nedávno odmítla. Teď předkládá paušální sazbu daně z příjmů. Rád bych slyšel, jak a kdy chce vláda plnit úlohu v restrukturalizaci ekonomiky, ke které se ve svém prohlášení sama zavázala. Přihlížet restrukturalizaci vzniklé pouhou privatizací znamená tolerovat naprostou náhodnou strukturu ekonomiky, o které se dá říci, že jen zázrakem může odpovídat českým národním zájmům.
Domnívám se, že jak úvěrová, tak celní daňová pravidla jsou nástroje, kterými stát má selektivně, se znalostí věci, citlivě reagovat na potřeby společnosti podle filozofie, že v ekonomice se má pomáhat jen těm, kdo pomoci naléhavě potřebují, a je-li to v zájmu strategických záměrů České republiky. Paušální daňové úlevy podle této novely, které by náležely i těm, kteří to dnes vůbec nepotřebují, jako třeba bankovnímu sektoru, to považuji za tak smysluplné opatření, jako přispívat ze státního rozpočtu prezidentovi Harvardských investičních fondů na bydlení.
Současná situace je taková, že v prvních třech čtvrtletích se naše průmyslová výroba kromě února a dubna neustále potácí pod 60 % úrovně z roku 1989, což je horší situace českého průmyslu než za světové krize v 30tých letech. Špatná situace zemědělství je obecně známa. Terciální sektor se však rozvíjí dobře a do konce roku patrně dosáhne 50 % podílu.
Domnívám se, že evidentním úkolem je nyní dlouhodoběji vytvářet lepší podmínky obecně řečeno výrobě, která to potřebuje, před službami, které státní podporu naléhavě nevyžadují.
Můj požadavek ne paušální, ale variabilní daňové politiky ze strany státu není žádné levicové podivínství, protože je to ve světě metoda používaná. Dokonce například v USA platí různá daňová pravidla v různých částech země, což na vládě pro regiony České republiky ani nežádám.
Situace v České republice je dnes podle mého mínění a z hlediska mého návrhu natolik vyhraněná, že každé filozofování na téma, jak tyto věci stát nemůže správně rozpoznat, zatímco trh si pomůže sám, považuji za vítězství ideologických doktrín nad zdravým ekonomickým úsudkem. Hospodářství založené na tržních principech se u nás jen pomalu konstituuje, plnokrevný trh je ještě dost daleko.
Proto je podle mého mínění v současné fázi transformace ekonomiky úloha státu nezastupitelná. Stát je proto povinen hrát nejen roli analytika probíhajících procesů, ale vývoj také - samozřejmě ne direktivně, ale zejména s pomocí daňové, úvěrové a celní politiky účinně ovlivňovat.
Ingerence státu je nutná, nechceme-li dopadnout tak, že k nám zahraniční firmy budou přenášet převážně svou prvovýrobu, technologie méně kvalifikované, zato namáhavé a nepříjemné, budou měnit náš automobilový průmysl v pouhé montovny apod. Současné napětí mezi českou stranou a vedením Volkswagenu o plnění smlouvy a charakter výroby v Mladé Boleslavi ukazuje, že nejsem daleko od pravdy.
Fundamentalismem v nazírání na úlohu státu místo realizace promyšlené státní exportní a průmyslové politiky jsme zbytečně ztratili několik let. Teď už i naše vláda v lecčems tiše vycouvává z představ o všemocnosti trhu. Například ještě v dubnu v této síni se pan ministr Skalický jasně distancoval od mých požadavků nebýt v pasivním vleku trhu, ale realizovat jasnou proexportní politiku. Dnes proexportní politiku skloňují všichni ministři a uskutečňuje se podle zpráv, které mám, jeden z mých tehdejších návrhů, totiž státní pomoc organizacím zatíženým starými pohledávkami v důsledku dřívější vládní politiky. Týká se to například pohledávek v SNS, v Libyi apod.
K rozumu se dospívá jen v něčem, se zpožděním a s ohromnými materiálními ztrátami.
K selektivní daňové politice naše vláda ještě nedospěla, ač to ve světě není žádný objev. Posloužím příkladem z USA. Senátor Russel Long, předseda Finanční rady amerického Senátu v roce 1984 (tedy za prezidenta Reagana) prosadil v Kongresu přijetí zákona, zvýhodňujícího padesátiprocentním snížením daně z příjmů část amerických podniků. Mimochodem šlo v podstatě o záchranu nepříliš dobře ekonomicky stojících podniků pomocí účasti zaměstnanců na vlastnictví podniku metodou ESOP.
Myslíte, že senátor Russel je zakuklený levičák a nepřítel tržního hospodářství? Já ho považuji za člověka, který si nenechal doktrínami o nezasahování státu a o daňové neutralitě zastřít zdravý rozum.
K účinné selektivní daňové politice dnes nemůžeme přistoupit ani kdybychom chtěli. Vláda totiž nemá podrobnou a objektivní diagnózu skutečného stavu jednotlivých segmentů ekonomiky.
Můžeme však učinit alespoň první krok, krok k postupnému obratu od masového kšeftování k zanedbávané výrobní činnosti, jako počátek využívání daňových zákonů k pozitivnímu ovlivňování rozvoje ekonomiky a uskutečňování její strukturální přestavby. Jako signál, že nestojíme o to, aby se Česká republika stala něčím na způsob orientálního bazaru, ale opět se zařadila mezi průmyslově vyspělé země.
Pro to všechno navrhuji u bodu 54 a 62 vládního návrhu, které novelizují § 16 a § 21, doplnit navrhované znění těchto bodů slovy "u výrobní a opravárenské činnosti všech sektorů ekonomiky". Můj návrh nejen neklade na rozpočet finanční nároky, ale naopak ve vládním návrhu rozpočtu na rok 1994 by posílil jeho příjmovou stránku. Získané prostředky by mohly být použity k podpoře průmyslu a zemědělství dlouhodobými úvěry a k posílení rozpočtů školství a vědy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Slovo má pan poslanec Vrzal, připraví se pan poslanec Křížek a potom paní poslankyně Mazalová.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, nebudu zde polemizovat s opozičními kolegy ohledně výše daní a odečitatelných položek. Dovolím si dát pár pozměňujících návrhů k návrhu zákona o dani z příjmů.
První bod se týká pojišťovnictví. Došlo k tomu, že hospodářský výbor schválil novelu týkající se zdanění úroků z vkladů pojišťoven u bank a tato připomínka nebyla zapracována do společné zprávy z toho důvodu, že byla zařazena v paragrafu, který se týkal důchodového připojištění. Vzhledem k tomu, že ve společné zprávě všechny paragrafy týkající se důchodového připojištění byly vypuštěny, protože tento zákon ještě přijat nebyl, vypadla i tato připomínka. Proto ji v současné době vznáším. Tento pozměňovací návrh bude mít dvě varianty:
1. V bodě 112 odst. 8 nahradit slova "penzijního fondu" slovem "pojišťovny" a dále cely text novely zákona upravit tak, aby všechny odkazy na důchodové pojišťovny byly vypuštěny, protože došlo k tomu, že některé odkazy na důchodové připojištění a důchodové pojišťovny vypuštěny byly vzhledem k tomu, ze tento zákon ještě není, ale některé jsou ponechány.
Pokud by tento návrh neprošel, pak navrhuji doplnit za slova "penzijního fondu" slova "nebo pojišťovny". Věcně zdůvodnění je takové, že pojišťovna, která si ukládá platby pojistného na konta u bank a přísluší jí za to určité úroky, má tyto úroky zdaňovány stejně jako všechny kapitálové vklady. Pojišťovna si však tyto úroky dává do rezerv, z nichž později bude plnit náhrady pojistného. Je nelogické to zdaňovat hned, je třeba říci, že se bude jednat pouze o zálohu na daň a pak to bude dále zúčtováno ve vztahu k vyplacenému pojistnému.
Další pozměňovací návrh se týká zdanění příjmu za odstupné na byt, případně za prodej bytu. Navrhuji v bodě 7 a), v § 4 odst. 1 doplnit písm. u), které zní: "Příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacena uživateli bytu za podmínky, ze náhradu použije na obstarání bydlení nejpozději do jednoho roku následujícího po roce v němž náhradu (odstupné) přijal a její přijetí oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo."
Zdůvodnění: V poslední době dochází často k vyplácení odstupného za uvolnění bytu pro potřeby vlastníka domu, zejména v souvislosti s privatizací a restitucemi. Postihnout se zde chtějí zejména případy, kdy příjemce si jiné bydlení neobstarával a peníze použije k jiným účelům. Navrhuje se tedy osvobodit případy, kdy získané prostředky použije na obstarání náhradního bydlení a na zaplacení daně by již neměl žádné prostředky.
Dále se navrhuje osvobodit příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu za uvolnění dosud užívaného bytu.
Další pozměňovací návrh upřesňuje stávající znění zákona, které zvýhodňuje fyzické osoby vůči právnickým osobám a týká se pojištění. Jestliže se totiž v současné době fyzická osoba pojistí a dojde k pojistné události, je jí vyplacena pojistná částka. Tato částka není předmětem zdanění, přestože pojistné bylo odečítáno z nákladů. Je třeba dodržet metodiku, že příjmy, které plynou z výdajů, které byly započteny do odpisů, případně byly odečteny ze základu daně, je třeba zdaňovat. Pozměňující návrh zní: Bod 5 ve vládním návrhu na změnu § 4 odst. 1 písm. d) na konci věty doplnit textem "a plateb z pojištění majetku sloužícího k podnikatelské a jiné výdělečné činnosti nebo pronájmu".
Tím dochází k sjednocení zdaňování právnických osob.
Další pozměňující návrh se týká společné zprávy - jde o zdaňování spolupracujících osob, resp. výpočtu základu daně pro spolupracující osoby. Vzhledem k tomu, že těch úprav je tam víc, pokusím se přečíst celý text. Bod 38 § 12 odst. 2 zní: "Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti - odkaz na § 7 provozované za spolupráce druhého z manželů, a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela nebo manželku nečinil více než 50 %, pokud spolupracující manžel nebo manželka je plátcem pojistného na sociální a zdravotní pojištění, jako osoba samostatně výdělečně činná; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela, manželku, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %. Přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou a na děti a manžela nebo manželku, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované podle § 15."
Přečetl jsem celé nové znění tohoto paragrafu. Věcná změna se však týká pouze rozdělení na spolupracujícího manžela nebo manželku v případě, kdy se jedná vlastně o jejich jedinou výdělečnou činnost a kdy mají právo si rozdělit základ daně 50 a 50 %. Tato úprava byla v původním zákoně o dani z příjmu, ale vzhledem k tomu, že tehdy platila důchodová daň, která říkala, že každá fyzická osoba, která je zapsána v obchodním rejstříku, je zdaňována sazbou daně jako právnická osoba, nebylo potřeba omezovat hranici příjmů. V současné době by mohlo docházet podle návrhu společné zprávy k poměrně značným daňovým únikům, a proto je omezena výše příjmu, který je možno rozdělit 50 % a 50 %. Jinak by si každý podnikatel, jehož manželka je v domácnosti, mohl vlastně rozepisovat zisk půl na půl a nebylo by to v souladu s rovnou daňovou povinností. Proti společné zprávě však dochází k určitému zvýhodnění, kdy společná zpráva říká, že tento spolupracující manžel nebo manželka nesmí mít žádný jiný příjem podle § 6, 7 a 9 tohoto zákona. Čili každý, byť sebemenší příjem by zabraňoval tomuto rozdělení. Toto je z mého návrhu vypuštěno. Nahrazuje se to tím, že ten člověk musí být plátcem sociálního a zdravotního pojištění, nemůže se jednat o ženu v domácnosti.
Poslední pozměňující
návrh je pouze upřesňující,
týká se bodu 106, kde pravděpodobně
došlo k písařské chybě, která
však mění smysl tohoto bodu. Navrhuji pouze
k bodu 106 vypustit písmeno "a" před slovy
"u bank". Čili znění bude - "s
výjimkou úroků z vkladu pojišťoven
u bank". Děkuji vám.