Pátek 29. dubna 1994

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, chtěl bych se ve svém vystoupení zabývat otázkou darů politickým stranám a případných sankcí vůči těmto stranám.

Zákon č. 424/91 Sb. o sdružování v politických stranách nezná případ daru, který by politická strana nesměla přijmout. Ani novela zákona ve znění společné zprávy, tisk 832, nezná dar, který by strana nesměla přijmout, ač taková ustanovení jsou v zákonech v řadě vyspělých demokratických států, např. v zákonech USA nebo Německa. Podle amerického zákonodárství by některé naše politické strany za dary ze zahraničí už dnes možná byly označeny za agenty cizí mocnosti.

Navrhuji proto doplnit novelu zákona ve znění společné zprávy - tisk 832 takto:

Bod 24 a), nový § 18, ostatní přečíslovat:

Odst. 1: Strany a hnutí nesmějí přijímat dary a bezúplatná plnění od

a) orgánu České republiky, pokud zákon nestanoví jinak,

b) cizího státu, jeho orgánu a organizací,

c) politických nadací nebo sdružení občanů a majetkových hodnot, které výlučně a přímo slouží obecně prospěšným, humanitárním nebo církevním účelům,

d) cizinců, jestliže hodnota daru nebo součet darů od jednoho dárce za jeden rok převyšuje 100 000 Kč,

e) osoby, kterou nelze zjistit nebo která pouze zprostředkuje dar od třetí osoby, pokud hodnota daru převyšuje 10 000 Kč.

Odst. 2: Dary přijaté v rozporu s ustanoveními předchozího odstavce strana nebo hnutí odevzdá bez prodlení Parlamentu, který rozhodne o jejich propadnutí ve prospěch státu.

Odst. 3: Jestliže strana nebo hnutí nesplní povinnost podle předchozího odstavce nebo neuvede ve výroční finanční zprávě údaje podle § 19, odst. 1, tohoto zákona, ztrácí nárok na státní příspěvek podle § 21 tohoto zákona, ve výši dvojnásobku protiprávně získaných darů. (Konec textu.)

Poznámka: Citované paragrafy jsou už proti společné zprávě přečíslovány.

Dosavadní bod společné zprávy 25 a v něm dosavadní znění § 18 odst. 1 bodu d) doplnit o větu: 2. Musí být též uvedeno jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo cizince, který straně nebo hnutí poskytl dar nepřevyšující hodnotu uvedenou v § 18, odst. 1 písm. d) tohoto zákona. U zahraniční právnické osoby se uvede její název a adresa sídla.

Komentář: Podle tohoto návrhu by byly přípustné dary od nestátních domácích a zahraničních právnických i fyzických osob, včetně politických stran, a to pod podmínkou uvedenou v § 18 odst. 1, bod d). Návrh definuje dary, které strana nesmí přijmout, neboť jsou nepřípustné z hlediska požadavků nezávislosti politické strany na státních orgánech České republiky a cizích státech a jeho organizací. Nepřípustné dary podle § 18, odst. 1 propadají ve prospěch státu, dary přípustné, ale nenotifikované, zůstávají majetkem strany. V obou případech však následuje sankce spočívající na zkrácení event. odnětí státního příspěvku.

Druhá věc, na kterou chci upozornit, je vládou navržený § 16 a) o denunciačním právu, který je podle rozboru, který mám k dispozici, v rozporu s naším ústavním právem, neboť

a) orgány stran a hnutí nejsou orgány veřejné správy;

b) stanovy strany a hnutí nejsou obecně závaznými právními předpisy;

c) § 246 a), § 246 b), odst. 2 a § 246 c) Občanského soudního řádu se vztahují pouze na rozhodnutí orgánu veřejné správy;

d) určovací žalobou se lze u soudu domáhat pouze určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo.

Podání žaloby fyzickou osobou v zájmu někoho jiného - actio popularis - není v našem právním řádu přípustné. Do konce roku 1993 by takové právo mohlo příslušet prokurátorovi v rámci všeobecného dozoru, jestliže by došlo k porušení zákona, nikoliv však statutu.

Podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod se může na soud obrátit ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy.

Navrhuji proto obdobně jako kolega Hirš, ale s tímto zdůvodněním, bod 23, § 16 a) vypustit a vyškrtnout i slova "nebo se stanovami" v bodě 19 § 14, odst. 1. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Vika, připraví se kolega Kavan.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, chci upozornit na dle mého soudu chybu, která se pravděpodobně vloudila do přílohy společné zprávy, parlamentní tisk 832, na straně 12, kde se uvádí, že roční příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně je u SPR - RSČ uveden 4 mil. Kč. Toto je přitom v rozporu s § 20, odst. 7 stejné společné zprávy, kde se uvádí: "Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec nebo senátor zvolen."

Takže pokud správně počítám, naše strana získala v tomto volebním období 14 volebních mandátů, proto by v této příloze měla být uvedena v kolonce "Roční příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně" u SPR - RSČ částka 7 mil. Kč. Stejný nesoulad je dle našeho názoru i u dalších příspěvků na mandát u dalších politických stran.

Z důvodu výše uvedeného dávám v tuto chvíli návrh na stažení tohoto bodu z programu schůze. Žádám vás, pane předsedající, abyste o mém pozměňovacím návrhu nechal hlasovat ihned, protože pokud nebude přijat, hodlám předložit řadu pozměňovacích návrhů.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Poprosím všechny kolegyně a kolegy, aby se zaregistrovali. Prosím o klid, budeme hlasovat o procedurálním návrhu kolegy Vika o tom, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a já jenom poprosím pana kolegu, na jak dlouho.

Poslanec Jan Vik: Jde o stažení tohoto bodu z programu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O stažení tohoto bodu z programu schůze. Děkuji.

Kdo s tímto procedurálním návrhem souhlasí, prosím, ať to dá najevo zvednutím ruky a stisknutím tlačítka ve 122. hlasování.

Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování? Tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 20 poslanců, proti 91, 39 se zdrželo hlasování, 3 nehlasovali. Proto vás poprosím, abyste pokračoval.

Poslanec Jan Vik: Takže je mi líto, budu nucen pokračovat. Můj první pozměňující návrh se týká již zmíněné tabulky přílohy na str. 12, tisk 832, kde navrhuji změnit v části roční příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně následující:

U ČSSD z důvodů, že získaných mandátů při volbách v roce 1992 bylo 16, změnit částku na 8 mil. Kč, roční příspěvek na činnost tedy činí celkem 13 mil. Kč.

U Českomoravské strany středu z důvodů, že získaných mandátů při volbách v roce 1992 bylo 14, změnit částku na 7 mil. Kč, roční příspěvek na činnost celkem tedy činí 12 mil. Kč.

U LSNS se částka mění na 1 mil. Kč, celková částka tedy činí 2 250 tis. Kč.

U ODA z důvodů, že získaných mandátů při volbách 1992 bylo, pokud se nepletu, 14, změnit částku na 7 mil. Kč, roční příspěvek na činnost tedy celkem činí 12 mil. Kč.

U ODS z důvodů, že získaných mandátů při volbách 1992 bylo 66, změnit částku na 33 mil. Kč. Roční příspěvek na činnost tedy celkem činí 37 230 tis. Kč.

U SPR-RSČ z důvodů, že získaných mandátů při volbách v roce 1992 bylo 14, změnit částku na 7 mil. Kč, roční příspěvek na činnost tedy celkem činí 12 mil. Kč.

V případě, že tento návrh nebude přijat, navrhuji variantu dvě, a to vypuštění § 20 společné zprávy tisk 832 a ponechat v platnosti současné znění o financování politických stran, dle dosud platného zákona o politických stranách.

Dále navrhuji v § 2 odst. 3 toto znění: "Členem strany a hnutí může být jen státní občan České republiky (dále jen občan), který dosáhl věku 16 let, členem strany a hnutí s právem volit a být volen do orgánů strany a hnutí, může být jen občan, který dosáhl věku 18 let."

V § 15 odst. 2 navrhuji slova "10. dne" nahradit slovy "60. dne".

Dále navrhuji kompletně ze společné zprávy vypustit § 16 písm. a). Toto zdůvodňuji tím, že ten, kdo zakomponoval tento paragraf do návrhu zákona, nemůže mít v žádném případě potuchy o jakési stranické činnosti, neboť podle tohoto paragrafu by v extrémním případě mohly nastat situace, kdy ze strategických rezerv SPR-RSČ vyčleníme 100 jedinců, kteří se zapojí do činnosti, např. Občanské demokratické strany a ve vhodném okamžiku se těchto 100 jedinců obrátí na soudy v celé republice a výkonný místopředseda Čermák bude zcela zaneprázdněn po několik měsíců objížděním soudů. Pokud je toto záměrem poslanců ODS, prosím. Ale zcela vážně. Toto se může týkat všech ostatních politických stran.

Můj další návrh směřuje k § 18, kde navrhuji v odst. 1 vypustit bez náhrady písm. b). V písm. d) částku 100 mil. Kč - tam je to asi mylně uvedeno - nahradit částkou 10 tis. Kč. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji kolegu Vikovi. Jednu organizační zprávu - kolega Hájek Josef kartu 7, kolega Sojka kartu č. 2. Prosím kolegu Kavana, připraví se pan kolega Trnka.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, mám jeden pozměňovací návrh ke společné zprávě tisku 832, na str. 12 v příloze připojit k tabulce do sloupce název strany a hnutí Moravská národní strana, sloupec roční stálý příspěvek 1071, roční příspěvek na mandát 1500, roční příspěvek celkem 2571, přičemž o těchto jednotlivých číslech by se mělo hlasovat zvlášť. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, prosím kolegu Trnku, připraví se kolega Řezáč. Prosím pana kolegu Trnku.

Poslanec František Trnka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, byl jsem pověřen klubem, abych přednesl několik poznámek a pozměňovacích návrhů k předložené společné zprávě. Zaprvé bych chtěl upozornit a konstatovat, aniž bych chtěl zatěžovat vás, pány poslance podrobnostmi, že Liberálně sociální unie byla všemi orgány uznána jako volební hnutí a pokud někteří bývalí členové tohoto hnutí zpochybňují a tvrdí že to byla koalice, potom navrhuji, aby byly revokovány výsledky voleb a všichni poslanci zvolení za Liberálně sociální unii byli z tohoto Parlamentu vyloučeni. Jiný závěr mě totiž nenapadá.

Chtěl bych dále poznamenat, že Liberálně sociální unie se rozhodnutím svých kolektivních členů změnila na stranu. Čili dnes je LSU stranou s individuálním členstvím a nemáme připomínek k podstatě zákona. Některé připomínky zde byly řečeny.

Dovolte mi ale poznámku k tabulce 12. Ta situace je velice složitá a já nemíním v žádném případě zpochybňovat to, co bylo navrženo, protože by to vedlo k nekonečným diskusím, které už ani není dobré vést. Prostě něco se pokazilo a je potřeba pracovat s tím, asi je potřeba pracovat s tím pokaženým.

Jenom bych chtěl upozornit na to, že je podivné, že Liberálně sociální unie má v Parlamentě jednoho člena podle této tabulky, protože ve sloupci roční příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně je uvedeno půl mil. Kč. Klub Liberálně sociální unie má v současné době - a měl - k rozhodnému datu 8 členů. Většina z nich je přítomna, čili je to možno ověřit dotazem. Čili tento údaj je chybný a já proto navrhuji, aby byl ten údaj změněn - příspěvek na 8 členů.

Dále bych chtěl upozornit, že Strana zelených, pokud přistoupíme na tuto koncepci, nemá v Parlamentě 3 členy, ale pouze jednoho člena, protože pan poslanec Seifer již dlouho není členem Strany zelených, ale je individuálním členem LSU a pan poslanec Raška nikdy nebyl členem Strany zelených, ale byl nezávislým kandidátem, zvoleným za Liberálně sociální unii. Oba dva mohou tento můj výrok potvrdit.

Dále bych chtěl upozornit, že Zemědělská strana má 3 poslance, pana poslance Kozáka, pana poslance Vačkáře a pana poslance Vraného. Čili to je skutečnost a já prosím, aby na tyto změny nebo na toto oznámení bylo reagováno. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, prosím kolegu Řezáče, připraví se kolega Benda.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, především se chci připojit k pozměňovacímu návrhu, který přednesl kolega poslanec doc. Vorlíček na vypuštění § 16 a), upravujícího soudní ochranu.

Pouze chci doplnit odůvodnění tohoto návrhu, ke kterému jsem se připojil.

Byl jsem členem Parlamentní komise, kterou řídil a předsedal jí dnešní předsedající schůze Poslanecké sněmovny. Myslím, že absolutní většina členů této komise byla celkem zajedno v tom, že by státní moc - a to ani soudní moc - neměla zasahovat do vnitřních poměrů politických stran a hnutí. Chci zde tedy odlišit otázku, která je rovněž řešena v tomto vládním návrhu, pokud jde samozřejmě o určitou možnou soudní úpravu, nebo respektive zásah soudní moci v případě zrušení politické strany, pozastavení činnosti nebo znovuobnovení její činnosti, jak je to uvedeno v závěru návrhu § 200, písm. i) návrhu novely Občanského soudního řádu.

Ale pokud jde o řešení skutečností, které se vyznačují v evidenci ministerstva vnitra podle § 10 - 12 zákona, pak mám za to, že tyto otázky mohou řešit pouze příslušné orgány politických stran a hnutí a nemůže do nich zasahovat státní moc, a to ani soudní moc.

Jde o velice zásadní a kardinální otázku vztahu státu a politických stran a hnutí, otázku politologickou z pohledu teorie státu, neboť by potom samozřejmě mohlo docházet k naprosto nepřiměřeným zásahům, které jsou v teorii nazývány denunciačním nebo renunciačním právem. Myslím si, že v tomto směru byli členové komise v této otázce výrazně zajedno a udivuje mne proto, že ve vládním návrhu se tento bod ohledně soudní ochrany opět objevuje.

Je to navíc i v rozporu s citovaným ustanovením článku 36 a 37 Listiny základních práv a svobod, protože rozhodnutí politické strany nebo politického hnutí samozřejmě nemohou být rozhodnutím orgánu veřejné správy.

Další můj pozměňovací návrh se týká § 20, t.j. státního příspěvku na činnost. Navrhuji nový odstavec 7 za současný odstavec 6 v tomto znění: "Příspěvek na činnost parlamentní strany a hnutí činí nejméně 3 mil. Kč." Tento návrh odůvodňuji následovně. V § 20 odst. 5 je uvedeno, že stálý příspěvek činí ročně 3 mil. Kč pro strany a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3% hlasů. Považuji za naprosto nelogické, aby parlamentní strana, která se do Parlamentu dostala, mohla mít menší státní příspěvek než strana mimoparlamentní.

Mám tím ovšem na mysli státní příspěvek v celku, t.j., jak stálý příspěvek, tak příspěvek na mandát ve smyslu § 20 odst. 2 návrhu. Ostatní odstavce, t.j. dosavadní odstavce 7, 8, 9 a 10 navrhuji adekvátně přečíslovat na odst. 8, 9, 10 a 11.

Z téhož důvodu navrhuji další pozměňující návrh, a to úpravu přílohy podle článku VI odst. 4 vládního návrhu v souladu s předchozím návrhem, a to tak, že na sedmém řádku - Liberálně sociální unie - v prvním sloupci nebude uvedena žádná částka, ve druhém sloupci žádná částka, ve třetím sloupci 3 tisíce. Řádek 12 - Strana demokratické levice - v prvním sloupci nebude uvedeno nic, ve druhém sloupci nic, ve třetím sloupci částka 3 tisíce. Řádka 13 - Strana zelených - v prvním sloupci nic, ve druhém sloupci nic, ve třetím sloupci 3 tisíce. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Bendu. Připraví se kolega Wagner, který je posledním, který se přihlásil do rozpravy.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, mám tři spíše technické pozměňovací návrhy bez politické akcentace, která zde zatím zaznívá, a to k článku 6 odst. 1, kde je doporučováno, aby strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedly své stanovy do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců ode dne jeho účinnosti a předložily je v této lhůtě ministerstvu. Navrhuji, aby lhůta "do 6 měsíců" byla nahrazena lhůtou "do 9 měsíců". Domnívám se, že vzhledem k tomu, jak se zákon zdržel, 6 měsíců by nám vycházelo přesně do konce roku. Vzhledem k chystající se volební kampani by většina stran měla zásadní problémy svolávat vrcholné orgány na to, aby zkorigovala stanovy do souladu se zákonem. Je to podle mne zbytečné, těch 9 měsíců umožní udělat to začátkem příštího roku, až trochu opadne práce, která je spojena s volbami.

Druhý návrh je k odst. 5 čl. 6. Je to spíše opravdu jenom technická změna, o které se podle mne nemusí hlasovat. Vkládá se tam odstavec a došlo k tomu, že v odst. 5 nebyla přečíslována částka podle odst. 3 ve 2. řádku - má to být částka podle odst. 4. Tam se odkazuje na špatný odstavec.

V článku 9 navrhuji, aby tento zákon nabyl účinnosti 1. 7. 1994. Aby tedy bylo stanoveno pevné datum nabytí účinnosti, nikoliv dnem vyhlášení. Myslím si, že den vyhlášení je nešvar, který v tomto případě není nezbytný.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Wagnera. Další přihlášky nemám.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, byl jsem členem dočasné komise rozpočtového výboru, která na návrhu pracovala, a proto by nebylo vhodné, abych předkládal pozměňovací návrhy, ale je asi nanejvýš nutné, abych se vyjádřil k filozofii toho, co jsme navrhli, a k pokusům použít této filozofie, nikoliv ke stabilizaci politického systému, co bylo úmyslem navrhovatelů, ale k pokusům vyřešit pragmatické dobové požadavky některých stran. Proti tomu kategoricky protestuji. V případě, že by tento pokus byl nadějný, měl by naději na úspěch, nezbývá mi než sdělit, že bychom se nemohli podílet na účasti na tomto a nehlasovali bychom pro takováto řešení.

Rád bych upozornil, že každý z těch, kteří se podíleli na této práci, stál před problémem, který se snad nejvýstižněji dá vyjádřit tím, jak charakterizoval Winston Churchil demokracii: Je to nejlepší ze všech špatných způsobů vládnutí. A my jsme hledali nejlepší ze všech špatných způsobů, jak problém, který před námi stál, vyřešit.

Abych měl morální oprávnění říkat to, co říkám, nebo co budu říkat, sděluji, že klub poslanců České strany sociálně demokratické odmítl v době projednávání tohoto zákona projednávat jakoukoliv přihlášku kteréhokoliv poslance tohoto Parlamentu do tohoto klubu. Až po rozhodnutí o hospodářských záležitostech jsme ochotni jednat o tom, zdali někoho přijmeme nebo nepřijmeme do klubu.

Řešení financování politického systému se nesmí stát kupčením s mandáty, nesmí se stát prostředkem ke znehodnocení již tak chabé důvěry občanstva k tomuto sboru. Ba naopak, toto je problém, na němž bychom mohli dokázat, že jednáme zodpovědně.

Rád bych uznal argumentaci, která zde byla ve vztahu k soudní ochraně. Nicméně kladu otázku, jaké bude jiné řešení případu, který uvedu, když takováto možnost v zákoně nebude. Stalo se - nebudu jmenovat, nechci vyvolat atmosféru konfrontace - nebudu jmenovat, o kterou politickou stranu zde přítomnou jde, ale průkazně a jasně se ví, že jedna ze stran postupovala tak, při své transformaci do nové podoby, že nesvolala sjezd a rozhodla nižším orgánem, ačkoliv její původní stanovy doporučovaly nebo určovaly jinak. Takovýchto případů může být hodně.

Tady je dvojí riziko. První riziko je samozřejmě pro budoucnost, protože zákon koncipujeme jako zákon, který by měl stabilizovat politický systém. Pak je tedy riziko pro okamžitě řešení, protože příloha, jak je vidět z rozpravy, se stala větším svárem, než text zákona, který směřuje dál, než do tohoto volebního období.

Mám proto za to, že by se o té příloze mělo hlasovat samostatně. Navrhuji procedurálně, aby příloha byla v souladu se zákonem o jednacím řádu vyčleněna k samostatnému hlasování. Pokud by příloha měla být vleklým předmětem sporu a znemožnit přijetí normy, kterou nezbytně nutně demokracie v této zemi potřebuje, pak lze dosáhnout téhož účinku jak přílohou, i bez přílohy. Ale samozřejmě s tím, že požadavky těch, kteří od té chvíle, co předstoupili před voliče se strašlivě transformovali, budou muset být podrobeny drtivé logice zákona, tak jak je navržen. To znamená, že dostanou všichni jen to, co patří těm, které sem poslal volič, ale nikoliv těm, kteří se změnili v něco, co volič nezná a neví. My nebráníme právu každého poslance kdykoliv svobodně se rozhodnout, že se mýlil ve svých minulých názorech a že chce své politické působení umístit jinam. Jedno kam. To mu nebráníme. Ale, toto právo, je jeho soukromým, osobním právem a nesmí být spojováno s nároky žádné politické strany, žádného uskupení vůči státu a vůči daňovému poplatníkovi, aby bylo naprosto zřejmé, oč v této chvíli jde.

Nehodláme proto samostatně řešit problém té tabulky jako problém politických dohod, ale hodláme to řešit jako problém koncepční, který svou logikou ukáže, že tento parlament hledá nejen cestu do budoucnosti, ale je ochoten stabilizovat politický systém v tuto chvíli.

Je mi líto, že jsem některé své kolegy musel zklamat v tom, že jsem nepodpořil jejich návrhy, ale domnívám se, že odpovědnost tohoto sboru není v tom, že vyvoláme atmosféru, v níž se budeme moci zleva, zprava, ze středu na sebe lépe tvářit a více usmívat, ale že vyvoláme právní stav, který bude zodpovědným rozhodnutím vytvářejícím pro politické strany prostor, v němž budou moci řádně fungovat.

Ještě několik poznámek k tomuto fungování stran.

Koncepční spor jde o tom, zda stát má či nemá financovat politické strany a v jaké míře. Protože znám situaci v hospodaření stran od listopadu, je mi zcela jasné, že je potřeba vytvořit systém stabilizující na nejnižší přijatelné úrovni fungování politických stran jako základu demokratického systému. O tom je tento návrh v jeho hospodářské části, jak ústavně právní výbor požádal výbor rozpočtový, aby to řešení navrhl. Jen o tom, že to má garantovat na úrovni přijatelné a zaručující minimální činnost stran. Vše ostatní je na každé politické straně, aby si zajistila své možnosti ze zdrojů, které zákon dovolí. Problém je v tom, že my nemůžeme předjímat, jaké možnosti kdo bude mít a nebo jaké možnosti kdo má v praxi. My dáváme jen možnosti zákonné. To bude rozhodnutí sněmovny. Jestliže se někdo cítí, že některá z možností je pro něj zbytečná, a proto ji chce ze zákona dostat, lituji, ale takto pojímané pragmatické rozhodnutí je nám cizí.

Je potřeba vytvořit prostor soutěživosti i v této oblasti, ale tomuto prostoru musí odpovídat to nejdůležitější - kontrola. Proto je i tato kontrola navržena, jak navržena je. Volič musí mít šanci vědět, jak která politická strana hospodaří, protože kdyby to nevěděl, jak by se mohl rozhodnout dát jí své hlasy a svěřit jí to nejdůležitější, co se vládě svěřuje - peníze daňových poplatníků.

Z tohoto titulu trváme na veřejné kontrole hospodaření politických stran, protože jen přes tuto kontrolu je vidět na hospodářskou důvěryhodnost politické strany. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Jen při této příležitosti nabádám své kolegy, aby u stolku předkladatele a společných zpravodajů umožnili alespoň tomu, kdo je u řečniště, aby v klidu mohl mluvit.

Prosím kolegu Recmana. Připraví se pan kolega Matulka.

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane předsedo, vážení kolegové, dovolte mi rovněž přednést pozměňovací návrhy.

Můj první pozměňovací návrh bude mít tři části a týká se bodu 9. První pozměňovací návrh doporučuji k bodu 9 společné zprávy, vložit na konci odst. 5 slova "nebo jménem svým".

Další pozměňovací návrh v tomto znění bodu 9 společné zprávy, v odst. 7 za slova "strany a hnutí" vložit slova "nebo organizační jednotky".

Třetí pozměňovací návrh. V článku 6 společné zprávy vypustit odst. 2 a ostatní odstavce přečíslovat.

Tady bych chtěl požádat, aby se o těchto třech pozměňovacích návrzích hlasovalo současně, protože spolu úzce logicky souvisí.

Poslední pozměňovací návrh se týká čl. 5 společné zprávy, který doporučuji vypustit a ostatní přečíslovat.

Jako zdůvodnění bych chtěl uvést, že ze současné dikce návrhu zákona vyplývá, že organizační jednotky strany a hnutí nebudou mít možnost být samostatnou právnickou jednotkou a tím jednat jménem svým, pouze jménem strany nebo hnutí na základě zmocnění.

Námi navrhovaná úprava dává možnost, aby i tyto nižší organizační jednotky měly možnost stát se samostatnou právnickou jednotkou a jednat nejenom jménem strany a hnutí, ale i jménem svým. Zde rovněž předpokládáme, že by to bylo na základě zmocnění strany.

Zdůvodnění k čl. 5. Domnívám se, že by strany a hnutí, zejména nižší organizační jednotky, měly vést jednoduché účetnictví a nikoliv podvojné. Proto doporučujeme ponechat současný stav, který je dán současným zákonem. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP