Poslanec Jiří Payne: Zahraniční výbor se seznámil s dosavadním postupem vlády České republiky ve věci přístupu k Evropské úmluvě o televizním vysílání přesahujícím hranice států. Podle této informace je sice záležitost v běhu, ale v běhu pomalém. Z toho důvodu zahraniční výbor přistoupil k přijetí usnesení, a sice 10. března přijal usnesení číslo 252, které zní takto:
"Zahraniční výbor doporučuje vládě České republiky urychleně podepsat Evropskou úmluvu o televizním vysílání přesahujícím hranice států a předložit ji k projednávání Poslanecké sněmovně "
Zároveň z hlediska projednávání bych měl informovat o tom, že návrh, aby podobné usnesení přijala sněmovna, ve výboru přijat nebyl.
Výbor považoval za přiměřené, aby usnesením výboru požádal vládu, aby se tím zabývala a usnesení sněmovny abychom měli k dispozici v případě, že se nám bude v budoucnosti zdát, že postup není odpovídající.
Z toho důvodu bych navrhoval buď aby sněmovna přijala tuto informaci bez usnesení a pokud by nebyla vůle k tomuto, pak bych navrhl, aby sněmovna přijala usnesení následujícího znění:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí informaci o projednání postupu vlády ČR při přístupu k Evropské úmluvě o televizním vysílání přesahujícím hranici státu v zahraničním výboru."
Tím sněmovna bere na vědomí usnesení č. 252 zahraničního výboru. V případě - bude-li to zapotřebí zahraniční výbor nebo komise pro sdělovací prostředky se může po dohodě znovu obrátit na sněmovnu a ve vhodný okamžik přijmeme případně usnesení ve stejném smyslu. Tolik informace o projednání v zahraničním výboru a o závěrech tohoto projednání.
Nyní prosím pana kolegu Koronthályho,
zda by mohl případně zvážit stažení návrhu, který podal na minulé
schůzi s ohledem na výsledek projednávání.
Předseda PSP Milan Uhde: Otevírám
rozpravu k informaci, kterou podal pan poslanec Payne. Slovo má
pan poslanec Koronthály.
Poslanec Vladimír Koronthály:
Vážený pane předsedo, vážené dámy
a pánové, návrh kolegy Payna zní velmi rozumně, i jeho zdůvodnění.
Nevidím důvodu se k němu nepřiklonit. Přiznávám ovšem, že bych
dokázal doporučit druhou navrhovanou verzi, tzn. usnesení Poslanecké
sněmovny, kterým tato bere na vědomí informaci zahraničního výboru
atd. - jak zde bylo řečeno a usnesení č. 252 zahraničního výboru.
Toto usnesení bych dokázal doporučit. V tomto smyslu a z toho
důvodu bych si dovolil stáhnout svůj původně navržený návrh usnesení.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Koronthálymu za jeho vystoupení. Táži se po dalších přihláškách do rozpravy. Písemnou přihlášku nemám. nevidím ani žádnou přihlášku z. místa. Proto rozpravu uzavírám.
Prosím ještě pana poslance Payna,
aby připomněl sněmovně, že jsou na výběr dvě možnosti, jak se
má sněmovna chovat k této informaci.
Poslanec Jiří Payne: Domnívám
se, že můžeme hlasovat o návrhu, kdy sněmovna bere na vědomi informaci
o jednání zahraničního výboru. V případě, že usnesení nebude přijato,
můžeme ukončit tento bod bez přijetí usnesení.
Předseda PSP Milan Uhde: Vyslechli jste opakovanou informaci pana poslance Payna. Domnívám se, že k ní není třeba nic dodávat. Budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. Jde o 18. hlasování v průběhu 17. schůze.
Kdo podporujete tento návrh, dejte to najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu?
Zdržel se hlasování?
Hlasování skončilo.
Pro odevzdáno 116 hlasů, nikdo nebyl proti, 2 se zdrželi, 21 poslanců a poslankyň nehlasovalo.
Návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Koronthálymu a Paynovi.
Oznamuji, že přistupujeme k dalšímu
bodu. Je to bod původně proponovaný jako 6.
Předložený návrh zákona jste obdrželi.
Odůvodní jej z pověření skupiny navrhovatelů pan poslanec Jaroslav
Sýkora, prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak je uvedeno v důvodové zprávě, kterou jste zajisté prostudovali, obecná otázka zní, zda je potřebné zachovávat monopol jedné organizace, v praxi to znamená Státního závodiště Praha, na provozování dostihových sázek.
Navrhovatelé se domnívají, že chov koní a především sportovních koní si zasluhuje skutečně velkého významu v naší republice. Není skutečně lehké, protože ošetřování koní a příprava na samotné závody vyžaduje značné finanční prostředky. Ošetřování jednoho koně měsíčně stojí 6 až 8 tis. Kč. Ti, kteří sponzorují závodní koně, dobře ví, že to jsou náklady nemalé.
Proto se domníváme, že zrušení monopolu Státního závodiště Praha je potřebné. Po přezkoumání eventuálních ekonomických dopadů navrhovatelé nepředpokládají, že by měly negativní charakter. Je nutno naopak vycházet ze skutečnosti, že současný stav napomáhá existenci ilegální sázkové činnosti. Provedená úprava umožňuje, aby rozšířením možnosti došlo k nárůstu příjmů do státního rozpočtu.
Proto navrhuji, abychom změnu
zákona o loteriích a jiných podobných hrách přijali.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Sýkorovi za jeho výklad.
Dávám slovo společnému zpravodaji
výborů panu poslanci Stanislavu Pěničkovi, aby odůvodnil předloženou
společnou zprávu výborů. Obdrželi jste ji jako sněmovní tisk č.
884. Prosím pana společného zpravodaje.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, kolega Sýkora přednesl vše co bylo nutné, a proto jen shrnuji.
V současné době je zachováván nepřímo monopol na provozování dostihových sázek Státního závodiště Praha, neboť podle § 4 odst. 1 zákona 202/1990 Sb. oprávnění k provozování dostihových sázek je výhradní a náleží pouze jedné organizaci. Tato monopolizace má výrazně antitržní charakter a návrh poslance Sýkory a dalších tento monopol ruší.
V neposlední řadě stávající stav nahrává již zmíněné existenci ilegální sázkové činnosti černých bookmakerů. Provedenou úpravou by pak zcela zákonitě mělo dojít k větším příjmům do státního rozpočtu.
Vážený pane předsedo, toto je
z mé strany všechno. Prosím, abyste otevřel rozpravu.
Předseda PSP Milan Uhde: Rozprava
je otevřena. Jako první se do ni přihlásil pan poslanec Ivan Bečvář.
Zvu ho k řečništi.
Poslanec Ivan Bečvář: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych k návrhu poslance Sýkory a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, přednesl doplňující návrh následujícího znění.
Do § 4 doplnit nový odstavec č. 5 tohoto znění: "Povolení u dostihových sázek může být vydáno pouze tehdy, bude-li 90 % výtěžku použito na chov dostihových plemen koní."
Další odstavce přečíslovat.
Na podporu tohoto pozměňujícího návrhu, který není kontroverzní a složitý, je podán zcela jasně, mi dovolte následující.
Dostihový sport je sportem vysoké sportovní a etické hodnoty. Pro řadu států jako je Anglie, Francie a další je právě dostihový sport jakousi neodmyslitelnou součástí jejich historie a jejich kultury. Ve všech státech světa, kde je tento sport provozován s výjimkou snad Maroka, Kypru nebo Koreje, kde jsou možná vytvořeny jiné ekonomické předpoklady a nástroje, je tato forma úpravy uplatněna. Vychází z toho, že samo provozování a chov dostihových koní, jak zde zmínil kolega Sýkora, je oblastí výrazně prodělečnou.
Ne jinak je to samozřejmě i u nás. Proto s touto úpravou přicházím, aby tento sport a chov ušlechtilých koní byl zachován i pro nás, ale hlavně pro budoucí generaci.
Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ivanu Bečvářovi. Táži se po dalších přihláškách do rozpravy. Písemnou přihlášku nemám a zároveň oznamuji, že nevidím žádnou přihlášku z místa. Proto se domnívám, že je namístě rozpravu uzavřít a požádat o závěrečné slovo především zástupce předkladatelů pana poslance Jaroslava Sýkoru v případě, že chce použít svého práva závěrečného slova.
Ne, v tom případě žádám pana společného
zpravodaje poslance Stanislava Pěničku, aby buď přednesl své závěrečné
slovo, anebo hned připravil jediný pozměňovací návrh pro hlasování
sněmovně.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedo, v rozpravě padl pouze jeden pozměňující návrh, a to kolegy Bečváře, ve znění: Do § 4 doplnit nový odstavec 5 tohoto znění: "Povolení u dostihových sázek může být vydáno pouze tehdy, bude-li 90 % výtěžku použito pro chov dostihových plemen koní."
Prosím, abyste nechal o tomto
návrhu hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu - ale je tady technická poznámka pana poslance Exnera, připomíná, abych vás odhlásil a vyzval vás k nové přihlášce. To činím, s pomocí svých registračních karet se znovu přihlaste, že jste přítomni.
Hlasujeme o pozměňujícím návrhu pana poslance Ivana Bečváře. K tomuto návrhu se vyjádřil pan společný zpravodaj, nic tedy nebrání tomu, abychom hlasováním vyjádřili své mínění.
Jde o 19. hlasování na dnešní schůzi. Kdo podporuje tento pozměňovací návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Pro odevzdáno 117, nikdo proti, 4 se zdrželi. Návrh byl vysokou většinou přijat.
Předpokládám, pane společný zpravodaji,
že nestojí nic v cestě tomu, abychom hlasovali o celém návrhu
tohoto zákona.
Poslanec Stanislav Pěnička:
Ano, pane předsedo.
Předseda PSP Milan Uhde: Je tomu tak, budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Jaroslava Sýkory a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách podle sněmovního tisku 776, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 874 a schváleného pozměňovacího návrhu.
20. hlasování na naší 17. schůzi. Kdo podporuje tento návrh zákona, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno. Pro odevzdáno 126 hlasů, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Takže všichni přítomní se jednomyslně na tomto zákoně sjednotili. Kéž je to dobré znamení pro další jednání.
Zákon byl přijat a já děkuji pánům
poslancům Sýkorovi i Pěničkovi za to, jakým podílem přispěli k
přípravě a přijetí tohoto zákona. Děkuji vám, pánové.
Poslanec Stanislav Pěnička:
Já děkuji také všem
a myslím, že jsme udělali radost i dostihovým koním.
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené dámy, vážení pánové, používám svého práva a vyhlašuji 10 minutovou přestávku, po které přistoupíme k bodu původně 10., k návrhu novely zákoníku práce.
Prosím, buďte dochvilní a ukáznění.
Předseda PSP Milan Uhde: Paní poslankyně a páni poslanci. Přestávka se neplánovaně prodloužila, ale pan ministr Vodička je na místě, je na místě společný zpravodaj. Prosím, abyste umožnili projednávání dalšího zákona. Je to podstatná norma a měli bychom se do ní dát neprodleně. Zaujměte prosím svá místa. Počítejte s tím, že televize si bude ještě po dobu, kdy začneme jednat, dělat snímky a pohybovat se po sále, ale to nám nemá a nesmí zabránit v tom, abychom začali jednání.
Zároveň vám oznamuji, že vás nyní odhlašuji, a prosím, abyste se znovu přihlásili k přítomnosti. (Technická závada na hlasovacím zařízení.) Prosím někoho z techniky, aby se přišel podívat na neposlušný aparát.
Toto zařízení, poněkud jankovité,
začalo poslouchat. Prosím, abyste se přihlásili k přítomnosti
registračními kartami. V tuto chvíli je zaregistrováno 85 poslankyň
a poslanců. Jsme tedy schopni usnášení a můžeme začít s projednáváním
dalšího bodu. Je to
Z pověření vlády předloženy vládní
návrh zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 548, odůvodní
ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička. Prosím ho,
aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych krátce uvedl projednání novely zákoníku práce. Vyhnu se jakýmkoliv, byť krátkým politickým projevům a hodnocením, i když události posledních hodin k tomu přímo vybízejí. Budu se držet věcných argumentů tak, jak je zvykem u poslanců a představitelů koalice. (Šum ve sněmovně.)
Hlavní cíl novely zákoníku práce
je přizpůsobení platné pracovně právní úpravy potřebám společenského
a ekonomického vývoje.
Předseda PSP Milan Uhde: Pane
ministře, ještě vteřinku. Prosil bych o klid, protože je to vstupní
slovo, a prosím, aby bylo respektováno jako každý projev, který
je ve sněmovně pronášen. Prosím za pochopení. Prosím.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Je to pokračování v trendu novelizací zákoníku práce, který začal po roce 1989. Jak všichni pevně věříme, tato novela však je poslední. Proto navrhujeme, aby pracovně právní předpisy platily pro všechny typy zaměstnavatelů stejně, to je pro právnické i fyzické osoby, zaměstnávající občany. Aby některá opatření v oblasti pracovně právních vztahů, která dnes náležejí do kompetence ústředních orgánů a ministerstva práce a sociálních věcí, byla decentralizována, zejména aby byla přesunuta na úřady práce ta opatření, která směřují k povolování výjimek z limitu dohodnuté práce přesčas. V souladu s úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 171 z roku 1990 zrušit dosavadní zákaz noční práce žen, v praxi byl tento zákaz řešen povolováním výjimek.
Dále posílit smluvní volnost při uzavírání pracovních poměrů tím, že občan nebude muset prokazovat skončení předchozího pracovního poměru. Uvolnit dosavadní regulaci uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Přizpůsobit úpravu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci požadavkům Mezinárodní organizace práce a Evropské unie. Rozšířit možný obsah kolektivních smluv o závodní stravování, náhrady za používání vlastního nářadí, zápočet doby potřebné k očistě do pracovní doby. Zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a další prodloužení dovolené v podnikatelských organizacích nad dosavadní jeden týden.
Zúžení proti současnému stavu se navrhuje v otázce odstupného, kde se kolektivní vyjednávání napříště nepřipouští. U těch zaměstnavatelů, kde nepůsobí odbory, se navrhuje umožnit vnitřním předpisem zaměstnancům stejné výhody, jako umožňují kolektivní smlouvy.
Všechna uvedená opatření jsou považována z hlediska fungování pracovně právních vztahů v současné etapě ekonomiky za nezbytná. Odklad by způsobil, že by se pracovně právní předpisy staly brzdou společenského a ekonomického vývoje.
Současně se začalo na Ministerstvu práce a sociálních věcí pracovat na koncepci nové úpravy pracovněprávních vztahů za účasti pracovníků odborů, zaměstnavatelů, vysokých škol a vědeckých pracovišť. Návrh koncepce zřejmě bude předložen vládě na podzim t. r. Myslím si, že k tomuto směřovala i navrhovaná usnesení při zahájení schůze Poslanecké sněmovny.
Časové hledisko - protože se jedná o novou kodifikaci pracovněprávních vztahů, jde o náročný a dlouhodobý úkol, který odborníci odhadují na dva roky, pracovní právo se nerozvíjí izolovaně, účelná by byla časová koordinace s tvorbou nového občanského zákoníku.
Zmíním se nyní o průběhu připomínkového řízení. Dne 25. srpna loňského roku návrh novely projednala a schválila vláda. Začátkem září jej předložila parlamentu. Návrh novely předložený parlamentu byl v rozporu se stanovisky Českomoravské komory odborových svazů ve dvou otázkách. Jednak v otázce hrazení nákladů odborové kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci státem, jednak v otázce odstupného, neboť odbory i zaměstnavatelé na rozdíl od vlády trvají na možnosti zvýšení odstupného v kolektivní smlouvě.
26. srpna loňského roku byl návrh předložen Radě hospodářské a sociální dohody. Zde strana odborů uplatnila další zásadní připomínky k návrhu novely zákoníku práce, přesto, že jí bylo známo, že připomínkové řízení skončilo. Odbory požadovaly vedle již uvedených dvou připomínek další změny, o kterých se zmíním. Doplnit ustanovení o kontrole dodržování pracovněprávních předpisů ze strany odborů tak, že údaje o mzdách bez uvedení jmen zaměstnanců se nepovažují za osobni údaje, které jsou předmětem ochrany osobnosti a které podle názoru vlády bude možné odborům vydat jen se souhlasem příslušného zaměstnance.
Zachovat dosavadní omezeni uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Ponechat absolutní zákaz noční práce těhotných žen a matek s dětmi do jednoho roku věku.
Dne 25. ledna 1994 se uskutečnilo k výše uvedeným připomínkám Českomoravské komory odborových svazů jednání mezi mnou, představiteli komory, zaměstnavatelů a parlamentu. Na tomto jednání Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo vstřícné stanovisko ke dvěma návrhům odboru. K návrhu odborů na doplnění nově navrhovaného § 30 v tom smyslu, ze by pracovní poměry na dobu určitou nemohly být uzavírány se zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva. K tomu, aby byla nadále poskytována dotace státu na kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je prováděna odborovými svazy a orgány. S ostatními požadavky odborů jsme vyjádřili nesouhlas. Především s doplněním § 20, odst. 3 i údajů o mzdách bez uvedených jmen zaměstnanců se dá zneužít v neprospěch jednotlivých osob a s doplněním § 60 a) - možnost zvýšení odstupného v kolektivní smlouvě. Tuto možnost vyloučila vláda jako neracionální a finančně náročné opatření.
S návrhem odborů, aby byl v § 156 v odst. 3 zachován zákaz noční práce těhotných žen a matek s dětmi do jednoho roku, bylo to jednak v rozporu s úmluvou MOP č. 171, kterou hodlá Česká republika ratifikovat a jednak s vládou sledovanou tendencí posílit v pracovněprávní oblasti smluvní volnost.
Návrh novely zákoníku práce nahrazuje dosavadní zákaz noční práce žen, povinnosti zaměstnavatelů vyhovět žádosti těhotných žen a matek s dětmi do devíti měsíců věku pracujících v noci, převedením těchto žen na jinou práci.
Ve společné zprávě přihlédly výbory i k požadavkům odborů. Doporučují doplnit návrh nového § 30 o pracovních poměrech na dobu určitou o další okruh občanů, u nichž by bylo zakázáno sjednání těchto pracovních poměrů. Šlo by jednak o občany, u nichž to stanoví kolektivní smlouvy, jednak o občany se změněnou pracovní schopností.
Neodsouhlasit návrh vlády, aby byla zrušena povinnost státu přispívat ze státního rozpočtu na náklady odborů s kontrolou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. S těmito doporučeními výboru souhlasím, neboť jsou shodné s našimi dřívějšími vstřícnými stanovisky k požadavkům odborů. Stejně tak souhlasím i s dalšími návrhy obsaženými ve společné zprávě.
Toto úvodní slovo bylo možná trochu
netypické, protože jsem považoval za nutné, za fér zrekapitulovat
i připomínkové řízení i postup vlády při vyřizování jednotlivých
připomínek. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
panu ministru práce a sociálních věcí Jindřichu Vodičkovi a prosím
společného zpravodaje výborů pana poslance Ondřeje Zeminu, aby
odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů. Obdrželi jste ji
jako sněmovní tisk 865. Prosím, pane společný zpravodaji.
Poslanec Ondřej Zemina: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, vážení hosté, ústavně právní výbor, petiční výbor, výbor pro lidská práva a národnosti, hospodářský výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky projednaly na svých schůzích vládní návrh zákona, kterým se měni a doplňuje zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Uvedené výbory doporučují Poslanecké sněmovně, aby schválila předložený vládní návrh s úpravami ve smyslu tisku 865.
Nebudu v této chvíli veškeré pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v tomto tisku. předčítat, ale byl bych rád, kdybyste vyslechli alespoň mé krátké věty k tomuto tisku. Myslím si, že pan ministr Vodička velmi přesně - tak jak jsem to cítil i já a jak jsem to prožíval při přípravě dnešní společné zprávy a jejího odůvodnění - popsal genezi vývoje projednávání a přípravy projednávání novely zákoníku práce.
Na schůzi ústavně právního výboru jsem přednesl některé pozměňovací návrhy, které rozšiřují vládní návrh, zejména o ustanovení, která podle mého názoru v dnešní době již do zákoníku práce nepatří. Jsou to deklaratorní ustanovení, která byla poplatná samozřejmě roku 1965 a letům pozdějším, ale jsou to ustanovení, která do dnešní ekonomické situace České republiky již jednoznačně nepatří.
Mohu zcela s čistým svědomím říci, že žádný z pozměňovacích návrhů, které jsou ve společné zprávě, nezhoršuje postavení zaměstnanců. Mohu říci, že některé pozměňovací návrhy navrhují vypustit ze zákoníku práce jakási práva odborových orgánů, která byla poplatná době, kdy Revoluční odborové hnutí bylo součástí Národní fronty, ale ne dnešní době, kdy v naší zemi fungují nezávislé odbory na jakékoliv politické straně a síle.
Chtěl bych říci na závěr svého
úvodního vystoupení, že do poslední chvíle jsme všichni v ústavně
právním výboru - a zejména já, který jsem byl pověřen, abych se
práce na společné zprávě ujal - všem zástupcům odborové komory
opětovně nabízeli jednání nad věcnými argumenty k jednotlivým
paragrafům. Bohužel za posledních 14 dnů od projednání v ústavně
právním výboru se nenašel jediný odborový funkcionář, který by
věcně chtěl se mnou si nad problematikou sednout. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji Ondřeji Zeminovi.
Než otevřu rozpravu, rád bych podal určitou informaci a vysvětlení vám, členům a členkám Poslanecké sněmovny.
Odpoledne dva přední delegáti demonstrace na Staroměstském náměstí svolané Českomoravskou komorou odborových svazů předali pětibodovou výzvu adresovanou poslancům Parlamentu České republiky. Jako veškerou poštu, která je určena všem poslankyním a poslancům, dal jsem tuto výzvu rozmnožit a předpokládám, že ji všichni máte na lavicích. To mým jménem předseda petičního výboru pan poslanec Pavela slíbil vyslaným delegátům a tento slib jsme splnili. Předpokládám, ze všichni poslanci kopii této výzvy před sebou mají.
Otevírám rozpravu a oznamuji,
že se do ní písemně přihlásili a budou v tomto pořadí voláni páni
kolegové a paní kolegyně Jaroslav Ortman, Petra Buzková, Eva Fischerová,
Hana Orgoníková, Jaroslav Štrait, Zdeněk Vorlíček a Jindřich Němčík.
Jako první pan poslanec Jaroslav Ortman, který promluví jménem
klubu Levého bloku a má - pokud chápu z jeho poznámky - i určitý
návrh. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedo, bude to návrh procedurální. Vyslechli jsme se zájmem slovo pana zpravodaje, který řekl, že může s čistým svědomím prohlásit, že v návrzích není žádné znění, které by poškodilo zaměstnance. Já mohu s čistým svědomím prohlásit, že takových ustanovení je tam celá řada.
Stanovisko Levého bloku k zákoníku práce: Klub poslanců Levého bloku od počátku projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce, poukazoval na nekoncepčnost navrhovaných úprav. Proto opakovaně doporučoval předlohu neprojednávat a provést ucelenou rekodifikaci této pracovně právní normy. Domnívám se, že i přesto, že zákoník práce v původním znění pro podmínky tržního hospodářství již z části nevyhovuje, není možné jej měnit způsobem, jak to zažíváme už poněkolikáté.
Četnými novelami dochází - kromě úpravy pojmosloví - k nesystémovému vypreparování jednotlivostí bez ohledu na to, jaké jsou praktické důsledky. Nekomplexní přístup, a to i ve vztahu k dalším navazujícím právním předpisům, např. prováděcím vládním nařízením, svádí k mnohým zásahům tzv. lidové tvořivosti, a my jsme proto názoru, že cesta ustavičného vylepšování je viditelně škodlivá.
Není v této chvíli podstatné, zda došlo v průběhu vyjednávání nad některými spornými ustanoveními mezi vládou, odbory a výbory Parlamentu k určitým kompromisům. Navržená dílčí kompromisní řešení však v zásadě neřeší ty situace, odkud se jeví největší nebezpečí jejich zneužívání. Např. nově navrhovaná úprava by vedla v případě přijetí k oslabení právní jistoty zaměstnanců zejména v důsledku řešení § 30. Evidentním záměrem předkladatele je zvýraznění podílu tzv. sezónních pracovních smluv, zejména pro oblast stavebnictví, zemědělství apod. Návrh zhoršuje postavení těhotných žen zrušením absolutního zákazu jejich noční práce. Takové řešení je v rozporu s principem právního státu v tom, že práva nabytá nemohou být zmenšována.
Nelze nepřehlédnout ani systematickou snahu navrhovatele, aby byla snižována práva odborů. Proto odmítáme to, čeho jsme až dosud svědky, a to nikoliv zásadní věcná argumentace k úpravě celé právní normy, ale pouze licitování nad zjevně spornými body. Smyslem přece nemůže být - jak řekl pan ministr Vodička - absolvovat poslední zoufalý pokus tento předpis změnit. Potřebu liberalizovat pracovně právní normu, uvolnit více prostor pro kolektivní vyjednávání nelze řešit podle našeho názoru tak chaotickým způsobem.
V této souvislosti připomínáme, že tyto věci odmítáme chápat jako spor, v němž jde o to, kdo z koho - zda je to vláda, nebo odbory - ani jako politické nařčení, kdo se na koho přilepil, ale jen jako otázku úpravy jedné z nejdůležitějších norem, v nichž jde především o to, kterých se v praktickém životě dotkne. Proto je naše stanovisko vedeno hlavně v zájmu kvalitní podoby této pracovně právní normy vztahu zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Připomínáme také, že by Poslanecká sněmovna neměla nechat mimo pozornost to, o čem se hovořilo, tj. otázka petic, jež došly ve velkém poctu do Parlamentu. V návaznosti na stanovisko poslaneckého klubu Levého bloku tedy doporučuji, aby po ukončení rozpravy byl přijat procedurální návrh přerušit projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny tak, aby se ke všem pozměňovacím návrhům, které budou předneseny, nebo k těm, které jsou obsaženy ve společné zprávě jako návrhy ústavně právního výboru, bez projednání ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, aby se k těmto věcem mohl sejít další výbor, tj. právě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Můj návrh tedy zní tak, aby bylo po ukončení rozpravy přerušeno projednávání tohoto bodu, aby všichni poslanci dostali stanovisko výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, aby ho měli k dispozici písemně, a teprve poté se na příští schůzi rozhodlo s plnou vážností věci a s plnou odpovědností.
V případě, že by první alternativa mého procedurálního návrhu přijata nebyla, pak se domnívám, že je možné hlasovat o tom, aby se projednávání tohoto bodu přerušilo, aby se všemi pozměňovacími návrhy byl seznámen ústavně právní výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a dokud věci neprojednají, dokud nám nedají písemně svá stanoviska, se k této věci nevracet a ponechat to na další projednávání, až tyto výbory tuto otázku projednají.
Pane předsedo, to je můj procedurální návrh ve dvou variantách. Domnívám se, ze o procedurálním návrhu je možno hlasovat hned, jakmile je přednesen.
Můj návrh tedy zní, aby se po
ukončení rozpravy přerušilo projednávání tohoto bodu.