Poslanec PSP Luboš Němec: Vážený
předsedo, vážení kolegové, navrhuji
vypustit ze společné zprávy vypuštění
bodů 88, 102 a 108 vládního návrhu.
Navrhuji částku 500 000 korun nahradit částkou
a) 800 000 korun a b) 1 000 000 korun. Žádám,
aby bylo o tom odděleně hlasováno.
Odůvodňuji tento návrh takto: Nepovažuji
za únosné uplatnit jako daňový výdaj
na dosažení a udržení příjmů
náklady na pořízení osobních
automobilů bez jakéhokoliv omezení. Částku
800 000 korun nebo 1 000 000 korun považuji za dostatečnou.
Co je nad tuto částku, představuje reprezentaci
majitele vozu, a to na úkor daňových poplatníků.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Maška. Kolega Vrzal.
Poslanec PSP Ivan Mašek: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, kolega Vrzal mě požádal
o odpověď na některé otázky.
Není mým zvykem - a jsem rád, že není
ani obecným zvykem v této sněmovně
- tímto způsobem polemizovat, ale protože jde
o věc, učiním tedy výjimku.
Chtěl bych ujistit pana kolegu, že naše návrhy
jsou přesně v souladu se zákonem o jednacím
řádu. Jsou také v souladu s jinými
psanými i nepsanými pravidly v této sněmovně.
Jsou svým způsobem i reakcí na to, jak proběhla
jednání ve výborech. Domnívám
se, že jsou legitimní.
K vysvětlení druhého návrhu, který
se týká bodu 65 vládního návrhu:
Zde vláda navrhuje snížení daňového
zatížení o 1% bod proti stávajícímu
stavu. My navrhujeme další 2% body. Týká
se to roviny nejvyššího základu pro výpočet
daně.
Na dotaz, kolik to bude dělat, se přiznám,
že dotazu rozumím jenom málo, zejména
je-li to dotaz položený odborníkem z hospodářského
výboru. Kolik to bude dělat, je samozřejmě
věc odhadu. Jsou jisté ekonomické základny,
jisté křivky, které pan kolega dobře
zná. Pokud se sníží nějaká
daňová sazba, není výsledek jenom
ten - obvykle v ekonomice - že nějaké příjmy
ubudou. To má do ekonomického života i jiné
dopady a je věcí odhadu, jak se toto vyrovná.
Abych odpověděl jednoduše: Pokud by v rozporu
s touto realitou a ekonomickými zákony skutečně
došlo jenom ke snížení příjmu
z této daně tímto návrhem, jde řádově
o desítky milionů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Vrzala, ale s faktickou poznámkou se hlásí
kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, možná, že
jsem udělal chybu, že nešel přede mnou
pan kolega Vrzal, možná oba chceme říci
něco podobného. Přihlásil jsem se
v podstatě proto, abych řekl jednu větu,
kterou považuji za důležitou. Toto je debata
hluchých a slepých.
Poslanecký klub Občanské demokratické
aliance - měl jsem pocit - velmi pozorně sleduje
celou rozpravu a dokonce i to, co jsem říkal o odpisech.
Takže ví, že v řádu mezi 50 až
80 miliardami - protože má předsedu rozpočtového
výboru ve svém středu - jsou peníze,
které by prostě ve státní kase nebyly,
kdyby byly odpisy, jak mají být.
On přijde s populistickým návrhem o jedno
procento, dát úlevu tam, kde problém je řádově
mnohorozměrný, jiný, vyhýbá
se problému a s čistým, prostým populismem
od tohoto mikrofonu vystoupí klub, který má
ve svém středu předsedu rozpočtového
výboru, který přece musí vědět,
v čem ten problém je. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
kolegu Vrzala.
Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající,
pane ministře, já jsem jednak nechtěl reagovat
na slova kolegy Maška, protože já jsem svůj
názor řekl. Nemá cenu, abychom se tady točili
v kruhu. Já na něm trvám. Domnívám
se, že je v pořádku.
Spíše jsem se chtěl vyjádřit
k návrhu pana poslance Němce. Připadá
mi poněkud absurdní, že sněmovna tady
chce zavádět opět něco, jako "milionářská
daň", i když ta výše už není
milion, ale podle pana poslance Němce 800 tisíc.
Myslím, že podnikatel by měl sám zvážit,
nakolik vydělá jeho firma, jaké auto si může
dovolit. Chtěl bych říci, že tady dochází
k určitému filozofickému posunu v některých
věcech, mnohdy je prezentováno to, že stát
doplácí podnikateli na to auto, ale chtěl
bych připomenout některým kolegům,
že prvotním nositelem a prvotním tvůrcem
zisku je podnikatel. Teprve to, co po odečtení nákladů
prostřednictvím daní odvádí
do státního rozpočtu, teprve to je prostřednictvím
přerozdělování tady ve sněmovně
dáváno na jiné účely. Myslím,
že toto je třeba si uvědomit.
Mnohdy, nevím, jestli je to otázka závisti,
že někdo někomu závidí, že
jezdí v autě dražším, než
je 800 tisíc Kč. Chtěl bych kolegy upozornit,
že automobily, třeba Audi 100, Citröen XM atp.
jsou považovány za automobily střední
třídy. Všichni se holedbáme tím,
že chceme tady střední stav prostě podporovat
a tyto automobily stojí zhruba tak od 1 200 tisíc
Kč až do 1 500 tisíc Kč. To jen, pokud
bychom chtěli nějakou hranici udávat. Myslím
si, že udávání jakékoli hranice
je absurdní a že sněmovna svým rozvážným
hlasováním potvrdí, že to je prostě
výkřik několika jednotlivců a ne názor
parlamentu této republiky. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Brožík.
Poslanec František Brožík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové,
nechci diskutovat k této otázce, protože pan
místopředseda se už chytal za hlavu, když
jsem se přihlásil, ale chtěl bych navázat
na vystoupení mého kolegy Jiřího Vyvadila,
který si tady tak hezky od pultu popovídal s panem
ministrem, co bychom do budoucna mohli udělat z hlediska
daňových zákonů. Jsem přesvědčen,
že má z 99% pravdu, i když návrhy jsou
skutečně dost odvážné a smělé.
Dovolil bych si proto připojit také návrh
k penzijnímu připojištění. Vyhláška
zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění
se státním příspěvkem, vnesla
do některých zákonů určité
změny. Vzhledem k tomu, že vznik penzijních
fondů přináší nový prvek
do sféry sociálních jistot našich občanů,
lze z jejich strany očekávat příznivý
ohlas na tuto formu výrazného finančního
zabezpečení ve stáří.
V současné době lze zaznamenat pozitivní
snahy zaměstnavatelů přispívat svým
zaměstnancům na penzijní připojištění,
obzvláště tam, kde vznikají oborové
penzijní fondy. Tyto příspěvky jsou,
resp. budou hrazeny v souladu se zákonem o penzijním
připojištění ze zisku, po jeho zdanění
přímo penzijnímu fondu.
Stávající znění zákona
č. 586/1992 Sb., ve znění všech dalších
novel, neřeší možnost poskytování
takovýchto příspěvků ve prospěch
zaměstnanců poplatníka daně z příjmu
ze závislé činnosti. Nejvyšší
dikce zákona předpokládá, že
každý takový příspěvek
by měl být zdaněn spolu s příjmem
ze závislé činnosti. S přihlédnutím
k progresívní sazbě daně by však
docházelo u zaměstnanců ke zdanění
tohoto příspěvku v rozmezí daně
z příjmu fyzických osob od 15 do 44% a výsledný
efekt snahy většiny zaměstnavatelů by
se značně snížil a u jednotlivých
zaměstnanců by se projevil rozdílným
způsobem v závislosti na velikosti jejich příjmů.
Tato skutečnost by měla určité negativní
důsledky i na straně penzijních fondů,
především co do propagace dobré myšlenky
v penzijním připojištění.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem
proto navrhuji doplnit § 6, odst. 9 zákona č.
586/1992 Sb., o nový odst. t) takto: Penzijní příspěvky
poukazované zaměstnavatelem na účet
zaměstnance u penzijního fondu hrazené ze
zisku po jeho zdanění až do výše
600 tis. Kč za kalendářní rok. Jako
plnění zaměstnavatele zaměstnanci
se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné
příslušníky zaměstnance. Výše
uvedený dodatek považujeme za vhodné doplnit
především proto, že tato změna
zákona by hovořila jednoznačně ve
prospěch poplatníka a také svým charakterem
odpovídá základní myšlence osvobození
od daně, především v § 6, odst.
9, písm. d). Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Žádný jiný příspěvek
do rozpravy již není, takže rozpravu končím.
Ve smyslu procedurálního návrhu pana kolegy
Maryta, se souhlasem předkladatele a společného
zpravodaje, se ptám, zda sněmovna souhlasí
s přerušením projednávání
tohoto bodu do doby, než budou mít poslanci k dispozici
písemně zpracované pozměňovací
návrhy. Předpokládám, že poté
proběhne závěrečná řeč
pana ministra a společného zpravodaje.
Kdo tedy v 89. hlasování, které jsem zahájil,
s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo
se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat. Pro 98, proti nikdo, zdržel
se jeden poslanec.
Dámy a pánové, tím jsme přerušili
projednávání tohoto bodu. Dovolte mi, abych
zahájil projednávání dalšího
bodu. Podle schváleného pořadu je to
Předložený vládní návrh
zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1217 nám odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, další z maratonové série zákonů
daňových je návrh novely zákona o
rezervách pro zjištění základu
daně z příjmu. Dovolte mi, abych ho stručně
zdůvodnil.
Zákonná úprava uznává rezervy
za výdaj nebo náklad na dosažení, zajištění
a udržení příjmů co do způsobu
tvorby a výše těchto rezerv. Z daňového
hlediska tato úprava přispívá zejména
k rovnoměrnosti daňových příjmů
státního rozpočtu. Podnikatelským
subjektům umožňuje v určité míře
eliminovat některá rizika a ztráty související
s podnikatelskou činností. Předložená
novela zákona o rezervách je dalším
zpřesněním legislativy, zejména pokud
jde o způsob tvorby a výše některých
rezerv, a to v souladu s dlouhodobější koncepcí
daňové politiky vlády.
Návrh znamená i dosažení větší
právní jistoty nejen na straně poplatníků
daně z příjmu. Novela se věcně
dotýká především dvou otázek.
Tou první jsou rezervy v pojišťovnictví,
tou druhou jsou rezervy na opravy hmotného majetku.
V prvém případě návrh souvisí
s přechodem na systém technických rezerv,
které tvoří pojišťovny podle zákona
o pojišťovnictví a prováděcí
vyhlášky k němu, a to v souladu s příslušnými
směrnicemi Evropské unie.
Ve druhém případě, pokud jde o rezervy
na opravy hmotného majetku, úprava spočívá
v tom, že tato rezerva bude napříště
tvořena pravidelně po celou dobu od okamžiku
rozhodnutí o tvorbě rezervy až po dobu zahájení
opravy, nikoliv tedy jednorázově. Umožňuje
se tvořit rezervu časově, v podstatě
rovnoměrně i z hlediska výkonů uskutečněných
na jednotlivých movitých věcech v příslušných
zdaňovacích obdobích.
To jsou dvě hlavní věcné změny,
které tato novela obsahuje. Kromě uvedeného
obsahuje návrh novely i drobné legislativně
technické úpravy a věcná zpřesnění.
Děkuji za projednání ve výborech,
kde došlo i ke zpřesnění v dalších
čtyřech případech, nebudu je teď
ani citovat, s těmito zpřesněními
souhlasím. Dovolte mi, abych doporučil sněmovně
novelu zákona o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů ve znění
pozdějších předpisů k odsouhlasení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu ministrovi a dávám slovo společnému
zpravodaji výborů panu poslanci Robertu Kolářovi,
aby nám odůvodnil předloženou společnou
zprávu výborů, kterou jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1333.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené kolegyně,
vážení kolegové, domnívám
se, že vše podstatné, co se týká
novely tohoto zákona, bylo řečeno v úvodním
slově pana ministra. Jedná se o jednoduchou a krátkou
novelu. Tuto novelu projednal rozpočtový výbor
a hospodářský výbor. Myslím
si, že mi nezbývá nic jiného, než
vám doporučit, abyste novelu tohoto zákona
ve znění společné zprávy schválili.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu, do které se dosud přihlásili
páni poslanci Palas a Mandík. Prosím prvého
z nich, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl
pozměňující návrh k uvedené
novele. Navrhuji vypustit bod 6 uvedené novely. Domnívám
se, že rezervu na pěstební činnost,
která je výdajem, tedy nákladem na dosažení,
zajištění a udržení příjmů,
mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů,
kteří jsou povinni podle zvláštního
zákona provádět obnovu, ochranu a výchovu
lesních porostů, ale i údržbu trvalých
zemědělských kultur a melioračních
zásahů. Zdůvodnění, tak jak
je obsaženo v důvodové zprávě,
je relevantní, neboť již vlastně dva roky
tato ustanovení nikomu nevadila a tyto prostředky
vlastně zemědělci velice nutně potřebují.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Mandíka. Jiný do rozpravy přihlášen
není.
Poslanec Josef Mandík: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, zemědělský výbor
projednal tisk 1217, vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů. Vzhledem
k tomu, že již byla zpracována společná
zpráva, jako zpravodaje mě zmocňuje zemědělský
výbor, abych vás seznámil s jeho usnesením
a současně jeho jménem podal pozměňovací
návrh: Usnesení č. 164 ze 41. schůze
zemědělského výboru Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR ze dne 23. listopadu 1994
k vládnímu návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, tisk 1217.
Zemědělsky výbor Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR po úvodním slově ing.
Havla, ředitele odboru účetnictví
Ministerstva financí ČR a zpravodajské zprávě
poslance Josefa Mandíka, po rozpravě doporučuje:
1. vládní návrh zákona, tisk 1217
schválit s touto změnou: § 9 odst. 2 společné
zprávy zní: rezervu na pěstební činnost
může poplatník daně z příjmů
tvořit dle výše vytěženého
objemu dřevní hmoty v metrech krychlových.
Výši této rezervy si poplatník stanoví
sám v rozpočtu nákladů na pěstební
činnost, 2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby
s usnesením výboru seznámil schůzi
PSP ČR.
Vážené dámy a pánové,
pozměňovací návrh zemědělského
výboru se týká terminologického a
věcného zpřesnění. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já
také. Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí,
tak ji končím a ptám se zástupce navrhovatele
pana ministra Kočárníka, zdali si přeje
přednést závěrečné slovo.
Přeje.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající,
snad teď si ani nepřeji, ale jestli by sněmovna
souhlasila s 10 minutami - ale nechtěl bych přerušovat
schůzi - za 10 minut budeme připraveni k hlasování.
Něco ve společné zprávě z toho,
co navrhl pan poslanec Mandík, je, a musíme si vyjasnit,
o co jde.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane ministře,
protože vás v dalším bodu potřebujeme,
nezbývá mi nic jiného, než využít
svého práva a vyhlásit desetiminutovou přestávku.
Sejdeme se v 11.10 hodin a prosím, pokud je to možné,
o dochvilnost. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 10.58 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dovolte,
abych zahájil pokračování dnešní
schůze s tím, že zrekapituluji, že jsme
ukončili rozpravu a prosím pana ministra, aby přednesl
závěrečné slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo,
pane předsedající, paní poslankyně,
páni poslanci, byly předneseny dva pozměňovací
návrhy - jeden pozměňovací návrh
pana poslance Palase a druhý pana poslance Mandíka.
Oba se shodou okolností týkaly rezerv na pěstební
činnost. Po diskusi, kterou jsme absolvovali nyní
o přestávce, a za kterou děkuji, doporučuji,
aby sněmovna přijala pozměňovací
návrh pana poslance Mandíka, který zpřesňuje
celé ustanovení o rezervách na pěstební
činnost a nepřijala první pozměňovací
návrh. Ono se to návrhem pana poslance Mandíka
vyřeší.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní dávám slovo společnému
zpravodaji, aby se vyjádřil a případně
přednesl závěrečné slovo.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, v
podstatě se ztotožňuji s tím, co řekl
pan ministr. Pouze na vysvětlení, tento zákon
projednávaly pouze hospodářský a rozpočtový
výbor a teprve na základě vytvořené
společné zprávy, čili § 9 odst.
2, začal projednávat tento materiál i zemědělský
výbor. Proto dochází k úpravě
společné zprávy a já se domnívám,
že můžeme zahájit hlasování.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Zahajuji hlasování - jedná se o první
pozměňovací návrh kolegy Palase.
Poslanec Robert Kolář: První vystoupil
kolega Palas, který navrhl vypustit bod 6. Předkladatel
nedoporučuje, společný zpravodaj nedoporučuje.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahajuji
tedy hlasování - jedná se o 90. hlasování
na této schůzi. Kdo podporuje návrh kolegy
Palase? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 39, proti 63,
zdrželo se 18 poslanců.
Poslanec Robert Kolář: Jako druhý
vystoupil v rozpravě pan kolega Mandík a podle jeho
návrhu § 9 odst. 2 společné zprávy
zní: rezervu na pěstební činnost může
poplatník daně z příjmu tvořit
dle výše vytěženého objemu dřevní
hmoty v metrech krychlových. Výši této
rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu
nákladů na pěstební činnost.
Předkladatel doporučuje, společný
zpravodaj doporučuje.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo podporuje
v 91. hlasování tento návrh? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 131 poslanců,
proti jeden poslanec, zdrželi se 3 poslanci.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající,
vyčerpali jsme všechny pozměňovací
návrhy, které v rozpravě zazněly a
můžeme hlasovat o návrhu zákona jako
o celku.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Budeme
hlasovat o vládním návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmu, ve znění
pozdějších předpisů, podle sněmovního
tisku 1217, ve znění společné zprávy
výboru, podle sněmovního tisku 1333 a podle
schváleného pozměňovacího návrhu.
Kdo v 92. hlasování souhlasí? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Zákon byl přijat, pro hlasovalo 119 poslanců,
proti nikdo, 18 poslanců se zdrželo hlasování.
Děkuji panu ministrovi a společnému zpravodaji.
Tím jsme ukončili projednávání
bodu 10.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým
je
Předložený vládní návrh
zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1213, nám odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dámy a pánové, předloženým
návrhem novely zákona o správě daní
a poplatků se upravuje procesní norma, která
vstoupila v účinnost v rámci nového
daňového systému.
Chtěl bych charakterizovat stručně změny,
které jsou obsaženy v této novele. První
změna se týká toho, že se odstraňuje
pozůstatek federální úpravy dělené
pravomoci mezi Federální shromáždění
a tehdejší Českou národní radu.
Vypouští se ze 7. části ta ustanovení,
která upravují postup specifický pro jednotlivé
daně. Pamatujete si, že jsem to uváděl
u daně z příjmu rovněž, že
byla dělena působnost mezi federální
parlament a Českou národní radu pokud jde
o daňové zákony; napravujeme tuto dělenou
působnost.
Druhá zásadní změna, která
je předložena v této novele, spočívá
ve sjednocení a snížení sankcí
ukládaných v daňovém procesu, tzn.,
že dosavadní zvláštní úprava
u nepřímých daní by zanikla a od příštího
roku by se postupovalo při ukládání
sankcí podle jednotných pravidel stanovených
zákonem o správě daní a poplatků.
Je správné, aby v této procesní normě
byly upraveny sankce, nikoliv v jednotlivých zákonech.
Třetí změna, ke které dochází,
je v oblasti mlčenlivosti upravené v § 24 a
zrcadlově v § 34, pokud se týká informací,
které je možno získat od některých
třetích osob. Povinnost mlčenlivosti při
správě daní byla znovu posouzena, zvážena
a je navrženo poskytování údajů
mezi správci daní a správci sociálního
zabezpečení zdravotních pojišťoven
a Úřadů práce. Navržená
novela přesně vymezuje okruh údajů,
které je možno pro srovnání plnění
povinností stejných subjektů mezi těmito
orgány bez jejich souhlasu předávat. Shodná
úprava mlčenlivosti je navržena i ve vládních
návrzích v novele zákona o sociálním
zabezpečení a v novele zákona o pojistném
na zdravotní pojištění.
Chci říci, že vstup do mlčenlivosti
tak, jak je tady upraven, je na samé hranici úpravy
a z tohoto hlediska nedoporučuji extendovat prolomení
mlčenlivosti pro jiné případy.
Čtvrtým návrhem, který novela obsahuje,
je vypuštění ustanovení § 42, kterým
je upraveno majetkové přiznání. Vláda
se velmi zevrubně zabývala touto otázkou,
než navrhla do novely vypuštění §
42. Z nejzávažnějších důvodů,
které svědčí pro vypuštění
tohoto paragrafu, bych uvedl především skutečnost,
že vlastně byly dva hlavní důvody, pro
které v té době se institut majetkového
přiznání do daňových zákonů
dostal. Především to byla snaha zabránit
tzv. praní špinavých peněz, za druhé
to byla vize, že prostřednictvím údajů
z majetkových přiznání bude možno
usuzovat více, lépe na plnění daňových
povinností.
První problém nemohou vyřešit majetková
přiznání, a proto také vláda
včera schválila zásady nového zákona
po vydiskutování dvou, tří složitých
otázek, které k tomuto návrhu zákona
jsou o "boji proti praní špinavých peněz"
- zákon má dlouhý název. Čili
tento první důvod odpadá, poněvadž
tento zákon sněmovna v dohledné době
obdrží.
Druhý důvod, jak ukazují zkušenosti
i ze zemí, které toto zavedly a pak rychle opustily,
vlastně také není relevantní. Finanční
orgány, berní úřady nejsou zpravidla
toto schopny využít. Nejsou schopny miliony těchto
majetkových přiznání ověřit,
zkontrolovat apod.
Dalšími důvody jsou samozřejmě
technická a administrativní náročnost
tohoto opatření. Samozřejmě, že
i ekonomická náročnost, úvahy, analýzy,
které ministerstvo financí dělalo, říkají,
že přiznání k majetku - pokud by to
bylo - by mělo podat zhruba 6 milionů osob. Pouze
v roce 1995 by odhadované náklady činily
půl miliardy korun a v každém dalším
roce 250 mil. korun. Vedlo by to dále i k nežádoucímu
odčerpání kapacity finančních
orgánů, zaměřených na vlastní
daně, kde i takto máme problémy se zvládáním
kontrol daní a ověřováním správnosti
výběru daní.
Důvodů je celá řada, mohl bych jmenovat,
že je velmi problematické ověření
správnosti přiznání hmotného
majetku. Finanční úřady nemají
pro tento důvod právo provádět kontrolu
v obydlí. Mohlo by docházet pouze k ověření
zjevného majetku, vlastně zvenčí.
Čili existuje celá řada dobrých důvodů
pro to, aby toto ustanovení bylo ze zákona vypuštěno.
Pátým bodem, který bych chtěl uvést,
je skutečnost, že předkládaná
novela obsahuje též řadu legislativně
pojmových upřesnění a dále
preciznější propracování některých
institutů podle praktických poznatků, které
se projevily při aplikaci této normy. Dává
větší jistotu jak plátcům, tak
i správcům daně.
Pokud jde o společnou zprávu, chtěl bych
říci, že bych rád poděkoval v
této souvislosti za pozornost, která byla věnována
rozpravě ve výborech k tomuto zákonu. Jsou
dvě ustanovení ve společné zprávě,
se kterými nedoporučuji souhlasit. Podrobnější
argumentaci mohu přednést, nechci zdržovat,
řeknu pouze hlavní výhrady.
Tím prvním, s čím nesouhlasím,
je skutečnost, že se ve společné zprávě
doporučuje mimo jiné rozšířit
návrh o změnu v ustanovení § 24 odst.
5, kdy se znovu vrací do tohoto ustanovení text,
že povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze
dovolávat vůči Nejvyššímu
kontrolnímu úřadu, pokud provádí
kontrolu podle schváleného plánu kontrolní
činnosti. Doplnění tohoto ustanovení
se z hlediska prolomení mlčenlivosti v daňovém
předpisu jeví vzhledem k témuž paragrafu
odst. 3 jako duplicitní, a proto z hlediska systematiky
právního řádu jej považuji za
velmi sporné. Chtěl bych říci, že
je vyloučeno nějakým nepřesným
výkladem z procesní daňové normy upravovat
kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu.
V daném případě bych doporučoval
řešit rozšíření této
kompetence přímo v zákoně o Nejvyšším
kontrolním úřadu.
Závažnějším - a nebojím
se použít to slovo - šíleně nebezpečným
návrhem je ve společné zprávě
k navrženému ustanovení § 14 odst. 15,
kde je navrženo stanovit určité závazné
lhůty pro práci finančních úřadů
a současně se tam navrhuje, nebude-li toto vyřízeno,
že se považuje vlastně jako by tomu bylo vyhověno.
Nejde jenom o to, že je tento návrh absolutně
mimo systematiku našeho právního řádu,
že by přivedl ohromné aplikační
problémy. Je to ale ustanovení, které by
mohlo vést k obrovským daňovým únikům.
Jako příklad bych uvedl, že pokud by toto takto
bylo schváleno, může vzniknout u daně
z přidané hodnoty z tohoto ustanovení, pokud
kdosi požádá o vrácení nadměrného
odpočtu v podmínkách, kdy vůbec nadměrný
odpočet podle zákona o dani z přidané
hodnoty vlastně není, a neodpoví-li finanční
úřad, vznikl by nárok podle tohoto ustanovení
na tento nadměrný odpočet. Je to šílené.
Zadruhé bych uvedl příklad, že může
dojít k prominutí daně nebo dokonce na základě
tohoto ustanovení k daňovému osvobození,
aniž by byly pro to splněny jak věcné,
tak zákonné podmínky z daňového
zákona vyplývající. Chtěl bych
vás proto požádat, abyste ještě
jednou velmi bedlivě toto ustanovení ve společné
zprávě zvážili. Můj odpor k tomu
není veden snahou chránit berní úřady.
Naopak, přijímáme celou řadu opatření
k tomu, aby se věci daňové, berní,
věci správy daně urychlovaly, vytváříme
proto materiální i lidské podmínky
z hlediska posílení těchto lidí, z
hlediska jejich dalšího vzdělávání
a kultivování, nicméně pokud by tam
mělo zůstat toto ustanovení, bylo by to velmi
neodpovědné.
Chtěl bych vám doporučit, abyste návrh
novely zákona o správě daní a poplatků
schválili.