Poslanec Vítězslav Valach: Vážený
pane místopředsedo, pane předsedo, pane ministře,
dámy a pánové, dovolím si přednést
jenom 5 drobných pozměňovacích návrhů,
podle mne spíš technického rázu.
První z nich je ve společné zprávě
mezi nezařazenými připomínkami. Pokud
jsem pilně poslouchal, žádný z kolegů
se ho dosud neujal. Jedná se o to, rozšířit
dosavadní znění v příloze k
zákonu, položky elektrické přístroje
pro drátovou telefonii a telegrafii na znění
elektrické přístroje pro drátovou
a bezdrátovou telefonii a telegrafii (včetně
faxu).
V současné době je v praxi problémem
rozlišit, které části zařízení
slouží pouze pro drátovou a které pro
bezdrátovou telegrafii, proto navrhujeme tyto podmínky
sjednotit.
Další návrh se týká také
přílohy k zákonu, položek ostatní
konfekční textilní výrobky, zejména
lodní plachty, stany, padáky a položky lana
a síťované výrobky. Obě tyto
položky navrhujeme doplnit slovy "pokud není
životnost těchto výrobků stanovena jiným
závazným předpisem. V tom případě
se doba odepisování řídí tímto
předpisem."
Pokusím se to odůvodnit. Kupříkladu
pro padáky a pro různá lana platí
bezpečnostní předpisy, podle kterých
jsou vyřazovány po určitých hodinách
nebo po určitém zatížení. Není
proto vhodné, aby se odepisovaly 8 let.
Další návrh také k příloze,
přeřadit položku konstrukce stožárů,
sloupů a pilířů z oceli a železa,
zejména samostatné konstrukce určené
k přemisťování, pokud nejsou stavebními
objekty, přeřadit do druhé odpisové
skupiny jako položku 2.74, 28.11, 22 s odůvodněním,
že samostatné konstrukce, tedy lešení,
se podle bezpečnostních předpisů smí
používat maximálně 8 let. Považujeme
tedy za nelogické, aby se odepisovaly 15 let.
Další návrh, také k příloze,
dosavadní znění položek přívěsy,
návěsy, kontejnery a položky ostatní
samostatné předměty pro motorová vozidla
navrhujeme změnit na znění "přívěsy,
návěsy, kontejnery za nákladní automobily
a ostatní samostatné předměty pro
nákladní motorová vozidla" a zavést
novou kategorii v první odpisové skupině,
a to položky ve znění "přívěsy,
návěsy, kontejnery za osobní automobily"
a položku "ostatní samostatné předměty
pro osobní motorová vozidla". Považujeme
za nezdůvodnitelné, aby součásti osobních
automobilů, které se odepisují 4 roky, byly
odepisovány 8 let.
Poslední pozměňovací návrh
- do § 24 odst. 9 vložit větu "Výdajem,
nákladem na dosažení a udržení
příjmů je poskytnuté odstupné
za uvolnění bytu, jestliže tento byt nebude
sloužit osobní potřebě poplatníka."
Zákon v dané chvíli řeší
pouze situaci toho poplatníka, který přijímá
odstupné a zdaňuje jej.
Domníváme se, že z analogie daňových
zákonů by mělo vyplývat, že pokud
tento příjem je na straně příjemce
zdaňován, měl by být i na straně
druhé uznán jako výdaj nebo náklad
na dosažení a udržení příjmů.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slova se ujme kolega Pěnička, připraví
se kolega Vrzal.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
dovoluji si podat dva pozměňovací návrhy.
První je čistě technický k bodu 87.
Je to návrh na úpravu § 24 odst. 2, písm.
k). V uvozovací větě se slovo "avšak"
nahrazuje slovem "přitom". Vypustit dosavadní
bod 2. V dosavadním bodě 3 se za úvodní
slova "stravné při tuzemských pracovních
cestách" vkládají slova "podle
zvláštního předpisu" s odkazem
na poznámku pod čarou č. 5. Dosavadní
body 3 až 5 se označují jako 2 až 4.
Druhý pozměňovací návrh se
týká společné zprávy. V prvním
řádku na str. 14 navrhuji vypuštění:
v položce (1 až 28 kód SKP 34103) slovo "deseti"
nahradit slovem "devíti". Akceptování
tohoto návrhu, tj. vymezení autobusu jako motorového
vozidla pro přepravu devíti a více osob místo
původního znění, že se jedná
o motorové vozidlo pro přepravu deseti a více
osob, by znamenalo porušení úmluvy pro zavedení
mezinárodní standardní klasifikace produkce
v České republice a vymezení autobusu tak,
jak je navrženo vládou, je shodné s vymezením
v celním sazebníku a odpovídá mezinárodním
standardům a konvencím. Zdůrazňuji,
že se jedná o vymezení pouze pro účely
odepisování, které je jak u osobních
automobilů, tak u autobusů shodné. Obojí
se odepisuje 4 roky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolega Vrzal zde není, takže ztrácí
pořadí. Kolega Wagner zde také není,
takže ztrácí pořadí. Kolega Lobkowicz
zde také není, takže ztrácí pořadí.
Kolega Vyvadil tu není, takže také ztrácí
pořadí. Kolega Pluhař je první, který
tu je. Kolega Mašek tu není, takže ztrácí
pořadí.
Prosím předsedy poslaneckých klubů,
aby byli tak laskavi a zajistili účast svých
přihlášených poslanců.
Poslanec František Pluhař: Pane předsedající,
pane předsedo, pane ministře, vážená
sněmovno, dovoluji si přednést krátký
pozměňovací návrh. V § 6 odst.
9 doplnit další písmeno, podle toho jaké
tam vyjde, t) nebo u), které zní: "Odstupné
podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., vyplácené
pracovníkům přeřazeným nebo
uvolněným ze zdravotních důvodů
pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní
úraz nebo onemocnění vznikající
nebo se zhoršující vlivem pracovního
prostředí". Odůvodnění:
toto odstupné je již vypočítáváno
podle vyhlášky č. 19 z čisté
mzdy po zaplacení pojistného sociálního
i zdravotního a další zdanění
by bylo dvojím zdaněním.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vracím
se zpět k původnímu pořadí.
Kolega Vrzal zde opět není, takže ztrácí
pořadí. Je tu kolega Lobkowicz, prosím, aby
se ujal slova. Připraví se kolega Vyvadil. Pan kolega
Wagner tu není.
Poslanec Michal Lobkowicz: Vážení kolegové,
dovolte mi, abych přednesl jeden pozměňovací
návrh. Navrhuji, aby projednávaný tisk ve
znění společné zprávy byl doplněn
takto. V § 4 odst. 1 za písm. w) se doplňuje
nové písmeno tohoto znění: "Příjmy
z prodeje cenných papírů, které plynou
poplatníkovi, jehož předmětem podnikání
není obchod s cennými papíry." Dovolte
mi krátké zdůvodnění. V České
republice již dlouho funguje kapitálový trh.
Přesto, ačkoli téměř dvě
třetiny občanů jsou majiteli akcií,
se dosud tito drobní akcionáři do kapitálového
trhu prakticky nezapojili. Drobní akcionáři
prodávají své akcie, které získali
v kupónové privatizaci, ale minimálně
akcie nakupují. Většina z nich s akciemi vůbec
neobchoduje. Pro drobné investory je výhodnější,
aby své peníze místo do nákupu cenných
papírů uložili na výhodný úrok
do banky nebo spořitelny. Tato situace vede k tomu, že
není doceněn jeden z přínosů
kupónové privatizace, kterým je široké
zapojení velké části občanů
do aktivní účasti na kapitálovém
trhu. Tato situace má také negativní dopad
na kapitálový trh jako takový. Relativní
nepřítomnost drobných akcionářů
přispívá k volatilitě objemů
a cen na trzích cenných papírů, ale
také k tomu, že jeden nebo několik zejména
zahraničních investorů zásadně
ovlivní ceny na jinak stagnujících kapitálových
trzích. Vzhledem k tomu, že trh stagnuje, ceny většiny
akcií se pohybují hluboce pod nominální
hodnotou, což má negativní dopad na financování
a získávání dlouhodobého kapitálu
podnikatelskou sférou. Jedním z důvodů
(nerad bych tvrdil, že jediným) malé přítomnosti
drobných investorů na kapitálových
trzích je současný zdaňovací
systém, ve kterém zdanění těchto
výnosů z prodeje cenných papírů
je součástí daňové progrese
a navíc tento zdaňovací systém neumožňuje
kompenzovat ztráty s případnými zisky
z ostatních cenných papírů. Tzn.,
že například akcionář, který
ve skutečnosti fakticky utrpí ztrátu při
prodeji svých cenných papírů, může
zaplatit daň ze zisku.
Z uvedených důvodů navrhujeme zrušit
daň z kapitálových výnosů pro
fyzické osoby, jejichž předmětem podnikání
není obchod s cennými papíry.
Dovolte mi, abych shrnul v několika bodech to, co považuji
za přínos zrušení této daně:
zvýšení motivace obyvatelstva k investování
do cenných papírů, přesun části
úspor v bankách a spořitelnách na
kapitálové trhy, zvýšení množství
dlouhodobého kapitálu do podnikatelské sféry,
rozvoj nebo spolupodílení se na rozvoji a oživení
kapitálového trhu, zreálnění
cen akcií na kapitálových trzích,
snížení závislosti cen na objemu akcií
a na zahraničním kapitálu a snížení
závislosti rozvoje kapitálových trhů
na příchodu a odchodu zahraničních
portfoliových investorů.
Dovolte mi, abych podotkl, že toto případné
opatření, pokud bude přijato, nebude mít
prakticky žádný dopad na státní
rozpočet tak, jak je sestaven.
Na závěr mi dovolte, abych navrhl ještě
jeden variantní pozměňovací návrh.
V případě, že by tento pozměňovací
návrh nebyl přijat, navrhuji, aby stávající
§ 4 odst. 1, písm. w) tak jak je dnes formulován,
byl změněn takto. V první větě
se slovo "šesti" nahrazuje slovem "tří".
Dovolte mi, abych krátce zdůvodnil tento variantní
pozměňovací návrh. Pan ministr Kočárník
uvedl ve svém úvodním vystoupení,
že jeden z prostředků, jak mimo jiné
zapojit drobné akcionáře více do kapitálového
trhu, je zkrácení testovací doby, která
ve stávajícím zákoně je jeden
rok a v návrhu novely je 6 měsíců.
My se domníváme, že zkrácením
na 3 měsíce nedojde k poškození celé
konstrukce a přitom dojde k výraznější
podpoře drobných investorů při vstupu
na kapitálové trhy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Vyvadila, připraví se kolega
Mašek, pak kolega Vrzal a kolega Wagner. Ještě
jednou prosím předsedy klubů, aby zajistili
účast svých poslanců. Nezbývá
mi nic jiného - pokud poslanci nebudou přítomni
- než ukončit rozpravu. Zdá se mi to nekorektní
vůči těm, kteří se přihlásili
už včera.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, kolegyně
a kolegové, vždy jsem věřil, že
daně jsou motorem (a to nejsem konzervativním poslancem),
který bych používal jako onen nástroj,
jímž mohu řídit celou společnost
a motivovat lidi k žádoucímu chování.
Já se trochu obávám, že zatím,
pane ministře, ty daně mají pouze fiskální
charakter. Něco se bere, něco se dává,
je to příliš sterilní. Já doufám,
že dosáhneme toho stavu, že začneme prostřednictvím
daní myslet. Občana můžete nadirigovat
a stát nemusí vůbec nic direktivně
dělat. Říkám to proto, že doufám,
že v tomto duchu půjdeme, půjde konzervativní
vláda, možná jednou i jiná vláda.
Je třeba s těmi daněmi pracovat.
Měl bych tři pozměňovací návrhy,
tři z nich, jak vás znám, pane ministře,
neprojdou, ale aspoň jeden kdyby prošel, měl
bych pocit, že to projednávání má
smysl.
Za prvé bych doporučoval do § 24 zařadit
nové písmeno. Jde o ony výdaje na náklady
vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení příjmů.
Nové písmeno za další výdaj,
za další náklad by bylo: "hodnota pohledávky
za dlužníkem, na jehož majetek soud prohlásil
konkurs". Pan ministr mi říká, že
my tady už cosi podobného máme, máme
tady tu variantu, kdy soud zamítl návrh na prohlášení
konkursu z důvodu nedostatku majetku. Tady spíš
jde o to, že já nevím, jestli my celkově
tím daňovým systémem nepodporujeme
ty, kteří nechtějí platit a naopak
těm, kteří by chtěli se rozvíjet,
nepomáháme. Dosavadní systém vytváření
rezerv pro případ konkursu - zajímala by
mě vaše odpověď - upřímně
řečeno já mám pocit, že se neosvědčil.
Proto v tomto ohledu je to jeden z návrhů, který
předkládám. Vy mi ho, pane ministře,
v této fázi nepřijmete, ale kdysi František
Brožík před dvěma roky něco také
předkládal a za dva roky to vláda akceptovala.
To je tedy jedna věc.
Druhá věc, kterou mi evidentně nepřijmete,
ale já jsem hluboce přesvědčen, že
dříve, či později musí být
akceptována, a to je dokonce hlavní rys konzervativní
politiky. Je třeba vést občany k tomu, aby
oni přejímali odpovědnost za svůj
osud. Je tomu tak, pane ministře? Je tomu tak. Máme
je k tomu motivovat? Máme. A proto já doporučuji,
aby do § 5 byl připojen poslední odstavec,
kde bude řečeno: "Do základů
daně se nezahrnují částky vynaložené
na stavební spoření a penzijní připojištění
dle zvláštních předpisů".
Vy to nemůžete vzít, ale pane ministře,
já vám garantuji, že do okamžiku, kdy
to tam dáte, všichni občané budou myslet
na svou bytovou otázku a všichni občané
se budou penzijně připojišťovat a ten
stát za 10 let, až my možná jednou budeme
u moci, nebude mít žádné problémy
s touto otázkou.
Konečně poslední otázka, aspoň
v tom byste mě měl podpořit. § 26. odst.
2. Pane ministře, co je to dneska 10 tisíc? Nic,
naprosto nic. (Pobavení v sále). I pro vás
nic, pane ministře. Čili já navrhuji, aby
ta částka 10.000 za které dnes nekoupíte
nic, žádný počítač, žádný
přístrojíček, byla zvýšena
na částku 20.000 a popravdě řečeno,
kdybyste toto akceptoval, tak aspoň trochu bych měl
pocit, že to má smysl. To byste akceptovat měl.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Mašek, připraví se kolega Vrzal,
kolega Wagner, kolega Marek. Vteřinku, pane poslanče.
Kdyby byl pan poslanec Vyvadil tak laskav a dal písemné
podklady zpravodaji.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane
předsedající, vážené dámy
a pánové, dovolte mi předložit dva pozměňovací
návrhy jménem poslaneckého klubu ODA a stručně
je zdůvodnit. První návrh v § 25 odst.
1, písm. p) doplnit za text "(§ 33)" nový
text tohoto znění: "pokud se nejedná
o výdaje na opravu kulturní památky nebo
národní kulturní památky" a odkaz
na zákon č. 20/87 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
Vysvětlení. Jedná se o to, aby za výdaje
vynaložené k dosažení, zajištění
a udržení příjmů byly uznány
výdaje na opravu kulturních památek. Taková
praxe financování oprav kulturních památek
je velmi obvyklá v mnoha evropských zemích.
Druhý návrh. V bodu 65 vl. návrhu nahradit
slova nebo text "43%" textem "41%". Stručné
odůvodnění: máme za to, že vysoké
příjmy z daně z příjmů
fyzických osob v letošním roce o 455%, čili
5,5 krát vyšší než loni, umožňují
snížit daňové zatížení
této skupiny poplatníků. Děkuji Vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Vrzala, připraví se kolega Wagner.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, přednesl
bych několik pozměňovacích návrhů
k zákonu o dani z příjmu.
Za prvé v § 38 písm. f) odst. 1 se navrhuje
vypustit druhou větu ve znění: "Příjmem
ze zdrojů v zahraničí se pro účely
uplatnění metod vyloučení dvojího
zdanění rozumí částka, která
je základem daně v zahraničí."
Vypuštěním věty dojde k upřesnění
zákona při zdaňování firem,
které mají část své aktivity
v zahraničí a díky nepřesnému
znění a díky odlišnosti některých
daňových systémů a vůbec konstrukce
výpočtu daně v některých státech
by mohlo dojít ke dvojímu zdanění.
Je to pouze legislativní úprava.
Za další. Do společné zprávy
se nedostaly paragrafy týkající se opravné
položky. Jedná se o sjednocení úpravy
pro jednoduché a podvojné účetnictví
při koupi nemovitostí, nebo movitých věcí
v akcích malé privatizace. Já navrhuji, aby
k tomuto sjednocení došlo. Proto navrhuji doplnit
následující body. 76a, v § 23 odst.
2 se na konci připojuje nová věta, která
zní: "Příjmem je i pasivní opravná
položka, přitom u poplatníků účtujících
v soustavě jednoduchého účetnictví
se opravná položka zahrne do příjmů
pravidelně během 15 let po pořízení
obchodního majetku, a to v poměrné výši
připadající na příslušné
zdaňovací období nebo jednorázově
při pořízení obchodního majetku."
Dále doplnit bod 87, v § 24 odst. 2 písm. v)
se na konci první věty připojí tato
slova: "Přitom u poplatníků účtujících
v soustavě jednoduchého účetnictví
se aktivní opravná položka zahrnuje do výdajů
pravidelně během 15 let od pořízení
obchodního majetku, a to v poměrné výši
připadající na příslušné
zdaňovací období."
Dále bych přednesl ještě jeden pozměňovací
návrh, který zapadá trochu do minula. V roce
1990 byly poškozeny některé podniky zahraničního
obchodu díky mimořádné devalvaci české
koruny. Byl přijat zákon 499/90, který měl
tyto dopady odstranit prostřednictvím clearingového
účtu. Vzhledem k tomu, že tento účet
nebyl zcela naplněn, došlo k rozhodnutí, že
ty podniky, které byly poškozeny a měly čerpat
z tohoto clearingového účtu, si alespoň
tu ztrátu mohou dát do nákladů, ovšem
tím, že byl přijat v roce 1993 nový
daňový zákon, tak je možné toto
udělat pouze zákonem. Čili tu vyhlášku,
která to upravovala, bylo možno použít
pouze do roku 1993.
Vzhledem k tomu, že se ještě jedná o schodek
zhruba 2,5 miliardy, navrhuje se, aby bylo možno to zahrnout
do nákladů ještě v letech 1994 a 1995.
Proto dávám následující pozměňovací
návrh. K bodu 87 návrhu novely, § 24 odst.
2, písm. y) se doplňuje takto:
"... a hodnota nevypořádané části
pohledávky vzniklé podle zákona č.
499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv
a pasiv zahraničních pohledávek a závazků
organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními".
K bodu 134 v § 40 se připojuje nový odstavec,
který zní:
"Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) umožňující
odpis nevypořádané části pohledávky
vzniklé podle zákona č. 499 z roku 1990 Sb.,
o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti
zahraničních pohledávek a závazků
organizací, v souvislosti s kurzovými opatřeními
do nákladů, se použije zdaňovací
období roku 1994 a 1995.
To jsou všechny mé pozměňovací
návrhy a závěrem bych si dovolil pouze krátký
komentář k některým návrhům,
které zde padly.
Každoročně tady určitá lobby
prosazují do daňových zákonů
své požadavky a já si myslím, že
je to v pořádku. Nemyslím si ovšem,
že je v pořádku, že tyto návrhy
jsou přednášeny na schůzi Poslanecké
sněmovny, kdy se jedná už v podstatě
o legislativních záležitostech, kdy vše
bylo projednáno ve výborech a byly vyčísleny
dopady do státního rozpočtu.
Proto se přiznám, že mě překvapuje
návrh poslaneckého klubu ODA. Jsem v hospodářském
výboru, kde nebyl vznesen prostřednictvím
poslanců za ODA žádný návrh,
který by snižoval horní sazbu daně u
fyzických osob a podle mých informací nebyl
žádný takový návrh poslanci ODA
přednesen ani v rozpočtovém výboru.
Poněkud mě to překvapuje. Rád bych
se zeptal pana poslance Maška, zda by mě mohl říci,
kolik bude činit tato úprava dopadů do státního
rozpočtu. Myslím si, že pokud někdo
takovýto návrh dává, měl by
uvést i ty věci, abychom o tom mohli hlasovat skutečně
se znalostí celých záležitostí.
Byl bych rád, aby návrhy, které zde budou
podávány, také vycházely ze znalostí
věcí, protože 80% návrhů, které
zde padly, jsou již ve společné zprávě.
Mnohdy mám pocit, že dochází pouze k
zviditelňování některých jednotlivců
a některých politických klubů, protože
pokud by to někdo chtěl prosadit na výboru,
tak je to tam poněkud anonymní a těžko
tam mohu říci, že jsem jménem klubu
toto prosadil, protože na výboru se skutečně
pracuje a není to politická deklarace.
Přimlouval bych se, aby zejména u daňových
zákonů, kde pozměňovací návrhy
vyžadují důkladné zhodnocení
a výpočet jednotlivých záležitostí,
byly předkládány výhradně na
výborech a na plénu byly dávány pouze
drobné legislativní a technické pozměňovací
návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Wagnera, připraví se kolega Maryt.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, ztotožňuji se s názorem
předřečníka na to, jak by se mělo
postupovat při předkládání
daňových zákonů, a proto vystupuji
s něčím, co nebude ukončeno návrhem,
bude pouze ukončeno otázkou pro pana ministra a
co beze sporu bez ohledu na názory jednotlivých
politických klubů je nesporným problémem
a problémem, který jednou bude muset být
řešen a čím později bude řešen,
tím hůře pro ekonomiku této země.
Mluvím opět o tom, o čem jsme zde hovořili
před rokem, o § 26 až 33 zákona o dani
z příjmů - o odpisech.
Před rokem pan ministr financí pravil, že nelze
tuto otázku řešit, protože by musela předcházet
buď generální inventarizace základních
prostředků, aby se daly přecenit, nebo by
musel existovat oceňovací zákon. Později
předložím důkaz, že ani jedno ani
druhé není potřeba a nebylo potřeba
ani za první republiky československé a že
tu věc uměla i první republika řešit,
protože byla v podobné hospodářské
situaci, v podobném pohybu hodnot a bylo nutně zapotřebí
tuto situaci řešit.
Abychom neztráceli čas, nebudu uvádět
všechna čísla, která by byla pro tuto
argumentaci relevantní, uvedu pouze několik málo
čísel. Jedná se o hodnoty, které představují
zvýšení dnešních reprodukčních
cen základních prostředků staveb a
budov vedených v evidenci k 31. 12. 1990, tedy jen před
liberalizací, zhruba o 4,8x a u strojů a zařízení
o 2,11. Celkově by se to v odpisech projevilo asi 50% zvýšením
odpisů. Tyto propočty si samozřejmě
může udělat každý a každý
může dojít k poněkud jiným výsledkům.
Propočty nemohou být jiné z pozice jednotlivce
než odhadové. Údaje, techniku a úřady
k dispozici za peníze daňových poplatníků
má vláda, aby mohla brilantně stanovit, o
jakou částku se přesně jedná.
Byl bych velmi rád, kdyby tento vážný
problém vláda akceptovala alespoň natolik,
aby nám sdělila, jak ona kvantifikuje rozsah tohoto
problému. Samozřejmě je nejlépe ho
kvantifikovat tím, že kdyby k tomuto zvýšení
odpisové základny a tím odpisů došlo,
že by vznikly značné problémy s výběrem
daní z příjmů. O tom problém
samozřejmě je. Je o tom, že podnikatele dostávají
do zisku a zdaňuje se jim ta část, která
by patřila do nákladů jako odpisy a která
by měla financovat reprodukci těch základních
prostředků, které byly v evidenci v cenách
pořízení před 1. 1. 1991. Pokud by
vláda uznala tento problém alespoň jako relevantní
a připustila, že přes neliberalizování
odpisové základny se vlastně znemožňuje
i prostá reprodukce podniků, že jsou vlastně
vyvlastňovány, pak bychom byli na počátku
řešení tohoto problému. Nežádám
na vládě, aby se vzdala podstatné části
daně z příjmů, ani nežádám,
aby vytvořila sobě, Poslanecké sněmovně
i státu nadbytečný problém, ale žádám,
aby problém uznala a hledala způsoby jeho řešení.
Domnívám se, že zákon 78 z 15. 6. 1927
o stabilizačních bilancích, pane ministře
financí, je jednoznačným důkazem,
že první republika tento problém, který
též měla, byla schopna vyřešit
a vyřešila ho.
Mohl bych navrhnout velmi jednoduše dvě varianty.
Jednu, obnovit platnost zákona a změnit lhůty,
a druhou, navrhnout do dnes novelizovaného zákona
o daních z příjmů převzít
některá ustanovení. Neučiním
ani jedno ani druhé, protože to nepovažuji za
korektní, ale právě tak nepovažuji za
korektní, že vláda téměř
přes dvouleté úsilí přesvědčování,
že tento problém existuje, jej neuznává
a pokud ano, tak v míře zanedbatelné. Dokonce
bych si troufl říci, že vláda potichu
problém uznala drobnými změnami, které
ve prospěch zvýšení odpisů v
návrhu zákona učinila, ale změny neřeší
podstatu kvantity tohoto problému.
Jen pro ilustraci uvedu některá ustanovení
z citovaného zákona číslo 78/1927,
o stabilizačních bilancích. Kdo vede řádné
obchodní knihy, může za účasti
na výhodách tohoto zákona počínajíc
obchodním obdobím 27, nejdéle však počínajíc
obchodním obdobím 31, nově oceniti předměty
trvale v podniku užívané - pozemky, budovy,
důlní podstatu, stroje, zařízení
apod. - a sestavit podle zásad níže uvedených
východiskovou bilanci jako podklad bilance stabilizační.
Takže budiž zde dán důkaz jednoznačný,
že se to umělo bez generální inventarizace,
pane ministře, a že se to umělo bez oceňovacího
zákona, pane ministře.
Tentýž zákon 78/1927 praví: Ve východiskové
bilanci ocenit je stroje a zařízení nejvýše
pořizovací hodnotou, kterou měly ku dni,
k němuž byla východisková bilance sestavena,
přičemž jest přihlížeti
ke skutečnému opotřebení na předmětech
těch zatím již nastalém. Je tedy zřejmé,
že naši předchůdci se uměli s tímto
problémem vypořádat a uměli podnikatelským
subjektům vytvořit reálné podmínky
k plnění jejich podnikatelských aktivit.
My jsme to neuměli. Jediné, co je toho důsledkem,
je to, že daň z příjmu právnických
osob je ve většině případů
tou částí, která je podnikům
odnímána, a tím je jim bráněno
i v prosté reprodukci.
Snad by bylo dobré ještě zmínit, že
to nemá jen důsledky ve sféře investiční,
že to má samozřejmé důsledky
i ve sféře platební, protože odnímáme
podnikům prostředky, které ony hotově
odvádějí v dani, a tím nemohou likvidovat
vzájemné závazky a pohledávky mezi
sebou. Prostě jim odnímáme jistou část,
která logicky patří do zdrojů podniků
a nikoliv do zdrojů státního rozpočtu.
Je mi velmi líto, ale musím s politováním
konstatovat, že ministerstvo financí - a tím
i vláda republiky - až do dnešního dne
neprojevily nejmenší zájem řešit
tento problém a přiznat jej. Kdyby tak učinily,
musely by jednoznačně říci, že
vyrovnanosti rozpočtu je obětována schopnost
ekonomiky fungovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Maryta. Připraví se kolega Němec.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, chtěl bych upřesnit
svůj včerejší návrh týkající
se problematiky recyklace druhotných surovin. Je to §
34 odst. 3 - doplnit o písm. c): "15% ze vstupní
ceny třídících a úpravárenských
zařízení na zhodnocení druhotných
surovin zahrnutých v oddílu 29 - standardní
klasifikace produkce, pomocí níž jsou zpracovávány
druhotné suroviny ve skupinách 3710 a 3720 standardní
klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odst. 4, jsou-li
jejich prvními vlastníky." To za prvé.
Ještě bych si dovolil dát procedurální
návrh, o kterém je možné hlasovat po
skončení rozpravy, a to, aby bylo projednávání
tohoto bodu přerušeno, Kancelář sněmovny
zpracovala všechny pozměňovací návrhy
vzhledem k jejich množství písemně,
a vrátili bychom se k hlasování o nich až
po možnosti seznámení se poslanců s
nimi. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Procedurálnímu
návrhu, protože je zde souhlas předkladatele
i společného zpravodaje, bude vyhověno.
Prosím kolegu Němce. Připraví se kolega
Mašek. Jinou přihlášku do rozpravy nemám.