Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi Dlouhému a prosím společného
zpravodaje pana poslance Josefa Holuba, aby se ujal slova a podal
zprávu o jednání výborů.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážení
přítomní, vládní návrh
zákona, který máme nyní projednávat,
se připravuje již více než dva roky od
prvního usnesení hospodářského
výboru z podzimu 1992, které požadovalo zákon
společný pro elektrickou energii, plyn i teplárenství.
V úplném závěru projednávání
je předloha rozšířena na návrh
ústavně právního výboru i o
Státní energetickou inspekci.
Návrh zákona projednaly celkem čtyři
výbory - ústavně právní, hospodářský,
rozpočtový a výbor pro veřejnou správu,
regionální rozvoj a životní prostředí.
Garančním výborem byl výbor hospodářský,
který na svém jednání 14. září
požádal svou energetickou komisi o stanovisko k návrhu
zákona.
Energetická komise na svých dvou prvních
zasedáních s externími experty připravila
množství pozměňovacích návrhů,
které potom sami poslanci při jednání
se zástupci ministerstva připravili na samostatném
jednání pro jednání hospodářského
výboru. Ten zasedl nad touto předlohou ve dvou dnech
19. a 20. října a vytvořil svým usnesením
základ společné zprávy.
Společná zpráva potom byla sestavena na společné
schůzce zpravodajů výborů 27. října
po jednání energetické komise.
Chtěl bych zde upozornit, že se především
v tomto zákoně jedná o technickou normu.
Celkem bylo na půdě energetické komise a
hospodářského výboru vzneseno více
než 250 pozměňovacích návrhů,
z nichž je kolem 50 zahrnuto do společné zprávy.
Na tomto místě chci poděkovat zástupcům
ministerstva průmyslu a obchodu a celé energetické
veřejnosti, která se účastnila jednání
energetické komise, za jejich příspěvek
ke kvalitnímu projednání předlohy
zákona. Bylo přijato množství vyvážených
kompromisů, a to především v zájmu
konečných spotřebitelů energií.
Nedoporučuji proto vznášet na poslední
chvíli zásadní pozměňovací
návrhy, protože jejich případné
přijetí může narušit současnou
pevnou nosnou konstrukci zákona. Jistě si všichni
dovedeme představit tento zákon např. i bez
institutu udělování autorizací. Toto
zásadní rozhodnutí však není
zodpovědné - podtrhuji zodpovědné
- činit teď, v tuto chvíli, na této
schůzi. Případné přijetí
takového návrhu by jistě narušilo současnou
vyváženou koncepci vládního návrhu.
Předem vám děkuji za vaši zdrženlivost
ve vznášení pozměňovacích
návrhů k projednávaným tiskům.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Holubovi a otevírám rozpravu k tomuto
návrhu zákona, do které se jako první
přihlásil pan poslanec Frank, kterému dávám
slovo. Připraví se pan poslanec Hrdý.
Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo,
pane předsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové, já udělám všechno pro
to, abych nosnou konstrukci zákona nenarušil. Nicméně
mi dovolte říci k návrhu zákona několik
slov.
Domnívám se, že vládní návrh
zákona o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích je na současné podmínky
tržní ekonomiky asi potřebný a nutný.
Předložený návrh zákona představuje
určitý pokrok proti dosavadnímu stavu, má
v sobě znaky odborného, řekl bych energetického
pohledu, i když řada otázek zůstává,
a to i v odborných posouzeních, i po projednání
ve výborech Poslanecké sněmovny, neřešena.
Např. pojem vymezené území, neujasněna
zůstává i otázka výkupu elektřiny
z malých zdrojů, mám na mysli vodní
a větrné elektrárny. V návrhu zákona
není uváděn ani právní vztah
vlastníka rozvodného zařízení
a vlastníka nemovitostí, kde je zařízení
pro rozvod umístěno, či kde je navrhováno
jeho umístění. Odkaz na nový stavební
zákon je sice možný, ale ponechává
značnou nejistotu v této oblasti. Rovněž
tak bych mohl poukázat na termín "služebnost",
který není dosud v naší společnosti
užíván, ale jeho význam a používání
je i zde dobře známo, a proto navrhuji i jeho definici
a zavedení, tak jak je to v zákonu uvedeno.
V návrhu zákona není zcela jasně zahrnuto
i ustanovení o vyvlastnění. Domnívám
se, že do doby platnosti nového stavebního
zákona, kde tato záležitost bude nějakým
způsobem řešena, bychom měli doporučit
pro přechodné období řešit možná
i v tomto zákonu vztah k elektromagnetickým zařízením.
Neumím momentálně tuto věc vysvětlit.
Nicméně návrh zákona, včetně
návrhů jeho doplňků a změn,
obsažených ve společné zprávě,
umožňuje i mně předložit několik
pozměňujících návrhů
v tomto znění - půjde v řadě
případů o drobné pozměňující
návrhy, který nebude nutno zdůvodňovat,
u těch rozsáhlejších doplňujících
návrhů se pokusím předložit zdůvodnění:
První pozměňující návrh
je k § 3, odst. 2, kde doporučuji doplnit větu
(hovořím ke společné zprávě):
Na jedno vymezené území a jednu hladinu napětí
rozvodu elektřiny se vydává jedna autorizace.
Druhý pozměňující návrh
je k § 8, odst. 2, písm. b), kde v první části
věty se říká "při výkonu
autorizované činnosti", doporučuji vložit
jediné slovo - "opakovaně" závažným
způsobem... a věta pak pokračuje dál.
Třetí pozměňující návrh
je k § 9, odst. 8, jedná se rovněž o slovní
doplňky. Doporučuji pozměnit konec věty,
kde se hovoří o "nezbytných", doplnit
slovo "technické" údaje o nich... a o
slova "v zájmové oblasti". Zde mi dovolte
malé zdůvodnění, protože se domnívám,
že jiné než technické údaje by
mohly vést k neoprávněném u jednání,
které by poškozovalo dodavatele. Informace o celém
zásobovaném území by podle mého
názoru mohly vést v řadě případů
i ke spekulativnímu jednání.
Další pozměňující návrh
je k § 9, odst. 10, kde doporučuji před písm.
a) vložit celý nový odstavec, který
by zněl: "Stavět a provozovat na cizích
nemovitostech v rozsahu dle stavebního povolení
vedení a malé stanice do rozlohy 30 m2." S
tím, že je pak nutno přeznačit všechny
další odstavce. Zdůvodnění: Domnívám
se, že dodavatel bez tohoto oprávnění
by nemohl zřizovat zařízení veřejného
rozvodu, elektřiny, ale ani plynu či tepla.
Další pozměňující návrh
je k § 9, odst. 11, kde doporučuji doplnit text: "Při
odstraňování poruch a havárií
provede dodavatel oznámení vstupu na pozemky majitelům
bezprostředně po likvidaci poruchového stavu."
Dle mého názoru z dikce zákona nevyplývá
nutnost oznámení vstupu na pozemky před vstupem,
ale mohla by k tomuto výkladu vést. Pokud by bylo
nutné oznámit vstup na pozemky před jeho
uskutečněním, značně by se
prodloužila doba likvidace poruchových stavů,
dovolím si tvrdit, že i na několik dnů.
Tím by se samozřejmě prodloužila i doba
nedodávání energie.
Další pozměňující návrh
je k § 15, odst. 1 písm. b) kde se domnívám,
že je rozdíl v termínech mezi touto dikcí
a zněním § 9 odst. 3. Doporučuji proto
následující úpravu - doplnění,
a to i v § 9, odst. 3 takto - ve větě "vybraného
druhu energie" doplnit nová slova "a stanovit
způsob a místo připojení".
Dále doporučuji pozměňující
návrh k § 16, odst. 4, který je potřeba
dát do souladu s odst. 3 téhož paragrafu, kde
je uvedeno "odběratelově nemovitosti",
doporučuji tam doplnit "či v blízkosti
hranice jeho nemovitosti je zřízena" - věta
pak pokračuje dál. Tuto změnu doporučuji
učinit rovněž v § 16, odst. 5.
Další pozměňující návrh
mám k § 19, odst. 8, písm. c), kde doporučuji
změnit text takto - hovoří se tam o přejezdech:
"nad tři tuny" - nově by to znělo
"v místech, která nejsou pro přejezdy
technicky zabezpečena".
To je, pane místopředsedo, z mých pozměňovacích
návrhů všechno. Domnívám se,
že jsem hlavu zákona nenarušil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Frankovi. Prosím pana poslance Hrdého,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Vyvadil.
Je zde přihlášeno ještě několik
dalších kolegů s pozměňovacími
návrhy. Prosím, aby byly předávány,
jak se to běžně děje, v písemné
formě, aby se daly dobře zpracovat.
Poslanec Karel Hrdý: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, odpustím
si jakékoliv dlouhé úvody a budu se věnovat
jednotlivým návrhům předloženého
zákona.
§ 2. Předmět podnikání. Bod 2
upravit na znění: Rozvodem elektřiny, plynu
nebo tepla se pro účely tohoto zákona rozumí
přenos, přeprava, uskladňování
včetně podzemního uskladňování,
úprava, přeměna a dodávky elektřiny,
tepla a plynu. Odůvodnění: Úprava
obsahuje výčet v České republice prováděných
činností, které se provádějí
v souvislosti s provozem zařízení pro rozvod
plynu. Součástí zařízení
pro rozvod plynu jsou i podzemní zásobníky.
Zařízení pro úpravu plynu v mezinárodních
tranzitních soustavách včetně kompresních
stanic, vnitrostátní přepravní soustava
a soustava distribučních sítí.
§ 4. podmínky udělení autorizace. Bod
5 upravit na znění: Odbornou způsobilostí
se rozumí pro účely tohoto zákona
dokončené vysokoškolské vzdělání
a tři roky praxe v oboru nebo úplné střední
vzdělání s maturitou a 6 let praxe v oboru.
U výroby elektrické energie do instalovaného
výkonu 1 megawatt, vyučení v oboru a 3 roky
praxe v oboru. Odůvodnění: Navržené
zmírnění nároků na kvalifikační
předpoklady pro právnickou osobu vycházejí
ze skutečnosti, že i při výkonu činností
bude zastupovat oprávněná osoba, u které
naopak navrhuji kvalifikační kriteria zpřísnit.
§ 5. Odpovědný zástupce. Bod 2 upravit
na znění: Odpovědný zástupce
musí splňovat následující podmínky
odborné způsobilosti: Ukončené vysokoškolské
vzdělání technického směru
a 6 let praxe v oboru nebo ukončené střední
odborné vzdělání s maturitou, technického
směru a 9 let praxe v oboru a schopnost zúčastnit
se výkonu autorizované činnosti ve stanoveném
rozsahu. Odůvodnění: Dle osobních
dlouholetých zkušeností jsou původně
navržené délky praxe pro odpovědnou
osobu nedostatečné a navržené prodloužení
o 3 roky se zdá být oprávněné.
§ 9. Povinnosti a práva držitele autorizace.
Bod 3 upravit na znění: Držitel autorizace
(dále jen dodavatel) je povinen, pokud je to technicky
možné a ekonomicky účelné, uzavřít
s každou fyzickou či právnickou osobou, která
o to požádá a splňuje podmínky
podle tohoto zákona a nachází se v místě
výkonu autorizované činnosti (dále
jen odběratel) smlouvu o dodávkách vybraného
druhu energie. Odůvodnění: V případech
dodávek energií nelze hodnotit požadavek pouze
z technického hlediska, ale je nutné posoudit také
ekonomickou účelnost navrhovaného řešení,
zvláště při rozhodování
o tom, kterou energii by bylo účelné pro
pokrytí požadavků zvolit.
Bod 10 téhož paragrafu upravit a doplnit na znění:
a) Vstupovat a vyjíždět na cizí nemovitosti
v souvislosti s zřizováním, provozem, údržbou,
opravami zařízení pro rozvod elektrické
energie, plynu a tepla a v souvislosti s jejich haváriemi
i odstraňováním jejich následků.
Doplnit text o odst. ve znění f) téhož
bodu: Zřizovat a provozovat zařízení
pro uskladňování plynu v přírodních
vrstvách pod cizími pozemky, dle zvláštních
předpisů. Odůvodnění: Původně
navrhované znění představuje podle
mého názoru největší nedostatek
ve znění zákona, protože by podle něj
nositel oprávnění v souvislosti se zřizováním
zařízení pro rozvod neměl právo
vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti,
což by prakticky znamenalo nemožnost taková zařízení
budovat a zastavení stavby rozestavěných
staveb nebo nutnost přistoupit k vyvlastňování
nemovitosti v rozsahu minimálního pracovního
pruhu potřebného k jejich výstavbě.
Tím by se výrazně prodloužilo období
přípravy výstavby těchto ložisek
event. nutnost řešit případy nedohody
soudně, což by ve svých důsledcích
přinášelo značné škody (odkazování
v důvodové zprávě, že veřejná
prospěšnost těchto staveb bude zakotvena v
jiném zákoně je irelevantní, protože
není jasné, kdy zákon bude přijat
a jednak proto, že není jasné, jaké
bude jeho konečné znění). Proto by
se v definitivním znění zákona měla
obnovit navržená úprava o právech a
vstupu na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
zařízení pro rozvod plynu, podle výše
uvedeného návrhu.
§ 12. Stav nouze. Bod 6 upravit na znění: Odstraňování
havárií a obnovení dodávek podle předchozího
odstavce koordinuje ministerstvo, jehož pokyny jsou držitelé
autorizace a odběratelé energií povinni dodržovat.
Odůvodnění: Nositelé autorizace jsou
mimo jiné povinni zpracovat havarijní zprávy
a mají k jejich zabezpečování výkonné
složky, jejichž práci přímo řídí.
Ministerstvo žádné takové složky
nemá a nemá ani pracovníky schopné
plnit takové povinnosti. Jeho posláním by
měla být celostátní koordinace složek
provádějících likvidace havarijních
situací a jejich následků a vytváření
podmínek při materiálním, technickém
a organizačním zvládnutí prací,
při odstraňování havárií
a jejich následků.
§ 23. Dodávka plynu. Bod 2 upravit na znění:
Dodavatel uzavírá s odběratelem na každé
odběrní místo písemnou smlouvu, která
musí obsahovat a) údaje o počtu a druzích
spotřebičů, pro které bude dodávka
plynu prováděna, b) u odběratelů plynu
s ročním odběrem zemního plynu 60
tis. kubíků a vyšším, u odběratelů
svítiplynu s ročním odběrem 100 tis.
kubíků a vyšším, konkrétní
výše spotřeby a její průběh
ve formě odběrového diagramu včetně
regulace při vyhlášených stavech nouze.
Odůvodnění: Navržená úprava
původního znění, resp. skutečnost,
že existují tři kategorie odběratelů
a tři druhy smluv, které je nutno respektovat. Otázka
odběrových diagramů a regulačních
plánů se však týká pouze kategorie
"VU". Do budoucna není účelné
tuto povinnost rozšiřovat na další kategorie
odběratelů.
Bod 4 upravit na znění: Odběrným plynovým
zařízením se pro účely tohoto
zákona rozumí veškeré plynové
zařízení za hlavním uzávěrem
plynu, které je součástí plynovodní
přípojky. Odběrné plynové zařízení
zřizuje vlastník nemovitostí nebo s jeho
souhlasem žadatel o odběr plynu. Zřízené
odběrné zařízení je v jeho
vlastnictví. Odůvodnění: Navržená
úprava zcela jednoznačně bez výjimek
stanoví vlastníka a zřizovatele odběrného
plynového zařízení a nově formuluje
hlavní uzávěr plynu jako součást
přípojky a nikoli plynového odběrného
zařízení, a to z následujícího
důvodu. V současné době je v širokém
měřítku uplatňována praxe výstavby
plynovodních přípojek v předstihu
jako součást výstavby uličních
plynovodů, tj. v rámci stavby. Tím odpadá
opakované následné rozkopávání
chodníků a vozovek v souvislosti s individuální
výstavbou plynovodních přípojek. Při
tomto řešení se spolehlivě utěsní
budované plynovody a přípojky osazení
u hlavních uzávěrů plynu a jejich
zaslepení.
Navržená úprava textu rovněž přispěje
k řešení situací, k nimž v současné
době dochází v některých restituovaných
objektech, kdy noví vlastníci, ve snaze vypudit
z nich nájemníky, uzavírají z důvodu
havarijního stavu hlavní uzávěry plynu
na přípojce, čímž přeruší
dodávku plynu do objektu. Tím jednak znepříjemňují
výrazně život nájemníků,
jednak brání dodavateli plynu plnit povinnosti vyplývající
z uzavřené smlouvy na dodávku plynu.
Tím, že hlavní uzávěr plynu přejde
do vlastnictví dodavatele jako součást plynovodní
přípojky, bude osobou oprávněnou ji
uzavřít dodavatel a pouze s jeho souhlasem jiná
fyzická osoba. Pak budou vytvořeny podmínky
pro zamezení těmto negativním jevům.
Bod 5 upravit na znění: Dodavatel nepřipojí
odběrné plynové zařízení
na veřejnou plynovodní síť, nejsou-li
splněny podmínky stanovené v bodu 1 tohoto
paragrafu, dodrženy právní předpisy
na úseku bezpečnosti práce a podmínky
stanovené investorovi ve vydaném stavebním
povolení.
Bod 8 doporučuji vypustit ze znění §
23 a přesunout ho do § 24 a zde nahradit textem následujícího
znění: Dodavatel plynu jako zřizovatel zařízení
pro rozvod plynu a jejich vlastník je povinen zřizovat
toto zařízení v souladu se zněním
bodu 1 § 23 tohoto zákona a jako jejich vlastník
zajišťovat jejich bezpečný, spolehlivý
a nepřetržitý provoz. Odůvodnění:
Navržený text jednoznačně vymezuje základní
povinnost držitele autorizace ve vztahu k odběrateli,
dále vlastnická práva a povinnosti zřizovatelské
a provozovatelské ve vztahu k plynárenským
rozvodným zařízením.
Bod 9 upravit na znění: Při změně
druhu nebo tlaku dodávaného plynu jsou vlastníci
připojených odběrných zařízení
povinni upravit ve lhůtách dohodnutých s
dodavatelem plynu svá odběrná plynová
zařízení a spotřebiče. Způsob
úhrady nákladů spojených s potřebnými
úpravami stanoví ministerstvo vyhláškou.
Odůvodnění: Navržená úprava
vychází z dlouhodobých dobrých zkušeností
z řešení těchto problémů
v minulosti. Při současných cenách
plynových spotřebičů a cenách
plynových regulátorů bude nutné vyřešit
otázku finančního spolupodílnictví
v sociálních případech. To by měla
řešit navrhovaná vyhláška.
§ 24 - plynovodní přípojka. Bod 1 upravit
na znění:
Plynovodní přípojka začíná
přípojkovým T kusem, jímž je
připojena na plynovod a končí hlavním
uzávěrem plynu, který je její součástí
a zároveň dělícím místem
mezi odběrným plynovodním zařízením
a plynárenským rozvodným zařízením.
Odůvodnění: Navržený text přesně
vymezuje rozsah plynovodní přípojky jako
plynárenského rozvodného zařízení
a technicky představuje soubor, který se takto buduje
jako celek.
Bod 2 upravit na znění:
Plynovodní přípojku zřizuje na svůj
náklad dodavatel plynu, který je jejím vlastníkem
a provozovatelem.
Odůvodnění: Jednoznačně vymezený
zřizovatel a vlastník plynovodní přípojky
z této problematiky vyloučí spekulativní
jednání, jak ze strany dodavatele plynu, tak jeho
odběratelů, které dosud platný zákon
a prováděcí vyhláška umožňovaly.
Bod 3 upravit na znění:
Každý odběratel plynu se podílí
na účelně vynaložených nákladech
na připojení svého odběrného
plynového zařízení na veřejnou
plynovodní síť podle množství odebíraného
plynu. Způsob výpočtu výše příspěvku
stanoví ministerstvo vyhláškou.
Odůvodnění: Toto ustanovení by mělo
mít omezenou platnost po dobu, kdy bude docházet
k cenové regulaci dodávek energie státem
a měla by být touto formou dosažena ekonomická
soběstačnost dodavatelů energie při
zajištění těchto veřejně
prospěšných služeb.
Bod 4 vypustit z textu, protože bude zahrnut do znění
bodu 8 § 23.
Bod 5 navrhuji vypustit z textu bez náhrady.
Odůvodnění: Navrženou úpravou
textu bodu 2 tohoto paragrafu nemůže vzniknout situace,
kdy by zřídila a byla vlastníkem plynovodní
přípojky jiná právnická osoba,
než dodavatel plynu.
§ 26 - ochranná pásma.
Bod 4 upravit na znění:
Ochranná pásma činí
a) u velmi vysokotlakých plynovodů a přípojek
20 metrů;
b) u vysokotlakých plynovodů a přípojek
do DN 200 čtyři metry;
c) u vysokotlakých plynovodů a přípojek
od DN 200 a do DN 500 osm metrů;
d) u vysokotlakých plynovodů a přípojek
nad DN 500 dvanáct metrů;
e) u nízkotlakých a středotlakých
plynovodů vedených v souvisle zastavěných
územních obcích 1 metr;
f) u nízkotlakých a středotlakých
plynovodů vedených v zastavěných územních
obcích 2 metry;
g) u technologických objektů 5 metrů.
Bod 6 upravit na znění:
Vlastníci a uživatelé objektů, zařízení
a pozemků, které se nacházejí v ochranném
pásmu, jsou povinni zdržet se všech činností,
které by mohly ohrozit plynárenská zařízení
a jejich spolehlivý a bezpečný provoz ve
stavební činnosti a související úpravy
terénu v ochranném pásmu provádět
pouze s předchozím souhlasem provozovatele těchto
zařízení.
Odůvodnění: Navrženou úpravou
znění jsou vytvářeny lepší
podmínky pro ochranu provozovaných plynárenských
zařízení před jejich narušením,
které vždy představuje veřejné
ohrožení majetku a osob.
§ 27 - bezpečnostní pásma.
Odst. 4 upravit na znění:
V bezpečnostním pásmu lze zřizovat
trvalé nebo dočasné stavby obytných
nebo jiných objektů, pozemních komunikací
a inženýrských sítí, důlních
objektů a vodních děl jen na základě
kladného písemného stanoviska a za podmínek
stanovených příslušným provozovatelem
plynových zařízení. Zřizovat
plynová zařízení v místech,
kde jejich bezpečnostní pásmo zasahovalo
do stávajících obytných staveb nebo
jiných objektů výše uvedených
lze pouze s předchozím souhlasem fyzických
nebo právnických osob, které jsou vlastníky
nebo provozovateli těchto staveb. Přílohu
"bezpečnostní pásma plynových
zařízení" rozšířit
o položku "regulační stanice středotlaké
s výkonem nad 200 kubických metrů za hodinu
5 metrů".
Odůvodnění: Navržená úprava
znění podle dlouhodobých zkušeností
lépe vystihuje skutečnost, že vytváření
podmínek pro zajištění bezpečnosti
objektů a osob před možnými následky
havárií plynových zařízení
nemůže být jenom v kompetenci vlastníků
a provozovatelů těchto zařízení,
ale také z hlediska předcházení situacím,
při nichž může následně
v důsledku nesprávného jednání
fyzických nebo právnických osob vzniknout
havárie a z ní vyplývající
veřejné ohrožení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Hrdému. Prosím pana
poslance Vyvadila, aby se ujal slova. Připraví se
pan poslanec Šafařík.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
budu stručnější než kolega Hrdý.
Budu mít tři pozměňovací návrhy.
První se dotýká § 4 odst. 6. §
4 odst. 6 řeší otázku udělení
autorizace na výrobu elektřiny a tepla v jaderných
zařízeních. To je záležitost
mimořádně citlivá, a já se
domnívám, byť je tam dána formulace,
že musí být nezbytný souhlas Úřadu
pro jadernou bezpečnost, zda by nestálo za úvahu
doplnit tam větu "Autorizaci lze vydat toliko právnické
osobě, ve které má zajištěnou
rozhodovací většinu stát".
Pozastavuji se nad formulací "rozhodovací většinu".
Někdy to může být majetková,
jindy to může vyplývat ze smlouvy. Osobně
se domnívám, že z důvodů strategických
a bezpečnostních by to mělo být dáno.
K § 9 odst. 3. Zde je věta, která dle mého
soudu, působí poněkud zavádějícím
způsobem. Smyslem § 9 odst. 3 je pokud jsem to pochopil
dobře - aby bylo nezbytné uzavřít
smlouvu o dodávkách vybraného druhu energie,
pokud je to technicky možné. Zde je zároveň
věta "... a nachází se v místě
výkonu autorizované činnosti".
Doporučuji vypustit tato slova, protože si myslím,
že klíčem této oblasti je zavádět
pokud možno standardní tržní prostředí,
aby mohli účastníci, výrobci, odběratelé
více méně volně mezi sebou s určitými
omezeními vytvářet tyto podmínky včetně
vytváření podmínek pro tvorbu smluvních
cen.
Dále je zde ustanovení § 11 odst. 4, jehož
smysl mi poněkud uniká. V dosavadním textu
se říká, že ministerstvo je oprávněno
kontrolovat účelnost vynaložených nákladů
jednotlivých držitelů autorizace na výkon
autorizované činnosti. Jsem přesvědčen,
že předkladatel to zakotvil z toho důvodu,
že to musí mít jakýsi účel
a po pravdě řečeno mě nenapadl žádný
jiný účel než ten, že to ministerstvo
potřebuje pro to, aby mohlo podávat návrhy
na změnu cen elektřiny, plynu a tepla. V jiném
případě navozuji otázku, jako by ministerstvo
mohlo kontrolovat ony náklady i ve smyslu působení,
které náklady může subjekt mít
a které nemůže mít.
Proto doporučuji změnu, že před dosavadní
text by se vložila slova: "Pro účely předchozího
odstavce je...", následoval by text "ministerstvo",
vypustilo by se slůvko "je".
Text by zněl: "Pro účely předchozího
odstavce je ministerstvo oprávněno kontrolovat účelnost
vynaložených nákladů atd." Text
by zůstal beze změny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Prosím pana poslance Šafaříka,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Kačenka.