Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Koláře. Nemám žádné další písemné přihlášky do rozpravy.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych upřesnil svůj pozměňovací návrh, a sice v tom smyslu, že za slova "zvláštních předpisů" se dává odvolávka 2 ve znění zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 42/1992 Sb.

Dále bych chtěl za poslední větu, tak, jak je v pozměňovacím návrhu navrženo, dát ještě větu další. Tato věta by zněla: "Toto ustanovení se použije již pro stanovení daňové povinnosti za rok 1993." Pozměňovací návrh byl v tomto smyslu míněn. Bohužel se neobjevil ve stenografu nebo jsem jej zapomněl přečíst. To již těžko budeme identifikovat.

Jde sice o to, že v podstatě nesoulad, který se objevuje, se vztahuje především k roku 1993 a pozměňovací návrh, pokud by se nevztahoval k daňové povinnosti roku 1993, by valnou část těchto problémů neřešil. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Kolářovi, dále se hlásí pan poslanec Brodský.

Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající, jsem na rozpacích, jestli to mám dát jako pozměňovací návrh nebo jako upřesnění. Krátké vysvětlení: Ve svém souboru pozměňovacích návrhů jsem si dovolil bod článku 4 pozměnit termín platnosti - a sice tehdy jsem navrhoval, rozumí se na minulé schůzi, nabytí účinnosti od 1. dubna 1994. Vzhledem k tomu, že jsme přerušili schůzi a doprojednáváme dnes, toto datum již není aktuální. Dovoluji si navrhnout modifikaci, a sice článek 4 by zněl potom takto:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1994." Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu uzavírám a končím.

Táži se zástupce navrhovatele, pana místopředsedy vlády Kočárníka, zda si přeje k rozpravě závěrečné slovo. Prosím, nepřeje si, děkuji.

Dávám tedy nyní slovo panu společnému zpravodaji výborů poslanci Brodskému, aby případně přednesl závěrečné slovo a pak se vyjádřil k rozpravě a budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Poslanec Petr Brodský: Páni kolegové, paní kolegyně, v rozpravě, když nepočítám opakované vystoupení některých poslanců, vystoupilo celkem 9 poslanců, z toho 7 poslanců předneslo pozměňovací návrhy. Kromě dnes vzneseného pozměňovacího návrhu poslance Broulíka, jsou všechny pozměňovací návrhy obsaženy v těch materiálech tak, jak jsme je dostali do ruky, respektive do lavic. Domnívám se, pane předsedající, že bychom mohli hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, prosím, pane společný zpravodaji, můžeme začít.

Poslanec Petr Brodský: Takže jako první pozměňovací návrh zazněl pozměňovací návrh pana kolegy Koláře, který právě teď před chvilkou byl precizován. Jak s tímto pozměňovacím návrhem původním souhlasil rozpočtový výbor, souhlasím i já, souhlasím i s tou precizací, tak jak zde bylo předneseno. Doporučuji sněmovně ke schválení.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme tedy hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu, tak jak jej před chvílí přednesl pan poslanec Kolář.

Ptám se tedy sněmovny, kdo souhlasí s tímto pozměňujícím návrhem, ať pro něj hlasuje hlasováním č. 156.

Kdo je tedy pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Pozměňující návrh pana poslance Koláře byl přijat poměrem hlasů 96 pro, 1 proti, 6 se zdrželo hlasování.

Prosím další pozměňující návrh.

Poslanec Petr Brodský: Další pozměňovací návrh jsem si dovolil přednést já, před chvilkou jsem jej precizoval, rozumí se s termínem účinnosti od 1. 6. 1994. Doporučuji kolegům a kolegyním schválit tento pozměňovací návrh.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy dále hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Brodského.

Kdo podpoří tento návrh, ať tak učiní hlasováním č. 157. Kdo je tedy pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je ukončeno. Pozměňující návrh pana poslance Brodského byl přijat poměrem hlasů 108 pro, nikdo proti, jeden se zdržel hlasování, 7 nehlasovalo.

Prosím další pozměňující návrh.

Poslanec Petr Brodský: Další pozměňující návrh přednesl kolega Lukáš. I s tímto pozměňovacím návrhem souhlasí rozpočtový výbor, já jej doporučuji sněmovně ke schválení.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pana poslance Lukáše.

Kdo je pro tento návrh, ať pro něj hlasuje hlasováním č. 158. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Tento pozměňující návrh byl přijat poměrem hlasů 109 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi hlasování.

Prosím další.

Poslanec Petr Brodský: Další poslanec, který vystoupil, byl kolega Pěnička, který přednesl soubor pozměňovacích návrhů. S těmito pozměňovacími návrhy vyslovil rozpočtový výbor souhlas a doporučuji jej ke schválení.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo jej podpoří v hlasování č. 159, ať tak učiní.

Kdo je tedy pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno. Pro tento pozměňující návrh se vyslovilo 114 poslanců, jeden byl proti, 6 se zdrželo hlasování.

Prosím další pozměňující návrh.

Poslanec Petr Brodský: Jako další vystoupil kolega Honajzer, nepřednesl pozměňovací návrh, následně po něm vystoupil kolega Blažek, který přednesl pozměňovací návrh, je též uveden v tomto tisku, není zapotřebí jej číst. Rozpočtový výbor doporučuje, já též.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Budeme tedy hlasovat. Kdo je pro tento pozměňující návrh v hlasování číslo 160, ať to vyjádří hlasováním. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

I tento pozměňovací návrh byl přijat poměrem hlasů 117 pro, nikdo proti, 1 se zdržel hlasování. Prosím další.

Poslanec Petr Brodský: Následně vystoupil kolega Páv s doplněním položky 60, jak je uvedeno v tomto rozdaném tisku. Rozpočtový výbor souhlasí, já doporučuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Kdo podpoří pozměňující návrh poslance Páva, ať tak učiní v hlasování číslo 161. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Pozměňovací návrh pana poslance Páva byl přijat poměrem hlasů 122 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel hlasování, 11 poslanců nehlasovalo. Prosím další.

Poslanec Petr Brodský: Jako další vystoupil kolega Maryt, který nepřednesl pozměňovací návrh.

Následně po něm dnes vystoupil kolega Broulík, který navrhl v položce 84 doplnění nového odstavce do zmocnění v tom textu, jak zde bylo čteno. Ptám se sněmovny, zda-li chce tento text přečíst, nebo si ho ještě pamatuje.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane poslanče, vzhledem k časovému odstupu doporučuji přečíst.

Poslanec Petr Brodský: Dobře, pakliže si to sněmovna přeje, já vyhovím a dokonce rád. Ke stávajícímu textu, který se označuje jako číslo 1, se připojuje nový odstavec 2, který zní: "Správní orgán sníží poplatek podle písmena a) této položky na sazbu 0,1 %, jde-li o vývoz oceli, uhlí a koksu." Pan navrhovatel kývá hlavou, já doporučuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy hlasovat o tomto pozměňujícím návrhu. Kdo je pro, ať to vyjádří v hlasování číslo 162. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Tento pozměňovací návrh byl přijat poměrem hlasů 114 pro. nikdo proti, 9 se zdrželo hlasování. Prosím další.

Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající, tím byly vyčerpány všechny pozměňovací návrhy. doporučuji hlasování o celém návrhu zákona tak, jak bylo citováno v úvodu.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Přistoupíme tedy k závěrečnému hlasování. Budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR číslo 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona ČNR číslo 10/1993 Sb., zákona ČNR číslo 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku číslo 525, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 746.

Kdo souhlasí s předneseným návrhem zákona, ať pro něj hlasuje v hlasování číslo 163. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji, Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Návrh zákona byl přijat poměrem hlasů 132 pro, nikdo proti, 7 se zdrželo hlasování. Konstatuji, že zákon byl schválen.

Děkuji panu společnému zpravodaji a děkuji panu ministru Kočárníkovi.

Právě jsem dostal zprávu, že jsou již známy výsledky druhého kola volby člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání a volby člena Rady České televize. Prosím pana poslance Karase, aby nás seznámil s výsledky druhého kola.

Poslanec Jiří Karas: Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena Rady České televize - druhé kolo.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 112 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 97 platných lístků a 11 neplatných. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 4.

Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Pro pana Josefa Matochu bylo odevzdáno 49 platných hlasů, pro pan Karla Stejskala bylo odevzdáno 27 platných hlasů. Do funkce člena Rady České televize nebyl ve druhém kole žádný z těchto kandidátů zvolen.

Výsledek tajného hlasování při volbě člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání - druhá volba, druhé kolo. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 112 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 92 platných lístků, 15 neplatných lístků. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 5.

Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Pro pana Ivo Rotenbergera bylo odevzdáno 24 platných hlasů, pro pana Petra Štěpánka bylo odevzdáno 52 platných hlasů. Do funkce člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání nebyl zvolen žádný z těchto kandidátů.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Karasovi. Hlásí se pan poslanec Kolář.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že ve druhém kole nebyl nikdo zvolen a podle našeho volebního řádu, jak jsme jej schválili, by do třetího kola postupovali titíž kandidáti, domnívám se, že je zbytečné dělat třetí kolo, protože zřejmě není politická vůle zvolit někoho z navržených kandidátů. Proto navrhuji, abychom hlasováním rozhodli o tom, že třetí kolo se konat nebude a budeme volit na základě nově navržené kandidátní listiny příště. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Motyčka.

Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, že bychom tím porušili volební řád. Chápu, že to bude asi určité zdržení, ale myslím si, že v rámci interpelací a otázek si můžeme dovolit odskočit volit. Byl bych pro to, abychom dodrželi volební řád.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Domnívám se, že zde zazněl procedurální návrh, o kterém se sněmovna musí vyjádřit. Proto dávám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Koláře, jak zde zazněl.

Kdo podpoří procedurální návrh poslance Koláře, ať tak učiní v hlasování číslo 164. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Procedurální návrh pana poslance Koláře byl přijat poměrem hlasů 77 pro, 20 proti, 29 se zdrželo hlasování a 12 nehlasovalo. Tímto je tento bod ukončen.

Navrhuji, abychom přistoupili k dalšímu bodu, kterým je

Jde o sněmovní tisku 787. Předložený vládní návrh, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 787, odůvodní pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, nejdříve bych chtěl poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali zákonu o správních poplatcích, který před chvílí sněmovna schválila.

Nyní k předmětné Dohodě mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic.

Je to standardní dohoda se dvěma výjimkami. Především bych chtěl říci, že tato dohoda s Austrálií byla podepsána již Českou a Slovenskou Federativní Republikou v roce 1991. Nebyla však do konce roku 1992, tj. do zániku ČSFR, ratifikována. Nevstoupila tudíž v platnost a Česká republika do ní nemohla automaticky sukcedovat. Bylo tedy nutné uzavřít novou smlouvu s australskou stranou.

Po vzájemných konzultacích byl přijat návrh z australské strany, aby byla podepsána dohoda bez věcných změn původního textu, v němž by byla slova "ČSFR" nahrazena slovy "ČR". Změna oproti standardním ustanovením se týká zejména toho, že v textu dohody není ustanovení o tzv. národním režimu pro zacházení s našimi investory. Nebylo to ani v té původní dohodě, protože Austrálie odmítá toto s odůvodněním, že v její smluvní praxi toto ustanovení není.

Jinak dohoda zakotvuje obvyklé záruky poskytované investorům druhých smluvních stran, zejména závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu, doložku nejvyšších výhod, záruky proti vyvlastnění atd.

Vzhledem k tomu, že máme zájem na uzavření této dohody s Austrálií, po všech procedurách je dohoda připravena. Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby s touto dohodou vyslovila souhlas.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Prosím pověřeného zástupce zahraničního výboru, pana poslance Otakara Vychodila, aby se k předloženému návrhu vyjádřil a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan předkladatel vysvětlil, že se skutečně jedná o standardní smlouvu v této oblasti, o ekonomickou smlouvu mezi dvěma partnerskými státy se dvěma malými výjimkami, které zde byly naznačeny. Jedna je způsobena, dejme tomu, funkcí času. Druhá je způsobena australským přístupem ke smlouvám tohoto typu.

Nevidím důvod, proč bych zdůrazňoval, proč je pro nás nutné jako pro stát mít takovéto dobré vztahy. Je to vcelku jasné, neboť se jedná o určující stát v pacifické oblasti a navíc jsou tyto vztahy poměrně tradiční.

Jem z oblasti technické, tuto smlouvu projednaly na svých schůzích zahraniční výbor, který je zároveň garančním výborem, a výbor rozpočtový. Je to součást normálního ratifikačního procesu každé smlouvy. Oba dva tyto výbory smlouvu doporučily k ratifikaci. Doporučuji vám totéž. To je z mé strany všechno.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Protože vidím, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se pana ministra Kočárníka, zda si přeje vyjádřit. Nepřeje. Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Otakar Vychodil: Troufl bych si přednést sněmovně návrh usnesení. Je to usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané v Cambeře dne 30. 9. 1993.

"Poslanecká sněmovna souhlasí s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná v Cambeře dne 30. 9 1993, podle sněmovního tisku 787."

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Slyšeli jste všichni návrh na usnesení. Přistoupíme tedy k hlasování.

Ptám se, kdo souhlasí s předneseným návrhem usnesení, ať to vyjádří v hlasování č. 165. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Pro návrh hlasovalo 112 poslanců, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování.

Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.

Děkuji panu společnému zpravodaji a především panu místopředsedovi vlády.

Vážené paní kolegyně a vážení páni kolegové, dovoluji si vás upozornit, že závěrem dnešního jednání končí i možnost podepsat archy k uctění památky zpěváka Karla Kryla.

Budeme se věnovat dalšímu bodu programu, a tím jsou

Mám tři písemné přihlášky k interpelacím. Přihlášeni jsou: pan poslanec Štrait, pan poslanec Jiří Karas, pan poslanec Vorlíček a paní poslankyně Mazalová. Ještě pan poslanec Frank. Prosím tedy pana poslance Štraita, aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se na pana premiéra doc. Klause s interpelací ve věci systémového zvýhodnění na vládní úrovni, tzv. volyňských Čechů. Přišli na pozvání české vlády v uplynulých dvou letech a plní dnes roli, mohu to tak říci, zapadlých vlastenců, v objektech a místech po bývalé Sovětské armádě.

Sám celou věc sleduji podrobně již od r. 1990, kdy se na celé repatriaci podílel i církevní a humanitární výbor tehdejší ČNR. Udělení státního občanství pozvaným osobám se snažila řešit loňská novela.

Pod vlivem vystoupení některých kolegů, kteří slyšeli "trávu růst" a místních funkcionářů v České Lípě, kde volyňáky označují za agendy KGB, novela přijata nebyla.

Osobně jsem si ve dvou lokalitách ověřil neblahé důsledky tohoto kroku našeho Parlamentu, které vystihuje m. j. i jimi sepsaná petice. Prakticky je jim znemožněna vlastní podnikatelská činnost. Jsou omezeny možnosti zaměstnání např. v soudnictví, policii, podnicích se zahraničními styky, kde je potřeba mít pas. Je jim omezena možnost cestování, protože na cizince s trvalým pobytem se vztahuje vízová povinnost té které země; navíc je vízum drahé, musí se o něj žádat a čekat na vyřízení. Je ztížen přístup dětí, jako dětí cizinců, ke studiu na vysokých školách stipendii pro cizince, event. školné v korunách a následně v dolarech. Sám jsem už jednou v této věci, zatím jsem se odpovědi nedočkal, psal ministru Piťhovi ve věci nostrifikace diplomů a také studiu defektologie na Univerzitě v Brně, kde skutečně chtěli platbu v dolarech.

Jako cizinci nemají také některá základní práva - jako právo volit atd. Zvlášť je to těžké v lokalitách, kde jsou téměř sami jedinými obyvateli, nebo tvoří převažující část.

Dále nově vznikají omezení pro obce, kde např. rozhodnutím Ministerstva financí ČR dotace na teplo se poskytuje obcím, jen občanům České republiky.

Z příprav nových zákonů vznikají nejistoty a obavy týkající se zdravotního, sociálního zajištění, důchodového zabezpečení atd. atd.

Dovolte mi tedy, abych vzhledem k tomu, že novela zákona o státním občanství není dosud na obzoru a naše orgány jednají už zase s Čechy z Kazachstánu, kde jsou prý pod ohromným tlakem islámského fundamentalismu, požádal pana premiéra, aby vláda komplexně péči o repatrianty a stávající repatrianty řešila. Nerad slyším výroky některých našich předních politiků, že hlava našeho státu je hlavou všech Čechů na celém světě. Pokud jsou tam terorizováni, tak je povinností vlády u té jiné vlády protestovat. Teprve v krajním případě lze tyto věci řešit přesídlením. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Štraitovi. S otázkou na pana ministra Dybu se přihlásil pan poslanec Jiří Karas. Připraví se pan poslanec Vorlíček, potom paní poslankyně Mazalová.

Poslanec Jiří Karas: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ústavní zákon č. 496 z roku 1990 Sb., bývalé České a Slovenské Federativní Republiky přijal zákon o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR. O výsledku tohoto závažného úkolu Parlament České republiky nebyl dosud informován. Je zřejmé, že významné problémy ekonomické transformace a později i rozdělení státu potlačily tento zájem. Je ovšem nutné vědět, co s majetkem bylo učiněno, a proto se obraci m na ministra hospodářství pana Karla Dybu s těmito otázkami:

1. Nařízením vlády ČSFR z roku 1990 byla předána České republice řada objektů, které byly ve vlastnictví státu a pouze v dlouhodobém užívání KSČ. Jak a kým jsou tyto objekty využívány?

2. Dohodou mezi federálním ministerstvem financí a ministerstvem hospodářství České republiky ze dne 31. 10. 1991 byl předán České republice majetek federace, který byl ve vlastnictví KSČ. Co se stalo s organizacemi, například vydavatelstvím Florenc, nakladatelstvím Svoboda, Pragoservis Praha, včetně rekreačního zařízení Arnika?

3. Dále federální ministerstvo financí předalo v roce 1992 vydavatelství Panorama rovněž ministerstvu hospodářství České republiky. Jaký je další osud této organizace?

4. Jaký je celkový majetek, který byl převzat od KSČ okresními úřady? Existuje souhrnná zpráva o převzetí a kontrole tohoto majetku? Jak je užíván? Jakým způsobem byl novým uživatelům předáván? Do této skupiny patří rekreační sídlo ÚV KSČ Vystrkov. Komu dnes toto sídlo patří?

5. Jak pokračují soudní spory o vymáhání majetku ÚV KSČ a dalších orgánů KSČ?

6. Existuje ucelená koncepce vlády o užití tohoto majetku a nebo je na vůli některých státních úřadů, ministerstva hospodářství nebo okresních úřadů, jak s tímto majetkem zacházet?

Dámy a pánové, prosím zde nepřítomného pana ministra hospodářství, aby mi na tyto otázky v písemné formě do 30 dnů odpověděl. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Karasovi. Prosím pana poslance Vorlíčka, potom paní poslankyně Mazalová a pan poslanec Frank.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, obracím se na předsedu české vlády pana Václava Klause, byť je nepřítomen, se žádostí o zásah ve věci privatizace hudebního nakladatelství Editio Supraphon a k pohnání k zodpovědnosti vedoucích činitelů Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci a Ministerstva kultury za porušení hospodářského zákoníku, předpisů Ministerstva financí a vládního usnesení o privatizaci Editia Supraphon, jak to prokázal závěr šetření Nejvyššího kontrolního úřadu.

Poukazoval jsem na zásadní nedostatky privatizace tohoto hudebního nakladatelství ve své interpelaci 22. dubna 1993 a žádal prošetření celé záležitosti a zjednání nápravy u ministrů zmíněných ministerstev. Pan ministr Skalický a tehdejší ministr kultury Jindřich Kabát ve své odpovědi vše popřeli a dále usilovali toto nakladatelství s hudebním archivem, jakých není mnoho v Evropě, zprivatizovat ve prospěch a s většinovou účastí německé firmy Bärenreiter, a to hluboce pod skutečnou hodnotou, takřka za cenu jednoho mercedesu. Když jsem upozorňoval na rozpor mezi zněním usnesení vlády a postupem privatizace prosazovaným zmíněnými ministry a dovozoval, že vláda neměla při svém rozhodování k dispozici úplné údaje o privatizačním projektu a způsobu navýšení kapitálu firmou Bärenreiter, pan ministr Skalický rezolutně zpochybňoval pravdivost mých tvrzení a v odpovědi ze dne 3. května 1993 tvrdil, že o navýšení kapitálu Bärenreiterem, (cituji) "hovoří i důvodová zpráva jako součást podkladu pro jednání vlády" a že "vláda samozřejmě byť konkludentně souhlasila s předmětným navýšením kapitálu".

Nyní Nejvyšší kontrolní úřad prokazuje, že toto tvrzení bylo naprosto nepravdivé, vláda s ničím takovým nesouhlasila a tisková mluvčí Ministerstva privatizace dnes klidně připouští, že se Ministerstvo privatizace, (cituji) "dopustilo opomenutí v tomto bodě" a "podmínka navýšení základního jmění nebyla vládě předložena".

Varoval jsem v interpelaci před finančními i kulturními škodami, které vzejdou českému státu z podobné privatizace, kterou tak pozoruhodně houževnatě prosazovali páni ministři. Místo snahy o nápravu mi tito ministři dali odpověď ujišťující, jak je vše v pořádku, jak je vlastně nízké kmenové jmění nakladatelství po odečtení neupotřebitelného majetku (kam patrně zařadili i unikátní hudební archiv), jak stav a hodnota majetku nakladatelství byla ověřena a protokolárně schválena zakladatelem, Ministerstvem kultury České republiky a všechny údaje vycházejí z řádných a schválených úředních dokladů. Jaká je skutečnost vycházející z těchto dokladů, ukazuje zpráva NKÚ, jehož šetření se mi podařilo v této věci vyvolat a z níž vyplývá, že Ministerstvo kultury dovolilo takové "hospodaření" se státním majetkem, že se ani v Editio Supraphon neprováděly fyzické inventury, takže (jak decentně praví nález Nejvyššího kontrolního úřadu) "vymezení majetkově podstaty, které bylo předmětem privatizačního projektu, není průkazné a věrohodné". I tak z dokladů, které jsou nepochybné, došel NKÚ k částce 5 229 000 Kč, o kterou měl být při privatizaci Editio Supraphon ošizen stát, respektive Fond národního majetku.

Uznávám právo na chybu jen u lidí, kteří po upozornění na ni se okamžitě snaží odvrátit škodu. Případ privatizace nakladatelství Editio Supraphon je však kabinetní ukázkou nezodpovědnosti a zastírání nezákonností při privatizaci. Proto se na vás, vážený pane předsedo vlády, obracím s následujícími dotazy:

1. Jak zajistí česká vláda dodržení svého původního rozhodnutí o privatizaci Editio Supraphon?

2. Jak hodláte po právu postihnout ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci pana Jiřího Skalického za to, že:

a) V podkladech pro českou vládu k rozhodování o privatizaci státního podniku Editio Supraphon zamlčel údaje o způsobu navýšení kapitálu firmou Bärenreiter, čímž závažným způsobem uvedl českou vládu v omyl.

b) Protiprávně vědomě prosazoval jiný postup privatizace Editio Supraphon, než schválila vláda, a v odpovědi na mou interpelaci zapřel neúplnost podkladů pro vládu a účelově zkreslil podstatu jejího usnesení, když tvrdil, že vláda s navýšením kapitálu a majoritou firmy Bärenreiter souhlasila.

3) Protiprávně mně pan ministr Skalický zabránil osobně se přesvědčit v archivu ministerstva, jak se věci ve skutečnosti mají, což bylo flagrantní porušení zákonného práva poslance na informaci podle § 92 odst. 1 jednacího řádu ČNR a § 20 odst. 1 zákona o poslancích ČNR, proti čemuž jsem marně protestoval písemně i ústně.

4) Svým postupem podle vyčíslení Nejvyššího kontrolního úřadu poškodil stát o 5 mil. 229 tis. korun ve prospěch německé firmy Bährenreiter. Ani po mé interpelaci neučinil nic k nápravě a je otázka, nakolik dnes kvůli prodlení bude možné alespoň některé škody odvrátit.

Ptám se vás proto, pane předsedo vlády, zda pro tyto skutečnosti navrhnete odvolat pana ministra Skalického z funkce pro hrubé porušení povinností ústavního činitele? Pokud by měl zůstat z vaší strany nepostižen, musel bych uvažovat o podnětu na státním zastupitelství, aby prošetřilo, zda nedošlo v tomto případě ke zneužití pravomoci veřejného činitele!

5) Ptám se vás, vážený pane předsedo vlády, jak hodláte osobně postihnout vedoucí činitele Ministerstva kultury, kteří jsou spoluodpovědni za protiprávní postup privatizace a rozvrat v hospodaření a účetnictví Editio Supraphon, jak prokázal Nejvyšší kontrolní úřad, neboť jako zakladatelé vše, co se v posledních letech v Editia Supraphon dělo, schvalovali bez výhrad a opatření k nápravě. Považuji přísný postih zmíněných činitelů za naléhavý, protože množství nepotrestaných tzv. "omylů" a "přehmatů" v privatizaci je dnes předmětem ostré kritiky občanů a je v naší společnosti zdrojem obrovských morálních a politických škod, nemluvě o škodách materiálních, jdoucích vždy na vrub státu a jeho občanů. Pokládám za nemyslitelné, aby i tato Nejvyšším kontrolním úřadem prokázaná privatizační aféra se zprovodila ze světa tím, že tiskový mluvčí zmíněných ministerstev kupříkladu prohlásí, že za ostudný průběh privatizace byl exemplárně potrestán jakýsi vedoucí inventarizační komise a písařka, která pro jednání české vlády na Ministerstvu privatizace přepisovala podklady a z nepozornosti vynechala některé klíčové údaje. To je totiž model postupu, jak se v České republice podobné aféry "řeší", pokud se vůbec odhalí!

Věřím, vážený pane předsedo vlády, že tento postup řešení odpovědnosti po nálezu NKÚ v případě privatizace státního podniku Editio Supraphon nepřipustíte.