Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Pavel
Severa.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, nemusím
zdůrazňovat i po jistém jednání
na tomto plénu, že starost o budoucí zajištění
důchodců musí být základem
povinnosti státu, samozřejmě jak vlády,
tak parlamentu. Probíhající diskuse o vytváření
důchodových fondů zcela právem občany
zajímá, poslance také. Po dlouhé úvaze
předkládám k předloze 1190 doplňující
návrh s přiměřeným zdůvodněním
tohoto znění:
§ 9 se doplňuje o odst. 2, který zní:
"Fond národního majetku České
republiky vyčlenění do konce roku 1995 35
mld. korun na kapitalizaci prostředků pro důchodové
zabezpečení obyvatelstva po roce 2002." Stávající
text se označuje jako odst. 1.
Zdůvodnění: Zákonem č. 10/1993
Sb., o státním rozpočtu České
republiky na rok 1993, byla v rozporu se zákony Federálního
shromáždění a České národní
rady o podmínkách převodu majetku státu
na jiné osoby a o působnosti orgánů
České republiky ve věcech převodu
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku založena tradice financování deficitu
státního rozpočtu z Fondu národního
majetku. Za léta 1993 - 1994 bylo tak odčerpáno
27,8 mld., pro rok 1995 vláda navrhuje dalších
10,7 mld., i když specifickým způsobem.
Kromě financování výdajů státu
z výsledků rozprodeje národního bohatství
je Fond národního majetku využíván
též k financování zvýhodněných
úvěrů při privatizaci zdravotnictví,
k úhradě úvěrů akciové
společnosti Škoda Plzeň, k jednorázovému
posílení rozpočtu obcím, k přechodnému
posílení zdrojů Investiční
banky, k ozdravění ovzduší, k výstavbě
ropovodu z Ingoldstadtu, uvažuje se také o financování
podpory exportujícím podnikatelům.
§ 12 zákona 92/1991 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby, taxativně
rozčleňuje použití Fondu do 7 skupin.
Nebudu samozřejmě citovat vše, pouze zvýrazním
písm. d), kde je psáno: "převodu privatizovaného
majetku pro účely nemocenského a důchodového
zabezpečení". Tak lze tyto prostředky
také užít.
§ 18 zákona 171/1991 Sb., o působnosti orgánů
České republiky ve věcech převodu
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku České republiky, taxativně rozčleňuje
použití Fondu tentokrát do osmi stupňů.
Zase nebudu všechno, pouze zvýrazním písm.
e) k převodu majetku pro účely nemocenského
a důchodového pojištění. Potom
je, přirozeně, až písm. h).
S ohledem na skutečnost, že žádná
část majetku Fondu dosud nebyla převedena
pro účely nemocenského a důchodového
pojištění, žádám o použití
vzpomenutých zákonů. Kapitalizace zhruba
35 až 40 mld. Kč pro zabezpečení solventnosti
systému důchodového pojištění
v období převisu poproduktivní, nadproduktivní
části populace, a to bude po roce 2002, umožní
zachovat současné věkové hranice pro
odchod do důchodu i současnou výši starobního
důchodu. S ohledem na historická specifika vzniku
a velikost vytvořeného národního bohatství
je navržená částka minimální.
Řádové rozdíly v participaci občanů
na privatizaci národního majetku založily významný
dluh státu většiny obyvatelstva.
Přijetí navrhovaného zákona je vhodnou
příležitostí alespoň částečné
nápravy. Domnívám se, že nejvyšší
zákonodárný sbor ve státě,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, je za spravedlivé dělení
národního majetku historicky odpovědný.
Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Než udělím
slovo panu poslanci Pavlu Severovi, kterého zvu k řečništi,
rád bych vás požádal, kolegyně
a kolegové, o minimum kázně a loajality,
jež je nezbytná k tomu, aby se ve sněmovně
dalo pracovat, to jest pronést projev. Do diskuse se připraví
pan poslanec Stanislav Kozák.
Poslanec Pavel Severa: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, dovoluji si přednést,
jak jsem avizoval, návrh na změnu ve státním
rozpočtu. Omlouvám se, že tento návrh
je přednášen až nyní a až
zde, ale z časových důvodů nebylo
možno v dostatečném předstihu tuto záležitost
projednat ve výborech.
Navrhuji z vládní rozpočtové rezervy,
z kapitoly Všeobecná pokladní zpráva,
přesunout do kapitoly Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy, částku
17,6 mil. Kč jako účelově vázané
prostředky na problematiku prevence drog v programech zaměřených
dlouhodobě na mládež. Dovoluji si konstatovat,
že se jedná o reakci na vývoj situace na drogové
scéně, zejména na reakce na přístup
na školách. Abych to více vysvětlil.
V období listopadu probíhal projekt "Stop,
drogy" zaměřený na osvětu a otevření
problému drog v široké veřejnosti s
důrazem na otázku prevence. Na zrodu tohoto projektu
se podíleli mimo jiné i poslanci Pěnička,
Janeček, Lom, Kolář, Zima, Čerbák,
Koronthály, Jaroš; později se připojili
ještě další poslanci. Dále se podílela
meziresortní protidrogová komise, Národní
centrum podpory zdraví a další a další.
Tímto programem se podařilo podnítit na školách
velký zájem o tento problém, tento problém
se začal konečně koncepčně
řešit. Tuto reakci jsme začali zaznamenávat
v posledních týdnech měsíce listopadu
a zpracování koncepce nejnutnějších
programů pro školy bylo sice rychlé, ale je
známé, díky tomuto časovému
posunu, teprve tento týden. Proto ho přednáším
až nyní.
Chci podotknout, že jednotlivé resorty i samotné
ministerstvo školství mají ve svých
rozpočtech určité prostředky na problematiku
drog. Tyto prostředky jsou ale naprosto nedostačující
a do budoucna budeme nuceni vynakládat daleko větší
finanční částky na tento problém.
Meziresortní drogová komise by měla na r.
1996 vypracovat daleko transparentnější koncepci
vázanou na rozpočet, která by s výhledem
řešila drogový problém. V této
chvíli tomu tak není, a nebude v následujících
dnech. Po poradě s odborníky se omezuji pouze na
tu část prevence, se kterou bychom neměli
váhat, neboť každá neinvestovaná
částka do tohoto problému bude v budoucnosti
znamenat investování částek daleko
vyšší.
V minulosti i přes snahu odborníků se nedařilo
podnítit zájem škol o řešení
tohoto problému a velice těžko se jednotlivé
programy prosazovaly. V tuto chvíli je zájem ve
školách naprosto opačný, školy
samy vyjadřují zájem o informace, žádají
publikace, programy. Považoval bych za velice chybné,
kdybychom nedokázali tyto programy uskutečnit, jestliže
je o ně zájem.
Počet odborníků, kteří řeší
problém drog a zejména prevenci je tak nízký,
že je nemyslitelné, aby bez pomoci škol v preventivní
oblasti se problém úspěšně řešit
začal. Zatím je opak pravdou a drogový problém
narůstá. Z tohoto důvodu podávám
tento návrh, který neřeší žádné
partikulární zájmy, ale problém budoucnosti,
dovoluji si tvrdit, nás všech. Proto vás prosím
o podporu.
Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi
pana poslance Stanislava Kozáka. Připraví
se poslanec Tomáš Páv.
Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedo,
páni ministři, kolegové a kolegyně,
dovolte mi, abych předložil dva pozměňovací
návrhy k vládnímu návrhu zákona
o státním rozpočtu České republiky
na r. 1995.
Nejprve mi však dovolte, abych zdůvodnil, proč
tyto pozměňovací návrhy předkládám
zde. Byl jsem jmenován zpravodajem branného a bezpečnostního
výboru za úsek ministerstva spravedlnosti kapitola
vězeňství a jako takový jsem byl pozván
na jednání rozpočtového výboru.
Řádně telegramem. Bohužel, telegram,
který byl odeslán 24. listopadu ve 14.30 hodin z
Poslanecké sněmovny dorazil do Prahy - Barrandova,
kde bydlím, až v pátek v 15.00. Zasedání
se konalo od 11.00. Sedl jsem do auta, přijel jsem do sněmovny
cca v 16.00, když vycházel ze sněmovny nejprve
pan Černý, později pan Šuman a pan poslanec
Krámek, tzn. přesně 5 minut po projednání
tohoto bodu. Takže já budu muset zopakovat to, co
branný a bezpečnostní výbor de facto
schválil ve svém usnesení, a to v návaznosti
na právě projednávaný rozpočet.
V rozpočtu ministerstva spravedlnosti se praví:
Mzdové náklady pro zvýšení početních
stavů vězeňské služby o 805 osob
na rok 1995 budou uhrazeny z rozpočtu kapitoly 398 - Všeobecná
pokladní správa. Když pan kolega Šuman
toto, protože mě na poslední chvíli
zastoupil na jednání rozpočtového
výboru, já mu za to děkuji, toto předložil
v rozpočtovém výboru, odpověděl
mu pan místopředseda vlády Ivan Kočárník,
jestli by mohl pan poslanec Šuman říci, která
položka je to v té Všeobecné pokladní
správě, kterou navrhuje přesunout. Dále,
tato položka tam totiž není. Nicméně,
je tam položka pro resort spravedlnosti určená
na soudní rehabilitace. Doporučuji, aby tato položka
tam zůstala.
Jestliže si vezmu usnesení vlády České
republiky ze dne 10. srpna 1994 č. 433, kde se praví
(cituji): vláda II. ukládá zaprvé
místopředsedovi vlády a ministru financí
promítnout do návrhu státního rozpočtu
na rok 1995 výdaje spojené se zvýšením
počtu příslušníků a ostatních
pracovníků vězeňské služby
České republiky v celkovém objemu 128,8 mil.
Kč.
Bohužel, není tady pan ministr, já bych se
ho zeptal, jakým způsobem plní usnesení
své vlády, když toto do této kapitoly
nedal?
Proto navrhuji pozměňovací návrh č.
1. Pro jistotu jej navrhuji ve dvou alternativách. Alternativa
a) neboli první, povýšit rozpočet ministerstva
spravedlnosti o 128,8 mil. Kč neinvestičních
výdajů, z toho 76 mil. Kč mzdových
prostředků. Alternativa b), ale pouze pokud nebude
schválena alternativa a), zřídit rezervu
ve Všeobecné pokladní správě,
kapitola 398, pro ministerstvo spravedlnosti ve výši
128,8 mil. Kč. To je první pozměňovací
návrh.
Druhý pozměňovací návrh je
z trošku jiného soudku, ale je taktéž
s odvolávkou na schválené usnesení
branného a bezpečnostního výboru.
Branný a bezpečnostní výbor se usnesl
o navýšení investičních výdajů
kapitoly ministerstva spravedlnosti pro vězeňství
ve výši 41 mil. Kč jako individuální
dotaci na rekonstrukci bývalého vojenského
areálu v Kynšperku nad Ohří. Uznávám,
že argument pana ministra Kočárníka,
že by pan ministr spravedlnosti měl o tomto informovat
vládu a zejména jeho včas, je relevantní,
ale myslím si, že v tomto případě
ne tak docela. Totiž k převodu tohoto zařízení
od armády na ministerstvo spravedlnosti došlo až
9. 11. a zahájení o tom, že tento objekt bude
převeden vězeňské službě,
bylo až po podání rozpočtu.
Takže z těchto důvodů navrhuji pozměňovací
návrh číslo 2, a to navýšit rozpočet
ministerstva spravedlnosti, část investiční
výdaje, o 41 mil. Kč jako individuální
dotaci na rekonstrukci bývalého vojenského
areálu v Kynšperku nad Ohří.
Ještě mi dovolte závěrem k této
investiční akci říci jednu poznámku.
Jestliže tyto prostředky budou uvolněny - a
patrně, pokud bude vyrovnaný rozpočet, a
bude muset být, byly by tyto částky schváleny
ke snížení vládní rozpočtové
rezervy ve Všeobecné pokladní správě.
Ale pokud bude 41 mil. Kč na investice uvolněno,
je vězeňská služba schopna zrekonstruovat
během roku 1995 tento objekt natolik, že na konci
roku již zde bude moci býti umístěno
350 odsouzených. Domnívám se, že nikde
na světě za takto malou částku - a
byl bych hrozně nerad, kdyby mě pan ministr Kočárník
chytal za slovo, že pro mě je malá částka
41 mil., myslím si ve vztahu ke státnímu
rozpočtu - že za takto malou částku
je někdo schopen postavit věznici pro 350 vězňů.
Pokud toto nebude uvolněno, bude muset ministerstvo spravedlnosti
zabezpečit nějakým způsobem zakonzervování
tohoto objektu a já se domnívám, že
se to bez nákladů neobejde. A to by byly náklady
naprosto zbytečně vyhozené.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Tomáš Páv, připraví se pan poslanec
Jaroslav Sýkora.
Poslanec Tomáš Páv: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, promiňte mi, že
se budu zabývat takovou mizivou částkou,
jakou je 1,432 mil. Kč, která je téměř
pod rozlišovací schopností státního
rozpočtu a kterou by jistě bylo možno svěřit
do pravomoci ministra financí a ministra kultury. Důvodem
mého vystoupení je však adresát této
částky a pohnutá historie, která je
s tím spojená. Jde totiž o Ústav Tomáše
Garrigua Masaryka. Tento ústav byl vytvořen již
4. ledna 1990 prezidentem Havlem, ale bohužel nikdo z našich
předchůdců, ani my sami, jsme se dosud nepostarali
o jeho trvalé institucionální a finanční
zabezpečení. Současný krkolomný
způsob financování prostřednictvím
občanského sdružení Masarykova společnost
se pohybuje na hraně zákona a podle mého
názoru je nedůstojný. Řešení
bylo nalezeno v letošním roce. Na základě
odborného posouzení vědecké úrovně
tohoto ústavu rozhodl akademický sněm Akademie
věd o začlenění Ústavu T. G.
Masaryka do soustavy ústavů akademie. Bohužel
toto rozhodnutí bylo přijato akademickým
sněmem až 22. listopadu tohoto roku, a to bylo v době,
kdy byla zpracovávána společná zpráva
k rozpočtu a informace o tomto aktu se do sněmovny
dostaly ještě mnohem později.
Akademický sněm ovšem schválil začlenění
Ústavu T. G. Masaryka pod podmínkou, že přijde
s jakýmsi věnem, které by zajišťovalo
jeho činnost v roce 1995. Patrně šumem v komunikačních
kanálech mezi ministerstvem financí a ministerstvem
kultury vstupuje Ústav T. G. Masaryka do svazku s Akademií
pouze s částkou 2,5 mil. Kč, která
nepostačuje ani na základní a velmi úspornou
činnost.
Navrhuji proto uvnitř kapitoly všeobecná pokladní
správa vytvořit novou položku pod názvem
Akademie věd České republiky pro Ústav
T. G. Masaryka a do této položky přesunout
1432 tisíc korun z položky vládní rozpočtová
rezerva. Tato částka sice nevyřeší
problémy ústavu s prostorovým vybavením
nebo s obnovou Masarykovy knihovny, ale zajistí ústavu
trvalou existenci a klid pro základní práci.
Děkuji vám za pochopení.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má poslanec
Jaroslav Sýkora, připraví se pan poslanec
Rudolf Opatřil.
Kolegy nebo kolegyně, kteří disponují
přenosnými telefonními přístroji,
chci upozornit na to, že přístroj je přenosný
proto, aby byl přenášen. To znamená,
že je nepřípustná situace, aby přístroj
zvonil ve chvíli, kdy majitel není přítomen.
Prosím vás, postarejte se o to. Patří
to ke kázni a disciplíně ve sněmovně.
Slovo má pan poslanec Jaroslav Sýkora.
Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený
pane předsedo, pane místopředsedo, vážený
pane ministře, vážení poslanci. Dovolte
mi, abych vás seznámil s problémem na úseku
zemědělství. Protože se věnuji
problematice zemědělství a jsem obeznámen
s problematikou dosti podrobně, dovolte mi, abych vás
upozornil na jeden velmi závažný problém
a zároveň předložil určitý
pozměňovací návrh.
Navrhuji, aby do textu usnesení rozpočtového
výboru, ve kterém je obsažen doporučovaný
text návrhu zákona, byl za § 4 zařazen
nový § 4a v tomto znění: "K 1.
1. 1995 se mění všechny návratné
finanční výpomoci, poskytnuté od roku
1991 do konce roku 1993 Ministerstvem zemědělství
České republiky podle pravidel dotační
politiky - odkaz 5, schválených Ministerstvem financí
České republiky - odkaz 6, na přímé
dotace. Ministerstvo zemědělství s každým
příjemcem návratné finanční
výpomoci uzavře dodatek k původní
smlouvě, ve kterém tuto změnu zakotví."
Pod čarou by byly doplněny další dva
odkazy - číslo 5 a 6, přičemž
následující dva odkazy by byly přečíslovány.
Text nových odkazů je následující:
"5) Ministerstvo zemědělství ČSR
č.j. 157/1991-200 arabská dvě, Ministerstvo
zemědělství ČSR č.j.1492/111
a Ministerstvo zemědělství ČSR č.j.
399/1993-200.
6) Ministerstvo financí č.j. 193/3144/1991-2, Ministerstvo
financí č.j. 193/6730/1992 a Ministerstvo financí
č.j. 193/64693/1992."
Zdůvodnění: Dotace jako nástroj státní
podpory, v tomto případě finanční
podpory, sledují vždy určité umírnění
sociálních důsledků, vyplývajících
z objektivně působících vlivů
ekonomiky, a to bez rozdílu, zda jsou poskytovány
do zemědělství na útlumové
programy vlády, na teplo, městskou dopravu, železnici,
na podporu nezemědělských podnikatelů.
Ve všech uvedených případech schválil
český parlament přímé státní
dotace. S výjimkou zemědělství také
všichni přímé dotace čerpali
ve stanovené výši. Důležité
je i to, že státní rozpočet již
nepočítal s návratností prostředků,
které v rozporu s rozpočtovými pravidly byly
ministerstvem zemědělství poskytnuty jako
návratné finanční výpomoci,
neboli půjčky. Rovněž ministerstvo zemědělství
nemá ve svých aktivech vedeny pohledávky
za příjemci návratných finančních
výpomocí. Z právního hlediska nelze
pominout skutečnost, že pravidla, podle kterých
se návratná finanční výpomoc
poskytovala, nemají váhu právního
předpisu a jsou vlastním vnitřním
pokynem, schváleným na úrovni náměstků
ministrů zemědělství a financí.
V roce 1992 bylo použito jako skutečná dotace
ve smyslu zákona o státním rozpočtu
pouze 2,446 mld. Kč a schváleno bylo 5,733 mld.
Kč a v roce 1993 jen 1,714 mld. Kč místo
schválených 5,8 mld. Kč. Za uvedené
2 roky bylo formou návratné finanční
výpomoci poskytnuto 7 mld. Kč zhruba 7 tisícům
žadatelů, kteří musí tuto částku
vrátit podle individuálních splátkových
kalendářů do roku 2011 do státního
rozpočtu. Z informací od finančních
úřadů a ředitelství je situace
v dodržování splátkových kalendářů
kritická s tendencí neustálého zhoršování.
Potvrzují to i stovky žádostí o prominutí
penále uložených finančními úřady
za nedodržení termínu splátky, adresované
ministerstvu financí a žádosti o prominutí
splátek předložených ministerstvem zemědělství.
Situace je vážná i v tom, že finanční
úřady postupují při vymáhání
splátek podle zákona 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, kde posledním nástrojem
pro vymáhání je exekuce majetku, která
bude mít značné sociální dopady
zejména pro fyzické osoby, soukromě hospodařící
rolníky, kteří obdrželi v roce 1992
49,3%, v roce 1993 55,9% dotací. Vzhledem k současné
tržní ceně majetku v klasické zemědělské
prvovýrobě, ještě nižší
než je jeho reprodukční cena, nebude na úhradu
návratné finanční výpomoci
stačit prodej majetku, jež byl za ni pořízen
a bude tedy nutno prodat veškerý majetek fyzické
osoby.
Přijetím tohoto pozměňovacího
návrhu nechceme dosáhnout nic jiného než
zrovnoprávnění postavení zemědělců
s ostatními resorty, a chceme též zabránit
zbytečným bankrotům a lidským tragédiím.
Jsem přesvědčen o tom, že si vážnost
situace uvědomuje jak ministerstvo zemědělství,
tak ministerstvo financí, o čemž svědčí
i pokyny pro poskytování dotací návratných
finančních výpomocí pro léta
1994 a 1995, které nepochybně doznají již
pro rok 1995 významné změny. Lze důvodně
předpokládat, že navrhované řešení
předejde mnoha očekávaným a zbytečným
soudním sporům.
Proto vás žádám, vážené
kolegyně a kolegové, o podporu tohoto pozměňovacího
návrhu. Jeho schválením splatíme alespoň
část dluhu, který máme vůči
našim zemědělcům. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi
pana poslance Rudolfa Opatřila, který má
pozměňovací návrh ke státnímu
rozpočtu, připraví se pan poslance Radim
Špaček se svým pozměňovacím
návrhem.
Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl
pozměňovací návrh: Doplnit do části
rozpočtu C "struktura kapitálových výdajů
státního rozpočtu" v kapitole 329 na
straně 41 v seznamu dotovaných staveb - čistírna
odpadních vod Bohumín, individuální
investiční dotace, 80 mil. Kč.
Odůvodnění: O významu této
investiční akce pro město, existenčním
významu pro místní podniky a mezinárodním
významu této stavby se v naší sněmovně
už několikrát hovořilo na podkladě
jak mých interpelací, tak interpelací kolegy
Sochora. Byly nám dány kladné odpovědi
ministrů Luxe, Bendy, Dlouhého, Dyby, Kočárníka
i předsedy vlády Klause, že záležitost
této čistírny odpadních vod bude v
roce 1995 řešena.
Tato stavba bude zahájena v dubnu 1995 na základě
mezivládní dohody s Polskou republikou z polského
dluhu. Vyrovnání poskytnuté dlužné
částky nelze řešit z rozpočtu
města. Musí zde vypomoci státní rozpočet
rozkladem dotace do několika ročních rozpočtů.
Město Bohumín sdružením prostředků
se chce a bude podílet úhradou do 20% nákladů
stavby, které s nezbytnou rekonstrukcí kanalizační
sítě mohou činit téměř
500 mil. Kč.
Tato záležitost byla mnohokrát diskutována
a našla podporu u resortních ministrů, o čemž
svědčí i jejich písemné odpovědi
na interpelace. Pracovníci ministerstev však s tvrdošíjnou
zaujatostí stanoviska svých ministrů při
tvorbě plánů buď opomněli nebo
nechtěli respektovat.
Jedná se o vyrovnání dluhu z minulosti dluhem
z minulosti, čili ne na úkor současných
daňových poplatníků z příjmů
státního rozpočtu. Požadovaná
dotace by měla být součástí
rozpočtu jen z rozpočtových a účetních
důvodů, požadovaných pracovníky
ministerstva financí. Úhrada do rozpočtů
po investorovi města Bohumín je však tvrdošíjně
uplatňována, což je pro město neřešitelná
situace.
V předloženém rozpočtu je mnoho ČOV
ze státních dotací. Bohumín, jedno
z ekologicky nejhůře postižených měst,
má vlastními prostředky ze svého rozpočtu
uhradit ČOV, jejíž část zaplatí
Polská republika státnímu rozpočtu.
Bohumínská ČOV a polský dluh se stává
causou, ve které úředníci státní
správy chtějí dokázat, že iniciativa
poslanců má své meze a že stanoviska
ministerských úředníků jsou
rozhodující a nenarušitelná.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že sami
jistě cítíte, že to je jiná situace,
než požadovat a nevědět, odkud peníze
vzít, že zde opravdu není narušen státní
rozpočet, vás prosím a žádám,
podpořte tento požadavek a upravme příslušnou
kapitolu rozpočtu. Skutečně nejde o prostředky
daňových poplatníků roku 1995, ale
o prostředky našich předchůdců,
které na úkor ekologických dluhů nám
v nemalé míře zůstaly v cizině.
Podporou tohoto požadavku upevníte svou vlastní
autoritu a především podpoříte
ministry naší vlády, jejichž přísliby
by měly mít potřebnou váhu i na jejich
ministerstvech. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Radim Špaček, připraví se pan poslanec
Zdeněk Vlček.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedo, vážený pane vícepremiére,
dámy a pánové, nejprve bych měl na
začátku svého vystoupení vyhovět
výzvě pana místopředsedy Ledvinky
a učinit oznámení, že jako biolog nepochybně
mám profesní i osobní zájem na tom,
aby se zlepšil vodní režim v české
krajině, což je posléze předmětem
mého pozměňovacího návrhu.
Můj pozměňovací návrh spočívá
v tom, že navrhuji zvýšit v kapitole Všeobecná
pokladní správa, tj. kapitola 398, položku
revitalizace říčních toků o
65 mil. Kč. Specificky pak navrhuji zvýšení
programu, který se jmenuje "revitalizace říčních
toků a vodních nádrží" a
má kód 980010.
Uvědomuji si stejně jako moji předřečníci,
že po komunistickém režimu jsme zdědili
a stále ještě napravujeme spoušť
v mnoha oblastech. Jde nejen o životní prostředí,
ale i o oblast péče o památky, škody
v poškozených severočeských okresech
apod. Nicméně bych řekl, že v životním
prostředí je spoušť největší,
a to ve všech jeho oblastech, ať jde o vzduch, poškození
krajiny a přírody, odpadní hospodářství
nebo o vodní režim.
Chci říci, že si uvědomuji, že
k nápravě ve všech oblastech rovnoměrně
a pozvolna dochází, ať jsou příčiny
nápravy jakékoli. Také si uvědomuji,
že výdaje na ochranu životního prostředí,
které jsou zhruba ve výši mezi 2 - 2,5% hrubého
domácího produktu, jsou srovnatelné se zeměmi
ve zbytku Evropy. Přesto však dochází
občas k tomu, že vláda nebo parlament některým
případům přiznají vyšší
prioritu, jako se to stalo zhruba před dvěma měsíci,
kdy parlament přiznal vyšší prioritu programu
ozdravění ovzduší a odblokoval 6,1 mld.
Kč právě na tento program.
Jsem přesvědčen, a konec konců nejen
já, že stejně jako ovzduší, jehož
důležitost si uvědomují snad všichni,
je důležité vodní hospodářství,
které nepochybně bylo poškozeno velmi značně.
Tady nejde jenom o celkovou čistotu nebo znečištění
povrchových toků, kde bychom konec konců
mohli, kdybychom tomu přiznali stejnou prioritu jako ovzduší,
rozjet podobný program, který by se jmenoval "národní
program pro zlepšení čistoty vod", a masivními
investicemi do čističek bychom v poměrně
krátké době mohli všechny povrchové
toky vyčistit. Ale jde také - a domnívám
se, že to už není tak zřejmé, ale
je to stejně důležité - o celkový
vodní režim v krajině, který byl významně
narušen nejen melioracemi a regulací potoků
a dalších vodních toků, ale řadou
dalších necitlivých zásahů v
krajině. Jeho důsledky se projevují už
dlouhá léta a pravděpodobně ještě
dlouhá léta se projevovat budou. Spočívají
mimo jiné i v tom, že dochází k významně
zrychlenému odtoku vody z krajiny, celkově je významně
snížena samočistící kapacita
vodních toků a uvědomíme-li si, že
v posledních letech zcela zřetelně dochází
k nárůstu srážkového deficitu
v ČR, která je tzv. střechou Evropy, tak
v kombinaci s nárůstem srážkového
deficitu dochází pochopitelně i k poklesu
hladiny spodních vod, což v r. 1993 činilo
ve srovnání s dlouhodobým průměrem
asi čtvrt metru, což není tak málo.
Dochází samozřejmě i ke snížení
vydatnosti pramenů, opět ve srovnání
s dlouhodobým průměrem v roce 1993 byla ta
vydatnost pramenů zhruba na 70%. Jsem přesvědčen,
a opět říkám, že nejenom já,
že bychom měli činit maximum pro to, abychom
se snažili vodu v české krajině co nevíce
zadržet, což není úkol vůbec jednoduchý,
není to úkol řešitelný právě
třeba jednorázovou masivní investicí,
je to spíš dlouhodobá drobná práce,
která spočívá v postupném zlepšování,
a já se domnívám, že program, který
manažuje ministerstvo životního prostředí
a který se jmenuje "revitalizace říčních
systémů", k tomuto cíli velmi významně
přispívá.
Užitečnost tohoto programu ostatně posoudil
a uznal i výbor pro životní prostředí,
který souhlasil s navýšením prostředků
na tento program o 100 mil., bohužel do zprávy, v
jejímž znění státní rozpočet
projednáváme, se toto doporučení nedostalo.
Já jsem si od toho usnesení výboru znovu
prověřoval situaci a přiznám se, že
částečně v zájmu průchodnosti
tohoto návrhu a také po novém zvážení
finančních toků v roce 1995 jsem si jist,
že 65 mil. se zcela určitě investuje velmi
rozumně na projekty, které jsou rozprostřeny
po území celé České republiky.
Těch 65 mil. navíc, protože původně
navrhovaných 150 mil. na program revitalizace by v podstatě
v tuto chvíli mohlo být vyčerpáno
projekty, které byly už schváleny a uznány
za realizovatelné v tuto chvíli a přitom
mluvíme o penězích na příští
rok.
Doufám, že jsem alespoň některé
z vás přesvědčil o tom, že vodu
v krajině je třeba zadržovat a že podpoříte
návrh na zvýšení programu, který
k tomuto cíli povede. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Dále má slovo
pan poslanec Zdeněk Vlček se svým pozměňovacím
návrhem, připraví se pan poslanec Jan Jegla.
Poslanec Zdeněk Vlček: Pane předsedo,
dámy a pánové, vládní návrh
rozpočtu na rok 1995 stanovil pro Svaz bojovníků
za svobodu dotaci 6 mil. korun. Společná zpráva
v příloze D na straně 2 "výdaje
kapitoly Všeobecná pokladní správa"
uvádí snížení této dotace
o 3 mil. Kč.
Ve všech státech, které se účastnily
druhé světové války, včetně
Polska a Maďarska, je zřízeno samostatné
ministerstvo anebo nejméně státní
orgán, který se stará o veterány druhé
světové války, k nimž patří
nejen vojáci, ale i domácí odboj. U nás
tomu tak není, nemáme státní orgán
a všechny záležitosti obstarává
Svaz bojovníků za svobodu, který samozřejmě
nemůže ze svých prostředků hradit
všechna vydání. Svaz je členem všech
mezinárodních organizací odbojářů
a členem, pokud jde o politické vězně,
všech mezinárodních táborových
výborů. Tuto činnosti hradí ze svých
prostředků, protože není kryta dotacemi.
Z těchto důvodů doporučuji vrátit
dotaci pro Svaz bojovníků za svobodu na původní
vládou navrhovanou výši, tj. 6 mil. Kč,
a 3 mil. o které se zvyšuje tento výdaj, pokrýt
z kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Děkuji.