Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, na rozdíl od některých
poslanců, kteří již vystoupili v rozpravě
a jejichž pozměňovací návrhy
celkem nepokrytě - a vycházelo to nejen z těchto
návrhů, ale i z jejich odůvodnění
- směřovaly v bližší či
vzdálené budoucnosti k tomu, aby Senát nikdy
nebyl součástí našeho ústavního
systému, na sklonku roku 1992 jsem hlasoval pro první
Ústavu České republiky a tedy i pro dvoukomorový
parlament s plnou vážností. Pokud si dobře
vzpomínám, všichni jsme o té věci
vedli dost důkladné debaty půl roku před
tím. Teprve později se objevil mýtus, že
Senát byl vtělen do Ústavy České
republiky snad prý kvůli federálním
poslancům. My, kdo jsme Ústavu připravovali
v komisi poslanecké, ve výborech, víme, že
to tak nebylo.
Nicméně, aby Senát mohl plnit roli, kterou
Ústava předvídá, musí být
konstituován na základě volebního
zákona, který dovolí sestavit Senát
způsobem, který této roli odpovídá.
Zejména tedy sestavit jej na základě rovného
hlasovacího práva, na základě hlasovacího
práva vycházejícího z volebního
systému většinového a já dodám
- byť to v Ústavě není - je samozřejmě
také zapotřebí, aby takový volební
systém byl, pokud možno, nikoli složitý
a aby nezabránil na jedné straně v účasti
voličům jen proto, že je např. dvoukolový,
a na druhé straně dovolil voličům
po celém území státu vždy volit
do Senátu. A konečně aby dovolil sestavit
Senát tak, aby v něm nebyli takoví kandidáti
na senátory a posléze senátoři, kteří
získali jen menšinovou, popř. minimální
podporu ve svém volebním obvodu.
K předkládanému tisku předložím
nyní čtyři pozměňovací
návrhy. Podotýkám, že prvé dva
z nich se týkají té části zákona,
která pojednává o volbách do Poslanecké
sněmovny, a posléze dva uvedené návrhy
se týkají voleb senátních, přičemž
jde o dva komplexní návrhy a o návrhy, které
já sám považuji za zásadní.
Navrhuji tedy k § 35 toto nové znění
odst. 1:
"Politická strana nebo koalice, jejíž
kandidátní listina byla zaregistrována alespoň
v jednom volebním kraji, složí na zvláštní
účet zřízený Ministerstvem
financí do tří dnů po oznámení
o registraci (§ 34 odst. 1) kauci 750 000 Kč a oznámí
to do dvou dnů po složení kauce Krajské
volební komisi."
V důsledku toho dále navrhuji jako součást
tohoto pozměňovacího návrhu vypustit
druhý odstavec z § 35, ostatní odstavce pak
přečíslovat a v dosavadním odst. 4
toto znění:
"Ministerstvo financí politické straně
nebo koalici složenou kauci vrátí do 1 měsíce
po vyhlášení výsledků voleb,
pokud tato strana či koalice získala nárok
na úhradu politickým stranám za volební
výsledky (§ 84)."
Dosavadní odst. 5 navrhuji vypustit. To je první
pozměňovací návrh. Není zcela
shodný s tím návrhem, jak jsem sledoval,
který předkládal kolega Exner. Je to můj
komplexní návrh.
Druhý pozměňovací návrh je
tento:
V § 49 odst. 2 v písm. b) nahradit slovo "osm"
slovem "sedm" v písm. c) slovo "jedenáct"
slovem "devět" a písm. d) slovo "čtrnáct"
nahradit slovem "jedenáct". V důsledku
toho v odst. 5 v písm. b) slovo "osmi" nahradit
slovem "sedmi" a slovo "sedmi" nahradit slovem
"šesti", v písm. c) slovo "jedenácti"
nahradit slovem "devíti" a slovo "deseti"
nahradit slovem "osmi" a konečně v písm.
d) slovo "čtrnácti" nahradit slovem "jedenácti"
a slovo "třinácti" nahradit slovem "deseti".
Je to, jak patrno, návrh, který ponechává
volební systém v současném stavu a
nepřináší žádné jeho
změny na rozdíl od vládního návrhu
zákona.
Přejdu ke dvěma pozměňovacím
návrhům, které se týkají voleb
do Senátu. V § 59 v odst. 1 slova "81 volebních
obvodů" navrhuji nahradit slovy "27 volebních
obvodů". V důsledku toho současně
navrhuji, aby v § 94 v 1. větě byla slova "ve
všech" nahrazena slovem "v" a aby byla připojena
nová poslední věta tohoto znění:
"Pro další volby do Senátu dojde ke sloučení
těchto 81 volebních obvodů do 27 volebních
obvodů tak, že volební obvod č. 1 bude
tvořen dosavadními volebními obvody č.
1 - 3, volební obvod č. 2 dosavadními volebními
obvody č. 4 - 6, volební obvod č. 3 dosavadními
volebními obvody č. 7 - 9, volební obvod
č. 4 dosavadními volebními obvody č.
10 - 12" - a já se v této chvíli dotáži
zpravodaje, zda se domnívá, že je zapotřebí,
abych pro stenozáznam četl všechnu tu postupnou
řadu volebních obvodů nebo zda se spokojí
s tím, že samozřejmě považuji tu
věc danou tím, že takto bude pokračováno
v té větě až do 27. volebního
obvodu. Pokud se s tím spokojí sněmovna,
děkuji.
Připomínám, že tato navržená
změna dovoluje v prvních volbách do Senátu
volit v 81 volebních obvodech, což je užitečné
už z toho důvodu, že v důsledku pak zbytku
znění zákona snadným způsobem
dojde k obměně vždy 1/3 senátorů
v Senátu celém a že přitom vždy
volby do Senátu budou probíhat na celém území
státu.
Čtvrtý návrh, který podávám,
je nejdelší a je třeba říci,
že naprosto mění volební systém,
který byl obsažen v tisku 916. Navrhuji, aby v §
65 odst. 3 slova "hlasovací lístky nebudou
vytištěny" došla k nahrazení slovy
"údaje o kandidátovi se na hlasovacím
lístku neuvedou".
V § 67 odst. 2 navrhuji toto znění druhé
věty:
"Obvodní volební komise uvede na hlasovacím
lístku všechny řádně zaregistrované
kandidáty v abecedním pořadí."
§ 68 navrhuji v tomto znění:
"Po obdržení úřední obálky,
popř. hlasovacího lístku, vstoupí
volič do prostoru určeného pro úpravu
hlasovacích lístků."
§ 17 odst. 2 "v tomto prostoru volič vyznačí
pořadí kandidátů na hlasovacím
lístku tím způsobem, že do rámečku
před jejich jménem zapíše číslici
1 pro kandidáta, kterého volí jako prvého
v pořadí, číslici 2 pro kandidáta,
kterého volí jako druhého v pořadí,
a číslici 3 pro kandidáta, kterého
voli jako třetího v pořadí. Označení
pořadí kandidátů musí začínat
číslicí 1 a může pokračovat
až do číslice 3. Bez vyznačení
pořadí nejméně u jednoho z kandidátů
je hlasovací lístek neplatný. K jiným
úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží.
Hlasovací lístek s vyznačeným pořadím
kandidátů volič vloží do úřední
obálky. Tuto obálku pak před okrskovou volební
komisí vloží do volební schránky."
V § 69 navrhuji toto znění odst. 3:
"Po vynětí hlasovacích lístků
z úředních obálek okrsková
volební komise rozdělí hlasovací lístky
podle toho, který z kandidátů byl na nich
uveden jako první v pořadí, a poté
je sečte. Hlasovací lístky, na kterých
není u žádného kandidáta vyznačeno
první pořadí, a hlasovací lístky,
na kterých bylo první pořadí uvedeno
u více než jednoho z kandidátů, jsou
neplatné. Tyto hlasovací lístky okrsková
volební komise vyřadí a sečte zvlášť."
Nadpis nad § 70 navrhuji upravit takto:
"Posuzování hlasovacích lístků
v okrskové volební komisi."
V § 70 odst. 1 a 2 navrhuji toto znění:
"Odst. 1 - ve prospěch kandidáta se počítá
platný hlasovací lístek, na kterém
byl uveden jako první v pořadí pomocí
číslice 1.
Odst. 2 - neplatné jsou hlasovací lístky,
které nejsou na předepsaném tiskopise, a
hlasovací lístky, které jsou přetržené.
Bylo-li v úřední obálce více
stejně označených hlasovacích lístků,
posuzují se jako jeden hlas. Bylo-li v úřední
obálce více různě označených
hlasovacích lístků, jsou všechny tyto
lístky neplatné. Hlasovací lístek,
na kterém je uvedeno stejné pořadí
u více kandidátů na jiném než
prvním stupni pořadí, hodnotí okrsková
volební komise jako platný. Takový lístek
se použije pouze v prvním skrutiniu (§ 73 odst.
3)."
V § 71 odst. 2 písm. e) navrhuji toto znění:
"U každého kandidáta počet platných
hlasovacích lístků, na kterých byl
uveden jako první v pořadí, a celkový
počet platných hlasovacích lístků
odevzdaných pro všechny kandidáty."
V § 72 odst. 1 budiž na můj návrh doplněn
na závěr tento text:
"Hlasovací lístky pro jednotlivé kandidáty
odděleně zapečetí a zašle spolu
s jedním stejnopisem zápisu neprodleně obvodní
volební komisi. Poté vyčká jejího
pokynu k ukončení činnosti."
V § 72 odst. 2 a 3 navrhuji znění toto:
"Odst. 2 - nesplní-li předseda okrskové
volební komise na opakovanou výzvu obvodní
volební komise povinnosti podle odst. 1, zajistí
předseda obvodní volební komise zpracování
výsledků hlasování za tento okrsek
v obvodní volební komisi tak, aby mohlo být
co nejdříve zahájeno sčítání
hlasů v obvodní volební komisi.
Odst. 3 - dojde-li v důsledku živelné pohromy
nebo z jiných obdobných důvodů ke
zničení nebo úplnému znehodnocení
všech nebo části odevzdaných hlasovacích
lístků, rozhodne Ústřední volební
komise o tom, že k takto zničeným nebo znehodnoceným
hlasovacím lístků se nepřihlédne."
V § 74 navrhuji vložit nový odst. 4 tohoto znění:
"4) okrsková volební komise zapečetí
odděleně ostatní odevzdané hlasovací
lístky, nepoužité hlasovací lístky,
úřední obálky a seznam voličů
a předá je spolu s ostatními volebními
dokumenty obecnímu úřadu do úschovy."
K § 73 v odst. 1 navrhuji na konec doplnit tento text: "a
předaných hlasovacích lístků,
popřípadě výsledků, zjištěných
podle ustanovení § 72 odst. 2".
Dále navrhuji k § 73 připojit nové odstavce
3, 4 a 5 těchto znění:
"3) Obvodní volební komise v prvním
skrutiniu zjistí, zda některý z kandidátů
získal takový počet prvních pořadí,
který odpovídá nadpoloviční
většině odevzdaných platných
hlasovacích lístků. V takovém případě
prohlásí tohoto kandidáta za zvoleného.
Pokud první skrutinium nevedlo ke zvolení některého
z kandidátů, následuje další
skrutinium.
4) V dalším skrutiniu vyřadí obvodní
volební komise kandidáta, který má
nejmenší počet hlasovacích lístků
a přiřadí jeho hlasovací lístky
k hlasovacím lístkům zbylých kandidátů.
Přiřazuje je k hlasovacím lístkům
toho zbylého kandidáta, který má na
hlasovacím lístku vyřazeného kandidáta
vyznačeno nejnižší číslo
pořadí. Jestliže stejný nejmenší
počet hlasovacích lístků získali
dva nebo více kandidátů, rozhodne o vyřazení
jednoho z nich los tažený předsedou obvodní
volební komise.
5) Tímto způsobem postupuje obvodní volební
komise tak dlouho, dokud některý z kandidátů
nezíská součtem prvých, druhých
a popřípadě třetích v pořadí,
takový počet hlasů, který odpovídá
nadpoloviční většině odevzdaných
platných hlasovacích lístků."
K § 74 v odst. 2 navrhuji vložit nové písm.
c) tohoto znění:
"c) počet okrskových volebních komisí,
za které byly zjištěny výsledky hlasování
podle ustanovení § 72 odst. 2." V důsledku
toho přeznačit ostatní litery tohoto paragrafu.
V § 74 odst. 2 dosavadní písm. f) navrhuji
v tomto znění:
"f) počet platných prvních pořadí
odevzdaných pro každého kandidáta a
počet platných prvních pořadí
odevzdaných celkem pro všechny kandidáty po
každém skrutiniu."
Písm. h) tohoto ustanovení zní:
"h) údaje o zvoleném kandidátu."
V tomtéž § 74 navrhuji vypustit odst. 3 a dosavadní
odst. 4 označit jako odst. 3.
V § 75 navrhuji změnu celého paragrafu takto:
"Zvolen je kandidát, který získá
nadpoloviční většinu platných
hlasů podle § 73 odst. 3, popřípadě
podle § 73 odst. 5. Pokud žádný kandidát
tuto nadpoloviční většinu nezískal,
je zvolen ten kandidát, který zůstane po
provedení všech skrutinií jako poslední
nevyřazený."
§ 76 navrhuji vypustit a ostatní paragrafy přečíslovat.
Dámy a pánové, je téměř
zbytečné, abych výhody tohoto volebního
systému vysvětloval, neboť je mi jasné,
že kdybych se do tohoto úkolu pustil, vstane mnohý
z vás, který vysvětlí, že tento
volební systém má také nevýhody
a že jiný volební systém je výhodnější.
To už bohužel tak bývá, že u volebních
systémů žádný nikdy není
optimální. Do toho se tedy pouštět nebudu.
Ale co považuji za vhodné říci, je informovat
vás o tom, že všechny tyto mé čtyři
pozměňovací návrhy máte již
delší dobu ke své dispozici, neboť jde
o přesné znění, které bylo
dílčími usneseními ústavně
právního výboru při projednávání
tisku 916 schváleno a v důsledku toho ve společné
zprávě v tisku 994 máte tyto čtyři
mnou nyní přednesené pozměňovací
návrhy písemně zaznamenány na straně
16, 17, 18, 19 a 20. Jistě však rozumíte tomu,
že jsem musel tyto návrhy v celé jejich sáhodlouhosti
přečíst, neboť je nezbytné, aby
byly součástí stenozáznamu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolega Benda se vzdal svého příspěvku.
Prosím nyní kolegu Řezáče,
aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Vik.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
kolegyně a kolegové, jsem velice překvapen
některými názory kolegů, které
zde byly vyřčeny, protože si pamatuji, že
například pan poslanec Hirš před necelými
dvěma lety, jako místopředseda ústavní
komise, zastával názor za celou opozici, že
Senát je naprosto nadbytečný, s celkem podrobným
odkazem na práci prezidenta dr. Edvarda Beneše "Demokracie
dnes a zítra", kde se o tom v poslední kapitole
velice dobře hovoří, jak se Senát
neosvědčil.
Také nemohu souhlasit ani s kolegou poslancem Výborným,
že by vznik Senátu nebyl zapříčiněn
tím, co udělat s bývalými poslanci
Federálního shromáždění.
Zažil jsem na toto téma několik velmi důvěrných
diskusí i v Řeznické ulici ve známém
diskusním klubu 25. srpna 1992, kde byla celkem pravda
řečena naprosto otevřeně.
Chci se připojit ke všem pozměňovacím
návrhům, které zde dnes přednesl pan
poslanec Ortman, i k návrhům, které přednesl
dr. Kačenka, zejména opakuji názor na vypuštění
§ 35 a 65 vládního návrhu. Ustanovení
o této kauci je podle mne ustanovením porušujícím
princip rovnosti občanů, porušující
čl. 26 mezinárodního paktu o občanských
právech, protože je diskriminující a
současně porušuje čl. 22 Listiny základních
práv a svobod.
Jinak jestli bylo pravdou, že ti poslanci bývalého
federálního parlamentu, kteří zvedli
ruku pro zánik československé federace, tak
za to zaslouženě odešli z politiky, mohu vám
doporučit, aby se nechali zvolit a utvořit Senát,
neboť pak samozřejmě stačí, podle
čl. 351 b), aby se tato Poslanecká sněmovna
stala zajatcem vlády a když do tří měsíců
nepřijme sněmovna jakýkoliv vládní
návrh, s kterým by nechtěla sama souhlasit,
může být rozpuštěna prezidentem
republiky a bude nám vládnout v republice Senát,
možná jednobarevný a už nikomu nebude
vadit, jestli to bude diktatura nebo nebude diktatura, zákonnými
opatřeními až do příštích
voleb. Takže mohu každému doporučit, kdo
pro takový Senát zvedne ruku, že zaslouženě
z této sněmovny brzy odejde. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dávám
slovo kolegovi Vikovi, připraví se kolega Skočovský.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi několik
slov jménem poslaneckého klubu Sdružení
pro republiku - Republikánské strany Československa
k projednávanému zákonu o volbách
do Senátu, a to zcela ve smyslu úvodního
slova ministra Rumla.
Již při vzniku Ústavy jsme prosazovali, že
Senát je pro naše potřeby vlastně zbytečný
a že je to na náš malý stát přepych
vydržovat si za prostředky daňových
poplatníků dvě komory parlamentu, protože
funkce Senátu není doposud dořešena.
Poté, co byla Ústava České republiky
schválena potřebnou třípětinovou
většinou ve sněmovně, tehdy ještě
České národní rady, podali naši
poslanci návrh na změnu v tomto smyslu. Tento návrh
byl projednáván ve výborech a nenašel
potřebnou podporu ani v řadách opozice a
byl odmítnut. Fakt, který musí uznat i odpůrci
jednokomorového parlamentu, je historicky potvrzená
skutečnost, že Senát v době Masarykově
první republiky se neosvědčil, stal se brzdou
zákonodárství a odkladištěm převáženě
neschopných a přestárlých politiků,
což bylo nejednou přiznáno i současnou
vládnoucí garniturou.
Finance, ušetřené zavedením jednokomorového
parlamentu, mohou být použity ve sféře
zdravotní, sociální a ve školství,
aniž by byl výrazně narušen státní
rozpočet.
Zřízení Senátu bylo z větší
části prosazováno právě poslanci
Federálního shromáždění,
jejichž politická i mocenská prestiž poklesla
v některých případech až na nulu.
A tak zde evidentně nešlo o prospěch národa,
ale o jejich prospěch osobní, což by ve vyspělé
demokratické společnosti vedlo k jejich absolutní
diskreditaci a vyloučení z dalšího politického
života. Ne tak v našich poměrech, které
opětovně přesvědčily naše
občany i celou světovou veřejnost, že
ještě k opravdové demokracii máme ještě
velmi, velmi daleko.
Zástupci SPR-RSČ v dočasné komisi
pro přípravu Ústavy České republiky
důsledně prosazovali parlament jednokomorový.
Pro Senát by se vyslovili a jeho zřízení
by podpořili pouze v případě spolkového
uspořádání České republiky.
Zástupci koaličních stran v této komisi
v čele s ODS zásadně odmítali vypuštění
Senátu, zřejmě dle přesných
příkazů předsedy ODS, který
pravděpodobně slíbil poslancům FS,
že dostanou funkce v Senátu za to, že podpoří
svým hlasováním rozbití Československa.
Bohudík, tato koncepce nevyšla, neboť tehdejší
poslanci České národní rady tuto transformaci
nepodpořili nadpoloviční většinou
hlasů ani při několikrát opakovaném
hlasování.
Přesně dle zásad politické džungle,
která u nás panuje, byli právě tito
poslanci využiti pouze k rozbití Československa
a pak hozeni přes palubu.
Z důvodů výše uvedených dávám
v této chvíli procedurální návrh
na vypuštění projednávaného bodu
z programu schůze Poslanecké sněmovny. Pokud
tento procedurální návrh nebude akceptován,
předpokládám další procedurální
návrh vzhledem k již předloženým
pozměňovacím návrhům alespoň
na přerušení tohoto bodu do konání
nejbližší schůze Poslanecké sněmovny,
aby byl prostor pro důkladné projednání.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, budeme hlasovat o procedurálním
návrhu pana kolegy Vika. Odhlásil jsem vás,
prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Pro ty, kteří
zde nebyli, opakuji, že kolega Vik podal procedurální
návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu do příští schůze.
Zahájil jsem hlasování. Jedná se o
125. hlasování. Kdo podporuje tento návrh?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 56 poslanců,
proti 91, zdrželo se 13, nehlasovali 3.
Slovo má pan kolega Skočovský, připraví
se pan kolega Matulka.
Poslanec Miloš Skočovský: Dámy
a pánové, pane předsedající,
mám jen kratší dovětek k § 57.
Byl bych rád, kdyby se do třetího řádku
za slova "České republiky" vložila
část věty ve znění "ve
volebním obvodu, v němž kandiduje". To
je vše.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má pan kolega Matulka. Posledním přihlášeným
je kolegyně Mazalová.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane
předsedající, pane předsedo, dámy
a pánové, nehodlám zde vést politickou
debatu o tom, jaký je Senát nesmysl, protože
si myslím, že to všichni víme, rozdíl
je jen v tom, že někomu se Senát hodí,
někomu ne.
Já bych chtěl přednést šest pozměňujících
návrhů k tisku, který projednáváme.
Za prvé - navrhuji, aby do § 14 odst. 1 byla doplněna
poslední věta tohoto znění: "Za
den vyhlášení voleb se považuje den, kdy
bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno
ve Sbírce zákonů." Stručně
zdůvodním. Dosavadní dikce odst. 1 mluví
o tom, že rozhoduje prezident, uveřejňuje se
to ve Sbírce, ale nevyplývá z toho zcela
jasně, co je dnem vyhlášení voleb. Z
hlediska tohoto zákona to není datum důležité,
ale z hlediska jiných zákonů, zejména
zákona o politických stranách toto datum
důležité je, protože se od něj
odvozují různé lhůty. Chápejte
tento návrh jako zpřesňující.
Je třeba stanovit přesně, co je míněno
dnem vyhlášení voleb.
Za druhé - v § 16 v odst. 3 navrhuji, aby slova "její
využívání" byla nahrazena slovy
"možnosti jejího využívání".
Je to návrh, který byl přijat v ústavně
právním výboru v průběhu projednáváni,
ale poněvadž se ústavně právní
výbor nakonec usnesl na zcela jiném znění
odst. 3, není to ani v nezařazených připomínkách.
Za třetí - v § 16 navrhuji zařadit nový
odstavec 4 a ostatní přečíslovat.
Odst. 4 by zněl: "V době volební kampaně
mají všechny volební strany rovný přístup
k veřejným sdělovacím prostředkům,
včetně těch, jejichž provozovatelem
je obec." Jde o téměř stejné
znění, na jakém se usnesl ústavně
právní výbor a toto podobné znění
je také v nezařazených připomínkách.
Jediným významnějším rozdílem
je, že můj návrh nehovoří o místních
sdělovacích prostředcích, neboť
se domnívám, že přívlastek "místní"
je nadbytečný.
Za čtvrté - v § 16 zařadit nový
odst. 5 (ostatní přečíslovat) tohoto
znění: "48 hodin před zahájením
voleb a v den voleb je zakázána volební agitace
slovem, písmem, zvukem i obrazem ve veřejných
sdělovacích prostředcích, v budovách,
kde sídlí okrskové komise a v jejich bezprostředním
okolí, vylepování plakátů a
konání předvolebních shromáždění."
Opět se jedná o nezařazenou připomínku
z ústavně právního výboru s
vynecháním slova "místních"
sdělovacích prostředků.
Za páté - v § 49 navrhuji vypustit odst. 2-5.
Tyto odstavce hovoří o minimální volební
klauzuli, která je sama o sobě podle mého
názoru v rozporu s Ústavou České republiky,
a to s jejím článkem 18, odst. 1. Volební
klauzule je v rozporu se zásadami poměrného
zastoupení, o kterých ústava hovoří
a neuvádí z nich žádnou výjimku.
Proto navrhuji tato ustanovení z návrhu zákona
vypustit.
Za šesté - navrhuji doplnit § 57 o nový
odst. 2 v tomto znění: "S funkcí senátora
je neslučitelný výkon funkce člena
vlády." Jde o téměř stejný
návrh, který máme v nezařazených
připomínkách jako návrh rozpočtového
výboru. Poněkud ho zjednodušuji, nevyjmenovávám
tam předsedu vlády, místopředsedy
a ministry, ale říkám pouze "člen
vlády".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má
paní kolegyně Mazalová. Další
příspěvky do rozpravy nemám, takže
rozpravu končím.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, aby nedošlo ke střetu
zájmů, musím připomenout, že
jsem hlasovala proti Ústavě, tedy i proti Senátu
v tehdejší době plné kompromisů.
Otázka, která se řeší, je známá
z literárního díla spisovatele Jana Nerudy
- "Kam s ním?" Já bych dodala "a
co s ním".
Podle šetření Institutu pro výzkum veřejného
mínění je o nutnosti a potřebnosti
Senátu přesvědčeno asi 18% občanů.
Většina ho pokládá za zbytečnou
nákladnou instituci nebo ji vůbec nezajímá.
Nezajímá ji také z toho důvodu, protože
netuší, kolik finančních prostředků
bude na něj vynaloženo, zda má vůbec
význam, a když, tak jaký.
Hovoří se zde o nutnosti politické pojistky,
ale přitom všichni víme, že Senát
bude moci vyslovit pouze odlišný názor, který
nemusí být naší sněmovnou vůbec
respektován. Prakticky pouze zpomalí legislativní
proces, zpomalí proces vytváření zákonných
norem. Bude to něco jako hra ping-pong, ping Senát,
pong Sněmovna, ping Senát, pong Sněmovna.
Vím, že myšlenka prozatímního Senátu
vznikla pod tlakem federálních poslanců,
kteří by si sotva zrušili své pracoviště,
kdyby tušili, že pro ně nebude připraveno
nové, ještě pohodlnější
a lepší. Víme to všichni, i když
si to někteří nechceme přiznat. Avšak
podpálím-li a zničím svůj závod,
továrnu, ve které pracuji, nemohu čekat,
že mi bude přidělena nová. A tak se
dočkali pouze bolestného zklamání.
Nazvala jsem tehdy Senát léčebnou pro dlouhodobě
nemocné a zasloužilé poslance a myslím
si, že právem. Dívám-li se kolem sebe
nebo na jiné státy, vidím mnoho z nich s
jednokomorovým systémem. Dokonce i Dánsko
se svými 179 poslanci zrušilo v posledních
letech druhou komoru jako nadbytečnou, stejně tak
Švédsko, které má 349 členů.
Jen tak pro zajímavost bych vám řekla několik
čísel: Belgie 212, Dánsko 175+4 z Grónska
a Faerských ostrovů, dohromady 179, Francie 555+22
ze zámoří, celkem 577, Německo kdysi
přes 300, nyní 16 zemí dohromady 656, Řecko
300, Irská republika 166, Itálie 630, Lucembursko
60, Holandsko 150, Portugalsko 246+4 ze zámoří,
Španělsko 348+2 z Afriky, Velká Británie
650.
V současné době je řada států
potenciálními členy společenství.
Některé z nich jsou stabilizované demokracie
s osvědčeným volebním systémem,
jiné se vymanili z diktatury v posledním roce nebo
dvou a používají systém, který
může být před druhými volbami
změněn.
Pokračuji. Rakousko, Národní rada - 183 členů,
Bulharsko - 400, jednokomorové Národní shromáždění.
Kypr - kyperští Řekové volí 56
členů jednokomorové Sněmovny reprezentantů;
dohromady 80. Finsko - 200 poslanců, jednokomorový
parlament. Maďarsko jednokomorové Národní
shromáždění složené z 386
členů. Island - 63 členů. Malta -
65 členů. Norsko - 165 členů. Polsko
- to je trochu více - 460 poslaneckých míst.
Rumunsko - 387 poslanců. Švédsko - druhá
komora byla zrušena - 349 členů. Švýcarsko,
Národní rada má 200 členů volených
20 kantony a 6 polokantony. Turecko, jednokomorové velké
Národní shromáždění má
450 členů (ovšem připomínám,
že říkáme turecké hospodářství).
Česká republika má 81 volebních obvodů;
nyní 200 poslanců plus, chystá se 81 senátorů.
Srovnáme-li však rozlohu a počet obyvatel jiných
zemí s naší, sice velmi krásnou, ale
maličkou Českou republikou, musíme dojít
k závěru, který nám diktuje prostý
selský rozum. Chceme být skutečně
největším byrokratickým centrem mezi
evropskými zeměmi? Bude se rovnat blecha slonu?
Jaký z toho bude mít občan užitek? Dovedu
pochopit kolegy, kteří hřímají
pro Senát, dovedu pochopit důvody, které
je k tomu vedou, ale dnes už není Sovětský
svaz náš vzor.
Dnes přemýšlíme, jak posunout věkovou
hranici odchodu do důchodu u udřených žen;
mužů, u nichž se málokdo svého
důchodu dožije, o čemž svědčí
u nás dvakrát větší úmrtnost
než ve vyspělých zemích. Snažíme
se přidat našim důchodcům jen maličký
peníz; maličký ne proto, že bychom byli
lakomí, ale proto, aby to nezruinovalo státní
rozpočet. Odmítáme i malé příspěvky
na výživu našich nejmenších, kojenců.
Úlevy na daních z příjmů pro
zdravotně postižené. Šetříme
na nejnutnějších sociálních dávkách.
Nyní chceme zřídit další monstruozní
aparát, který bude vlastně k nepotřebě.
Nemůže podávat interpelace, nemá právo
vyzvat vládu na své zasedání. Já
se ptám, co vlastně může. K čemu
vlastně bude toto nefunkční odkladiště?
A tak se vracím k otázce Nerudy: "Kam s ním?";
a žádám odpověď na mou otázku
"Co s ním?". Lid této republiky svůj
názor vyjádřil jednoznačně
v různých výzkumech a anketách. Nyní
se také jasně musí vyjádřit
zákonní zástupci. Pokud však vím,
ve svých předvolebních programech svým
voličům Senát neslíbili. Slíbili
ho snad někomu jinému?
Pan ministr Ruml ve své úvodní řeči
popřál projednávání tohoto
návrhu zákona m. j. i trochu štěstí.
Bude-li přát skutečně štěstí
alespoň trošku lidem této země, ušetří
jim jejich zodpovědní zástupci nemalé
finanční prostředky. Děkuji vám.