Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Dobala, připraví se pan kolega
Řezáč.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, omlouvám se, že
vystupuji jako předkladatel, nicméně zazněl
zde pozměňovací návrh pana poslance
Libora Nováka, který se opírá o vládní
stanovisko. Velmi podrobně jsme analyzovali vládní
stanovisko i důvody, které vláda uvádí
k nepotřebnosti novelizovat zákon 229. Důvod
mého vystoupení zde je jednoduchý. Chci,
jak jsme to jako předkladatelé udělali v
průběhu celého projednávání
tohoto zákona, jít maximálně vstříc.
Domnívám se, že plné vyškrtnutí
zákona 229, jeho novely, přece jen ponechá
jistou diskriminaci na některých osobách.
Protože vláda argumentuje tím, že §
4 a), to je paragraf o tzv. domnělém vlastníku,
řeší situaci, kterou měly předkladatelé
na mysli - já vím bezpečně, že
neřeší. Neřeší ji rozhodně
v tom, čemu se říká ležící
pozůstalost. Ostatně toto nelze vůbec odvodit
z § 4a). Domnívám se, že právě
toto je typickým případem obětí
nacistické zvůle, kdy lidé zahynuli v koncentráku
a jejich majetek se stal ležící pozůstalostí
a jejich dědicové díky tomu nemají
na něj nárok.
Proto bych jako vstřícný krok chtěl,
aby bylo chápáno to, co zde přednesu. Chtěl
bych navrhnout, aby v případě přijetí
pozměňovacího návrhu, který
přednesl pan poslanec Novák, sněmovna zvážila
tento návrh, aby se přijal nový bod nebo
nový článek 3, který by měl
stejné návětí, jak je ve společné
zprávě, ale který by měl pouze jediný
bod, a to bod, který by zněl:
Bod 1: v § 4 a), se v odst. 3 doplňuje nové
písm. d), které zní: "d) prokáže,
že sama, nebo její právní předchůdce
vlastnil pozemky, porosty, nebo jiný majetek, které
v době po 29. září 1938 přešly
pod tlakem okupace nebo národní, rasové a
politické perzekuce neplatnými právními
úkony, úředními výroky nebo
neplatnými právními předpisy na jiné
osoby, a ke dni převodu takového majetku nebyly
zapsány v pozemkových knihách na jejich jména".
Článek IV, nově navrhovaný, by mohl
znít takto:
"1) Nároky podle tohoto zákona může
oprávněná osoba uplatnit do dvou měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona.
2) Neuplatněním nároků ve lhůtě
stanovené podle odst. 1) právo zaniká."
Na vysvětlení říkám, že
tímto doplněním by bylo explicitně
vyjádřeno to, co si vláda myslí, že
tato ustanovení § 4a) odst. 3 řeší.
Bylo by to ale řečeno explicitně.
Upozorňuji na znění odst. 3. říká,
že "... na základě žádosti
domnělé oprávněné osoby pozemkový
úřad svým rozhodnutím může
uznat nárok k pozemkům, porostům a jinému
majetku této osoby, jestliže domnělá
oprávněná osoba ..." a teď jsou
tam vyjmenovány případy. které se
týkají většinou špatného
úředního výkonu, nebo špatného
zápisu v knihách, nebo ztracených pozemkových
knih. A zde bych to doplnil i o toto.
Tudíž takováto novela, myslím si, že
ponechává stejně rozhodnutí na pozemkových
úřadech, jak je ponechává § 4a),
že tento zásah do zákona je minimální.
Myslím si, že návrh, který přednáším
je návrhem vstřícným a domnívám
se, že by bylo dobře, kdyby jednotlivé případy,
které zajisté tato sněmovna nechce z restituce
vyloučit, bylo možno takovouto úpravou opět
provést. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
prosím kolegu Řezáče, připraví
se pan kolega Vyvadil.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážené kolegyně a kolegové, myslím,
že mě v této sněmovně nikdo nepodezřívá
a nepodezříval, že bych byl zastáncem
takového rozsahu restitucí, jaké byla v našem
právním řádu upraveny. Jednou k této
úpravě došlo, jsou součástí
našeho právního řádu a my bychom
měli hledět na to, aby byla zachovávána
určitá jednota našeho právního
řádu.
Samotný dosavadní průběh i výsledek
projednávaného návrhu jiné širší
normy před krátkou dobou v podstatě poškodil
podle mě zájmy České republiky v cizině,
a pokud dnes nebude přijat aspoň tento kompromisní
návrh, bude toto poškození v zájmu republiky
v cizině jedině o to větší a
závažnější.
Mohu argumentovat, že v restitučních zákonech,
zejména v jiném zákoně, v zákoně
o půdě, v jeho novele 93/92 Sb. se šlo daleko
dál, že se šlo až do roku 1919, že
se změnily výměry půdy upravené
podle záborového zákona, že na základě
této novely v § 7, odst. 2 v ČNR přijatý
zákon č. 243/92 Sb., šel před říjen
1945 a před červen 1945. A nevidím tedy už
vůbec žádný problém v tom, jestli
má někdo zpochybňovat otázky toho,
že na základě zákona z roku 1946 a že
na základě nesprávného výkladu
pozdějšího zákona o I. pětiletém
plánu a nesprávné judikatury byly zpochybněny
nároky, které měly být realizovány
ještě před únorem 1948.
Pokud jsou nějaké pochybnosti o výkladu zákona
ČNR č. 172/1971 Sb., pak chci vaši pozornost
upoutat na to, že těmito problémy se Vrchní
soud v Praze zabýval např. posledním rozhodnutí
č. 5, které je otištěno v Bulletinu
Vrchního soudu v č. 1 z roku 1993 pod uvedeným
číslem 5.
Jestliže ve všech restitučních zákonech,
zejména těch rozhodujících, zejména
v zákoně č. 87/1991 Sb., o jehož novelu
vlastně jde a stejně tak v zákoně
o půdě, vystupovala jako povinná osoba vedle
státu i právnická osoba, pak se domnívám,
že není důvod k takovým obavám,
které jsou tu vyjadřovány.
Měl jsem zcela jiný názor i na otázku
formy, jakou právní úpravou a jakou speciální
normou by se tento problém řešil. Jestliže
se to nepovedlo, přesto chci sdělit, že rozhodně
návrh pana poslance Dobala budu podporovat. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Vyvadila. Připraví se kolega
Krámek.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážení páni ministři, klub poslanců
ČSSD se zabýval velice vážně
danou problematikou. Uvědomujeme si i momenty morální,
uvědomujeme si momenty historické. Osobně
asi potvrdím to, co zde už někdo řekl,
že jestli se mělo začít s některými
restitucemi, nepochybně to asi měly být restituce
fyzických osob této kategorie, pokud už se
přijala koncepce restitucí. Nicméně
zároveň jsem zmocněn k tomu sdělit
určitý návrh doprovodného usnesení,
které by podmiňovalo vyšší míru
souhlasu členů našeho klubu, a já nevím,
možná, že bude zase jako v minulém případě
boj o hlasy. Proto jej přečtu a vy sami posuďte,
jestli jej přijmete či nikoliv.
Chtěl bych zdůraznit, že jsem si vědom
toho, že doprovodné usnesení nemá -
a to jsme včera s kolegou Výborným konzultovali
- samozřejmě právně závazný
charakter, ale stejně tak je pravda, že ještě
jako Česká národní rada jsme přijali
určitou zvyklost, a když jsme přijímal
ústavní zákon ČNR o opatřeních
souvisejících se zánikem České
a Slovenské Federativní Republiky, přijali
jsme zároveň usnesení k tomuto doprovozující,
které vyšlo ve Sbírce zákonů.
Dovolím si vás tedy seznámit s tímto
návrhem doprovodného usnesení, přičemž
bychom z procedurálních důvodů žádali,
aby bylo potom hlasováno o něm ještě
před schválením celkového textu zákona.
Text zní:
"Poslanecké sněmovna Parlamentu České
republiky je si vědoma zcela výjimečného
charakteru křivd, spáchaných na osobách
perzekuovaných v době nesvobody v letech 1938 -
1945, a proto pokládá z morálního
hlediska za nezbytné přijmout zákon ..."a
teď by bylo číslo, jak je uvedeno ve sněmovním
tisku - č. 861. "Poslanecké sněmovna
Parlamentu však zároveň konstatuje, že
je tím otázka řešení dalších
restitučních nároků jakýchkoliv
fyzických i právnických osob definitivně
ukončena." Děkuji, toť vše.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Krámka, nikdo jiný se rozpravy nepřihlásil.
Připraví se kolega Výborný.
Poslanec Jan Krámek: Pane předsedající,
pane předsedo, kolegyně a kolegové, řada
věcí zde byla řečena a já dopředu
chci říci, že nemám žádný
doplňující nebo pozměňující
návrh k projednávanému bodu. Mám jenom
kratičkou věc na srdci.
Tato Poslanecká sněmovna je shromážděním
lidí, kteří jsou v tuto chvíli postaveni
před problém, který z mého hlediska,
podle mého názoru měl být řešen
mnohem, mnohem dřív, a to hned po válce.
Týkal se lidí, kteří byli přinuceni
nosit označení, kterému se říká
Magen David, jinak se tomu říká "Davidova
hvězda". Na rozdíl od označení
Magen David - "Davidův štít" jako
symbolu ochrany a obrany, to, co museli nosit občané
tohoto státu a jiných států, bylo
znamením hanby a současně znamením
terče pro kohokoliv, kdo mohl proti těmto občanům
postupovat tak, jako kdyby to lidé nebyli.
Říkám to z toho důvodu, že všichni,
každý jeden z nás budeme za chvíli,
- a věřím, že to nebude trvat dlouho,
rozhodně dnes - rozhodovat o tom, jak se vypořádat
s tím, s čím se měly vypořádat
parlamenty této republiky už dřívější;
každý podle svého vědomí a svědomí
a v každém případě tak, aby jednou
pro vždy naprosto jasně bylo známo stanovisko
Poslanecké sněmovny tohoto státu, vlády
tohoto státu k problému, před kterým
se zavíraly oči. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Výborného.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte abych nejprve konstatoval,
že jsem osobně rád, že se debata k tomuto
tisku nese dnes na rozdíl od únorové schůze
PS v tónu věcném, nikoliv nervózním
a samozřejmě doufám také, že
zákon bude přijat v podobě, která
dovolí tomuto parlamentu čestně se podívat
všem za okupace perzekuovaným do očí.
Rád bych však vznesl dvě osobní námitky
- na rozdíl od kolegy Vyvadila, nemluvím za klub
- k tomu návrhu doprovodného usnesení, který
byl přednesen. Je pravdou. že v závěru
roku 1992 Česká národní rada přijala
doprovodné usnesení k jednomu ústavnímu
zákonu, pan kolega Vyvadil ho citoval, přijala,
myslím, toto doprovodné usnesení drtivou
většinou hlasů, jako jistý akt politické
vůle tohoto českého parlamentu. Osobně
k tomu dodávám, že jsem tehdy byl proti, tuším,
dokonce jako jediný, a to z toho důvodu, že
nepovažuji za správné, aby Poslanecká
sněmovna přijímala jakákoli doprovodná
usnesení k jakémukoli zákonu.
Pan poslanec Vyvadil navrhl, aby ještě před
hlasováním o zákonu bylo přijato doprovodné
usnesení, v němž by bylo mimo jiné řečeno,
že tato Poslanecká sněmovna pokládá
za nutné přijmout zákon, o kterém
rokujeme. Já se táži, co se stane, když
přijmeme toto doprovodné usnesení, ale nepřijmeme
pak zákon. To se nedá nikdy vyloučit.
A podruhé se táži, jaký právní
význam má usnesení Poslanecké sněmovny,
kterým sněmovna konstatuje, že je přijetím
tohoto zákona - podotýkám, v době
přijímání usnesení ještě
nepřijatého - otázka restitucí definitivně
vyřešena. Jinými slovy tím se Poslanecká
sněmovna usnáší o tom, že se příště
už o ničem neusnese.
Zvažte sami, zda takový postup Poslanecké sněmovny
odpovídá logice. Proto navrhuji, ačkoli chápu
důvody, řekněme politické, které
by možná přispěly k přijetí
zákona o nějaký hlas, ale přesto navrhuji
nečinit v této věci tak ožehavý
krok, jako je přijímání usnesení
k tomu, že se nějak usneseme, nebo nějak neusneseme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
pana kolegu Wagnera.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové,
po vystoupení kolegy Výborného je možná
už nadbytečné co navrhnu, ale považuji
za nutné navrhnout to přesto, hlasovalo-li by se
o návrhu usnesení, které předložil
kolega Vyvadil. Po mém soudu by se mohlo hlasovat odděleně
o tom, co má být předmětem onoho závazku
fyzické, právnické osoby. Takže tam,
myslím, ta formulace zní fyzických i právnických
osob a já bych navrhoval oddělené hlasování
o fyzických osobách.
Za sebe považuji za potřebné sdělit,
že bez ohledu na to, bude-li o tomto usnesení hlasováno,
jak o něm bude hlasováno případně,
budu podporovat návrh pana poslance Dobala. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolegyně Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, ráda bych přednesla pozměňovací
návrh ke znění společné zprávy
k článku 2, bod 2. V tomto bodě ve větě:
"Věc nelze vydat, byla-li po 1. říjnu
1991 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu"
atd., navrhuji změnit datum 1. října 1991
na datum 1. dubna 1991.
Stručné zdůvodnění tohoto návrhu.
Snad jednou z nejdiskutovanějších otázek,
pokud jde o tento návrh zákona, je otázka,
zda obce mají být povinnou osobou. Ti, kteří
se domnívají, že obce by měly být
povinnou osobou, se většinou opírají
o to, že obce podle zákona o majetku obcí nenabyly
platně majetek, na který v budoucnosti uplatní
nějaká oprávněná osoba restituční
nárok. Mají tedy za to, že nejde o vyvlastnění,
a že je správné, aby obce majetek vydávaly.
Ovšem objevují se i opačné názory.
Já osobně zastávám právě
opačný názor, že podle zákona
o majetku obcí tento majetek platně na obce přešel,
a pokud by obce měly být povinnou osobou, tak by
ve skutečnosti šlo o vyvlastnění, ale
mně to nepřipadá správné, aby
se dělo bez náhrady.
Proto navrhuji, aby se posunul datum před datum účinnosti
zákona o majetku obcí. Otázka tím
zůstává otevřena a je na výkladu
soudu v tom kterém konkrétním případě,
jestli rozhodne, zda ten konkrétní majetek přešel
platně do vlastnictví obcí nebo nepřešel.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Nebudu dlouho unavovat,
k té první námitce kolegy Výborného
- vše má samozřejmě svou logiku. Já
jsem zdůraznil, že vím, jaká je právní
závaznost doprovodného usnesení. A formulace
tak, jak je navrhována, vyjadřuje vůli, nikoli
schválení. Čili je zde určitý
návrh, jestli jej posoudíte - vy budete hlasovat
- kolega Wagner bude hlasovat jakkoli, proti komukoli, to je v
pořádku, je možné o tom hlasovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
není-li nikdo jiný přihlášený
do rozpravy, rozpravu končím. Předseda klubu
se hlásí.
Poslanec Marek Benda: Poprosil bych o 20minutovou přestávku
na zhodnocení návrhů pro kluby.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, vyhovujeme,
činím přestávku, která skončí
v 15.20 hodin, kdy se sejdeme k pokračování.
(Schůze opět zahájena v 15.31 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, dovolte, abychom pokračovali v
přerušeném jednání. Chci vás
poprosit o jednu laskavost, především kolegy
na levé straně, abychom "jeli" pouze na
jeden hlasovací panel, protože druhý je poškozen
- jde o problém chybějícího drátu.
Souhlasíte s tím? (Projevy souhlasu.) Děkuji
za pochopení.
Prosím, abyste se přihlásili svými
hlasovacími kartami.
Pokračujeme v projednávání bodu 21
a táži se zástupce navrhovatele pana poslance
Dobala, zda si přeje přednést závěrečné
slovo. Dávám mu slovo.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
pokusím se velmi stručně reagovat na pozměňovací
návrhy, které zazněly na této schůzi.
První pozměňovací návrh, který
přednesl pan poslanec Libor Novák, chce zúžit
Benešovy dekrety a zákon 128/46 pouze na rasovou perzekuci.
Za předkladatele musím konstatovat, že nemohu
doporučit takovýto návrh, protože podle
všech těchto předpisů, např.
dekret prezidenta č. 5, stejně tak jako zákon
128/46, vycházely z neplatnosti majetkových úkonů
provedených po 29. září 1938 pod tlakem
okupace nebo národní, rasové nebo politické
perzekuce.
Restrikce těchto ustanovení, na něž
se má novela odvolávat, je nepřípustná,
podle mne a termín "rasová perzekuce"
je v roce 1994 prakticky neinterpretovatelný.
Druhý pozměňovací návrh, který
se týká nenovelizovat zákon 229, na to už
jsem reagoval svým pozměňovacím návrhem
a tím jsem vyjádřil stanovisko předkladatelů.
Zdůrazňuji, že zákony 87 a 229 jsou
komplementárními zákony a že kolikrát
je velmi těžké určit, kdo podle kterého
zákona má vznést oprávněný
nárok.
Třetí věc, na kterou bych rád reagoval,
je návrh paní poslankyně Marvanové,
která přišla s návrhem, aby se do článku
II v bodu 2 nahradilo datum první říjen 1991
datem 1. duben 1991. Podle mých povědomostí
datum první duben, kromě toho že je prvním
aprílem, žádný relevantní význam
nemá. Zatímco datum 1. října 1991
má naprosto jasný význam v tomto zákoně,
a to je datem, do kdy se oprávněné osoby
podle dosud platného zákona 87 mohly o tento majetek
přihlásit. To znamená, že po tomto datu
je vlastně tento majetek volný a z tohoto pohledu
byl poslanecký návrh koncipován, aby vyhověl
vládní připomínce nezasahovat do již
probíhajícího procesu privatizace retroaktivně.
Argument paní poslankyně Marvanové, který
spočíval v tom, že soudy rozhodnou, je pro
poslance Parlamentu naprosto nepřijatelný, a to
z toho důvodu, že soud má nalézat skutkový
stav věci a na něj aplikovat jednoznačné
právní normy. To co navrhuje paní poslankyně
Marvanová, je vnesení dvojjasnosti do námi
přijaté právní normy a tudíž
nevím, jaký účel návrh sleduje.
Podle mne je toto velmi nebezpečné ustanovení,
a proto nedoporučuji sněmovně, abychom předem
přijímali dvojznačné ustanovení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní prosím, aby se slova ujal společný
zpravodaj pan poslanec Richard Mandelík.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, vážená sněmovno, v rozpravě
padly 4 pozměňovací návrhy a jeden
návrh, který nelze označit za pozměňující,
a to je návrh pana poslance Vyvadila na doprovodné
usnesení. Především se vyjádřím
k tomuto návrhu.
Domnívám se, že zde projednáváme
návrh zákona ve znění společné
zprávy a ne doprovodné usnesení, a proto
navrhuji, aby se v rámci projednávání
tohoto bodu sněmovna nezabývala doprovodným
usnesením navrženým panem poslancem Vyvadilem.
Pokud se týká pozměňujících
návrhů; pan poslanec Novák přednesl
dva pozměňující návrhy, jeden
pozměňující návrh přednesl
pan poslanec Dobal a jeden pozměňující
návrh paní poslankyně Marvanová. Ostatní
poslanci, tj. pan poslanec Vorlíček, pan poslanec
Řezáč, pan poslanec Krámek, pan poslanec
Výborný, pan poslanec Wagner, nepřednesli
žádné pozměňující
návrhy. Pane předsedající, můžete
tedy zahájit hlasování o pozměňujících
návrzích.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dovolil
bych si sněmovnu požádat, aby hlasováním
vyjádřila svůj souhlas či nesouhlas
v podstatě s procedurálním návrhem
pana kolegy Vyvadila.
Ptám se, kdo ve 143. hlasování podporuje
návrh kolegy Vyvadila, aby bylo zařazeno projednávání
doprovodného usnesení. Kdo je pro? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo
28, proti 79, 56 se zdrželo hlasování, 8 nehlasovalo.
Můžeme přistoupit k jednotlivým pozměňujícím
návrhům.
Poslanec Richard Mandelík: První pozměňující
návrh přednesl pan poslanec Libor Novák mladší.
Troufám si říci, že vás nebudu
příliš dlouho zdržovat, když budu
všechny pozměňující návrhy
číst.
V článku I, bod 1, § 3, odst. 2, za slovy "do
majetku vzcházejících" zní konec
věty: "pokud k převodu nebo k přechodu
vlastnického práva prohlášeným
za neplatné podle těchto zvláštních
předpisů došlo z důvodu rasové
perzekuce a tento nárok nebyl po 28. únoru 1948
uspokojen z důvodů uvedených v § 2,
odst. 1, písm. c) zákona".
Jako zpravodaj nezaujímám stanovisko.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se, kdo ve 144. hlasování podporuje tento návrh,
ať to dá najevo. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se
zdržel hlasování?
Konstatuji, že návrh byl přijat. Pro hlasovalo
91 poslanců, proti 35, 31 poslanců se zdrželo
hlasování.
Prosím o další návrh.
Poslanec Richard Mandelík: Druhý pozměňující
návrh přednesl také pan poslanec Libor Novák
mladší a ten zní: "Vypouští
se čl. III a IV." Jako zpravodaj nezaujímám
stanovisko.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se, kdo ve 145. hlasování podporuje tento pozměňovací
návrh. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 109 poslanců,
26 proti, 26 se zdrželo hlasování, 6 nehlasovalo.
Poslanec Richard Mandelík: Třetí pozměňovací
návrh přednesl pan poslanec Dobal, podmínil
ho přijetím pozměňovacího návrhu
č. 2 pana poslance Nováka mladšího.
Tento návrh zní - a protože návrh byl
přijat, tak vám ho přečtu: Čl.
III, který v této chvíli je vypuštěn,
nahradit za návětí, tzn. znovu obnovit čl.
III slovy "bod první - v § 4a) se v odst. 3 doplňuje
nové písm. d), které zní: d) prokáže,
že sama nebo její právní předchůdce
vlastnil pozemky, porosty nebo jiný majetek, který
v době do 29. září 1938 přešly
pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo
politické perzekuce neplatnými právními
úkony, úředními výroky nebo
neplatnými právními předpisy na jiné
osoby a ke dni přechodu takového majetku nebyly
zapsány v pozemkových knihách na její
jméno." Jako zpravodaj nedoporučuji přijetí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Ptám se, kdo ve 146. hlasování podporuje
tento návrh. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 49 poslanců,
proti 45, 73 se hlasování zdrželo.
Poslanec Richard Mandelík: Posledním návrhem
je návrh paní poslankyně Marvanové,
a to v čl. II v bodě 2 nahradit slovo "říjnu"
slovem "dubnu". Jako zpravodaj velmi důrazně
nedoporučuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se, kdo ve 147. hlasování podporuje návrh
kolegyně Marvanové. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 20 poslanců,
108 proti, 41 se zdrželo hlasování a 3 nehlasovali.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, můžete nechat
hlasovat o celém návrhu zákona ve znění
přijatých pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní tedy budeme hlasovat o celém návrhu
poslance Viktora Dobala a dalších na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, podle sněmovního
tisku 861, ve znění společné zprávy
výborů Poslanecké sněmovny, podle
sněmovního tisku 923, a schválených
pozměňovacích návrhů.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, pravděpodobně
jde o technickou úpravu, ale obávám se, že
je nezbytné, došlo-li k přijetí pozměňovacího
návrhu pana poslance Nováka a současně
nedošlo k přijetí pozměňovacího
návrhu poslance Dobala, abychom změnili i název
zákona. Bylo by velmi kuriózní, abychom zákon
pojmenovali o tom, že novelizuje také zákon
o půdě, aniž by jakákoli novela zákona
o půdě v něm byla obsažena.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se sněmovny - můžeme považovat tento návrh
za technické řešení? (Ano.) Technicko-legislativní
úprava je schválena, děkuji vám.
Ještě jednou však musím zopakovat pro
stenozáznam: nyní budeme hlasovat o celém
návrhu poslanců V. Dobala a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních
rehabilitacích, podle sněmovního tisku 861,
ve znění společné zprávy výborů
Poslanecké sněmovny, podle sněmovního
tisku 923, a schválených pozměňovacích
návrhů.
Kdo ve 149. hlasování podporuje tento návrh?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že návrh byl přijat. Pro hlasovalo
145 poslanců, 3 byli proti, 21 se zdrželo hlasování,
3 nehlasovali.
Dovolte mi, abych poděkoval předkladateli, poděkoval
společnému zpravodaji a konstatoval, že jsme
tím splnili bod 21. Nyní se hlásí
kolega Honajzer.
Poslanec Jiří Honajzer: Kolegyně a
kolegové, vím, že to, o co budu žádat
v pátek v 15.45 hodin, nebude příliš
přijato s pochopením, přesto prosím
o půlhodinovou přestávku pro jednání
klubů před hlasováním o závěrečném
bodu schůze - o zákonu o politických stranách.
Děkuji vám za vstřícnost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
vám za pochopení, sejdeme se v 16.15 hodin.
(Jednání přerušeno v 15.46 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 16.27 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, budeme pokračovat v posledním
bodu 18. schůze. Prosím, abyste se přihlásili
hlasovacími kartami.
Prosím o klid. Budeme pokračovat v bodu 22. Ukončili
jsme rozpravu. Přerušili pro jednání
poslaneckých klubů. Nyní vyzývám
pana ministra vnitra Jana Rumla k přednesení závěrečného
slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, já
se zdržím komentáře k pozměňujícím
návrhům.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte,
pane ministře, omlouvám se, pan kolega Seifer má
nějakou poznámku.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, omlouvám se vám
i panu ministrovi, ale chci poprosit, aby pan ministr splnil slib,
který dal, a otevřel rozpravu.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Chtěl bych požádat
pana místopředsedajícího, aby mi udělil
slovo. Plním svůj slib a otevírám
rozpravu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se hlásí pan kolega Seifer.