Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající,
velmi se omlouvám, že ještě jednou upřesňuji
svůj pozměňovací návrh, který
právě teď přečetl pan společný
zpravodaj. Rád bych ho upřesnil v tomto smyslu:
K převodu až 6,1 mld. Kč do Státního
fondu životního prostředí, které
budou použity na financování akcí k
ozdravění ovzduší.
Promiňte mi, ještě jednou zopakuji svůj
návrh, o kterém by se mělo hlasovat. K převodu
6,1 mld. Kč do Státniho fondu životního
prostředí, které budou použity na základě
rozhodnutí vlády k financování akcí
na ozdravění ovzduší. To je mé
upřesnění návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, v tuto chvíli se domnívám,
že nezbývá, než přerušit projednávání
tohoto bodu. Dávám za pravdu panu poslanci Exnerovi,
že zřejmě poslanci ocení, když
budou mít před sebou návrh písemně.
Nevím, za jak dlouho je možné to technicky
zvládnout, protože budeme muset jít zřejmě
do stenozáznamu. Myslím si proto, že není
nezbytné předjímat další průběh
projednávání tohoto zákona. V tuto
chvíli projednávání přerušuji
s tím, že ještě s faktickou poznámkou
se přihlásil pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: S tímto řešením
souhlasím, jenom upozorňuji, že hlasování
o tom, jestli se bude hlasovat o pozměňovacích
návrzích, které směřovaly ke
společné zprávě nebo k původnímu
návrhu, bylo podle mého názoru zmatečné,
neboť jednací řád ve svém §
26 odst. 3 říká, že o návrzích,
týkajících se způsobu projednávání,
se hlasuje před projednáváním věci.
My jsme hlasovali po projednání věci, takže
to bylo naprosto zmatečné hlasování.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Matulkovi za toto upozornění. Pan
poslanec Budinský s faktickou poznámkou.
Poslanec Vladimír Budinský: Myslím,
že pan poslanec Libor Novák svoje návrhy upřesnil,
ještě je přesně zformuluje a pak budeme
hlasovat po částech, takže není třeba
jít do stenozáznamu. Je možno potom hlasovat
o jednotlivých částech a z toho se dá
rozumný návrh.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Jsem přesvědčen,
že v tuto chvíli nechme na společném
zpravodaji, nechme na zástupci navrhovatelů a nechme
na autorovi pozměňovacích návrhů,
aby připravili takový materiál, o kterém
bude možno hlasovat.
V tuto chvíli přerušuji projednávání
tohoto bodu, a dovolíte-li, využijeme čas k
tomu, abychom projednali
Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk
1014 a obdrželi jsme usnesení rozpočtového
výboru.
Paní poslankyně, páni poslanci, prosil bych,
aby projednávání této zprávy
byla věnována náležitá pozornost.
Uvědomuji si nicméně, že jednáme
dlouho, že můžeme schůzi přerušit
a sejít se za třičtvrtě hodiny, ale
myslím, že bude lépe, najdeme-li v sobě
ještě dostatek energie a tento bod se pokusíme
projednat.
Prosím tedy pana místopředsedu vlády
a ministra financí Ivana Kočárníka,
aby vyložil a uvedl předloženou zprávu.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
myslím, že po té vzrušené debatě,
zpráva o vývoji rozpočtu za I. čtvrtletí
bude jistě určitým balzámem na probíhající
diskusi.
Vážený pane předsedo, dámy a
pánové, vláda na své schůzi
dne 1. června t. r. projednala a schválila zprávu
o plnění státního rozpočtu
České republiky za I. čtvrtletí a
pověřila mne, abych vám k ní podal
výklad.
Dovolte mi proto, abych vás seznámil s hlavními
myšlenkami a závěry předložené
zprávy a s tím, jak vláda hodnotí
vývoj v I. čtvrtletí letošního
roku.
Zpráva informuje o ekonomickém vývoji v České
republice a o plnění státního rozpočtu
za I. čtvrtletí a uvádí předběžné
údaje za měsíc duben. Dnes vám mohu
poskytnout již některé předběžné
údaje o plnění státního rozpočtu
ke konci měsíce června, tzn. za celé
první pololetí letošního roku.
Z údajů obsažených v předloženém
materiálu je zřejmé, že v I. čtvrtletí
letošního roku navázal ekonomický vývoj
v České republice na příznivé
tendence z roku 1993. Lze to dokumentovat především
na hodnocení ukazatelů charakterizujících
vývoj ekonomiky, jak vyplývá z následujícího
přehledu vývoje hlavních ekonomických
veličin. Chci upozornit na to, že ve dvou případech
jsou proti zprávě zpřesněné
údaje Českého statistického úřadu.
Upozorním na to. Jde především o vývoj
hrubého domácího produktu, který vykázal
proti stejnému období loňského roku
růst.
Ve zprávě je uveden odhad růstu za I. čtvrtletí
ve srovnání s I. čtvrtletím roku 1993
ve výši 0,5 až 2%. Přesnější
odhad z poslední doby Českého statistického
úřadu hovoří o tom, že růst
hrubého domácího produktu v I. čtvrtletí
dosáhl 3,5%. Jde o údaj, který po předchozích
obdobích poklesu a stagnace naznačuje růstové
tendence ekonomiky. Podstatné přitom je, že
k růstu přispěly všechny složky
agregátní poptávky.
Ostatní ukazatele ukázaly následující
vývoj. Ceny. Hladina spotřebitelských cen
proti prosinci 1993 do března - růst o 2,4%. Až
do konce května - o 3,3%. I. čtvrtletí 1993
na I. čtvrtletí 1994 - růst o 10%. Znamená
to, že vcelku cenový vývoj odpovídá
dosavadnímu vývoji české ekonomiky,
předpokládané míře inflace
v intervalu 8 - 10% tak, jak je obsažena i v rozpočtu.
Pokud jde o zaměstnanost, míra nezaměstnanosti
byla nadále nízká. Ke konci I. čtvrtletí
dosáhla 3,5%, ke konci května, což je poslední
údaj, 3,1%.
Saldo obchodní bilance. Ve zprávě máte
uvedeno, že bylo záporné. Podle zpřesněných
údajů Statistického úřadu bylo
saldo obchodní bilance kladné, ke konci března
ve výši 1,7 mld. Kč, ke konci května
potom ve výši 3,3 mld. Kč.
Platební bilance. Přebytek běžného
účtu. Ve volných měnách dosáhl
téměř 300 mil. amerických dolarů.
Přebytek kapitálového účtu
dosáhl 460 mil. amerických dolarů. Jde o
částku vyšší, než ve stejném
období loňského roku.
Celkové devizové rezervy vzrostly na 7 mld. amerických
dolarů. Připomínám, že ke konci
roku 1993 činily 6,3 mld. amerických dolarů.
Současně byl zaznamenán, a hovořili
jsme o tom ve sněmovně, částečný
pokles průmyslové výroby, což souvisí
s tím, že se dostává do obvyklých
poměrů průmyslová výroba, stavební
výroba, zemědělství, sektor služeb
atd. a jejich podíl na hrubém domácím
produktu. Čísla charakterizující vývoj
ve stavebnictví svědčí jednoznačně
o růstových tendencích v tomto odvětví.
Závěrem k ekonomické části
bych chtěl říci, že vláda hodnotí
vývoj ekonomiky v I. čtvrtletí a v zásadě
až do současné doby jako uspokojivý.
Pokud jde o hodnocení rozpočtového vývoje,
podle vykázaných výsledků je hospodaření
státního rozpočtu prakticky od začátku
roku přebytkové. Dosažený přebytek
činil ke konci I. čtvrtletí 4,9 mld. Kč,
ke konci května 4,2 mld. Kč a ke konci I. pololetí,
tzn. ke konci června, 9,7 mld. Kč.
O plnění příjmů a výdajů
státního rozpočtu můžeme usuzovat
i z alikvótních částí celkových
příjmů a výdajů z celoročních
údajů. K 31. 3., tzn. ke konci čtvrtletí,
byly celkové příjmy rozpočtu plněny
na 23,4%, výdaje na 22,1%. K 30. 6. příjmy
byly plněny na 48,9%, což je zhruba stejné
číslo jako v loňském roce. Výdaje
potom, pokud je očistíme o vliv clearingu se Slovenskou
republikou, o čemž budu ještě hovořit,
jejich podíl na celoročních rozpočtovaných
výdajích činil 48,3%.
Chtěl bych upozornit na to, že výdajová
stránka rozpočtu je v letošním roce,
stejně tak jako byla v loňském roce, velmi
výrazně ovlivněna clearingovým vyúčtováním
se Slovenskou republikou. Zatímco v loňském
roce vývoj clearingu naše výdaje zvyšoval,
v letošním roce je snižuje, protože dochází
zhruba od března k systematickému poklesu dlužnické
pozice Slovenska a naopak k tomu, že Slovensko se stává
věřitelem na clearingovém účtu.
Pokud bychom vyloučili vliv clearingu, je saldo běžného
hospodaření rozpočtu 2,2 mld.Kč. Clearing
sám o sobě se na celkovém saldu podílí
7,5 mld. Kč.
S přihlédnutím k výše popsané
situaci v příjmové a výdajové
stránce, hodnotí vláda hospodaření
státního rozpočtu v I. čtvrtletí
spíše střízlivě. V předloženém
materiálu je proto také vyjádřeno
odhodlání vlády přistoupit v zájmu
udržení vyrovnaného hospodaření
v případě potřeby i k nezbytným
krokům vedoucím k omezení rozpočtových
výdajů.
Předpokládáme, že se podrobněji
k těmto otázkám vláda vyjádří
při hodnocení vývoje za první pololetí.
Celkem vyrovnaně se vyvíjelo i hospodaření
místních rozpočtů, které vykázalo
k 31. březnu účetní přebytek
7,4 mld. Kč. S přihlédnutím k tomu,
že do příjmů jsou zapojovány
i převody z fondů rezerv, tzn. prostředků
z minulých let, pokud bychom očistili hospodaření
o tyto minulé prostředky a chtěli vyjádřit,
jaké je běžné hospodaření
místních rozpočtů, tak ke konci března
je přebytek místních rozpočtů
z hospodaření 0,6 mld. Kč. Poslední
známé údaje o hospodaření místních
rozpočtů máme k 31. květnu. Účetní
přebytek zde je 13,9 mld. Kč, pokud bychom vyloučili
prostředky z minulých let, tak místní
hospodaření místních rozpočtů
ke konci května skončilo přebytkem 3,4 mld.
Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, tolik úvodem k předložené
zprávě o plnění státního
rozpočtu ČR za první čtvrtletí
a k některým dalším údajům,
které jsem uvedl, z nichž vyplývá, že
naše veřejné finance jsou zdravé.
Jménem vlády vám navrhuji, abyste tuto zprávu
schválili.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a nyní
prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového
výboru pan poslanec Tomáš Ježek a informoval
nás o projednávání zprávy ve
výboru.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
ministře, vážení kolegové, rozpočtový
výbor se na své schůzi 15. června
zabýval zprávou vlády o plnění
státního rozpočtu za první čtvrtletí.
Vzal zprávu na vědomí a doporučuje
Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí
zprávu vlády o plnění státního
rozpočtu za první čtvrtletí roku 1994.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do níž
se písemně přihlásili páni
poslanci Kraus, Hájek Josef, Recman a Vorlíček.
Prosím pana poslance Krause, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, zpráva
o plnění státního rozpočtu
za první čtvrtletí roku 1994 na mne, na rozdíl
od pana ministra Kočárníka, rozhodně
nepůsobí uklidňujícím dojmem.
Nemám vůbec pocit, že by naše veřejné
finance byly zdravé.
Velmi nerovnoměrný vývoj daňových
příjmů u daně z přidané
hodnoty potvrzuje stanovisko, které jsme zaujali již
při projednávání státního
závěrečného účtu za
rok 1993. Vycházeli jsme tehdy ze skutečnosti, že
při zavedení daně byly jednorázově
realizovány odvody, vůči kterým mohly
být uplatněny odpočty daně na vstupu
až se zpožděním, daným povahou
jednotlivých článků výrobně
obchodního řetězce. Tento neopakovatelný
tedy svou podstatou fiktivní rozpočtový zdroj
již letos nepůsobil a je jednou z příčin
počátečních hlubokých propadů
v náběhu daně z přidané hodnoty.
Soustředění investičních výdajů
podnikatelských subjektů do téhož čtvrtletí,
motivované změnou metodiky daňových
odpisů investičního majetku, jen dále
podpořilo nerovnoměrnost v odvodech daně.
Výdaje státního rozpočtu již
za první čtvrtletí roku 1994 zakládají
strukturální nerovnováhu jejich naplňování
pro další čtvrtletí rozpočtového
roku. Váhání výdajů na 22.1%
zakládá rozdíl v projekci na celý
rozpočtový rok, zhruba na 90%. Takto masivní
krácení výdajů je v celoročním
průměru zcela nereálné a bude muset
být vyrovnáno v dalších čtvrtletích
dalším čerpáním zdrojů.
Dalšími prvky nerovnováhy jsou potlačené
čerpání transferů občanským
sdružením na 11,2% z roční částky
1,95 mld. Kč a kapitálových investičních
výdajů na pouhých 14.8% z rozpočtovaných
36,164 mld. Kč a dále dochází k nerovnoměrnostem
zejména u neinvestičních výdajů
rozpočtovým organizacím na 16,4%, investičním
dotacím podniků 12,1%, investičních
výdajů rozpočtovým a příspěvkovým
organizacím 15,4%, zatímco dotace místních
rozpočtů jsou však naplněny na 44,6%
včetně zálohy na druhé čtvrtletí
ve výši 3 mld. Pokud by u uvedených nízkých
položek došlo k plnění alespoň
22%, byly by výdaje rozpočtu vyšší
o 14,5% mld. Kč, což by znamenalo, že výsledné
saldo příjmů a výdajů by v
I. čtvrtletí bylo pravděpodobně ztrátové
zhruba o 10 mld. místo vykazovaného fiktivního
přebytku. Chybí nám zdůvodnění,
ve zprávě i ve slově pana ministra, proč
u uvedených položek došlo k tak nízkému
čerpání výdajů. Rovněž
není ve zprávě uvedeno, proč došlo
v předstihu k výplatě dotací ze státního
rozpočtu do místních rozpočtů
ve výši 3 mld. Že by příprava na
komunální volby, pane ministře?
Zpráva rovněž neuvádí podrobnější
zdůvodnění čerpání rezerv
státního rozpočtu. Z této části
bylo uvolněno 1,022 mld. Kč, tj. 10,9%. Přitom
jsou v této částce zahrnuty i výdaje
na řešení sociálních problémů,
na financování projektů vědy, výzkumu
a technologie, na zdravotnictví, na soudní a mimosoudní
rehabilitace, na platové úpravy rozpočtové
sféry, na životní prostředí a
další. V tomto směru je informace, ve zprávě
uvedená, zcela nedostačující a lze
z ní maximálně vyvodit i partikulární
politické závěry. Jako je například
zcela náhodné, že pro OKD, tedy významný
podnik premiérova volebního obvodu došlo usnesením
vlády k prominutí splátky 237 mil. Kč
a navíc k dotaci z rezervy ve výši 0,5 mld.
Kč.
Součástí této části
rozpočtu je i vládní rozpočtová
rezerva ve výši 3 400 mil. Kč, z níž
bylo uvolněno 654 mil. Kč, tj. 19,2%. Mezi položkami
však jsou uvedeny a nezdůvodněny i výdaje
například na Kancelář zastupitelských
sborů 11 mil. Kč, zřízení dalších
hraničních a celních přechodů,
aniž by tyto prostředky byly čerpány
z kapitol například ministerstva vnitra nebo ministerstva
financí.
Pokračuji dále trendy ve využívání
mimorozpočtových zdrojů pro pokrývání
provozních výdajových potřeb. Aktivy
Fondu národního majetku jsou opět pokrývány
závazky státu vůči bankám.
Z rozpočtového objektu 13,7 mld. Kč bylo
ve čtvrtletí na tyto účely převedeno
již za 3,9 mld. Kč.
U výsledků hospodaření místních
rozpočtů, tedy okresních a obecních
se uvádí zásadní zvýšení
Fondu rezerv a rozvoje účelových fondů
za první čtvrtletí na 244,8%, u okresních
úřadů na 335,7%. Pokud toto zvýšení
vyplývá především z mimorozpočtových
příjmů, zajímalo by nás, jaký
majetek obce a okresy v roce 1993 získaly a zda jsou příjmy
z tohoto majetku adekvátní.
Předkládací zpráva k vládnímu
návrhu zákona předvídala pro rok 1994
stagnaci až růst hrubého domácího
produktu v rozmezí 0,7-1%. Čtvrtletní zpráva
o plnění státního rozpočtu
hovoří o odhadovaném přírůstku
téže veličiny o 0,5-2%, pan ministr se dnes
pochlubil dokonce nárůstem 3,5%.
Hlavním faktorem, působícím ve směru,
možná i růstu hrubého domácího
produktu byl nárůst soukromé spotřeby
oficiálně o 7-8% a spotřeby vlády
o 3-4%. Odhadovaný nepatrný pohyb hrubého
domácího produktu musí tedy být kompenzován
dalším poklesem výroby a snížením
aktivního salda zahraničního obchodu. Pokračující
poklesy výroby, zejména v perspektivních
odvětvích jsou důkazem správnosti
naší úvahy. Pozitivní meziroční
srovnání, kterých se v tomto ohledu přidržuje
projednávaná zpráva, jsou zavádějící,
neboť se vztahují k období zvláště
hlubokého poklesu po rozdělení ČSFR.
Struktuře hrubého domácího produktu
je však ve zprávě věnována minimální
pozornost a to i přes skutečnost, že vývoj
HDP byl mimo jiné kritizován v analytické
zprávě České republiky ze strany OlCD.
Z údajů, které jsou ve zprávě
uvedeny v části "Souhrnná ekonomická
hodnocení" a v ekonomickém vývoji nelze
usuzovat na dynamiku HDP ve výši, která byla
publikována ve sdělovacích prostředcích
a o které se zmínil pan ministr, tedy nárůst
3,5 procent v porovnání s koncem roku 1993. Zpráva
vlády v této části je absolutně
nedostatečná a ve zprávě za první
pololetí 1994 budeme proto požadovat podrobnější
rozvedení vývoje HDP a tím i úvod
této první kapitoly můžeme přiblížit
zvyklostem, běžným v tržní ekonomice.
Bylo by velmi vhodné, aby vláda informovala, zda
jí uváděná pozitivní změna
ve vývoji hrubého domácího produktu
vznikla buď metodickou změnou uplatněnou od
roku 1994, potom by šlo pouze o metodický vliv, nebo
skutečnou pozitivní změnou některého
z agregátů hrubého domácího
produktu. Při použití důchodové
metody by mělo jít o ukazatele: důchod ze
zaměstnanosti, důchod samozaměstnavatelů,
hrubé obchodní zisky společnosti, výsledky
hospodaření rozpočtových a příspěvkových
organizací, zhodnocení zásob a podobně.
U produktové metody by hodnocení potom mělo
obsahovat ukazatele zpracovatelských průmyslových
odvětví, zemědělství a těžebního
průmyslu, služeb a stavebnictví, vývozu
a dovozu atd. Chceme se proto zeptat, jak jsou potřebné
údaje sledovány statistickou soustavou?
Podstatný vliv na zahraniční platební
bilanci i na prohloubení inflačních tlaků
do ekonomiky měl příliv zahraničních
investic. Rozhodující váhu měly postfoliové
investice ve výši zhruba 200 miliónů
amerických dolarů, zatímco přímé
investice téměř ustaly. Česká
národní banka byla nucena dále zesilovat
celkovou měnovou restrikci, přesto se vývoj
peněžní zásoby udržuje jen s obtížemi
na hranici inflačního vývoje. Inflační
tlaky do ekonomiky jsou dále posilovány růstem
reálných mezd, který není dostatečně
podložen hospodářskými výsledky.
Závěrem bych chtěl jménem klubu poslanců
ČSSD konstatovat, že vládní zpráva
o plnění státního rozpočtu
působí nejen věcně, ale i formálně
rozpačitým dojmem. Směsice relativních
číselných údajů vztahovaná
účelově k různým srovnávacím
bázím tak, aby porovnání vycházela
co nejpříznivěji, vyvolává
přinejmenším pocit nedokončeného
díla. I v letošním druhém roce existence
samostatného českého státu a zároveň
ve druhém roce daňové reformy musíme
konstatovat nerovnoměrná, nevyvážená
a rozpočtově nadhodnocená plnění
tak významných daňových příjmů,
jakými jsou daň z příjmu právnických
osob a daň z přidané hodnoty. Očekáváme,
že bude provedena analýza příčin
tohoto stavu a že budou přijata opatření,
která by uvedeným jevům dokázala dlouhodobě
a účinně čelit, jinak zůstanou
daň z příjmu právnických osob
a daň z přidané hodnoty stálou rozbuškou
pod jakkoli formulovanými závěry vládní
rozpočtové politiky.
Obdobnou nevyvážeností až nestabilitou
se vyznačuje i výdajová strana soustavy veřejných
rozpočtů. Je předčasné v prvním
čtvrtletí rozpočtového roku vážněji
hovořit v pojmech vyrovnanosti, přebytku či
schodku rozpočtu. Mnohem závažnější
pro racionální hodnocení toho, jak se naplňují
záměry vládní rozpočtové
politiky je analýza trendů. Naše výsledky
této analýzy v žádném případě
nezavdávají příčiny k optimismu.
My máme za sebou neurovnané podprůměrné
čtvrtletí rozpočtového roku. Velmi
vážné obavy vzbuzuje vývoj v oblasti
zdravotnictví po stránce příjmů
a v odvodech do rozpočtu vývoj daně z příjmu
právnických osob a daně z přidané
hodnoty.
Doporučujeme proto doplnit usnesení k tomuto bodu
o následující ustanovení. Před
návrh, který přednese předseda rozpočtového
výboru, předřadit číslovku
1 a dále doplnit:
"2. Doporučuje vládě České
republiky, aby ve zprávě za 1. pololetí podrobně
rozvedla
a) vývoj hrubého domácího produktu
včetně rozboru použitých statistických
metod jeho sledování,
b) příjmy a výdaje okresních a obecních
rozpočtů,
c) čerpání rezerv státního
rozpočtu dle jednotlivých položek.
3. Žádá Fond národního majetku,
aby předložil sněmovně zprávu
o hospodaření se svěřeným majetkem
a zejména informace o struktuře té části
aktiv fondu, která opakovaně slouží
k záchraně výsledného salda rozpočtového
hospodaření."
Na závěr jen jeden dotaz, pane ministře.
Projednávaná zpráva vykazuje v položce
běžné výdaje neinvestiční
u školství výdaje za 1. čtvrtletí
ve výši 10,669 mld., tedy 34,9%, ovšem za první
4 měsíce však pouze 8,745 mld., to je 28,6%.
Žádám vysvětlení včetně
doložení skutečného stavu. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Krausovi. Prosím pana poslance Josefa Hájka.
Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
místopředsedo vlády, vážení
kolegové, kteří jste setrvali i při
tomto bodu ještě ve sněmovně, chtěl
bych říci skutečně jen několik
málo poznámek, protože si myslím, že
nemá cenu po měsíci, kdy jsme projednávali
státní závěrečný účet,
kdy jsme poměrně zevrubně hodnotili dlouhodobější
trendy, znovu opakovat výhrady v tak krátké
časově úsečce.
Myslím, že tato kontrolní zpráva má
svůj smysl tehdy, jestliže se podaří
vládě, předkladateli i parlamentu vycítit
momenty zvratu a nebo vycítit - budu tomu tak říkat
- klíčové problémy. Domnívám
se, že tady jsou tři klíčové
problémy, a na ty by bylo potřeba reagovat, nebo
by bylo slušné o nich říci více,
přestože byly naznačeny.
První problém, změna znaménka i absolutních
hodnot, clearingový účet. To není
problém, který je běžný, který
můžeme pominout jednou větou. Je to zásadní
věc, ke které by vláda měla říci,
jakým způsobem uvažuje nebo jedná o
tom, jakým způsobem ji řešit. Já
tady mám pokladní plnění k 20. 6.
Pan místopředseda vlády tady uváděl
číslo i vyšší, to znamená
v jaké dlužnické pozici jsme ke Slovenské
republice. V hospodářských novinách
byl publikován výrok ministra Filkuse, který
to číslo udává ještě vyšší
a v podstatě říká, že slovenský
rozpočet 9 mld. je vlastně celý způsoben
clearingovým stavem k 1. 7. Já teď nechci polemizovat
s hodnotami, ale fakt je, že toto je skutečnost, která
není normální a měli bychom vědět,
jaké kroky vláda bude dělat k tomu, aby alespoň
k překročení toho mezního úvěru
nedocházelo.
Druhá poznámka, myslím také legitimní.
Chtělo to víc říci o daňových
příjmech, konkrétně o DPH. Ten vývoj
není nový, ukazuje se, že i v platebním
kalendáři různě upraveném je
to daň, se kterou jsou problémy, se kterou budou
problémy. My je kvantifikujeme, ročně odhadujeme
propad 10 až 12 mld. korun. I po korektivách ve vztahu
ke způsobu plnění a k vratkám. Čili
tady by bylo dobře, a myslím, že to naznačoval
už NKÚ u státního závěrečného
účtu, udělat analýzu příčin
neplnění. Tam byla výrazná disproporce
mezi plněním ve vnitrozemí a plněním
při vývozu a dovozu a tak podobně.
Třetí problém, který se jakoby zmenšil
v průběhu 2. čtvrtletí (v 1. čtvrtletí
tam ještě byl, je to platebním kalendářem),
je daň z příjmů právnických
osob. I tady si myslíme, že to srovnáno není,
že tady bude minimálně ročně
5miliardový výpadek. Takže tolik z hlediska
signalizace možných rozpočtových dopadů
a tedy i rozpočtových opatření ve
vztahu - řeknu třeba ve snaze udržet vyrovnaný
rozpočet.
Rozpočtové plnění se odvíjí
i od působení jiných faktorů, zdánlivě
někdy i mimoekonomických. O jednom faktoru, o chování
občanů ve vztahu k přijetí zákona
o pojištění vkladů, jsme tady hovořili.
Myslím si, že musím reagovat v tomto bodě
na vystoupení pana místopředsedy vlády,
pronesené před konečným hlasováním.
Řeknu dvě věty. Zaprvé upozorním,
že v článku čtyři schváleného
zákona - v přechodných opatřeních
je napsáno, že za vklady fyzických osob u České
spořitelny, a. s., ručí stát po dobu
6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Chci tedy říci, že 85%
občanů, kteří mají vklady u
České spořitelny, nemusí s nimi vůbec
nic dělat, dávat je pojišťovat a stejně
je ještě půl roku pojištěné
má. Naopak dali jsme šanci občanům,
kteří mají své drobné peníze
u jiných peněžních ústavů,
aby si mohli, pokud budou mít zájem, i u těchto
peněžních ústavů své vklady
pojistit a nenosit je do České spořitelny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
poslanci Hájkovi. Prosím pana poslance Recmana.