Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, vážený pane
ministře, vážení kolegové a kolegyně,
omlouvám se za hlasovou indispozici. Není to dáno
pasivním kouřením, ale mám virózu.
Projednáváme nyní vládní návrh
zákona o regulaci reklamy. Není jistě tajemstvím,
že se na podobě tohoto zákona též
výrazně podílely reklamní agentury,
a tak i celkové znění a dopady tohoto návrhu
jsou k těmto organizacím velmi ohleduplné.
§ 3 projednávaného návrhu se týká
regulace reklamy tabákových výrobků.
Současná legislativa - a to díky zákonu
č. 303/1993 Sb., o zrušení státního
tabákového monopolu uvádí v §
6, že reklama tabákových výrobků
není povolena. Zákonem č. 45/1994 v §
11 bylo stanoveno, že smlouvy o tabákových
reklamách pozbývají platnost 31. 12. 1994.
To znamená, že od 1. ledna t. r. jsou reklamy na tabákové
výrobky zakázány. A skutečně
- zmizely z billboardů, z vozů městské
hromadné dopravy i odjinud. Zároveň se reklamní
agentury netajily tím, že se jedná o velmi
krátkodobé opatření, které
bude napraveno přijetím projednávaného
zákona. Tento návrh zákona nejenže obnoví
dřívější praxi, ale umožní
i reklamu v rozhlase, kterou od roku 1989 zakazoval zákon
o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Z toho je patrné, že tento zákon ještě
více liberalizuje reklamu na tabákové výrobky.
V USA je v těchto médiích reklama tabákových
výrobků zakázána federálním
zákonem platným od roku 1971. Zákaz reklamy
v těchto médiích je v souladu s doporučením
Světové zdravotnické organizace, jejímž
členem je i Česká republika.
Formulace odst. 2 písm. a) § 3 zní: "Reklama
nesmí být zaměřena na nezletilé
osoby. A dále - reklama nesmí nabádat ke
kouření. Tyto formulace jsou vágní,
nekontrolovatelné a dávají naprostou volnost
reklamním agenturám i tabákovým výrobcům.
Návrh upozorňuje, že nabádání
neznamená použití loga, obchodního jména
nebo ochranné známky výrobce tabákových
výrobků.
Znamená to tedy, že bude možno obcházet
i zákaz televizní reklamy tím, že budeme
vidět všeobecně známé logo Marlboro,
West, Rothmans atd. a děti v tom nesmí vidět
cigarety. Ani zdravotní varování podle odst.
3 není v souladu s instrukcí Evropské unie,
kam jistě směřujeme. Je to instrukce č.
89/622 EEC o zdravotním varování. Požadavek
instrukce je povinně uvádět nejméně
čtyři texty, a sice: Kouření poškozuje
zdraví osob kolem vás, Kouření způsobuje
rakovinu, Kouření způsobuje smrtelné
onemocnění a Kouření způsobuje
srdeční onemocnění. Dále není
v návrhu zákona uvedeno, což je opět
požadavek výše zmíněné instrukce,
jak velké má být písmo varování
a že musí být na kontrastním podkladu
atd.
Návrh tohoto zákona opomíjí definici
tabákového výrobku, čímž
je výrobci dána možnost nekontrolovatelně
a kdykoli provádět reklamu bezdýmového
tabáku - ten užívají především
děti a podléhají tak velmi brzy závislosti
na droze, na nikotinu. Toto užívání
je velmi rozšířeno např. ve Švédsku,
kde neexistuje zákon omezující jeho distribuci.
Jsem si vědom toho, že zákaz reklamy nevyřeší
a nemůže vyřešit otázku kuřáctví
v populaci. Ale toto opatření je sice jednou a ne
nepodstatnou složkou kontroly kouření. Podle
epidemiologických studií u nás, jak uvádí
doc. Hrubá, děti ve věku 10 let dobře
znají značky cigaret Marlboro, Camel, West a jiné
a pokud kouří, tak právě tyto cigarety,
které vidí na reklamních tabulích.
3 procenta mladých kuřáků začala
kouřit ještě před 13. rokem svého
života, mezi 14. a 15. rokem začalo kouřit
28 %, 40% mezi 16 a 17 lety, 21% mezi 18 a 19 lety. Po dosažení
20 let začalo kouřit 7% a později jen 1 %
dnešních mladých kuřáků.
Výsledky výzkumu naznačují tendenci,
že kuřáci začínají kouřit
ve stále mladším věku.
Návrh zákona dále rusí § 4 odst.
1 písm. g) a odst. 3 písm. b) zákona 37/1989
Sb., o ochranné před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi, kde se jedná o zákazu propagace kouření.
Zákon o reklamě řeší nebo spíše
neřeší část kontroly kouření
v populaci a neměl by proto být příčinou,
že nebude novelizován výše zmíněný
zákon č. 37/1989 Sb., jehož některá
ustanovení neodpovídají současné
situaci. Jde především o regulaci dostupnosti
tabákových výrobků mládeži,
jde o automaty na cigarety, o zmíněné zdravotní
varování, rozdávání vzorku
cigaret bezdýmového tabáku, povolení
prodeje cigaret osobám starším 18 let a kontrola
a represe přestupků těchto požadavků.
Existuje tudíž obava, že schválením
zákona o reklamě vznikne dojem a bude jistě
podporován tabákovým průmyslem a reklamními
agenturami, že otázky podpory tabákových
výrobků jsou dostatečně zákonem
o reklamě upraveny a není třeba je dále
legislativně upravovat ve smyslu doporučení
Světové zdravotnické organizace.
Proto si, vážené kolegyně a vážení
kolegové, dovoluji navrhnout nové znění
§ 3 s názvem Tabákové výrobky.
První odstavec. Reklama tabákových výrobků
v jakékoliv formě a kdekoliv není dovolena
s výjimkou míst a prostor určených
pouze pro prodej tabákových výrobků.
Druhý odstavec. Reklama tabákových výroků
nesmí
a) být zaměřena na nezletilé osoby,
zejména užitím prvků, prostředků
či akcí, které jsou takovým osobám
převážně určené a nesmí
v ní být využito nezletilé osoby;
b) nabádat ke kouření, používat
názvu, symbolu, logo, obchodní jméno nebo
ochrannou známku výrobce tabákových
výrobků k reklamě jiného zboží.
Třetí odstavec. Reklama tabákových
výrobků musí obsahovat zřetelný
text velkým černým písmem na bílém
podkladě zdravotní varování variabilního
znění:
Ministr zdravotnictví varuje, Kouření způsobuje
rakovinu, Kouření způsobu srdeční
onemocnění, Kouření způsobuje
předčasnou úmrtnost, Kouření
v těhotenství ohrožuje zdraví plodu,
Nedobrovolné kouření ohrožuje zdraví,
a to v rozsahu nejméně 10% plochy reklamy.
Chci vás, váženi poslanci, z tohoto místa
poprosit za odpovědné posouzení tohoto návrhu,
a to hlavně ty, kteří se svého zlozvyku
zatím neúspěšně pokoušejí
nebo nepokoušejí zanechat. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. Prosím pana poslance Vorlíčka,
připraví se paní poslankyně Röschová.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
v minulém roce v Poslanecké sněmovně
probíhala vzrušená diskuse, týkající
se reklamy, zejména některých citlivých
komodit. Výsledkem debaty byl požadavek, aby česká
vláda předložila návrh zákona,
který by dokázal vytvořit obecný rámec
pro to, aby se reklama v České republice nedostávala
do rozporu s etickými zásadami světově
uznávanými a zájmy společnosti nebyly
poškozovány neregulovanou reklamou problémových
výrobků jako jsou tabákové výrobky,
alkoholické nápoje, některá léčiva
nebo zbraně a střelivo.
Vládou předložený návrh zpracovává
podle našeho názoru pravidla obecně přijatelné
reklamy vágním a nedostatečným způsobem.
Je málo platné, že § 8 umožňuje
orgánu dozoru, aby za porušení etiky reklamy
udělil pokutu až do výše 2 mil. korun,
když lakonické znění § 2 k tomu
dává jen malou příležitost, protože
se omezuje jen na konstatování, že reklama
nesmí být v rozporu s dobrými mravy a uvádí
jen několik zcela křiklavých porušení
tohoto principu, jejichž reálný výskyt
je jen málo pravděpodobný. Bylo by zajímavé
vědět, jak tímto zněním vládního
návrhu chce však vláda zamezit, aby například
reklama nepoužívala předsudků a pověr,
nezobrazovala žádné žijící
lidi, pokud s tím výslovně nesouhlasí,
nevyužívala nositele veřejné autority
nebo nenaznačovala nic, co by znamenalo zanedbání
bezpečnosti. To uvádím ale jen malý
výčet příkladů prvků
reklamy, ve vyspělých státech zakázaných
a postihovaných.
Omezení reklamy tabákových výrobků
a alkoholických nápojů je ve vládním
návrhu zákona provedeno nedostatečně
a nerespektuje přání občanů
vyplývající ze skutečnosti, že
v prosinci roku 1993 v reprezentativním průzkumu
agentury STEM 64,2% dotázaných zastávalo
názor, že tabáková reklama by měla
být zakázána a jen 28,4% výslovně
souhlasilo s tím, aby tabákové výrobky
byly propagovány jako jiné zboží. Jsem
proto oprávněn vám sdělit, že
klub strany LB návrh zákona v podobě předložené
vládou nepodpoří.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím paní poslankyni Röschovou.
Poslankyně Anna Röschová: Vážení
kolegové, vážené kolegyně, budu
mít tři pozměňovací návrhy,
které jsou ale v podstatě velmi drobné. Dva
z nich budou směřovat do společné
zprávy a jeden do návrhu zákona.
Můj první pozměňovací návrh
se týká společné zprávy, a
to na straně 2 k § 2, kde se říká
"vložit nový odstavec 3, který zní".
Nový odstavec říká "reklamy určené
dětem nebo v nichž vystupují děti...".
Když jsme se o tom jednak s předkladateli a jednak
s naší legislativou bavili, dospěli jsme k
tomu, že lze velmi těžko určit, jak dítě
má být staré. Podle různých
předpisů děti jsou cokoli, děti jsme
my všichni a v dědickém řízení
může být dítětem i sedmdesátiletý
člověk.
Dávám návrh vypustit slovo dětem a
nahradit "osobám do 15 let". Dále vypustit
slovo "děti" a nahradit slovy "osoby mladší
15 let".
Druhý pozměňovací návrh směřuje
rovněž do společné zprávy na
straně 3 § 8. Připomenu text návrhu
zákona: V § 8 odst. 4 se hovoří o tom,
že kontrolní dozorový orgán si může
vyžádat odborná stanoviska od příslušných
orgánů státní správy a profesních
organizací. Do společné zprávy se
místo slov "může vyžádat"
dalo slovo "vyžádá". To znamená,
že tento orgán dozoru v každém případě
si musí vyžádat stanovisko orgánů
státní správy a profesních sdružení.
Osobně to považuji za velmi nepraktické, protože
nenecháváme vůli orgánu dozoru, proto
může jít o zcela zjevné porušení
tohoto zákona o regulaci reklamy, kdy nebudou orgány
dozoru potřebovat žádné odborné
stanovisko. Nebudou noci vydat rozhodnutí a pokutovat,
ale budou muset počkat, až jim dá stanovisko
profesní sdružení nebo orgán státní
správy.
Můj druhý pozměňovací návrh
je, abychom slovo "vyžádá" nahradili
slovy "může vyžádat" To znamená,
že je to návrat k vládnímu návrhu.
Třetí pozměňovací návrh
směřuje tentokrát do vládního
návrhu, a to do § 10, kde je stanovena účinnost
tohoto zákona. Navrhuji, aby § 10 zněl: "Tento
zákon nabývá účinnosti 1. dubna
1995." Tento návrh byl vznesen na ústavně
právním výboru, byl naším výborem
odhlasován, ale z nějakého nedopatření
se nedostal do usnesení ústavně právního
výboru. Tím jsme ho na společné schůzi
zpravodajů nemohli zařadit do společné
zprávy. Proto ho nyní předkládám
zde na plénu. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Řezníčka.
Poslanec Miroslav Řezníček: Pane předsedající,
dámy a pánové, za prvé navrhuji doplnit
název zákona na znění: "Zákon
o regulaci reklamy vybraných komodit". Zdůvodnění:
Aby se nemohlo v budoucnu stát, že pomocí novely
se bude např. upravovat zákon o médiích.
Za druhé - navrhuji v § 3 odst. 2 písm. b)
vložit v 1. řádku za slovo "nejedná"
slovo "zejména". Znělo by to takto: "Reklama
tabákových výrobků nesmí nabádat
ke kouření. O nabádání se nejedná
zejména tehdy, když se v reklamě použije
pouze logo...". Zdůvodnění: Zákon
stanoví, že je zakázána reklama, která
nabádá a hned taxativně definuje, která
nenabádá. Logicky z tohoto ustanovení tedy
vyplývá, že je nenabádající
a tedy povolenou reklamou jen reklama prostřednictvím
loga, jména atd.
Za třetí - dále navrhuji v § 5 odst.
3 písm. b) zrušit text bez náhrady. Text zní:
"Reklama musí obsahovat informaci nezbytnou pro jeho
správné užívání".
Navrhuji zrušit a chci to zdůvodnit. Myslím
si, že informace nezbytná pro správné
užívání by nemusela být součástí
reklamy, zvláště když tam bude výzva
k přečtení obalové instrukce. Ostatně
to v praxi nebo v technice výroby reklam ani nepůjde.
Za čtvrté - navrhuji v § 8 odst. 4 v prvním
řádku místo textu "si může
vyžádat" text "si ve sporných případech
vyžádá". Text by zněl: "Orgán
dozoru si ve sporných případech vyžádá
odborná stanoviska od příslušných
orgánů státní správy a profesních
sdružení, která působí v oblasti
reklamy. Zdůvodnění: Může se
stát, že samolibý vševědoucí
a zároveň líný úředník
podle zákona si jen může vyžádat,
ale obvykle si nevyžádá. Chybně rozhodne
a zavalí takovými pravděpodobnými
činy příslušný soud.
Dámy a pánové, na závěr bych
si dovolil říci poznámku. Pan doktor Jaroš
sám nekouří a kromě toho je zdatným
bojovníkem proti kouření. Já si ho
osobně i z těchto důvodů vážím.
Ale, dámy a pánové, podívejte se,
jak dopadl. Má virózu. Já kouřím
a dovoluji si tvrdit, že můj hlas je zvučnější.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
pana poslance Marka Bendu.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, dovolím si vznést
jeden pozměňovací návrh, který
prošel ústavně právním výborem
a byl ústavně právním výborem
schválen, ale nedostal se do znění společné
zprávy, což, přiznám se, mě mrzelo
a mrzí dosud. Proto si ho dovoluji vznést, a to
je vypustit § 6.
Při rozsáhlé diskusi, kterou jsme na ústavně
právním výboru vedli, jsme nedospěli
k názoru, že by bylo vůbec zapotřebí
reklamu na zbraně a střeliva tímto způsobem
regulovat. Důvodová zpráva je podle mého
názoru zcela nedostatečná. Tvrdit, že
reklamou, u které lze vždy důvodně předpokládat
pobouření veřejnosti, je reklama na zbraně
a střeliva, je podle mne názor, který vychází
z představy, že zbraně a střelivo ve
společnosti slouží vždy jako prostředek
pro útočníka. To přece vůbec
není pravda. Útočníci zbraně
a střelivo bez problémů mají a držení
zbraní je jednou z podstatných možností
vlastní obrany. Domnívám se, že stejně
tak, jako nezakazujeme nejrůznější kursy
sebeobrany, tak bychom neměli v tomto směru zakazovat
reklamu na zbraně a střelivo.
Jiný problém samozřejmě je, jaká
reklama může být, ale to je upraveno v jiných
zákonech a jiným způsobem - co reklama nesmí
způsobovat, kam nesmí navádět. Podle
mého názoru samotný zákaz propagování
zbraní a střeliva je zcela neodůvodněný.
Navíc se domnívám, že samozřejmě
to povede k poměrně značným sporům
o výklad, co to vlastně zbraně a střelivo
jsou, jaké reklamy - pokud jdeme na absolutní zákaz
jsou zakázány. U žádné jiné
komodity absolutní zákaz nedáváme.
V tomto směru mi připadá zbytečný
a nadbytečný a nevidím důvod, proč
bychom ho měli podporovat.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Špačka. Připraví
se pan poslanec Přibáň, potom pan poslanec
Janeček.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, dámy a pánové, nejprve
mi dovolte ocenit celkové pojetí a rozsah tohoto
zákona a vyslovit naději, že se svými
pozměňovacími návrhy nedostaneme mimo
takto určený rozsah, protože se domnívám,
že takto je ten zákon dobře.
Přesto si dovolím předložit dva pozměňovací
návrhy. První se vztahuje ke společné
zprávě. Domnívám se, že je to
pouze terminologické zpřesnění definice,
která je obsažena v § 1 odst. 2, kde se definují
komunikační média. Navrhuji, aby za slovo
"rozhlas" bylo vloženo slovo "film" a
dále, aby slova "audiovizuální nosiče"
byla nahrazena slovy "nosiče audiovizuálních
děl". To bylo terminologické zpřesnění.
Druhý pozměňovací návrh se
týká tématu, které považuji za
poměrně dosti závažné, je to
téma reklamy založené na podprahovém
vnímání. Předpokládám,
že všichni víme, oč jde. Je to reklama,
kterou člověk nevnímá, když se
dívá na televizi anebo když poslouchá
rozhlas, nicméně presto se podněty takto
vložené do děl zapisují do podvědomí
a díky tomu mohou působit. Domnívám
se, že tento způsob reklamy je nanejvýš
neférový a nanejvýš nebezpečný.
Podle mého soudu by si zasloužil větší
odsudek, než jak navrhuje zákon.
Technicky navrhuji provést tento záměr tak,
že v § 2 v původním odst. 3, podle společné
zprávy v odst. 4, by bylo zvoleno nové znění,
takže by nový odst. 4 zněl takto: "Zakazuje
se a) reklama založená na podprahovém vnímání
člověka a za b) reklama skrytá". Potom
v § 8 v odst. 1 by byla vložena za slova "a to
i opakovaně" nová věta, která
by zněla: "Za porušení ustanovení
§ 2 odst. 4 písm. a) uloží orgán
dozoru pokutu od 2 do 5 miliónů Kč".
Chtěl bych upozornit na to, že tento návrh
byl přijat v jednom z výborů, který
předlohu projednával, ve výboru pro veřejnou
správu, regionální rozvoj a životní
prostředí.
Přesto se nějakým způsobem neobjevil
ve společné zprávě, dokonce ani v
nezařazených připomínkách.
Proto ho vznáším tady na plénu.
Ještě bych si dovolil vyhradit si zpřesnění
svého návrhu v případě, že
by byl přednesen a přijat návrh, který
by celkově zvyšoval pokuty, které jsou v dosavadním
znění. V tom případě by pro
zachování logiky věci musela být zvýšena
i pokuta mnou navrhovaná.
Přiznám se, že původně jsem chtěl
ještě navrhnout zákaz reklamy hloupé,
ale nedokázal jsem to dostatečně legislativně
přesně zpracovat, tak tento návrh nepředkládám.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Přibáně. Připraví
se pan poslanec Janeček, potom paní poslankyně
Nováková, jejíž přihláška
je poslední písemná, kterou jsem obdržel.
Poslanec Martin Přibáň: Pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, výbor
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu se při projednávání
tisku 1289 dotkl problému, který stoprocentně
nespadá pod pojem regulace reklamy, leč reklam se
bezprostředně týká a současně
je navýsost aktuální.
Jedná se o omezení práva televizních
vysílatelů vkládat reklamy do filmových
děl. Jelikož vládní návrh zákona
o regulaci reklamy novelizuje ve svém § 9, bodu 2
přímo zákon 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání,
tedy zákon, který tento problém bohužel
jednoznačně neřeší, ač
by řešit měl, rozhodl se citovaný výbor
dané situace využít a zákon se pokusit
novelizovat i v tomto případě.
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní
vysílání ve svém bývalém
složeni doznala, že Česká nezávislá
televizní společnost jako provozovatel televizního
vysílání porušila platné znění
§ 6 odst. 2 zákona 468/1991 Sb., tím, že
do filmového díla vkládá reklamní
program. Stanovila téměř roční
lhůtu k nápravě, zřejmě v očekávání
novelizace tohoto paragrafu. Nově zvolená Rada po
uplynutí této lhůty vydala rozhodnutí
v tom smyslu, že Česká nezávislá
televizní společnost zákon neporušila.
Jinými slovy, že reklamu do filmu vkládat lze.
Nepřísluší mi v této chvíli
hodnotit rozhodnutí Rady. Jsem ale povinen sněmovnu
upozornit, že předmětný paragraf nerozlišuje
privátní televizi od televize veřejnoprávní,
a tím podle dnešního stavu umožňuje
přerušování filmu reklamou i České
televizi. Nepřísluší mi v této
chvíli ani rozvíjet úvahy o tom, zda veřejnoprávní
médium podporované z koncesí, může
disponovat reklamním časem, v jaké míře
a za jakých podmínek. Byl bych ale velice nerad,
kdyby jedno písmeno jednoho odstavce, jednoho paragrafu,
jednoho zákona, který mimochodem přímo
volá po novelizaci, způsobilo vzhledem ke známé
reakci veřejnoprávní televize nežádoucí
rozkmitání poměrně stabilního
duálního systému v televizním vysílání
České republiky.
Tento trvale nejasný právní stav, v jakém
se pohybují provozovatelé televizního vysílání,
byl hlavním důvodem, který vedl členy
výboru přijmout pozměňovací
návrh, který se objevil v nezařazených
připomínkách, v tisku společné
zprávy.
Evropská konvence upravující práva
provozovatelů televizního vysílání,
přesahujícího hranice státu, řešila
tento problém jednoznačně a poměrně
liberálně. V textu, který jsem vám
nechal rozmnožit včera, se vyskytuje až na některé
výjimky překlad znění mnou uvedené
úmluvy právě v této věci.
Pokusil bych se vám nyní přečíst
to, co jsem nechal rozmnožit a předkládám
to jako svůj komplexní pozměňující
návrh.
Za prvé. Text obsažený v tisku 1289 označit
jako čl. l.
Za druhé. Vložit nový čl. II tohoto
znění: Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání
v platném znění, se mění a
doplňuje takto: V § 6 odst. 2 se vypouští
písm. b). Vkládá se nový § 6a,
který zní: Zařazování reklam
do pořadů. Tento § 6a se skládá
z několika odstavců. Odst. 1: Provozovatelé
vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy
byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou
pořadů složených ze samostatných,
v rámci jednotlivého pořadu obsahově
ucelených a oddělitelných částí,
nebo sportovních přenosů a přenosů
z akci a představení, které obsahují
přestávky a výjimkou audiovizuálních
pořadů podle odst. 2. Odst. 2: Držitelé
licence k televiznímu vysílání jsou
povinni zajistit, aby při vysílání
audiovizuálních pořadů byly reklamy
zařazeny a) při vysílání filmového
díla nebo díla vyjádřeného
podobným způsobem; zde by byl odkaz na § 6
zákona č. 35/1965 Sb., tzv. autorského zákona
v platném znění, jen pokud trvá včetně
zařazené reklamy déle, než 45 minut,
ne více než jednou během každého
dovršeného 45minutového časového
úseku. Další přerušení je
přípustné, jestliže trvání
takového filmu včetně reklamy je nejméně
o 20 minut delší, než dvě či více
dovršených 45minutových časových
úseků. Mezi dvěma po sobě jdoucími
přerušeními musí uplynout nejméně
20 minut; b) při vysílání ostatních
audiovizuálních pořadů s výjimkou
ustanovení odst. 3, jen trvá-li pořad včetně
zařazené reklamy déle, než 30 minut
a ne více než jednou v průběhu každého
dovršeného 30minutového časového
úseku. Mezi dvěma po sobě jdoucími
přerušeními musí uplynout nejméně
20 minut. Odst. 3: Přerušování pořadů
zpravodajských, náboženských a pořadů
pro děti s reklamou, není povoleno. Odst. 4: Práva
chráněná autorským zákonem
plus odkaz zůstávají nedotčena.
Logické je, že pokud bude přijat můj
pozměňovací návrh, je třeba
změnit název zákona tak, že by šlo
o "Zákon o regulaci reklamy a změně
a doplnění zákona č. 468/1991 Sb.,
o provozování rozhlasového a televizního
vysílání". Stejně by bylo nutno
upravit text čl. l tím, že by se z § 9
vypustil odst. 2 a ten by se celý, jak leží
a běží, přesunul do čl. II. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Janečka.
Poslanec Josef Janeček: Vážení
kolegové, vážené kolegyně, s
potěšením - a to myslím tentokrát
opravdově - je třeba konstatovat, že předložený
vládní návrh zákona doznal kvalitativních
změn už v tom směru, že uznává,
že reklama je skutečně přesvědčovací
proces. Již tedy netvrdí, že reklama nikoho nepřesvědčuje,
že reklama nemá vliv na spotřebu. Dokonce ani
to, že působí až od okamžiku dosažení
plnoletosti. Uznává se tedy, že spuštěním
reklamy zvyšujeme spotřebu vyráběné
komodity.
Jako první se v návrhu v podstatě doporučuje
uvolnění přesvědčování
obyvatelstva, aby více kouřilo. Problém je
však v tom, zda skutečně máme chtít,
aby se více kouřilo. Pokud bychom se totiž
domnívali, že zdravotní stav našeho obyvatelstva
je natolik vynikající, že je potřeba
ho zhoršit, pak je to samozřejmě krok správným
směrem. Pokud bychom se domnívali, že zdravotní
pojišťovny nevědí, co s penězi
a že čekárny našich lékařů
zejí prázdnotou, i tam je to správný
postup a musela by nám to potvrdit Světová
zdravotnická organizace, podle níž neexistuje
žádný jiný jednotlivý faktor,
pomocí něhož by bylo možnost tak výrazně
ovlivnit zdraví obyvatelstva, jako je právě
kouření.
Myslím si, že bychom si pomohli i v mezinárodních
statistikách, docela jistě pomocí této
liberalizace dokážeme zvednout procento zhoubných
nádorů, dokážeme zvednout procento cévních
onemocnění. Dokážeme dokonce zabodovat
i v soutěžích o počet diagnóz,
které se nazývají tabakismus, neboť
Světová zdravotnická organizace závislost
na tabáku, čili kouření, označuje
za chorobu. Je to proces, pro který samozřejmě
nemohu hlasovat.
Stejně tak ale nevím, proč máme podporovat
spotřebu alkoholu, neboť opět zdůrazňuji,
reklama je přesvědčovací proces, který
přesvědčuje konzumenty k tomu, aby daný
výrobek konzumovali, a nebo jeho spotřebu zvýšili.
Jestliže tedy spustíme a uvolníme reklamu na
alkohol, říkáme tím více méně
jenom to, že počet dopravních nehod pod vlivem
alkoholu je u nás příliš nízký,
že je potřeba ho zvýšit. Ze počet
kriminálních činů způsobených
pod vlivem alkoholu je také tak nízký, a
že naše dopravní policie a kriminální
policie se zřejmě nudí a je potřeba
jejich nudu něčím zahojit.
V tomto zákoně, v tomto návrhu, poněkud
postrádám řešení reklamy na léky,
zvláště v tom směru, že se nepodařilo
najít formulace, které by oddělily z hlediska
reklamy léky s prokázaným léčivým
účinkem od léků, kde výrobce
není schopen takový léčivý
účinek prokázat.
Obdobná problematika, i když trochu jiná, a
bude se zřejmě vztahovat na příští
možnou novelizaci tohoto zákona, je v oblasti náhrad
mateřského mléka, neboť se domnívám,
že bychom měli svým způsobem reflektovat
doporučení Světové zdravotnické
organizace a UNlCEFu, která vydala kodex marketingu náhrad
mateřského mléka. Tento kodex byl přijat
121 hlasem, jeden byl proti, 3 hlasy se zdržely. Proto si
myslím, že by v příští novele
nebo v příštím zákoně
o reklamě měla být tato tématika zpracována.
Vzhledem k tomu ovšem, že celá problematika je
v podstatě nám všem jasná, že hlavními
problémovými oblastmi jsou skutečně
alkohol a tabák, navrhuji tyto pozměňovací
návrhy.
V § 4 doplnit odst. c) tohoto znění: "reklama
alkoholických nápojů je zakázána
ve sdělovacích prostředcích, na plakátovacích
plochách či jiných reklamních zařízeních,
v kinech a na veřejných dopravních prostředcích."
Obdobně doporučuji upravit i § 3 odst. 2 -
doplnit písm. c): "reklama alkoholických nápojů
není povolena ve sdělovacích prostředcích,
na plakátovacích plochách či jiných
reklamních zařízeních, v kinech a
na veřejných dopravních prostředcích."
Dále bych rád v § 3 odst. 3 vypustil onen text
v uvozovkách a nahradil ho textem "dle návrhu
ministra zdravotnictví v rozsahu nejméně
25% rozsahu reklamy". Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Janečkovi. Prosím paní poslankyni
Novákovou, potom se připraví pan poslanec
Vlček, dále pan poslanec VýBorný.