Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přestože jsme se na začátku dnešní schůze marně snažili odložení projednání další novely zákoníku práce až do předložení komplexní a zcela nové právní normy, která by současně vytvářela rovnocenné a důstojné podmínky pracovního poměru jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance, nebyly naše hlasy vyslyšeny. Nebyly zatím vyslyšeny ani hlasy desetitisíců odborářů na Staroměstském náměstí. Myslím si, že není žádným tajemstvím, že oněch 5 požadavků dnešní manifestace se velice blíží tomu co požaduje Česká strana sociálně demokratická.
Myslím, že i vláda si je velmi dobře vědoma, že při balancování na ostří nože v sociálním smíru se dostala až na samotnou špičku onoho pomyslného nože. Mám pocit, že rozumným východiskem pro vládu i pro Parlament z nastalé situace je úprava návrhu tak, aby odstranila ta rizika, která hrozí výrazně zvýšit sociální nejistotu zaměstnanců.
Proto bych chtěl podpořit ještě jednou procedurální návrh poslance Ortmana na přerušení projednávání tohoto zákona po rozpravě, protože by to jistě mohlo vytvořit i prostor pro nové kolo jednání mezi vládou a odbory, po kterém tak vehementně volal ve svém úvodním slově pan poslanec Zemina.
Jsem si vědom, že předkládat pozměňovací návrhy k vládní předloze novely je totéž jako česat mrtvolu. Přesto jsem toho názoru, že máme-li vybírat ze dvou zel, je vždy lepší vybrat to zlo menší a tím může byt někdy i učesaná mrtvola.
Navrhuji proto tři pozměňovací návrhy v tomto znění: K bodu 24. předlohy, která se týká § 22, odst. 3 - v nově formulované první větě za slova "vnitřních předpisů" doplnit slova "vnitřních. mzdových předpisů". Domnívám se, že s ohledem na nově navržený § 21 by bylo sporné, zda pojem vnitřní předpisy zahrnuje i vnitřní mzdové či platové předpisy, výslovně uvedené v dosavadním znění § 22, odst. 3. Nejasnosti v tomto směru by v praxi mohly vést ke snahám tuto kontrolu odborům znemožnit. Přitom takové zúžení předmětu kontroly, jak též vyplývá z důvodové zprávy, zcela určitě nebylo úmyslem předkladatelů. Domnívám se proto, že je nutné explicitně vyjádřit, že se právo kontroly týká i mzdových závazků za skupiny zaměstnanců a z toho vyplývá i onen předložený pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh se týká bodu 32. předlohy a tedy § 30, odst. 1. Navrhuji tento bod v návrhu zrušit a příslušný text ze zákona nevypouštět. Smyslem formulace, která má být vypuštěna je, aby nerespektování omezení a zákazů při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou
mělo za následek, že se pracovní poměr považuje za sjednaný na dobu neurčitou. Protože se navrhuje nadále takové zákazy a omezení v § 30, odst. 2 a 3 stanovit, je nezbytné zmiňovaný následek ponechat.
Třetí pozměňovací návrh se týká bodu 33. a § 30, odst. 2. Navrhuji doplnit odst. 2 o další písmena c) až e) v tomto znění. Písmeno c) - na dobu kratší jednoho roku se zaměstnanci v pracovních činnostech, v nichž je dovoleno pracovní dobu rozvrhnout nerovnoměrně podle § 85, odst. 2.
Písmeno d) - jestliže by jeho uzavření mělo povahu soustavného sjednávání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky, nejde-li o práce sezónní, kampaňové nebo příležitostné. Bližší vymezení, co se považuje za soustavné sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením.
Písmeno e) - v dalších případech stanovených v kolektivní smlouvě.
V souvislosti s tím bude nutná v případě, že bude tento návrh přijat, legislativně technická úprava: Na konci uvozovací části věty odstavce 2 škrtnout slovo "s" a tuto spojku doplnit na začátek textu písmene a) a b).
Navržené uvolnění termínovaných pracovních poměrů vyvolává obavy ze zneužívání tohoto institutu ze strany zaměstnavatelů, což by vedlo k neúměrné sociální nejistotě zaměstnanců. To se týká zejména pracovních činností, u nichž je nižší potřeba práce, popřípadě vhodnost jejího přerušení po menší část roku, například v zimě, v turistických mezisezónách a podobně.
Dále jde o nebezpečí soustavného uzavírání pracovního poměru na dobu určitou s týmiž zaměstnanci. Doporučení v písm. c) vylučuje tyto pracovní poměry tehdy, je-li objektivně možné nerovnoměrné rozložení pracovní doby na období celého kalendářního roku podle § 85, odst. 2 zákoníku práce, přiněmž bude v celoročním průměru zachována stanovená pracovní doba. Toto ustanovení nevylučuje ani řešení, kdy bude práce po dobu určitou zcela zastavena.
Podle písm. d) by nebylo možné soustavné uzavírání termínovaných pracovních poměrů, s výjimkou prací sezónních, kampaňových a příležitostných. Bližší vymezení soustavnosti by bylo vhodné stanovit nařízením vlády a mohlo by být definováno například jako uzavření těchto pracovních poměrů více než dvakrát po sobě s přestávkou mezi nimi kratší, než předpis stanoví.
Protože může být účelné stanovit další případy zákazu termínovaných pracovních poměrů podle specifik odvětví či podniků, doporučujeme v písm. e) umožnit takovou úpravu též v kolektivní smlouvě.
Doporučení jinak respektuje celkovou liberalizaci těchto pracovních poměrů, obsaženou ve vládním návrhu, včetně uvolnění jejich opětovného sjednávání. Zákazy uvedené v odst. 2 bude možné vyloučit písemnou žádostí zaměstnance podle odst. 3.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
panu poslanci Michalu Krausovi. Slovo má pan poslanec Václav Exner,
přihlásil se s pozměňovacími návrhy a já mu jsem podle jednacího
řádu povinen dát přednost a také to učiním. Pane poslanče, máte
slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mně přednést následující tři pozměňovací návrhy. 1. ze společné správy vypustit text na straně 2 za dosavadní bod 21 se vkládá nový bod tohoto znění - a nyní je znění toho bodu, které končí slovy "a technickým provozem". Zdůvodnění: jde o poskytování místností v přiměřeném rozsahu pro činnost odborovým organizacím s nezbytným vybavením a poskytování těchto místností bezplatně s hrazením nákladů spojených s jejich údržbou a technickým provozem. Za prvé tento návrh na vypuštění jde nad rámec návrhu vlády. Za druhé tato služba odborovým organizacím je obvyklá takřka ve všech zemích. Sám jsem se o tom přesvědčil například v relativně daleko chudším Portugalsku.
2. ze společné zprávy vypustit text na straně 3, který zní: za dosavadní bod 85 se vkládá nový bod tohoto znění: "§ 141 se vypouští." Zdůvodnění: v daném případě jde o to, aby zaměstnavatel dbal na využití kvalifikace zaměstnanců. Návrh rovněž jde nad rámec návrhu vlády a domnívám se, že je v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů, aby se i nadále na využití kvalifikace dbalo.
3. navrhuji v textu společné zprávy na straně 4 v bodu, který se nazývá K dosavadnímu bodu 115 nahradit "slova 25 000 Kč" slovy" dvanáctinásobku minimální mzdy podle zvláštního předpisu s odvolávkou" a slova "15 000 Kč" slovy "sedminásobku minimální mzdy podle zvláštního předpisu s odvolávkou". A součástí tohoto jednoho pozměňovacího návrhu je také změna textu u bodu nazvaného Za dosavadní bod 115 se vkládá nový bod tohoto znění, kde navrhuji nahradit slova "5 000 Kč" slovy "trojnásobku minimální mzdy podle zvláštního předpisu s odvolávkou". Odvolávka ve všech případech je nařízení vlády o minimální mzdě v aktuálním znění. Zdůvodnění tohoto návrhu: Návrh podle společné zprávy předpokládá zvýšení jednorázově poskytovaných částek na odškodnění manželům a dítěti, případně rodičům zemřelého v případě, že pracovník zemřel na základě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Tato částka podle návrhu je zvyšována více než třikrát z toho důvodu, že v důsledku inflace nedocházelo k valorizaci těchto částek.
Analogicky v druhé části návrhu jde o částku, do které ručí zaměstnavatel zaměstnanci za předměty, které se do zaměstnání obvykle nenosí. Znovu původní částka 2 000 Kč je nahrazována částkou 2,5krát vyšší, tedy 5 000 Kč, a je to zdůvodněno tím, že dlouho nebyla dělána valorizace této částky.
Návrh, který by nahradil pevné částky tak, jako je tomu v jiných zákonných normách, částkami vázanými na násobek minimální mzdy, by umožnil automatickou valorizaci a nebylo by nutné se k těmto částkám dále vracet v případě potřeby.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan
poslanec Exner ukončil svůj příspěvek. Slovo má pan poslance Pavel
Hirš, připraví se paní poslankyně Kolářová.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem patřil k těmto poslancům, kteří chtěli navrhnout stažení tohoto bodu z programu, a sice ze zcela jiných důvodů. Já jsem totiž přesvědčen o tom, že novelizovat tak složitou právní normu, jakou zákoník práce je, je velice problematické a bylo by daleko vhodnější vypracovat nový Kodex práce, který by chránil poctivé zaměstnance i poctivé zaměstnavatele. Přesto mi dovolte pár poznámek, neboť bod byl zařazen na program, pár poznámek k několika věcem, které zde zazněly.
Především je to opakované uzavírání krátkodobých termínovaných pracovních smluv. Já se domnívám a jsem přesvědčen o tom, že zaměstnavatel má právo uzavírat takové smlouvy a nemůžeme ho o toto právo krátit. Co by se totiž stalo, kdybychom přistoupili na jinou úpravu? Stalo by se asi to, že zaměstnavatel by prostě takové zaměstnance nepřijímal do práce a naopak důsledek by bylo zvýšení nezaměstnanosti. Já jsem přesvědčen o tom, že tato práva zaměstnavatel mít musí.
Další diskutovaná věc je úprava práce těhotných žen. Zde si myslím, že to je velký problém. Velký problém v tom, protože chceme chránit nenarozený plod.
Velký problém v tom, že to je pouze jedna stránka věci. Druhá stránka věci je, že bychom takto museli těhotné ženě zakázat kouřit, pít alkoholické nápoje a nevím, jakým způsobem by se to vůbec kontrolovalo. Je řada zaměstnání, kde lékaři potvrdí, že práce těhotných žen v noci naprosto neškodí. Vidím tady určitou mezeru v novele, že není taxativně určeno, která zaměstnání ze zdravotních důvodů škodí. A pokud přistoupíme na to, že žena má právo sama se rozhodnout - a tak jsem to pochopil - právo se rozhodnout, přijme-li takové zaměstnání nebo ne, tak tato úprava je myslím udělána, asi nejoptimálněji, co se v této chvíli dá udělat.
Opakuji, je to pouze jedna stránka
věci. Jsou zde daleko větší problémy. Problémy s alkoholismem,
s kouřením, jakým způsobem to chceme kontrolovat. Čili pokud je
toto ponecháno na vůli ženy a taxativně není určeno, která zaměstnání
mohou být zakázána, je to nejoptimálnější řešení. Pokud takto
bude chápán zákoník práce, jsem pověřen za klub LSNS prohlásit,
že pro takovou úpravu hlasovat budeme. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo
má paní poslankyně Milena Kolářová, připraví se pan poslanec Emil
Jaroš. Je poslední přihlášený do rozpravy, prosím, rozmyslete
si své přihlášky. Vidím pana poslance Broulíka. Prosím.
Poslankyně Milena Kolářová: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěla bych říci, že považuji tento návrh novely zákoníku práce za vyvážený a na rozdíl od některých kolegů, kteří tady hovořili přede mnou, nechápu, v čem tolik poškozuje práva zaměstnanců. Možná tím, že je považuje za zcela svéprávné lidi.
Chtěla bych se zastavit především u diskutovaného zákazu noční nebo respektive nezákazu noční práce žen. Všichni víme, že už dnes existují řady výjimek a že ženy v nočních profesích pracují velice čile. Dodneška to nikomu nevadilo. Samozřejmě to bylo děláno na trochu jiném principu, než je navrhováno právě dnes.
Co se týče práce těhotných zen v noci, jestli jste si všimli, samozřejmě že ano, je v novele řečeno, že pokud těhotná žena požádá o převedení na denní práci, musí být této její žádosti vyhověno. Každý lékař ví, že existují pracoviště, která jsou pro ženu nevhodná. A také ví, že existují různé ženy a různé organismy a je potřeba individuálně posuzovat, jak ke které ženě přistupovat, Domnívám se, že i těhotná žena v tomto smyslu je svéprávná a je odpovědná nejen za sebe, ale i za své dítě. Musíme totiž vycházet z toho - vím, že je třeba chránit v tomto případě nejenom ženu, ale i dítě, ale domnívám se, že ani my, ani nikdo jiný to nedokáže, pokud si to nebude matka nebo otec přát.
Bylo tady hovořeno o tom, že v naší společnosti existuje u dětí více vrozených vývojových vad nebo poměrně mnoho vývojových vad. Je to bohužel pravda. Nechci se tady pouštět do žádného rozboru, protože to by byla otázka pro zcela jiné odborné fórum. Přestože víme, že v našich zemích mají novorozenci o něco více vrozených vývojových vad než v zemích na západ od nás, a to i přesto, že u nás existovala prenatální péče, a to i přesto, že u nás existovaly zákazy a příkazy pro těhotné ženy. Znamená to, že příčiny budou nejenom v tomto, ale pravděpodobně i v něčem poněkud jiném.
Dámy a pánové, pokládám tento
návrh zákona za vyvážený, založený na smluvním principu. Nepovažuji
zaměstnavatele za zlé vlky a zaměstnance za bezbranné ovce, které
musíme nutně svými zákazy a příkazy chránit. To už totiž dělal
před námi někdo 40 let a ono se to naštěstí - vůbec nepodařilo.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
paní poslankyni Mileně Kolářové. Zvu k řečništi pana poslance
Emila Jaroše, připraví se pan poslanec Jaroslav Broulík.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, na začátku svého příspěvku bych si položil řečnickou otázku: Je žena zodpovědná za své těhotenství, za počatý život, nebo je za ně zodpovědná společnost? A když oba, tak v jakém poměru?
Podle našich platných zákonů se
může žena rozhodnout přerušit těhotenství a stát jí v tom nemůže
zabránit. Ani manžel, který se podílel na vzniku tohoto nového
života. Rovněž žena, která se rozhodne plod donosit, se může chovat
zcela neadekvátně, jak se tady zmínil už kolega Hirš. Nechci tady
znovu připomínat kouření, ale může požívat alkohol, může dokonce
požívat i drogy, a to zcela beztrestně, i když v důsledku toho
porodí vadné dítě. Jestliže se však rozhodne i po částečnou dobu
těhotenství vykonávat zaměstnání v noci, dochází podle platného
zákoníku práce, který zatím platí, k porušení zákona. V tom je
určitá absurdita. Nechme ženu plně zodpovědnou za své zdraví,
za zdraví počatého života, a společnost nechť vytváří příznivé
podmínky. Tyto podmínky přináší i daná novela, ale odpovědnost
je plně dána ženě. Žena se rozhodne - a to bych chtěl podtrhnout
- po poradě s lékařem a vzhledem ke stadiu své gravidity, svého
těhotenství - protože je těhotenství časné, je těhotenství pokročilé
- zda bude vykonávat práci i v noci, nebo zda využije zákoníku
práce, pokud bude přijat v této novele, a požádá o to, aby byla
osvobozena od noční práce nebo převedena na jinou práci. Nechme
ženu opravdu jako plně zodpovědnou, myslícího tvora, která tuto
zodpovědnost přebírá i za nový započatý život. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. Slovo má pan poslanec Broulík. Připraví
se paní poslankyně Eva Nováková. Je poslední přihlášená do rozpravy.
Ještě potom pan poslanec Výborný. Pan poslanec Broulík má slovo.
Poslanec Jaroslav Broulík: Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Dovolil bych si navrhnout jeden pozměňovací návrh. Navrhuji vypustit bod č. 7 v čl. VII., který se týká zrušovacích ustanovení.
Krátké odůvodnění: Výnos federálního ministerstva paliv a energetiky č. 3 z roku 1990, o době osobní očisty horníků po skončení práce v podzemí, oznámený pod č. 405/1990 Sb., patří k legislativním aktům, které zohledňují podmínky pracovníků tohoto odvětví.
Toto bylo také hlavním důvodem,
který vedl k urychlenému přijetí v roce 1990. Nyní dochází k návrhu
jeho zrušení, po čtyřech letech existence, kdy se osvědčil. Je
to krok do stavu před listopadem 1989. Proto navrhuji jeho uchování
v současném znění v zákoníku práce.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
panu poslanci Broulíkovi, slovo má paní poslankyně Eva Nováková,
připraví se pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych podpořit návrh poslankyně Buzkové, který se týká zákazu noční práce těhotných žen a žen, které pečují o dítě do jednoho roku.
Ze své mnohaleté zkušenosti lékařky gynekologickoporodnického oddělení bych mohla snést řadu důkazů o škodlivosti, a říkám to s plnou odpovědností, jakékoli noční práce těhotných žen, s ohledem totiž na vyvíjející se dítě.
Považuji za důležité při této příležitosti připomenout i Úmluvu o právech dítěte, která byla naší Československou republikou ratifikována v listopadu 1990. Pro osvěžení bych si dovolila citovat: "Dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením i po něm."
Dokonce i Úmluva o odstraněni všech forem diskriminace žen říká v čl. 5 zcela jednoznačně: "Zájem dítěte je ve všech případech stavěn na první místo."
Myslím si, že tyto mezinárodní
úmluvy byly přijímány po velmi důkladné diskusi a zvažování všech
okolností a právě proto zcela jednoznačně se staví za ochranu
dětí, nenarozených především. Myslím si, že liberalizace v tomto
smyslu a spoléhání na to, že ženy se budou chovat zodpovědně,
není zcela na místě. Byla bych velmi ráda, kdybyste toto velice
zodpovědně zvažovali při hlasování o tomto paragrafu. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
paní poslankyni Evě Novákově, slovo má pan poslanec Miloslav Výborný,
další přihlášky do rozpravy nemám. Pan poslanec Trojan Václav
- ano, registruji.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych k projednávané novele zákoníku práce řekl spíše několik poznámek dílem za sebe, dílem za klub poslanců KDU-ČSL.
Námitky proti novele zákoníku práce lze podle našeho mínění shrnout do dvou skupin. První námitka je zcela zásadní a říká, že zákoník práce, tak jak existuje, je nenovelizovatelný, a že je třeba přistoupit k rekodifikaci této normy a neprojednávat tuto normu vůbec. Doporučuji těm, kteří přednášeli tuto námitku, aby prostudovali také stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, které je jinak velmi kritické k vládnímu návrhu zákona, ale které s řadou argumentů a s velmi přesnou argumentací dovozuje, proč rekodifikace zákoníku práce není v tuto chvíli možná a proč by nebylo žádoucí, aby se ukvapeně na takovémto novém kodexu zákoníku práce pracovalo. Víme, že kvalitní kodex pracovního práva nelze zpracovat ani za šest ani za dvanáct měsíců.
K předložené novele zákoníku práce její kritikové přednášejí námitky, které se týkají zejména odstupného, uzavírání pracovních smluv na dobu určitou a noční práce žen.
Pokud jde o problematiku odstupného, kolegyně Buzková přednesla návrh, kde já osobně s napětím budu očekávat stanovisko pana ministra, je to onen návrh, který říká ano, odstupné má být poskytováno zásadně a vždy ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy, ale že je možno je v kolektivní smlouvě upravit až na další trojnásobek. Je třeba říci, že podle našeho mínění je možná úprava obojí, jak ta, která by připustila takovéto navýšení, tak úprava, kterou předvídá navrhovaná novela ve smyslu vládního návrhu. Pravdou je, že dokonce přijetí tohoto návrhu, který v rozpravě zazněl, by zřejmě bylo pozitivní ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
Pokud jde o uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, pak v rozpravě, která se vedla k vládnímu návrhu zákona již ve výborech, zazněly další návrhy, které jsme podporovali, podpořili a poslanci našeho klubu je podpoří i v rámci konečného hlasování o novele zákoníku práce, totiž návrhy, které ve shodě i s přáním odborových svazů zakáží uzavírat opakované pracovní poměry na dobu určitou i s těmi okruhy zaměstnanců, o nichž to stanoví kolektivní smlouva, čímž, jak patrno, se prostor pro kolektivní vyjednávání významným způsobem rozšíří, a také s občany, kteří mají změněnou pracovní schopnost, popřípadě jsou těžce zdravotně postiženi.
To je správné a za předpokladu, že toto doplnění vládního návrhu novely zákoníku práce nebude zpochybňováno a bude ve smyslu společné zprávy § 30, odst. 2 přijato, podpoříme vládní návrh i v otázce uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou.
Chci také připomenout, že jakýkoliv návrh, který by u jakkoli vyjmenovaného okruhu pracovníků, kupř. podle návrhu, který přednesla kolegyně Orgoníková, tyto pracovní poměry striktně zakazoval, bude vždy v případě, že zaměstnavatel se nebude chtít chovat řekněme slušně obcházen a bude snadné ho obejít velmi jednoduchým způsobem. Já pevně doufám, že k tomu docházet nebude, chci k tomu však poznamenat, že žádný zákon nemůže naučit nikoho slušnosti, ani zaměstnance, ani zaměstnavatele. Kdo se domnívá opak, mýlí se.
Odbory na dnešní demonstraci také požadují, aby parlament nepřipustil odbourání nezbytné finanční podpory státu odborům v oblasti ochrany a bezpečnosti práce. Já jsem přesvědčen, že toto parlament nedopustí, a že tento požadavek z demonstrace vzešlý je trochu nadbytečný, neboť ve společné zprávě se podává, že na základě usnesení ústavně právního výboru se bod 82 novely navrhuje vypustit a že tedy k tomuto odbourání finanční podpory státu odborům nedojde. Věřím, že tento bod společné zprávy nikdo nezpochybní.
Pokud jde o noční práci žen, moje kolegyně a dokonce kolegyně z téhož poslaneckého klubu vysvětlovala, proč ona jako žena, lékařka a navíc odborná lékařka musí podporovat striktní zákaz noční práce těhotných žen, nebo žen, které pečují o velmi malé děti. Jiní lékaři, poslanci této sněmovny dovozovali, že noční práce těhotné ženy ne vždy je prací, která by těhotné ženě škodila. Je nezbytné trvat na tom a doufám, že v rozpravě, která ještě nebyla ukončena, nikdo tento princip nezpochybní, je tedy nezbytné trvat na tom, aby těhotná žena nebo matka, pečující o malé dítě nemohla být nucena k noční práci, nemohla být nucena ke služebním cestám, nemohla být nucena k práci přesčas, aby všechny tyto, v některých případech ji zatěžující pracovní úkony mohla odmítnout, a to prostým prohlášením, že nechce tuto práci vykonávat. Aniž by musela dovozovat dokládat a prokazovat jakýmikoli lékařskými zprávami, že jí tato práce škodí. A to návrh zákona, který projednáváme ve znění společné zprávy, připouští. Obava, že špatní zaměstnavatelé budou využívat tuto novelu zákoníku práce k potlačování práv žen, by byla oprávněná, kdyby předkládaná novela zcela zliberalizovala tuto oblast a nakládala s právy těhotných žen ve vztahu k noční práci úplně stejně jako s právy jiných zaměstnanců. A to by bylo zlé, a to bychom nikdy nepodporovali. Jsme rádi, že toto tato novela nečiní.
Jsem rád, že jsem mohl bez pozměňovacího
návrhu podpořit společnou zprávu. Znovu připomínám, že společná
zpráva v řadě svých ustanovení - ačkoliv to nebylo říkáno veřejnosti
- vyhovuje i těm námitkám, které v průběhu projednávání vládního
návrhu novely zákoníku práce předkládaly některé odborové svazy.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji
panu poslanci Miloslavu Výbornému. Slovo má poslanec Václav Trojan,
připraví se pan poslanec Josef Ullmann. Je poslední přihlášený
do rozpravy. Chystám se rozpravu uzavřít.
Poslanec Václav Trojan: Vážený
pane předsedo, vážení přítomní, z průběhu rozpravy s údivem zjišťuji,
že někteří kolegové, a ještě více je udivující, že některé kolegyně
se domnívají, že žena okamžikem početí přestává být svéprávným
tvorem. Návrh striktního zákazu noční práce žen je odůvodňován
hlavně tím, že je to nebezpečné. Mně tento návrh, který zbavuje
ženu svéprávnosti, připadá stejně absurdní, jako kdybychom schválili
zákon, který zakazuje starým lidem přecházet ulici, protože je
to nebezpečné.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo
má pan poslanec Josef Ullmann. Připraví se pan poslanec Jiří Vyvadil.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, původně jsem nechtěl vystupovat, nicméně musím alespoň krátce reagovat na slova, která zde přednesla kolegyně Nováková.
V podstatě vše, co jsem chtěl původně říci, řekl kolega Hirš a nebudu to opakovat. Nicméně tvrzení, že se nelze spoléhat na zodpovědnost ženy - pokud bych byl žena - by mne urazilo. Jsem velice rád, že v tomto případě žena nejsem.
Domnívám se, že je jedna z podmínek fungující společnosti, že budeme jeden vedle druhého zodpovědní. Ono totiž nejde jenom o případy noční práce atd. Je zde i úplně banální věc, např. pořizování nákupů. Mne, když jsem byl v této situaci, to vedlo přirozeně k tomu, že to byl můj úkol, nikoliv úkol mé ženy. Ale to je otázka přirozené etiky člověka. A k etice nepřinutíme zákonem. To prostě není možné. Buď se někdo takto chová, nebo se tak nechová.
Na rozdíl od kolegyně Novákové
tvrdím, že žena stejně jako muž je zodpovědná a podle toho by
se měla také chovat. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Technická
poznámka pana poslance Čundrleho.
Poslanec Václav Čundrle: Vážený
pane předsedo, vážení kolegové, projednáváme velmi závažnou věc.
Ale i při velmi závažných věcech mohou napadnout člověka anekdoty.
Na jednu jsem si vzpomněl. Jestli dovolíte, já se o ni podělím.
Předseda PSP Milan Uhde: Já
bych doporučoval, abyste, pane kolego, dal přednost panu poslanci
Vyvadilovi, protože jsem vás vyvolal k technické poznámce. Anekdota
není technická poznámka. Není to kolegiální vůči panu Vyvadilovi.
Poslanec Václav Čundrle: Pane
předsedo, jestli dovolíte, až řeknu anekdotu, může se potom odhlasovat,
zda to byla technická poznámka, či nebyla.