Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Pavel Šafařík: Protože tato úprava zákona se týká Fondu národního majetku, měl bych určité doplnění, které vyplynulo ze všech okolností, týkajících se kontroly hospodaření fondu, trochu rozšiřující celý tento zákon.

Usnesením Poslanecké sněmovny č. 400 z 1. června 1994 byl schválen statut Fondu národního majetku, obsahující ustanovení, jímž se fondu ukládá povinnost poskytovat Nejvyššímu kontrolnímu úřadu součinnost při kontrole hospodaření s majetkem fondu podle čl. 9 odst. 3. V souvislosti s tím je třeba zajistit i výslovnou právní úpravu působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu k této kontrole. Protože podle čl. 97 odst. 3 Ústavy České republiky je působnost tohoto orgánu možno upravovat pouze zákonem, navrhuji v souvislosti s již navrženými novelizacemi zákona č. 590/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické a fyzické osoby, přijmout i příslušné doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak, aby role NKÚ při kontrole hospodaření s majetkem fondu byla výraznější.

Doporučuji proto vložit nový čl. 2 tohoto znění: Zákon č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákona č. 117/1994 Sb. se doplňuje takto:

V § 3 se připojuje nový odst. 5, který včetně odkazu 1 b) zní: 5. Hospodařením se státním majetkem je pro účely tohoto zákona i hospodaření s majetkem, který přešel na Fond národního majetku podle zvláštních předpisů. Odkaz 1 b) zní: § 11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění zákona č. 210/1993 Sb. § 5 zákona č. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky ve znění zákona č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1992 Sb.

Tento návrh byl konzultován s prezidentem NKÚ a má jeho plný souhlas. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šafaříkovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Tomáš Ježek s faktickou poznámkou.

Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedající, návrh, který předložil pan kolega Šafařík, je zcela namístě. Je to správné po všech stránkách pouze s tím, že nemá žádnou vazbu k tomu, co zde projednáváme, neboť peníze z malé privatizace nejsou součástí majetku Fondu národního majetku. Jsou majetkem státu, ministerstva pro privatizaci, a Fond národního majetku je pouze spravuje. Čili ano, ale ne v této souvislosti.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu Tomáši Ježkovi, prosím, aby se slova ujal poslanec Václav Frank a připravil se poslanec Tomáš Sojka.

Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, nemusel jsem čekat na to, až mi pan předseda Budinský řekne, k čemu zákon slouží a za jakým účelem je koncipován. Nicméně souhlasím s tím, že by mohl za určitých regulí být přínosem nejenom obcím, ale samozřejmě i městům. Chci tím říci asi tolik, že všichni dobře víme, že navrhovaný zákon sleduje uvolnění finančních prostředků na nápravu škod vznikajících především z lokálních nízkoemitujících zdrojů.

V návrhu zákona jsme dostali k dispozici jednak základní charakteristiky programu na ozdravění ovzduší, a dostali jsme i pravidla pro uvolňování prostředků ze Státního fondu životního prostředí. K celkovému návrhu zákona a k jeho záměrům mi dovolte jednu malou poznámku a současně jeden pozměňovací návrh.

Domnívám se, že je to jednoznačné opatření a postup, z jehož realizace nelze vyjmout ministerstvo životního prostředí a v podstatě ani Státní fond životního prostředí, kde se právě v tomto realizačním záměru dává oběma institucím plná vážnost. Jistě je dobře, že i příslušné výbory parlamentu budou v průběhu roku informovány o poskytování prostředků, jak z Fondu národního majetku České republiky, tak i ze strany Státního fondu životního prostředí. Můžeme se tomu pousmát, ale říkám to proto, že ne vždy při řešení problematiky životního prostředí tomu tak bylo a je.

Jak jsem již řekl, jsem přesvědčen svým způsobem, že tento zákon by měl být obcím a městům ku prospěchu. Vlastní podstata pozměňovacího návrhu, který v této chvíli předkládám, spočívá v této úpravě. V § 15 odst. 2 se doplňuje nové písm. j), které zní:

k převodu 6,1 mld. do Státního fondu životního prostředí, které budou použity na základě rozhodnutí vlády k financování akcí na ozdravění ovzduší ve městech a obcích, specifikovaných zvláštními předpisy, s odkazem 1 - vyhláškami ministerstva životního prostředí č. 41/1992 a 279/1993, a to zejména na nákup vhodných plynových a elektrických spotřebičů pro otop domácností, na výstavbu městských a místních sítí plynu a přípojek včetně výstavby primerních a sekunderních sítí rozvodu elektrické energie a trafostanic, na výstavbu vysokotlakých přípojek ze sítě dálkovodů pro obce, na výstavbu domovních plynových kotelen, dodatečné tepelné izolace budov, kde se zavádí plyn nebo elektrické topení, a přestavbu malých a středních jednotek průmyslové energetiky pro použití plynu, čili budování kogeneračních jednotek apod.

Jako zdůvodnění tohoto návrhu se domnívám, že navrhovaná změna by měla samozřejmě mimo výše finanční částky převáděné do Fondu životního prostředí tímto zákonem alespoň částečně obsahovat i zcela jasná pravidla, na jaké stavby budou moci být tyto prostředky použity. Ostatní postupy v podstatě stanoví již zmíněná pravidla.

Dále pak můj návrh vychází ze skutečnosti, že ne všechny obce lze připojit k odběru plynu pro velkou vzdálenost odběrních míst a je proto třeba, chceme-li záměr do budoucna uskutečnit v co nejširším rozsahu, umožnit obcím případný přechod i na elektrické topení. Konečně v záměru o elektrickém topení a elektrických spotřebičích uvažujeme, ale také víme, že ve velké většině obcí se bez rekonstrukce rozvodů neobejdeme a postoj energetických společností k této problematice je všeobecně znám. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Frankovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomáš Sojka a připravila se paní poslankyně Eva Nováková. Vás paní poslankyně a páni poslanci prosím o klid.

Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedající, pane předsedo, členové vlády, chtěl bych úvodem říci, že podporujeme uvolnění prostředků z malé privatizace pro řešení životního prostředí. Domníváme se, že likvidace nízkoemitujících zdrojů může být skutečně výraznou pomocí životnímu prostředí. Mé výhrady nejsou směrovány ani tak k návrhu samotnému, jako spíše k podmínkám a účelu, ke kterým mají být uvolněné prostředky využity.

Je třeba si uvědomit, že v tuto chvíli máme rozhodnout o možnosti - řeknu - rozdání 1,2 - 2,4 mld. Kč prakticky nenávratně jednotlivým subjektům. Domnívám se, že sněmovna by měla znát jasná a jednoznačná kritéria o jejich uvolňování.

Kriteria, která by zajistila rovný přístup k těmto prostředkům pro všechny obce a omezila na minimum subjektivní rozhodování o jejich uvolnění.

Tyto pro mne důležité otázky nevyplývají ani z navržené novely zákona 500/1990 Sb., ani z přiloženého národního programu na ozdravění ovzduší.

Předložené podklady jsou až příliš poplatné tomu, že vznikly na popud či přání Ministerstva životního prostředí a Fondu národního majetku a poslanců. Bez řádné opory v jasné a cílevědomé ekologické a energetické politice vlády a chybí také podpora odpovídajícími cenovými nástroji.

Současné ceny totiž mírně ovlivňují chování spotřebitelů, neboť neodrážejí skutečné náklady, jejich pořízení, a relace mezi cenami pevných paliv, plynu a elektrické energie, není prostě v relaci a není znám výhled, který by umožnil racionální rozhodování investorů.

Dovolte mi pár otázek, které mě při předložení podkladů napadají.

Rozpor mezi návrhem předkladatelů a stanoviskem vlády o výši uvolnitelných prostředků z malé privatizace mě vedou k otázce, kolik prostředků doopravdy k dispozici na tomto účtu je. Jaký postup rozhodování o uvolnění prostředků a výši stanoveného úroku bude zvolen a jak zajišťuje eliminaci subjektivního přístupu k žadatelům? Kolik obcí v oblastech mimo vyhrazené lokality má dnes přípravu a rozestavěnost takovou, aby umožnila stejný přístup k uvolňovaným prostředkům? Kolik obcí v České republice v oblastech mimo vybrané lokality bude schopno doložit roční průměry emisí na svém území, které jsou podpůrnými kritérii pro uvolňování prostředků? Jak se na přípravě národního programu na ozdravění ovzduší podílelo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako garant energetické politiky státu? Jak je možné, že navržený program nepodporuje využití vyšší kapacity již vybudovaného systému centrálního zásobování teplem? Nestane se podpora elektrického vytápění obecně, tedy ne především akumulačního, zdrojem vyšší investiční náročnosti na rozvoj dnes nedostatečně dimenzované distribuční sítě v obcích? Jak bude dořešena otázka majetkoprávních vztahů k takto vybudovaným sítím?

Já v předložených materiálech odpověď na tyto otázky zkrátka nenalézám.

Doporučuji proto sněmovně přijmout v rámci projednávání tohoto bodu doprovodné usnesení, které by na tuto situaci reagovalo. Postupovali jsme tak při tomto jednání už několikrát. Žádal bych, aby po přijetí usnesení, byl automaticky zařazen tento bod na program jednání. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Sojkovi. Společný zpravodaj určitě zaznamenal návrh pana poslance Sojky na rozšíření programu této schůze. Až přijde čas, dáme o tom rozhodnout sněmovně.

Nyní prosím paní poslankyni Evu Novákovou, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Libor Novák starší.

Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedo, pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, věřím, že uvolněná částka 6,1 mld bude skutečně použita tak, jak je v důvodové zprávě uvedeno a že důsledek bude skutečně podstatné zlepšení kvality ovzduší.

Bylo by jistě zbytečné zdůrazňovat, jak právě znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatel, zejména dětí, a proto budu tuto novelu podporovat.

Mám však dotaz na předkladatele. Předpokládáte, že v budoucnosti bude možné postupovat obdobným způsobem v jiných, a dovedeme si jistě představit, stejně opodstatněných a naléhavých potřebách, tedy obdobná novelizace? Mám konkrétně na mysli obrovský dluh k našemu kulturnímu dědictví, potřebu finančních prostředků na chátrající, zdevastované památky, kdy neřešení a čekání působí stejně nezvratně jako špatné ovzduší na dýchací cesty.

Obdobný problém vidím dále v potřebě finančních prostředků na výstavbu a rekonstrukci základních škol. Každý, kdo se jenom trochu tímto problémem zabývá, ví, že obce, které v současné době mají řešit tyto problémy ze svých prostředků, prostě toho nejsou schopny. Na Ministerstvu financí leží stovky žádostí o dotaci na tyto prostředky. Předpokládám, že předkladatelé a navrhovatelé tohoto zákona uvažovali o tom, že v budoucnosti bude pravděpodobně moci být položena legitimní otázka, že tedy i jiné, stejně naléhavé potřeby, by bylo možno takto řešit. Ptám se tedy na toto.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Novákové. Pan poslanec Tomáš Ježek odpoví bezprostředně. Věřím, že pan poslanec Libor Novák chvíli posečká.

Poslanec Tomáš Ježek: Zároveň odpovím částečně, pane předsedající, panu kolegovi Sojkovi, který položil tuto otázku. Opakuji, že odpověď je obsažena ve sněmovním tisku, který se zabývá roční závěrkou Fondu národního majetku ke konci minulého roku. Je tam 32,1 mld na účtu. Z toho je 20 mld blokováno ještě asi 4 roky, aby se úroky použily na podporu privatizace zdravotnictví. 5 mld se počítá, že budou ještě použity na náhrady, podle zákona 403. Tento odhad je, zdá se mi, dosti generozní, protože až dosud se vyčerpalo pouze 0,7, tj. za tři roky, a kdybychom extrapolovali toto tempo, tak to těch 5 mld sotva dosáhne. Asi 5 mld je třeba ještě počítat jako rezervu na likvidace podniků, které zanikly v důsledku malé privatizace. Takže zkrátka prostředky tam ještě budou a bude na Parlamentu, jak o nich rozhodne a jak budou připraveny nějaké základní nebo velké projekty anebo zdůvodněné návrhy na jejich použití.

Tedy odpovídám paní kolegyni Novákové, že ano. Bude však záležet na tom, jak kvalitní budou cíle a jak Parlament samozřejmě uzná naléhavost potřeb.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Prosím pana poslance Libora Nováka. Zároveň vyzývám pana poslance Effenbergera, aby se připravil na své vystoupení.

Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající, dovoluji si tvrdit, že tak poměrně jednoduchá věc, která je zde teď projednávána, si nezaslouží až tolik diskusních příspěvků. Nicméně, já jsem jeden z těch, který tento přednese.

Navrhuji, aby byl vypuštěn celý text společné zprávy, tisk 1062. Musím říci, že věcně souhlasím s kolegou Tomášem Ježkem a s kolegou Budinským v tom smyslu, co řekli ve svém vystoupení.

Z legislativně technických důvodů navrhuji, aby tisk 915 byl doplněn v tomto smyslu. Před text, který je v něm uveden, tzn., který začíná (kromě názvu návrhu) "do § 15 atd.", aby tento text byl uveden slovy "článek I".

Pokud bude přijato znění v tom smyslu, že 6.1 mld. Kč do Státního fondu životního prostředí - cituji zde z návrhu zákona - které budou použity na financování akcí pro ozdravění ovzduší, navrhuji doplnit před číslovku 6.1 mld. Kč slovo "až".

Můj druhý návrh spočívá v tom, že navrhuji doplnit článek II ve znění tisku 915, zejména v tom případě, že bude přijat můj návrh na vypuštění celého textu společné zprávy tisku 1062, který by zněl takto:

"tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1994". Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Liboru Novákovi a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Effenberger.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, nechci zneužívat skutečnosti, že jsem v diskusi patrně jeden z posledních a že jsem mohl vyslechnout, co bylo řečeno přede mnou a zaujmout k tomu kritické stanovisko. Dovolím si tak přesto učinit, protože se domnívám, že jaksi houstne zde atmosféra některých základních nedorozumění. Tato nedorozumění se vesměs týkají práce způsobu přidělování prostředků z Fondu životního prostředí.

Za prvé - je nutno konstatovat, že tato akce, navržená skupinou poslanců v čele s panem poslancem Ježkem, již probíhá, tzn. náprava ovzduší popsaným způsobem je již financována a mnohé akce již byly uskutečněny a některé na své uskutečnění čekají v různém stadiu projektové připravenosti. Tzn., že případné uvolnění této navržené sumy je výraznou injekcí již uskutečňované myšlenky. Není to tedy ničím novým a podotýkám to proto, že z příspěvků některých předřečníků toto nedorozumění zaznívá, jako kdybychom byli postaveni před řešení zcela nového problému. Prakticky to znamená, že zmíněný fond má nástroje k řešení tohoto problému a má je již prakticky odzkoušené. Není proto důvod, proč hledat jiný způsob jak tyto peníze použít než je prostě posoudit jakožto kvantitativní vylepšení celé záležitosti.

Navíc bych chtěl připomenout, že práce Fondu je automaticky podrobena jak kontrole vlády, protože jeho hlavou je ministr životního prostředí, tak i Parlamentu a samozřejmě, protože se jedná o dispozice s finančními prostředky, tak také i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

Z toho důvodu si dovolím podotknout, že veškeré inovace shrnuté v předchozích pozměňovacích návrzích jsou k horšímu a původně jednoduchý text návrhu zákona zatemňují a vedou ne-li k potlačení této idee uvolnění 6 mld. tedy alespoň k jejímu zmatnění.

Chtěl bych demonstrovat na dvou příkladech a podám jeden pozměňovací návrh. Slovíčko "až", které zde bylo navrženo může mít naprosto devastující účinek na smysl a provedení tohoto zákona. V praxi to znamená, že místo 6 mld. tady máme v praxi něco mezi nulou až 6 mld. I když hospodářský výbor nebo někteří jeho členové chtěli snad docílit zpružnění použitím této částky, ve skutečnosti přijetí tohoto návrhu, by mohlo znamenat nic menšího než katastrofu. Co se týče textu zprávy, zde je opět jedna inovace na kterou bych chtěl upřít pozornost, tzn., z navrženého textu "6.1 mld. Kč, které budou použity - nyní je vsunuto "na základě rozhodnutí vlády"". Zde se jedná o věcný nesmysl. Jestliže mají být tyto prostředky přiděleny do fondu, tak nemohou dále podléhat rozdělování vlády. To je logicky rozporné. Proto jsem se úvodem zmínil o práci Fondu alespoň v hrubých rysech. Tato formulace je výrazem neznalosti nebo nedůvěry činnosti této instituce a je to nedůvěra zbytečná. V praxi by totiž toto zákonné ustanovení znamenalo pravděpodobně nekonečné drobné spory o tom, co tedy projde, co Fond vyprodukuje jako své rozhodnutí a co mu potom vláda posvětí. Protože v jiných situacích Fond pracuje samostatně a podléhá ovšem i zmíněné možné kontrole, není důvodu, proč by tomu mělo být v této situaci jinak. Proto navrhuji - a to je onen pozměňovací návrh - aby tato vsuvka "na základě rozhodnutí vlády" byla opět vyškrtnuta a text zůstal tak, jak byl původně navržen v poslanecké předloze.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Effenbergerovi. Jako poslední z písemně přihlášených bude hovořit pan poslanec Čestmír Hofhanzl.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, dříve než promluvím k tématu, musím oznámit konflikt zájmů, či jistou zainteresovanost. Jsem předsedou kontrolní rady Státního fondu životního prostředí a v minulém volebním období jsem pracoval ve výboru životního prostředí České národní rady.

Byl jsem u počátku Státního fondu životního prostředí a chci říci něco o jeho vzniku a fungování. Věřím, že není třeba sněmovně líčit ohromný dluh, který minulý režim zanechal naší zemi v podobě poškození a znečištění životního prostředí. Ideologická zpupnost pána tvorstva a vládce přírody, který nebyl schopen si uvědomit, že je jen malou částečkou všehomíra a v konečných fázích minulého režimu pak i demoralizované "po nás potopa" způsobilo, že naše města nemají čističky odpadních vod a komíny topenišť chrlí do ovzduší tisíce tun oxidu síry, dusíku a další škodliviny. Lidé, kteří přišli s myšlenkou Fondu si včas uvědomili velikost dluhu, který máme v nevybudovaných čističkách, nevhodných topných médiích znečišťujících ovzduší a v zastaralých technologiích. Uvědomili si též, že po uvolnění ideologických brzd při nenasycenosti společnosti, podnikavosti a spotřebou a současné necitlivosti k životnímu prostředí hrozí, že po delší dobu zdroje, které stát získá, se investují neúměrně jen do produkce a spotřeby. Dojde k dalšímu znečištění a poškození vod, ovzduší a půdy.

Státní fond životního prostředí byl založen a schválen Českou národní radou zákonem č. 388/1991 Sb., a vstoupil v platnost na konci roku 1991.

Zdrojem fondu jsou úplaty, které platí znečišťovatelé za vypouštění odpadů do vodních toků, ovzduší, produkty tuhých odpadů a zábory zemědělské půdy. Objem prostředků, které fond ročně z těchto úplat získává, se pohybuje kolem tří miliard Kč. Filozofie rozdělování těchto prostředků je taková, že prostředky získané z úplat za znečištění ovzduší jsou investovány zpět do nápravy ovzduší a podobně prostředky získané za znečištění vody se vracejí do stavby kanalizací a čističek odpadních vod. Stejné platí u prostředků získaných z úplat za produkci a ukládání tuhých odpadů a zábory půd.

Způsob a forma poskytování prostředků z fondu se od jeho počátku v roce 1991 vyvíjela. Zprvu se větší část poskytovala v podobě nenávratné dotace a část jako nízkoúročná nebo bezúročná půjčka. Pomoc se poskytovala těm, kteří prokázali iniciativu a dokázali část nákladů uhradit z vlastních prostředků. Již od roku 1992 se zvyšuje objem půjček na úkor přímé dotace. V současné době je maximální výše dotace 40 procent, půjčky 40 procent a nejméně 20 procent musí investor zajistit z vlastních prostředků. Postupně se propracoval též soubor ukazatelů, které musí uchazeč o podporu fondu splňovat, aby jeho záležitost byla přijata a mohla být poskytnuta podpora. Mezi tyto ukazatele patří prokazatelný přínos realizace podpory a stavby na snížení znečištění. Stejně tak i významná finanční spoluúčast investora a schopnost ručit svým majetkem a splácet půjčky.

Obzvláště v posledním roce se pečlivě sleduje finanční efektivita vynaložených prostředků. Vzhledem k obrovitosti dluhu, který nám v této oblasti zůstal z minulých čtyřiceti let, je objem prostředků fondu malý. Proto máme snahu vynakládat tyto prostředky na akce malé a střední velikosti o objemu finančních prostředků od několika set tisíc po několik desítek miliónů. Několik větších akcí, které přesáhly sto miliónů korun, bylo příliš velkým zásahem do zdrojů fondu a není možno tak rozsáhlé akce z fondu podporovat a financovat.

V pravidlech rozdělování prostředků platí, že nejméně 70 procent prostředků získaných z úplat se musí vrátit do regionu, v němž byly vybrány. Jistá preference je dávána regionům zvláště postiženým, kde mohou přesáhnout i sto procent.

V nedávné době ustavil státní fond své kanceláře v několika regionech a spolupracuje s okresními úřady, které dávají svá vyjádření a preference k akcím ve svém oboru. Myslím, že mohu po pravdě říci, že státní fond životního prostředí se stal za necelé tři roky své existence hlavním zdrojem prostředků, ze kterých jsou v našich obcích a menších městech realizovány stavby čističek odpadních vod, plynofikují se čtvrti měst a obce, které by neměly v současné době z vlastních prostředků na takovéto stavby ještě velmi dlouho naději. Stejné platí pro výstavbu skládek tuhého odpadu či asanaci starých nezajištěných skládek.

Metodika poskytování podpor a prostředků fondu, jak jsem již řekl, se vyvíjela a propracovávala. V současné době je státní fond životního prostředí fungující institucí, umožňující a zprostředkující investice do ekologických staveb a činností. Podporu a navýšení prostředků fondu životního prostředí považuji za potřebnou a rozumnou. Předvídavý a zkušený hospodář nejdříve postaví stodolu a stáj. Ke stáji vykope jímku a založí hnojiště. Ctihodné shromáždění mi promine. Tím si zajistí základy svého dobrého budoucího hospodaření. Teprve když stojí pevně na nohou, staví rodinné sídlo a kupuje kočár. Já se obávám, že mnozí dnešní podnikatelé, a řekl bych, že i někteří z nás, neznajíce ještě hodnoty peněz a práce, nekladou pomalu a důkladně základy své a naší budoucí prosperity. Staví stodolu a i stáj, ale místo jímky a hnojiště kupují Mercedes a uprostřed toho všeho budují sídlo s bazénem. Byl bych rád, abychom napodobovali toho prvého a budovali náš stát třeba pomaleji ale důkladně a čistě.

Podporuji původní návrh, tak jak byl předložen panem poslancem Ježkem a ostatními. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Před chvílí jsem viděl ruku pana ministra Františka Bendy, takže mu uděluji slovo, a potom se připraví pan poslanec Petr Kavan.

Ministr životního prostředí ČR František Benda: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, je opravdu asi těžko představitelné, že by k takovémuto návrhu zákona neřekl pár slov ministr životního prostředí, přestože se nejedná o vládní návrh. Ušetřím vás zdůvodňování a argumentace, která podporuje tento návrh co do jeho významu, protože tady v podstatě bylo téměř všechno řečeno. Doplním pouze některá stanoviska a chtěl bych vás o některých aspektech celého programu ještě i ujistit.

Za prvé připomínám a potvrzuji to, co zde řekl pan poslance Effenberger. Program tohoto typu v podstatě už probíhá. Jen pro představu o objemu finančních prostředků mohu říci, že od roku 1992 do roku 1993 se na fond životního prostředí sešly požadavky na plošnou plynofikaci, případně elektrifikaci obcí za přibližně 7,5 mld. Kč, přičemž mohly být uspokojeny požadavky ve výši asi 1 mld. Kč. To je k takové představě o tom, v jakých objemech se pohybuje fond dosud.

Byly zde ve vystoupení myslím pana poslance Sojky naneseny některé otázky, z nichž jedna se týkala toho, do jaké míry máme představu o imisní situaci, myslím imisní situaci státu, a tedy i o potřebnosti tohoto programu z hlediska místního. Malé a drobné zdroje emisí máme co do jejich účinku emisního poměrně dobře zmapovány. Kromě toho existuje zde velmi účinný imisní monitoring, který nám umožňuje vlastně ověřovat předpoklady a když vycházíme z těchto hodnot a stanovili bychom si orientačně dosažení 50procentního zlepšení, 50procentního snížení imisí z těchto dvou kategorií zdrojů, že bychom předpokládali, že by se jednalo o 50procentní podporu, respektive přestavbu jednotlivých zdrojů a že bychom z fondu životního prostředí nebo z jiných zdrojů poskytovali 50procentní podporu, čili 3 krát 50, vychází nám částka 45 mld. korun. To je zase pro určitou ilustraci toho, jak vypadá asi stav a potřebnost, co se týče potřeb nápravy v této oblasti.

K materiálu, který jste obdrželi, bych chtěl dodat ještě toto: Přiložený národní program, který máte, je v podstatě předběžným návrhem. Vychází ze stávající praxe, z toho, jakým způsobem posuzuje Fond životního prostředí požadavky a jakým způsobem tyto programy realizuje. Tím myslím programy v podstatě menšího rozsahu. Já předpokládám, že pokud by předložený návrh byl schválen, že ve spolupráci s hospodářským výborem, výborem rozpočtovým a výborem pro životní prostředí, bychom tento program dopracovali a zapracovali do něj i některé z připomínek, které už zde dnes zazněly, v té konečné podobě by mohl být na nejbližším zasedání sněmovně předložen. Tolik k programu.

S tím souvisí i otázka - a dneska zde byla několikrát zmiňována - působnosti Státního fondu životního prostředí. Ve zprávě, kterou máte k dispozici, je to také uvedeno, a já potvrzuji, že předpokládá - takto jsme uvažovali společně s předkladateli - že by pro realizaci tohoto programu byla stávající rada fondu rozšířena, v návrhu je o dva zástupce z každého z těch jmenovaných výborů. A že by tento program byl tedy pod určitou rozšířenou kontrolou parlamentu realizovanou prostřednictvím této rady.

Jinak ještě k některým otázkám bych chtěl říci, že předpokládáme v realizaci spolupráci s Ministerstvem průmyslu a dalšími možnými subjekty. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Františku Bendovi za jeho vystoupení a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Kavan. Dále se do rozpravy přihlásili poslanci Anton Zima, Šoler Jiří a Holub Josef.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, dámy a pánové, jen velmi krátce. Životní prostředí je oblast, která snad utrpěla nejvíc za posledních 40 let. Žádné peníze nebudou dost velké na to, abychom ty ztráty, které v životním prostředí nastaly, rychle nahradili. Bylo zde k tomu řečeno již mnoho. Za Moravskou národní stranu, za její poslance zde přítomné chci říci, že podporujeme názor pana předkladatele, poslance Občanské demokratické aliance Ježka, že je nutno zůstat u původního znění tisku 915. Stejně tak podporujeme pozměňující návrh pana poslance Effenbergera, který pokud jsem to dobře sledoval navrhuje vypuštění ve společné zprávě v § 15 písm. j) slov "na základě rozhodnutí vlády". Chci říci tolik, že tato čtyři slova jsou více méně nadbytečná, poněvadž ve Fondu životního prostředí má rozhodující slovo ministr životního prostředí, který je členem vlády a je tedy vázán rozhodnutím vlády a jejím kolektivním stanoviskem.

K tomu, co zde řekl pan ministr životního prostředí ing. Benda ve věci pravidel pro uvolňování prostředků, předpokládám, že my zlepšujeme životní prostředí pro lidi, ne pro některé organizace, a tudíž mám za to, že do příštího pléna předloží Ministerstvo životního prostředí upřesněná pravidla v tom duchu, jak zde bylo řečeno, s tím, že jedním z rozhodujících kritérií při této částce 6,1 miliardy Kč by mělo být rozvrstvení, rozpočtení na hlavu v jednotlivých okresech. A potom by měly následovat technické ukazatele. Pokud budeme rozšiřovat program o následující usnesení v této věci, jak řekl pan předřečník Sojka, chtěl bych, aby se tam tato textace dostala. Toť vše.