Středa 8. února 1995

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, omlouvám se za hlasovou indispozici. Není to dáno pasivním kouřením, ale mám virózu.

Projednáváme nyní vládní návrh zákona o regulaci reklamy. Není jistě tajemstvím, že se na podobě tohoto zákona též výrazně podílely reklamní agentury, a tak i celkové znění a dopady tohoto návrhu jsou k těmto organizacím velmi ohleduplné.

§ 3 projednávaného návrhu se týká regulace reklamy tabákových výrobků. Současná legislativa - a to díky zákonu č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu uvádí v § 6, že reklama tabákových výrobků není povolena. Zákonem č. 45/1994 v § 11 bylo stanoveno, že smlouvy o tabákových reklamách pozbývají platnost 31. 12. 1994. To znamená, že od 1. ledna t. r. jsou reklamy na tabákové výrobky zakázány. A skutečně - zmizely z billboardů, z vozů městské hromadné dopravy i odjinud. Zároveň se reklamní agentury netajily tím, že se jedná o velmi krátkodobé opatření, které bude napraveno přijetím projednávaného zákona. Tento návrh zákona nejenže obnoví dřívější praxi, ale umožní i reklamu v rozhlase, kterou od roku 1989 zakazoval zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Z toho je patrné, že tento zákon ještě více liberalizuje reklamu na tabákové výrobky. V USA je v těchto médiích reklama tabákových výrobků zakázána federálním zákonem platným od roku 1971. Zákaz reklamy v těchto médiích je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, jejímž členem je i Česká republika.

Formulace odst. 2 písm. a) § 3 zní: "Reklama nesmí být zaměřena na nezletilé osoby. A dále - reklama nesmí nabádat ke kouření. Tyto formulace jsou vágní, nekontrolovatelné a dávají naprostou volnost reklamním agenturám i tabákovým výrobcům. Návrh upozorňuje, že nabádání neznamená použití loga, obchodního jména nebo ochranné známky výrobce tabákových výrobků.

Znamená to tedy, že bude možno obcházet i zákaz televizní reklamy tím, že budeme vidět všeobecně známé logo Marlboro, West, Rothmans atd. a děti v tom nesmí vidět cigarety. Ani zdravotní varování podle odst. 3 není v souladu s instrukcí Evropské unie, kam jistě směřujeme. Je to instrukce č. 89/622 EEC o zdravotním varování. Požadavek instrukce je povinně uvádět nejméně čtyři texty, a sice: Kouření poškozuje zdraví osob kolem vás, Kouření způsobuje rakovinu, Kouření způsobuje smrtelné onemocnění a Kouření způsobuje srdeční onemocnění. Dále není v návrhu zákona uvedeno, což je opět požadavek výše zmíněné instrukce, jak velké má být písmo varování a že musí být na kontrastním podkladu atd.

Návrh tohoto zákona opomíjí definici tabákového výrobku, čímž je výrobci dána možnost nekontrolovatelně a kdykoli provádět reklamu bezdýmového tabáku - ten užívají především děti a podléhají tak velmi brzy závislosti na droze, na nikotinu. Toto užívání je velmi rozšířeno např. ve Švédsku, kde neexistuje zákon omezující jeho distribuci.

Jsem si vědom toho, že zákaz reklamy nevyřeší a nemůže vyřešit otázku kuřáctví v populaci. Ale toto opatření je sice jednou a ne nepodstatnou složkou kontroly kouření. Podle epidemiologických studií u nás, jak uvádí doc. Hrubá, děti ve věku 10 let dobře znají značky cigaret Marlboro, Camel, West a jiné a pokud kouří, tak právě tyto cigarety, které vidí na reklamních tabulích. 3 procenta mladých kuřáků začala kouřit ještě před 13. rokem svého života, mezi 14. a 15. rokem začalo kouřit 28 %, 40% mezi 16 a 17 lety, 21% mezi 18 a 19 lety. Po dosažení 20 let začalo kouřit 7% a později jen 1 % dnešních mladých kuřáků. Výsledky výzkumu naznačují tendenci, že kuřáci začínají kouřit ve stále mladším věku.

Návrh zákona dále rusí § 4 odst. 1 písm. g) a odst. 3 písm. b) zákona 37/1989 Sb., o ochranné před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, kde se jedná o zákazu propagace kouření. Zákon o reklamě řeší nebo spíše neřeší část kontroly kouření v populaci a neměl by proto být příčinou, že nebude novelizován výše zmíněný zákon č. 37/1989 Sb., jehož některá ustanovení neodpovídají současné situaci. Jde především o regulaci dostupnosti tabákových výrobků mládeži, jde o automaty na cigarety, o zmíněné zdravotní varování, rozdávání vzorku cigaret bezdýmového tabáku, povolení prodeje cigaret osobám starším 18 let a kontrola a represe přestupků těchto požadavků. Existuje tudíž obava, že schválením zákona o reklamě vznikne dojem a bude jistě podporován tabákovým průmyslem a reklamními agenturami, že otázky podpory tabákových výrobků jsou dostatečně zákonem o reklamě upraveny a není třeba je dále legislativně upravovat ve smyslu doporučení Světové zdravotnické organizace.

Proto si, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovoluji navrhnout nové znění § 3 s názvem Tabákové výrobky.

První odstavec. Reklama tabákových výrobků v jakékoliv formě a kdekoliv není dovolena s výjimkou míst a prostor určených pouze pro prodej tabákových výrobků.

Druhý odstavec. Reklama tabákových výroků nesmí

a) být zaměřena na nezletilé osoby, zejména užitím prvků, prostředků či akcí, které jsou takovým osobám převážně určené a nesmí v ní být využito nezletilé osoby;

b) nabádat ke kouření, používat názvu, symbolu, logo, obchodní jméno nebo ochrannou známku výrobce tabákových výrobků k reklamě jiného zboží.

Třetí odstavec. Reklama tabákových výrobků musí obsahovat zřetelný text velkým černým písmem na bílém podkladě zdravotní varování variabilního znění:

Ministr zdravotnictví varuje, Kouření způsobuje rakovinu, Kouření způsobu srdeční onemocnění, Kouření způsobuje předčasnou úmrtnost, Kouření v těhotenství ohrožuje zdraví plodu, Nedobrovolné kouření ohrožuje zdraví, a to v rozsahu nejméně 10% plochy reklamy.

Chci vás, váženi poslanci, z tohoto místa poprosit za odpovědné posouzení tohoto návrhu, a to hlavně ty, kteří se svého zlozvyku zatím neúspěšně pokoušejí nebo nepokoušejí zanechat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Jarošovi. Prosím pana poslance Vorlíčka, připraví se paní poslankyně Röschová.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, v minulém roce v Poslanecké sněmovně probíhala vzrušená diskuse, týkající se reklamy, zejména některých citlivých komodit. Výsledkem debaty byl požadavek, aby česká vláda předložila návrh zákona, který by dokázal vytvořit obecný rámec pro to, aby se reklama v České republice nedostávala do rozporu s etickými zásadami světově uznávanými a zájmy společnosti nebyly poškozovány neregulovanou reklamou problémových výrobků jako jsou tabákové výrobky, alkoholické nápoje, některá léčiva nebo zbraně a střelivo.

Vládou předložený návrh zpracovává podle našeho názoru pravidla obecně přijatelné reklamy vágním a nedostatečným způsobem. Je málo platné, že § 8 umožňuje orgánu dozoru, aby za porušení etiky reklamy udělil pokutu až do výše 2 mil. korun, když lakonické znění § 2 k tomu dává jen malou příležitost, protože se omezuje jen na konstatování, že reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy a uvádí jen několik zcela křiklavých porušení tohoto principu, jejichž reálný výskyt je jen málo pravděpodobný. Bylo by zajímavé vědět, jak tímto zněním vládního návrhu chce však vláda zamezit, aby například reklama nepoužívala předsudků a pověr, nezobrazovala žádné žijící lidi, pokud s tím výslovně nesouhlasí, nevyužívala nositele veřejné autority nebo nenaznačovala nic, co by znamenalo zanedbání bezpečnosti. To uvádím ale jen malý výčet příkladů prvků reklamy, ve vyspělých státech zakázaných a postihovaných.

Omezení reklamy tabákových výrobků a alkoholických nápojů je ve vládním návrhu zákona provedeno nedostatečně a nerespektuje přání občanů vyplývající ze skutečnosti, že v prosinci roku 1993 v reprezentativním průzkumu agentury STEM 64,2% dotázaných zastávalo názor, že tabáková reklama by měla být zakázána a jen 28,4% výslovně souhlasilo s tím, aby tabákové výrobky byly propagovány jako jiné zboží. Jsem proto oprávněn vám sdělit, že klub strany LB návrh zákona v podobě předložené vládou nepodpoří.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím paní poslankyni Röschovou.

Poslankyně Anna Röschová: Vážení kolegové, vážené kolegyně, budu mít tři pozměňovací návrhy, které jsou ale v podstatě velmi drobné. Dva z nich budou směřovat do společné zprávy a jeden do návrhu zákona.

Můj první pozměňovací návrh se týká společné zprávy, a to na straně 2 k § 2, kde se říká "vložit nový odstavec 3, který zní". Nový odstavec říká "reklamy určené dětem nebo v nichž vystupují děti...". Když jsme se o tom jednak s předkladateli a jednak s naší legislativou bavili, dospěli jsme k tomu, že lze velmi těžko určit, jak dítě má být staré. Podle různých předpisů děti jsou cokoli, děti jsme my všichni a v dědickém řízení může být dítětem i sedmdesátiletý člověk.

Dávám návrh vypustit slovo dětem a nahradit "osobám do 15 let". Dále vypustit slovo "děti" a nahradit slovy "osoby mladší 15 let".

Druhý pozměňovací návrh směřuje rovněž do společné zprávy na straně 3 § 8. Připomenu text návrhu zákona: V § 8 odst. 4 se hovoří o tom, že kontrolní dozorový orgán si může vyžádat odborná stanoviska od příslušných orgánů státní správy a profesních organizací. Do společné zprávy se místo slov "může vyžádat" dalo slovo "vyžádá". To znamená, že tento orgán dozoru v každém případě si musí vyžádat stanovisko orgánů státní správy a profesních sdružení. Osobně to považuji za velmi nepraktické, protože nenecháváme vůli orgánu dozoru, proto může jít o zcela zjevné porušení tohoto zákona o regulaci reklamy, kdy nebudou orgány dozoru potřebovat žádné odborné stanovisko. Nebudou noci vydat rozhodnutí a pokutovat, ale budou muset počkat, až jim dá stanovisko profesní sdružení nebo orgán státní správy.

Můj druhý pozměňovací návrh je, abychom slovo "vyžádá" nahradili slovy "může vyžádat" To znamená, že je to návrat k vládnímu návrhu.

Třetí pozměňovací návrh směřuje tentokrát do vládního návrhu, a to do § 10, kde je stanovena účinnost tohoto zákona. Navrhuji, aby § 10 zněl: "Tento zákon nabývá účinnosti 1. dubna 1995." Tento návrh byl vznesen na ústavně právním výboru, byl naším výborem odhlasován, ale z nějakého nedopatření se nedostal do usnesení ústavně právního výboru. Tím jsme ho na společné schůzi zpravodajů nemohli zařadit do společné zprávy. Proto ho nyní předkládám zde na plénu. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Řezníčka.

Poslanec Miroslav Řezníček: Pane předsedající, dámy a pánové, za prvé navrhuji doplnit název zákona na znění: "Zákon o regulaci reklamy vybraných komodit". Zdůvodnění: Aby se nemohlo v budoucnu stát, že pomocí novely se bude např. upravovat zákon o médiích.

Za druhé - navrhuji v § 3 odst. 2 písm. b) vložit v 1. řádku za slovo "nejedná" slovo "zejména". Znělo by to takto: "Reklama tabákových výrobků nesmí nabádat ke kouření. O nabádání se nejedná zejména tehdy, když se v reklamě použije pouze logo...". Zdůvodnění: Zákon stanoví, že je zakázána reklama, která nabádá a hned taxativně definuje, která nenabádá. Logicky z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že je nenabádající a tedy povolenou reklamou jen reklama prostřednictvím loga, jména atd.

Za třetí - dále navrhuji v § 5 odst. 3 písm. b) zrušit text bez náhrady. Text zní: "Reklama musí obsahovat informaci nezbytnou pro jeho správné užívání". Navrhuji zrušit a chci to zdůvodnit. Myslím si, že informace nezbytná pro správné užívání by nemusela být součástí reklamy, zvláště když tam bude výzva k přečtení obalové instrukce. Ostatně to v praxi nebo v technice výroby reklam ani nepůjde.

Za čtvrté - navrhuji v § 8 odst. 4 v prvním řádku místo textu "si může vyžádat" text "si ve sporných případech vyžádá". Text by zněl: "Orgán dozoru si ve sporných případech vyžádá odborná stanoviska od příslušných orgánů státní správy a profesních sdružení, která působí v oblasti reklamy. Zdůvodnění: Může se stát, že samolibý vševědoucí a zároveň líný úředník podle zákona si jen může vyžádat, ale obvykle si nevyžádá. Chybně rozhodne a zavalí takovými pravděpodobnými činy příslušný soud.

Dámy a pánové, na závěr bych si dovolil říci poznámku. Pan doktor Jaroš sám nekouří a kromě toho je zdatným bojovníkem proti kouření. Já si ho osobně i z těchto důvodů vážím. Ale, dámy a pánové, podívejte se, jak dopadl. Má virózu. Já kouřím a dovoluji si tvrdit, že můj hlas je zvučnější. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím pana poslance Marka Bendu.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolím si vznést jeden pozměňovací návrh, který prošel ústavně právním výborem a byl ústavně právním výborem schválen, ale nedostal se do znění společné zprávy, což, přiznám se, mě mrzelo a mrzí dosud. Proto si ho dovoluji vznést, a to je vypustit § 6.

Při rozsáhlé diskusi, kterou jsme na ústavně právním výboru vedli, jsme nedospěli k názoru, že by bylo vůbec zapotřebí reklamu na zbraně a střeliva tímto způsobem regulovat. Důvodová zpráva je podle mého názoru zcela nedostatečná. Tvrdit, že reklamou, u které lze vždy důvodně předpokládat pobouření veřejnosti, je reklama na zbraně a střeliva, je podle mne názor, který vychází z představy, že zbraně a střelivo ve společnosti slouží vždy jako prostředek pro útočníka. To přece vůbec není pravda. Útočníci zbraně a střelivo bez problémů mají a držení zbraní je jednou z podstatných možností vlastní obrany. Domnívám se, že stejně tak, jako nezakazujeme nejrůznější kursy sebeobrany, tak bychom neměli v tomto směru zakazovat reklamu na zbraně a střelivo.

Jiný problém samozřejmě je, jaká reklama může být, ale to je upraveno v jiných zákonech a jiným způsobem - co reklama nesmí způsobovat, kam nesmí navádět. Podle mého názoru samotný zákaz propagování zbraní a střeliva je zcela neodůvodněný. Navíc se domnívám, že samozřejmě to povede k poměrně značným sporům o výklad, co to vlastně zbraně a střelivo jsou, jaké reklamy - pokud jdeme na absolutní zákaz jsou zakázány. U žádné jiné komodity absolutní zákaz nedáváme. V tomto směru mi připadá zbytečný a nadbytečný a nevidím důvod, proč bychom ho měli podporovat.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Špačka. Připraví se pan poslanec Přibáň, potom pan poslanec Janeček.

Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, nejprve mi dovolte ocenit celkové pojetí a rozsah tohoto zákona a vyslovit naději, že se svými pozměňovacími návrhy nedostaneme mimo takto určený rozsah, protože se domnívám, že takto je ten zákon dobře.

Přesto si dovolím předložit dva pozměňovací návrhy. První se vztahuje ke společné zprávě. Domnívám se, že je to pouze terminologické zpřesnění definice, která je obsažena v § 1 odst. 2, kde se definují komunikační média. Navrhuji, aby za slovo "rozhlas" bylo vloženo slovo "film" a dále, aby slova "audiovizuální nosiče" byla nahrazena slovy "nosiče audiovizuálních děl". To bylo terminologické zpřesnění.

Druhý pozměňovací návrh se týká tématu, které považuji za poměrně dosti závažné, je to téma reklamy založené na podprahovém vnímání. Předpokládám, že všichni víme, oč jde. Je to reklama, kterou člověk nevnímá, když se dívá na televizi anebo když poslouchá rozhlas, nicméně presto se podněty takto vložené do děl zapisují do podvědomí a díky tomu mohou působit. Domnívám se, že tento způsob reklamy je nanejvýš neférový a nanejvýš nebezpečný. Podle mého soudu by si zasloužil větší odsudek, než jak navrhuje zákon.

Technicky navrhuji provést tento záměr tak, že v § 2 v původním odst. 3, podle společné zprávy v odst. 4, by bylo zvoleno nové znění, takže by nový odst. 4 zněl takto: "Zakazuje se a) reklama založená na podprahovém vnímání člověka a za b) reklama skrytá". Potom v § 8 v odst. 1 by byla vložena za slova "a to i opakovaně" nová věta, která by zněla: "Za porušení ustanovení § 2 odst. 4 písm. a) uloží orgán dozoru pokutu od 2 do 5 miliónů Kč".

Chtěl bych upozornit na to, že tento návrh byl přijat v jednom z výborů, který předlohu projednával, ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Přesto se nějakým způsobem neobjevil ve společné zprávě, dokonce ani v nezařazených připomínkách. Proto ho vznáším tady na plénu.

Ještě bych si dovolil vyhradit si zpřesnění svého návrhu v případě, že by byl přednesen a přijat návrh, který by celkově zvyšoval pokuty, které jsou v dosavadním znění. V tom případě by pro zachování logiky věci musela být zvýšena i pokuta mnou navrhovaná.

Přiznám se, že původně jsem chtěl ještě navrhnout zákaz reklamy hloupé, ale nedokázal jsem to dostatečně legislativně přesně zpracovat, tak tento návrh nepředkládám. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Přibáně. Připraví se pan poslanec Janeček, potom paní poslankyně Nováková, jejíž přihláška je poslední písemná, kterou jsem obdržel.

Poslanec Martin Přibáň: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu se při projednávání tisku 1289 dotkl problému, který stoprocentně nespadá pod pojem regulace reklamy, leč reklam se bezprostředně týká a současně je navýsost aktuální.

Jedná se o omezení práva televizních vysílatelů vkládat reklamy do filmových děl. Jelikož vládní návrh zákona o regulaci reklamy novelizuje ve svém § 9, bodu 2 přímo zákon 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tedy zákon, který tento problém bohužel jednoznačně neřeší, ač by řešit měl, rozhodl se citovaný výbor dané situace využít a zákon se pokusit novelizovat i v tomto případě.

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve svém bývalém složeni doznala, že Česká nezávislá televizní společnost jako provozovatel televizního vysílání porušila platné znění § 6 odst. 2 zákona 468/1991 Sb., tím, že do filmového díla vkládá reklamní program. Stanovila téměř roční lhůtu k nápravě, zřejmě v očekávání novelizace tohoto paragrafu. Nově zvolená Rada po uplynutí této lhůty vydala rozhodnutí v tom smyslu, že Česká nezávislá televizní společnost zákon neporušila. Jinými slovy, že reklamu do filmu vkládat lze.

Nepřísluší mi v této chvíli hodnotit rozhodnutí Rady. Jsem ale povinen sněmovnu upozornit, že předmětný paragraf nerozlišuje privátní televizi od televize veřejnoprávní, a tím podle dnešního stavu umožňuje přerušování filmu reklamou i České televizi. Nepřísluší mi v této chvíli ani rozvíjet úvahy o tom, zda veřejnoprávní médium podporované z koncesí, může disponovat reklamním časem, v jaké míře a za jakých podmínek. Byl bych ale velice nerad, kdyby jedno písmeno jednoho odstavce, jednoho paragrafu, jednoho zákona, který mimochodem přímo volá po novelizaci, způsobilo vzhledem ke známé reakci veřejnoprávní televize nežádoucí rozkmitání poměrně stabilního duálního systému v televizním vysílání České republiky.

Tento trvale nejasný právní stav, v jakém se pohybují provozovatelé televizního vysílání, byl hlavním důvodem, který vedl členy výboru přijmout pozměňovací návrh, který se objevil v nezařazených připomínkách, v tisku společné zprávy.

Evropská konvence upravující práva provozovatelů televizního vysílání, přesahujícího hranice státu, řešila tento problém jednoznačně a poměrně liberálně. V textu, který jsem vám nechal rozmnožit včera, se vyskytuje až na některé výjimky překlad znění mnou uvedené úmluvy právě v této věci.

Pokusil bych se vám nyní přečíst to, co jsem nechal rozmnožit a předkládám to jako svůj komplexní pozměňující návrh.

Za prvé. Text obsažený v tisku 1289 označit jako čl. l.

Za druhé. Vložit nový čl. II tohoto znění: Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání v platném znění, se mění a doplňuje takto: V § 6 odst. 2 se vypouští písm. b). Vkládá se nový § 6a, který zní: Zařazování reklam do pořadů. Tento § 6a se skládá z několika odstavců. Odst. 1: Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí, nebo sportovních přenosů a přenosů z akci a představení, které obsahují přestávky a výjimkou audiovizuálních pořadů podle odst. 2. Odst. 2: Držitelé licence k televiznímu vysílání jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem; zde by byl odkaz na § 6 zákona č. 35/1965 Sb., tzv. autorského zákona v platném znění, jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle, než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší, než dvě či více dovršených 45minutových časových úseků. Mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut; b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odst. 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle, než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku. Mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut. Odst. 3: Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti s reklamou, není povoleno. Odst. 4: Práva chráněná autorským zákonem plus odkaz zůstávají nedotčena.

Logické je, že pokud bude přijat můj pozměňovací návrh, je třeba změnit název zákona tak, že by šlo o "Zákon o regulaci reklamy a změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání". Stejně by bylo nutno upravit text čl. l tím, že by se z § 9 vypustil odst. 2 a ten by se celý, jak leží a běží, přesunul do čl. II. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Janečka.

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, vážené kolegyně, s potěšením - a to myslím tentokrát opravdově - je třeba konstatovat, že předložený vládní návrh zákona doznal kvalitativních změn už v tom směru, že uznává, že reklama je skutečně přesvědčovací proces. Již tedy netvrdí, že reklama nikoho nepřesvědčuje, že reklama nemá vliv na spotřebu. Dokonce ani to, že působí až od okamžiku dosažení plnoletosti. Uznává se tedy, že spuštěním reklamy zvyšujeme spotřebu vyráběné komodity.

Jako první se v návrhu v podstatě doporučuje uvolnění přesvědčování obyvatelstva, aby více kouřilo. Problém je však v tom, zda skutečně máme chtít, aby se více kouřilo. Pokud bychom se totiž domnívali, že zdravotní stav našeho obyvatelstva je natolik vynikající, že je potřeba ho zhoršit, pak je to samozřejmě krok správným směrem. Pokud bychom se domnívali, že zdravotní pojišťovny nevědí, co s penězi a že čekárny našich lékařů zejí prázdnotou, i tam je to správný postup a musela by nám to potvrdit Světová zdravotnická organizace, podle níž neexistuje žádný jiný jednotlivý faktor, pomocí něhož by bylo možnost tak výrazně ovlivnit zdraví obyvatelstva, jako je právě kouření.

Myslím si, že bychom si pomohli i v mezinárodních statistikách, docela jistě pomocí této liberalizace dokážeme zvednout procento zhoubných nádorů, dokážeme zvednout procento cévních onemocnění. Dokážeme dokonce zabodovat i v soutěžích o počet diagnóz, které se nazývají tabakismus, neboť Světová zdravotnická organizace závislost na tabáku, čili kouření, označuje za chorobu. Je to proces, pro který samozřejmě nemohu hlasovat.

Stejně tak ale nevím, proč máme podporovat spotřebu alkoholu, neboť opět zdůrazňuji, reklama je přesvědčovací proces, který přesvědčuje konzumenty k tomu, aby daný výrobek konzumovali, a nebo jeho spotřebu zvýšili. Jestliže tedy spustíme a uvolníme reklamu na alkohol, říkáme tím více méně jenom to, že počet dopravních nehod pod vlivem alkoholu je u nás příliš nízký, že je potřeba ho zvýšit. Ze počet kriminálních činů způsobených pod vlivem alkoholu je také tak nízký, a že naše dopravní policie a kriminální policie se zřejmě nudí a je potřeba jejich nudu něčím zahojit.

V tomto zákoně, v tomto návrhu, poněkud postrádám řešení reklamy na léky, zvláště v tom směru, že se nepodařilo najít formulace, které by oddělily z hlediska reklamy léky s prokázaným léčivým účinkem od léků, kde výrobce není schopen takový léčivý účinek prokázat.

Obdobná problematika, i když trochu jiná, a bude se zřejmě vztahovat na příští možnou novelizaci tohoto zákona, je v oblasti náhrad mateřského mléka, neboť se domnívám, že bychom měli svým způsobem reflektovat doporučení Světové zdravotnické organizace a UNlCEFu, která vydala kodex marketingu náhrad mateřského mléka. Tento kodex byl přijat 121 hlasem, jeden byl proti, 3 hlasy se zdržely. Proto si myslím, že by v příští novele nebo v příštím zákoně o reklamě měla být tato tématika zpracována.

Vzhledem k tomu ovšem, že celá problematika je v podstatě nám všem jasná, že hlavními problémovými oblastmi jsou skutečně alkohol a tabák, navrhuji tyto pozměňovací návrhy.

V § 4 doplnit odst. c) tohoto znění: "reklama alkoholických nápojů je zakázána ve sdělovacích prostředcích, na plakátovacích plochách či jiných reklamních zařízeních, v kinech a na veřejných dopravních prostředcích."

Obdobně doporučuji upravit i § 3 odst. 2 - doplnit písm. c): "reklama alkoholických nápojů není povolena ve sdělovacích prostředcích, na plakátovacích plochách či jiných reklamních zařízeních, v kinech a na veřejných dopravních prostředcích."

Dále bych rád v § 3 odst. 3 vypustil onen text v uvozovkách a nahradil ho textem "dle návrhu ministra zdravotnictví v rozsahu nejméně 25% rozsahu reklamy". Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Prosím paní poslankyni Novákovou, potom se připraví pan poslanec Vlček, dále pan poslanec VýBorný.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP