Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych přednést dva pozměňovací
návrhy. Shodou okolností se oba týkají
věcí, které zde byly vzpomenuty jak panem
předkladatelem, tak panem zpravodajem.
První z nich se týká řešení
navrženého ve společné zprávě,
které se tam dostalo zřejmě na základě
usnesení hospodářského výboru,
a to je skutečnost, aby lehké topné oleje
byly zdaňovány stejnou sazbou, jako je motorová
nafta s tím, že těm, kteří je
použijí pro vytápění nebo výrobu
tepelné energie, bude tato částka vrácena.
Osobně se mi toto řešení líbí,
pokládám ho za lepší než to, co
navrhuje vláda. Argumentace, že se výrazně
projevil zákon o barvení, to znamená, jak
zde pan zpravodaj uvedl, že ze 100 tis. poklesl na 10 tis.
tun, pokud se nemýlím, pak je otázka, proč
vůbec vláda navrhuje zdanit lehké topné
oleje 2 korunami za litr, pokud toto takto funguje. Pak snad jediný
důvod je, který uvedl pan zpravodaj, o kompatibilitě
s jinými státy, které mají částečně
zdaněny lehké topné oleje. Potom bych ale
musel uvést, že tyto jiné státy, které
takto částečně zdaňují
lehké topné oleje, nemají sazbu DPH 23%,
ani 22%. Čili si myslím, ze tento argument není
až tak úplně správný.
Mé doplnění se týká společné
zprávy, kde bych navrhl v bodu 19 v odst. 9 za slova "tepelné
energie" vypustit tečku a doplnit slova "nebo
sušených zemědělských produktů".
Podle mého názoru v důvodové zprávě
vláda uvádí, že zdanění
lehkých topných olejů dvěma korunami
za litr se promítne zhruba částkou 550 mil.,
z čehož 350 mil. bude právě v zemědělství.
Domnívám se, ze formulace "vytápění
nebo výrobu tepelné energie" nepokryje naprosto
činnosti, které v zemědělství
používají lehké topné oleje.
Druhý návrh se týká bodu 30, kde navrhuji
vypustit větu "U položky technické benzíny
se částka 0 korun za tunu nahrazuje částkou
10 160 korun za tunu." Zde si myslím, že pokud
by se zavedla spotřební daň u technických
benzínů v této výši, toto by
se promítlo negativně zejména na spotřebitelských
cenách, např. čistíren a jinde. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Marytovi. Prosím pana poslance Jaroše,
aby se ujal slova. Připraví se poslanec Josef Hájek.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, vážený pane
ministře, dámy a pánové, v květnovém
čísle časopisu Smoking and health, nebo-li
Kouření a zdraví, vydávané
americkou Společností proti rakovině, vyšel
soubor článků, který pojednává
o významu zdanění cigaret. Tabák nyní
negativně ovlivňuje zdraví u 20% občanů
USA. U nás je toto číslo nyní více
než dvojnásobné. Důležité
by bylo, aby mladí kouřit nezačínali
a závislí kuřáci se snažili své
kouření omezovat.
Velmi účinným prostředkem ke snížení
kouření je zdražení cigaret jejich vysokým
zdaněním. Od roku 1980 do roku 1991 se v Kanadě
snížil po zdanění počet kouřící
mládeže o 60%. Prezident Clinton podporuje nyní
v USA zvýšení daně o 75 centů
na balíček.
Výrobci cigaret se brání a tvrdí,
že zdanění cigaret je nesociální,
protože hůře postihuje lidi chudé. Je
to sice dojemné, ale jistě zavádějící.
Nejvyšší daně na cigarety jsou v Kanadě,
kde daň z balíčku s 20 cigaretami činí
4 dolary 59 centů, což je 76% ceny. V Německu
je tento poměr 70%, v Itálii 70%, ve Švýcarsku
50%. U nás budeme novelou zákona zvyšovat spotřební
daň na jednu cigaretu o směšný 1 haléř.
Vzhledem k jednoroční inflaci vlastně cigarety
zlevňujeme.
Bývalý vedoucí zdravotnictví USA,
O. E. Koop, uvádí, že zdanění
a tím i zdražení cigaret je blahodárným
zdravotnickým počinem, který stát
nic nestojí, pomáhá kuřákům
vzdát se kouření, zhoršuje u dětí
možnost nakupovat cigarety a poskytuje státu možnost
získat finance. Poškození budou jen výrobci
cigaret, kteří vydělávají ohromné
sumy tím, že lživou reklamou udržují
lidi v mylném přesvědčení o
přednostech kouření.
Před třiceti lety prof. Antonín Fingerland,
náš nejpřednější patolog,
spolu s dr. Ganickým, navrhli tehdy ministru zdravotnictví
podstatné zdanění cigaret. Ministerstvo předložilo
toto memorandum ÚV KSČ. Odtamtud se jim dostalo
jem ústního vyrozumění, že jejich
podání je bezpředmětné, protože
zdanění cigaret by popudilo kuřáky
- straníky, kteří považují kouření
za nutnou životní potřebu a levné cigarety
za socialistickou vymoženost. Nadto, kdyby nekouření
skutečně vedlo k prodloužení průměrného
lidského věku, zvětšil by se počet
důchodců, což by státní rozpočet
neunesl. Tehdy přestali se snažit postupovat v boji
proti kouření dále tímto směrem.
Zkušenost vyspělých států jim
však dala za pravdu. Státy, kde se obyvatelstvo dožívá
vysokého průměrného věku a
kde mají mnoho důchodců, jsou finančně
blahobytné, zatímco státy, kde průměrný
věk je nízký a lidi nejvíce kouří,
přejídají se, jsou finančně
zadlužené a rozhodně mezi blahobytné
nepatří. Vysvětlení leží
v tom, že ve státech, kde umírají lidi
předčasně, umírá mnoho padesátníků,
čtyřicátníků, kuřáků
a osob s nadváhou, většina z nich na vrcholu
svých životních a odborných zkušeností.
Úkolem zdravotnictví, ale i nás všech
je snažit se prodloužit průměrný
lidský věk. V minulosti podstatně zkracovaly
průměrně lidský věk infekční
nemoci, dnes je to kouření cigaret a nesprávná,
jmenovitě nadměrná výživa. Boj
proti ní se v posledních letech zdárně
rozvinul, zatímco mnoho lidí si stále ještě
myslí, že kouření cigaret je pro zdraví
téměř neškodné. Zdanění
cigaret je důležitým činitelem v boji
proti tabákové epidemii, která dnes postihuje
mnoho lidí závislých na nikotinu a rozvíjí
se u osob méně vzdělaných, u mládeže
a také v rozvojových zemích.
Proto navrhuji v § 40 u číselného kódu
nomenklatury celního sazebníku 2402 změnu
daně z 0,51 na 0,60, z 0,41 na 0,60 a z 0,46 na 0,60 Kč
za kus, čímž dojde též ke sjednocení
sazby spotřební daně u cigaretových
a doutníkových výrobků.
Dále u číselného kódu nomenklatury
celního sazebníku 2403 změnu sazby daně
z 0,51 na 0,60 Kč za kus.
Chci vás požádat o podporu tohoto pozměňovacího
návrhu a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. Prosím pana poslance Josefa
Hájka, aby se ujal slova. Pan poslanec Lom má náhradní
kartu č. 14.
Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
ministře, dámy a pánové, než
přednesu pozměňovací návrh,
který vám byl rozdán i písemně
do lavic, chtěl bych ve svém zdůvodnění
volně navázat na předřečníka
kolegu Jaroše.
Spotřební daně mají jednu takovou
obecnou specifiku. Když se zvyšují, tak u spotřebních
daní z tabáku a z alkoholu zpravidla zvýšení
nebudí odpor veřejnosti, dokonce je i veřejností,
řekl bych, mírně podporováno, na rozdíl
od daní jiných.
Je však jedna specifika u těchto spotřebních
daní, kde veřejnost pozitivně chápe
i určitou výjimku, troufnu si tvrdit, systémovou
výjimku; ta spočívá v jakémsi
dílčím zvýhodnění pro
výrobce piva, tzn. umožňuje vlastně
malým výrobcům piva větší
konkurenceschopnost na trhu s těmito výrobky. Řekl
bych, že tato výjimka je skutečně c
hápána minimálně celoevropsky tak,
ze tento konsenzus dospěl do společné směrnice
zemí EHS 92/1983. Jestliže tady hovoříme
o potřebě určité daňové
symetrie, kompatibility nebo harmonizace za daňový
systém, který je obecně uznáván
v našem okolí, měli bychom se vážně
zabývat i touto otázkou.
Chci tedy navrhnout, aby pro malé nezávislé
pivovary bylo možno uplatnit sníženou sazbu daně
tak, jak je to v okolních zemích běžné.
Malé nezávislé pivovary, a teď bych
asi charakterizoval dopad svého návrhu, pivovary,
které mají roční výstav piva
zhruba do 200 tis. hl za rok. U nás to pro vaši představu
reprezentuje z výroby piva 8,24% na čísla
roku 1993, čili jedná se vlastně o výrobce,
kteří se vejdou do 10% všech výrobců.
Tyto malé pivovary u nás zaměstnávají
cca 1400 lidí a rozpočtový dopad nebo toto
snížení, pokud bychom ho odsouhlasili, by byl
skutečně zanedbatelný, vzhledem k tomu, že
tato úprava je navrhována k termínu 1. 7.
1995, takže by to ročně činilo cca 20
mil. Kč, takže prakticky rozpočtově
neutrální. Tady mi pan zpravodaj napovídá,
že při ročním zápočtu
je to 40.
Nyní mi dovolte, abych splnil povinnost poslance, který
předkládá pozměňující
návrh a abych vám pro protokol komplexní
změnu návrhu přečetl, i když
ji máte před sebou.
Za prvé. V § 2 se doplňuje nové písm.
i), které zní: "i) malým nezávislým
pivovarem je taková právnická osoba nebo
fyzická osoba, jejíž roční výstav
piva (dále jen výstav) je menší než
200 tis. hl a která splňuje podmínky podle
zvláštního předpisu".
Za druhé. Za § 2 se vkládá nový
§ 2 a), který včetně nadpisu zní:
"2 a) zmocnění; odst. 1 Ministerstvo zemědělství
v dohodě s ministerstvem financí vydá právní
předpis, kterým stanoví právní
a ekonomické podmínky nezávislosti podle
§ 2 písm. i)".
Odst. 2. Ministerstvo financí může právním
předpisem upravit podrobnosti vyplývající
z § 33 a) odst. 4.
Za třetí. § 33 včetně nadpisu
zní: "§ 33 sazby daně: sazby daně
jsou stanoveny takto: nyní následuje tabulka, kterou
nebudu citovat, kterou máte před sebou a která
obsahuje právě výše deklarované
sazby daně.
Za čtvrté. Za § 33 se vkládá
nový § 33 a), který zní: "§
33 a),
Odst. 1 - Malý nezávislý pivovar oznámí
do 31. ledna kalendářního roku příslušnému
finančnímu orgánu své zařazení
do velikostní skupiny podle předpokládaného
ročního výstavu.
Odst. 2 - Malý nezávislý pivovar, který
zahájí výrobu v průběhu kalendářního
roku, oznámí příslušnému
finančnímu orgánu své zařazení
do velikostní skupiny do konce měsíce, v
němž zahájil výrobu. Předpokládaný
výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek
podílu předpokládaného výstavu
od zahájení činnosti do konce roku a počtu
měsíců výroby v kalendářním
roce včetně měsíce, v němž
zahájí výrobu.
Odst. 3 - Zařazen i malého nezávislého
pivovaru do velikostní skupiny může být
nejvýše o jeden stupeň nižší,
než odpovídá skutečnému výstavu
v předchozím kalendářním roce.
Odst. 4 - Jestliže skutečný výstav je
vyšší než horní mez velikostní
skupiny, do níž byl malý nezávislý
pivovar zařazen, zaplatí tento pivovar do 31. ledna
daňový doplatek ve výši součinu
skutečného výstavu podle stupňovitosti
a rozdílu sazeb pro velikostní skupinu, která
odpovídá skutečnému výstavu,
a sazeb daně pro velikostní skupinu, v níž
byl zařazen.
Odst. 5 - Čl. II zní:
1. V roce 1995 oznámí malý nezávislý
pivovar příslušnému finančnímu
orgánu své zařazení do velikostní
skupiny (§ 33 odst. 1) do 30. června.
2. V roce 1995 se u malých nezávislých pivovarů
považuje za zařazení do velikostní skupiny
skutečný výstav v roce 1994 (§ 33a)
odst. 1 a 2). V roce 1995 se ustanovení § 33a) odst.
3 nepoužije. Dosavadní článek II se
označuje jako článek III.
A konečně za sedmé - čl. IV zní:
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1995 s výjimkou ustanovení §
33 sazba daně v korunách českých za
hektolitr pro malé nezávislé pivovary podle
§ 2 písm. i), která nabývají
účinnosti dnem 1. července 1995.
Dámy a pánové, tolik pozměňovací
návrhy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane
kolego, omlouvám se, ale tuším, že se
chystáte skončit se svou řečí
a požádat o podporu tohoto pozměňovacího
návrhu. Obávám se, že budete muset po
řádcích a po sloupcích přečíst
tabulku, kterou jste zdůvodnil. Máte ji před
sebou, nebudu ji číst. Ale má-li to být
součást pozměňovacího návrhu,
což evidentně má, tak musí zaznít.
Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo,
děkuji za upozornění. Konzultoval jsem přednesení
tohoto návrhu s některými legislativci. Domnívali
se, ze to není potřeba s tímto odkazem, když
je předložen písemně. Ale aby nevznikly
možné jiné komplikace, přednesu a děkuji
za váš námět.
Vracím se k odst. 3, kde jsem navrhl, aby § 33 sazby
daně byl upraven podle předložené tabulky.
Přečtu. Sazby daně jsou stanoveny takto:
První sloupec zleva "Číselný
kód nomenklatury celního sazebníku"
v tomto sloupci je uvedena číslovka 2203.
Druhý sloupec zleva nadepsaný "Text".
Pod tím "u piva do 10% původní stupňovitosti
včetně", dále "u piva více
než 10% do 12% stupňovitosti včetně",
a dále "u piva více než 12% původní
stupňovitosti včetně".
Třetí sloupec má v celkové hlavičce
napsáno "sazba daně v Kč/hl". Pod
tím je uvedený tento text: "pro malé
nezávislé pivovary § 2 písm. i)".
A pod tím další text v řádku
ve znění "velikostní skupina podle výstavu".
Tato společná hlavička se dělí
do pěti sloupců, z nichž první je uveden
textem "do 10 000 hl" a v tomto sloupci jsou pod sebou
postupně tyto číslovky: 79, 160, 215.
Druhý sloupec má v hlavičce uvedeno "více
než 10 000 hl do 50 000 hl". V tomto sloupci pod sebou
jsou zařazeny číslovky 94, 192, 258.
Třetí sloupec s hlavičkou "více
než 50 000 hl do 100 000 hl včetně" a
pod sebou číslovky 110, 224 a 301.
Čtvrtý sloupec "více než 100 000
hl do 150 000 hl včetně" s číslovkami
pod sebou 126, 256 a 344.
Konečně pátý sloupec, který
je uveden pod velikostní skupinou podle výstavu,
je to deklarováno hlavičkou "více než
150 000 hl do 200 000 hl včetně" a pod tím
číslovky 141, pod ní 288 a pod ní
387.
Celou tabulku uzavírá poslední sloupec vpravo,
který je nazván "pro ostatní právnické
a fyzické osoby" a v tomto sloupci jsou navrženy
pod sebou tyto tři číselné hodnoty,
nejprve 157 v prvním řádku, ve druhém
320, ve třetím 430.
Tolik k doplnění mého pozměňovacího
návrhu. Na rozdíl od vás jsem, pane místopředsedo,
nepovažoval za nutné žádat sněmovnu,
aby tento návrh podpořila, protože si myslím,
že je to sněmovna česká a že z
tohoto důvodu tento návrh samozřejmě
podpořím.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Hájkovi a prosím pana poslance Mandelíka,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Jegla.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolil bych si navrhnout, abychom ze společné zprávy
vypustili ustanovení, která přijal hospodářský
výbor a týkají se zdanění topných
olejů a potom způsobu vracení této
daně, přestože tato koncepce, která
v zásadě nemusí být špatná,
může být řešením, jak se
vypořádat s daňovými úniky.
Je natolik radikální a revoluční pro
rok 1995, ze vyvolává velké technické
obtíže a bylo by asi dobré se jí systematicky
zabývat v roce 1995 a nedělat tuto úpravu
již od 1. 1.
Návrh zní: Ze společné zprávy
k bodu 19 vypustit odst. 9 a ve společné zprávě
k bodu 30 vypustit řádek - u položky lehké
topné oleje se částka 2 200 Kč za
tunu nahrazuje částkou 8 300 Kč za tunu.
Žádám, aby se o obou návrzích
hlasovalo najednou.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
poslanci Mandelíkovi. Prosím pana poslance Jeglu,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Pěnička.
Poslanec Jan Jegla: Pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, přicházím
s pozměňovacím návrhem, který
víceméně souvisí s tím, co
bylo řečeno před chvílí o dani
z piva. Já navrhuji úpravu daně z vína.
Můj návrh spočívá v tom, že
navrhuji, aby položka "révová vína"
2204, která v současné době má
daň 6 Kč za jeden litr se snížila na
5 Kč za jeden litr a u položky 2206 "révová
vína dosycovaná CO2" ze 6 Kč na 23,30
Kč. Domnívám se, že státní
rozpočet by tím o nic nepřišel, protože
snížení o 1 Kč by podle propočtu
vinařské unie nedělalo více než
asi 80 mil. Kč, pokud by nedošlo ke kompenzaci.
Proč navrhuji tuto úpravu? Daň z vína
je u nás neúměrná a patří
k nejvyšším na světě při
procentickém vyjádření z ceny. Neznám
žádný jiný evropský stát,
kde by byla tak vysoká. Např. v sousedním
Německu se tato daň vůbec nevybírá.
Rovněž ve Švýcarsku se žádná
daň z vína neplatí. Obě země
přitom přibližně polovinu své
roční spotřeby vína dovážejí,
stejně jako my. V sousedním Rakousku tato daň
existuje, ale je nižší než u nás
a činí 1,3 šilinku, tedy méně
než 3,50 Kč při jednoduchém přepočtu
na naši měnu.
Vstupem Rakouska do Evropské unie se i v Rakousku spotřební
daň z vína bude podle předpokladů
snižovat.
Jen pro ilustraci a srovnání vám řeknu,
jak to vypadá s touto daní v okolních zemích.
Např. v Itálii je spotřební daň
0, DPH 12%, v Německu spotřební daň
0, DPH 15%, v Rakousku 1,3, DPH 20%, u nás je to 6 a 23%.
Celkem daň u nás je nejvyšší 40%,
v Itálii je to pouze 12%.
V období první republiky činila tato daň
z vína pouze 0,80 Kč za jeden litr. Pro srovnání
daň z piva se pohybovala v rozmezí 0,46 až
0,80 Kč za jeden litr. V následujícím
období ale stoupal obsah alkoholu u vína až
k 17%, zatímco u dvanáctiprocentního piva
se udržovala 3%. Během posledních čtyř
let se projevuje u vína trend snižování
alkoholu (je to také v souladu s vinařským
zákonem) cca na 10%. Na druhé straně u piva
naopak roste, u některých "dvanáctek"
je až 5%. Podle propočtu při stejném
daňovém zatížení by měl
být poměr spotřební daně z
vína k dani z piva v průměru 8,8 : 5, ale
skutečnost je 19 : 5.
Znevýhodnění vína ve prospěch
piva je tedy ve srovnání s dřívějším
stavem zhruba dvouapůlnásobné. Přitom
víno se získává z hroznů révy
vinné a vyžaduje několikanásobně
vyšší pracnost než produkce vody, cukru,
sladu a chmelu na jednotku výsledného produktu.
Tím je pak dáno i množství pracovních
příležitostí, zvláště
na jižní Moravě, především
pro venkovské obyvatelstvo, a dnes už i v pohraničních
oblastech. Současná spotřební daň
z vína vede k likvidaci ploch vinic a následně
produkce vín u nás, neboť žádný
z okolních států se srovnatelnými
klimatickými podmínkami nebohatne na vinařství
tak, jak je tomu u nás.
To je vše. Byl bych rád, kdybyste při hlasování
daň z vína skutečně zvážili.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
poslanci Jeglovi. Slovo má poslanec Pěnička.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, nebude-li přijat k bodu 29 odstavec 9
a k bodu 30 zvýšení sazby z 2 200 Kč
na 8 340 Kč, respektive bude-li přijat poslanecký
návrh pana kolegy Mandelíka, musím navrhnout
další úpravu. Bude to stručné.
Úprava § 18 odst. 2, dosavadní bod 25 navržené
novely § 20 písm. b), dosavadní bod 29 navržené
novely a § 22, dosavadní bod 30 navržené
novely v souvislosti se zavedením spotřební
daně z lehkých topných olejů ve výši
2 200 Kč za jednu tunu:
1. V dosavadním novým bodu 25 se za slova "bez
daně" doplňují slova "případně
získají lehké topné oleje za cenu
obsahující daň až do výše
2 200 Kč za tunu".
2. V dosavadním bodě 29 navržené novely
se za slova "paliv a maziv" doplňují slova
"případně lehkých topných
olejů, v jejichž ceně je obsažena daň
až do výše 2 200 Kč za tunu".
3. V dosavadním bodě 30 navržené novely
se za slova "lehké topné oleje" doplňují
slova "(s výjimkou lehkých topných olejů
používaných jako pohonná hmota)".
Dále v případě, že nebude přijat
pozměňovací návrh pana kolegy Maryta
(návrh na úpravu sazby daně u technických
benzínů, jak je uveden ve společné
zprávě tisk 1173) podávám tento návrh:
k bodu 30 společné zprávy výborů
Poslanecké sněmovny Parlamentu k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR 578/ 1992 Sb., o spotřební
dani ve znění pozdějších předpisů,
u položky "technické benzíny" se
navržená částka 10 160 Kč za
tunu mění na částku 11 570 Kč
za tunu. Má-li se zabránit možným daňovým
únikům smícháním různých
druhů benzínu, je nutno stanovit sazbu daně
jako u olovnatého benzínu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Pěničkovi. Uzavírám
rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo dále
nehlásí.
Chci se zeptat zástupce navrhovatele a společného
zpravodaje, zda si přejí vystoupit nyní,
nebo chtějí přestávku na zpracování
pozměňovacích návrhů. Není
tomu tak. Předávám slovo panu ministrovi
a místopředsedovi vlády Kočárníkovi.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené paní poslankyně, páni
poslanci, dámy a pánové, chtěl bych
poděkovat všem poslancům za pozornost, kterou
věnovali projednávání novely zákona
o spotřebních daních. Dovolte mi, abych se
krátce vyjádřil k některým
pozměňovacím návrhům.
Návrh poslance Jaroše není návrhem novým,
zazněl v této sněmovně už několikrát.
Chtěl bych říci, že ministr financí
je vždy u takových návrhů ve dvojím
postavení. Na jedné straně zvýšení
sazby zdanění je příjemné z
hlediska rozpočtových příjmů,
nicméně druhou stranou je zvýšení
cenové hladiny, zvýšení inflace v zemi
a z tohoto hlediska jde vždy o to, čemu je v dané
etapě dána přednost. Zdůrazňuji,
že já v daném případě
dávám přednost nižší míře
inflace, protože zakomponování jistého
zvýšení spotřební daně
u cigaret již je ve vládním návrhu a
myslím, že tady je třeba postupovat obezřetně.
Druhým návrhem, ke kterému se chci vyjádřit,
je návrh pana poslance Hájka, který se týká
slev na spotřební dani pro jistým způsobem
definované malé pivovary. Já jsem se před
časem k této kauze vyjádřil, nebudu
dnes své vyjádření opakovat. Mé
vyjádření v té době zaznělo
asi tak, že to pokládám za ekonomický
nesmysl. Je evidentní, že v ekonomice vždycky
jsou úspory z rozsahu, že jediné ospravedlnění,
jediný důvod, který by zde mohl pro to být,
je, ze bychom chtěli chápat tyto tzv. malé
pivovary jako kulturní památku apod. Dále
ten návrh, tak jak je předložen, neumožňuje
zabránit tomu, aby se i střední pivovary
začaly parcelovat na tzv. malé pivovary, a aby tam
docházelo k nejrůznějším daňovým
spekulacím. Z tohoto důvodu já tento návrh
nedoporučuji.
Pokud jde o návrh pana poslance Mandelíka, vypustit
ze společné zprávy: ano, podporuji to, říkal
jsem to ve svém úvodním slově.
Návrh pana poslance Jegly snížit sazbu spotřební
daně na révová vína ze 6 korun na
5 korun za litr, v této etapě to nedoporučuji,
neboť rovněž ten návrh, který je
předložen vládou, počítá
s jistou vyvážeností cen a daňových
výnosů a znamenal by jistý zásah do
konstrukce rozpočtu a do celé konstrukce daní.
To je vše, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Kočárníkovi. Dávám
slovo společnému zpravodaji výborů,
aby se vyjádřil k rozpravě a případně
přednesl závěrečné slovo.
Poslanec Stanislav Pěnička: Já žádné
závěrečné slovo nepronesu, spíš
bych přednesl pozměňovací návrhy
a mohli bychom o nich hlasovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dobře.
Dámy a pánové, dovolím si vás
v tomto okamžiku odhlásit a požádat o
novou registraci. Přistoupíme k hlasování
o jednotlivých pozměňovacích návrzích
k vládnímu návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o spotřebních
daních.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové...(Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte,
pane kolego. Dámy a pánové, chtěl
bych vás opravdu požádat o to, abyste se poněkud
zklidnili. Potřebovali bychom teď, abychom se vzájemně
slyšeli a já těžko rozumím tomu,
co pan zpravodaj přednáší. Proto prosím
o klid.
Poslanec Stanislav Pěnička: V rozpravě
vystoupilo celkem 6 poslanců včetně mne.
Nejdříve vystoupil s pozměňovacím
návrhem pan kolega Maryt, ale já bych nejdříve
nechal hlasovat o pozměňovacím návrhu
pana poslance Mandelíka, protože v případě
jeho přijetí by další hlasování
o návrhu kolegy Maryta bylo zbytečné.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je
tady námitka proti tomuto postupu nebo ti považujeme
za logické? Je tady souhlas navrhovatele, v tom případě
můžeme hlasovat.
Poslanec Stanislav Pěnička: Týká
se to vrácení té částky daně
za lehké topné oleje zpět k vládnímu
návrhu na 2200 korun, aby bylo jasné, o čem
budeme hlasovat. Pan poslanec Mandelík navrhuje v bodě
19 vypustit odst. 9 a v bodě 30 vypustit odstavec, který
zní: "U položky lehké topné oleje
se částka 2200 Kč za tunu nahrazuje částkou
8300 Kč za tunu."
Já návrh pana kolegy Mandelíka doporučuji,
pan ministr také doporučuje.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování číslo 33. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
84 pro, 31 proti, 20 se zdrzelo. Prosím další
návrh.