Středa 7. prosince 1994

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych přednést dva pozměňovací návrhy. Shodou okolností se oba týkají věcí, které zde byly vzpomenuty jak panem předkladatelem, tak panem zpravodajem.

První z nich se týká řešení navrženého ve společné zprávě, které se tam dostalo zřejmě na základě usnesení hospodářského výboru, a to je skutečnost, aby lehké topné oleje byly zdaňovány stejnou sazbou, jako je motorová nafta s tím, že těm, kteří je použijí pro vytápění nebo výrobu tepelné energie, bude tato částka vrácena. Osobně se mi toto řešení líbí, pokládám ho za lepší než to, co navrhuje vláda. Argumentace, že se výrazně projevil zákon o barvení, to znamená, jak zde pan zpravodaj uvedl, že ze 100 tis. poklesl na 10 tis. tun, pokud se nemýlím, pak je otázka, proč vůbec vláda navrhuje zdanit lehké topné oleje 2 korunami za litr, pokud toto takto funguje. Pak snad jediný důvod je, který uvedl pan zpravodaj, o kompatibilitě s jinými státy, které mají částečně zdaněny lehké topné oleje. Potom bych ale musel uvést, že tyto jiné státy, které takto částečně zdaňují lehké topné oleje, nemají sazbu DPH 23%, ani 22%. Čili si myslím, ze tento argument není až tak úplně správný.

Mé doplnění se týká společné zprávy, kde bych navrhl v bodu 19 v odst. 9 za slova "tepelné energie" vypustit tečku a doplnit slova "nebo sušených zemědělských produktů". Podle mého názoru v důvodové zprávě vláda uvádí, že zdanění lehkých topných olejů dvěma korunami za litr se promítne zhruba částkou 550 mil., z čehož 350 mil. bude právě v zemědělství. Domnívám se, ze formulace "vytápění nebo výrobu tepelné energie" nepokryje naprosto činnosti, které v zemědělství používají lehké topné oleje.

Druhý návrh se týká bodu 30, kde navrhuji vypustit větu "U položky technické benzíny se částka 0 korun za tunu nahrazuje částkou 10 160 korun za tunu." Zde si myslím, že pokud by se zavedla spotřební daň u technických benzínů v této výši, toto by se promítlo negativně zejména na spotřebitelských cenách, např. čistíren a jinde. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Marytovi. Prosím pana poslance Jaroše, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Josef Hájek.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, v květnovém čísle časopisu Smoking and health, nebo-li Kouření a zdraví, vydávané americkou Společností proti rakovině, vyšel soubor článků, který pojednává o významu zdanění cigaret. Tabák nyní negativně ovlivňuje zdraví u 20% občanů USA. U nás je toto číslo nyní více než dvojnásobné. Důležité by bylo, aby mladí kouřit nezačínali a závislí kuřáci se snažili své kouření omezovat.

Velmi účinným prostředkem ke snížení kouření je zdražení cigaret jejich vysokým zdaněním. Od roku 1980 do roku 1991 se v Kanadě snížil po zdanění počet kouřící mládeže o 60%. Prezident Clinton podporuje nyní v USA zvýšení daně o 75 centů na balíček.

Výrobci cigaret se brání a tvrdí, že zdanění cigaret je nesociální, protože hůře postihuje lidi chudé. Je to sice dojemné, ale jistě zavádějící.

Nejvyšší daně na cigarety jsou v Kanadě, kde daň z balíčku s 20 cigaretami činí 4 dolary 59 centů, což je 76% ceny. V Německu je tento poměr 70%, v Itálii 70%, ve Švýcarsku 50%. U nás budeme novelou zákona zvyšovat spotřební daň na jednu cigaretu o směšný 1 haléř. Vzhledem k jednoroční inflaci vlastně cigarety zlevňujeme.

Bývalý vedoucí zdravotnictví USA, O. E. Koop, uvádí, že zdanění a tím i zdražení cigaret je blahodárným zdravotnickým počinem, který stát nic nestojí, pomáhá kuřákům vzdát se kouření, zhoršuje u dětí možnost nakupovat cigarety a poskytuje státu možnost získat finance. Poškození budou jen výrobci cigaret, kteří vydělávají ohromné sumy tím, že lživou reklamou udržují lidi v mylném přesvědčení o přednostech kouření.

Před třiceti lety prof. Antonín Fingerland, náš nejpřednější patolog, spolu s dr. Ganickým, navrhli tehdy ministru zdravotnictví podstatné zdanění cigaret. Ministerstvo předložilo toto memorandum ÚV KSČ. Odtamtud se jim dostalo jem ústního vyrozumění, že jejich podání je bezpředmětné, protože zdanění cigaret by popudilo kuřáky - straníky, kteří považují kouření za nutnou životní potřebu a levné cigarety za socialistickou vymoženost. Nadto, kdyby nekouření skutečně vedlo k prodloužení průměrného lidského věku, zvětšil by se počet důchodců, což by státní rozpočet neunesl. Tehdy přestali se snažit postupovat v boji proti kouření dále tímto směrem.

Zkušenost vyspělých států jim však dala za pravdu. Státy, kde se obyvatelstvo dožívá vysokého průměrného věku a kde mají mnoho důchodců, jsou finančně blahobytné, zatímco státy, kde průměrný věk je nízký a lidi nejvíce kouří, přejídají se, jsou finančně zadlužené a rozhodně mezi blahobytné nepatří. Vysvětlení leží v tom, že ve státech, kde umírají lidi předčasně, umírá mnoho padesátníků, čtyřicátníků, kuřáků a osob s nadváhou, většina z nich na vrcholu svých životních a odborných zkušeností.

Úkolem zdravotnictví, ale i nás všech je snažit se prodloužit průměrný lidský věk. V minulosti podstatně zkracovaly průměrně lidský věk infekční nemoci, dnes je to kouření cigaret a nesprávná, jmenovitě nadměrná výživa. Boj proti ní se v posledních letech zdárně rozvinul, zatímco mnoho lidí si stále ještě myslí, že kouření cigaret je pro zdraví téměř neškodné. Zdanění cigaret je důležitým činitelem v boji proti tabákové epidemii, která dnes postihuje mnoho lidí závislých na nikotinu a rozvíjí se u osob méně vzdělaných, u mládeže a také v rozvojových zemích.

Proto navrhuji v § 40 u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2402 změnu daně z 0,51 na 0,60, z 0,41 na 0,60 a z 0,46 na 0,60 Kč za kus, čímž dojde též ke sjednocení sazby spotřební daně u cigaretových a doutníkových výrobků.

Dále u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2403 změnu sazby daně z 0,51 na 0,60 Kč za kus.

Chci vás požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jarošovi. Prosím pana poslance Josefa Hájka, aby se ujal slova. Pan poslanec Lom má náhradní kartu č. 14.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, než přednesu pozměňovací návrh, který vám byl rozdán i písemně do lavic, chtěl bych ve svém zdůvodnění volně navázat na předřečníka kolegu Jaroše.

Spotřební daně mají jednu takovou obecnou specifiku. Když se zvyšují, tak u spotřebních daní z tabáku a z alkoholu zpravidla zvýšení nebudí odpor veřejnosti, dokonce je i veřejností, řekl bych, mírně podporováno, na rozdíl od daní jiných.

Je však jedna specifika u těchto spotřebních daní, kde veřejnost pozitivně chápe i určitou výjimku, troufnu si tvrdit, systémovou výjimku; ta spočívá v jakémsi dílčím zvýhodnění pro výrobce piva, tzn. umožňuje vlastně malým výrobcům piva větší konkurenceschopnost na trhu s těmito výrobky. Řekl bych, že tato výjimka je skutečně c hápána minimálně celoevropsky tak, ze tento konsenzus dospěl do společné směrnice zemí EHS 92/1983. Jestliže tady hovoříme o potřebě určité daňové symetrie, kompatibility nebo harmonizace za daňový systém, který je obecně uznáván v našem okolí, měli bychom se vážně zabývat i touto otázkou.

Chci tedy navrhnout, aby pro malé nezávislé pivovary bylo možno uplatnit sníženou sazbu daně tak, jak je to v okolních zemích běžné. Malé nezávislé pivovary, a teď bych asi charakterizoval dopad svého návrhu, pivovary, které mají roční výstav piva zhruba do 200 tis. hl za rok. U nás to pro vaši představu reprezentuje z výroby piva 8,24% na čísla roku 1993, čili jedná se vlastně o výrobce, kteří se vejdou do 10% všech výrobců. Tyto malé pivovary u nás zaměstnávají cca 1400 lidí a rozpočtový dopad nebo toto snížení, pokud bychom ho odsouhlasili, by byl skutečně zanedbatelný, vzhledem k tomu, že tato úprava je navrhována k termínu 1. 7. 1995, takže by to ročně činilo cca 20 mil. Kč, takže prakticky rozpočtově neutrální. Tady mi pan zpravodaj napovídá, že při ročním zápočtu je to 40.

Nyní mi dovolte, abych splnil povinnost poslance, který předkládá pozměňující návrh a abych vám pro protokol komplexní změnu návrhu přečetl, i když ji máte před sebou.

Za prvé. V § 2 se doplňuje nové písm. i), které zní: "i) malým nezávislým pivovarem je taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen výstav) je menší než 200 tis. hl a která splňuje podmínky podle zvláštního předpisu".

Za druhé. Za § 2 se vkládá nový § 2 a), který včetně nadpisu zní: "2 a) zmocnění; odst. 1 Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí vydá právní předpis, kterým stanoví právní a ekonomické podmínky nezávislosti podle § 2 písm. i)".

Odst. 2. Ministerstvo financí může právním předpisem upravit podrobnosti vyplývající z § 33 a) odst. 4.

Za třetí. § 33 včetně nadpisu zní: "§ 33 sazby daně: sazby daně jsou stanoveny takto: nyní následuje tabulka, kterou nebudu citovat, kterou máte před sebou a která obsahuje právě výše deklarované sazby daně.

Za čtvrté. Za § 33 se vkládá nový § 33 a), který zní: "§ 33 a),

Odst. 1 - Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.

Odst. 2 - Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

Odst. 3 - Zařazen i malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.

Odst. 4 - Jestliže skutečný výstav je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, zaplatí tento pivovar do 31. ledna daňový doplatek ve výši součinu skutečného výstavu podle stupňovitosti a rozdílu sazeb pro velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a sazeb daně pro velikostní skupinu, v níž byl zařazen.

Odst. 5 - Čl. II zní:

1. V roce 1995 oznámí malý nezávislý pivovar příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny (§ 33 odst. 1) do 30. června.

2. V roce 1995 se u malých nezávislých pivovarů považuje za zařazení do velikostní skupiny skutečný výstav v roce 1994 (§ 33a) odst. 1 a 2). V roce 1995 se ustanovení § 33a) odst. 3 nepoužije. Dosavadní článek II se označuje jako článek III.

A konečně za sedmé - čl. IV zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995 s výjimkou ustanovení § 33 sazba daně v korunách českých za hektolitr pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1995.

Dámy a pánové, tolik pozměňovací návrhy.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, omlouvám se, ale tuším, že se chystáte skončit se svou řečí a požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Obávám se, že budete muset po řádcích a po sloupcích přečíst tabulku, kterou jste zdůvodnil. Máte ji před sebou, nebudu ji číst. Ale má-li to být součást pozměňovacího návrhu, což evidentně má, tak musí zaznít.

Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, děkuji za upozornění. Konzultoval jsem přednesení tohoto návrhu s některými legislativci. Domnívali se, ze to není potřeba s tímto odkazem, když je předložen písemně. Ale aby nevznikly možné jiné komplikace, přednesu a děkuji za váš námět.

Vracím se k odst. 3, kde jsem navrhl, aby § 33 sazby daně byl upraven podle předložené tabulky. Přečtu. Sazby daně jsou stanoveny takto:

První sloupec zleva "Číselný kód nomenklatury celního sazebníku" v tomto sloupci je uvedena číslovka 2203.

Druhý sloupec zleva nadepsaný "Text". Pod tím "u piva do 10% původní stupňovitosti včetně", dále "u piva více než 10% do 12% stupňovitosti včetně", a dále "u piva více než 12% původní stupňovitosti včetně".

Třetí sloupec má v celkové hlavičce napsáno "sazba daně v Kč/hl". Pod tím je uvedený tento text: "pro malé nezávislé pivovary § 2 písm. i)". A pod tím další text v řádku ve znění "velikostní skupina podle výstavu". Tato společná hlavička se dělí do pěti sloupců, z nichž první je uveden textem "do 10 000 hl" a v tomto sloupci jsou pod sebou postupně tyto číslovky: 79, 160, 215.

Druhý sloupec má v hlavičce uvedeno "více než 10 000 hl do 50 000 hl". V tomto sloupci pod sebou jsou zařazeny číslovky 94, 192, 258.

Třetí sloupec s hlavičkou "více než 50 000 hl do 100 000 hl včetně" a pod sebou číslovky 110, 224 a 301.

Čtvrtý sloupec "více než 100 000 hl do 150 000 hl včetně" s číslovkami pod sebou 126, 256 a 344.

Konečně pátý sloupec, který je uveden pod velikostní skupinou podle výstavu, je to deklarováno hlavičkou "více než 150 000 hl do 200 000 hl včetně" a pod tím číslovky 141, pod ní 288 a pod ní 387.

Celou tabulku uzavírá poslední sloupec vpravo, který je nazván "pro ostatní právnické a fyzické osoby" a v tomto sloupci jsou navrženy pod sebou tyto tři číselné hodnoty, nejprve 157 v prvním řádku, ve druhém 320, ve třetím 430.

Tolik k doplnění mého pozměňovacího návrhu. Na rozdíl od vás jsem, pane místopředsedo, nepovažoval za nutné žádat sněmovnu, aby tento návrh podpořila, protože si myslím, že je to sněmovna česká a že z tohoto důvodu tento návrh samozřejmě podpořím.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hájkovi a prosím pana poslance Mandelíka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Jegla.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si navrhnout, abychom ze společné zprávy vypustili ustanovení, která přijal hospodářský výbor a týkají se zdanění topných olejů a potom způsobu vracení této daně, přestože tato koncepce, která v zásadě nemusí být špatná, může být řešením, jak se vypořádat s daňovými úniky. Je natolik radikální a revoluční pro rok 1995, ze vyvolává velké technické obtíže a bylo by asi dobré se jí systematicky zabývat v roce 1995 a nedělat tuto úpravu již od 1. 1.

Návrh zní: Ze společné zprávy k bodu 19 vypustit odst. 9 a ve společné zprávě k bodu 30 vypustit řádek - u položky lehké topné oleje se částka 2 200 Kč za tunu nahrazuje částkou 8 300 Kč za tunu. Žádám, aby se o obou návrzích hlasovalo najednou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Mandelíkovi. Prosím pana poslance Jeglu, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Pěnička.

Poslanec Jan Jegla: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, přicházím s pozměňovacím návrhem, který víceméně souvisí s tím, co bylo řečeno před chvílí o dani z piva. Já navrhuji úpravu daně z vína. Můj návrh spočívá v tom, že navrhuji, aby položka "révová vína" 2204, která v současné době má daň 6 Kč za jeden litr se snížila na 5 Kč za jeden litr a u položky 2206 "révová vína dosycovaná CO2" ze 6 Kč na 23,30 Kč. Domnívám se, že státní rozpočet by tím o nic nepřišel, protože snížení o 1 Kč by podle propočtu vinařské unie nedělalo více než asi 80 mil. Kč, pokud by nedošlo ke kompenzaci.

Proč navrhuji tuto úpravu? Daň z vína je u nás neúměrná a patří k nejvyšším na světě při procentickém vyjádření z ceny. Neznám žádný jiný evropský stát, kde by byla tak vysoká. Např. v sousedním Německu se tato daň vůbec nevybírá. Rovněž ve Švýcarsku se žádná daň z vína neplatí. Obě země přitom přibližně polovinu své roční spotřeby vína dovážejí, stejně jako my. V sousedním Rakousku tato daň existuje, ale je nižší než u nás a činí 1,3 šilinku, tedy méně než 3,50 Kč při jednoduchém přepočtu na naši měnu.

Vstupem Rakouska do Evropské unie se i v Rakousku spotřební daň z vína bude podle předpokladů snižovat.

Jen pro ilustraci a srovnání vám řeknu, jak to vypadá s touto daní v okolních zemích. Např. v Itálii je spotřební daň 0, DPH 12%, v Německu spotřební daň 0, DPH 15%, v Rakousku 1,3, DPH 20%, u nás je to 6 a 23%.

Celkem daň u nás je nejvyšší 40%, v Itálii je to pouze 12%.

V období první republiky činila tato daň z vína pouze 0,80 Kč za jeden litr. Pro srovnání daň z piva se pohybovala v rozmezí 0,46 až 0,80 Kč za jeden litr. V následujícím období ale stoupal obsah alkoholu u vína až k 17%, zatímco u dvanáctiprocentního piva se udržovala 3%. Během posledních čtyř let se projevuje u vína trend snižování alkoholu (je to také v souladu s vinařským zákonem) cca na 10%. Na druhé straně u piva naopak roste, u některých "dvanáctek" je až 5%. Podle propočtu při stejném daňovém zatížení by měl být poměr spotřební daně z vína k dani z piva v průměru 8,8 : 5, ale skutečnost je 19 : 5.

Znevýhodnění vína ve prospěch piva je tedy ve srovnání s dřívějším stavem zhruba dvouapůlnásobné. Přitom víno se získává z hroznů révy vinné a vyžaduje několikanásobně vyšší pracnost než produkce vody, cukru, sladu a chmelu na jednotku výsledného produktu. Tím je pak dáno i množství pracovních příležitostí, zvláště na jižní Moravě, především pro venkovské obyvatelstvo, a dnes už i v pohraničních oblastech. Současná spotřební daň z vína vede k likvidaci ploch vinic a následně produkce vín u nás, neboť žádný z okolních států se srovnatelnými klimatickými podmínkami nebohatne na vinařství tak, jak je tomu u nás.

To je vše. Byl bych rád, kdybyste při hlasování daň z vína skutečně zvážili.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Jeglovi. Slovo má poslanec Pěnička.

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, nebude-li přijat k bodu 29 odstavec 9 a k bodu 30 zvýšení sazby z 2 200 Kč na 8 340 Kč, respektive bude-li přijat poslanecký návrh pana kolegy Mandelíka, musím navrhnout další úpravu. Bude to stručné.

Úprava § 18 odst. 2, dosavadní bod 25 navržené novely § 20 písm. b), dosavadní bod 29 navržené novely a § 22, dosavadní bod 30 navržené novely v souvislosti se zavedením spotřební daně z lehkých topných olejů ve výši 2 200 Kč za jednu tunu:

1. V dosavadním novým bodu 25 se za slova "bez daně" doplňují slova "případně získají lehké topné oleje za cenu obsahující daň až do výše 2 200 Kč za tunu".

2. V dosavadním bodě 29 navržené novely se za slova "paliv a maziv" doplňují slova "případně lehkých topných olejů, v jejichž ceně je obsažena daň až do výše 2 200 Kč za tunu".

3. V dosavadním bodě 30 navržené novely se za slova "lehké topné oleje" doplňují slova "(s výjimkou lehkých topných olejů používaných jako pohonná hmota)".

Dále v případě, že nebude přijat pozměňovací návrh pana kolegy Maryta (návrh na úpravu sazby daně u technických benzínů, jak je uveden ve společné zprávě tisk 1173) podávám tento návrh: k bodu 30 společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny Parlamentu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR 578/ 1992 Sb., o spotřební dani ve znění pozdějších předpisů, u položky "technické benzíny" se navržená částka 10 160 Kč za tunu mění na částku 11 570 Kč za tunu. Má-li se zabránit možným daňovým únikům smícháním různých druhů benzínu, je nutno stanovit sazbu daně jako u olovnatého benzínu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pěničkovi. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo dále nehlásí.

Chci se zeptat zástupce navrhovatele a společného zpravodaje, zda si přejí vystoupit nyní, nebo chtějí přestávku na zpracování pozměňovacích návrhů. Není tomu tak. Předávám slovo panu ministrovi a místopředsedovi vlády Kočárníkovi.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat všem poslancům za pozornost, kterou věnovali projednávání novely zákona o spotřebních daních. Dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům.

Návrh poslance Jaroše není návrhem novým, zazněl v této sněmovně už několikrát. Chtěl bych říci, že ministr financí je vždy u takových návrhů ve dvojím postavení. Na jedné straně zvýšení sazby zdanění je příjemné z hlediska rozpočtových příjmů, nicméně druhou stranou je zvýšení cenové hladiny, zvýšení inflace v zemi a z tohoto hlediska jde vždy o to, čemu je v dané etapě dána přednost. Zdůrazňuji, že já v daném případě dávám přednost nižší míře inflace, protože zakomponování jistého zvýšení spotřební daně u cigaret již je ve vládním návrhu a myslím, že tady je třeba postupovat obezřetně.

Druhým návrhem, ke kterému se chci vyjádřit, je návrh pana poslance Hájka, který se týká slev na spotřební dani pro jistým způsobem definované malé pivovary. Já jsem se před časem k této kauze vyjádřil, nebudu dnes své vyjádření opakovat. Mé vyjádření v té době zaznělo asi tak, že to pokládám za ekonomický nesmysl. Je evidentní, že v ekonomice vždycky jsou úspory z rozsahu, že jediné ospravedlnění, jediný důvod, který by zde mohl pro to být, je, ze bychom chtěli chápat tyto tzv. malé pivovary jako kulturní památku apod. Dále ten návrh, tak jak je předložen, neumožňuje zabránit tomu, aby se i střední pivovary začaly parcelovat na tzv. malé pivovary, a aby tam docházelo k nejrůznějším daňovým spekulacím. Z tohoto důvodu já tento návrh nedoporučuji.

Pokud jde o návrh pana poslance Mandelíka, vypustit ze společné zprávy: ano, podporuji to, říkal jsem to ve svém úvodním slově.

Návrh pana poslance Jegly snížit sazbu spotřební daně na révová vína ze 6 korun na 5 korun za litr, v této etapě to nedoporučuji, neboť rovněž ten návrh, který je předložen vládou, počítá s jistou vyvážeností cen a daňových výnosů a znamenal by jistý zásah do konstrukce rozpočtu a do celé konstrukce daní. To je vše, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Dávám slovo společnému zpravodaji výborů, aby se vyjádřil k rozpravě a případně přednesl závěrečné slovo.

Poslanec Stanislav Pěnička: Já žádné závěrečné slovo nepronesu, spíš bych přednesl pozměňovací návrhy a mohli bychom o nich hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dobře. Dámy a pánové, dovolím si vás v tomto okamžiku odhlásit a požádat o novou registraci. Přistoupíme k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o spotřebních daních.

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové...(Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane kolego. Dámy a pánové, chtěl bych vás opravdu požádat o to, abyste se poněkud zklidnili. Potřebovali bychom teď, abychom se vzájemně slyšeli a já těžko rozumím tomu, co pan zpravodaj přednáší. Proto prosím o klid.

Poslanec Stanislav Pěnička: V rozpravě vystoupilo celkem 6 poslanců včetně mne. Nejdříve vystoupil s pozměňovacím návrhem pan kolega Maryt, ale já bych nejdříve nechal hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Mandelíka, protože v případě jeho přijetí by další hlasování o návrhu kolegy Maryta bylo zbytečné.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je tady námitka proti tomuto postupu nebo ti považujeme za logické? Je tady souhlas navrhovatele, v tom případě můžeme hlasovat.

Poslanec Stanislav Pěnička: Týká se to vrácení té částky daně za lehké topné oleje zpět k vládnímu návrhu na 2200 korun, aby bylo jasné, o čem budeme hlasovat. Pan poslanec Mandelík navrhuje v bodě 19 vypustit odst. 9 a v bodě 30 vypustit odstavec, který zní: "U položky lehké topné oleje se částka 2200 Kč za tunu nahrazuje částkou 8300 Kč za tunu."

Já návrh pana kolegy Mandelíka doporučuji, pan ministr také doporučuje.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 33. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 84 pro, 31 proti, 20 se zdrzelo. Prosím další návrh.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP