Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Koronthálymu. Prosím pana poslance
Wagnera.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, dámy a
pánové, když rozpočtový výbor
projednával tuto předlohu, přijal několik
návrhů, které se dostaly do nezařazených
připomínek k tisku 1358. Budu některé
z nich navrhovat jako pozměňovací návrhy,
ale předtím dovolte několik obecných
poznámek.
Nejdřív bych si dovolil říci něco
k rozměru tohoto problému. Jsou země, které
mají počet výtisků daleko vyšší,
blížící se stovce povinných výtisků,
než my. Rozsah tohoto problému je z hlediska počtu
povinných výtisků nevýznamný
s ohledem na jiné evropské země, takže
předmět sporu by měl být spíše
veden snahou, aby historická paměť národa
bylo to hlavní kritérium, kterému chceme
prospět, a aby ty knihovny, které považujeme
za součást nejvýznamnějších
kulturních institucí státu, byly povinnými
výtisky dotovány. Domnívám se, že
je významné, aby takovouto knihovnou se stala i
knihovna parlamentní po vzoru mnohých jiných
parlamentů světa.
Snad ještě jednu obecnou poznámku. Nejen pro
tento návrh zákona, ale obecně bychom měli
uvažovat o tom, zda-li naše pravidla daná zákonem
o Sbírce zákonů jsou správná,
pokud jde o účinnost zákona. Dovolím
si připomenout, že v historii právního
řádu této země, tedy za Rakouska,
byla dokonce povinná legisvakance daleko delší,
pololetní. Pro právní vědomí,
pro smysl občanů, pro ctění zákonů,
pro schopnost zákony respektovat, by takovéto řešení
bylo velmi rozumné a na místě. Pomalu přicházíme
k době, kdy už to porevoluční zametání
skončilo a kdy by právní řád
měl být postaven na daleko pevnějších
základech i v této zásadní otázce.
Ale jsou i jiné než zásadní důvody
pro to, aby tato změna, která proti předloze
se do návrhu dostala, posunutí termínu účinnosti
od 1. července k 1. lednu, zůstala tak, jak ji uvádí
společná zpráva. Jsou to důvody rozpočtové
a myslím, že předřečník
je zdůvodnil dostatečně. Rozpočtový
výbor měl tentýž názor.
Ještě si dovolím připomenout, že
je skutečně z ekonomické logiky nevýznamné
při obvyklých nákladech publikací,
zda bude povinných výtisků 69 nebo 10,
ale je to významné pro ty knihovny, které
jsou rozpočtovány, byť státem nebo obcemi.
Považuji proto za velmi důležité, abychom
nerozhodovali jen z logiky jednostranné a když, tak
máme povinnost z logiky jednostranné rozhodovat
právě z hlediska potřeb ctění
historické paměti, které tímto prospíváme.
Proto dovolte, abych předložil následující
pozměňovací návrh. Doporučuji
v § 3 bod e/: jeden povinný výtisk z příslušných
oborů parlamentní knihovně v Praze, a bod
f/: jeden povinný výtisk z příslušných
oborů knihovně Akademie věd České
republiky (vyhláška ministerstva kultury vymezuje
příslušné obory pro knihovny uvedené
v bodě e/ a f/).
Domnívám se, že toto řešení
by vyhovělo všemu tomu, co bylo řečeno
jednak v mé argumentaci, jednak v debatě na rozpočtovém
výboru, který zcela jistě vzala v úvahu
i porada společných zpravodajů.
Domnívám se, že by bylo možné uvažovat
i o tom, aby v § 2 bylo zařazeno v odst. 1 písm.
B) toto znění: Rok vydání, pořadí.
Mám za to, že předložené návrhy
by měly být při hlasování respektovány
jako samostatné a hlasováno o nich jednotlivě.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi. Prosím pana poslance Sourala.
Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
předložil bych dva pozměňovací
návrhy, které směřují k §
3 projednávaného zákona ve znění
společné zprávy. Navrhuji doplnit dvě
nová písmena - záleží na tom,
c jakém pořadí budou přijaty předchozí
návrhy.
V prvním písmenu navrhuji toto zněni: Jeden
povinný výtisk knihovně Národního
muzea v Praze. Jedná se o to, že tato knihovna má
dlouhou tradici od roku 1854 a plní funkce, které
jsou nenahraditelné, navazuje na tradice, které
reprezentuje Jungmann, Dobrovský a další představitelé
našeho národa. Domnívám se, že
tato kontinuita by přerušena být neměla.
Další písmeno by mělo znít: Jeden
povinný výtisk knihovně Akademie věd
ČR. Tím podporuji to, co zde zaznělo.
Jinak konstatuji, že se shoduji v této filozofii v
přístupu s panem kolegou Wagnerem a domnívám
se, že řešení, které máme
na stole, příliš šťastné není.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Souralovi a slova se ujme pan předseda školského
výboru poslanec Kozel.
Poslanec František Kozel: Pane předsedo, pane
místopředsedo, páni ministři, dámy
a pánové, nebudu dlouho zdržovat, jenom mne
přivedla v úžas argumentace kolegy Koháčka.
Já bych jeho argumentaci ohledně regionálních
výtisků knihoven atd. spíše zařadil
do oblasti humoru než vážné argumentace.
Kdybychom totiž skutečně uvažovali, že
regionálním výtiskem je výtisk, který
se týká svým obsahem určitého
regionu, tak to skutečně věřím,
že by nebylo v silách ani tohoto ministerstva kultury
nebo kohokoliv, takovou vyhlášku dát dohromady.
Regionální knihovna přece není knihovna,
která shromažďuje, půjčuje knihy,
které se týkají svým obsahem pouze
regionu. Regionální knihovny, o kterých hovoříme,
mají určitou územní působnost
a já jsem přesvědčen, že i když
můžeme mít třeba velmi rigorózní
názory na úroveň práce ministerstva
kultury, jsem přesvědčen, že je schopno
vydat seznam okresů, ve kterých spádově
tam vytištěné knihy budou patřit určité
regionální knihovně.
Děkuji tedy kolegovi Koháčkovi za jeho argumentaci,
ale já ji nepovažuji za logickou a podstatnou. Podporuji
tedy ponechání úpravy, jak je navržena.
l s parlamentní knihovnou. Myslím, že k tomu
není co dodat.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Do rozpravy
se přihlásil pan poslanec Přibáň.
Poslanec Martin Přibáň: Dámy
a pánové, nechci příliš zdržovat,
chtěl bych se v rámci rozpravy vyjádřit
k některým návrhům, které zde
zazněly a chtěl bych se k nim vyjádřit
jako poslanec, nikoliv jako zpravodaj.
K návrhům, které navrhují rozšiřovat
počet povinných výtisků bych si dovolil
upozornit, že hlavním smyslem zákona bylo omezit
počet povinných výtisků z toho důvodu,
aby byly dávány jenom ty výtisky, které
slouží k účelům konzervačním
a bibliografickým. Návrhy, které zde zazněly,
jdou nad rámec smyslu tohoto zákona, který
měla vláda a který jsme i my při projednávání
ve výboru vzali za svůj.
K návrhu o rozšíření povinného
výtisku pro parlamentní knihovnu - jako poslanec
bych si přál, aby parlamentní knihovna obsahovala
co možná nejvíce svazků a ptal bych
se, jakým způsobem může tato významná
a důležitá díla získat. Myslím,
že parlamentní knihovna patří mezi ty
knihovny, které si je mohou koupit. Jestliže zákonem
rušíme povinné výtisky pro x knihoven
a zrovna speciálně pro parlamentní knihovnu
zákonem povinný výtisk přikážeme,
tak to není příliš pěkné
řešení.
Jinak velice podporuji stanovisko pana poslance Koronthályho
k zachování toho data účinnosti zákona,
které je ve společné zprávě.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Přibáňovi. Ptám se,
kdo se ještě hlásí do rozpravy. Nemám
žádné písemné přihlášky.
Do rozpravy se ještě hlásí pan poslanec
Ullmann, kterému uděluji slovo.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, pane ministře, kolegyně
a kolegové, nebudu dávat pozměňovací
návrh, nicméně cítím potřebu
říci několik slov právě ke
snahám o rozšiřování počtu
povinných výtisků. Osobně se domnívám,
že bychom se měli vyjadřovat poněkud
poctivěji. Schválně používám
slova "poctivěji". Tady se totiž de facto
to, že je nějaký povinný výtisk,
říká, že vydavatel financuje nějakou
knihovnu, která má právo povinný výtisk
dostávat. Bylo by daleko poctivější
říci, že se rozhodujeme o tom, že nám
vydavatelé budou financovat x knihoven, včetně
parlamentní.
Návrh na rozšíření povinného
výtisku pro parlamentní knihovnu mně připadá
již úplně kuriózní z tohoto pohledu:
Je parlament orgánem vydavatelů, nebo je orgánem
celé společnosti, celého státu. Mají
se tedy jeho potřeby sanovat z peněz vydavatelů
nebo z peněz daňových poplatníků?
Domnívám se, že se mají sanovat z peněz
daňových poplatníků, protože
Parlament slouží celé společnosti, nikoliv
vydavatelům. Jestliže si filozofii přeložíme
do takto srozumitelné řeči, zcela jasně
vyplyne absurdita všech těch návrhů
na rozšiřování povinných výtisků.
S tím s dobrým svědomím nemohu souhlasit.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu
uzavírám a končím. Táži
se pana ministra, zda si přeje vystoupit se závěrečným
slovem. (Pan ministr Tigrid: ne.) Není tomu tak. Prosím
tedy pana společného zpravodaje, aby se ujal své
úlohy. Budeme hlasovat o pozměňovacích
návrzích.
Poslanec Martin Přibáň: Přistoupíme
rovnou k věci. V první rozpravě vystoupil
s pozměňovacím návrhem pan kolega
Koháček, který
1. doporučuje vypustit z § 3, písm. d) text:
jeden regionální povinný výtisk místně
příslušné Státní vědecké
knihovně podle sídla vydavatele. Ministerstvo kultury
určí vyhláškou regionální
příslušnost jednotlivých knihoven pro
potřeby tohoto zákona. Pan ministr souhlasí,
já nemám názor.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Slyšeli
jste vyjádření společného zpravodaje
i předkladatele. Než začneme hlasovat, jsem
povinen všechny vás odhlásit a poprosit vás
o novou prezentaci.
Budeme hlasovat o prvním pozměňovacím
návrhu pana poslance Koháčka, který
jste právě vyslechli.
Ptám se, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem, ať to dá najevo v hlasování
č. 94, které jsem právě zahájil.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 28
pro, 46 proti, 43 poslanců se hlasování zdrželo
a 6 nehlasovalo.
Prosím o další návrh.
Poslanec Martin Přibáň: Další
pozměňovací návrh kolegy Koháčka
se týkal data účinnosti zákona. Navrhuje
změnit datum, které doporučuje společná
zpráva, tzn. 1. leden 1996 nahradit datem 1. červenec
1996.
Pan ministr ani já nesouhlasíme s tímto návrhem.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
kdo je pro tento návrh? Hlasování č. 95.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel? Děkuji.
Pozměňující návrh nebyl přijat
poměrem hlasů 4 pro, 80 proti, 42 poslanců
se zdrželo hlasování. Prosím další
návrhy.
Poslanec Martin Přibáň: Dalším
vystupujícím poslancem byl pan kolega Koronthály,
který přednesl jeden pozměňující
návrh k § 2. Navrhoval, aby se v odstavci 1 písm.
d) doplnila na závěr slova "... je-li znám".
To znamená, že celý text by zněl: "...
rok prvního vydání, je-li znám".
Doporučuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pan ministr
také doporučuje.
Kdo je pro tento návrh v hlasování č.
96? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel
hlasování? Děkuji.
Pozměňovací návrh byl přijat
v poměru hlasů 116 pro, 3 proti, 13 poslanců
se zdrželo hlasování.
Prosím další návrh.
Poslanec Martin Přibáň: Dále
v rozpravě vystoupil pan poslanec Wagner, který
přednesl více pozměňujících
návrhů. Dovolím si přednést
první z nich.
Navrhuje, aby se v § 3 odst. 1 doplnilo písmeno e),
případně jiné písmeno, které
vzejde z hlasování tohoto znění:
"Jeden povinný výtisk z příslušných
oborů parlamentní knihovně v Praze".
K tomu předpokládám, že pan kolega chtěl
rovnou připojit větu: "Vyhláška
ministerstva kultury vymezuje příslušné
obory pro knihovnu uvedenou v bodě x)". Souhlasí?
Dobře.
Já nesouhlasím, pan ministr také nesouhlasí.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy
hlasovat. Hlasování č. 97.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel hlasování? Děkuji.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 53
pro, 47 proti, 32 poslanců se zdrželo hlasování.
Prosím další.
Poslanec Martin Přibáň: Dalším
návrhem kolegy Wagnera bylo doplnit k témuž
paragrafu, k témuž odstavci další písmeno,
které bude znít: "Jeden povinný výtisk
z příslušných oborů knihovně
Akademie věd České republiky..." a opět:
"... vyhláška ministerstva kultury vymezí
příslušné obory pro knihovnu uvedenou
v bodě tom a tom".
Pan ministr ani já nesouhlasíme.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ptám
se tedy v hlasování 98.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel hlasování? Děkuji.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 59
pro, 38 proti, 38 se zdrželo hlasování. Prosím
další.
Poslanec Martin Přibáň: Poslední
pozměňovací návrh kolegy Wagnera směřoval
k § 2 a navrhoval zde, aby odstavec 1 písm. d) zněl:
"Rok vydání, pořadí." Pro
nepříliš jednoznačný výklad
toho nedoporučuji. Pan ministr také nedoporučuje.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, ptám
se tedy v hlasování č. 99.
Kdo je pro tento pozměňující návrh?
Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel
hlasování? Děkuji.
Pozměňující návrh nebyl přijat
poměrem hlasů 28 pro, 43 proti a 60 poslanců
se zdrželo.
Poslanec Martin Přibáň: Poslední
pozměňovací návrhy přednesl
pan poslanec Soural. První pozměňovací
návrh se týkal opět § 3 odst. 1. Pan
poslanec si přál doplnit další písmeno,
které by znělo: "Jeden povinný výtisk
knihovně Národního muzea v Praze." Nedoporučuji.
Pan ministr také nedoporučuje.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano. Ptám
se tedy v hlasování č. 100.
Kdo je pro tento pozměňující návrh?
Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel
hlasování? Děkuji.
Pozměňovací návrh nebyl přijat
poměrem hlasů 54 pro, 42 proti, 38 se zdrželo.
Poslanec Martin Přibáň: Pan kolega
Soural měl ještě jeden pozměňující
návrh, ale o tom se již hlasovalo, protože byl
totožný s návrhem kolegy Wagnera. Takže
tím jsme vyčerpali, předpokládám,
všechny pozměňující návrhy
a můžeme nechat hlasovat o celém textu.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ano, děkuji,
pane společný zpravodaji. Nyní tedy budeme
hlasovat o celém vládním návrhu zákona,
kterým se stanoví některé povinnosti
při vydávání a veřejném
šíření neperiodických publikací,
podle sněmovního tisku 1358 ve znění
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny podle sněmovního tisku 1455 a schválených
pozměňujících návrhů.
Ptám se tedy, kdo souhlasí s návrhem zákona,
ať to dá najevo v hlasování č. 101,
které jsem právě zahájil.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se
zdržel hlasování? Děkuji.
Poměrem hlasů 87 pro, 27 proti, 28 poslanců
se zdrželo hlasování a jeden poslanec nehlasoval,
byl návrh zákona přijat.
Děkuji panu ministru kultury Pavlu Tigridovi a děkuji
panu společnému zpravodaji poslanci Martinu Přibáňovi
a celé sněmovně. Konstatuji, že tímto
jsme ukončili projednávání tohoto
bodu.
Mám zprávu, že je možno vyhlásit
druhé kolo voleb do Rady České tiskové
kanceláře. Volební lístky budou vydávány
v 17.20 hodin do 17.50 hodin. Sejdeme se v 17.55 hodin. Prosil
bych o dochvilnost. Připomínám, že se
volí jeden člen ČTK.
(Jednání přerušeno v 17.10 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 17.55 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosil bych
všechny, kteří jsou přítomni,
aby se zaprezentovali, protože jsem vás všechny
právě odhlásil. Budeme pokračovat
bodem, který se nazývá
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1289 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1460. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní pan ministr hospodářství
Karel Dyba. Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr hospodářství ČR Karel Dyba:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, dovolte, abych z pověření
vlády stručně odůvodnil a uvedl vládní
návrh zákona o regulaci reklamy. Stručná
připomínka z historie: Jde o úkol, o jehož
splnění požádala vládu Poslanecká
sněmovna svým usnesením ze dne 16. února
1994.
Předložený návrh zákona představuje
výsledek práce tří ministerstev -
ministerstva hospodářství, průmyslu
a obchodu a zdravotnictví. Je to svým způsobem
průřezová práce. Hlavní rys
a obsah vládního návrhu zákona vystihuje
jeho název. Smyslem zákona je reklamu v nezbytné
míře (zdůrazňuji v nezbytné
míře) regulovat. Čili stanovit určitá
pravidla hry v oblasti podnikání na reklamním
trhu, přesnější, než je současný
stav.
Myslím, že vládní návrh zákona
v dostatečné míře zabezpečuje
právní ochranu před nejvýraznějšími
projevy neetické, chcete-li společensky nežádoucí
reklamy, a stanoví za tyto projevy také odpovídající
sankce, které jsou vymahatelné.
Dalším významným rysem vládního
návrhu zákona je skutečnost, že vytváří
dostatečný prostor pro jakousi mimoprávní
regulaci, a to na základě samoregulace profesního
prostředí. Určitá samoregulace subjektů
na reklamním trhu, která - a to zdůrazňuji
- věcně i časově předchází
státní regulaci, a doplněná vhodným
způsobem veřejně právní úpravou,
vytváří základní podmínku
pro standardní režim, který mimo jiné
je v souladu s tím, co v této oblasti existuje v
zemích Evropské unie. To je důležitý
fakt z hlediska našich snah o přiblížení
se právu Evropské unie.
Rád bych také řekl, že v tomto směru
hraje svoji roli Rada pro reklamu, jako zastřešující
dobrovolná organizace nejvýznamnějších
subjektů na reklamním trhu, která vydala
svůj etický kodex reklamy. Arbitrážní
komise Rady pro reklamu má už dnes pět prvních
sporných případů co se týká
reklamy, její etiky a v brzké době vydá
své první nálezy.
Pokud jde o širší souvislosti právní
úpravy reklamy, vláda navrhuje, aby v platnosti
beze změny zůstala její soukromoprávní
část. To je zejména úprava nekalé
soutěže podle obchodního zákoníku.
Tato úprava se osvědčila, je v praxi stále
více využívána samotnými podnikateli
a za pomoci soudů.
Ještě jednou opakuji, že snahou vládního
návrhu, který máte před sebou, je
naproti tomu právem veřejným explicitně
stanovit jistá reklamní omezení, na nichž
má zájem stát, chcete-li na nichž existuje
veřejný zájem, a která ovšem
také stát může efektivně kontrolovat,
případně postihovat.
Velmi stručně ještě k obsahu navrženého
zákona. Předložený vládní
návrh je koncipován jako věcně či
komoditně univerzální. To znamená,
že režimu tohoto zákona se zásadně
podřídí reklama všeho zboží,
služeb i myšlenek, přičemž se počítá
se zvláštní regulací reklamy u 4 citlivých
komodit. Čili u 4 citlivých komodit bude zvláštní,
přísnější regulace, a to u tabákových
výrobků, alkoholických nápojů,
zbraní a střeliva a léků a prostředků
zdravotnické techniky. Jistě nemusím zvlášť
zdůvodňovat, proč jsou to právě
tyto 4 oblasti, u kterých bude specifická regulace
reklamy.
Oproti současnému stavu návrh počítá
s určitou liberalizací zejména u reklamy
tabákových výrobků. Tady platí,
že i v budoucnu se podle návrhu zakazuje reklama tabákových
výrobků v televizním vysílání
bez ohledu na to, o jakou televizi jde, veřejnoprávní
či soukromou. V omezeném rozsahu však za přesně
specifikovaných podmínek vládní návrh
připouští takovou reklamu v rozhlasovém
vysílání (za podmínek stanovených
tímto zákonem) a v ostatních telekomunikačních
médiích. Tady se opět přidržujeme
obvyklého standardu zemí Evropské unie a
vyhovujeme mezinárodní Úmluvě o televizi,
která vysálá přes hranice států
a k níž dříve nebo později (spíše
dříve) chce Česká republika přistoupit.
Návrh zákona je také koncipován jako
mediálně univerzální, tzn., že
se má vztahovat na reklamu prováděnou prostřednictvím
všech komunikačních médií, která
jsou definována a která umožňují
přenos informací.
Vážená sněmovno, dovolte mi, abych na
závěr konstatoval, že stanovisko obsažené
ve společné zprávě výborů
sněmovny je v souladu se záměry vládního
návrhu zákona. Proto s ním souhlasím
a doporučuji přijmout vládní návrh
zákona o regulaci reklamy ve znění předložené
společné zprávy výborů Poslanecké
sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministru Dybovi. Prosím, aby se slova ujala společná
zpravodajka výborů Poslanecké sněmovny
poslankyně Anna Röschová a aby uvedla společnou
zprávu.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
vážené kolegyně a kolegové, již
pan ministr se ve svém úvodním slově
zmínil o tom, že vlastně návrh zákona
o regulaci reklamy, který zde projednáváme,
je jaksi na vyžádání - abych to maličko
přehnala - této sněmovny. My jsme svým
usnesením z minulého roku vládu požádali,
aby problematiku regulace reklamy upravila svým obecným
zákonem. Vláda to splnila a já mohu s velkým
potěšením konstatovat, že skutečně
návrh zákona, tak jak byl předložen
sem do sněmovny, měl velmi dobrou úroveň.
Myslím, že konvenuje našim představám
o regulaci reklamy. A nejen to. Zdůrazňuji přístup
nejen pana ministra, ale i pracovníků ministerstva
hospodářství, kteří nám
k tomuto návrhu zákona předložili Evropskou
konvenci o regulaci reklamy a veškeré podklady k tomu,
abychom si mohli skutečně zjistit a ověřit,
že tento návrh zákona je v souladu s Evropskými
konvencemi a normami Evropských společenství.
Já o tom zde mluvím, protože se to stalo vlastně
úplně poprvé, kdy některé ministerstvo
a jeho lidé tímto způsobem postupovali. Proto
si myslím, že je třeba to říci
veřejně a tento přístup vyzvednout.
Návrh zákona, který vám byl předložen
pod sněmovním tiskem 1289, projednaly výbory,
kterým to přikázal organizační
výbor. Všechny výbory daly doporučující
usnesení. Na poradě zpravodajů se zpravodajové
dohodli na tom, jaké připomínky budou zařazeny
do společné zprávy, a toto vám předkládáme
pod tiskem 1460.
Končím své úvodní slovo a doporučuji
Poslanecké sněmovně, aby přijala tento
návrh zákona s pozměňovacími
návrhy, které jsou obsahem společné
zprávy. Ještě úplně na závěr
bych velmi poprosila, aby ti, kteří budou vystupovat
v rozpravě s pozměňovacími návrhy,
nám své návrhy předložili písemně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní společné zpravodajce a otevírám
rozpravu, do níž se zatím písemně
přihlásili páni poslanci Jaroš, Vorlíček,
Röschová, Řezníček, Benda a Špaček.
Slovo má první z přihlášených,
pan poslanec Jaroš.