Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Slyšeli jsme žádost pana poslance Honajzra. Vyhlašuji třiceti minutovou přestávku. Začneme jednat přesně ve 14.20 hodin.

(Jednání přerušeno ve 13.45 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 15.18 hodin.)

Předseda PSP Milan Uhde: Budeme pokračovat, vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím, abyste zaujali svá místa. Ty, kteří se nezaregistrovali po této prodloužené přestávce, prosím, aby tak učinili v této chvíli.

Než zahájíme, všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu svými identifikačními kartami přihlásili jako přítomní v jednací síni.

Pan poslanec Motyčka rezignoval na svou přihlášku do rozpravy. Proto zvu dalšího přihlášeného pana poslance Štraita. Samozřejmě tím otevírám rozpravu.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi k návrhu zákona o zvýšení důchodů přednést pozměňovací návrhy s nezbytným zdůvodněním. Předám to potom komplexně.

K části první, v § 1 se mění slova "o 5% měsíční výše důchodu" na slova "o 13% měsíční výše důchodů".

V § 2 se mění slova "o 36,5% měsíční výše důchodu" na slova "o 46,9% měsíční výše důchodu".

V § 6 se mění slova "o pevnou částku 420 Kč měsíčně" na slova "o pevnou částku 200 Kč měsíčně".

V § 8 odst. 1 se mění slova "2460 Kč měsíčně" na slova "2380 Kč měsíčně ". "4300 Kč měsíčně" se mění na "3980 Kč měsíčně".

V § 9 odst. 2 se mění slova "2460 Kč měsíčně u jednotlivce" na "2380 Kč měsíčně" a slova "4360 Kč měsíčně" na slova "3980 Kč měsíčně".

V části třetí se § 11 vypouští.

V § 12 se vypouští bod 3.

Z § 13 se vypouští bod 2.

Konečně ke čtvrté části.

§ 14 se vypouští jako nadbytečnost.

§ 15 se také vypouští.

Přes osm zvýšení důchodů od roku 1990 poklesla kupní síla důchodů o 27% proti lednu 1989.

l když valorizace důchodů v listopadu 1993 poněkud znehodnocení snížila, došlo od té doby opět k propadu o pět procentních bodů.

Když budou naši důchodci měřit svůj reálný důchod k reálné mzdě, poklesla relace mzda - důchod z 55% v l. čtvrtletí 1989 na 40% v l. čtvrtletí 1994.

Vládní návrh zákona tak, jak je předložen, navrhuje pouze vykrytí inflace mezi listopadem 1993 a prosincem 1994.

V rozporu se zákonem 46/1991 Sb., navržená valorizace nevykrývá předpokládané zvýšení životních nákladů důchodců v l. pololetí 1995.

Návrhy, které předkládám k vládní předloze, nejsou ničím jiným, než že sjednocují kupní sílu důchodů s úrovní reálných mezd. Vycházím z filozofie, že míra sociální oběti v procesu transformace je u důchodců o 12,5% bodu vyšší, než míra sociální oběti produktivní části populace. proto právem naši senioři označují daný stav za neúnosný a narůstá pocit křivdy.

Když utahovat opasky, tak všichni a o stejný počet dírek. Důchodci patří mezi kategorie sociálně ohrožené. Vídáme je až velmi často s mladými maminkami a tatínky v obchodech s obnošenými šaty a v obchodech s potravinami, kde se ptají po nejlevnějších produktech. Je pravda, že asi 10% důchodců v sociologických průzkumech přiznává výrazné zvýšení životní úrovně.

Předložené návrhy se také týkají nesouhlasu se zrušením státního vyrovnávacího příspěvku. Důvodem je fakt, že je financován původně ze záporné daně z obratu a od ledna 1993 z daně z přidané hodnoty. Začlenění vyrovnávacího příspěvku do důchodu rozporuje přijaté vládní koncepce před dvěma lety. Přenáší se tím závazky státu na pojištěnce. Neoprávněně se zvyšují náklady důchodového pojištění, je ohrožena až znemožněna solventnost pojistných fondů v budoucnu. Pojištěnec poprvé zaplatí svůj budoucí důchod ze svého příjmu a podruhé v ceně zboží.

Závěrem nemám v úmyslu připomínat již několikrát vzpomínané vládní prohlášení o pojistných fondech oddělených od státního rozpočtu. připomenu přímo dikci ministerstva práce a sociálních věcí, kterou obdrželi poslanci výboru pro sociální politiku a zdravotnictví počátkem volebního období. Na straně sedm v části o procesu ekonomické transformace jsme byli ujišťováni - cituji: "Se zřízením sociální pojišťovny a se zavedením fondového hospodaření se počítá až od roku 1994, proto příjmy z pojistného budou do té doby součástí státního rozpočtu."

Současně si dovolím upozornit, že existuje poslanecký návrh na automatickou valorizaci důchodů a dávek, předloženy parlamentu 8. dubna 1994. Pokud jde o kvantifikaci mnou navrhovaných změn, tak zvýší náklady na valorizaci proti vládnímu návrhu v letošním roce zhruba o 530 mil. korun a o 6, 3 mld. korun v roce 1995. Toto lze akceptovat s ohledem na výrazné přebytky peněz vybraných na důchodově pojištění v roce 1993 to činilo 5, 8 mld. korun, a výhledově také v roce 1994. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Štraitovi. K řečništi zvu paní poslankyni Hanu Lagovou. Připraví se paní poslankyně Gerta Mazalová.

Poslankyně Hana Lagová: Pane předsedo, dámy a pánové, návrh zákona o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a 1995 podle tisku 1046 ve znění společné zprávy je z hlediska věcných řešení již v povědomí občanů. Mnohými, kterých se to dotýká, tedy důchodců, je vcelku přijímán pozitivně, možná u mnohých i s patřičnou vděčností. Naší povinností je ale návrhy posuzovat nejen odpovědně, ale zejména v širších souvislostech. Myslím tím zejména ve vztahu k naplňování zákonných podmínek, ve vztahu k včasnosti předkládání zákonných návrhů, ve vztahu ke zdrojům i s ohledem na nově koncipovaný systém.

Připomínky, na kterých se členové poslaneckého klubu Levého bloku shodují, se týkají výše uvedeného. Nejsou tudíž nové a neustále je uplatňujeme a neustále je opakujeme. Ty, které navrhujeme a uplatňujeme, nejsou chápány nejenom ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, nejsou chápány ani v rozpočtovém výboru, i když s mnoha návrhy shodně vystupují poslanci rady stran jako v rozpočtovém výboru návrhy, které podávali poslanci Hájek a Wagner. Žádná z dosud uskutečněných valorizací nedotáhla reálnou hodnotu důchodu na výchozí hodnotu z roku 1989. l tak, jak to řekl v předkladatelské zprávě pan ministr, dokonce ani zmiňovaná úprava z června 1992 nebude tímto zákonem napravena. Pan ministr použil termín přiblížena. Na přiblížení můžeme mít každý svůj metr. Ale jestli v červnu 1992 šlo o přiblížení na úroveň 80% reálného důchodu z roku 1989, pak po tomto zvýšení to bude na úrovni 82%. Každý na přiblížení máme jiná hlediska.

Podstatné je, že stále je reálná hodnota nejméně o jednu pětinu nižší než byl výchozí stav před transformací. Došlo-li k úpravě nebo spíš k redukci podmínek v zákoně 46, to znamená, že ukazatelem zůstal jen růst životních nákladů, pak lze s jistotou předpokládat, že původní reálné hodnoty důchodů nebude už nikdy dosaženo. Zahrnutí státního vyrovnávacího příspěvku do důchodu je z psychologického hlediska ve svém důsledku pro příjemce důchodu jistě přijatelné.

Ne však z hlediska těch, kteří vědí o používání zdrojů. Jak je patrno, argumentovat každý můžeme různě. Byl-li státní vyrovnávací příspěvek pojat jako kompenzace za zvýšení cen potravin v roce 1990 a energie v roce následujícím, pak prostředky v rozpočtu neubyly, neboť byly zrušeny či sníženy dotace do těchto oblastí. Ovšem zde se náklady přenesou do sféry sociálního pojištění.

Co je však v tuto chvíli pro nás podstatné, je, že se tímto opatřením de facto předjímá podoba budoucího systému důchodového pojištění. Pokud vůbec bude možné používat slovo pojištění právě při projednávání nového systému.

S ohledem také na složitosti technické povahy je obtížné uplatnit pozměňovací návrhy do jednotlivých paragrafů, ale dovoluji si přednést pozměňovací návrh, aby v § 15, který má nadpis "Účinnost", tento paragraf zněl: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1994". V této souvislosti připomínám, že jsem si vědoma, že případné přijetí tohoto pozměňovacího návrhu logicky předpokládá úpravu ostatních dat uvedených v zákoně, které se k datu účinnosti váží. To předesílám pro to, aby nebyl můj pozměňovací návrh náhodou považován za nedostatečný.

Myslím, že zdůvodnění není třeba dělat obsáhlé. Zdůvodnění vyplývá z výše uvedených argumentů, které jsem uvedla ekonomické výdaje mohou být pokryty z příjmů na sociální pojištění, které je v podstatě dostatkové, a nakonec také podle zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje náklady především na důchodové zabezpečení, nemocenské a politiku zaměstnanosti. Prostředky by tedy měly být používány na účely zákonem vymezené. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Lagové. Slovo má paní poslankyně Mazalová. Je poslední, kdo podal zatím písemnou přihlášku do rozpravy.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, mám velice stručný a velice skromný pozměňovací návrh. V § 15, kde je věta "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1994", změnit na "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1994". Důvodem je to, aby důchodci tuto valorizaci obdrželi v první polovině prosince. Většina důchodců dostává totiž důchod po 20., 23. a 26. dni v měsíci. Aby si tedy mohli dopřát alespoň trochu veselejší vánoce, proto chci požádat sněmovnu o přijetí tohoto mého návrhu.

Bylo by to schůdnější i pro administrativu. Jak jsem hovořila s pracovníky sociálních odborů, mají v prosinci velké potíže. Bylo by to pro ně daleko jednodušší.

Myslím, že zásah do rozpočtu, který určitě bude, bychom snad unesli. Není tak veliký, abychom ho nemohli změnit. Podle slov některých odpovědných orgánů, jak je slyšíme z denního tisku, jsme na tom finančně velice dobře. Takže si myslím, že to státní rozpočet rozhodně nezruinuje.

Padaly argumenty, že nejsou finanční prostředky, zatížil by se státní rozpočet apod. V tom případě bychom se měli zaměřit na rezervy a jejich čerpání. Např. zavedení milionářské daně, obrovské daňové úniky v mnoha oborech, nejen prostituce, veksláků a pasáků. Vláda nedokázala bohužel po dvě volební období vyřešit příslušná opatření - plošné rozdělování sociálních dávek i asociálním živlům, kteří si klidně přijedou autem pro svou podporu, obrovské podvody, finanční machinace a jiné veřejnost pobuřující věci. Právem se cítí potom podveden důchodce, který překročí jedenapůlnásobek životního minima a je mu okamžitě odebrán státní vyrovnávací příspěvek. Právem se cítí podvedeny a poškozeny mladé rodiny, úplné i neúplné, s dětmi, kteří řádně pracují, platí daně, pojištění a poplatky. Proto bych chtěla požádat, aby se odhlasovalo posunutí tohoto data. U poslaneckých platů a platů ústavních činitelů to šlo bez problémů. Mám za to, že by to mohlo jít i nyní. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Mazalové. Protože nevidím žádnou přihlášku do rozpravy, rozpravu uzavírám. Táži se především pana ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky, zda chce využít svého práva a pronést závěrečné slovo.

Promiňte prosím, pane ministře, vidím teprve nyní přihlášku předsedy klubu České strany sociálně demokratické, poslance Zdeňka Trojana, a dávám mu pochopitelně slovo.

Poslanec Zdeněk Trojan: Pane předsedo, omlouvám se, že jsem ruku zvedl asi později. Přesto stojím u řečniště a dovolil bych si navrhnout nikoliv žádné pozměňovací návrhy, ani nevstupuji do rozpravy, ale spíš metodický postup, jak projednáme dva zákony, které máme dnes na pořadu. Doporučuji, abychom hlasování o pozměňovacích návrzích i konečné hlasování týkající se tohoto i druhého zákona, učinili společně až po projednání i zákona o vyrovnávacím příspěvku pro děti. Je to proto, že se domnívám, že pokud učiníme přestávku před hlasováním - o niž bych v každém případě požádal - zbytečně se naše jednání protáhne. Pokud přestávku uděláme pro oba zákony, bude to probíhat rychleji a efektivněji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Trojanovi a předložím jeho procedurální návrh sněmovně v této podobě. Prosím, pane poslanče, kontrolujte, zda jsem váš návrh nezkreslil.

Pan poslanec Trojan fakticky navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu před závěrečným hlasování. To znamená odhlasovat pozměňovací návrhy?

Poslanec Zdeněk Trojan: Před hlasováním o pozměňovacích návrzích.

Předseda PSP Milan Uhde: To znamená po závěrečném slově ministra i případně společného zpravodaje přerušit tento bod a začít projednávat bod další, dovést ho do stejné fáze a potom o obou bodech začít postupně hlasovat.

Poslanec Zdeněk Trojan: Před tím ještě udělat přestávku na projednání v klubech.

Předseda PSP Milan Uhde: Na projednání v klubech v délce 30 minut. Je zcela jasné, v čem záleží procedurální návrh pana poslance Trojana? (Ano.) V této chvíli vás odhlašuji a prosím, l abyste se nově zaregistrovali. Jde o 14. hlasování na této schůzi.

Kdo podporuje návrh pana poslance Trojana, ať to dá najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 150 přítomných bylo 111 pro, 2 proti, 30 se zdrželo, 7 nehlasovalo. procedurální návrh byl přijat, a budeme se jím tedy řídit.

Prosím pana ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku, aby přednesl závěrečně slovo k rozpravě, a pan společný zpravodaj si rovněž připraví pouze závěrečné slovo, nikoliv však předložení jednotlivých pozměňovacích návrhů k hlasování.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, dovolte, abych krátce reagoval na některé věci, které byly v rozpravě k návrhu tohoto zákona předneseny.

K panu poslanci Štraitovi bych chtěl říci, že určitě je radost být opozičním poslancem při projednávání zákonů ze sociální oblasti. Jinak by opozice nebyla opozicí, kdyby navrhované částky vládou, které mají pomoci důchodcům, dětem a jiným potřebným občanům v naší republice, nezvýšila. Myslím, že je to zcela legitimní a správný postup opozice, leč neřídíme se pouze přáním. Jsem přesvědčen, že v lavicích, kde sedí koaliční poslanci, kdybychom se mohli řídit jen svým přáním a i přesvědčením, že by návrh na zvýšení těchto částek byl ještě větší. Leč musím vycházet z toho, na co státní rozpočet a veřejné rozpočty mají a jaké ostatní výdaje musí v tě či oné fázi pokrývat.

Proto prohlašuji, že navrhované zvýšení důchodů od prosince letošního roku v konkrétních částkách bylo velice pečlivě diskutováno a zvažováno, především s ohledem na rozpočet příštího roku. Dopad do rozpočtu příštího roku ve výši 6,1 miliardy je skutečně dopadem, a další dopady by státní rozpočet neunesl, aniž by neztratil svoji vyrovnanost. Znamenalo by to přesun prostředků ze zcela jiné oblasti.

Proto nemohu souhlasit a doporučit sněmovně schválit pozměňovací návrhy poslance Štraita, které se týkaly prvních paragrafů, kde se hovořilo o výši valorizace důchodů.

Další část návrhu pana poslance Štraita směřovala k tomu, aby byl zachován státní vyrovnávací příspěvek pro důchodce a aby o tuto částku - tím, že by existoval i nadále - byla snížena fixní část, která se přidává všem důchodcům. Možná je toto i důvodem k procedurálnímu návrhu pana poslance Trojana, aby se hlasovalo o obou zákonech současně po přestávce a po projednání zákonných předloh. Proto v druhém zákoně, který budete projednávat, zvyšujeme státní vyrovnávací příspěvek do rodin s dětmi a zde ještě tato dávka zůstává zachována.

Důvod, proč rušíme státní vyrovnávací příspěvek u důchodců je ten, že důchodci vnímají svůj příjem, jako jeden celek, ne jako na jedné straně státní vyrovnávací příspěvek a na druhé straně důchody. Je to již dávka, která je v tomto případě přežitá, která ztratila svůj původní význam, kdy reagovala na liberalizaci cen, především u potravinářských výrobků a chová se dnes vyloženě jako sociální dávka, pokud je ještě zachována - a zůstává zachována pro rodiny s dětmi. Je výrazně sociální a u důchodců se stane zcela logicky pevnou součástí jejich důchodů.

Paní poslankyně Lagová přednesla vlastně jediný pozměňovací návrh, kterým je posunutí termínu tohoto zákona o jeden měsíc. Zmiňovala se rovněž o včasnosti předkládání zákonů k valorizaci důchodů. Zákon je předložen tak, aby důchody byly zvýšeny přesně v tom okamžiku, kdy růst životních nákladů důchodců, nebo růst spotřebitelských cen, nebo růst inflace, neboli ta valorizační podmínka, vyplývající ze zákona, byla naplněna. K tomu dojde právě koncem listopadu, bude-li tento vývoj takový, jako dosud. Bezprostředně na to dochází ke zvýšení důchodů. Čili zde reagujeme včasně. Proto si myslím, že přesunutí valorizace o jeden měsíc dopředu nemá v tomto případě opodstatnění.

Paní poslankyně Lagová se všeobecně zmiňovala o reálné hodnotě důchodů v roce 1989 a nyní o propadu, ke kterému došlo. Ano, došlo k propadu reálné hodnoty důchodů oproti roku 1989 ve srovnání s dnešním stavem, ale já nevím, jestli je ta srovnávací základna roku 1989 ještě dnes relevantní. Víme všichni dobře, proč došlo k poklesu reálné hodnoty nejen důchodů, ale všech příjmů obyvatelstva se zavedením prvního a zásadního kroku ekonomické reformy, kterou byla liberalizace cen od 1. 1. 1991. Srovnávat ceny roku 1989 s cenami, to znamená ceny, které nebyly cenami v pravém slova smyslu, ale šlo o rozhodnutí nějaké plánovací komise o tom, že hodnota tohoto výrobku je tolik a hodnota jiného výrobku je tolik. Ceny byly výsledkem mnohanásobného přerozdělování, určování, státních dotací atd., takže základna roku 1989 není dnes relevantní a skutečně vycházíme při hodnocení důchodů z reálné hodnoty důchodů v červnu 1992. Ano, přibližujeme se, ale ne na 3 procenta, ale zhruba na 1 procento. Rozdíl v reálné hodnotě důchodů v prosinci po valorizaci, v letošním roce a v červnu 1992 bude rozdíl jeden, jeden a půl procentního bodu. Zde hovoříme o průměrech.

Musíme ovšem uvážit, že nízké důchody jsou procentně valorizovány více, takže u penzistů, kteří berou nízké penze, většinou lidé, kteří odcházeli do penze v minulosti a byly jim vyměřovány velice nízké penze, máme zájem zlepšit tento nízký příjem, který mají a proto jim přidáváme procentně více než těm, kteří dostávají penze v té druhé půlce, nebo vysoce nad průměr těchto penzí. Ve všech valorizacích nám šlo o lidi, které nazýváme starodůchodce, i když se mi tento termín nelíbí, ale jde o seniory, kteří odcházeli dříve do penze a byly jim vyměřovány penze na velice nízké úrovni.

Paní poslankyně Mazalová přednesla několik podnětných návrhů, jako zavedení milionářské daně - tím se bude sněmovna velice seriózně zabývat, zmínila se také o tom, že důchodcům není například vyplácen státní vyrovnávací příspěvek, pokud jejich příjem je 1,5 násobek jejich životního minima. Já neznám tuto podmínku. Nedostávají příplatek ti penzisté, kteří pracují a jejichž příjem je vyšší než je minimální mzda 2.200 Kč - ti nedostávají státní vyrovnávací příspěvek. Touto úpravou, která vstoupí v platnost v prosinci letošního roku bude tvořit fixní část 420,- Kč bez ohledu na to, zda pracují či nepracují. Tím vracíme i pracujícím důchodcům státní vyrovnávací příspěvek, takže nadále jej nebudou odvádět při výplatách zpět do státní pokladny.

Nepochopil jsem dobře pozměňující návrh paní poslankyně Mazalově, že by důchody měly být v prosinci vypláceny v jiných termínech, než je obvyklé, to znamená do poloviny prosince a že by to nebylo administrativně náročné. Důchody se však vyplácejí v České republice každý sudý den, to znamená, že již 2. prosince ti důchodci, kteří je v tento den pobírají, dostanou penzi takto upravenou podle zákona, který dnes, jak předpokládám, Poslanecká sněmovna schválí.

Chtěl bych na závěr říci, že skutečně jsme se snažili najít maximum zdrojů pro to, abychom dokázali maximálně důchodcům přidat a už jen fakt, že tato valorizace znamená navíc výdaje státního rozpočtu v příštím roce o 10 mld korun, že měsíčně tato úprava stojí 850 mil Kč, je fakt nejvýmluvnější.

Proto doporučuji sněmovně, aby přijala tento zákon v podobě, jak jej vláda předložila a jak jej společná zpráva upravila. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru práce a sociálních věcí Jindřichu Vodičkovi a ke krátké technické poznámce udílím slovo paní poslankyni Mazalové, protože jsem ze souvislostí pochopil, že chce vysvětlit nějaké nedorozumění.

Poslankyně Gerta Mazalová: Jenom malé nedorozumění, já jsem nepodávala návrh změnit nějaké technické vyplácení dávek apod. Já jsem zde opakovala svůj pozměňovací návrh, který jsem podávala na výboru, kde bohužel nebyl přijat - posunutí z 1. prosince na 1. listopad. Tam nebyl přijat, čili jsem ho podávala znovu.

Předseda PSP Milan Uhde: Je to vysvětleno. pan poslanec Němčík jako společný zpravodaj chce pronést závěrečné slovo.

Poslanec Jindřich Němčík: Pane předsedo, vzhledem k tomu, že moje poznámky se budou týkat už konkrétních pozměňovacích návrhů, nechal bych to až před hlasováním.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. V tuto chvíli už ve smyslu přijatého pozměňovacího návrhu poslance Trojana přerušuji projednávání 2. bodu a začneme projednávat bod 3., který se nazývá

Druhý sněmovní tisk je společná zpráva výborů ke sněmovnímu tisku 1040. Z pověření vlády odůvodní předložený návrh opět ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička. Pane ministře, máte slovo.