Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodaji a otevírám
rozpravu, do které se zatím písemně
přihlásila jedna paní poslankyně a
čtyři páni poslanci, a to paní poslankyně
Orgoníková, pan poslanec Hirš, Kuchař,
Kačenka a Bláha.
Jako první je přihlášena paní
poslankyně Orgoníková, prosím, paní
poslankyně, uděluji vám slovo.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové!
K vládnímu návrhu zákona o dráhách
podávám tyto pozměňovací návrhy.
V § 2 vložit nové odstavce 6 a 7, které
zní:
"Odst. 6: Drážní správní
úřad je instituce zabezpečující
provádění jednotlivých ustanovení
tohoto zákona.
Odst. 7: Vlastník dráhy je právnická
či fyzická osoba vlastnící dopravní
cestu a s ní související technická
zařízení a stavby na dráze."
V § 12 odst. 1 písm. a) za slova "dosáhli
věku 21 let" vložit slova "a jsou občany
České republiky".
V § 12 odst. 1 písm. b) za slova "dosáhli
věku 21 let" vložit slova "a jsou občany
České republiky".
V § 12 se připojuje nový odstavec 3, který
zní:
"Odst. 3: Úřední povolení nesmí
být vydáno, brání-li tomu veřejný
zájem nebo je-li závada v osobě žadatele."
Dále navrhuji nové znění § 13:
"§ 13 odst. 1: Za bezúhonného se podle
§ 12 nepovažuje ten, kdo
a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný z nedbalosti za jednání související
s povolovanou činností nebo i s jinou činností
obchodní povahy, včetně daňových
úniků,
b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný úmyslně.
Odst. 2: Úřední povolení nemůže
být vydáno fyzické či právnické
osobě
a) proti níž je vyhlášeno konkursní
řízení,
b) která má nesplněné finanční
závazky po lhůtě splatnosti vůči
státu či orgánu státní správy
nebo má nesplněné finanční
závazky podle zvláštních zákonů."
- Pod čarou odkaz na zákony o sociálním
a zdravotním pojištění.
V § 15 odst. 2 doporučuji připojit písmena
h), i), j), která znějí:
"h) dokladem o finanční způsobilosti
a ekonomickou rozvahou o celkové rentabilnosti dráhy
a výši základního kapitálu,
i) místopřísežným prohlášením
ve smyslu § 13 fyzické osoby a odpovědného
zástupce, je-li ustaven, pokud je žadatelem fyzická
osoba, nebo všech členů statutárního
orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
j) dokladem o občanství České republiky."
Úpravy § 13 a 15 vycházejí z potřeby
zabezpečit, aby úřední povolení
nebylo vydáno osobě, která byla odsouzena
za delikty obchodní povahy, či dluží
zákonem stanovené platby.
Ustanovení písm. j) § 15 odst. 2 zamezí,
aby dráhu provozovali valutoví cizinci.
Dále navrhuji nové znění § 16
odst. 2.
"Odst. 2: Drážní správní
úřad v rozhodnutí o vydání
úředního povolení stanoví podmínky
provozování dráhy, týkající
se zajištění řádného a
bezpečného provozování dráhy,
zejména
a) podmínky pro provozovatele dráhy vydat ke dni
zahájení provozování dráhy
vnitřní předpisy o organizování
dráhy a drážní dopravy, o odborné
způsobilosti zaměstnanců zajišťujících
provozování dráhy a organizování
drážní dopravy a zajistit jejich dodržování,
b) podmínku pro provozovatele dráhy zajistit pojištění
nebo obdobný systém krytí závazků
v případě nehod a škod způsobených
provozováním dráhy, zejména pokud
jde o cestující, zavazadla, náklad, poštu
a třetí strany, a to i z hlediska ekologického."
Vycházím ze stávající legislativy
Evropského společenství, která není
tímto zákonem ošetřena. Dosud tento
závazek plnily České dráhy, pojišťovna
do těchto závazků nikdy nevstupovala.
V § 19 navrhuji vypustit odst. 3, a to z důvodu, že
není proč, aby se toto ustanovení nevztahovalo
na vlečky.
V § 20 vložit nový odst. 4, který zní:
"Odst. 4: Drážní správní
úřad je oprávněn kdykoliv před
uplynutím doby úředního povolení
provozování dráhy povolení zrušit."
Jde o logické právo státního dozoru
přistoupit v odůvodněných případech
k tomuto řešení.
V § 23 navrhuji v uvozovací větě vynechat
slova "celostátní a dráhy regionální".
Navrhovanou úpravou se vytvoří rovné
podmínky na vlečce, aby všichni přepravci
měli možnost dopravit zboží od výrobce
ke spotřebiteli bez zbytečných více
nákladů, tj. například změna
kolejového vozidla, tzn. přepřahání
lokomotiv a lokomotivy bez vytížení, což
se projeví v ceně, kterou zaplatí daňový
poplatník.
V § 23 navrhuji připojit nové písmeno
d), které zní: "d) Vybudovat a vybavit, případně
smluvně zajistit služby potřebné k zajištění
a pohodlnosti přepravy osob a věcí, odpovídající
mezinárodním normám." Ustanovení
tohoto písmene je logickou povinností provozovatele,
kterou je však nutné zakotvit v zákoně
z důvodů zajištění běžného
standardu a jednotnosti základních služeb.
V § 25 odst. 1 písm. a) za slova "dosáhli
věku 18 let" vložit slova "jsou občany
České republiky".
V § 25 odst. 1 písm. b) za slova "dosáhli
věku 18 let" vložit slova "jsou občany
České republiky".
Pane předsedající, prosím vás,
ať se uklidní sněmovna. (V sále je hluk.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Dámy
a pánové, přimlouvám se za tuto prosbu.
Prosím o klid.
Poslankyně Hana Orgoníková: Navrhuji
nové znění § 26: "§ 26 odst.
1 - Za bezúhonného se podle § 25 nepovažuje
ten, kdo
a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný z nedbalosti, za jednání
související s povolovanou činností
nebo i s jinou činností obchodní povahy včetně
daňových úniků,
b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný úmyslně.
(2) Úřední povolení nemůže
být vydáno fyzické či právnické
osobě
a) proti níž je vyhlášeno konkursní
řízení
b) která má nesplněné finanční
závazky po lhůtě splatnosti vůči
státu či orgánu státní správy
nebo má nesplněné finanční
závazky podle zvláštních zákonů.
(Pod čarou odkaz na zákony o sociálním
a zdravotním pojištění.)
V § 28 odst. 2 připojit písmena f), g), h),
která znějí:
f) dokladem o finanční způsobilosti a ekonomickou
rozvahou o celkové rentabilnosti dráhy a výši
základního kapitálu,
g) místopřísežným prohlášením
ve smyslu § 25 fyzické osoby a odpovědného
zástupce, je-li ustaven, pokud je žadatelem fyzická
osoba, nebo všech členů statutárního
orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
h) dokladem o občanství České republiky.
Zdůvodnění již bylo uvedeno v jednom
z předchozích paragrafů.
V § 29, odst. 3 navrhuji nové znění:
(3) Drážní správní úřad
v rozhodnutí o vydání licence stanoví
podmínky provozování drážní
dopravy, týkající se zejména
a) zajištění dopravní obslužnosti
území a bezpečnosti drážní
dopravy,
b) podmínky pro provozovatele drážní
dopravy zajistit pojištění nebo obdobný
systém pokrytí závazků v případě
nehod a škod způsobených provozováním
drážní dopravy, zejména pokud jde o
cestující, zavazadla, náklad, poštu
a třetí strany, a to i z hlediska ekologického.
Opět vycházím ze stávající
legislativy Evropského společenství.
Stávající znění § 37 navrhuji
označit jako odst. 1 a připojit nový odstavec
2, který zní: (2) Dopravce je povinnen na žádost
zákazníka zajistit prodej přepravních
dokladů i na úseky provozované jinými
dopravci. Odůvodnění: Dopravce podle navrženého
znění zákona může prodávat
přepravní doklady pouze na vlastním úseku.
Znamená to rozbití síťového prodeje,
což má důsledky pro občany. Např.
při přejetí úseku jednoho dopravce
opět vystoupit z vlaku a jít si koupit jízdenku
na úsek jiného dopravce.
V § 40 za slovo "osobní" vložit slova
"i nákladní" a nakonec připojit
větu: "Při sestavování jízdních
řádů je nutné brát zřetel
na veřejný zájem a přípoje
s vlaky přípojných tratí vlastních
i sousedních drah."
V § 41 za odstavec 2 se připojuje text: "Drážní
správní úřad schválí
jízdní řády nejpozději 60 dnů
před jejich zveřejněním. Jízdní
řády budou předloženy drážnímu
správnímu úřadu 90 dnů před
jejich zveřejněním."
V § 42 vložit za odstavec 1 nový odstavec 2,
který zní: (2) Železniční správou
na území České republiky jsou České
dráhy, státní organizace.
Odstavce 2 a 3 označit jako 3 a 4.
V zákoně není definováno, kdo bude
železniční správou v České
republice. V mezinárodních železničních
uskupeních jsou zatím pouze "České
dráhy" resp. "ČSD".
V § 42 připojit nový odstavec 4, který
zní: (4) Jízdní řád, schválený
Drážním správním úřadem,
je závazný pro všechny provozovatele dráhy
a dopravce na dráze.
Za § 46 vložit nový § 47, který zní:
(1) Zabezpečovat jízdu vlaků a zajišťovat
technickou způsobilost vlaků k jízdě
(brzdění, prostorová průchodnost)
mohou jen osoby, které vykonaly pracovní zkoušku
u pověřené právnické nebo fyzické
osoby. (2) Drážní úřad stanoví
profese, podléhající vykonání
pracovní zkoušky. (3) Pověření
právnickým nebo fyzickým osobám k
provádění pracovních zkoušek
vydává Drážní správní
úřad.
Ostatní paragrafy přečíslovat.
Sjednocení služebních protokolů je nutné
z důvodu bezpečnosti dopravy.
Ve stávajícím § 47 připojit nový
odstavec 6, který zní: (6) Dozor nad zabezpečovacím
zařízením vykonává Drážní
správní úřad.
V návrhu zákona není žádná
zmínka o zabezpečovacím zařízení,
které rozhodující měrou ovlivňuje
bezpečnostní provoz na železnici.
Ve stávajícím § 62 připojit nový
odstavec 4, který zní: (4) Je-li jedna fyzická
nebo právnická osoba zároveň provozovatelem
dráhy a provozovatelem drážní dopravy,
je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné
vedení odděleného účetnictví
při provozování železniční
infrastruktury a provádění dopravních
úkonů.
Vycházím ze stávající legislativy
Evropského společenství, směrnice
č. 91/440/ES a zákona č. 9/1993 Sb.
V důvodové zprávě k vládnímu
návrhu zákona se na str. 35 uvádí,
že navrhovaná právní úprava je
v souladu s mezinárodními smlouvami a s právem
a legislativními záměry Evropského
společenství, zejména směrnicí
Rady ES z 29. 7. 1991 č. 91/440 o rozvoji železničních
podniků společenství a Nařízením
komise EHS z 18. 12. 1970 č. 2598/70, specifikujícím
položky, které mají být zahrnuty pod
různé účty, uvedené v příloze
l k Nařízení Rady EHS č. 1108/70.
Právě jsem vám na předložených
pozměňovacích návrzích dokumentovala,
že v důvodové zprávě jsou uvedeny
mylné údaje. Dále se na téže
straně důvodové zprávy uvádí,
že navrhovaná právní úprava nebude
mít negativní dopad na státní rozpočet.
Nebyl však předložen ani jediný důkaz
do této sněmovny, že dopad na státní
rozpočet nebude negativní. Naopak, dle odborných
rozborů je známo, že na státní
rozpočet úprava dopad mít bude, a to zejména
při aplikaci § 20 a § 21, kdy vlastník
je povinen nabídnout dráhu k zajištění
provozování státu, pokud není sám
schopen provozování dráhy sám zajistit.
Navrhovatel zákona měl předložit ekonomický
rozbor k návrhu zákona.
Právě v době, kdy se dostaly na veřejnost
prokazatelné informace o způsobu hospodaření
Českých drah budí snaha o urychlené
přijetí zákona přinejmenším
podezření.
Na počátku této schůze při
projednávání pořadu schůze
jsem navrhovala vypuštění bodu tehdy 23, vládního
návrhu zákona o drahách, a to z toho důvodu,
ze návrh zákona není provázen prováděcími
předpisy, tzn. Dopravní řád drah,
Stavební řád drah, Zdravotní a odborná
způsobilost, Řád technických zařízení
drah.
Dále jsem argumentovala tím, že návrh
zákona není v souladu se Směrnicemi Evropského
společenství, že není řešena
náhrada škod při vlakových nehodách
a že návrh nedefinuje služby ve veřejném
zájmu. Vycházela jsem z toho, že není
možné, aby byl projednáván zákon
v této nedokonalé podobě, a že není
možné, aby poslanci v podstatě za vládu
zákon přepracovávali.
Projednávání návrhu zákona
nebylo odloženo. Mám dojem - ale nechci se poslanců
koalice dotknout - že opět klidně schválí
zákon, aniž by přemýšleli nad tím,
jaké budou jeho důsledky. Zákon je skutečně
nedokonalý a podle mého názoru je účelový,
nikoliv účelný. Kladu si otázku, proč
se železnice rozbíjí. Ke sjednocení
dopravy na železnici totiž došlo proto, aby se
zlevnila. Rozbitím se pochopitelně prodraží
s dopadem na občany. Připadá mi to, jako
kdyby pan Baťa rozděloval svůj podnik opět
ševcům.
Nejzávažnější však je, že
železnicí se dopravují lidé a při
nehodě jde o jejich životy.
Společná zpráva - tisk 1331 - obsahuje rozporná
stanoviska výborů, respektive výbor pro veřejnou
správu, regionální rozvoj a životní
prostředí přijal usnesení, kterým
vrací text zákona předkladateli. Domnívám
se proto - v souladu s § 72 našeho jednacího
řádu - že je nezbytné, aby ústavně
právní výbor působil ke sjednocení
stanovisek obou výborů, popř. aby předseda
Poslanecké sněmovny tyto výbory požádal,
aby se návrhem zákona znovu zabývaly.
Protože povazuji tento zákon a přístup
k němu za tak závažný, předkládám
procedurální návrh, a to, aby před
ukončením rozpravy bylo projednávání
tohoto bodu přerušeno do doby, než dojde ke sjednocení
stanovisek výborů uvedených ve společné
zprávě - tisk 1331 - nebo než tyto výbory
návrh zákona znovu projednají. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Orgoníkové. Dámy a
pánové, technickým nedopatřením
se stalo, že zde nemám k dispozici písemné
přihlášky pánů poslanců
Kuchaře a Franka, kteří tyto přihlášky
podali již včera. Rád bych toto nedopatření
napravil. Proto bych si dovolil dát jim slovo ihned v pořadí.
Prosím proto pana poslance Kuchaře. Pan poslanec
Hirš mi to odpustí.
Oznamuji, že pan poslanec Radim Špaček má
náhradní kartu č. 10.
Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, ještě
dříve, než se budu zabývat svým
vystoupením k tisku 1198, rád bych v úvodu
několika slovy reagoval zejména na vystoupení
jak předkladatele, tak společného zpravodaje.
U vystoupení pana ministra Stráského oceňuji,
že věnoval pozornost dovysvětlení některých
stanovisek předkladatele, které kolidovaly s usnesením,
které přijal již zde zmíněný
výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí.
O to méně rozumím zprávě společného
zpravodaje, která se sice důkladně zabývala
rozborem motivací, které vedly hospodářský
výbor této sněmovny k přijetí
usnesení, jak je zakotveno ve společné zprávě,
nicméně opomněl ono usnesení výboru
pro veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí. Domnívám
se, že informace společného zpravodaje by měla
byt úplná a celistvá a neměla by nějakým
způsobem zavádět vnímání
poslankyň a poslanců této sněmovny
před budoucím rozhodováním o textu
zákona. Tolik úvodem.
Nyní, dámy a pánové, k vlastnímu
vystoupení. Zákon o drahách - tisk 1198,
ve znění společné zprávy 1331
- je Parlamentu České republiky předkládán
v situaci, kdy souběžně působí
několik faktorů, které mohou nepříznivě
ovlivnit budoucnost české drážní
dopravy.
1. Česká dráha je vůči poptávce
jednoznačně předimenzována, avšak
neprochází žádnou logicky odůvodnitelnou
redukcí svých kapacit. S výjimkou naprosto
nelogického plošného snižování
počtu pracovních sil podle jednotného klíče
pro všechny profese.
2. Česká vláda nedefinovala svou dopravní
politiku, v jejímž rámci by stanovila odpovídající
místo železniční dopravě. Alespoň
tato sněmovna řešení nezná.
3. Připravovaný projekt transformace Českých
drah nemá dosud zralou podobu, ale parlamentu je již
předkládána zákonná norma popisující
obecná pravidla jejich privatizace, aniž by podtrhla
zodpovědnost státu za funkčnost vysoce výkonného,
ekologického, plošného dopravního systému.
Systému v pravdě strategického z pohledu
dopravní obslužnosti území, přepravy
osob i nákladů. Do tohoto projektu souběžně
hovoří více institucí, jejichž
stanoviska sněmovna nezná, k dispozici je neměly
ani výbory sněmovny, které se zabývaly
předloženým tiskem.
4. Z textu zákona je čitelná snaha do budoucna
dotačně ulevit státnímu rozpočtu,
restrukturalizační potřeby řešit
privatizační operací, aniž by na ně
byl pacient - České dráhy dostatečně
a zodpovědně připraven. Důvodová
zpráva k zákonu však ať nahodile, ať
se záměrem předkladatele opomíjí
obecné příčiny vedoucí postupně
ve všech zemích k potřebě nově
řešit systém vlastnictví, řízení
a ekonomických nástrojů vedoucí k
funkčnímu uspořádání
dopravy odpovídajícímu reálným
potřebám dané země. Jsou jimi:
a) závazek železnice sloužit veřejnosti
určený dlouhodobou tradicí a faktem, že
obvykle patří mezi nejstarší instituce
v zemi,
b) skutečnost významné odborové struktury,
která je nositelem nezadatelné politické
síly,
c) faktor regionálních zájmů, regionálního
rozvoje a fungující dopravy za účelem
podpory exportu,
d) obecně vžitý názor veřejnosti,
která pokládá všeobecně cenově
dostupnou a hustou železniční dopravní
síť za jedno ze svých základních
práv,
e) obvyklý zájem ministerstva, které železnici
spravuje a řídí, na vlastní odpovědnosti
rozpočtu a politickém vlivu. Viz Hard Thomson -
Postupy k restrukturalizaci železnic - v lnternational, říjen
1990. Není to tedy žádná štvavá
socialistická propaganda.
Předložený text zákona je ovšem
jen výpovědí o snaze vlády otevřít
široký prostor pro vlastnicko-finančně
technické, ale neřízené řešení
problémů. Možnou motivací je i výše
zmíněná budoucí úleva státního
rozpočtu. Také k odůvodnění
této teze si pomohu výše zmiňovanými
autory.
Citát: "Často je také jediným
orgánem, který vykonává přímý
tlak na změny na železnici, ministerstvo financí,
protože to je orgánem, který vyplácí
faktury z účtu veřejných fondů.
Přinejmenším na začátku postupující
krize je výsledkem tohoto finančního tlaku
snaha redukovat co možná nejvíce výdaje,
což naneštěstí vede k dobře známé
klesající spirále, zanedbávání
údržby, omezování investic, což
vede k dalšímu zhoršování služeb."
K odůvodnění právě tohoto záměru
předkladatele lze uvést i další fakta.
Reálná souběžnost platnosti zákona
č. 9/1993 s předloženým tiskem, aniž
by tento obsahoval preambuli charakterizující zájem
státu na spolehlivé funkci železnic jako celistvého
síťového dopravního systému.
V zákoně je neřešena otázka budoucího
vlastníka, vlastníků Českých
drah, respektive řešena natolik obecně, že
zde není v dohledu řešení vnímatelné
poslanci této sněmovny, aniž by znali projekt
a dlouhodobý projekt transformace Českých
drah.
Založení náhrady monopolu na využití
dopravní cesty monopolem přepravovaného substrátu.
Pro vysvětlení: pokud důlní společnost
s přístupem na dráhu naloží ucelený
vlak, dopraví si jej jako lukrativní přepravu
sama.
Jestliže ovšem tatáž společnost naloží
vlak pro Uhelné sklady s různou cílovou stanicí
jednotlivých vagónů, zcela klidně
zadá takovou přepravu konkurenci. Dále nedostatečné
zajištění provozuschopnosti dráhy státem,
viz § 20 čl. II, který sice ukládá
vlastníkovi dráhy povinnost nabídnout ji
prioritně k odkoupení státu, pokud není
schopen zajistit provoz, stát však tak nemusí
učinit a v tom případě je věcí
vlastníka dráhy, zda trať prodá jinému
zájemci nebo sám podá návrh na její
zrušení.
Nepřijatelný způsob řešení
pro rozlišování typologie drah, který
zdůvodním později. Nerespektování
dráhy jako výrazně ekologického dopravního
systému, výrazně ovlivňujícího
dopravní obslužnost území. O zrušení
dráhy má rozhodovat ministerstvo dopravy pouze po
dohodě s ministerstvem obrany, aniž by se vyjádřilo
ministerstvo životního prostředí a ministerstvo
hospodářství. Nerespektování
obecně známých pravidel evropských
společenství pro přístup k dopravnímu
trhu, to je problém přiměřeného
finančního postavení žadatele, který
není zohledněn v § 15 a 28.
Souhrnně lze tedy říci, ze předložený
tisk je reálným důkazem neexistující
koncepce dopravní politiky české vlády,
která volí k dráze přístup
povyšující privatizaci nad řešení
problému, aniž by byl spíše zvolen systémový
přístup v krocích. Např. za prvé
vypracování strategie a nástrojů jejího
naplňování, za druhé transformace
jako předpoklad účelné a funkční
privatizace, za třetí následná privatizace
odůvodněných částí a
činností.
Levý blok jako politická strana i jako poslanecký
klub považuje problém restrukturalizace a privatizace
železnic za problém prvořadé politické
důležitosti. V tuto chvíli vidíme lepší
řešení, než je neuvážené
schválené tisku 1198 touto sněmovnou. Náš
názor lze vyjádřit zhruba takto:
1. Vrátit usnesením sněmovny zákon
předkladateli.
2. Souběžně s řešením budoucího
postavení a vlastnických vztahů Českých
drah řešit péči vlády a podniku
České dráhy s upřednostněním
následujících priorit:
a) cíle a poslání železniční
dopravy, trhy a sektory činností s ohledem na předávání
aktivit soukromému sektoru, všude tam, kde bude s
vysokou pravděpodobností poskytovat lepší
služby se současnými nižšími
náklady; řešení závazků
veřejné služby; řešení problému
zaměstnanosti v procesu restrukturalizace a privatizace;
zohlednění železnice jako podpůrného
faktoru ekonomiky; nová struktura řízení;
b) ujasnění a koncipování smlouvy
mezi státem a Českými drahami o vzájemných
závazcích (jen pro připomenutí kolegyním
a kolegům uvádím příklad vazeb
mezi českou vládou a OKD a. s., na problém
restrukturalizace a privatizace tohoto podniku byla česká
vláda ochotna reagovat usneseními i rozpočtovými
závazky, neboť byla zjevně motivována
obavami z regionálně a zejména sociálně
citlivé problematiky); tedy závazky železnice
vůči státu, závazky vlády včetně
sociálního programu reagujícího na
více než pravděpodobné snižování
počtu zaměstnanců; systém a metody
řízení; personální, tarifní
a cenová politika, doplněné přehlednými
a administrativně zvládnutelnými nástroji
k měření efektivity jejich užití;
c) příprava nového kvalitního legislativního
rámce celého procesu umožňujícího
Parlamentu ČR souběžné a věcné
projednáni navazujících podzákonných
norem.
V této souvislosti musím svým kolegyním
a kolegům připomenout míru jejich zodpovědnosti,
která se skrývá v § 66. Tyto signalizované
vyhlášky výrazně ovlivní uplatňování
mnohdy zcela pochopitelně obecně formulovaného
znění paragrafů zákona, o němž
budou rozhodovat.
V samotném závěru svého vystoupení
bych chtěl připomenout, že sebevědomé
vystupování české vlády k řadě
problémů, u nichž přehlíží
objektivní a zdokladovatelné standardní zahraniční
postupy, může přinést negativní
dopady na českou společnost v budoucnu, přičemž
mnohdy se tak děje už dnes. Příkladem
a varováním nám mohou být prohlášení
o budoucím prvenství České republiky
v rámci integračního úsilí
zemí střední a východní Evropy
do Evropské unie, která vyznívají
po posledních rozporuplných vyjádřeních
ze Spolkové republiky Německo velmi žalostně.