Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Payna, připraví se kolega Hrdý a potom Skočovský.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vystoupil k zahraniční oblasti, kterou se zabývá náš výbor. Dovolte, abych začal přirovnáním.
Zahraniční politika je kabát, teď nemám na mysli pana ministra, ale to, že svrchník je to, co je vidět zvenčí, a ten svrchník, je-li o třídu lepší než vnitřek, zpravidla pomáhá vzbuzovat dobrý dojem. To je jeden z úkolů, který má před sebou naše diplomacie.
Vzpomeneme-li si na období, kdy vznikla Československá republika v roce 1918, můžeme najít v materiálech také to, že prezident Masaryk, potom také ministr zahraničí Beneš a tehdejší vlády dbaly na to, aby nově vzniklý stát měl dobrý kabát. Nutno říci, že vybavili Československou republiku sítí velmi dobrých zastupitelských úřadů a velmi kvalitních diplomatů.
Náš současný stav je takový, že jsme díky rozdělení federace utrpěli ztrátu zhruba třetiny nemovitostí zastupitelských úřadů a také byl zredukován počet diplomatů v zahraničí. Zahraniční výbor se touto situací začal zabývat zhruba na jaře letošního roku a nechal si předložit zprávu o situaci na zastupitelských úřadech ve všech zemích, kde zastupitelské úřady máme. Dospěli jsme k závěru, že s ohledem na současný stav našich zastupitelských úřadů a s ohledem na to, že jsme byli zvoleni do Rady bezpečnosti OSN, kde také potřebujeme vykonávat - a je to životní potřeba - kvalitní práci, že pro splnění těchto úkolů budeme potřebovat 260 milionů korun na zahraniční službu.
Velmi nás potěšilo, že rozpočtový výbor a zpravodajové přihlédli k tomuto našemu požadavku a tento požadavek kladně vyhodnotili a zařadili ho do připomínek, které jsou oprávněné. Přesto nás poněkud znepokojilo, že tomuto požadavku bylo vyhověno jen z části, protože místo oněch 260 mil. se objevila částka 100 mil. Proto navrhuji, aby částka byla o původně zamýšlených 160 mil. navýšena. Znamenalo by to, že ve společné zprávě, kde v příloze č. 1 usnesení rozpočtového výboru č. 18, kde je přehled provedených změn v odst. II., tabulka, která obsahuje výdaje, ve třetím řádku je ministerstvo zahraničních věcí, zahraniční služba, a tam najdete číslovku ve sloupci zvýšení na rok 1994. Jedná se o sloupec kapitola - číslovka 100. Tam navrhuji číslovku 260.
Kde nalézt zdroje pro tuto změnu? Podle konzultací by se snad mohly nalézt v oblasti rezerv Všeobecné pokladní správy. Myslím si, že to je věc, kde bude potřeba ještě diskutovat o tom, jakým způsobem to konkrétně vyřešit. Myslím, že mohu v této věci mluvit jménem zahraničního výboru, že považujeme tuto věc za velmi důležitou, že je to strategický zájem našeho státu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, s technickou poznámkou se hlásí kolega Novák.
Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající, pro upřesnění pro zápis. Pokud pan předseda Payne zmínil usnesení rozpočtového výboru č. 18, jistě měl na mysli usnesení rozpočtového výboru č. 183. Snažme se to všichni opravit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jde o úpravu. (Aby to bylo ve stenozáznamu.)
Prosím kolegu Hrdého, připraví se kolega Skočovský a po něm kolega Karas.
Poslanec Karel Hrdý: Pane předsedající, drahá vládo, vážení kolegové, nebudu ve svém vystoupení dlouhý, nejsem ani farář, ani učitel, ba ani právník.
Za náš klub navrhuji: 1. vypustit § 9 v části III, řešící platy a požitky vlády: 2. přijmout usnesení, kterým Poslanecká sněmovna žádá vládu o předložení návrhu zákona, řešícího systém odměňování ústavních činitelů, státních zaměstnanců a zaměstnanců obcí vykonávajících státní správu, a to včetně průběžné valorizace k termínu 31. 1. 1994.
Hlasování o usnesení doporučuji na závěr rozpravy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Skočovského, připraví se kolega Karas a po něm kolega Syka.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážené dámy a pánově, předem upozorňuji, že jsem Moravák, čili jsem na tom osobně zainteresován, jsem bývalý zaměstnanec Zbrojovky, čili něco vím o armádě, a kdysi jsem vystudoval Vojenskou akademii. Upozorňuji, že na tom mám určité osobní zájmy.
Jedním z kritérií, podle kterých je možné posuzovat dopady státního rozpočtu, je rovnoměrnost poskytování investičních prostředků a dotací do jednotlivých částí státu.
Pro tento rok byl navržen a schválen takový rozpočet, kdy v dotacích státního rozpočtu do územních rozpočtů byla Morava a Slezsko podhodnocena o 3/4 mld. Kč. Za spravedlivé rozdělování dotací se přitom pokládalo takové, kdy dotace na jednoho obyvatele jsou stejné bez ohledu na to, ze které země pochází. Dalším druhem investičních dotací jsou individuální a systémové dotace z jednotlivých rezortů. Zde se letos na Moravu a Slezsko nedostalo 2 a 1/4 mld. Kč. Dohromady s předchozí částkou to vytvořilo dluh 3 mld. Kč.
Projednávaný návrh rozpočtu na rok 1994 má vnitřní proporce poněkud odlišné. Podstatně příznivější je pro Moravu a Slezsko návrh místních rozpočtů - poprvé v historii dostává zde Morava a Slezsko něco navíc dokonce 1 a 1/4 mld. Kč, za což je třeba ministerstvu financí poděkovat. Bohužel podstatně horší je to s dotacemi jednotlivých rezortů. Nedoplatek pro Moravu a Slezsko tu přesahuje 4 mld. Kč. V souhrnu s přeplatkem v místních rozpočtech budou opět Morava se Slezskem tratné, a to opět téměř o 3 mld. Kč, přesněji 2,844 mld. Kč.
Při bližším pohledu na rozpočty jednotlivých ministerstev můžeme konstatovat, že vůči Moravě a Slezsku jsou spravedliví na ministerstvu financí, zemědělství a ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jsou stejně štědří či šetrní ke všem bez rozdílu země určení. Na opačném křídle jsou mj. ministerstvo školství, které relativně investuje na Moravu a Slezsko téměř 2x méně, ministerstvo dopravy 1,5x méně, ministerstvo životního prostředí 3x méně, podobně jako ministerstvo obrany. Primát drží ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo kultury, která dávají na Moravu a Slezsko relativně více než 5x méně nežli do Čech. Bohužel i nezanedbatelné částky investičních dotací z kapitoly VPS jsou vůči Moravě a Slezsku téměř 2x úspornější.
Uváděné údaje jsou vztaženy vždy k dotacím přepočteným na jednoho obyvatele. Můžeme jen doufat, že proces vyrovnávání podpory státního rozpočtu jednotlivým zemím bude rychle infikovat i jmenovaná, vůči Moravě a Slezsku příliš šetrná, ministerstva. I toto nespravedlivé přerozdělování mluví pro to, aby co nejrychleji došlo k ustanovení osvědčeného územněsprávního uspořádání se samosprávnou moravskoslezskou zemí, jak si to přeji nejen já, ale se mnou i více než 60 % obyvatel Moravy a Slezska. Takto se totiž vyjádřilo v doposud nejširším průzkumu veřejného mínění na Moravě počátkem listopadu t. r. více než 4000 ze 7000 respondentů a další, téměř tisícovka si přála dvě země - Moravu a Slezsko.
Aby se alespoň částečně napravilo dlouhodobé i nadále trvající investiční zanedbávání Moravy a Slezska, navrhuji doplnit státní rozpočet, nejlépe v kapitole VPS, o tyto účelové investice:
Blansko - vodovod a čistička odpadních vod Letovice - 46 mil. Kč;
Brno - město - Besední dům - dokončení generální opravy - 80 mil. Kč;
Brno - venkov - odkanalizování části okresu - 65 mil. Kč;
Bruntál - vodovod a čistička odpadních vod Moravice - 19 mil. Kč; - operační sály nemocnice Bruntál - 30 mil. Kč;
Břeclav - vodovod Nikolčice - 15 mil. Kč;
Frýdek - Místek - odkanaliz. části okresu, včetně Sviadnova - 26 mil. Kč;
Hodonín - ochrana zdrojů pitné vody - 29 mil. Kč;
Jihlava - Horácké divadlo - dokončení oprav - 28 mil. Kč;
Karviná - čistička odpadních vod Bohumín - 65 mil. Kč;
Kroměříž - nemocnice - rekonstrukce - 38 mil. Kč; - Památková rezervace zámek v Kroměříži - 12 mil. Kč;
Nový Jičín - vodovody a odkanalizování okresu - 56 mil. Kč;
Opava - Infekční pavilon Slezské nemocnice - 17 mil. Kč;
Dolní Životice - Ústav sociální péče pro mentálně postižené - 30 mil. Kč;
Ostrava - Hrušovské mosty - 36 mil. Kč;
Prostějov - dostavba nemocnice - 33 mil. Kč; - přivaděč pitné vody - 21 mil. Kč;
Přerov - Penzión pro důchodce Lipník - 11 mil. Kč;
Svitavy - ČOV a odkaznalizování Mor. Třebové 30 mil. Kč;
Třebíč - Nemocnice úpravy - 24 mil. Kč;
Buchlovice - Domov důchodců - 20 mil. Kč;
Uherské Hradiště - Vodovod a odkanalizování části okresu - 44 mil. Kč;
Vsetín - Nemocnice Vsetín - 46 mil. Kč;
Vyškov - Průtah l/50 Bučovice - 12 mil. Kč;
Zlín - Porodnice v býv. Baťově nemocnici - 67 mil. Kč;
Znojmo - Viadukt, železniční most - 30 mil. Kč;
Znojmo - Obchvat - 13 mil. Kč;
Ždár N/Sáz. - Chirurg. pavilon Nové město - 25 mil Kč.
Protože i obyvatelé Moravy chtějí mít reprezentativní hlavní město České republiky, souhlasili jsme nejen s řadou rozpočtových položek, ve kterých je pamatováno na významné pražské objekty, ale navrhuji také zařadit do rozpočtu položku
Praha - Obecní dům - 120 mil. Kč;
Další změna, kterou navrhuji, je úprava výše rozpočtů rezortů vnější a vnitřní bezpečnosti státu.
Ministerstvo obrany ve svém návrhu požaduje zvýšení rozpočtu oproti letošnímu roku o více než 4 mld. Kč. Nepokládám toto zvýšení za potřebné a navrhuji, aby částka uvedená v rozpočtu roku 1993 byla beze změny zachována i pro rok 1994.
K tomuto návrhu uvedu tři důvody:
1. Přehnaně početná a hůře technicky vybavená armáda bývá příznačná pro státy, které jsou ještě (či stále) s demokracií na štíru. V době, kdy se již nemusíme připravovat na boj "za socialismus" proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli, může se pro státy na stejném teritoriu, v obdobných geopolitických podmínkách, uvažovat s tím, že relativní síla armád by měla být stejná (tj. vztažená na počet obyvatel), pokud kvalita a relativní množství výzbroje i vycvičenost vojáků jsou přibližně stejné. Obecně se uznává, že německá armáda je dostatečně silná a výkonná a může se pokládat za standard, kterého bychom měli dosáhnout i my. Vezme-li si naše armáda tento vzor - Bundeswehr - pak by i u nás počet vojáků neměl přesáhnout cca 4,7 % obyvatel, jak je tomu v Německu, tj. cca 49 tisíc vojáků.
Pokud by pro naši armádu měla, nedej Pán Bůh, za vzor sloužit armáda americká, pak bychom při stejných relacích měli mít cca 23 tisíc aktivních vojáků, 28 tisíc záložníků a 12 tisíc občanských zaměstnanců.
Zatím ministerstvem obrany stanovený cíl - 65 tisíc vojáků se zdá být přehnaně vysoký, stejně jako počet vojáků na rok 1994, uvažovaný v návrhu rozpočtu, tj. 79 000 mužů ve zbrani. Omezení rozpočtovaných prostředků bude pobídkou pro rychlejší snižování počtů a skutečnou transformaci armády.
2. Zatím je vůbec sporné, zda hodlá ministerstvo obrany využívat všech rezerv pro snížení rozpočtových nákladů ve své kapitole. Tempo přechodu na snížené počty je poněkud rozpačité. Meziroční pokles počtu důstojníků, včetně politruků a absolventů sovětských válečných škol, je pouze 18 %, je stále jen mizivý podíl nejvýše nutných vojenských profesionálů, nižších důstojníků, praporčíků a zejména poddůstojníků. Stále přebývají slušně placení plukovníci a podplukovníci. Téměř vůbec neklesá počet občanských zaměstnanců (jen cca o 1 %).
Česká armáda měla v tomto roce mimo 91 a půl tisíce vojáků ještě přes 27 tisíc občanských zaměstnanců dohromady 119 tisíc lidí. Na příští rok se plánuje celkový stav 106 tisíc lidí při téměř nezměněných 27 tisících občanských zaměstnanců, tj. celkový pokles jen o 11 %. Snad i v celkových stavech by měla být zachována proporcionálnost se změnami počtu vojáků.
Když 92tisícová armáda spotřebovala cca 21 mld. Kč, pak armáda o třetinu menší by měla spotřebovat - když ne o třetinu, tak jistě alespoň o pětinu méně finančních prostředků, což odpovídá navrhovanému nepřipuštění zvýšení rozpočtových nákladů o 4 mld. Kč.
3. US armáda za posledních 5 let snížila počty aktivních vojáků o 30 %, vojenský rozpočet o 35 %, na výzbroj a výstroj v příštím roce dává 12 % rozpočtu, na výzkum a vývoj 9 % (údaje jsou z nejnovějšího rozpočtu US armády na příští rok).
Systematické snižování počtů aktivních vojáků je nepochybně odrazem amerického hodnocení mezinárodní politické a ekonomické situace. Podobně ji zřejmě hodnotí i řada evropských demokratických států, které systematicky snižují velikosti svých armád - např. i Bundeswehr.
Vnitřní proporce návrhu našeho vojenského rozpočtu nejsou také příliš dobré. Stále převládá rozčlenění prostředků podporující zachování personálních výdajů na úkor prostředků na momentální i perspektivní modernizaci. Na personální výdaje se má věnovat téměř 45 % finančních prostředků, na nákup nových technických prostředků se poskytuje méně než 5 %, z toho na nové zbraně méně než půl procenta. Převaha tohoto nákupu bude ze zahraničí a tedy peníze z daní nezůstanou doma, jak by bylo snad naším cílem a nebude to tak ani v budoucnu, protože na výzkum a vývoj pro vojenské účely návrh rozpočtu věnuje jen částku málo přesahující 1 % vojenského rozpočtu. Ve svých důsledcích to znamená, že se nám výzkumná a vývojová základna zcela rozsype. Budeme muset vše kupovat ze zahraničí.
Tyto proporce se liší jen nevýznamně od proporcí roku 1993 a ministerstvem navrhované zvýšení rozpočtu na ně nemělo vliv.
Z toho plyne ponaučení: při jakémkoliv zvyšování vojenského rozpočtu je reálné nebezpečí, že přidané peníze se rozplynou ponejvíce v personálních výdajích, na technickou modernizaci armády a zejména perspektivy nezůstane nic. A naopak snížení rozpočtových nákladů příliš škodlivé nemůže být, protože tam, kde nic není - ani čert nebere - a tedy tak minimální částky na modernizaci snad ani není možné dále snížit, protože by přestaly existovat a nemohlo by se ani slovně argumentovat pro zvyšování nákladů na armádu nějakou modernizací.
Zdůvodňování vojenského rozpočtu momentálním vývojem mezinárodní situace zní tak, jak jsme dlouhá léta slýchávali, navíc tam byli obvykle vzpomínáni imperialisté a nepřátelé socialismu. Medle je se domnívati, že většina demokratických států činí z mezinárodní situace opačné rozhodnutí a naše případné rozhodnutí o zvýšení rozpočtu na vnější bezpečnost pro nezúčastněného vnějšího pozorovatele vypadá přinejmenším poněkud agresivisticky. Mezinárodní situace by spíše napovídala posílení rozpočtových prostředků na bezpečnost vnitřní - na boj s mafiemi, mezinárodními lupičskými gangy, pašeráky jedů, narkotik a s dalšími jevy podle USA 30. let.
Doporučuji Vám proto, paní poslankyně a páni poslanci, přijmout můj návrh a pokud bude v průběhu roku 1994 vypracována přislíbena taková "definitivní" koncepce budování české armády přesvědčující o tom, že budeme mít armádu, která svou organizací, počty vojáků s množstvím moderní výzbroje by byla alespoň obdobnou moderním armádám demokratických států, doporučím Vám pak i zvýšený vojenský rozpočet schválit. Teprve pak to mohou být dobře investované peníze daňových poplatníků. Nebude-li tento můj návrh Poslaneckou sněmovnou přijat, pak doporučuji jako změnu 31 a) navrhovaný rozpočet ministerstva obrany snížit o 3 mld. Kč místo o 4 mld. Kč a další 1 mld. Kč z této kapitoly přesunout do kapitoly VPS a účelově ji vázat na ministerstvo obrany, na zajištění moderní výzbroje a výzkumných a vývojových prací v oblasti výzbroje pro Českou armádu. Pokud jde o vnitřní bezpečnost, doporučuji vám k přijetí nejen navržený rozpočet ministerstva vnitra, ale i pozměňovací návrh na zvýšení o cca půl miliardy Kč, doporučený po projednání rozpočtovým výborem.
V průzkumu, který jsem již vzpomínal, byla i obligátní otázka na pořadí problémů, které obyvatele nejvíce tíží. Vzhledem k jednoznačenému prvenství hesla "kriminalita" i k dalším skutečnostem pokládám rozpočet ministerstva vnitra i po navrhovaném zvýšení za nedostatečný. Problém vnější bezpečnosti se tam vůbec neobjevil. Jelikož nemám z ministerstva vnitra k dispozici přesně definované účelové položky, jež by měly být posíleny či zahrnuty do rozpočtu navíc, navrhuji - a je to můj poslední návrh - částku zbylou ze 4 mld. Kč původně obsažených v návrhu rozpočtu ministerstva obrany, po odečtení přesunů do kapitoly VPS ve prospěch investičních akcí v jednotlivých okresech Moravy přesunout rovněž do kapitoly VPS jako účelovou rezervu pro vybavení policie ČR.
Děkuji za toleranci, s níž jste vyslechli mé připomínky k rozpočtu a prosím o podporu mých návrhů.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nyní přihlásil ministr obrany Antonín Baudyš, prosím, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Antonín Baudyš: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem skutečně ve velice složité situaci v takto nesmírně závažné věci, jako je obrana státu a jeho důvěryhodnost, zachovat vážnou tvář a mluvit vážně. Je to pro mne skutečně veliký problém. Rád bych úvodem řekl několik podstatných věcí.
Ministerstvo obrany je vlastně jediným resortem, který přistoupil k naprosto jinému způsobu financování. Přistupujeme právě na to, co umožnilo ve Spojených státech redukci vojenských výdajů o těch 30 %. Mimochodem pana ministra McNamarru to tehdy stálo křeslo proti vojenské lobby, nicméně se to stejně prosadilo. Chcete-li vědět co to je, je to programming, planning and budgeting system, známý jako PPBS systém. Začínáme tento rok, není to snadné a po období transformace do roku 1995 tento systém zavedeme. Vyznačuje se tím, že se jedná o naprosto průhledné financování, kontrolu kvalitou, kontrolu korunou. Struktura rozpočtu pro ministerstvo obrany a armádu ČR, tak jak vám byla předložena, už začíná aspoň částečně respektovat tento způsob financování.
Chtěl bych říci, že ta částka, jak je navržena, obsahuje i 4 mld., které nejsou vojenskými výdaji, které jsou však výdaji vynucenými, ale je možno o tom diskutovat. Rád bych ale řekl jednu věc. Chceme-li uvažovat a hovořit zodpovědně, těžko přistoupit na agrumentaci - sebereme 3 mld., sebereme 4 mld. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tím, že schvalujete rozpočet a vyjadřujete se k němu, přebíráte zodpovědnost za veškeré důsledky, které z toho plynou. A právě systém PPBS, který je založen na programech, vede k tomu, že je třeba říci ano, snížíme výdaje, nedáme na pyrotechnickou asanaci, nedáme na stříhání vojáků, nedáme na investice do Ústřední vojenské nemocnice, nedáme na opravu motorů stíhaček, atd. To jsou konkrétní výdaje, kde lze ušetřit, ale kde se také přebírá zodpovědnost za to, co se nedoporučí. A pan poslanec Skočovský, který byl přítomen projednávání kapitoly v branně bezpečnostním výboru, ví, že jsme procházeli stranu po straně, položku po položce, každá byla precizně zdůvodněna, a proto je vám předkládaný rozpočet ministerstva obrany předkládán tak, jak je, beze změny. Pan poslanec Skočovský se pamatuje na svou reakci, že nebude mít připomínky, ale že nakonec vystoupí ve veřejné rozpravě a bude požadovat miliardy dolů. To je pro mne velmi obtížně akceptovatelný způsob.
Chtěl bych říci ještě další věc. Jen důvěryhodný a bezpečný stát je zárukou podnikání, investic a velice podstatným předpokladem prosperity. A mezi významné znaky důvěryhodného státu patří zřetelné odhodlání občanů hájit svobodu, integritu státu a nezávislost, nasadit i život. A to znamená mít také funkční a fungující armádu. A armáda je v tomto roce, v prvním roce nezbytné transformace, jejíž první krok bude ukončen v roce 1995 a chceme-li být spoluodpovědni za mír a stabilitu v Evropě, musíme také mít fungující armádu. Proto říkám znovu, že každá položka byla probrána bod po bodu a já musím takovýto přístup zásadně a rezolutně odmítnout. Nelze tímto způsobem postupovat. Snažil jsem se být velice odpovědný a zredukovat nároky a potřeby armády na nezbytné minimum.
Nicméně bylo zde zmíněno, že armáda šidí Moravu. Jsem ochoten začít jednat o tom, že můžeme - tak jako dříve celá armáda byla v západním okruhu, protože víme kde byl nepřítel - jednat s moravskými představiteli, že nejpodstatnější část armády přesuneme na východ. Samozřejmě to bude znamenat značné investice do bytové výstavby, značné zatížení přerovského letiště, mošnovského letiště, atd, ale prosím, jsem připraven o takovýchto názorech jednat. Dokonce jsem připraven jednat i o výrazném navýšení rozpočtu pro armádu, abychom mohli podporovat výzkum, vývoj a výrobu zbraní na Moravě. Já bych dokonce ty čtyři miliardy přidal. Ale jsem tak skromný, že stačím s tím, co je v návrhu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Karase, připraví se kolega Syka, po něm kolega Zima. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr odpověděl sice razantně, ale věcně ani na jeden podnět, který pan kolega Skočovský zde přednesl, nedal odpověď. To za prvé.
Za druhé mám zkušenost z Federálního shromáždění, kde jsme snížili rozpočet armády o 5 mld. a jak je vidět, přežilo se to.
Za třetí ne z každých úst znějí dobře slova o integritě státu. O tom si nemůže dovolit hovořit každý.
Za čtvrté bych rád připomněl, že každý občan ČR by hlavně uvítal, kdyby se cítil bezpečně doma z titulu vnitřní bezpečnosti, a to budeme preferovat.
Poslanec Jiří Karas: Pane místopředsedo, dámy a pánové, mám na srdci jednu otázku, jeden problém a jeden pozměňovací návrh. Považuji za naprosto nezbytné upozornit na závažnou problematiku finančního zabezpečení mezinárodní spolupráce v rámci vládou uzavřených mezinárodních dohod v oblasti vědy a vývoje technologií, a to dvoustranných, mnohostranných a členství v mezinárodních organizacích.
Ministerstvo školství obdrželo příslušné kompetence v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce zákonem ČNR č. 21/93, avšak požadovaná částka na r. 1994 potřebná k realizaci těchto kompetencí vládou garantovaných mezinárodních smluv není zahrnuta ani v rozpočtu ministerstva, ani v jiné závazně deklarované části státního rozpočtu, např. Všeobecná pokladní správa.
Plánovanou částku 132 mil. Kč je nutné zajistit jak z důvodu odpovědnosti vlády za plnění mezinárodně přijatých dohod, tak věcné potřeby aktivního zapojení do spolupráce s vyspělými státy v oblasti vědy a vývoje technologií, které je podstatným faktorem úspěšnosti ekonomické reformy. Bez přidělení těchto prostředků hrozí České republice snížení vážnosti a korektnosti, respektive - možná to trochu přeženu - ostuda pro neplnění mezinárodních, vládou přijatých závazků. Táži se tedy vlády ČR, jakým způsobem tato problematika bude řešena.
Druhá záležitost je záležitost lokální a já se omlouvám, že se věnuji v této chvíli problematice pouze regionální. Je to záležitost, týkající se okresní nemocnice v Třebíči, která se ocitá ve velmi problematické situaci.
Třebíčská nemocnice se 715 lůžky je jediné zařízení pro spádovou oblast asi se 118 000 obyvateli, pro některé obory se spádové území zvětšuje o 10 000 až 50 000. Stávající areál je ve ztísněném prostoru, budovy z roku 1902, 1910 a 1935, objekty i rozvody energií havarijní. Od roku 1975 je uvažováno s výstavbou nové nemocnice, která však nebyla uskutečněna, v souvislosti na probíhající transformaci zdravotnictví byl změněn záměr co nejrychlejší výstavby nové nemocnice, byla přehodnocena potřeba lůžkového fondu a na první místo byla zařazena stavba univerzálního lůžkového pavilonu pro některé interní obory, které jsou umístěny ve starších budovách a naléhavě potřebují opravu a rekonstrukci.
Okresní úřad v Třebíči předal dvakrát na Ministerstvo financí ČR žádost o poskytnutí individuální dotace, a sice v roce 1991 a 1992. Žádost byla průběžně doplňována o nově vzniklé skutečnosti. Realizace stavby, doporučená Ministerstvem zdravotnictví ČR. Stavbou nového lůžkového pavilonu by nedošlo ke zvýšení celkového počtu lůžek nemocnice, ale byla by umožněna realizace oprav a dalších budov, které to vyžadují. Vzhledem k tomu, že realizace této stavby je pro třebíčskou nemocnici a třebíčskou oblast životně důležitá, dovoluji si navrhnout tento pozměňující návrh:
Vyčlenit z kapitoly "Všeobecná
pokladní správa" ukazatel vládní
rozpočtová rezerva - 40 mil. Kč ve prospěch
kapitoly Ministerstva zdravotnictví - účelová
dotace stavba pavilonu interny v Třebíči.
Děkuji za pozornost.