Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Chci se zeptat pana ministra Skalického, zda se chce vyjádřit závěrečným slovem k rozpravě, která proběhla. Ano, prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, pokusím se reagovat, i když samozřejmě jen improvizovaně.

Příspěvky pana poslance Recmana a pana poslance Vorlíčka mi rozhodně smysluplnou reakci neusnadňují, protože jejich připomínky se nesly ve značně obecném a neurčitém duchu. Jestliže pan poslanec Recman prohlašuje, že statut kromě stávajících nejasností a možností dvojího výkladu v platných zákonech zavádí nové nejasnosti do činností všech orgánů působících v privatizaci, pak se rád touto připomínkou budu zabývat, budu-li vědět, jaké nové nejasnosti má pan poslanec na mysli. Neslyšel jsem je, nemohu reagovat jinak, než jsem to právě učinil.

Otázka, proč řídí Fond národního majetku Ministerstvo privatizace. Chci připomenout, že podle zákona 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle § 1 Ministerstvo privatizace metodicky řídí Fond národního majetku. Nejedná se o přímé řízení. Metodicky ho řídí prostě proto, že klíčovou a základní úlohou Fondu národního majetku je realizovat privatizační projekty tak, jak jsou Fondu předloženy Ministerstvem privatizace, resp. vládou.

Pokud jde o spolupráci Fondu národního majetku s různými orgány jako je například Česká národní banka a další, tady skutečně statut nemůže formulovat tyto záležitosti jinak než kodifikací spolupráce, protože jde například o takové případy, kdy Fond národního majetku, jako vlastník peněžních prostředků, které získává z privatizace, se chová svým způsobem jako speciální bankovní instituce.

Kroky, které se podnikají, ovlivňují svým způsobem i měnovou politiku a stabilitu bankovního sektoru apod. Proto je žádoucí, a Fond národního majetku tak činí, aby mnohé takové kroky konzultovaly orgány Fondu např. s orgány České národní banky.

Proč Fond národního majetku přesunul prostředky do rozpočtů a zda je to v souladu se zákonem, ptá se pan poslance Recman. Tady mohu pouze upozornit na to, že tato sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 1993 resp. 1994, kterýmžto zákonem Fondu národního majetku uložila, aby určité výdaje financoval. Samozřejmě, že tyto výdaje, kdyby je nemohl financovat Fond národního majetku, by alternativně mohl financovat pouze státní rozpočet. Jelikož toto rozhodnutí, že tyto výdaje má financovat Fond, bylo učiněno zákonem této sněmovny, samozřejmě nemohlo dojít k porušení jiného zákona.

Co se týče výkonu vlastnických práv Fondu národního majetku, chci připomenout, že tento problém má v zásadě dvojí povahu. V jednom případě se jedná o velmi přechodné období, po které Fond národního majetku je majoritním vlastníkem těch akciových společností, které v rámci transformace zakládá, a to po období, než převede akcie těchto akciových společností do rukou nových vlastníků, ať už pocházejí z různých transformačních forem, různých soutěží, přímých prodejů a nebo ať už pocházejí z kupónové privatizace.

Tady se domnívám, že neexistuje žádný systémový problém a že jde prostě o velmi přechodné období, po které Fond národního majetku musí roli, a to spíše formálního než silného vlastníka, splnit.

Jiný problém se týká těch majetkových účastí, které mají trvalejší povahu a kde privatizační rozhodnutí v sobě zahrnovalo i rozhodnutí o tom, že jistá část akcií, jistý podíl majetku v příslušném podniku má zůstat ve státních rukou resp. v rukou zákonem pověřené instituce za tím účelem, aby stát resp. Fond, mohl chování těchto podniků ovlivňovat a mohl zde působit určitým státním dohledem.

Tady vzniká problém toho, jakým způsobem má být tento státní zájem formulován a jakým způsobem má být posléze v orgánech těchto společností prosazován.

Vidím řešení tohoto problému v těsné spolupráci orgánů státní správy příslušných odborně vybavených ministerstev a Fondu národního majetku na řešení obou těchto otázek, tj. jak otázky formulace žádoucího vlivu státu na chování těchto podniků, tak volby vhodných zástupců, kteří by tento státní zájem v orgánech těchto akciových společností prosazovali a vykonávali.

Co se týče otázky spojení funkce ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci a předsedy prezídia, tady mohu panu poslanci Recmanovi pouze říci, že to je otázka event. iniciace novely zákona č. 171/1991 Sb. Podle současného platného zákona jsem jako ministr privatizace a člen vlády skutečně ze zákona předsedou prezídia. Vláda je toho názoru, že toto personální spojení vlády s nejvyšším orgánem Fondu národního majetku je žádoucí a přináší patřičné efekty pro kvalitní spolupráci obou těchto institucí. Pan poslanec Vorlíček se především opět pustil do paušálních tvrzení, se kterými bych se rád vypořádal, kdybych je vyslechl v konkrétnější podobě. Které jsou to ony problémy, které neustále vyplouvají na povrch?

Pan poslanec Vorlíček namátkou jmenoval podniky, jako jsou Opavské pekárny, Královopolská, Čokoládovny. Jen tak namátkou, nechci zabíhat do meritorní diskuse, poznamenám, že první dva z těchto příkladů vůbec nesouvisejí s činností Fondu národního majetku, pokud se v tisku objevily nějaké pochybnosti o správnosti postupu, tak to byly pochybnosti o postupu Ministerstva privatizace, nikoliv Fondu národního majetku. To jenom tak na okraj k paušálnosti a vágnosti, se kterou jsou podobná obviněni a podobné důvody na adresu Fondu národního majetku vyslovovány.

Pakliže dozorčí rada, jak jsem snad dobře zaslechl, pracuje podle pana poslance Vorlíčka neúčinně, nemohu na to reagovat jiným způsobem, než tím, že dozorčí rada je orgánem, který si volí tato Poslanecká sněmovna. Tato Poslanecká sněmovna, nechť také s dozorčí radou komunikuje o tom, zda vykonává svou práci efektivně či nikoliv. Chci připomenout, že v dozorčí radě má svého zástupce i parlamentní opozice. Nezaregistroval jsem nijaký významný počet podnětů z této strany, které by mě vedly k tomu, abych se zabýval ať už některými konkrétními případy a nebo nějakými systémovými problémy souvisejícími s tím, na co pan poslanec poukazuje, totiž na údajnou nejasnost, dokonce na vymezení působnosti a činnosti jednotlivých orgánů Fondu národního majetku. Jestliže pan poslanec Vorlíček je toho názoru, že společným jmenovatelem všech problémů je chybně zvolená koncepce celého Fondu národního majetku, že ho vládní koalice prosadila do podoby, do role krátkodobého správce a jestliže pan poslanec Vorlíček v této souvislosti poukazuje na verzi transformačního zákona, kterou předložili poslanci komunistické strany ve Federálním shromáždění, tak bych chtěl poukázat na to, že tato verze, která byla formulována jako ústavní zákon, počítala s tím, že dojde ke globálnímu odstátnění státních podniků a k jejich převodu do Fondu národního majetku. Podle této verze, tehdy předložené komunistickými poslanci, by s tímto majetkem měl zacházet především tak, že by ho pronajímal zaměstnancům jednotlivých podniků a ponechával by v podstatě většinu původního státního majetku ve svých rukou.

Chci upozornit na to, že právě volba takovéto koncepce, kdyby se v r. 1991 ve Federálním shromáždění prosadila, vedla by k tomu, že výkon vlastnických práv, který je skutečně určitým problémem v dnešní činnosti Fondu tam, kde Fond národního majetku má vlastnická práva u majetkových účastí vykonávat dlouhodobě, tak by tento problém nabyl dramatické podoby, zasáhl by celou ekonomiku, nikoliv jen po krátký čas, velký počet podniků a několik významnějších podniků v dlouhodobějším horizontu. Ta verze, kterou prosazuje dnes Levý blok, se domnívám, že by vedla pouze k dramatické eskalaci těchto problémů, u kterých mi nezbývá než připustit, že skutečně s činností Fondu národního majetku souvisejí.

Co se týče návrhu usnesení, to je moje poslední poznámka, na to, aby Poslanecká sněmovna žádala vládu, aby rekodifikovala zákony, které stanoví roli a působnost jednotlivých orgánů Fondu národního majetku, tak já se především ptám, v jakém směru by vláda tyto zákony měla rekodifikovat. To mě ve vystoupení pana poslance Vorlíčka zcela chybělo. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému. Nyní prosím pana poslance Holuba, aby se ujal své role zpravodaje, vyjádřil se k rozpravě, případně přednesl pozměňovací návrhy k usnesení a zopakoval nám návrh usnesení jako takový.

Poslanec Josef Holub: Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupili dva poslanci. První nepřednesl konkrétní návrh, týkající se statutu, druhý předložil návrh usnesení. Byl bych rád, kdyby pan poslanec Vorlíček, který navrhl toto usneseni, souhlasil s tím, co vlastně v jeho řeči původně zaznělo - že by toto bylo jakési doprovodné usnesení. Myslím si, že by nám to mohlo uspořit jedno hlasování.

Přečetl bych nyní oba návrhy a doporučoval bych, abychom o nich potom jednotlivě hlasovali. První návrh zněl:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje statut Fondu národního majetku, včetně připomínek, které byly schváleny při projednávání v hospodářském výboru a jsou obsaženy v usnesení hospodářského výboru č. 213 ze dne 18. května 1994."

To by bylo základní usnesení a druhé doprovodné usnesení by znělo - pokusil jsem se ho jen maličko upravit:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby rekodifikovala znění dosavadních zákonných předpisů o Fondu národního majetku a předložila je Poslanecké sněmovně ke schválení."

Myslím, že pokud je souhlas, můžeme začít hlasovat postupně.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Není-li námitek, budeme hlasovat o prvním návrhu tak, jak zde zazněl.

Dámy a pánové, kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 56. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 107 pro, nikdo proti, 21 se zdrželo.

Nyní bychom měli hlasovat o druhém návrhu, o doprovodném usnesení. Někteří kolegové mi naznačují, že by stáli o to, abychom se zaregistrovali znovu. Jako vždy vyhovím této žádosti.

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vorlíčka na doprovodné usnesení k tomuto bodu pořadu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 57. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 50 pro, 53 proti, 38 se zdrželo.

Dámy a pánové, tímto hlasováním jsme ukončili projednání tohoto bodu. Děkuji panu ministru Skalickému a panu poslanci Holubovi.

Dalším bodem pořadu je

Z pověření vlády nám předložený návrh rozpočtu, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 939, opět odůvodní ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci a předseda prezídia Fondu pan ministr Jiří Skalický, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Dovolte, abych vám předložil návrh rozpočtu Fondu národního majetku České republiky na rok 1994. Návrh vychází z potřeby zajistit náležité předpoklady pro plněni úkolů, které před Fondem v letošním roce stojí, a počítá s celkovými výdaji ve výši 187 251 tis. korun. Náklady na vnitřní správu Fondu zůstávají ve své absolutní výši srovnatelné s předchozím rokem a činí 79 851 tis. korun. K podstatnému nárůstu dochází v investičních výdajích, kde celková uvažovaná částka na letošní rok činí 41,4 mil. Kč. Vyšší potřeba investic souvisí se skutečností, že Fond si v roce 1993 opatřil vlastní budovu, v níž je nezbytné provést stavební úpravy a rekonstrukce a vyřešit parkování služebních vozidel výstavbou garáží. Dojde tím samozřejmě ke zhodnocení budovy a tudíž nikoli k nehospodárné konzumaci prostředků Fondu.

K výraznému nárůstu oproti roku 1993 dochází rovněž u výdajů souvisejících s realizací privatizačních projektů. Tyto výdaje jsou určeny předpokládaným počtem transformačních úkonů, které má Fond v letošním roce provést, spolu s náklady na soudní, notářské a správní poplatky, služby advokátů a komerčních právníků a náklady na inzerci vyhlašovaných veřejných soutěží a dražeb.

Novým očekávaným druhem výdajů budou náklady na právní úkony v souvislosti se soudními žalobami podanými Fondem vůči těm nabyvatelům privatizovaného majetku, kteří včas neplní své závazky vyplývající z kupních smluv. Považuji za důležité zároveň poznamenat, že významná část výdajů na realizaci projektů bude kompenzována příjmy z inkasa různých poplatků a postupné úhrady nákladů na vyhrané soudní spory. Tyto příjmy by měly činit zhruba 45% vynaložených výdajů a poplynou na majetkový účet Fondu národního majetku.

Konečně se zmíním rovněž o specifické položce mzdových nákladů. V této oblasti návrh rozpočtu počítá s nárůstem pracovníků o 31 osob na průměrný počet 190 v průběhu roku 1994 a s průměrným růstem mezd pracovníků Fondu o 10 - 11%.

Vážené poslankyně a poslanci, k návrhu rozpočtu, schválenému po požadovaných úpravách prezídiem Fondu, zaujala v souladu se zákonem stanovisko dozorčí rada Fondu a vláda České republiky. Dozorčí rada vyslovila s návrhem rozpočtu souhlas s tím, že nesouhlasí s rozšířením vozového parku o jeden osobní automobil. Vláda České republiky projednala návrh rozpočtu 13. dubna a vzala jej na vědomí s tím, že v položce rozpočtu "mzdové prostředky" požaduje, aby vzhledem k rozdílům mezi úrovní platů v ústředních orgánech státní správy a Fondu byl rozpočet upraven tak, aby růst mezd v letošním roce oproti roku loňskému činil maximálně 5%.

Vážené poslankyně a poslanci, jménem prezídia Fondu vám doporučuji, abyste návrh rozpočtu s připomínkami dozorčí rady a vlády, obsaženými v usnesení hospodářského výboru z 18. května, schválili. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému a prosím opět pověřeného zástupce hospodářského výboru pana poslance Josefa Holuba, aby odůvodnil usnesení hospodářského výboru a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení přítomní, rozpočet Fondu národního majetku se nerodil lehce a jenom prezídiem byl vrácen třikrát k přepracování. Na základě nekvalitní práce původního zpracovatele tohoto rozpočtu tento člověk odešel z výkonného výboru fondu.

Chtěl bych poznamenat, že obě připomínky, které zde přednesl pan předseda prezídia, které se týkaly požadavků dozorčí rady Fondu a vlády České republiky, jsou v usnesení hospodářského výboru, který jediný se rozpočtem zabýval.

Seznámím vás teď s konkrétním zněním usnesení hospodářského výboru, který doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit tisk 939, který jste dostali k dispozici stejně jako usnesení hospodářského výboru.

V tom usnesení hospodářského výboru je uvedeno za prvé v části II. odst. 2 str. 4, položka "ostatní investice" změnit text uprostřed za závorkou následovně: "na nákup dvou osobních automobilů k obnově (600 000 Kč)". A návazně v části III. položka 5101 "ostatní" změnit číslo 6600 na 6300. Ostatní součtové položky změnit odpovídajícím způsobem. To je k té poznámce dozorčí rady Fondu národního majetku.

Za druhé v části III. položka 5601 "mzdy" číslo 33252 změnit na 31740, ostatní součtové položky změnit odpovídajícím způsobem. To je ta připomínka vlády na pouze 5% růst mezd.

Vzhledem k tomu, s čím jsem vás zde seznámil, navrhuji následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje rozpočet Fondu národního majetku včetně připomínek, které byly schváleny při projednávání v hospodářském výboru a jsou obsaženy v usneseni hospodářského výboru č. 212 ze dne 18. května 1994." Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Holubovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Vorlíček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení hosté, dámy a pánové, návrh rozpočtu Fondu národního majetku nyní předložený Poslanecké sněmovně ke schválení podle důvodové zprávy (cituji): "Vychází z potřeby řádně zabezpečit všechny činnosti." Dáte-li si s jeho studiem dostatek práce, zjistíte, že Fond národního majetku zabezpečuje svou činnost se vší vervou, dokonce až s takovou vervou, že i česká vláda opustila koaliční kolegialitu a navrhla pokrátit požadavky fondu alespoň z hlediska nárůstu mezd. Ukázal bych vám některé položky, o které opírám své tvrzení a ukázal bych vám je v určité časové řadě, abyste viděli tu dynamiku.

Začnu budovou. Fond národního majetku ji koupil v roce 1992 za 305 mil. Kč od Investiční banky za akcie Fondu národního majetku a ihned v roce 1993 tam rozjel investiční akce. Tyto investiční akce koncem roku 1994 dosáhnou celkové výše okolo 40 mil. Kč, aniž mi předkladatelé rozpočtu při projednávání ve výboru dokázali vysvětlit, proč koupili budovu tak dispozičně nevhodnou či schátralou a jakou část investic tvoří opravy skutečně naléhavé - střecha, kotelna - a kolik činí úpravy tak říkajíc reprezentační.

Druhá věc. Každý rok se v rozpočtu FNM objevují milionové částky se stereotypním zdůvodněním o nutnosti dokompletovat počítačovou informační síť. V roce 1993 3 miliony, v roce 1994 1,7 mil., aniž zase při projednávání ve výboru byl předkladatel schopen doložit potřebnost projektu, kde šestimístné částky mizí jako v černé díře.

Vývoj položky služby a práce nevýrobní povahy, rozuměj úklid, střežení budovy atd. Sledujte se mnou: 1992 - 3,6 milionů Kč, plán 1993 - 5 milionů, skutečnost 1993 - 7,663 milionů, plán 1994 - 8,5 milionů Kč. Věřte, že nenajdete jinou státní instituci, která by si dovolila takto nechat bujet režijní položky. Meziroční nárůst 1993 až 1994 činí 70%.

Meziroční nárůst mzdového fondu 1993 - 1994 činí 30,9%, z toho zhruba 20% nárůst pracovníků, o přibližně 10% nárůst mezd. Na rok 1994 fond naplánoval průměrnou mzdu 14 584 Kč. Nechávám to bez komentáře.

Růst nákladů na realizaci privatizačních projektů ze 17,38 mil. Kč v roce 1993 na 66 milionů Kč v roce 1994, to je 3,72násobek. Prosil jsem předkladatele o čísla, kterými by doložili takovýto nárůst intenzity práce. Žádná čísla jsem se při projednávání nedověděl. Čísla, která jsou uvedena ve zprávě, svědčí spíš o poklesu - nižší počet zakládaných akciových společností, nižší počet dražeb.

O kvalitě práce Fondu národního majetku vypovídá následující skutečnost. Když jsem činnost FNM kritizoval ve sněmovně v březnu 1993, uváděl jsem 70 případů privatizace, kdy ze strany nabyvatelů nebyly dodrženy smlouvy a dluhy vůči Fondu národního majetku dosahovaly 1,6 mld. Kč. Nyní údaje samotného fondu hovoří o 450 dlužnících a pohledávkách fondu ve výši 12 mld. Kč. Fond tedy neprověřuje lépe serióznost a solventnost účastníků privatizace a neuzavírá lepší smlouvy, jak už jsem žádal v roce 1993. Zato na komerčně právní služby požaduje stále více: v roce 1993 asi 4,5 milionů Kč, v roce 1994 má státní rozpočet dát 6,5 milionů Kč.

V ekonomické situaci České republiky v roku 1994, kdy např. na vědu dáváme jen zhruba 50% srovnatelné státní finanční podpory běžné v západoevropských zemích, kdy ve školství a kultuře obracíme každou korunu několikrát, než ji dáme a ještě se nedostává, kdy i rozpočty některých ministerstev, např. ministerstva dopravy, jsou tak ubohé, že je vám ministra líto, tak za této situace Fondu národního majetku si tento fond naplánuje rozpočet 1994, protože papír se nečervená, vyšší o 88,2% oproti roku 1993.

Považuji rozpočet Fondu národního majetku v předložené podobě za neúsporný a nepřiměřený. Předkládám proto procedurální návrh, aby byl návrh rozpočtu Fondu národního majetku na rok 1994 stažen z projednávání a vrácen k přepracování a podrobnému zdůvodnění. Prosím pana předsedu, aby nechal o tomto návrhu hlasovat. (Předsedající: Promiňte, pane kolego?) Předložil jsem, pane předsedo, procedurální návrh a prosím, abyste o něm nechal hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dovolím si odhlásit kolegyně a kolegy, než budeme hlasovat. Prosím, abyste se zaregistrovali. Vy budete mít možnost se zaregistrovat u řečnického pultu. (Poslanec Vorlíček: Můžeme i rychleji, pane předsedo.) Právě jsem nevěděl, na koho se obracíte, protože něčeho předseda jsem, ale ne Parlamentu. Budeme nyní hlasovat o vašem procedurálním návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č. 58. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 64 pro, 58 proti, 17 se zdrželo.

Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a chci se zeptat pana ministra, zda se chce vyjádřit k obsahu rozpravy. Ano, je tomu tak. Prosím ho tedy, aby zaujal místo u řečnického pultu.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, omezím své vyjádření na konstatování, že se ohrazuji proti tvrzení pana poslance Vorlíčka, že předkladatel nebyl schopen vysvětlit při projednávání ve výboru všechny otázky související s investičními prostředky vloženými do nakoupené budovy, s potřebou průběžného dobudováváni informační sítě. Hovořili jsme i o důvodech, které vedly k tomu, že mzdy ve Fondu národního majetku jsou v průměru vyšší než ve státní správě - nakonec i stanovisko vlády a hospodářského výboru se přiklonilo na tu stranu, která žádá, aby se tyto mzdové náklady postupně srovnávaly.

Stejně tak jsme podrobně hovořili o důvodech, které vedly k růstu nákladů na realizaci privatizačních projektů, protože to samozřejmě není primárně záležitost intenzity a počtu transformací, ale výše příslušných správních poplatků za různé služby, které si Fond nemůže obstarávat ze svých vlastních zdrojů.

Opět mnoho nepřesných informací např. o dlužnících - Fond národního majetku momentálně eviduje pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši zhruba 7 mld. korun, a nikoliv 12 mld. korun.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému a prosím pana poslance Holuba, aby se ujal slova. - K faktické poznámce se ještě hlásí pan poslanec Vorlíček.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Aby byla sněmovna podrobně informována o průběhu jednání v hospodářském výboru, tak vám sděluji, že nejzávažnější argument pana ředitele odboru, kterého si pozval pan ministr, bylo: "Já jsem tady teprve od 1. února."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jsem velmi tolerantní předsedající.

Prosím, pane kolego Holube, ujměte se slova.

Poslanec Josef Holub: Děkuji za udělení slova.

Myslím, že by v tuto chvíli nebylo vhodné replikovat to, jak kdo viděl situaci, když byl projednáván návrh rozpočtu v hospodářském výboru.

V rozpravě tu vystoupil pouze jeden poslanec, návrh, který přednesl, byl již hlasováním vyřešen, takže se domnívám, že zbývá hlasovat o návrhu usnesení, které jsem předložil já. Pokud by byl zájem, mohu ho zopakovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Trvá prosím někdo na tom, aby byl návrh usnesení přečten ještě jednou? (Nikdo se nehlásil.)

Jestliže tomu tak není, dám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak byl přednesen pověřeným členem hospodářského výboru panem poslancem Holubem, jde o hlasování č. 59.

Kdo souhlasí s návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko! Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 74 pro, 47 proti a 22 poslanců se zdrželo hlasování.

Děkuji panu poslanci Holubovi a panu ministru Skalickému.

Tím jsme projednali další bod našeho pořadu.

Dámy a pánové, nyní bychom měli přejít a přejdeme, pokud nebude námitek, k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 1993, a to vzhledem k tomu, v kolik hodin nám byla včera rozdána společná zpráva k vládnímu návrhu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu ČR.

Dalším bodem je

Vláda nám předložila návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 1993 a Nejvyšší kontrolní úřad ČR zpracoval v souladu se zákonem k tomuto návrhu stanovisko. Součástí návrhu státního závěrečného účtu je i návrh vlády na usnesení Poslanecké sněmovny. Předložený návrh státního závěrečného účtu jste obdrželi jako sněmovní tisk 936 a odůvodní nám ho místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.