Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Františku Kozlovi a nyní prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Eduarda Zemana, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů.

Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednaly na svých schůzích v listopadu 1993 návrh poslance Františka Kozla a dalších na vydání zákona o změně názvu Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích a doporučují Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila s jednou úpravou.

Úprava se týká § 2, kde se navrhuje změna. Paragraf 2 zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Eduardu Zemanovi za zprávu. Nyní je třeba otevřít rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Výborný, takže mu uděluji slovo.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Nebudu mluvit dlouho, neboť můj postoj k návrhu zákona vyjadřuje již to, že jsem jeho spolunavrhovatelem, takže kdybych se vyslovoval o důležitosti tohoto zákona, opakoval bych jen to, co říkal kolega Kozel, s nímž v tomto směru naprosto souhlasím. Mám však jeden pozměňovací návrh.

Ve znění společné zprávy podle 829 k návrhu zákona dle tisku 648 je navrhováno, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení. Osobně to nepovažuji za zcela správné a zdařilé. Právě u tohoto zákona by datum účinnosti mělo být stanoveno pevným dnem, nikoli v odvislosti od toho, kdy bude rozeslána Sbírka zákonů v té částce, v níž bude - jak pevně věřím - schválený zákon publikován.

Upozorňuji tedy, aby došlo k té změně, aby byl přijat můj pozměňovací návrh, že zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1994. Připomínám, že to odstraní možné pochybnosti při vydávání vysvědčení na této univerzitě.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému. Dále se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Tomanová.

Poslankyně Hana Tomanová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, předložený zákon, týkající se změny názvu Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích na název Univerzita Pardubice dává do souladu současnou strukturu pardubické vysoké školy, která má letos přes 1900 studentů, z nichž chemici tvoří již jen 50 % tohoto počtu.

Naléhavá potřeba změny názvu vyplývá zejména z toho, že letos v červnu, tedy za necelé čtyři měsíce, budou z Dopravní fakulty vycházet první absolventi pětiletého studia, kteří započali svá studia v Žilině a na fakultě ekonomicko - správní první bakaláři. Bylo by tedy paradoxní pro tyto studenty, aby diplomy obdrželi z chemické školy.

Pardubická vysoká škola v současné struktuře odpovídá požadavkům, které Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj kladou na univerzity. Je to pět požadavků, které si vám dovolím vysvětlit.

1. Kompletní učební programy od bakalářského po doktorandské. Všechny tyto tři studijní programy škola nabízí. U Dopravní fakulty se nejedná o novou fakultu, ale o přenesení dopravního školství do České republiky po rozdělení federace. Na fakultě učí celá řada kvalifikovaných učitelů, kteří se vrátili po rozdělení státu ze Slovenska.

2. Existence minimálně tří fakult. Pardubická škola má kromě tří fakult ještě Ústav cizích jazyků s pedagogickým studiem němčiny a angličtiny.

3. Školou musí projít nejméně dvě generace studentů. Pardubická škola má 44letou tradici, vychovala 6 300 absolventů a její absolventi zastávají řadu významných funkcí v našem průmyslu.

4. Kvalitní vědecké programy a dobře vybavenou knihovnu. O kvalitě vědecké právě hovoří to, že škola má 31 doktorů věd a 150 kandidátů věd. Podle hodnocení ohlasu vědeckých prací se škola řadila mezi tři nejvíce citovaná pracoviště v České republice vedle 1. lékařské kliniky a přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

5. Univerzita má být plně autonomní se všemi orgány samosprávy. I tento požadavek škola splňuje.

Svým rozvojovým trendem usiluje škola o svou integraci do západoevropského systému. Současné trendy vedoucí k diverzifikaci studijních programů a zavádění humanitních oborů na technických univerzitách a technických programů na humanitních univerzitách vedly např. ve Velké Británii k celé řadě změn názvů polytechnik na názvy univerzita.

Dejme tedy absolventům pardubické vysoké školy stejné výchozí podmínky, jaké mají absolventi zahraničních univerzit. Přejmenování Vysoké školy chemickotechnologickě na Univerzitu Pardubice bude krokem vyjadřujícím realitu této školy a dávajícím absolventům smysluplný diplom.

Vážené kolegyně a kolegové, přijetím tohoto zákona nezřizujeme novou vysokou školu. Měníme pouze název školy, která má za sebou více než 40tiletou historii a které dnes, při existenci tří fakult, je dosavadní název příliš těsný. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Tomanové. Dále se o slovo přihlásil pan poslanec Soural.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych podpořit návrh pana poslance Výborného s tím však, že bych místo data 1. dubna 1994 doporučoval zvolit jinou variantu, a to 31. března 1994, a to z důvodů, které již někteří z vás pochopili.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Souralovi. O slovo se hlásí pan poslanec Jaroš.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jsem z Hradce Králové a pochopitelně, že bych zde mohl svým vystoupením trochu nabudit určitý střet, který je charakteristický a znám jako určitý vztah mezi městy Hradec Králové a Pardubice. Není tomu tak. Já přeji Pardubicím mnohé fakulty, přeji, aby se tam vysokoškolské vzdělání dále rozvíjelo, ale přesto nemohu přenést trochu přes srdce, a to je zřízení univerzity jako takové.

Bylo zde řečeno, že v roce 1991 byla zřízena řada univerzit. Tyto univerzity mají jednak přívlastek obyčejně podle daného regionu, ať je to Slezská, Jihočeská, Západočeská apod., a druhá věc je ta, že již tehdy byla obrovská kritika, která poukazovala na určitou devalvaci univerzit, že těchto univerzit je příliš mnoho.

Hradec Králové je město také s určitou vysokoškolskou tradicí, je tam prakticky od roku 1945 řada fakult humanitárního zaměření - mohu připomenout lékařskou fakultu, farmaceutickou fakultu - ale přesto Hradec Králové nevolá po zřízení univerzity. Tyto fakulty jsou vázány de facto univerzitním směrem na Karlovu univerzitu a já se ptám, zda-li by Pardubicím místo univerzity stačilo Vysoké učení technické a v případě, že žádají a trvají na zřízení univerzity nebo o začlenění pod nějakou univerzitu, zda-li požádali jinou renomovanou univerzitu, např. Karlovu, zda-li by tyto fakulty zařadila pod svá křídla.

Myslím, že kdybychom měli podporovat vzdělanost tím, že budeme zřizovat další univerzity, i pro formu by to znamenalo určitou devalvaci hodnot, čímž bychom tomu udělali medvědí službu.

Z tohoto důvodu musím říci, že tento návrh nepodpořím - podpořil bych jiný, smysluplnější návrh, protože víceméně se domnívám, že lze vyčkat nového vysokoškolského zákona, který tuto živelnost nějakým způsobem upraví.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jarošovi a prosím pana poslance Miloslava Výborného o jeho vystoupení.

Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, opět stručně.

Za prvě, svůj pozměňovací návrh beru zpět ve prospěch druhého pozměňovacího návrhu - týká se data účinnosti zákona, a myslím, že to je jedno, zda to bude 1. dubna nebo 31. března, ale jde o to, aby bylo jednodušší hlasování.

Za druhé, k tomu, co zde uvedl pan poslanec Jaroš, musím opakovat to, co řekl již pan poslanec Kozel i paní poslankyně Tomanová a co nesprávně interpretoval kolega Jaroš. Tímto zákonem žádnou univerzitu nezřizujeme. Nejde o nic jiného než o změnu názvu. Název Vysoké učení technické nebo obdobný název by vzhledem k tomu, že na současné vysoké škole chemickotechnologické působí i Ústav cizích jazyků, byl naprosto nevýstižný.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ullmann.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu skutečně velmi stručný. Mám proti kolegovi Jarošovi velkou výhodu - že nepocházím z Hradce. Domnívám se, že bychom neměli do této síně promítat řevnivost, o které se sám zmínil.

Vzhledem k tomu, že zde bylo vše již řečeno, vyslovil bych - jestli dovolíte - alespoň jedno přání: ať pánbůh nechá všechny členy této sněmovny při zdravém rozumu až do konce projednávání tohoto bodu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Zdá se, že to byla poslední přihláška do rozpravy, takže rozpravu končím. Prosím o závěrečnou proceduru. Pan poslanec Kozel jakožto zástupce navrhovatelů má nárok na závěrečné slovo.

Poslanec František Kozel: Dámy a pánově, padl jeden pozměňovací návrh, se kterým vřele souhlasím, včetně úpravy, která byla dodatečně provedena. Jsem velice vděčen kolegovi Ullmannovi za to, co zde řekl. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kozlovi a nyní prosím pana společného zpravodaje, aby se zhostil své jednoduché úlohy v tomto případě.

Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo celkem 5 poslanců. Padl vlastně jenom jeden pozměňovací návrh, a to je v současné době platný pozměňovací návrh kolegy Sourala, aby § 2 byl upraven do znění: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. 3. 1994." Domnívám se, že lze dát o tomto návrhu hlasovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, prosím však všechny poslance, aby se znovu zaprezentovali, protože došlo k určitému pohybu ve sněmovní síni.

V této chvíli zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pana poslance Sourala.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování s pořadovým číslem 66 skončilo.

Pro 103, proti 6, zdrželo se 31 poslanců. Konstatuji, že tento pozměňovací návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pana poslance Františka Kozla a dalších na vydání zákona o změně názvu Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích podle sněmovního tisku 648, ve znění společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny podle sněmovního tisku 829 a schváleného pozměňovacího návrhu. Zahajuji v této chvíli hlasování.

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování č. 67 skončilo.

Výsledek - 118 pro, 7 proti, 18 poslanců se zdrželo. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Ptám se, zda hodlá společný zpravodaj či zástupce skupiny navrhovatelů ještě vystoupit.

Poslanec František Kozel: Děkuji všem členům a členkám Poslanecké sněmovny, kteří si vzali k srdci napomenutí kolegy Ullmanna. Děkuji vám.

Poslanec Eduard Zeman: Jako společný zpravodaj se připojuji k témuž poděkování. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dámy a pánové, nyní můžeme přistoupit k projednávání bodu

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 494 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 630. Za skupinu navrhovatelů předložený návrh zákona odůvodní pan poslanec Kryčer. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Jan Kryčer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se ujal prezentace ústavního zákona o referendu. Někteří kolegové se významně dívají na hodinky, to znamená, že mi naznačují, abych byl stručný. Budu se tudíž snažit.

Dámy a pánové, nicméně nelze tento návrh zákona zlehčit už vzhledem k tomu, že se jedná o návrh ústavního zákona. Máte-li u sebe k dispozici naši Ústavu, kterou jsme nedávno schválili, můžete se dočíst hned v úvodu jejího textu, že lid může vykonávat svoji moc přímo. A zde se nabízí institut referenda.

Institut referenda jako takový není v našem právním systému ničím novým. Jak jistě víte, za první republiky tento institut byl součástí našeho právního systému a bylo ukázkou kvality naší demokracie v té době, že tento institut nemusel být nikdy použit.

Smysl tohoto institutu nevidíme v tom, jak se mnozí domnívají, že by měl nabourávat moc parlamentu, ale naopak - tuto moc vhodným způsobem doplnit, a to v okamžicích, kdy se žádá, aby lid se mohl k jisté otázce, kterou stát nebo parlament považuje za důležitou, vyjádřit.

Vzpomeneme-li si na osud našeho bývalého společného státu, tj. československé federace, vzpomeneme si také, že Federálním shromážděním byl zákon o referendu v určitém textu za určitých okolností přijat. Jedná se o text 327/91, který se týkal možnosti rozpadu federace na základě lidového hlasování, tudíž referenda. Jednalo se i v tomto případě - a v té situaci o zcela výjimečný institut. To, že nakonec nebyl použit, víme, za jakých okolností toto bylo - mé osobní mínění pochopitelně je, že bylo škoda, že k tomuto nedošlo.

Domnívám se ale, že Ústava má být naplněna a naplnění je možno na základě tohoto ústavního zákona. Tento ústavní zákon je předkládán v podstatě třemi poslaneckými kluby. Je možné diskutovat o jednotlivých ustanoveních tohoto zákona, nicméně se domnívám, že jeho význam tkví nikoli v tom, jak jsou formulována jednotlivá ustanovení, ale hlavně v tom, abychom naplnili článek druhý platné Ústavy.

V této souvislosti se dovolím zeptat, kdo je zpravodajem k tomuto zákonu, protože zde nikoho nevidím sedět a garanční výbor měl někoho určit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Poslanec Marek Benda je zpravodaj. Nemá důvod zpravodaj sedět už během vaší úvodní řeči v lavici.

Poslanec Jan Kryčer: Bývá tak zvykem, já se omlouvám panu kolegovi. Chtěl bych říci závěrem několik podstatných věcí. V moderní společnosti v rámci Evropy je možné pozorovat - a je to zcela patrné - že institut referenda má stále svoji platnost. Je velmi hojně a často využíván. Může zaznít námitka, že tento institut je častěji využíván v zemích postkomunistických, která souvisí právě s tím, že demokracie není ještě stabilní a že tento institut je využíván jako jakási berlička k tomu, aby určité instituty byly prosazovány cestou přímého hlasování. Nicméně i západní demokracie mají tento institut kodifikován a myslím si, že slouží svému účelu.

Nedomnívám se, že by tomu u nás mělo být tak, jako je tomu ve Švýcarsku, že by tento institut byl využíván prakticky každý rok nejméně několikrát, ale že chápeme tento institut jako součást našeho právního systému, jako výjimečný institut, který je používán tehdy, když dojde k určité nerovnováze jednotlivých sil v rámci státu, a že tento institut je vhodným naplněním, jak jsem již v úvodu řekl, naší Ústavy.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Kryčerovi za jeho úvodní vystoupení. Nyní prosím společného zpravodaje výborů Marka Bendu o odůvodnění společné zprávy.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážený člene vlády, dámy a pánové, budu velmi stručný. Sdělím, co je obsahem společné zprávy. Všechny výbory projednaly tento návrh zákona. Branný a bezpečnostní výbor, rozpočtový výbor, zemědělský výbor a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí nedoporučily Poslanecké sněmovně tento návrh zákona.

Hospodářský výbor vzal předložený návrh zákona na vědomí. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se rozhodl předložený návrh zákona neprojednat. Ústavně právní výbor a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu v průběhu hlasování nedospěl k žádnému usnesení. Výbor petiční, pro lidská práva a národnosti konstatoval, že přijetí ústavního zákona o referendu je v co nejkratší době nanejvýš nutné a doporučil předkladatelům, aby odstranili koncepční nedostatky a návrh uvedli do souladu s ústavním pořádkem a po těchto úpravách předložili návrh k novému projednávání ve výborech. Zahraniční výbor konstatoval, že vrací předložený návrh předkladatelům zpět k přepracování.

Vzhledem k tomu, že ze zprávy výborů je jasné, že ani jeden z výborů nedoporučil tento návrh ke schválení, nebyla ani zpracována společná zpráva, tak ji známe, ale pouze tato informace o jednání výborů.

Poslední věc, kterou řeknu v rámci zpravodajské zprávy - vláda také nedoporučila přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi a otevírám rozpravu. Jako první se do rozpravy přihlásil pan poslanec Antonín Hrazdíra. Připraví se poslanec František Kačenka.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové, Ústava České republiky v čl. 2, odst. 2 předpokládá přijetí ústavního zákona, kterým se stanoví, že lid vykonává státní moc přímo.

Poslanci klubu Levého bloku jsou přesvědčeni, že přijetí takového zákona je nejen z hlediska demokratického ústavního systému, ale i jeho kompletnost, nezbytné. Potřebě přijetí takového zákona říkáme jednoznačné ano.

Návrh skupiny předkladatelů je motivován snahou nalézt řešení v této oblasti. Jsme si vědomi, že předložený návrh má některé systémové nedostatky.

Proto navrhujeme následující úpravy:

1. V článku 1 upravit znění následujícím způsobem: "Tento ústavní zákon stanoví" a dále pokračovat v předloženém znění.

2. V článku 2 upravit odst. 1 následně: "V referendu může být předložena občanům k rozhodnutí zásadní otázka vnitřní nebo zahraniční politiky státu." Další v odstavci 1 vypustit.

3. V článku 4 vypustit v odstavci 1, písm. b) s tím, že písm. c) bude pozměněno na písm. b).

4. V článku 5 vypustit z textu písm. c) i následující větu.

5. V článku 6 upravit znění v odstavci 1 takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky může svým usnesením navrhnout, že o zásadní otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu rozhodnou občané v referendu."

Odst. 2 upravit takto: "O podání návrhu na vyhlášení referenda prezidentem a Poslaneckou sněmovnou platí stejné podmínky jako pro přijetí usnesení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky."

Zařadit nový odst. 3 ve znění: "Vláda může navrhnout prezidentovi České republiky, že o zásadní otázce zahraniční politiky státu rozhodnou občané v referendu".

Zařadit nový odst. 4 ve znění: " Návrh na vyhlášení referenda schvaluje vláda většinou svých členů."

Čl. 7, 8 a 9 vypustit.

6. V článku 10, odst. 1 upravit znění poslední věty takto: "Pokud předkladatel na původních otázkách setrvává, předloží prezident České republiky návrh se svými připomínkami Ústavnímu soudu ČR. Rozhodnutí Ústavního soudu je závazné."

Odst. 2 vypustit.

7. V článku 12 vypustit odst. 2.

8. V článku 13, odst. 1 vypustit ustanovení v závorce, které zní "alternativa - zúčastnění "

V odst. 2 vypustit poslední větu. Ve větě první nahradit slova "důležité" slovem "zásadní".

9. Vypustit čl. 17.

V případě nepřijetí tohoto návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou navrhujeme sněmovně přijetí usnesení, kterým by ustavila svou dočasnou komisi k přípravě ústavního zákona o referendu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Antonínu Hrazdírovi. Prosím o vystoupení dalšího z přihlášených, pana poslance Kačenku.

Poslanec František Kačenka: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, cílem pozměňujících návrhů, které přednesu, je zpřesnit a zkonkretizovat některá ustanovení předloženého návrhu, ale zejména vyhovět požadavkům uvedeným ve stanovisku vlády. Pozměňující návrhy byly předneseny v ÚPV, ale ten projevil malou ochotu se jimi zabývat, a proto nebyly přijaty.

Navrhuji v čl. 1 následující úpravu: Před stávající text vložit slovo "tento" a slovo "všelidového" nahradit slovem "lidového".

Druhá změna. Navrhuji nové znění čl. 2, odst. 1. Čl. 2, odst. 1 zní:" V referendu mohou státní občané rozhodnout

a) důležitou otázku vnitřní nebo zahraniční politiky, k jejíž úpravě právní řád vyžaduje přijetí zákona nebo uzavření mezinárodní smlouvy; b) o přijetí, změně nebo zrušení zákona na základě návrhu předloženého vládou."

Dále navrhuji nové znění čl. 3: "Předmětem referenda nemohou být a) otázky související se změnou nebo doplněním Ústavy s výjimkou čl. 99, 100 a 103 Hlavy VII; b) základní lidská práva a svobody občanů vyhlášené v Listině základních práv a svobod; c) otázky zřízení či zrušení daně nebo poplatků včetně změny jejich výše; d) otázky schvalování nebo změny státního rozpočtu."

Další pozměňující návrh, čtvrtý - čl. 4, odst. 1 číslovka 15 se mění na 30.

Pátý pozměňující návrh. Do čl. 4 se jako odst. 2 a 3 vloží ustanovení čl. 11, odst. 1 a 2. Čl. 11 se vypustí.

Šestý návrh. Stávající čl. 4, odst. 2 se označí jako čl. 5 a jeho znění bude následující: "Referendum se koná na celém území ČR. V otázce vytvoření a zrušení vyššího územního celku nebo změny jeho hranic může být území, ve kterém má být referendum provedeno, vymezeno i jinak."

Sedmý pozměňující návrh. Čl. 6, stávající čl. 5 zní: "Za prvé. Návrh na vyhlášení referenda má právo prezidentu republiky předložit a) vláda; b) skupina oprávněných občanů (petiční výbor). Toto právo je účinné jen tehdy, jsou-li současně splněny i další náležitosti stanovené tímto zákonem.

Odst. 2. Součástí návrhu musí být přesné znění zákona nebo otázky, o kterých se má rozhodovat včetně jejich zdůvodnění; podrobnosti stanoví zvláštní zákon."

8. Vypouští se stávající čl. 6.

Devátá změna. V čl. 7 se vypouští odst. 2 a 4. Odst. 3 se přečísluje.

Za desáté. Znění čl. 8 se upravuje následovně: " Návrh předkládaný skupinou oprávněných osob musí být podpořen peticí, kterou podepsalo alespoň 10 % oprávněných občanů hlasováním podle čl. 11. Petice musí mít náležitosti podle zvláštního zákona (odvolávka 3)."

Za jedenácté. Znění čl. 9 se upravuje následovně: Vypouští se odst. 1, odst. 2 se přečísluje a zní: "1) Petiční výbor současně doručí návrh na vyhlášení referenda včetně součástí požadovaných v odst. 2, čl. 6 Parlamentu a vládě."

Vkládá se nový odst. 2) "Vláda návrh projedná a se svým stanoviskem předloží do 15 dnů od jeho doručení Parlamentu."

Znění odst. 3 se mění následovně: "Jestliže Parlament do 30 dnů od doručení návrhu na vypracování referenda navrhovanou úpravu odmítne přijmout jako zákon, prezident referendum vyhlásí. V opačném případě referendum neproběhne."

13. Znění stávajícího čl. 10 se mění následovně: "1) Prezident republiky může petičnímu výboru ve lhůtě podle čl. 4 odst. 1 návrh na vyhlášení referenda vrátit s připomínkami, má-li za to, že navržená otázka, o které se má v referendu rozhodnout, není jednoznačná nebo srozumitelná. Pokud předkladatelé na svém návrhu setrvají, prezident referendum vyhlásí v původním znění do 15 dnů od opětovného doručení návrhu. Odst. 2) Má-li prezident za to, že otázka, o které se má rozhodnout, nemůže být předmětem referenda, návrh na vyhlášení referenda odmítne a bez zbytečných odkladů ho s připomínkami postoupí Ústavnímu soudu. Rozhodnutím Ústavního soudu je prezident vázán."

14. Stávající čl. 12 - 18 se přečíslují jako čl. 11 - 17. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Františku Kačenkovi. Vzhledem k tomu, že další přihlášky do rozpravy nejsou, rozpravu končím.

Ptám se zpravodaje, zda je schopen pozměňovací návrhy bezprostředně předložit sněmovně ve formě, aby o nich bylo možno hlasovat. Vidím souhlas, takže myslím, že je vhodná chvíle, abych se zeptal navrhovatele nebo jeho zástupce, pana poslance Kryčera, zda hodlá vystoupit se závěrečným slovem.