Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 180 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, ministr hospodářství K. Dyba, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

(Jednání opět zahájeno v 9.16 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Zahajuji druhý den jednání 16. schůze, prosím, abyste se zaprezentovali. Dovolte mi, abych upozornil 7 poslanců, kteří včera nevrátili náhradní karty, že je musí vrátit, protože tyto karty neplatí automaticky pro dnešní jednací den. Je třeba je znovu přiřadit. To pro ty kolegy a kolegyně, kterým se s náhradní kartou nedaří zaregistrovat.

Prvním bodem dnešního jednání bude

Z pověření vlády předložený vládní návrh zákona odůvodní ministr práce a sociálních věcí p. Jindřich Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předložila k projednání návrh zákona, který představuje zcela novou právní úpravu. Penzijní připojištění, jako samostatný a ucelený ekonomický faktor, zatím v České republice komplexní zákonnou úpravu postrádá. V podmínkách tržní ekonomiky představuje penzijní připojištění významnou část sociálního systému, neboť vytváří prostor pro zajištění doplňkových příjmů občanů v době stáří či invalidity. Je tedy důležitou součástí principu sociální odpovědnosti občana za své zabezpečení v obtížných sociálních situacích.

Penzijní připojištění je však též důležitým ekonomickým faktorem, neboť kapitál penzijních fondů se stane zdrojem nových investic. V současné době je možné získat doplňkové příjmy formou připojištění jen u komerčních pojišťoven. Právní úprava, která by umožňovala připojištění u penzijních fondů nebo obdobných subjektů, dosud u nás neexistuje. Překlenutí této mezery je proto hlavním účelem předkládaného vládního návrhu zákona. Přitom je potřebné systém penzijního připojištění právně zakotvit ještě před celkovou reformou důchodového pojištění, aby občané již měli vytvořen prostor pro své rozhodování o sociálním zajištění a mohli si již nyní platit na své budoucí penze.

Předložený návrh zákona řeší penzijní připojištění na širším principu občanském a nikoliv na principu zaměstnaneckém, a to s podporou státu. Bude se jednat o systém otevřený, tj. přístupný každému, kdo má zájem do něj vstoupit. Účast na penzijním připojištění nebude tedy vázána jen na osoby konající zaměstnání v zaměstnaneckém poměru, nýbrž účastníkem penzijního připojištění se mohou stát i osoby samostatně výdělečně činné a další osoby bez zřetele na jejich sociální a ekonomické postavení.

Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá fyzická osoba starší 18ti let, má-li trvalý pobyt na území České republiky. Účast na penzijním připojištění je dobrovolná a bude se zakládat smluvně. Penzijní připojištění bude podle návrhu zákona prováděno prostřednictvím samostatných právnických osob, tj. penzijních fondů.

Penzijní fondy budou zakládány jako akciové společnosti se souhlasem ministerstva financí, které též bude zabezpečovat dozor nad činností těchto fondů. Z existujících forem právnických osob byla v návrhu zákona zvolena forma akciové společnosti jako nejvýhodnější a nejpraktičtější s tím, že se vycházelo při této úpravě z předpisů platných pro investiční fondy, které mohou mít postavení a úlohu penzijních fondů.

Stanoví se v návrhu některé potřebné odchylky od obecně právní úpravy akciových společností, obsažené v obchodním zákoníku. Tyto odchylky se kromě otázek vzniku penzijního fondu, včetně výše jeho základního jmění, dotýkají zejména orgánů akciové společnosti, jejich složení a požadavků na členy těchto orgánů, vydávání akcií penzijního fondu a nakládání se ziskem.

Základním vnitřním předpisem penzijního fondu, podle něhož se bude provádět penzijní připojištění, bude penzijní plán. Na tento penzijní plán budou navazovat a budou z něho i vycházet smlouvy, uzavírané mezi penzijním fondem a občanem. Návrh zákona obsahuje jen rámcovou úpravu otázek, které musí každý penzijní plán ustanovit, a to především z důvodů ochrany pojištěnců. Vlastní konkrétní podmínky nároků na dávky, placení příspěvků, výpočet a výplata dávek, převoditelnost prostředků mezi penzijními fondy a další podmínky stanoví v penzijních plánech zakladatelé penzijních fondů v souladu se svými záměry. Takové řešení odpovídá podstatě a smyslu penzijních fondů, které mají budoucím účastníkům nabízet různé možnosti a varianty penzijního připojištění.

Podle návrhu zákona mohou být penzijní plány definovány obecně příspěvkově a ve vymezených případech, především v případě invalidity, i dávkově. S ohledem na nutnost omezení rizik se stanoví, že základním typem budou penzijní plány příspěvkové, což znamená, že výše dávek bude záviset na výši peněžních prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch účastníka.

Účastníci, kteří penzijnímu fondu platili více, budou mít tedy nárok na vyšší penze. Konkrétní výše penze pak bude stanovena podle pojistně matematických pravidel. Ve prospěch účastníků penzijního připojištění budou ze státního rozpočtu poskytovány státní příspěvky diferencované podle výše příspěvku placeného účastníkem penzijního připojištění. Nejnižší příspěvek ze státního rozpočtu činí 40 Kč měsíčně. Nejvyšší státní příspěvek může činit 150 Kč měsíčně.

Sociální přístup státu k penzijnímu připojištění se projevuje v sazbách státního příspěvku, které nejsou vzhledem k příspěvku účastníka konstruovány lineárně, nýbrž u nižších příspěvků účastníka bude náležet relativně vyšší státní příspěvek. Tím se umožní, aby se penzijního připojištění mohly účastnit i skupiny obyvatel s nižšími příjmy.

Nároky účastníků penzijního připojištění na penze a další dávky penzijního připojištění budou tedy závislé na třech zdrojích, a to výši příspěvků zaplacených jednotlivými účastníky, výši státního příspěvku a podílu účastníků na výnosech hospodaření penzijního fondu.

Přitom za účastníka penzijního připojištění může podle návrhu zákona platit příspěvek jeho zaměstnavatel nebo jiná osoba.

Vedle státního příspěvku bude stát podporovat penzijní připojištění i daňovým zvýhodněním. Staví tak penzijní fondy na roveň ostatním investorům, jako jsou investiční společnosti a investiční fondy.

Vedle sociálních hledisek, tj. finančního zajištění občanů ve stáří a jiných sociálních událostech, jsou v navrhované úpravě i hlediska ekonomická. To je akumulace kapitálu penzijních fondů a jeho investování. Penzijní fondy budou z hlediska objemů spravovaných prostředků významným investorem na kapitálovém trhu. V zájmu ochrany účastníků penzijního připojištění zákon proto vymezuje způsoby nakládání s dočasně volnými prostředky penzijního fondu. Penzijní fond musí v prvé řadě sledovat zájmy účastníků penzijního připojištění, tj. dbát na náležité hospodaření zaručující spolehlivé výnosy. Současně však hospodaření penzijního fondu musí zaručovat nejen jeho solventnost, ale i likviditu, tj. schopnost dostát v každém okamžiku závazkům vůči všem účastníkům penzijního připojištění. Peněžní prostředky, s nimiž peněžní fond hospodaří, může proto použít k investování jen do bezpečných majetkových hodnot.

V zájmu ochrany pojištěnců návrh zákona stanoví, jakým způsobem může penzijní fond umisťovat své prostředky. Přímo ze zákona bude pro penzijní fond vyplývat povinnost rozkládat rizika vyplývající z investování. Zisk z hospodaření penzijního fondu je určen především ve prospěch pojištěnců, a proto zákon stanoví, že mezi akcionáře lze rozdělit nejvýš 10 % zisku. Hospodaření penzijního fondu a jeho další činnost bude podléhat státnímu dozoru, který bude zabezpečovat Ministerstvo financí. Toto ministerstvo též bude zmocněno ukládat opatření k nápravě v případě zjištěných nedostatků.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, při projednávání návrhu zákona ve výborech Parlamentu byly doporučeny některé úpravy, které jsou obsaženy ve společné zprávě výborů. Se všemi těmito úpravami souhlasím, a proto mi dovolte vás závěrem požádat, abyste s vládním návrhem zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením vyslovili souhlas ve znění návrhů obsažených v této společné zprávě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím společného zpravodaje výborů Poslanecké sněmovny pana poslance Jindřicha Němčíka, aby podal zprávu o projednávání návrhu ve výborech.

Pan poslanec Jan Černý má náhradní kartu č. 2.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se společnou zprávou k tomuto tisku návrhu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, který je obsažen ve sněmovním tisku 825.

Návrh zákona projednaly rozpočtový výbor, hospodářský výbor, zemědělský výbor a jako výbor garanční výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, které na svém zasedání projednaly předlohu v průběhu měsíce ledna a února. Společná zpráva byla vypracována na základě připomínek, které vznikly z tohoto projednávání v jednotlivých výborech. Zpravodajové se potom na společné schůzce dohodli na této společné zprávě, která shrnula všechny připomínky. Zpravodajové se dohodli, že Poslanecké sněmovně Parlamentu doporučí přijetí předloženého vládního návrhu zákona s úpravami tak, jak jsou uvedeny ve společné zprávě.

Krátce bych chtěl doplnit tuto stručnou formální výpověď o tvorbě společné zprávy a o projednání návrhu zákona o dvě informace, které se týkají atmosféry, ve které projednání návrhu zákona probíhalo. Vytvořily se v průběhu v podstatě dvě určité skupiny, které nějakým způsobem jsou intenzivněji zainteresovány na přípravě a schválení tohoto zákona.

Jedná se o skupinu, která vlastně zastupuje zájmy komerčních pojišťoven a která má samozřejmě zájem o to, aby v konkurenci, která se vytváří v oblasti pojištění se uplatnily představy o průběhu všech druhů pojištění, které se týkají důchodového, příp. invalidního pojištění. Druhá skupina je skupina, která hájila představu vytvoření zaměstnaneckých fondů.

Byl bych rád, abychom se v dnešní diskusi omezili pouze na předlohu tohoto zákona, který řeší jeden specifický model penzijního připojištění se státním příspěvkem a samozřejmě nemůže zohlednit ty názory nebo připomínky, které se týkají jiných modelů, jiných forem pojištění či připojištění. Ty musí být řešeny ve speciálních zákonech, které se týkají těch jiných forem pojištění.

Tento zákon je skutečně zákonem o individuálním penzijním připojištění se státním příspěvkem. Proto je obsah tohoto zákona konstruován podle tohoto zadání pro tento zákon. Tolik krátce k obsahu a k projednávání tohoto návrhu zákona. Myslím, že lze otevřít rozpravu k tomuto návrhu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodajovi. Než zahájím rozpravu, oznámím do stenozáznamu, že pan poslanec Gross má náhradní kartu č. 3.

Jako první se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Hana Lagová. Prosím, aby se ujala slova. Připraví se paní poslankyně Fischerová.

Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych k předloženému návrhu nejprve vyjádřila stanovisko klubu a pak předložila některé pozměňovací návrhy.

Stanovisko klubu si nečiní nárok rozebrat všechny sporné otázky, které z předlohy vyplývají. Zmíním se jen o některých.

Za prvé. Třístupňová soustava důchodového pojištění by měla být realizována při zachování všech potřebných vazeb a souvislostí. Proto se jeví projednávání třetího stupně, tj. doplňkového na individuálním základě před stupněm základním, a tedy povinným, naprosto nelogické. Okamžitě to navozuje otázku, zda se tím opouští záměr, kdy základ důchodových příjmů by mělo zajišťovat povinné a státem garantované důchodové pojištění. Signalizuje to zřetelný odklon od programového prohlášení vlády.

Další doplňkové systémy, ať už na korporativním či individuálním základě by měly být z něho odvozeny a jej doplňovat.

Za druhé. V předloženém návrhu, tisk 604, uvádí se jako jedna z forem soukromého důchodového připojištění se státním příspěvkem, avšak bez vazby na tento základní povinný stupeň. Proč je tedy tato forma nazvána připojištěním, když z ní nevyplývá, k čemu se občan bude připojišťovat? Připojištění je zpravidla takové pojištění, které se sjednává navíc k jinému pojištění.

Celý návrh je plný rozporů. Je jen škoda, že včera neprošel návrh na jeho stažení a dopracování. Zásadní otázkou tedy je, zda tento návrh, který je spíše individuálním spořením se státním příspěvkem, má vůbec co společného s důchodovým připojištěním. Vždyť kromě invalidní penze nemůže důchod nabízet pojištění s důchodem v předem sjednané výši.

Navrženým státním příspěvkem je tato forma závislá na státním rozpočtu. Čili role občana a jeho odpovědnost za svůj sociální osud se nezvyšuje. Tato forma navíc nikterak nerozšiřuje až dosud existující nabídky komerčního životního pojištění.

Za třetí. Z celé řady skutečností lze odvodit, že tato úprava není určena pro sociálně slabší skupiny obyvatelstva, spíše pro vrstvy střední a majetnější. Skoro paradoxem je, že občané sociálně slabší budou však svými daněmi vytvářet podmínky pro poskytování státního příspěvku občanům majetnějším. V této souvislosti poznamenávám, že lze podpořit změnu § 29 odst. 2 tak, jak je uvedeno ve společné zprávě, v tisku 825.

Za čtvrté. Návrh se netají s případnými riziky. Proto se počítá s převahou příspěvkových definovaných pojistných plánů, i když je známo, že dávkově definované plány jsou přehlednější, pro občany přijatelnější. Jinak v tom lze, opět opakuji, vidět pouze formu ne pojištění, ale běžného spoření.

Za páté. Penzijní fondy lze chápat jako životní pojišťovny, které se specializují na soukromě důchodové pojištění. Přitom toto pojištění se státním příspěvkem by bylo možno provozovat také podle zákona o pojišťovnictví.

Za šesté. Je žádoucí, aby tato norma byla dána do souladu se zákonem 320/1993 Sb., což je novela zákona 185/1991 Sb., o pojišťovnictví schválená sněmovnou v prosinci minulého roku. Chybí např. ustanovení o technických rezervách a solventnosti, jak vyplývá opět z prosincové novely. Toto ustanovení je žádoucí především v zájmu ochrany pojištěnce, neboť tvorba těchto rezerv nepodléhá zdanění podle zákona o dani z příjmu.

Vážení kolegově, pro množství sporných otázek zásadního charakteru se domníváme, že lze těžko předložený návrh podpořit.

Přesto si dovolím předložit několik pozměňovacích návrhů.

1. § 3 odst. 1 se doplní větou: "Za penzijní fond se považuje též pojišťovna, která sjednává výhradně smlouvy o životním pojištění doplněné případným úrazovým připojištěním a má dozorčím orgánem schváleny všeobecné pojistné podmínky penzijního připojištění se státním příspěvkem." Odůvodnění: Penzijní fondy jsou vlastně životními pojišťovnami, které se specializují na soukromé důchodové pojištění. Toto pojištění se státním příspěvkem lze provozovat také v režimu zákona o pojišťovnictví. Podmínkou je, že pojišťovna bude provozovat pouze životní pojištění. Nelze životní pojištění provozovat společně s neživotním pojištěním v jedné pojišťovně.

2. V § 11 se vynechají odst. 3 - 5. Odst. 6 se přečísluje. Odůvodnění: Návrh zákona omezuje sestavování penzijního plánu jen jako příspěvkově definovaného penzijního plánu kromě invalidní penze. Kromě invalidní penze by tedy penzijní fond nemohl prodávat pojištění s důchodem v předem sjednané výši. Nejpodstatnější na tomto návrhu je to, že dávkově definované penzijní plány jsou daleko více transparentní, a tím i přijatelnější pro občany.

3. § 31 zní: "Odst. 1 - penzijní fond vytváří v souladu se statutem a penzijním plánem tyto technické rezervy (dále jen rezervy): za prvé - rezervu pojistného, životních pojištění; za druhé - rezervu pro pojistná plnění; za třetí rezervu na úhradu závazků z finančního umístění jménem účastníků pojištění. Odst. 2 - prostředky rezerv se používají k úhradě závazků penzijního fondu vůči účastníkům, pokud nejsou uspokojovány ze zajištění. Odst. 3 - penzijní fond může vytvářet i další rezervy, pokud závazky vůči účastníkům nelze uhradit některou z rezerv uvedených v odst. 1. Odst. 4 - evidence o každé rezervě se vede účetně odděleně od ostatních závazků penzijního fondu. Penzijní fond vede seznam, ve kterém je postupně uváděna výše prostředků rezerv, z něhož je povinen předkládat ministerstvu výpis vždy do 31. března následujícího roku."

5. Penzijní fond je povinen vykazovat ministerstvu solventnost nejpozději do 31. března následujícího roku.

6. Způsob vykazování solventnosti penzijního fondu stanoví ministerstvo.

7. Ministerstvo vyhodnocuje míru solventnosti jednotlivých penzijních fondů a v případě zjištění nedostatku uloží penzijnímu fondu nápravná opatření.

Odůvodnění této změny: Návrh zákona postrádá standardní ustanovení o technických rezervách a solventnosti, která byla do zákona o pojišťovnictví zapracována jeho prosincovou novelou. Ustanovení o technických rezervách jsou nezbytná ve vztahu ke zdanění příjmů. Tvorba těchto rezerv nepodléhá zdanění podle zákona o dani z příjmu. Navrhované doplnění zákona tedy odpovídá novým ustanovením zákona o pojišťovnictví.

Čtvrtý návrh: Doporučuji v paragrafu 33 vložit před odstavec 1 nový odstavec 1 a ostatní odstavce se přečíslují. Odstavec 1 zní: " Prostředky technických rezerv penzijního fondu musí být uloženy v tuzemské bance nebo investovány v tuzemsku bez oprávnění jejich převodu do zahraničí."

Odůvodnění: Návrh zákona postrádá standardní ustanovení o povinnosti umístění prostředků rezerv v tuzemsku. Navrhované doplnění zase odpovídá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

Pátý návrh: § 33 odst. 1, po přečíslování odstavec 2, se upravuje takto: 1. Za slovo "prostředky" se vkládají slova "technických rezerv". Odstavec 2, písm. c) zní: "vkladů u bank".

Odůvodnění: Doplňuje se, že jde o umístění technických rezerv, nikoliv jakýchkoli prostředků fondu, a možnost umístění rezerv do vkladů u bank. Zřejmě tady jde o opomenutí. Vypouští se nejasné ustanovení o jiných movitých věcech.

Šestý návrh: V § 34 se slovo "majetku" nahrazuje slovy "prostředků technických rezerv".

Odůvodnění: Sjednocuje a zpřesňuje se terminologie v rámci zákona.

Sedmý návrh: V § 37 se vypouští odst. 3, následující odstavec se přečísluje.

Odůvodnění: Je tady použita nepřesná dikce. Záměr zákona je naplněn doplněným ustanovením o technických rezervách, tak jak jsem přednášela nové znění § 31 odst. 1 až 5.

Poslední osmý návrh: § 51 a 52 se vypouštějí, následující paragrafy se přečíslují.

Odůvodnění: V rozporu se záměrem vlády fiskálně nepodporovat příspěvky zaměstnavatelům na penzijní připojištění zaměstnanců i v rozporu se standardním postupem při výpočtu pojistného sociálního pojištění v tržních ekonomikách ustanovení obou § 51 a 52 umožňují odpočet příspěvků zaměstnavatele od vyměřovacího základu pro výpočet pojistného sociálního pojištění. Šlo by o preferenci penzijního připojištění na úkor sociálního pojištění. Proto se navrhuje oba paragrafy vypustit. To je z pozměňovacích návrhů vše, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Lagové. Mám opět tři informace technického rázu. Paní poslankyně Kadlecová má náhradní kartu číslo 4, pan poslanec Syka kartu číslo 5, pan poslanec Mandelík kartu číslo 6. Chtěl bych ještě jednou požádat ty poslance, příp. poslankyně, kteří včera měli zapůjčené náhradní karty, aby je vrátili, protože pro dnešní den je nelze automaticky použít. Dosud tak všichni neučinili. Prosím nyní paní poslankyni Fischerovou, aby se ujala slova, připraví se pan poslanec Štrait.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, musím ačkoli velmi nerada - konstatovat, že projednávaný vládní návrh zákona o připojištění se státním příspěvkem nepovažuji za vhodné řešení postupně se zhoršující situace v oblasti důchodového pojištění.

Návrh zákona se odchyluje od přijaté koncepce sociální politiky. Dosud jsme se nevyrovnali s povinným základním důchodovým pojištěním. Vláda v současné době upustila od kolektivního penzijního připojištění financovaného na základě dohody zaměstnavatelů se zaměstnanci a už nyní projednáváme systém dobrovolného individuálního připojištění s přístupy ryze komerčními, které zákonitě nemohou vyhovovat zaměstnaneckým vrstvám občanů s nižšími příjmy. Stavíme dům od střechy, do kterého velmi pravděpodobně dříve nebo později začne zatékat. Nemohu se také vyrovnat se způsoby výpočtu měsíčních plateb pojistného, majících diskriminační charakter. Platba se vypočítává z průměrné doby přežití občana důchodce, která je jiná u mužů a jiná u žen. Tato zdánlivá maličkost se skrývá v § 11, odst. 6. Nelze tedy nevidět, že to budou opět ženy, které nejenže mají nižší příjmy po celý život, ale budou mít i nižší důchody. Nebylo by racionální, kdyby žily kratší dobu? Předpokládala jsem, že vláda ČR v souladu s programovým prohlášením, které se stalo podkladem pro vyslovení důvěry, bude iniciovat vznik penzijních fondů z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a předloží svému slibu odpovídající právní normu. Bohužel tomu tak není.

Pozměňovací návrhy nepředkládám, protože vzhledem k samé podstatě zákona cestu k reálné změně nevidím. Nemohu se také v těchto souvislostech nezmínit o reálném poměru sil, který je samozřejmě určující.

Závěrem mi, vážené kolegyně a kolegové, dovolte ještě jednu připomínku. Mysleme při své práci více na ty, kteří nás volili, než na ty, kteří nám vládnou. Děkuji vám za pochopení a za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Fischerové a prosím pana poslance Štraita, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Pěnička.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych také přednesl stanovisko našeho klubu k vládnímu návrhu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

1. Parlamentu je předložen dlouhodobě připravovaný návrh zákona, který ve spojení se zákonem o základním důchodovém pojištění zakládá budoucí sociální postavení a životní úroveň převážné části populace. Vláda ustupuje od dříve preferované koncepce kolektivního důchodového připojištění a předkládá novátorské, v západní Evropě také neobvyklé, individuální připojištění s přímou participací státu.

2. Zákon má prostřednictvím další finanční participace občanů řešit rozvírající se nůžky příjmové situace produktivní a poproduktivní části populace. Poměr průměrného vyplaceného důchodu k průměrné čisté mzdě poklesl ze 70,6 % v roce 1991 na 67,5 % v roce 1993, před listopadovou valorizací dokonce na 60 %. V důvodové zprávě k návrhu projednávaného zákona se navrhuje systémově založit tento pokles až pod 50 %.

Navrhované připojištění je podstatným finančním zásahem, jak tady už tolikrát zaznělo, do nízkopříjmových kategorií obyvatelstva, včetně rodin s nezaopatřenými dětmi, které založený nárůst cen bydlení, placení školních pomůcek, resp. školného z připojištění vylučuje. Tato situace povede k tlaku na růst mezd se všemi dalšími riziky. Připojištění není také dostatečně chráněno před inflačními vlivy.

3. Solventnost penzijních fondů není garantována státem a významná rizika dalšího ekonomického rozvoje bankroty bank, nedostatečné příjmy státního rozpočtu, nezaměstnanost, vývoj reálných mezd atd. - rizikovost systému dále násobí.

4. Nezbytnost přijetí zákona je zdůvodňována novým systémem základního důchodového pojištění, který Parlament dosud neprojednal ani neschválil. Existují též významné rozpory v navrhované koncepci důchodového připojištění mezi vládou, odbory, zaměstnavateli a pojišťovnami.

5. Předpokládaná 40 %ní zapojenost populace produktivního věku během tří let není ekonomicky podložena, má spekulativní charakter a sociální průchodnost důchodové reformy negarantuje.

Dovolte mi z výše uvedených důvodů projednávání bodu 13 přerušit a pokračovat v jeho projednávání na zasedání Poslanecké sněmovny tam, kde budeme projednávat současně zákon o základním důchodovém pojištění.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, promiňte, ale na to právo nemáte, zřejmě jste chtěl navrhnout přerušení. Řekl jste: "Dovolte mi přerušit ... ".

Poslanec Jaroslav Štrait: Ano, navrhuji proto přerušení bodu 13.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: To je trochu něco jiného.

Poslanec Jaroslav Štrait: Ano, já se omlouvám, tam jsem asi zapomněl slovo "navrhuji". Pokračuji dále:

Podporujeme proto požadavek odborů projednat vládní návrh zákona v alternativně dříve připravené verzi kolektivního důchodového připojištění.

Vážení kolegové, ještě jednu osobní poznámku. V naší zemi je tradičně a oprávněně zaseta nedůvěra k jakýmkoliv druhům připojištění. Jsou proto z minulosti zcela racionální důvody. Nejde o nějaké katastrofické vize typu Arthura Hayeliho, nebo aféru pojišťovny Fénix za první republiky, ale o realitu. Ti, co byli pojištěni za první republiky, přišli o to v roce 1938, 1945, 1953, prostě několikrát za sebou. Viděl jsem na vlastní oči výměr důchodu člověka, který platil pojištění ve Škodovce v Hradci Králové a různými přepočty v 60. letech měl dostat korunu třicet šest měsíčně z několikasetkorunové částky, kterou si platil. Ministerstvo to tehdy řešilo 40 korunovým odbytným.

Dávám tedy panu ministrovi na zvážení, jakou formou by šlo tyto lidi, dnes povětšinou starodůchodce, zvýhodnit. Děkuji.