Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Krausovi. K interpelaci na pana ministra Rumla se přihlásil pan poslanec Jiří Šoler. Uděluji mu slovo. Dále jsou ještě přihlášeni páni poslanci Štěrba, Křížek a Jegla, jehož přihláška je poslední písemná.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci se obrátit na ministra vnitra Jana Rumla ve věci projevu intolerance a fašismu k ústavním činitelům cizích států. V polistopadovém období došlo u nás k mnoha projevům intolerance a fašismu. Dovoluji si připomenout jeden, kdy v průběhu voleb v roce 1990 tři gangsteři z Občanského fóra (pod dozorem nejvyššího kmotra) v přímém televizním přenosu rozebírali nitku po nitce duši dr. Bartončíka, zatímco jeho tělo bojovalo po infarktu o život se smrtí na resuscitačním oddělení. Byla tím porušena základní pakta o lidských právech, např. úmluva proti mučení a jinému krutému nelidskému či ponižujícímu zacházení. Snad právě tyto projevy uvedly naši společnost do současné hluboké morální krize.

Ne, nechci tady vylévat všechnu špínu, která se projevila od roku 1989. To by snad uklízečky nedaly zasedací síň do pořádku do konce volebního období. Vzpomněl jsem ho proto, že mi ho připomnělo nedávné televizní vystoupení jednoho z aktérů tohoto trapného divadla, pana ministra Jana Rumla, u příležitosti chystané návštěvy řádně zvoleného poslance ruské dumy kolegy Vladimíra Volfoviče Žirinovského. Já plně chápu zděšení pana ministra nad faktem, že bolševik dopadl v nedávných ruských volbách jako Slavníkovci v Libici. Nezlobte se na mne, pane ministře, ale toto zděšení s vámi sdílet nedokážu.

Nechci zde dělat advokáta dr. Žirinovského. Naopak věřím, že v naší sněmovně sedí inteligentní poslanci, kteří si seženou objektivnější informaci. než tu, kterou nás zásobuje náš nadstranický tisk, a úsudek si udělají sami. Konečně - nejde zde vůbec o tuto konkrétní osobu. Nechápu ale, kde pan ministr s tak temnou minulostí prostě bere odvahu posuzovat jiné osobnosti, mimo jiné i ústavní činitele jiných států. Vždyť ve srovnání s ním je duše téměř všech lidí bílá jako padlý sníh.

Nebudu se pokoušet dovolávat u pana ministra lidskosti a tolerance. Chci mu pouze připomenout, že jako ústavní činitel České republiky by měl zachovávat nezbytnou míru diplomatického taktu k ústavním představitelům cizích států. Kdyby místo scénáře těch nejmilitantnějších německých vzorů nahlédl například do tisku zemí s delší demokratickou tradicí, snad by našel vhodný vzor.

Pan ministr se chystal za peníze daňových poplatníků nasadit na sledování dr. Žirinovského speciální jednotku a dokonce připravit speciální letadlo pro případ jeho vyhoštění. Nebylo by levnější ho pozvat do našeho Parlamentu a udělat si objektivní informaci o jeho osobě? Pokud má pan ministr od daňových poplatníků dost peněz, může je vynaložit například na sledování představitelů sudetských Němců a jejich představitelů, např. pana Neubauera, kteří svými neoprávněnými požadavky překračují téměř všechny mezinárodní dohody, tvořící páteř světového míru, např. Postupimskou dohodu a článek č. 107 Charty Organizace spojených národů. A tím republiku skutečně ohrožují. Pokud vím, představitelé Ruska si žádné takové nároky nečiní.

Pane ministře, uvažte prosím, zda osoba s vaší minulostí a vaším diplomatickým taktem dokáže zodpovědně zastávat tak náročnou ústavní funkci, jako je funkce ministra vnitra.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Jako další se hlásil pan poslanec Štěrba.

Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený pane předsedo, vážený předsedající, vážená vládo, vážený pane místopředsedo vlády, pane ministře Luxi, v rámci své poslanecké činnosti se zabývám především zemědělskou problematikou. Obracím se na vás s jedním konkrétním případem, který vypovídá o možnostech zemědělského podnikání, přičemž garancí takových možností by měl být zejména stát a jeho právní řád. V tomto případě se stát ukázal jako slabý a právní řád jako neúčinný.

Jinak mne tedy velice mrzí, že je tady tak málo poslanců.

Obrátil se na mne totiž pan Jan Kolomazník, který dne 21. 6. 1991 uzavřel s ředitelem státního Plemenářského podniku Klatovy, ing. Václavem Koželuhem, dohodu o přenechání nemovitostí k dočasnému užívání. Účinnost této dohody nastala ode dne 1. 7. 1991 a byla uzavřena na dobu 10 let. Návrh dohody byl vypracován dne 21. 6. 1991, to je tři dny před nabytím účinnosti zákona č. 229 z roku 1991 Sb. Na základě této dohody byly panu Kolomazníkovi pronajaty pozemky a hospodářské budovy Zejbišského Dvora, patřící katastrálně do území Javorná v okrese Klatovy, kde jsem poslancem. V době uzavírání nájemní dohody byly tyto pozemky prokazatelně ve vlastnictví Plemenářského podniku. Pan Kolomazník byl od samého počátku ochoten jakýmkoliv způsobem upravit svůj právní vztah s pronajímatelem či s jeho právním nástupcem. Toto tvrzení lze prokázat např. i tím, že se nájemce obrátil na Pozemkový fond s žádostí o uzavření nové nájemní smlouvy, ve které by se nově upravovaly podmínky nájmu. Pozemkový fond jako právní nástupce původního vlastníka odpověděl a z této odpovědi plynuly pouze požadavky dokladů, které je z hlediska Pozemkového fondu ještě nutné dodat. Tím veškeré jednání skončilo.

Nejpodstatnějším okamžikem je ale skutečnost, že Zejbišský Dvůr byl v mezidobí vydán v rozporu s privatizačním projektem předloženým nájemcem nepřímému restituentovi. Pozemkový fond vyslovil po zdlouhavých a zbytečných jednáních svůj souhlas s privatizačním projektem. Tento projekt nebyl realizován díky novelizaci zákona č. 221/1991 Sb., na základě které vstoupil do hry nepřímý restituent. Nepřímý restituent od počátku nějak neskrýval svůj záměr okamžitě prodat vydaný majetek. K prodeji doposud nedošlo a přesto byl pan Kolomazník z řádně pronajaté nemovitosti násilně vystěhován potenciálním kupcem. Současná situace je taková, že pozemky a objekty okupuje ochranka najatá kupcem, která protiprávně odklidila chovaná zvířata, aniž by informovala nájemce o tom, kde budou umístěna. De facto došlo k normální krádeži. Nedošlo pouze k odklizení zvířat, ale došlo i k tomu, že pan Kolomazník, když se vrátil ze svého jednání s vaším poradcem, panem ing. Hoškem, nalezl vystěhovaný a vykradený byt, ve kterém v Zejbišském Dvoře bydlel.

Pan Kolomazník se neprodleně obrátil se stížností na okresní úřad v Klatovech. Pan přednosta úřadu Mgr. Petrů se vyjádřil v tom smyslu, že problém vznikl tím, že regionální odbor Ministerstva zemědělství uzavřel s panem Kolomazníkem nájemní smlouvu. Tím jak se zvyšoval zájem o tuto nemovitost, rostl tlak regionálního odboru Ministerstva zemědělství na pana Kolomazníka s tím, že neplní podmínky nájemní smlouvy. Na základě těchto - a panu přednostovi se zdá, do jisté míry vykonstruovaných závěrů - regionální odbor Ministerstva zemědělství v Klatovech smlouvu vypověděl. Pan Kolomazník ovšem nedostal soudní výpověď z bytu, takže bez ohledu na to, zda smlouva byla řádně vypovězena nebo ne, měl nadále trvalé bydliště v uvedeném Dvoře. Posléze existoval akt, který pan přednosta, pan magistr Petrů považuje za hrubou chybu odboru Ministerstva zemědělství.

Ten ve spolupráci s nově zřízeným pozemkovým úřadem vydal nemovitosti jako nepřímou restituci novému majiteli. Namísto toho, aby nový majitel řádně a soudně podle platných zákonů dal panu Kolomazníkovi výpověď, jej úplně zločinným způsobem násilně vystěhoval. Jednalo se o 70kusové stádo chovných koz, které bylo nakoupeno v řádných aukcích, a tyto byly přemístěny bez vědomí majitele do objektu pozemkového fondu, který má pronajatý zdejší podnikatel pan Aška. Nebudu se podrobně zabývat právními aspekty samotného umístění stáda v tomto objektu, který patří do ochranného vodárenského pásma, kde ani socialističtí zemědělci nesměli mít umístěna zvířata. V celé záležitosti přislíbil spolupráci ředitel klatovské policie.

Shrnu-li fakta, nemohu nedospět k závěru, že řádnému nájemci byl bez jakéhokoli právního důvodu odebrán a poškozen majetek, a to za pasivní asistence Ministerstva zemědělství, která svým pasivně rezistentním přístupem v podstatě způsobila problémy, o kterých hovořím.

Z výše uvedených důvodů se na vás, vážený pane místopředsedo, obracím s touto interpelací a naléhavě žádám, aby vaše ministerstvo konečně využilo svých pravomocí a zabránilo faktickému znemožňování výkonu nájemních práv a zemědělskému podnikání oprávněného nájemce, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že jakýkoli nový vlastník předmětné nemovitosti je evidentně právním nástupcem vlastníka původního. Přebírá tedy veškeré právní závazky, mezi které nepochybně patří i závazky pramenící z uzavřené smlouvy.

Celá záležitost byla již před dvěma roky, tj. v období, kdy tyto nemovitosti ještě nebyly vydány, předmětem stížnosti podané na vámi řízené ministerstvo. Tato stížnost nebyla liknavostí vašich úředníků dosud vyřízena a pan Kolomazník se tedy stal obětí právní zvůle.

Vzhledem k tomu, že dochází k bytostnému porušování práv nájemce, že dochází k poškozování a znehodnocování chovné hodnoty stáda koz, nájemci je v současné době zabráněno v možnosti jakéhokoli podnikání a - jak jsem již uvedl - v možnosti důstojného bydlení, žádám sněmovnu, aby odsouhlasila tuto interpelaci jako naléhavou s termínem vyřízení interpelace stanoveným na 7 dní od jejího podání. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Je zde návrh, aby sněmovna prohlásila interpelaci pana poslance Štěrby jako naléhavou s tím, že žádá odpověď do 7 dnů. Než o tomto budeme hlasovat, dovoluji si vás všechny odhlásit a prosím, aby se všichni znovu zaregistrovali svými kartami.

Slyšeli jste návrh pana poslance Štěrby, aby jeho interpelace byla prohlášena za naléhavou s lhůtou 7 dní.

Kdo podpoří návrh pana poslance Štěrby, ať tak učiní v hlasování číslo 166. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je skončeno.

Interpelace nebyla přijata jako naléhavá. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Štěrba.

Poslanec Tomáš Štěrba: Děkuji vážené sněmovně za to, jak hlasovala, hlavně poslancům z KDU-ČSL, kteří myslím - mají voliče na venkově

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí se pan ministr Lux. Prosím, pane místopředsedo vlády.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, já učiním neprodleně prošetření celé této věci a v rozporu s rozhodnutím sněmovny vás budu neprodleně o této věci informovat.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí se pan poslanec Štěrba a poté s faktickou poznámkou pan poslanec Trnka.

Poslanec Tomáš Štěrba: Děkuji panu ministrovi a děkuji tímto i panu kolegovi Bečvářovi, který se za tuto věc zasadil.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Slovo má pan poslanec Trnka jako předseda klubu.

Poslanec František Trnka: Vážení kolegové, vážený pane předsedo, pane předsedající, chtěl jsem také poděkovat panu ministrovi, ocenit jeho přístup a vyjádřit upřímný podiv nad tím, že k tomu přistupuje třídně a že se vůbec nezamyslí nad tím, jestli by na tom nemohlo být něco pravdy. Možná, že není. Ale zde jde jenom o prošetření. Nic jiného se nechtělo. Termín dost spěchá. Pan ministr reagoval správně. Tato slova určuji sněmovně. Je to dost velká hanba, pánové.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Upozorňuji sněmovnu, že není otevřena rozprava. S další interpelací se přihlásil pan poslanec Křížek.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, moje interpelace je adresována panu premiérovi doc. Václavu Klausovi, CSc.

Vážený pane premiére, v současné době bychom se měli nacházet ve státním režimu, který je po stránce ekonomické velmi liberální, s minimálními zásahy státu do výkonu podnikatelských a vlastnických práv. Setkal jsem se však bohužel s konkrétním případem, který je z tohoto hlediska až nepochopitelný. Jedná se o problematiku zásahu do vlastnických práv vlastníků lesa nacházejícího se v katastrálním území Jaroměřice - lokalizaci pozemku lze zjistit z přiložené fotokopie snímku pozemkové mapy.

Zásahy spočívají v tom, že vlastníkům předmětných pozemků byly vykáceny bez jejich vědomí a proti vůli lesní porosty, které se na jejich pozemcích nacházejí, díky Energovodu soustavy mír, který přes tyto pozemky vede. Problém není jenom v tom, že porost byl vykácen. Problém je i v tom, že vykácené porosty dosud bez jakéhokoli ošetření v průseku jsou napadeny kůrovcem a ohrožují i lesní porosty přiléhající k průseku.

Je přiložena kopie fotografické dokumentace, která svědčí o současném stavu předmětných pozemků.

Problémy Energovodu soustavy mír budované v sedmdesátých letech, a to severní, střední a jižní magistrály Východ-Západ, ale i různých přivaděčů k elektrárnám, např. Dlouhé stráně apod., jsou řešeny podle elektrizačního zákona č. 79/1957 Sb. a vládního nařízení č. 80/1957 Sb. Tyto zákonné předpisy dosud, pátý rok po sametové revoluci, stále ještě platí. Jedná se o předpisy, které diskriminují vlastníky a dávají prakticky neomezené pravomoci hlavní správě Českých energetických závodů Praha.

Podrobně je tato problematika popsána v žádosti o výklad § 11, odst. 1, písm. c) zákona č. 183/1993 Sb., který novelizuje zákon č. 229/1991 Sb., se kterou se vlastníci dotčených pozemků obrátili na vrchní státní zastupitelství, které se této problematice zcela vyhnulo a odpovědělo žadateli v tom smyslu, že státní zastupitelství není zmocněno k podávání závazného výkladu jakéhokoli právního předpisu. Nic ovšem nebránilo tomu, aby státní zastupitelství vyjádřilo alespoň svůj názor na danou problematiku.

Problém má celorepublikový význam. neboť postihuje tisíce vlastníků lesních pozemků.

Další okruhem problematiky je oceňování pozemků při vydávání lesů. Vnitropodnikové směrnice Lesů České republiky pro poskytování náhrad podle zákona č. 229/1991 Sb., zásadně nepřipouští oceňování poškozených, vymýcených částí parcel pro účely výstavby Energovodu. Tato skutečnost se velmi vážně dotýká zejména drobných vlastníků lesa.

Ceny podle stávající platné právní úpravy se dají označit jako směšné, dosahující výše zhruba jedné desetiny skutečné ceny porostů. Tato situace vede k tomu, že ocenění přírůstku na zbývající části lesa, ke kterému došlo v průběhu minulých 40 let, se sníží. Plně kompenzuje nebo dokonce převyšuje náhradu za zlikvidované porosty, takže vlastník za vykácený les ani náhradu nežádá.

Takový způsob řešení jsme my, jako zákonodárci při novele zákona č. 229/1991 Sb., asi neměli na mysli. Existují odůvodněné pochybnosti o platnosti vnitropodnikové směrnice Lesů ČR z 20. 1. 1993, avšak přesto podle ní Lesy ČR neustále postupují.

V současné době je tedy situace taková, že povinnost zalesnění holisek i pozemků vydaných před 1. 7. 1993 podle vyjádření generální ředitele Lesů ČR ing. Olivy není povinností Lesů ČR. Fakta jsou ovšem taková, že valná většina lesních pozemků byla vydána před tímto datem a současní vlastníci jsou ponecháni zcela na holičkách, přesto se jich tato problematika bytostně dotýká. Již citovaný pan ředitel Oliva se v Zemědělských novinách dne 5. 7. 1993 vyjádřil v tom smyslu, že dá holiska do pořádku. Nestalo se tak. Jeho vlastní kroky svědčí o opaku tohoto tvrzení. Pro dokumentaci jeho postojů přikládám fotokopii dvou dopisů se vzájemně si odporujícím obsahem, které pan ředitel zaslal ing. Ludvíku Schneiderovi, tj. jednomu z vlastníků dotčených pozemků.

Ze všech uvedených důvodů se na vás, vážený pane premiére, obracím s touto interpelací a žádám o neprodlený zásah, který by celou situaci vyřešil. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím s otázkou na ministra zemědělství pana poslance Jeglu. Je to poslední písemná přihláška k interpelaci.

Poslanec Jan Jegla: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, skutečně se vzdávám interpelace, protože pan ministr zemědělství je tady přítomen, takže to formuluji jako otázku.

Moje otázka směřuje k vysvětlení funkčnosti garančního fondu. V posledních dnech jsem se při setkání se zemědělci od 3 ha nahoru setkal s podloženým názorem, že garanční fond jednoznačně nefunguje. Na rozdíl od toho co nám pan ministr zemědělství před třemi týdny ve výboru vysvětlil, že to funguje, ať se předávají žádosti. Skutečnost je taková, že všechny banky, včetně Agrobanky, která je garanční bankou, odmítají přebírat žádosti na úvěr přes garanční fond.

Pravděpodobně je tady něco nedořešeného a zemědělci se chovají asi takovým způsobem, že protože ta banka odmítá převzít osobně, dokonce do bank posílají tyto žádosti písemně. I toto je pro mě naprosto nepochopitelné.

V současné době už je jaro, na jižní Moravě začíná příprava půdy k setí a zemědělci potřebují překlenovací úvěry. Nikdo jim je nedá. Dnes chce banka zase klasický úvěr, tzn. ručit nemovitostmi atd., třeba třínásobkem. Bohužel někteří již nemají čím ručit, zvláště soukromí zemědělci, protože ti už si půjčili před tím, a dnes již nemají čím ručit.

Proto moje otázka zní: Kdy konečně garanční fond bude fungovat a za jakých podmínek?

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Ptám se sněmovny, zda si ještě někdo přeje vystoupit s interpelací nebo otázkou na členy vlády. Pokud tomu tak není, můžeme tento bod ukončit.

Přistoupíme k dalšímu bodu. Tímto bodem jsou

Na pořad jednání 17. schůze Poslanecké sněmovny je předloženo celkem 36 odpovědí na vznesené interpelace. Z toho je 6 odpovědí, jejichž projednávání bylo přerušeno na 16. schůzi pro nepřítomnost, nebo na žádost poslanců. U dvou odpovědí, jde o tisky 669 A a 710 A vyslovila Poslanecká sněmovna nesouhlas s odpovědí.

Protože pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux svoje odpovědi doplnil, budou projednány jako tisky 699 C a 710 B. Nově je zařazeno 30 odpovědí na interpelace.

Nyní přistoupíme k projednávání jednotlivých odpovědí.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal doplňující odpověď na interpelaci poslance Tomáše Štěrby. Pan poslanec Štěrba není přítomen. Domnívám se, že je zvykem, pokud pan poslanec není, odpověď neprojednávat.

Přistoupíme tedy k další odpovědi.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal doplňující odpověď na interpelaci paní poslankyně Petry Buzkové. Ani paní poslankyni Petru Buzkovou nevidím ve sněmovně. Ani tuto odpověď nebudeme projednávat.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci pana poslance Karla Hrdého. Ani pan poslanec Karel Hrdý zde není. Nebudeme projednávat.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci poslance Tomáše Štěrby ve věci privatizace Mlékárny - Domažlice. Pan poslanec Štěrba není. Nebudeme projednávat.

Vzhledem k tomu, že pan poslanec Štěrba je již ve sněmovně, vrátím se k jeho interpelacím. Prosil bych Kancelář, aby upozornila všechny poslance v kuloárech, že se projednává bod "Odpovědi".

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal doplňující odpověď na interpelaci pana poslance Tomáše Štěrby ve věci restituce a privatizace podniku Briliant-Nova a. s. Mochov, tisk 699. Odpověď byla předložena jako tisk 699 C. Ptám se pana poslance, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Tomáš Štěrba: S odpovědí pana místopředsedy vlády a ministra zemědělství za stávající situace souhlasím. Celá záležitost je ovšem závislá na jednání, která v současné době probíhají. Za to, že probíhají, také děkuji panu ministrovi. Nevím, ale jak jednání dopadne. Nepovažuji proto celou záležitost za skončenou. Jinak v zásadě souhlasím.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Čili pan poslanec souhlasí. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Protože se nikdo nehlásí, rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Tomáše Štěrby ve věci restituce a privatizace podniku Briliant - Nova a. s. Mochov, uvedenou v tisku 699 C."

Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu usnesení. Než tak učiníme, dovoluji si vás opět všechny odhlásit a prosím o novou prezentaci. Děkuji.

Kdo tedy podpoří tento návrh usnesení, ať to vyjádří v hlasování č. 167. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Hlasování je ukončeno. Konstatuji, že usnesení bylo přijato poměrem hlasů 94 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel hlasování, pouze 1 poslanec nehlasoval. Návrh byl tedy přijat.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal doplňující odpověď na interpelaci paní poslankyně Petry Buzkové ve věci hospodaření se státním majetkem - tisk 710. Odpověď byla předložena jako tisk 710 B. Ptám se paní poslankyně, zda považuje odpověď za uspokojivou?

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan místopředseda vlády Lux mi zaslal doplňující odpověď po odpovědi, která nebyla minulým plénem přijata. Spolu s nepřijetím přijal Parlament usnesení, že dává podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu k zahájení šetření v této záležitosti.

Vzhledem k tomu, že mi bylo oznámeno, že kolegium NKÚ rozhodlo, že se bude tímto podnětem zabývat, žádám, aby Parlament dnes nerozhodoval o přijetí nebo nepřijetí této odpovědi, aby se tato záležitost odsunula, a to z toho důvodu, abychom nepředjímali nález Nejvyššího kontrolního úřadu.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Domnívám se, že lze paní poslankyni vyhovět. Budeme se zabývat další odpovědí. S faktickou poznámkou pan poslanec Motyčka.

Poslanec Ludvík Motyčka: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já se domnívám, že rozhodování Parlamentu nemůže být závislé na tom, jak bude rozhodovat NKÚ. My bychom se svým způsobem degradovali. Prosil bych, aby pan místopředseda dal hlasovat o tom, jak se sněmovna k této problematice zachová.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Hlásí se paní poslankyně Buzková.

Poslankyně Petra Buzková: Pane předsedající, dámy a pánové, když jsem přednášela svůj návrh, přednášela jsem ho z toho důvodu, že nechci, aby sněmovna svojí pouhou většinou přijala nějaké usnesení nehledíc přitom na to, jaký je skutečný stav a jaká je pravda. Vyzývám proto sněmovnu, aby dnes o tom skutečně nehlasovala, protože by bylo bezesporu velmi s podivem, kdyby sněmovna přijala jiné usnesení, než jaký by se potom ukázal nález nezávislého Nejvyššího kontrolního úřadu. Žádám proto ještě jednou, aby se o této záležitosti nehlasovalo do té doby, dokud NKU nevydá svůj nález.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Paní kolegyně, já chápu váš návrh jako návrh procedurální. Proto o něm rozhodneme hlasováním. Prosím, pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, sněmovna rozhodla na své poslední nebo předposlední schůzi o tom, že požádala Nejvyšší kontrolní úřad podle příslušného zákona, aby tu věc prošetřil. Domnívám se, že ve stejné věci nemůže sněmovna přijímat dvě různá usnesení. Považoval jsem za svoji povinnost na tuto skutečnost upozornit. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Domnívám se, že je třeba hlasovat o procedurálním návrhu paní poslankyně Buzkové. Dávám tedy hlasovat neprodleně. Kdo podpoří její návrh, ať tak učiní v hlasování č. 168.

Kdo je tedy pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování je ukončeno.

Procedurální návrh paní poslankyně byl přijat, nebudeme tedy tuto odpověď projednávat. Byl přijat poměrem hlasů 74 pro, 15 proti, 27 se zdrželo hlasování, 1 nehlasoval.

Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpověděl na interpelaci pana poslance Karla Hrdého ve věci provedení hloubkové kontroly činnosti okresního úřadu v Litoměřicích, referátu pozemkového úřadu - tisk 733. Odpověď byla předložena jako tisk 733 A. Její projednávání bylo na 16. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno pro nepřítomnost pana poslance. Ptám se pana poslance Hrdého, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Karel Hrdý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, zdá se. že osud této interpelace je velmi pohnutý. Omlouvám se tedy, že jsem zde minule nebyl, byl jsem v lázeňském ošetření. Nicméně její osud se táhne už od října loňského roku. Pominu to, že pan místopředseda vlády a pan ministr zemědělství Lux nedodržel zákonnou lhůtu 30 dnů na odpověď mé osobní interpelaci, že tato odpověď přišla se zpožděním, kde konstatoval, že tento problém není v jeho kompetenci, tedy problém školkařského střediska v Sulejovicích. Odkázal mě na pana ministra vnitra Rumla, takže jsem oslovil znovu pana ministra Rumla. Pan ministr Ruml mně opět odpověděl, že to není v jeho kompetenci, protože se jedná o zemědělskou interpelaci. Odkázal mě zpět na pana ministra Luxe. Potom jsem se dotázal pana premiéra Klause, kdo za tuto záležitost zodpovídá a teprve potom odpověděl pan ministr zemědělství a nařídil prostě onu kontrolu. Ona kontrola konstatovala, že státní správa se chovala určitým způsobem nezákonně, nikoliv však vědomě a nebyly stanoveny a nebyly učiněny žádné sankce, aspoň v době odpovědi. Proto tedy nemohu s příslušnou odpovědí souhlasit.