Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane místopředsedo vlády, dámy a pánové,
chtěl bych se ve svém vystoupení zabývat
otázkou darů politickým stranám a
případných sankcí vůči
těmto stranám.
Zákon č. 424/91 Sb. o sdružování
v politických stranách nezná případ
daru, který by politická strana nesměla přijmout.
Ani novela zákona ve znění společné
zprávy, tisk 832, nezná dar, který by strana
nesměla přijmout, ač taková ustanovení
jsou v zákonech v řadě vyspělých
demokratických států, např. v zákonech
USA nebo Německa. Podle amerického zákonodárství
by některé naše politické strany za
dary ze zahraničí už dnes možná
byly označeny za agenty cizí mocnosti.
Navrhuji proto doplnit novelu zákona ve znění
společné zprávy - tisk 832 takto:
Bod 24 a), nový § 18, ostatní přečíslovat:
Odst. 1: Strany a hnutí nesmějí přijímat
dary a bezúplatná plnění od
a) orgánu České republiky, pokud zákon
nestanoví jinak,
b) cizího státu, jeho orgánu a organizací,
c) politických nadací nebo sdružení
občanů a majetkových hodnot, které
výlučně a přímo slouží
obecně prospěšným, humanitárním
nebo církevním účelům,
d) cizinců, jestliže hodnota daru nebo součet
darů od jednoho dárce za jeden rok převyšuje
100 000 Kč,
e) osoby, kterou nelze zjistit nebo která pouze zprostředkuje
dar od třetí osoby, pokud hodnota daru převyšuje
10 000 Kč.
Odst. 2: Dary přijaté v rozporu s ustanoveními
předchozího odstavce strana nebo hnutí odevzdá
bez prodlení Parlamentu, který rozhodne o jejich
propadnutí ve prospěch státu.
Odst. 3: Jestliže strana nebo hnutí nesplní
povinnost podle předchozího odstavce nebo neuvede
ve výroční finanční zprávě
údaje podle § 19, odst. 1, tohoto zákona, ztrácí
nárok na státní příspěvek
podle § 21 tohoto zákona, ve výši dvojnásobku
protiprávně získaných darů.
(Konec textu.)
Poznámka: Citované paragrafy jsou už proti
společné zprávě přečíslovány.
Dosavadní bod společné zprávy 25 a
v něm dosavadní znění § 18 odst.
1 bodu d) doplnit o větu: 2. Musí být též
uvedeno jméno, příjmení, bydliště
a rodné číslo cizince, který straně
nebo hnutí poskytl dar nepřevyšující
hodnotu uvedenou v § 18, odst. 1 písm. d) tohoto zákona.
U zahraniční právnické osoby se uvede
její název a adresa sídla.
Komentář: Podle tohoto návrhu by byly přípustné
dary od nestátních domácích a zahraničních
právnických i fyzických osob, včetně
politických stran, a to pod podmínkou uvedenou v
§ 18 odst. 1, bod d). Návrh definuje dary, které
strana nesmí přijmout, neboť jsou nepřípustné
z hlediska požadavků nezávislosti politické
strany na státních orgánech České
republiky a cizích státech a jeho organizací.
Nepřípustné dary podle § 18, odst. 1
propadají ve prospěch státu, dary přípustné,
ale nenotifikované, zůstávají majetkem
strany. V obou případech však následuje
sankce spočívající na zkrácení
event. odnětí státního příspěvku.
Druhá věc, na kterou chci upozornit, je vládou
navržený § 16 a) o denunciačním
právu, který je podle rozboru, který mám
k dispozici, v rozporu s naším ústavním
právem, neboť
a) orgány stran a hnutí nejsou orgány veřejné
správy;
b) stanovy strany a hnutí nejsou obecně závaznými
právními předpisy;
c) § 246 a), § 246 b), odst. 2 a § 246 c) Občanského
soudního řádu se vztahují pouze na
rozhodnutí orgánu veřejné správy;
d) určovací žalobou se lze u soudu domáhat
pouze určení, zda tu je či není právní
vztah nebo právo.
Podání žaloby fyzickou osobou v zájmu
někoho jiného - actio popularis - není v
našem právním řádu přípustné.
Do konce roku 1993 by takové právo mohlo příslušet
prokurátorovi v rámci všeobecného dozoru,
jestliže by došlo k porušení zákona,
nikoliv však statutu.
Podle čl. 36 Listiny základních práv
a svobod se může na soud obrátit ten, kdo tvrdí,
že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím
orgánu veřejné správy.
Navrhuji proto obdobně jako kolega Hirš, ale s tímto
zdůvodněním, bod 23, § 16 a) vypustit
a vyškrtnout i slova "nebo se stanovami" v bodě
19 § 14, odst. 1. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Vika, připraví se kolega Kavan.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, chci upozornit na dle mého
soudu chybu, která se pravděpodobně vloudila
do přílohy společné zprávy,
parlamentní tisk 832, na straně 12, kde se uvádí,
že roční příspěvek na
mandát v Poslanecké sněmovně je u
SPR - RSČ uveden 4 mil. Kč. Toto je přitom
v rozporu s § 20, odst. 7 stejné společné
zprávy, kde se uvádí: "Příspěvek
na mandát náleží po celé volební
období jen straně a hnutí, na jejichž
kandidátní listině byl poslanec nebo senátor
zvolen."
Takže pokud správně počítám,
naše strana získala v tomto volebním období
14 volebních mandátů, proto by v této
příloze měla být uvedena v kolonce
"Roční příspěvek na mandát
v Poslanecké sněmovně" u SPR - RSČ
částka 7 mil. Kč. Stejný nesoulad
je dle našeho názoru i u dalších příspěvků
na mandát u dalších politických stran.
Z důvodu výše uvedeného dávám
v tuto chvíli návrh na stažení tohoto
bodu z programu schůze. Žádám vás,
pane předsedající, abyste o mém pozměňovacím
návrhu nechal hlasovat ihned, protože pokud nebude
přijat, hodlám předložit řadu
pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Poprosím
všechny kolegyně a kolegy, aby se zaregistrovali.
Prosím o klid, budeme hlasovat o procedurálním
návrhu kolegy Vika o tom, abychom přerušili
projednávání tohoto bodu a já jenom
poprosím pana kolegu, na jak dlouho.
Poslanec Jan Vik: Jde o stažení tohoto bodu
z programu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O stažení
tohoto bodu z programu schůze. Děkuji.
Kdo s tímto procedurálním návrhem
souhlasí, prosím, ať to dá najevo zvednutím
ruky a stisknutím tlačítka ve 122. hlasování.
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování? Tento návrh
nebyl přijat. Pro hlasovalo 20 poslanců, proti 91,
39 se zdrželo hlasování, 3 nehlasovali. Proto
vás poprosím, abyste pokračoval.
Poslanec Jan Vik: Takže je mi líto, budu nucen
pokračovat. Můj první pozměňující
návrh se týká již zmíněné
tabulky přílohy na str. 12, tisk 832, kde navrhuji
změnit v části roční příspěvek
na mandát v Poslanecké sněmovně následující:
U ČSSD z důvodů, že získaných
mandátů při volbách v roce 1992 bylo
16, změnit částku na 8 mil. Kč, roční
příspěvek na činnost tedy činí
celkem 13 mil. Kč.
U Českomoravské strany středu z důvodů,
že získaných mandátů při
volbách v roce 1992 bylo 14, změnit částku
na 7 mil. Kč, roční příspěvek
na činnost celkem tedy činí 12 mil. Kč.
U LSNS se částka mění na 1 mil. Kč,
celková částka tedy činí 2
250 tis. Kč.
U ODA z důvodů, že získaných
mandátů při volbách 1992 bylo, pokud
se nepletu, 14, změnit částku na 7 mil. Kč,
roční příspěvek na činnost
tedy celkem činí 12 mil. Kč.
U ODS z důvodů, že získaných
mandátů při volbách 1992 bylo 66,
změnit částku na 33 mil. Kč. Roční
příspěvek na činnost tedy celkem činí
37 230 tis. Kč.
U SPR-RSČ z důvodů, že získaných
mandátů při volbách v roce 1992 bylo
14, změnit částku na 7 mil. Kč, roční
příspěvek na činnost tedy celkem činí
12 mil. Kč.
V případě, že tento návrh nebude
přijat, navrhuji variantu dvě, a to vypuštění
§ 20 společné zprávy tisk 832 a ponechat
v platnosti současné znění o financování
politických stran, dle dosud platného zákona
o politických stranách.
Dále navrhuji v § 2 odst. 3 toto znění:
"Členem strany a hnutí může být
jen státní občan České republiky
(dále jen občan), který dosáhl věku
16 let, členem strany a hnutí s právem volit
a být volen do orgánů strany a hnutí,
může být jen občan, který dosáhl
věku 18 let."
V § 15 odst. 2 navrhuji slova "10. dne" nahradit
slovy "60. dne".
Dále navrhuji kompletně ze společné
zprávy vypustit § 16 písm. a). Toto zdůvodňuji
tím, že ten, kdo zakomponoval tento paragraf do návrhu
zákona, nemůže mít v žádném
případě potuchy o jakési stranické
činnosti, neboť podle tohoto paragrafu by v extrémním
případě mohly nastat situace, kdy ze strategických
rezerv SPR-RSČ vyčleníme 100 jedinců,
kteří se zapojí do činnosti, např.
Občanské demokratické strany a ve vhodném
okamžiku se těchto 100 jedinců obrátí
na soudy v celé republice a výkonný místopředseda
Čermák bude zcela zaneprázdněn po
několik měsíců objížděním
soudů. Pokud je toto záměrem poslanců
ODS, prosím. Ale zcela vážně. Toto se
může týkat všech ostatních politických
stran.
Můj další návrh směřuje
k § 18, kde navrhuji v odst. 1 vypustit bez náhrady
písm. b). V písm. d) částku 100 mil.
Kč - tam je to asi mylně uvedeno - nahradit částkou
10 tis. Kč. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
kolegu Vikovi. Jednu organizační zprávu -
kolega Hájek Josef kartu 7, kolega Sojka kartu č.
2. Prosím kolegu Kavana, připraví se pan
kolega Trnka.
Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, mám
jeden pozměňovací návrh ke společné
zprávě tisku 832, na str. 12 v příloze
připojit k tabulce do sloupce název strany a hnutí
Moravská národní strana, sloupec roční
stálý příspěvek 1071, roční
příspěvek na mandát 1500, roční
příspěvek celkem 2571, přičemž
o těchto jednotlivých číslech by se
mělo hlasovat zvlášť. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
prosím kolegu Trnku, připraví se kolega Řezáč.
Prosím pana kolegu Trnku.
Poslanec František Trnka: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, byl jsem
pověřen klubem, abych přednesl několik
poznámek a pozměňovacích návrhů
k předložené společné zprávě.
Zaprvé bych chtěl upozornit a konstatovat, aniž
bych chtěl zatěžovat vás, pány
poslance podrobnostmi, že Liberálně sociální
unie byla všemi orgány uznána jako volební
hnutí a pokud někteří bývalí
členové tohoto hnutí zpochybňují
a tvrdí že to byla koalice, potom navrhuji, aby byly
revokovány výsledky voleb a všichni poslanci
zvolení za Liberálně sociální
unii byli z tohoto Parlamentu vyloučeni. Jiný závěr
mě totiž nenapadá.
Chtěl bych dále poznamenat, že Liberálně
sociální unie se rozhodnutím svých
kolektivních členů změnila na stranu.
Čili dnes je LSU stranou s individuálním
členstvím a nemáme připomínek
k podstatě zákona. Některé připomínky
zde byly řečeny.
Dovolte mi ale poznámku k tabulce 12. Ta situace je velice
složitá a já nemíním v žádném
případě zpochybňovat to, co bylo navrženo,
protože by to vedlo k nekonečným diskusím,
které už ani není dobré vést.
Prostě něco se pokazilo a je potřeba pracovat
s tím, asi je potřeba pracovat s tím pokaženým.
Jenom bych chtěl upozornit na to, že je podivné,
že Liberálně sociální unie má
v Parlamentě jednoho člena podle této tabulky,
protože ve sloupci roční příspěvek
na mandát v Poslanecké sněmovně je
uvedeno půl mil. Kč. Klub Liberálně
sociální unie má v současné
době - a měl - k rozhodnému datu 8 členů.
Většina z nich je přítomna, čili
je to možno ověřit dotazem. Čili tento
údaj je chybný a já proto navrhuji, aby byl
ten údaj změněn - příspěvek
na 8 členů.
Dále bych chtěl upozornit, že Strana zelených,
pokud přistoupíme na tuto koncepci, nemá
v Parlamentě 3 členy, ale pouze jednoho člena,
protože pan poslanec Seifer již dlouho není členem
Strany zelených, ale je individuálním členem
LSU a pan poslanec Raška nikdy nebyl členem Strany
zelených, ale byl nezávislým kandidátem,
zvoleným za Liberálně sociální
unii. Oba dva mohou tento můj výrok potvrdit.
Dále bych chtěl upozornit, že Zemědělská
strana má 3 poslance, pana poslance Kozáka, pana
poslance Vačkáře a pana poslance Vraného.
Čili to je skutečnost a já prosím,
aby na tyto změny nebo na toto oznámení bylo
reagováno. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
prosím kolegu Řezáče, připraví
se kolega Benda.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážené kolegyně a kolegové, především
se chci připojit k pozměňovacímu návrhu,
který přednesl kolega poslanec doc. Vorlíček
na vypuštění § 16 a), upravujícího
soudní ochranu.
Pouze chci doplnit odůvodnění tohoto návrhu,
ke kterému jsem se připojil.
Byl jsem členem Parlamentní komise, kterou řídil
a předsedal jí dnešní předsedající
schůze Poslanecké sněmovny. Myslím,
že absolutní většina členů
této komise byla celkem zajedno v tom, že by státní
moc - a to ani soudní moc - neměla zasahovat do
vnitřních poměrů politických
stran a hnutí. Chci zde tedy odlišit otázku,
která je rovněž řešena v tomto
vládním návrhu, pokud jde samozřejmě
o určitou možnou soudní úpravu, nebo
respektive zásah soudní moci v případě
zrušení politické strany, pozastavení
činnosti nebo znovuobnovení její činnosti,
jak je to uvedeno v závěru návrhu §
200, písm. i) návrhu novely Občanského
soudního řádu.
Ale pokud jde o řešení skutečností,
které se vyznačují v evidenci ministerstva
vnitra podle § 10 - 12 zákona, pak mám za to,
že tyto otázky mohou řešit pouze příslušné
orgány politických stran a hnutí a nemůže
do nich zasahovat státní moc, a to ani soudní
moc.
Jde o velice zásadní a kardinální
otázku vztahu státu a politických stran a
hnutí, otázku politologickou z pohledu teorie státu,
neboť by potom samozřejmě mohlo docházet
k naprosto nepřiměřeným zásahům,
které jsou v teorii nazývány denunciačním
nebo renunciačním právem. Myslím si,
že v tomto směru byli členové komise
v této otázce výrazně zajedno a udivuje
mne proto, že ve vládním návrhu se tento
bod ohledně soudní ochrany opět objevuje.
Je to navíc i v rozporu s citovaným ustanovením
článku 36 a 37 Listiny základních
práv a svobod, protože rozhodnutí politické
strany nebo politického hnutí samozřejmě
nemohou být rozhodnutím orgánu veřejné
správy.
Další můj pozměňovací
návrh se týká § 20, t.j. státního
příspěvku na činnost. Navrhuji nový
odstavec 7 za současný odstavec 6 v tomto znění:
"Příspěvek na činnost parlamentní
strany a hnutí činí nejméně
3 mil. Kč." Tento návrh odůvodňuji
následovně. V § 20 odst. 5 je uvedeno, že
stálý příspěvek činí
ročně 3 mil. Kč pro strany a hnutí,
které získaly v posledních volbách
do Poslanecké sněmovny 3% hlasů. Považuji
za naprosto nelogické, aby parlamentní strana, která
se do Parlamentu dostala, mohla mít menší státní
příspěvek než strana mimoparlamentní.
Mám tím ovšem na mysli státní
příspěvek v celku, t.j., jak stálý
příspěvek, tak příspěvek
na mandát ve smyslu § 20 odst. 2 návrhu. Ostatní
odstavce, t.j. dosavadní odstavce 7, 8, 9 a 10 navrhuji
adekvátně přečíslovat na odst.
8, 9, 10 a 11.
Z téhož důvodu navrhuji další pozměňující
návrh, a to úpravu přílohy podle článku
VI odst. 4 vládního návrhu v souladu s předchozím
návrhem, a to tak, že na sedmém řádku
- Liberálně sociální unie - v prvním
sloupci nebude uvedena žádná částka,
ve druhém sloupci žádná částka,
ve třetím sloupci 3 tisíce. Řádek
12 - Strana demokratické levice - v prvním sloupci
nebude uvedeno nic, ve druhém sloupci nic, ve třetím
sloupci částka 3 tisíce. Řádka
13 - Strana zelených - v prvním sloupci nic, ve
druhém sloupci nic, ve třetím sloupci 3 tisíce.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Bendu. Připraví se kolega Wagner,
který je posledním, který se přihlásil
do rozpravy.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, mám tři spíše
technické pozměňovací návrhy
bez politické akcentace, která zde zatím
zaznívá, a to k článku 6 odst. 1,
kde je doporučováno, aby strany a hnutí registrované
ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají
ustanovením tohoto zákona, uvedly své stanovy
do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců
ode dne jeho účinnosti a předložily
je v této lhůtě ministerstvu. Navrhuji, aby
lhůta "do 6 měsíců" byla
nahrazena lhůtou "do 9 měsíců".
Domnívám se, že vzhledem k tomu, jak se zákon
zdržel, 6 měsíců by nám vycházelo
přesně do konce roku. Vzhledem k chystající
se volební kampani by většina stran měla
zásadní problémy svolávat vrcholné
orgány na to, aby zkorigovala stanovy do souladu se zákonem.
Je to podle mne zbytečné, těch 9 měsíců
umožní udělat to začátkem příštího
roku, až trochu opadne práce, která je spojena
s volbami.
Druhý návrh je k odst. 5 čl. 6. Je to spíše
opravdu jenom technická změna, o které se
podle mne nemusí hlasovat. Vkládá se tam
odstavec a došlo k tomu, že v odst. 5 nebyla přečíslována
částka podle odst. 3 ve 2. řádku -
má to být částka podle odst. 4. Tam
se odkazuje na špatný odstavec.
V článku 9 navrhuji, aby tento zákon nabyl
účinnosti 1. 7. 1994. Aby tedy bylo stanoveno pevné
datum nabytí účinnosti, nikoliv dnem vyhlášení.
Myslím si, že den vyhlášení je
nešvar, který v tomto případě
není nezbytný.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Wagnera. Další přihlášky
nemám.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, byl jsem členem dočasné
komise rozpočtového výboru, která
na návrhu pracovala, a proto by nebylo vhodné, abych
předkládal pozměňovací návrhy,
ale je asi nanejvýš nutné, abych se vyjádřil
k filozofii toho, co jsme navrhli, a k pokusům použít
této filozofie, nikoliv ke stabilizaci politického
systému, co bylo úmyslem navrhovatelů, ale
k pokusům vyřešit pragmatické dobové
požadavky některých stran. Proti tomu kategoricky
protestuji. V případě, že by tento pokus
byl nadějný, měl by naději na úspěch,
nezbývá mi než sdělit, že bychom
se nemohli podílet na účasti na tomto a nehlasovali
bychom pro takováto řešení.
Rád bych upozornil, že každý z těch,
kteří se podíleli na této práci,
stál před problémem, který se snad
nejvýstižněji dá vyjádřit
tím, jak charakterizoval Winston Churchil demokracii: Je
to nejlepší ze všech špatných způsobů
vládnutí. A my jsme hledali nejlepší
ze všech špatných způsobů, jak
problém, který před námi stál,
vyřešit.
Abych měl morální oprávnění
říkat to, co říkám, nebo co
budu říkat, sděluji, že klub poslanců
České strany sociálně demokratické
odmítl v době projednávání
tohoto zákona projednávat jakoukoliv přihlášku
kteréhokoliv poslance tohoto Parlamentu do tohoto klubu.
Až po rozhodnutí o hospodářských
záležitostech jsme ochotni jednat o tom, zdali někoho
přijmeme nebo nepřijmeme do klubu.
Řešení financování politického
systému se nesmí stát kupčením
s mandáty, nesmí se stát prostředkem
ke znehodnocení již tak chabé důvěry
občanstva k tomuto sboru. Ba naopak, toto je problém,
na němž bychom mohli dokázat, že jednáme
zodpovědně.
Rád bych uznal argumentaci, která zde byla ve vztahu
k soudní ochraně. Nicméně kladu otázku,
jaké bude jiné řešení případu,
který uvedu, když takováto možnost v zákoně
nebude. Stalo se - nebudu jmenovat, nechci vyvolat atmosféru
konfrontace - nebudu jmenovat, o kterou politickou stranu zde
přítomnou jde, ale průkazně a jasně
se ví, že jedna ze stran postupovala tak, při
své transformaci do nové podoby, že nesvolala
sjezd a rozhodla nižším orgánem, ačkoliv
její původní stanovy doporučovaly
nebo určovaly jinak. Takovýchto případů
může být hodně.
Tady je dvojí riziko. První riziko je samozřejmě
pro budoucnost, protože zákon koncipujeme jako zákon,
který by měl stabilizovat politický systém.
Pak je tedy riziko pro okamžitě řešení,
protože příloha, jak je vidět z rozpravy,
se stala větším svárem, než text
zákona, který směřuje dál,
než do tohoto volebního období.
Mám proto za to, že by se o té příloze
mělo hlasovat samostatně. Navrhuji procedurálně,
aby příloha byla v souladu se zákonem o jednacím
řádu vyčleněna k samostatnému
hlasování. Pokud by příloha měla
být vleklým předmětem sporu a znemožnit
přijetí normy, kterou nezbytně nutně
demokracie v této zemi potřebuje, pak lze dosáhnout
téhož účinku jak přílohou,
i bez přílohy. Ale samozřejmě s tím,
že požadavky těch, kteří od té
chvíle, co předstoupili před voliče
se strašlivě transformovali, budou muset být
podrobeny drtivé logice zákona, tak jak je navržen.
To znamená, že dostanou všichni jen to, co patří
těm, které sem poslal volič, ale nikoliv
těm, kteří se změnili v něco,
co volič nezná a neví. My nebráníme
právu každého poslance kdykoliv svobodně
se rozhodnout, že se mýlil ve svých minulých
názorech a že chce své politické působení
umístit jinam. Jedno kam. To mu nebráníme.
Ale, toto právo, je jeho soukromým, osobním
právem a nesmí být spojováno s nároky
žádné politické strany, žádného
uskupení vůči státu a vůči
daňovému poplatníkovi, aby bylo naprosto
zřejmé, oč v této chvíli jde.
Nehodláme proto samostatně řešit problém
té tabulky jako problém politických dohod,
ale hodláme to řešit jako problém koncepční,
který svou logikou ukáže, že tento parlament
hledá nejen cestu do budoucnosti, ale je ochoten stabilizovat
politický systém v tuto chvíli.
Je mi líto, že jsem některé své
kolegy musel zklamat v tom, že jsem nepodpořil jejich
návrhy, ale domnívám se, že odpovědnost
tohoto sboru není v tom, že vyvoláme atmosféru,
v níž se budeme moci zleva, zprava, ze středu
na sebe lépe tvářit a více usmívat,
ale že vyvoláme právní stav, který
bude zodpovědným rozhodnutím vytvářejícím
pro politické strany prostor, v němž budou
moci řádně fungovat.
Ještě několik poznámek k tomuto fungování
stran.
Koncepční spor jde o tom, zda stát má
či nemá financovat politické strany a v jaké
míře. Protože znám situaci v hospodaření
stran od listopadu, je mi zcela jasné, že je potřeba
vytvořit systém stabilizující na nejnižší
přijatelné úrovni fungování
politických stran jako základu demokratického
systému. O tom je tento návrh v jeho hospodářské
části, jak ústavně právní
výbor požádal výbor rozpočtový,
aby to řešení navrhl. Jen o tom, že to
má garantovat na úrovni přijatelné
a zaručující minimální činnost
stran. Vše ostatní je na každé politické
straně, aby si zajistila své možnosti ze zdrojů,
které zákon dovolí. Problém je v tom,
že my nemůžeme předjímat, jaké
možnosti kdo bude mít a nebo jaké možnosti
kdo má v praxi. My dáváme jen možnosti
zákonné. To bude rozhodnutí sněmovny.
Jestliže se někdo cítí, že některá
z možností je pro něj zbytečná,
a proto ji chce ze zákona dostat, lituji, ale takto pojímané
pragmatické rozhodnutí je nám cizí.
Je potřeba vytvořit prostor soutěživosti
i v této oblasti, ale tomuto prostoru musí odpovídat
to nejdůležitější - kontrola. Proto
je i tato kontrola navržena, jak navržena je. Volič
musí mít šanci vědět, jak která
politická strana hospodaří, protože
kdyby to nevěděl, jak by se mohl rozhodnout dát
jí své hlasy a svěřit jí to
nejdůležitější, co se vládě
svěřuje - peníze daňových poplatníků.
Z tohoto titulu trváme na veřejné kontrole
hospodaření politických stran, protože
jen přes tuto kontrolu je vidět na hospodářskou
důvěryhodnost politické strany. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Jen při této příležitosti nabádám
své kolegy, aby u stolku předkladatele a společných
zpravodajů umožnili alespoň tomu, kdo je u
řečniště, aby v klidu mohl mluvit.
Prosím kolegu Recmana. Připraví se pan kolega
Matulka.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
pane předsedo, vážení kolegové,
dovolte mi rovněž přednést pozměňovací
návrhy.
Můj první pozměňovací návrh
bude mít tři části a týká
se bodu 9. První pozměňovací návrh
doporučuji k bodu 9 společné zprávy,
vložit na konci odst. 5 slova "nebo jménem svým".
Další pozměňovací návrh
v tomto znění bodu 9 společné zprávy,
v odst. 7 za slova "strany a hnutí" vložit
slova "nebo organizační jednotky".
Třetí pozměňovací návrh.
V článku 6 společné zprávy
vypustit odst. 2 a ostatní odstavce přečíslovat.
Tady bych chtěl požádat, aby se o těchto
třech pozměňovacích návrzích
hlasovalo současně, protože spolu úzce
logicky souvisí.
Poslední pozměňovací návrh
se týká čl. 5 společné zprávy,
který doporučuji vypustit a ostatní přečíslovat.
Jako zdůvodnění bych chtěl uvést,
že ze současné dikce návrhu zákona
vyplývá, že organizační jednotky
strany a hnutí nebudou mít možnost být
samostatnou právnickou jednotkou a tím jednat jménem
svým, pouze jménem strany nebo hnutí na základě
zmocnění.
Námi navrhovaná úprava dává
možnost, aby i tyto nižší organizační
jednotky měly možnost stát se samostatnou právnickou
jednotkou a jednat nejenom jménem strany a hnutí,
ale i jménem svým. Zde rovněž předpokládáme,
že by to bylo na základě zmocnění
strany.
Zdůvodnění k čl. 5. Domnívám
se, že by strany a hnutí, zejména nižší
organizační jednotky, měly vést jednoduché
účetnictví a nikoliv podvojné. Proto
doporučujeme ponechat současný stav, který
je dán současným zákonem. Děkuji.