Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji a uděluji slovo panu poslanci Křížkovi.
Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, můj pozměňovací návrh se týká § 10 zákona č. 586/92 o daních z příjmů. Navrhuji z § 10 odst. 6 na konci věty vypustit tečku a větu doplnit takto - "s výjimkou dalšího podílu ve smyslu zákona č. 42/92 ve znění pozdějších předpisů na majetku družstva, je-li vydán ve věcném či materiálním plnění a vložen do majetku pro podnikání či jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva, působícím v témže oboru činnosti, ke kterému byl majetek určen před vydáním. Toto ustanovení se vztahuje i na další majetkovou účast, je-li v družstvu po transformaci evidována na závazkovém listu." - Zdůvodnění předloženého pozměňovacího návrhu: V souvislosti s nabytím platnosti novely zákona o půdě se stala velmi aktuální problematika zdanění příjmů, které dosavadnímu členovi družstva vyplynou ze zániku členství v již transformovaném družstvu. Filozofie daní z příjmů je taková, že restituční část v podobě základního podílu není zdaňována při jakékoli formě a době vydání oprávněné osobě. Zbývající majetkový podíl z transformace, pokud nebyl vydán v peněžní formě, není podle vyhlášky 146/93 zdaňován, avšak pouze v uplynulé etapě transformace. Jakákoli další manipulace s majetkovými podíly, dodatečné ukončování členství v zemědělských družstvech, vytváření nových obchodních společností nebo družstev, pronajímání nebo soukromé podnikání s tímto majetkem, je již zdaňováno standardním způsobem jako tzv. vypořádací podíl podle § 233 obchodního zákoníku, a to sazbou 25 %. Zatím co u obchodních společností, působících mimo zemědělskou prvovýrobu, je vypořádací podíl vyplácen v penězích, je vypořádací podíl v zemědělských družstvech tvořen ve své transformační části velkovýrobními objekty, stavbami na soukromých pozemcích, komunikacemi, melioračními stavbami atd. Na rozdíl od vypořádacích podílů v obchodních společnostech je v podmínkách zemědělské prvovýroby zcela mimořádné vypořádání v penězích. Je to dáno současnou i očekávanou důchodovou situací zemědělských družstev.
Ke zdůvodnění
druhé věty mého pozměňovacího
návrhu: V případě, kdy celý
majetkový podíl byl vložen v rámci transformovaného
družstva jako členský vklad a je tedy součástí
čistého obchodního jmění, které
je podle § 233 odst. 3 obch. zákoníku rozhodné
pro určení vypořádacího podílu,
je příjmem vystupujícího člena
vyplácený či v závislosti na stanovách
družstva stanovený vypořádací
podíl. Ten je podle
§ 10 odst. 1 písm. g) zákona o dani z příjmů
tzv. ostatním příjmem a podléhá
zdanění zvláštní sazbou daně
vybírané srážkou podle § 36 odst.
2 písm. a) bod 5 zákona, to je ve výši
25 %. U fyzických osob se u tohoto příjmu
považuje podle § 10 odst.
6 zákona za výdej vklad nebo nabývací
cena podílu, to znamená, že základ daně
tvoří příjem snížený
o tento výdaj. Za výdaj však nelze uznat tu
část vkladu, která je
tvořena dalším podílem na majetku transformovaného
družstva. V případech, kdy bude pouze
část majetkového podílu z transformace
převedena jako členský vklad a zbývající
část pak družstvu ponechána ve formě
pronájmu nebo půjčky, jde o postup, který
není řešen stávající právní
úpravou. Dle tohoto výkladu nebude výdajem
část tvořená dalším podílem
na transformovaném družstvu. Po zdanění
není rozhodující, v jaké formě
je pronajatý či propůjčený
podíl vydán.
Pokud nebude přijat můj pozměňovací návrh, bude to znamenat prakticky zakonzervování současných družstev, hlavně těch, ve kterých transformace proběhla skutečně pouze formálně, a oprávněné osoby, kterým tehdy nebylo skutečně jasné, kam nasměrovat svoji podnikatelskou aktivitu, se staly členy těchto právnických osob; pokud dnes pohlížejí na věc jinak a mají v souladu se zájmy vlády České republiky převzít svůj majetek a založit si jiný podnikatelský subjekt, brání jim stávající legislativní úprava zákona o dani z příjmů. Pokud jsou mé informace správné, tak státní rozpočet s daní z příjmů z vypořádacích podílů nepočítá. Tedy přijetí mého pozměňovacího návrhu nebude mít žádný dopad na příjmovou část rozpočtu.
Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že pečlivě zvážíte tento návrh a že ho podpoříte. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Křížkovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Černý.
Poslanec Jan Černý:
Pane předsedající,
dámy a pánové, musím zopakovat to
stanovisko, které jsem řekl
na zemědělském výboru při projednávání
podobného pozměňovacího návrhu
pana kolegy Křížka, a to, že vyjadřuji
podiv nad tím, že najednou ti, kteří
celou dobu bojovali za to, aby transformace zemědělských
družstev proběhla formálně, kteří
říkali, že to je jediná možná
forma podnikání v zemědělství,
se teď dožadují
toho, aby jejich špatné rozhodnutí podle zákona
42, to znamená vstup do nově transformované
společnosti byl opět zvýhodněn.
Já chci sněmovnu při této příležitosti upozornit na tzv. druhou vlnu transformace, která se masově rozbíhá v celé České republice, a které by samozřejmě tento pozměňovací návrh dal plnou zelenou. Je to stav, kdy na základě dohody podle zákona 229/1991 Sb. skupina vyvolených oprávněných osob uzavře s předsedou družstva dohodu o vydání majetku, převedou veškerý lukrativní majetek do nové společnosti, která nejen že nepřebírá závazky za minulé družstvo, ale nepřebírá ani restituční závazky. Výsledkem této druhé fáze transformace je, že na starém subjektu po vyčerpání všech těchto velmi lukrativních staveb a lukrativního zemědělského majetku zůstávají všechny pohledávky včetně pohledávek oprávněných osob, které jsou povinny po 7 let nechat v tomto subjektu svůj majetek.
Dávám ke zvážení a varuji před přijetím tohoto pozměňovacího návrhu pana kolegy Křížka.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji za tuto velmi dlouhou faktickou poznámku a nyní konečně má slovo paní kolegyně Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si podat velice krátký pozměňovací návrh k dani z příjmů, a to bod 47 v § 15 písm. 1 odst. d) a e) - původní znění zůstává a přidat písm. f), které by znělo: "f) 6000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem diabetického průkazu".
Jako odůvodnění bych si dovolila sdělit, že v dnešní době rostou ceny potravin i jiné ceny daleko rychleji než příjmy obyvatelstva. Dieta diabetika je v současné době o více než jednu třetinu dražší. Aby diabetik mohl žít a pracovat jako každý další člověk, musí dodržovat přísnou životosprávu, jíst hodně ovoce, zeleniny, libová masa, tedy dietu pro jeho život přímo nutnou. To sice krásně zní, ale ve skutečnosti je to téměř neproveditelné.
Ve vyspělých demokraciích se situace řeší různými příspěvky. V Německu příspěvkem až do výše 400 marek. U nás zatím ve své většině občané o své příspěvky jak sociální, tak na stravování přicházejí rozdílem třeba pouhé dvacetikoruny. Vím, že naše finanční možnosti se nedají srovnávat s možnostmi západních států, ale na rozdíl od těchto bohatých států je zase náš stát daleko liberálnější např. k prostitutkám a majitelům erotických salónů, od nichž nevyžaduje ani při jejich milionových obratech žádné daně, ani formou placení licencí, které by byly při této exkluzívní činnosti také exkluzivní svojí výškou. Zajisté by náš rozpočet tak pracně slepovaný silně vylepšili. Je třeba si uvědomit, že je pro nás ekonomičtější udržet si spíš produktivní síly v pracovním procesu, a diabetik touto produktivní silou je, než si sami vytvářet své nemocné nebo dokonce invalidní občany.
Podávám tento pozměňovací návrh, protože předpokládám, že všichni chceme, aby diabetik byl plnohodnotnou osobou, pracovníkem, zaměstnancem jako každý jiný občan. Na případnou námitku, že diabetiků je 480 000, chci připomenout, že z toho 60 % tvoří důchodci, dalších 7000 diabetiků má diabetes typu I selhání slinivky, tudíž aplikace inzulinu, a kolem 1700 je dětí diabetických, tedy dětí. Zbývá tedy menší část pracujících diabetiků, kterých by se tento můj návrh týkal.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Mazalové. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Janeček. Prosím, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Tomanová, potom pan poslanec Tomáš Ježek.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, rád bych se vyjádřil k bodu 43 návrhu zákona, kdy naštěstí ve společné zprávě už vypadla částka limitující strop, při kterém si podnikatel mohl odečíst určitou částku na svoje děti. Bohužel stále zde zůstal pro mne nepochopitelný aspekt, který říká, že podnikatel si může odečíst 10 800 ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem, nejvýš však na čtyři děti. Není mi jasné, proč dělit děti na první čtyři a ty ostatní, když už v zákoně o přídavcích jsme toto hledisko zrušili s tím, že rodina nedostává přídavky podle toho, kolik je zde dětí, ale každé dítě dostává přídavky podle toho, jak je staré.
Kromě toho tento mechanizmus je velice pochybný vzhledem k těm rodinám, které se o své děti nestarají a žijí z dávek sociální potřebnosti a životního minima, kdy stát ze své kapsy doplácí plné životní minimum, tzn., asi trojnásobek toho co je příspěvek, který dostane na své dítě podnikatel. U podnikatelů, kteří nejsou příliš bohatí, by mohlo být ekonomicky výhodnější prostě přestat podnikat a žít pomocí těchto sociálních zákonů, což se mi zdá chybná filozofie, a proto navrhuji vypustit slova "nejvýše však na čtyři děti".
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji a prosím paní poslankyni Tomanovou.
Poslankyně Hana Tomanová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, v § 4 stávajícího zákona se říká: "1. Od daně jsou osvobozeny b) příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písm. a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let."
Může se ale stát, že před uplynutím pěti let nabyvatel nemovitosti zemře. Podle současného znění zákona začíná pro dědice opět pětiletá doba, po kterou se na zděděnou nemovitost osvobození od daně nevztahuje. Nechci vytvářet další absurdní řetězovou situaci. Navíc současné znění zákona při převodu vlastnictví děděním v rámci rodiny může zbytečně blokovat trh s nemovitostmi. V příbuzenském vztahu by se proto doba, po kterou zůstavitel nemovitost vlastnil, měla vztahovat i na dědice.
Navrhuji v § 4 písm. b) stávajícího znění zákona doplnit za první větu, za slova "pěti let" tento text: "V případě, že jde o prodej nemovitosti nabyté děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v radě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Tomáše Ježka, připraví se pan poslanec Šafařík, potom pan poslanec Ullmann.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, můj návrh se týká bodu 60 vládního návrhu, § 20 odst. 4, kde se praví, že poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou snížit základ daně zjištěný podle odst. 1 až o 20 %, maximálně však o 500 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů a výdajů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně.
Já navrhuji, aby tato možnost snížit základ daně byla zvýšena z 20 na 30 % a to maximum z půl milionu na celý milion. Místo dvaceti třicet, místo půl milionu milion.
Důvod je zřejmý. Za situace. kdy stále ještě nemáme zákon o neziskových organizacích, tak tento návrh směřuje k podpoře společenských organizací, sportovních a různých jiných, aby mohly vůbec nějakým způsobem vykonávat svoji činnost. Mám za to, a to je důležité, že tento návrh nikterak nenabourá křehkou stavbu státního rozpočtu. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Šafaříka.
Poslanec Pavel Šafařík: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, můj krátký pozměňovací návrh se bude týkat stávajícího znění § 25 písm. v), kde navrhuji vypustit druhou větu. Začleněním této věty při minulé novelizaci se dusí podnikatelské subjekty, které pracují s vyšším úvěrovým zatížením, a to nad únosnou míru, což není zrovna podpora podnikatelského prostředí. Proto navrhuji toto vypuštění.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji a prosím pana poslance Ullmanna. Připraví se pan poslanec Bláha.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předem se omlouvám, ze můj názor nebo můj příspěvek bude pouze polemický, nepřednesu žádný pozměňovací návrh. Nicméně mé svědomí mi velí, abych se vyjádřil k jedné věci, která nedávno padla z úst jednoho z mých předřečníků, a sice kritika vlády za to, že nevyužívá dostatečně nástroje, které má k dispozici k tomu, aby pomáhala všem hospodářským subjektům, které pomoc potřebují. To je zdánlivě velmi krásná myšlenka, nicméně je značně zhoubná. Její zhoubnost spočívá v tom, že pokud bychom tuto myšlenku a tuto filozofii hodlali skutečně zavádět, dostali bychom se velmi rychle do situací, ze potřebovat budou všichni a potřebovat budou stále. Kdo z nás - a to jsme samozřejmě všichni v tomto sále - je starší pěti let ví, že už to bylo vyzkoušeno a bylo to zkoušeno poměrně dost dlouhou dobu, a neznám žádný případ, kdy úspěšně.
Znovu prožíváme těžké období, kdy se snažíme nahradit škody, které byly způsobeny uplatňováním těchto myšlenek. Já před nimi vážně varuji. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Jana Bláhu, kterého ale ve sněmovně nevidím, takže jak vyplývá z jednacího řádu, přichází o pořadí. Pan poslanec Robert Kolář si přál ještě vystoupit v rozpravě.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já přednesl některé pozměňovací návrhy. Za prvé navrhuji, aby čl. I bod 2 vládního návrhu novely byl pozměněn takto: V § 3, odst. 4 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova "předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjmem získaným nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností". V podstatě je to určitě zpřesnění v tom smyslu, že tak, jak ve vládním návrhu novely zákona to bylo napsáno, nelze vyloučit, že současně znění by mohlo být některými podnikateli interpretováno tak, že osvobození od darů se týká i příjmu všech fyzických osob, které vyvíjejí aktivitu v těchto vybraných oblastech - jsou to třeba sportovci, spisovatelé a docházelo by k jejich neodůvodněnému zvýhodnění.
Dále navrhuji v čl. II do bodu 9 doplnit nový odstavec 13 a další přečíslovat, v tomto znění: odstavec 13 "Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na Fond národního majetku, je státní podnik povinen podat přiznání za uplynulou část zdaňovacího období do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomuto převodu došlo, a to i v případě, že k tomuto převodu dojde v průběhu posledního kalendářního měsíce ve zdaňovacím období."
Tady tento návrh reaguje na usnesení vlády č. 658 z listopadu loňského roku, kdy v tzv. zbytkovém státním podniku nesmí zůstat v podstatě žádné závazky, což bude vyřešeno tímto ustanovením.
Dále navrhuji zařadit nový bod 59 a), kdy se v § 20 odst. 2 na konci vypouští text začínající slovy: "S výjimkou poměrné části" - a text dále pokračuje. A dále nový bod 67 a), kdy v § 24, odst. 2, písm. b) se vypouštějí slova: "upravena o poměrnou část zůstatkové hodnoty opravné položky k úplatně nabytému majetku, odvolávka 20". Tím, že přijmeme toto ustanovení se bude opravná položka odepisovat jako celek shodně pro účely daňové, tak i pro účely účetnictví, a to po dobu shodnou 15 let.
Dále navrhuji bod 62 vládního návrhu upravit takto, čili bod 62 zní: "V § 21 se sazba 45 % nahrazuje sazbou 42 %." A za slova ... a odstavec 4 se doplní slova: "a pět".Tady jde o legislativní úpravu, která navázala na změny pod bodem 60 a 61.
Dále navrhuji k § 24, odst. 3, písm. b) ve společné zprávě - v poslední větě je chyba, věta nedává smysl, čili věcně se nic nemění, já bych pouze správně opravil tu větu - ta bude znít: "Tyto orgány rovněž postupují podle odst. 8."
Poslední pozměňovací návrh, který jsem chtěl původně přednést, reagoval na zmíněné zvýhodnění neziskových organizací tak, jak bylo navrženo ve vládním návrhu novely. Přiznávám se, že tím, že kolega Ježek přednesl určitou modifikaci, bude potřeba zvážit, jestli lze to, co já budu navrhovat, použít. Nicméně, já to tady teď přednesu s tím, ze po zvážení, v přestávce bych eventuálně tento pozměňovací návrh stáhl.
Tento pozměňovací návrh směruje k tomu, že čl. IV by měl nové znění, a sice toto: "Pro stanovení daňové povinnosti za rok 1993 a při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zúčtovaných do zdaňovacího období 1993, se použijí dosavadní předpisy ve znění bodu 60, čl. I." Odůvodnění je takové, ze by byl použit do tohoto případu princip retroaktivity a v podstatě pro neziskové organizace by toto zvýhodnění platilo již pro zdaňovací období letošního roku.
To jsou všechny moje pozměňovací návrhy. Pouze bych si dovolil upozornit, že včera, kdy jsme projednávali jiné zákony, tady padly určitě pozměňovací návrhy, jednak od pana kolegy Hirše a jednak od pana kolegy Wagnera. My jsme se dohodli, že budeme řešit tuto problematiku při dani z příjmů, čili se domnívám, že není potřeba tyto pozměňující návrhy znovu číst, nicméně budeme o nich hlasovat.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Mám v ruce poslední písemnou přihlášku, to je písemná přihláška pana poslance Wagnera. Po něm ještě pan poslanec Bláha.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem na svou přihlášku uvedl, že bych chtěl hovořit poté, co pan ministr financí odpoví na otázku, kterou mu položil pan poslanec Kraus za náš klub. Samozřejmě pan ministr nemusí chtít odpovědět, ptám se, jestli odpoví, pak bych zbytečně zdržoval, kdybych mluvil dvakrát. Jestli pan předsedající ví, že pan ministr nechce odpovědět v rozpravě, pak bych využil své přihlášky.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Mně není nic známo o úmyslech pana ministra.
Poslanec Jozef Wagner: Dobře. V tom případě použiji dobrodiní zákona o jednacím řádu a přihlásím se po odpovědi pana ministra podruhé.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Faktická - pan poslanec Kraus.
Poslanec Michal Kraus: (Z místa.) Domnívám se, že je naprosto žádoucí, aby pan ministr byl přítomen. (Ministr vchází do jednací síně.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Abychom se nezdržovali, myslím, že vaše faktická poznámka je bezpředmětná. Prosil bych, abychom pokračovali.
Poslanec Jozef Wagner: Aby se to nezdržovalo, zeptal bych se, hodlá-li pan ministr využít svého práva neodpovědět či odpovědět na dotaz pana poslance Krause, který přednesl jménem našeho klubu. Pokud ano, tak bych se přihlásil do rozpravy až po odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Bláhu.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, mám návrh na doplnění novely zákona o daních z příjmů a zároveň i zákona o správě daní a poplatků. Tento návrh, který chci přednést - a to již potřetí v tomto roce - na půdě této sněmovny, se týká opět možnosti zakomponování daňových úlev pro studenty.
I když, již v letních měsících, a to v červenci, pan ministr nebo jeho ministerstvo odpovídalo na některé aspekty ze svého pohledu, na druhé straně však také slíbilo určité zakomponování, které v jiném tisku zdůvodňuje zvýšením dalších dávek, přesto se domnívám, že zaprvé návrh je v té podobě, kdy by měl a mohl býti proveditelný, a proto rovnou cituji:
"Navrhuji v § 15 odst. 1 za poslední písmeno, podle vládního návrhu patrně nové f), čili další písmeno g), které by znělo: 6 000 Kč ročně, je-li poplatník žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a pokud takovémuto poplatníku plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a); snížit základ daně podle předchozí věty však nelze v případě, kdy roční příjem poplatníka přesáhne částku 66 000 Kč."
Další úpravy v § 15 odst. 3 slova "v odst. 1 písm. b) až e), patrně f)," by se nahradila slovy "odst. písm. b) až g)". Totéž v § 15 odst. 7: za slova "v odst. 1 písm. b) až g), patrně podle návrhu f)," čili doplnit "až písm. g)".
A v návrhu zákona o správě daní a poplatků v § 87 v odst. 1 na konci druhé věty nahradit tečku středníkem a za ně vložit slova: "K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány."
Dále ještě v § 88 odst. 1 písm. b) by nově znělo: "b) potvrzení školy a u žáků učiliště, potvrzením učiliště, že
1. se zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem;
2. poplatník je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem."
V tomto případě ještě upravit § 100, kde na konci tečka se nahrazuje čárkou a za ní se vkládají slova: "§ 88 odst. 1 písm. b) bod 2".
Důvody jsem v úvodu řekl, vzhledem k informacím a výhradám, které ministerstvo mělo, je tato verze průchozí, nezatěžuje státní rozpočet a umožňuje úlevu, zvláště při jiných nárocích, které jsou kladeny a budou kladeny na studium na vysokých školách, na studenty - myslím nároky finanční - a jejich prostřednictvím především na rodiny se středním a nižším příjmem. Myslím, že tato úprava by měla být možná a pomoci ve prospěch věci. Samozřejmě nezakládá žádnou podstatu k tomu, aby mohlo být tvrzeno, že student především má studovat, což je samozřejmé. Tady se pouze umožňuje těm, kteří mají tuto možnost, aby i touto šancí mohli využít svého volna k možnosti výdělku a tím finančnímu přilepšení na studiích. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Dále se ještě hlásí do rozpravy pan poslanec Křížek po něm pan poslanec Hirš.
Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegově, předem se vám omlouvám, ale nemohu jinak - musím reagovat na faktickou poznámku doktora Černého, předsedy zemědělského výboru, velmi emotivní a zavádějící.
To, co zde popsal, je skutečností.
Neodpověděl ale na otázku, kdo tento stav
zapříčinil, kdo vyvolal situaci, že
na Pelhřimovsku a v jiných částech
republiky jsou zakládána nenástupnická
agrodružstva, která převádějí
pro své členy vypořádací podíly
a jsou dokonce ochotna zaplatit daň z příjmů
z vypořádacího podílu. Je to zoufalý
krok, s kterým
já osobně nesouhlasím. A můj pozměňovací
návrh, který jsem konzultoval s pracovníky
ministerstva financí a s dalšími odborníky,
kteří situaci v terénu dobře znají,
si jako jeden z cílů kladu zabránit těmto
zoufalým krokům, ke kterým právě
byli přivedeni ti, kteří se
k tomu odhodlali, poslední novelou zákona o půdě.
Dále, abyste věděli, o jaké peníze vlastně jde. Transformační podíl z celkového vypořádacího podílu v rámci republiky je 100 mld. Kč. Jedná se tedy o daňovou povinnost 25 mld. Kč. Za důchodové situace, ve které se nacházejí zemědělská družstva, protože hospodaří se ztrátou, je nemyslitelné, aby tuto svou daňovou povinnost zaplatili. Čili tato daňová povinnost je nedobytná, nebo je dobytná jen v tom případě, že bude prodán majetek oprávněných osob.
Můj návrh sledoval, aby nedošlo k zakonzervování stávajících družstev, protože jako člověk, který pracuje v terénu, si uvědomuji, jaké šance ve stávajícím ekonomickém a legislativním klimatu mají transformovaná družstva. Řekl bych: žádné! Čili sleduji to, aby skutečně proces privatizace, který je oprávněně kritizován vládními činiteli, pokračoval žádoucím směrem. Aby, jestliže se to nepodařilo na fyzické osoby, aby to bylo na právnické osoby, které dokáží majetek, který v zemědělských podnicích je a který byl oprávněnými osobami svěřen k hospodaření, rozmnožovat a ne zmenšovat. Protože pokud zakonzervujeme tento stav, tak zase to bude při ztrátovém hospodaření tak, že oprávněným osobám - obrazně řečeno - zůstanou oči pro pláč. A tomu jsem chtěl zabránit.
Prosím vám, abychom
tento problém nepolitizovali, neideologizovali, abychom
se na něj dívali realisticky, tak jak skutečně
se věci mají.